CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Polsko – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""],"wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"8adfdb34-a727-4366-9ed1-04d091ed8e71","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Polsko","wgTitle":"Polsko","wgCurRevisionId":24757959,"wgRevisionId":24757959,"wgArticleId":312,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Monitoring:Články s výpočty","Údržba:Články s vyhýbavými slovy","Údržba:Články s chybějícím časovým údajem","Údržba:Články s chybějícím místním údajem","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem HDS","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast","Monitoring:Články s identifikátorem NARA","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA","Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé","Polsko","Státy Evropy","Státy a území vzniklé roku 1918","Slovanské státy a území","Státy EU","Státy NATO","Státy Unie pro Středomoří","Státy Iniciativy Trojmoří"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Polsko","wgRelevantArticleId":312,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":200000,"wgCoordinates":{"lat":52,"lon":19},"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q36","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false}; RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","mediawiki.page.gallery.styles":"ready","ext.tmh.player.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.gallery","ext.tmh.player","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.tmh.player.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cmediawiki.page.gallery.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.20"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/EU-Poland.svg/1200px-EU-Poland.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1009"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/EU-Poland.svg/800px-EU-Poland.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="673"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/EU-Poland.svg/640px-EU-Poland.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="538"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Polsko – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Polsko"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Polsko"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Polsko rootpage-Polsko skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" title="Hlavní menu" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li><li id="n-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky">Speciální stránky</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Polsko" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Polsko" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Polsko" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Polsko" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Název" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Název"> <div class="vector-toc-text"> 1 Název </div> </a> <ul id="toc-Název-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Dějiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Dějiny"> <div class="vector-toc-text"> 2 Dějiny </div> </a> <button aria-controls="toc-Dějiny-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Dějiny </button> <ul id="toc-Dějiny-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Od_pravěku_k_rozdělení_Polska" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Od_pravěku_k_rozdělení_Polska"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Od pravěku k rozdělení Polska </div> </a> <ul id="toc-Od_pravěku_k_rozdělení_Polska-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Mezi_Ruskem,_Pruskem_a_Rakouskem" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Mezi_Ruskem,_Pruskem_a_Rakouskem"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem </div> </a> <ul id="toc-Mezi_Ruskem,_Pruskem_a_Rakouskem-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sjednocení_Polska_až_druhá_světová_válka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sjednocení_Polska_až_druhá_světová_válka"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Sjednocení Polska až druhá světová válka </div> </a> <ul id="toc-Sjednocení_Polska_až_druhá_světová_válka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Po_roce_1945" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Po_roce_1945"> <div class="vector-toc-text"> 2.4 Po roce 1945 </div> </a> <ul id="toc-Po_roce_1945-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Po_roce_1989" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Po_roce_1989"> <div class="vector-toc-text"> 2.5 Po roce 1989 </div> </a> <ul id="toc-Po_roce_1989-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Státní_symboly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Státní_symboly"> <div class="vector-toc-text"> 3 Státní symboly </div> </a> <button aria-controls="toc-Státní_symboly-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Státní symboly </button> <ul id="toc-Státní_symboly-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vlajka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlajka"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Vlajka </div> </a> <ul id="toc-Vlajka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Znak" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Znak"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Znak </div> </a> <ul id="toc-Znak-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hymna" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hymna"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 Hymna </div> </a> <ul id="toc-Hymna-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Geografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Geografie"> <div class="vector-toc-text"> 4 Geografie </div> </a> <button aria-controls="toc-Geografie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Geografie </button> <ul id="toc-Geografie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Povrch_a_vodstvo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Povrch_a_vodstvo"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Povrch a vodstvo </div> </a> <ul id="toc-Povrch_a_vodstvo-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Podnebí" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Podnebí"> <div class="vector-toc-text"> 4.2 Podnebí </div> </a> <ul id="toc-Podnebí-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ochrana_přírody" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ochrana_přírody"> <div class="vector-toc-text"> 4.3 Ochrana přírody </div> </a> <ul id="toc-Ochrana_přírody-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Politika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Politika"> <div class="vector-toc-text"> 5 Politika </div> </a> <ul id="toc-Politika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Administrativní_dělení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Administrativní_dělení"> <div class="vector-toc-text"> 6 Administrativní dělení </div> </a> <ul id="toc-Administrativní_dělení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> 7 Ekonomika </div> </a> <button aria-controls="toc-Ekonomika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Ekonomika </button> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Národní_hospodářství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Národní_hospodářství"> <div class="vector-toc-text"> 7.1 Národní hospodářství </div> </a> <ul id="toc-Národní_hospodářství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vývoj_od_80._let_20._století" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vývoj_od_80._let_20._století"> <div class="vector-toc-text"> 7.2 Vývoj od 80. let 20. století </div> </a> <ul id="toc-Vývoj_od_80._let_20._století-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Průmyslová_odvětví" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Průmyslová_odvětví"> <div class="vector-toc-text"> 7.3 Průmyslová odvětví </div> </a> <ul id="toc-Průmyslová_odvětví-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zemědělství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Zemědělství"> <div class="vector-toc-text"> 7.4 Zemědělství </div> </a> <ul id="toc-Zemědělství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Energetika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Energetika"> <div class="vector-toc-text"> 7.5 Energetika </div> </a> <ul id="toc-Energetika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Doprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Doprava"> <div class="vector-toc-text"> 7.6 Doprava </div> </a> <ul id="toc-Doprava-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Silniční_doprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Silniční_doprava"> <div class="vector-toc-text"> 7.6.1 Silniční doprava </div> </a> <ul id="toc-Silniční_doprava-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Železniční_doprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Železniční_doprava"> <div class="vector-toc-text"> 7.6.2 Železniční doprava </div> </a> <ul id="toc-Železniční_doprava-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Letecká_doprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Letecká_doprava"> <div class="vector-toc-text"> 7.6.3 Letecká doprava </div> </a> <ul id="toc-Letecká_doprava-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Městská_doprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Městská_doprava"> <div class="vector-toc-text"> 7.6.4 Městská doprava </div> </a> <ul id="toc-Městská_doprava-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vodní_doprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vodní_doprava"> <div class="vector-toc-text"> 7.6.5 Vodní doprava </div> </a> <ul id="toc-Vodní_doprava-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Cestovní_ruch" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Cestovní_ruch"> <div class="vector-toc-text"> 7.7 Cestovní ruch </div> </a> <ul id="toc-Cestovní_ruch-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Obyvatelstvo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Obyvatelstvo"> <div class="vector-toc-text"> 8 Obyvatelstvo </div> </a> <button aria-controls="toc-Obyvatelstvo-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Obyvatelstvo </button> <ul id="toc-Obyvatelstvo-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Etnické_složení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Etnické_složení"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Etnické složení </div> </a> <ul id="toc-Etnické_složení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Náboženství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženství"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Náboženství </div> </a> <ul id="toc-Náboženství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Města" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Města"> <div class="vector-toc-text"> 8.3 Města </div> </a> <ul id="toc-Města-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kultura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Kultura"> <div class="vector-toc-text"> 9 Kultura </div> </a> <button aria-controls="toc-Kultura-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Kultura </button> <ul id="toc-Kultura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 9.1 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Film" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Film"> <div class="vector-toc-text"> 9.2 Film </div> </a> <ul id="toc-Film-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hudba" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hudba"> <div class="vector-toc-text"> 9.3 Hudba </div> </a> <ul id="toc-Hudba-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Výtvarné_umění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Výtvarné_umění"> <div class="vector-toc-text"> 9.4 Výtvarné umění </div> </a> <ul id="toc-Výtvarné_umění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kuchyně" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kuchyně"> <div class="vector-toc-text"> 9.5 Kuchyně </div> </a> <ul id="toc-Kuchyně-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Věda_a_vzdělání" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Věda_a_vzdělání"> <div class="vector-toc-text"> 9.6 Věda a vzdělání </div> </a> <ul id="toc-Věda_a_vzdělání-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sport" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sport"> <div class="vector-toc-text"> 9.7 Sport </div> </a> <ul id="toc-Sport-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kulturní_dědictví_UNESCO" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kulturní_dědictví_UNESCO"> <div class="vector-toc-text"> 9.8 Kulturní dědictví UNESCO </div> </a> <ul id="toc-Kulturní_dědictví_UNESCO-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Svátky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Svátky"> <div class="vector-toc-text"> 9.9 Svátky </div> </a> <ul id="toc-Svátky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 10 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 10.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 10.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura_2"> <div class="vector-toc-text"> 10.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 10.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 10.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" title="Obsah" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Polsko</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 306 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-306" aria-hidden="true" > 306 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ab mw-list-item"><a href="https://ab.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – abcházština" lang="ab" hreflang="ab" data-title="Польша" data-language-autonym="Аԥсшәа" data-language-local-name="abcházština" class="interlanguage-link-target">Аԥсшәа</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/Polandia" title="Polandia – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Polandia" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target">Acèh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ady mw-list-item"><a href="https://ady.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%88%D1%8D" title="Полшэ – adygejština" lang="ady" hreflang="ady" data-title="Полшэ" data-language-autonym="Адыгабзэ" data-language-local-name="adygejština" class="interlanguage-link-target">Адыгабзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Pole" title="Pole – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Pole" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Polen" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8D%96%E1%88%8B%E1%8A%95%E1%8B%B5" title="ፖላንድ – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ፖላንድ" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ami mw-list-item"><a href="https://ami.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – Amis" lang="ami" hreflang="ami" data-title="Poland" data-language-autonym="Pangcah" data-language-local-name="Amis" class="interlanguage-link-target">Pangcah</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Polonia" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Polaland" title="Polaland – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Polaland" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ann mw-list-item"><a href="https://ann.wikipedia.org/wiki/Polan" title="Polan – obolo" lang="ann" hreflang="ann" data-title="Polan" data-language-autonym="Obolo" data-language-local-name="obolo" class="interlanguage-link-target">Obolo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%88%E0%A4%82%E0%A4%A1" title="पोलैंड – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="पोलैंड" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target">अंगिका</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D9%88%D9%84%D9%86%D8%AF%D8%A7" title="بولندا – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="بولندا" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%A6%DC%98%DC%A0%DC%A2%DC%95" title="ܦܘܠܢܕ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܦܘܠܢܕ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target">ܐܪܡܝܐ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%D9%88%D9%84%D9%88%D9%86%D9%8A%D8%A7" title="پولونيا – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="پولونيا" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D9%88%D9%84%D8%A7%D9%86%D8%AF%D8%A7" title="بولاندا – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="بولاندا" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AA%E0%A7%8B%E0%A6%B2%E0%A7%87%E0%A6%A3%E0%A7%8D%E0%A6%A1" title="পোলেণ্ড – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="পোলেণ্ড" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Polonia" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="Польша" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-avk mw-list-item"><a href="https://avk.wikipedia.org/wiki/Polska" title="Polska – kotava" lang="avk" hreflang="avk" data-title="Polska" data-language-autonym="Kotava" data-language-local-name="kotava" class="interlanguage-link-target">Kotava</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ay mw-list-item"><a href="https://ay.wikipedia.org/wiki/Pulu%C3%B1a" title="Puluña – ajmarština" lang="ay" hreflang="ay" data-title="Puluña" data-language-autonym="Aymar aru" data-language-local-name="ajmarština" class="interlanguage-link-target">Aymar aru</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Pol%C5%9Fa" title="Polşa – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Polşa" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D9%84%D9%87%DB%8C%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D9%86" title="لهیستان – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="لهیستان" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Польша" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ban mw-list-item"><a href="https://ban.wikipedia.org/wiki/Polandia" title="Polandia – balijština" lang="ban" hreflang="ban" data-title="Polandia" data-language-autonym="Basa Bali" data-language-local-name="balijština" class="interlanguage-link-target">Basa Bali</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Poin" title="Poin – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Poin" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/L%C4%97nk%C4%97j%C4%97" title="Lėnkėjė – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Lėnkėjė" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Polonya" title="Polonya – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Polonya" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bdr mw-list-item"><a href="https://bdr.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – West Coast Bajau" lang="bdr" hreflang="bdr" data-title="Poland" data-language-autonym="Bajau Sama" data-language-local-name="West Coast Bajau" class="interlanguage-link-target">Bajau Sama</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D1%87%D0%B0" title="Польшча – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Польшча" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D1%87%D0%B0" title="Польшча – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Польшча" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Polen" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%88%D0%B0" title="Полша – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Полша" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%88%E0%A4%82%E0%A4%A1" title="पोलैंड – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="पोलैंड" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bi mw-list-item"><a href="https://bi.wikipedia.org/wiki/Polan" title="Polan – bislamština" lang="bi" hreflang="bi" data-title="Polan" data-language-autonym="Bislama" data-language-local-name="bislamština" class="interlanguage-link-target">Bislama</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bjn mw-list-item"><a href="https://bjn.wikipedia.org/wiki/Pulandia" title="Pulandia – bandžarština" lang="bjn" hreflang="bjn" data-title="Pulandia" data-language-autonym="Banjar" data-language-local-name="bandžarština" class="interlanguage-link-target">Banjar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-blk mw-list-item"><a href="https://blk.wikipedia.org/wiki/%E1%80%95%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%9C%E1%80%94%E1%80%BA%E1%80%81%E1%80%99%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%91%E1%80%AE" title="ပိုလန်ခမ်းထီ – Pa'O" lang="blk" hreflang="blk" data-title="ပိုလန်ခမ်းထီ" data-language-autonym="ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ" data-language-local-name="Pa'O" class="interlanguage-link-target">ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AA%E0%A7%8B%E0%A6%B2%E0%A7%8D%E0%A6%AF%E0%A6%BE%E0%A6%A8%E0%A7%8D%E0%A6%A1" title="পোল্যান্ড – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="পোল্যান্ড" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%95%E0%BD%BC%E0%BC%8B%E0%BD%A3%E0%BD%93%E0%BC%8D" title="ཕོ་ལན། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="ཕོ་ལན།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target">བོད་ཡིག</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bpy mw-list-item"><a href="https://bpy.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AA%E0%A7%8B%E0%A6%B2%E0%A7%8D%E0%A6%AF%E0%A6%BE%E0%A6%A8%E0%A7%8D%E0%A6%A1" title="পোল্যান্ড – bišnuprijskomanipurština" lang="bpy" hreflang="bpy" data-title="পোল্যান্ড" data-language-autonym="বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী" data-language-local-name="bišnuprijskomanipurština" class="interlanguage-link-target">বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Polonia" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Poljska" title="Poljska – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Poljska" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-btm mw-list-item"><a href="https://btm.wikipedia.org/wiki/Polandia" title="Polandia – Batak Mandailing" lang="btm" hreflang="btm" data-title="Polandia" data-language-autonym="Batak Mandailing" data-language-local-name="Batak Mandailing" class="interlanguage-link-target">Batak Mandailing</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bug mw-list-item"><a href="https://bug.wikipedia.org/wiki/%E1%A8%84%E1%A8%9A%E1%A8%92%E1%A8%8A%E1%A8%89" title="ᨄᨚᨒᨊᨉ – bugiština" lang="bug" hreflang="bug" data-title="ᨄᨚᨒᨊᨉ" data-language-autonym="Basa Ugi" data-language-local-name="bugiština" class="interlanguage-link-target">Basa Ugi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%BE" title="Польшо – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Польшо" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%B2nia" title="Polònia – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Polònia" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cbk-zam mw-list-item"><a href="https://cbk-zam.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – Chavacano" lang="cbk" hreflang="cbk" data-title="Polonia" data-language-autonym="Chavacano de Zamboanga" data-language-local-name="Chavacano" class="interlanguage-link-target">Chavacano de Zamboanga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/P%C5%8F%CC%A4-l%C3%A0ng" title="Pŏ̤-làng – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Pŏ̤-làng" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Польша" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Polskowa" title="Polskowa – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Polskowa" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ch mw-list-item"><a href="https://ch.wikipedia.org/wiki/Polaki" title="Polaki – čamoro" lang="ch" hreflang="ch" data-title="Polaki" data-language-autonym="Chamoru" data-language-local-name="čamoro" class="interlanguage-link-target">Chamoru</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chr mw-list-item"><a href="https://chr.wikipedia.org/wiki/%E1%8F%89%E1%8E%B3%E1%8F%82" title="ᏉᎳᏂ – čerokézština" lang="chr" hreflang="chr" data-title="ᏉᎳᏂ" data-language-autonym="ᏣᎳᎩ" data-language-local-name="čerokézština" class="interlanguage-link-target">ᏣᎳᎩ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chy mw-list-item"><a href="https://chy.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – čejenština" lang="chy" hreflang="chy" data-title="Poland" data-language-autonym="Tsetsêhestâhese" data-language-local-name="čejenština" class="interlanguage-link-target">Tsetsêhestâhese</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%DB%86%DA%B5%DB%95%D9%86%D8%AF%D8%A7" title="پۆڵەندا – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="پۆڵەندا" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-co mw-list-item"><a href="https://co.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – korsičtina" lang="co" hreflang="co" data-title="Polonia" data-language-autonym="Corsu" data-language-local-name="korsičtina" class="interlanguage-link-target">Corsu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/Lehistan" title="Lehistan – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Lehistan" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-csb mw-list-item"><a href="https://csb.wikipedia.org/wiki/P%C3%B2lsk%C3%B4" title="Pòlskô – kašubština" lang="csb" hreflang="csb" data-title="Pòlskô" data-language-autonym="Kaszëbsczi" data-language-local-name="kašubština" class="interlanguage-link-target">Kaszëbsczi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cu mw-list-item"><a href="https://cu.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D2%84%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%B0" title="Пол҄ьска – staroslověnština" lang="cu" hreflang="cu" data-title="Пол҄ьска" data-language-autonym="Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ" data-language-local-name="staroslověnština" class="interlanguage-link-target">Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Польша" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Gwlad_Pwyl" title="Gwlad Pwyl – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Gwlad Pwyl" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Polen" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Polen" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Polonya" title="Polonya – Dimli" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Polonya" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Dimli" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dsb mw-list-item"><a href="https://dsb.wikipedia.org/wiki/P%C3%B3lska" title="Pólska – dolnolužická srbština" lang="dsb" hreflang="dsb" data-title="Pólska" data-language-autonym="Dolnoserbski" data-language-local-name="dolnolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Dolnoserbski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dtp mw-list-item"><a href="https://dtp.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – kadazandusunština" lang="dtp" hreflang="dtp" data-title="Poland" data-language-autonym="Kadazandusun" data-language-local-name="kadazandusunština" class="interlanguage-link-target">Kadazandusun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A1" title="पोल्याण्ड – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="पोल्याण्ड" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target">डोटेली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dv mw-list-item"><a href="https://dv.wikipedia.org/wiki/%DE%95%DE%AE%DE%8D%DE%AC%DE%82%DE%B0%DE%91%DE%AA" title="ޕޮލެންޑު – maledivština" lang="dv" hreflang="dv" data-title="ޕޮލެންޑު" data-language-autonym="ދިވެހިބަސް" data-language-local-name="maledivština" class="interlanguage-link-target">ދިވެހިބަސް</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dz mw-list-item"><a href="https://dz.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%94%E0%BD%BC%E0%BC%8B%E0%BD%A3%E0%BD%BA%E0%BD%93%E0%BD%8C%E0%BD%B2" title="པོ་ལེནཌི – dzongkä" lang="dz" hreflang="dz" data-title="པོ་ལེནཌི" data-language-autonym="ཇོང་ཁ" data-language-local-name="dzongkä" class="interlanguage-link-target">ཇོང་ཁ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ee mw-list-item"><a href="https://ee.wikipedia.org/wiki/P%C9%94lisa" title="Pɔlisa – eweština" lang="ee" hreflang="ee" data-title="Pɔlisa" data-language-autonym="Eʋegbe" data-language-local-name="eweština" class="interlanguage-link-target">Eʋegbe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%A0%CE%BF%CE%BB%CF%89%CE%BD%CE%AF%CE%B1" title="Πολωνία – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Πολωνία" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Pul%C3%B3gna" title="Pulógna – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Pulógna" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target">Emiliàn e rumagnòl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Poland" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Pollando" title="Pollando – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Pollando" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Polonia" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Poola" title="Poola – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Poola" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Polonia" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Polo%C3%B1a" title="Poloña – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Poloña" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D9%84%D9%87%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D9%86" title="لهستان – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="لهستان" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ff mw-list-item"><a href="https://ff.wikipedia.org/wiki/Poloonya" title="Poloonya – fulbština" lang="ff" hreflang="ff" data-title="Poloonya" data-language-autonym="Fulfulde" data-language-local-name="fulbština" class="interlanguage-link-target">Fulfulde</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Puola" title="Puola – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Puola" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Poola" title="Poola – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Poola" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fj mw-list-item"><a href="https://fj.wikipedia.org/wiki/Poladi" title="Poladi – fidžijština" lang="fj" hreflang="fj" data-title="Poladi" data-language-autonym="Na Vosa Vakaviti" data-language-local-name="fidžijština" class="interlanguage-link-target">Na Vosa Vakaviti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/P%C3%B3lland" title="Pólland – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Pólland" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Pologne" title="Pologne – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Pologne" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/Pologne" title="Pologne – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="Pologne" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target">Arpetan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Poolen" title="Poolen – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Poolen" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fur mw-list-item"><a href="https://fur.wikipedia.org/wiki/Polonie" title="Polonie – furlanština" lang="fur" hreflang="fur" data-title="Polonie" data-language-autonym="Furlan" data-language-local-name="furlanština" class="interlanguage-link-target">Furlan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Poalen" title="Poalen – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Poalen" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/An_Pholainn" title="An Pholainn – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="An Pholainn" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gag mw-list-item"><a href="https://gag.wikipedia.org/wiki/Pol%C5%9Fa" title="Polşa – gagauzština" lang="gag" hreflang="gag" data-title="Polşa" data-language-autonym="Gagauz" data-language-local-name="gagauzština" class="interlanguage-link-target">Gagauz</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gan mw-list-item"><a href="https://gan.wikipedia.org/wiki/%E6%B3%A2%E8%98%AD" title="波蘭 – čínština (dialekty Gan)" lang="gan" hreflang="gan" data-title="波蘭" data-language-autonym="贛語" data-language-local-name="čínština (dialekty Gan)" class="interlanguage-link-target">贛語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%B2gn" title="Pològn – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Pològn" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/A%27_Ph%C3%B2lainn" title="A' Phòlainn – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="A' Phòlainn" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Polonia" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%B3%C3%B1a" title="Polóña – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Polóña" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gom mw-list-item"><a href="https://gom.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%82%E0%A4%A1" title="पोलंड – Goan Konkani" lang="gom" hreflang="gom" data-title="पोलंड" data-language-autonym="गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni" data-language-local-name="Goan Konkani" class="interlanguage-link-target">गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-got mw-list-item"><a href="https://got.wikipedia.org/wiki/%F0%90%8D%80%F0%90%8C%B0%F0%90%8C%BF%F0%90%8C%BB%F0%90%8C%B0%F0%90%8C%BF%F0%90%8C%BD%F0%90%8C%B9%F0%90%8C%B0" title="𐍀𐌰𐌿𐌻𐌰𐌿𐌽𐌹𐌰 – gótština" lang="got" hreflang="got" data-title="𐍀𐌰𐌿𐌻𐌰𐌿𐌽𐌹𐌰" data-language-autonym="𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺" data-language-local-name="gótština" class="interlanguage-link-target">𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%AA%E0%AB%8B%E0%AA%B2%E0%AB%87%E0%AA%82%E0%AA%A1" title="પોલેંડ – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="પોલેંડ" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Yn_Pholynn" title="Yn Pholynn – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Yn Pholynn" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Poland" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/P%C3%B4-l%C3%A0n" title="Pô-làn – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Pô-làn" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-haw mw-list-item"><a href="https://haw.wikipedia.org/wiki/P%C5%8Dlani" title="Pōlani – havajština" lang="haw" hreflang="haw" data-title="Pōlani" data-language-autonym="Hawaiʻi" data-language-local-name="havajština" class="interlanguage-link-target">Hawaiʻi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%A4%D7%95%D7%9C%D7%99%D7%9F" title="פולין – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="פולין" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%88%E0%A4%82%E0%A4%A1" title="पोलैंड – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="पोलैंड" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Poland" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Poljska" title="Poljska – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Poljska" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/P%C3%B3lska" title="Pólska – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="Pólska" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Hornjoserbsce</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%B2y" title="Polòy – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Polòy" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Lengyelorsz%C3%A1g" title="Lengyelország – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Lengyelország" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%BC%D5%A5%D5%B0%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6" title="Լեհաստան – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Լեհաստան" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D5%93%D5%B8%D5%AC%D5%B8%D5%B6%D5%AB%D5%A1" title="Փոլոնիա – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Փոլոնիա" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target">Արեւմտահայերէն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Polonia" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="Poland" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target">Jaku Iban</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Polandia" title="Polandia – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Polandia" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Polonia" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ig mw-list-item"><a href="https://ig.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – igboština" lang="ig" hreflang="ig" data-title="Poland" data-language-autonym="Igbo" data-language-local-name="igboština" class="interlanguage-link-target">Igbo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ik mw-list-item"><a href="https://ik.wikipedia.org/wiki/Puulan" title="Puulan – inupiakština" lang="ik" hreflang="ik" data-title="Puulan" data-language-autonym="Iñupiatun" data-language-local-name="inupiakština" class="interlanguage-link-target">Iñupiatun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Polonia" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-inh mw-list-item"><a href="https://inh.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%85%D0%B5%D1%85%D1%8C%D0%B5" title="Полхехье – inguština" lang="inh" hreflang="inh" data-title="Полхехье" data-language-autonym="ГӀалгӀай" data-language-local-name="inguština" class="interlanguage-link-target">ГӀалгӀай</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Polonia" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/P%C3%B3lland" title="Pólland – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Pólland" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Polonia" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iu mw-list-item"><a href="https://iu.wikipedia.org/wiki/%E1%90%B3%E1%93%9A%E1%93%90%E1%91%A6" title="ᐳᓚᓐᑦ – inuktitutština" lang="iu" hreflang="iu" data-title="ᐳᓚᓐᑦ" data-language-autonym="ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut" data-language-local-name="inuktitutština" class="interlanguage-link-target">ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%83%9D%E3%83%BC%E3%83%A9%E3%83%B3%E3%83%89" title="ポーランド – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="ポーランド" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Puolan" title="Puolan – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Puolan" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jbo mw-list-item"><a href="https://jbo.wikipedia.org/wiki/polskas" title="polskas – lojban" lang="jbo" hreflang="jbo" data-title="polskas" data-language-autonym="La .lojban." data-language-local-name="lojban" class="interlanguage-link-target">La .lojban.</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Polen" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9E%E1%83%9D%E1%83%9A%E1%83%9D%E1%83%9C%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="პოლონეთი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="პოლონეთი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Polsha" title="Polsha – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Polsha" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target">Qaraqalpaqsha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Bulunda" title="Bulunda – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Bulunda" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%9B%D1%8D%D1%85%D1%8C%D1%8B%D0%B9" title="Лэхьый – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Лэхьый" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target">Адыгэбзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/P%C9%94l%C9%94%C9%94%C3%B1%C9%A9" title="Pɔlɔɔñɩ – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Pɔlɔɔñɩ" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/Polan" title="Polan – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="Polan" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target">Tyap</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kg mw-list-item"><a href="https://kg.wikipedia.org/wiki/Pologne" title="Pologne – konžština" lang="kg" hreflang="kg" data-title="Pologne" data-language-autonym="Kongo" data-language-local-name="konžština" class="interlanguage-link-target">Kongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kge mw-list-item"><a href="https://kge.wikipedia.org/wiki/Polandia" title="Polandia – Komering" lang="kge" hreflang="kge" data-title="Polandia" data-language-autonym="Kumoring" data-language-local-name="Komering" class="interlanguage-link-target">Kumoring</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/Borandi" title="Borandi – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="Borandi" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target">Gĩkũyũ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Польша" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%94%E1%9F%92%E1%9E%9A%E1%9E%91%E1%9F%81%E1%9E%9F%E1%9E%94%E1%9F%89%E1%9E%BC%E1%9E%A1%E1%9E%BC%E1%9E%89" title="ប្រទេសប៉ូឡូញ – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="ប្រទេសប៉ូឡូញ" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%AA%E0%B3%8B%E0%B2%B2%E0%B3%86%E0%B2%82%E0%B2%A1%E0%B3%8D" title="ಪೋಲೆಂಡ್ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಪೋಲೆಂಡ್" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-knc mw-list-item"><a href="https://knc.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – Central Kanuri" lang="knc" hreflang="knc" data-title="Poland" data-language-autonym="Yerwa Kanuri" data-language-local-name="Central Kanuri" class="interlanguage-link-target">Yerwa Kanuri</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%ED%8F%B4%EB%9E%80%EB%93%9C" title="폴란드 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="폴란드" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-koi mw-list-item"><a href="https://koi.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%B0" title="Польска – komi-permjačtina" lang="koi" hreflang="koi" data-title="Польска" data-language-autonym="Перем коми" data-language-local-name="komi-permjačtina" class="interlanguage-link-target">Перем коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc mw-list-item"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Польша" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target">Къарачай-малкъар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%D9%88%D9%84%DB%8C%D9%86%DA%88" title="پولینڈ – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="پولینڈ" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target">कॉशुर / کٲشُر</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ksh mw-list-item"><a href="https://ksh.wikipedia.org/wiki/Pole" title="Pole – kolínština" lang="ksh" hreflang="ksh" data-title="Pole" data-language-autonym="Ripoarisch" data-language-local-name="kolínština" class="interlanguage-link-target">Ripoarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Polonya" title="Polonya – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Polonya" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kv mw-list-item"><a href="https://kv.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – komijština" lang="kv" hreflang="kv" data-title="Польша" data-language-autonym="Коми" data-language-local-name="komijština" class="interlanguage-link-target">Коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Poloni" title="Poloni – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Poloni" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Польша" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Polonia" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Polonia" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target">Ladino</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Polen" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lbe mw-list-item"><a href="https://lbe.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – Lak" lang="lbe" hreflang="lbe" data-title="Польша" data-language-autonym="Лакку" data-language-local-name="Lak" class="interlanguage-link-target">Лакку</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Польша" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Polsca" title="Polsca – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Polsca" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lg mw-list-item"><a href="https://lg.wikipedia.org/wiki/Bupoolo" title="Bupoolo – gandština" lang="lg" hreflang="lg" data-title="Bupoolo" data-language-autonym="Luganda" data-language-local-name="gandština" class="interlanguage-link-target">Luganda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Pole" title="Pole – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Pole" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Polonia" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target">Ligure</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Polonia" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%B2nia" title="Polònia – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Polònia" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Poloni" title="Poloni – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Poloni" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target">Lingála</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%9B%E0%BA%B0%E0%BB%80%E0%BA%97%E0%BA%94%E0%BB%82%E0%BA%9B%E0%BB%81%E0%BA%A5%E0%BA%99%E0%BA%94%E0%BB%8C" title="ປະເທດໂປແລນດ໌ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ປະເທດໂປແລນດ໌" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target">ລາວ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Lenkija" title="Lenkija – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Lenkija" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ltg mw-list-item"><a href="https://ltg.wikipedia.org/wiki/Puoleja" title="Puoleja – latgalština" lang="ltg" hreflang="ltg" data-title="Puoleja" data-language-autonym="Latgaļu" data-language-local-name="latgalština" class="interlanguage-link-target">Latgaļu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Polija" title="Polija – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Polija" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mad mw-list-item"><a href="https://mad.wikipedia.org/wiki/Polandia" title="Polandia – madurština" lang="mad" hreflang="mad" data-title="Polandia" data-language-autonym="Madhurâ" data-language-local-name="madurština" class="interlanguage-link-target">Madhurâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai mw-list-item"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A1" title="पोल्यान्ड – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="पोल्यान्ड" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target">मैथिली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-map-bms mw-list-item"><a href="https://map-bms.wikipedia.org/wiki/Polandia" title="Polandia – Banyumasan" lang="jv-x-bms" hreflang="jv-x-bms" data-title="Polandia" data-language-autonym="Basa Banyumasan" data-language-local-name="Banyumasan" class="interlanguage-link-target">Basa Banyumasan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mdf mw-list-item"><a href="https://mdf.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D1%8C_%D0%BC%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80" title="Полень мастор – mokšanština" lang="mdf" hreflang="mdf" data-title="Полень мастор" data-language-autonym="Мокшень" data-language-local-name="mokšanština" class="interlanguage-link-target">Мокшень</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/P%C3%B4l%C3%B4nia" title="Pôlônia – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Pôlônia" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Польша" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target">Олык марий</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mi mw-list-item"><a href="https://mi.wikipedia.org/wiki/P%C5%8Drana" title="Pōrana – maorština" lang="mi" hreflang="mi" data-title="Pōrana" data-language-autonym="Māori" data-language-local-name="maorština" class="interlanguage-link-target">Māori</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Polandia" title="Polandia – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Polandia" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%81%D0%BA%D0%B0" title="Полска – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Полска" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%AA%E0%B5%8B%E0%B4%B3%E0%B4%A3%E0%B5%8D%E0%B4%9F%E0%B5%8D" title="പോളണ്ട് – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="പോളണ്ട്" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88" title="Польш – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Польш" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mni mw-list-item"><a href="https://mni.wikipedia.org/wiki/%EA%AF%84%EA%AF%A3%EA%AF%82%EA%AF%A6%EA%AF%9F" title="ꯄꯣꯂꯦꯟ – manipurština" lang="mni" hreflang="mni" data-title="ꯄꯣꯂꯦꯟ" data-language-autonym="ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ" data-language-local-name="manipurština" class="interlanguage-link-target">ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A4%82%E0%A4%A1" title="पोलंड – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="पोलंड" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mrj mw-list-item"><a href="https://mrj.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – marijština (západní)" lang="mrj" hreflang="mrj" data-title="Польша" data-language-autonym="Кырык мары" data-language-local-name="marijština (západní)" class="interlanguage-link-target">Кырык мары</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Poland" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Polonja" title="Polonja – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Polonja" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%B3nia" title="Polónia – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Polónia" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%95%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%9C%E1%80%94%E1%80%BA%E1%80%94%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%84%E1%80%B6" title="ပိုလန်နိုင်ငံ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="ပိုလန်နိုင်ငံ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-myv mw-list-item"><a href="https://myv.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0_%D0%9C%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80" title="Польша Мастор – erzjanština" lang="myv" hreflang="myv" data-title="Польша Мастор" data-language-autonym="Эрзянь" data-language-local-name="erzjanština" class="interlanguage-link-target">Эрзянь</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D9%84%D9%87%D8%B3%D8%AA%D9%88%D9%86" title="لهستون – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="لهستون" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap mw-list-item"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Pulonnia" title="Pulonnia – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Pulonnia" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target">Napulitano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Polen" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Polen" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A1" title="पोल्यान्ड – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="पोल्यान्ड" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A1" title="पोल्याण्ड – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="पोल्याण्ड" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Polen" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Polen" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Polen" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Polonia" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target">Novial</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nqo mw-list-item"><a href="https://nqo.wikipedia.org/wiki/%DF%94%DF%8F%DF%9F%DF%90%DF%B2%DF%A2" title="ߔߏߟߐ߲ߢ – n’ko" lang="nqo" hreflang="nqo" data-title="ߔߏߟߐ߲ߢ" data-language-autonym="ߒߞߏ" data-language-local-name="n’ko" class="interlanguage-link-target">ߒߞߏ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nrm mw-list-item"><a href="https://nrm.wikipedia.org/wiki/Polongne" title="Polongne – Norman" lang="nrf" hreflang="nrf" data-title="Polongne" data-language-autonym="Nouormand" data-language-local-name="Norman" class="interlanguage-link-target">Nouormand</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nso mw-list-item"><a href="https://nso.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – sotština (severní)" lang="nso" hreflang="nso" data-title="Poland" data-language-autonym="Sesotho sa Leboa" data-language-local-name="sotština (severní)" class="interlanguage-link-target">Sesotho sa Leboa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nv mw-list-item"><a href="https://nv.wikipedia.org/wiki/Haltso_H%C3%B3teelnii_Bik%C3%A9yah" title="Haltso Hóteelnii Bikéyah – navažština" lang="nv" hreflang="nv" data-title="Haltso Hóteelnii Bikéyah" data-language-autonym="Diné bizaad" data-language-local-name="navažština" class="interlanguage-link-target">Diné bizaad</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ny mw-list-item"><a href="https://ny.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – ňandžština" lang="ny" hreflang="ny" data-title="Poland" data-language-autonym="Chi-Chewa" data-language-local-name="ňandžština" class="interlanguage-link-target">Chi-Chewa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Polonha" title="Polonha – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Polonha" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Pol%27%C5%A1u" title="Pol'šu – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Pol'šu" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target">Livvinkarjala</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Poolaandi" title="Poolaandi – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Poolaandi" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%C3%A6" title="Польшæ – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Польшæ" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%AA%E0%A9%8B%E0%A8%B2%E0%A9%88%E0%A8%82%E0%A8%A1" title="ਪੋਲੈਂਡ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਪੋਲੈਂਡ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pag mw-list-item"><a href="https://pag.wikipedia.org/wiki/Polonya" title="Polonya – pangasinanština" lang="pag" hreflang="pag" data-title="Polonya" data-language-autonym="Pangasinan" data-language-local-name="pangasinanština" class="interlanguage-link-target">Pangasinan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam mw-list-item"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Polonya" title="Polonya – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Polonya" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Polonia" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Polonne" title="Polonne – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Polonne" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pdc mw-list-item"><a href="https://pdc.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – němčina (pensylvánská)" lang="pdc" hreflang="pdc" data-title="Polen" data-language-autonym="Deitsch" data-language-local-name="němčina (pensylvánská)" class="interlanguage-link-target">Deitsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pfl mw-list-item"><a href="https://pfl.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – falčtina" lang="pfl" hreflang="pfl" data-title="Polen" data-language-autonym="Pälzisch" data-language-local-name="falčtina" class="interlanguage-link-target">Pälzisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pi mw-list-item"><a href="https://pi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%88%E0%A4%82%E0%A4%A1" title="पोलैंड – pálí" lang="pi" hreflang="pi" data-title="पोलैंड" data-language-autonym="पालि" data-language-local-name="pálí" class="interlanguage-link-target">पालि</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pih mw-list-item"><a href="https://pih.wikipedia.org/wiki/Poeland" title="Poeland – Pitcairn-Norfolk" lang="pih" hreflang="pih" data-title="Poeland" data-language-autonym="Norfuk / Pitkern" data-language-local-name="Pitcairn-Norfolk" class="interlanguage-link-target">Norfuk / Pitkern</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Polska" title="Polska – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Polska" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%B2nia" title="Polònia – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Polònia" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%D9%88%D9%84%DB%8C%D9%86%DA%88" title="پولینڈ – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="پولینڈ" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnt mw-list-item"><a href="https://pnt.wikipedia.org/wiki/%CE%A0%CE%BF%CE%BB%CF%89%CE%BD%CE%AF%CE%B1" title="Πολωνία – pontština" lang="pnt" hreflang="pnt" data-title="Πολωνία" data-language-autonym="Ποντιακά" data-language-local-name="pontština" class="interlanguage-link-target">Ποντιακά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%D9%88%D9%84%D9%86%DA%89" title="پولنډ – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="پولنډ" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%B3nia" title="Polónia – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Polónia" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Pulunya" title="Pulunya – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Pulunya" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rm mw-list-item"><a href="https://rm.wikipedia.org/wiki/Pologna" title="Pologna – rétorománština" lang="rm" hreflang="rm" data-title="Pologna" data-language-autonym="Rumantsch" data-language-local-name="rétorománština" class="interlanguage-link-target">Rumantsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rmy mw-list-item"><a href="https://rmy.wikipedia.org/wiki/Polska" title="Polska – Vlax Romani" lang="rmy" hreflang="rmy" data-title="Polska" data-language-autonym="Romani čhib" data-language-local-name="Vlax Romani" class="interlanguage-link-target">Romani čhib</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rn mw-list-item"><a href="https://rn.wikipedia.org/wiki/Pologne" title="Pologne – kirundština" lang="rn" hreflang="rn" data-title="Pologne" data-language-autonym="Ikirundi" data-language-local-name="kirundština" class="interlanguage-link-target">Ikirundi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Polonia" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-rup mw-list-item"><a href="https://roa-rup.wikipedia.org/wiki/Pulunii" title="Pulunii – arumunština" lang="rup" hreflang="rup" data-title="Pulunii" data-language-autonym="Armãneashti" data-language-local-name="arumunština" class="interlanguage-link-target">Armãneashti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-tara mw-list-item"><a href="https://roa-tara.wikipedia.org/wiki/Pulonie" title="Pulonie – Tarantino" lang="nap-x-tara" hreflang="nap-x-tara" data-title="Pulonie" data-language-autonym="Tarandíne" data-language-local-name="Tarantino" class="interlanguage-link-target">Tarandíne</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Польша" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%BE" title="Польско – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Польско" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rw mw-list-item"><a href="https://rw.wikipedia.org/wiki/Polonye" title="Polonye – kiňarwandština" lang="rw" hreflang="rw" data-title="Polonye" data-language-autonym="Ikinyarwanda" data-language-local-name="kiňarwandština" class="interlanguage-link-target">Ikinyarwanda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B2%E0%A5%85%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A5%8D" title="पोलॅण्ड् – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="पोलॅण्ड्" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target">संस्कृतम्</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Польша" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%AF%E1%B1%B3%E1%B1%9E%E1%B1%AE%E1%B1%B1%E1%B1%B0" title="ᱯᱳᱞᱮᱱᱰ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱯᱳᱞᱮᱱᱰ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%B2nia" title="Polònia – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Polònia" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Pulonia" title="Pulonia – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Pulonia" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Poland" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%D9%88%D9%84%D9%8A%D9%86%DA%8A" title="پولينڊ – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="پولينڊ" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/Polska" title="Polska – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Polska" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target">Davvisámegiella</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sg mw-list-item"><a href="https://sg.wikipedia.org/wiki/P%C3%B6l%C3%B4ni" title="Pölôni – sangština" lang="sg" hreflang="sg" data-title="Pölôni" data-language-autonym="Sängö" data-language-local-name="sangština" class="interlanguage-link-target">Sängö</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Poljska" title="Poljska – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Poljska" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shi mw-list-item"><a href="https://shi.wikipedia.org/wiki/Bulunya" title="Bulunya – tašelhit" lang="shi" hreflang="shi" data-title="Bulunya" data-language-autonym="Taclḥit" data-language-local-name="tašelhit" class="interlanguage-link-target">Taclḥit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shn mw-list-item"><a href="https://shn.wikipedia.org/wiki/%E1%80%99%E1%80%AD%E1%80%B0%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%95%E1%80%B0%E1%80%9D%E1%80%BA%E1%82%87%E1%80%9C%E1%82%85%E1%81%BC%E1%80%BA%E1%82%87" title="မိူင်းပူဝ်ႇလႅၼ်ႇ – šanština" lang="shn" hreflang="shn" data-title="မိူင်းပူဝ်ႇလႅၼ်ႇ" data-language-autonym="တႆး" data-language-local-name="šanština" class="interlanguage-link-target">တႆး</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%B4%E0%B7%9D%E0%B6%BD%E0%B6%B1%E0%B7%8A%E0%B6%AD%E0%B6%BA" title="පෝලන්තය – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="පෝලන්තය" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Poland" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Po%C4%BEsko" title="Poľsko – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Poľsko" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-skr mw-list-item"><a href="https://skr.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%D9%88%D9%84%DB%8C%D9%86%DA%88" title="پولینڈ – Saraiki" lang="skr" hreflang="skr" data-title="پولینڈ" data-language-autonym="سرائیکی" data-language-local-name="Saraiki" class="interlanguage-link-target">سرائیکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Poljska" title="Poljska – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Poljska" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sm mw-list-item"><a href="https://sm.wikipedia.org/wiki/Polani" title="Polani – samojština" lang="sm" hreflang="sm" data-title="Polani" data-language-autonym="Gagana Samoa" data-language-local-name="samojština" class="interlanguage-link-target">Gagana Samoa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-smn mw-list-item"><a href="https://smn.wikipedia.org/wiki/Puola" title="Puola – sámština (inarijská)" lang="smn" hreflang="smn" data-title="Puola" data-language-autonym="Anarâškielâ" data-language-local-name="sámština (inarijská)" class="interlanguage-link-target">Anarâškielâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Polandi" title="Polandi – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Polandi" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target">ChiShona</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Boland" title="Boland – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Boland" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Polonia" title="Polonia – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Polonia" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D1%99%D1%81%D0%BA%D0%B0" title="Пољска – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Пољска" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-srn mw-list-item"><a href="https://srn.wikipedia.org/wiki/Polikondre" title="Polikondre – sranan tongo" lang="srn" hreflang="srn" data-title="Polikondre" data-language-autonym="Sranantongo" data-language-local-name="sranan tongo" class="interlanguage-link-target">Sranantongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ss mw-list-item"><a href="https://ss.wikipedia.org/wiki/IPholandi" title="IPholandi – siswatština" lang="ss" hreflang="ss" data-title="IPholandi" data-language-autonym="SiSwati" data-language-local-name="siswatština" class="interlanguage-link-target">SiSwati</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-st mw-list-item"><a href="https://st.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – sotština (jižní)" lang="st" hreflang="st" data-title="Poland" data-language-autonym="Sesotho" data-language-local-name="sotština (jižní)" class="interlanguage-link-target">Sesotho</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Polen" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Polandia" title="Polandia – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Polandia" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Polen" title="Polen – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Polen" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Polandi" title="Polandi – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Polandi" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Polsko" title="Polsko – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Polsko" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="Poland" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target">Sakizaya</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%AA%E0%AF%8B%E0%AE%B2%E0%AE%A8%E0%AF%8D%E0%AE%A4%E0%AF%81" title="போலந்து – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="போலந்து" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tay mw-list-item"><a href="https://tay.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – Atayal" lang="tay" hreflang="tay" data-title="Poland" data-language-autonym="Tayal" data-language-local-name="Atayal" class="interlanguage-link-target">Tayal</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%AA%E0%B1%8B%E0%B0%B2%E0%B0%BE%E0%B0%82%E0%B0%A1%E0%B1%8D" title="పోలాండ్ – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="పోలాండ్" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tet mw-list-item"><a href="https://tet.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%B3nia" title="Polónia – tetumština" lang="tet" hreflang="tet" data-title="Polónia" data-language-autonym="Tetun" data-language-local-name="tetumština" class="interlanguage-link-target">Tetun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%9B%D0%B0%D2%B3%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%BE%D0%BD" title="Лаҳистон – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Лаҳистон" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%9B%E0%B8%A3%E0%B8%B0%E0%B9%80%E0%B8%97%E0%B8%A8%E0%B9%82%E0%B8%9B%E0%B9%81%E0%B8%A5%E0%B8%99%E0%B8%94%E0%B9%8C" title="ประเทศโปแลนด์ – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ประเทศโปแลนด์" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ti mw-list-item"><a href="https://ti.wikipedia.org/wiki/%E1%8D%96%E1%88%8B%E1%8A%95%E1%8B%B5" title="ፖላንድ – tigrinijština" lang="ti" hreflang="ti" data-title="ፖላንድ" data-language-autonym="ትግርኛ" data-language-local-name="tigrinijština" class="interlanguage-link-target">ትግርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Pol%C5%9Fa" title="Polşa – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Polşa" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Polonya" title="Polonya – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Polonya" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/Pol%C5%A1a" title="Polša – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="Polša" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target">Tolışi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-to mw-list-item"><a href="https://to.wikipedia.org/wiki/Polani" title="Polani – tongánština" lang="to" hreflang="to" data-title="Polani" data-language-autonym="Lea faka-Tonga" data-language-local-name="tongánština" class="interlanguage-link-target">Lea faka-Tonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tpi mw-list-item"><a href="https://tpi.wikipedia.org/wiki/Polan" title="Polan – tok pisin" lang="tpi" hreflang="tpi" data-title="Polan" data-language-autonym="Tok Pisin" data-language-local-name="tok pisin" class="interlanguage-link-target">Tok Pisin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Polonya" title="Polonya – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Polonya" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-trv mw-list-item"><a href="https://trv.wikipedia.org/wiki/Poran" title="Poran – taroko" lang="trv" hreflang="trv" data-title="Poran" data-language-autonym="Seediq" data-language-local-name="taroko" class="interlanguage-link-target">Seediq</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ts mw-list-item"><a href="https://ts.wikipedia.org/wiki/Polendi" title="Polendi – tsonga" lang="ts" hreflang="ts" data-title="Polendi" data-language-autonym="Xitsonga" data-language-local-name="tsonga" class="interlanguage-link-target">Xitsonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Польша" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tum mw-list-item"><a href="https://tum.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – tumbukština" lang="tum" hreflang="tum" data-title="Poland" data-language-autonym="ChiTumbuka" data-language-local-name="tumbukština" class="interlanguage-link-target">ChiTumbuka</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tw mw-list-item"><a href="https://tw.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – twi" lang="tw" hreflang="tw" data-title="Poland" data-language-autonym="Twi" data-language-local-name="twi" class="interlanguage-link-target">Twi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ty mw-list-item"><a href="https://ty.wikipedia.org/wiki/P%C5%8Drana" title="Pōrana – tahitština" lang="ty" hreflang="ty" data-title="Pōrana" data-language-autonym="Reo tahiti" data-language-local-name="tahitština" class="interlanguage-link-target">Reo tahiti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tyv mw-list-item"><a href="https://tyv.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – tuvinština" lang="tyv" hreflang="tyv" data-title="Польша" data-language-autonym="Тыва дыл" data-language-local-name="tuvinština" class="interlanguage-link-target">Тыва дыл</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%88%D0%B0" title="Польша – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Польша" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target">Удмурт</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D9%84%DB%95%DA%BE%D9%89%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D9%86" title="لەھىستان – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="لەھىستان" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%89%D0%B0" title="Польща – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Польща" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%D9%88%D9%84%DB%8C%D9%86%DA%88" title="پولینڈ – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="پولینڈ" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Polsha" title="Polsha – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Polsha" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ve mw-list-item"><a href="https://ve.wikipedia.org/wiki/Poland" title="Poland – venda" lang="ve" hreflang="ve" data-title="Poland" data-language-autonym="Tshivenda" data-language-local-name="venda" class="interlanguage-link-target">Tshivenda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Po%C5%82%C3%B2nia" title="Połònia – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Połònia" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Pol%27%C5%A1anma" title="Pol'šanma – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Pol'šanma" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Ba_Lan" title="Ba Lan – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Ba Lan" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Pooln" title="Pooln – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Pooln" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Pol%C3%A4n" title="Polän – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Polän" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target">Volapük</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/Pologne" title="Pologne – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Pologne" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target">Walon</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Polonya" title="Polonya – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Polonya" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wo mw-list-item"><a href="https://wo.wikipedia.org/wiki/Polo%C3%B1" title="Poloñ – wolofština" lang="wo" hreflang="wo" data-title="Poloñ" data-language-autonym="Wolof" data-language-local-name="wolofština" class="interlanguage-link-target">Wolof</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E6%B3%A2%E5%85%B0" title="波兰 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="波兰" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xh mw-list-item"><a href="https://xh.wikipedia.org/wiki/IPoland" title="IPoland – xhoština" lang="xh" hreflang="xh" data-title="IPoland" data-language-autonym="IsiXhosa" data-language-local-name="xhoština" class="interlanguage-link-target">IsiXhosa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9E%E1%83%9D%E1%83%9A%E1%83%9D%E1%83%9C%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="პოლონეთი – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="პოლონეთი" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%A4%D7%95%D7%99%D7%9C%D7%9F" title="פוילן – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="פוילן" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/P%C3%B3l%C3%A1nd%C3%AC" title="Pólándì – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Pólándì" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Bohlanz" title="Bohlanz – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Bohlanz" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zea mw-list-item"><a href="https://zea.wikipedia.org/wiki/Po%C3%B4l%27n" title="Poôl'n – zélandština" lang="zea" hreflang="zea" data-title="Poôl'n" data-language-autonym="Zeêuws" data-language-local-name="zélandština" class="interlanguage-link-target">Zeêuws</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zgh mw-list-item"><a href="https://zgh.wikipedia.org/wiki/%E2%B4%B1%E2%B5%93%E2%B5%8D%E2%B4%B0%E2%B5%8F%E2%B4%B7%E2%B4%B0" title="ⴱⵓⵍⴰⵏⴷⴰ – tamazight (standardní marocký)" lang="zgh" hreflang="zgh" data-title="ⴱⵓⵍⴰⵏⴷⴰ" data-language-autonym="ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ" data-language-local-name="tamazight (standardní marocký)" class="interlanguage-link-target">ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E6%B3%A2%E5%85%B0" title="波兰 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="波兰" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E6%B3%A2%E8%98%AD" title="波蘭 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="波蘭" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Pho-l%C3%A2n" title="Pho-lân – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Pho-lân" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E6%B3%A2%E8%98%AD" title="波蘭 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="波蘭" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/IPolandi" title="IPolandi – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="IPolandi" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target">IsiZulu</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q36#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Polsko" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Polsko" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Polsko">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Polsko&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Polsko">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Polsko&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Polsko" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Polsko" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Polsko&oldid=24757959" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Polsko&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Polsko&id=24757959&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FPolsko">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FPolsko">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Polsko">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Polsko&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Polsko&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Polska" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikinews mw-list-item"><a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Kategorie:Polsko" hreflang="cs">Wikizprávy</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikiquote mw-list-item"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Polsko" hreflang="cs">Wikicitáty</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikivoyage mw-list-item"><a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Polsko" hreflang="cs">Wikicesty</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q36" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-coordinates" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output">Souřadnice: <a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Polsko&params=52_N_19_E_type:landmark">52° s. š., 19° v. d.</a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><div class="uvodni-upozorneni hatnote noprint">Na tento článek je <a href="/wiki/Wikipedie:P%C5%99esm%C4%9Brov%C3%A1n%C3%AD" title="Wikipedie:Přesměrování">přesměrováno</a> heslo Polská republika. Tento článek je o státu ve střední Evropě. Další významy jsou uvedeny na stránce <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_republika_(rozcestn%C3%ADk)" class="mw-redirect mw-disambig" title="Polská republika (rozcestník)">Polská republika (rozcestník)</a>.</div> <table class="infobox" style="width:22em;width: 300px;"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #eaeaea;">Polská republika Rzeczpospolita Polska</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><table style="width: 100%;"><tbody><tr> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><div class="framedpicture"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Poland.svg" class="mw-file-description" title="vlajka Polska"><img alt="vlajka Polska" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/12/Flag_of_Poland.svg/110px-Flag_of_Poland.svg.png" decoding="async" width="110" height="69" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/12/Flag_of_Poland.svg/165px-Flag_of_Poland.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/12/Flag_of_Poland.svg/220px-Flag_of_Poland.svg.png 2x" data-file-width="640" data-file-height="400" /></a></div> <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_vlajka" title="Polská vlajka">vlajka</a></td> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><a href="/wiki/Soubor:Herb_Polski.svg" class="mw-file-description" title="znak Polska"><img alt="znak Polska" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Herb_Polski.svg/90px-Herb_Polski.svg.png" decoding="async" width="90" height="106" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Herb_Polski.svg/135px-Herb_Polski.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Herb_Polski.svg/180px-Herb_Polski.svg.png 2x" data-file-width="3158" data-file-height="3716" /></a> <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Polska" title="Státní znak Polska">znak</a></td> </tr></tbody></table></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hymna" title="Státní hymna">Hymna</a> <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_hymna" title="Polská hymna">Mazurek Dąbrowskiego</a> <center><audio id="mwe_player_0" controls="" preload="none" data-mw-tmh="" class="mw-file-element" width="220" style="width:220px;" data-durationhint="43" data-mwtitle="Mazurek_Dabrowskiego.ogg" data-mwprovider="wikimediacommons"><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b1/Mazurek_Dabrowskiego.ogg" type="audio/ogg; codecs="vorbis"" data-width="0" data-height="0" /><source src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/transcoded/b/b1/Mazurek_Dabrowskiego.ogg/Mazurek_Dabrowskiego.ogg.mp3" type="audio/mpeg" data-transcodekey="mp3" data-width="0" data-height="0" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=ab&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ab" label="аԥсшәа ‪(ab)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=be-tarask&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="be-tarask" label="беларуская (тарашкевіца) ‪(be-tarask)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=bs&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="bs" label="bosanski ‪(bs)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=cs&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="cs" label="čeština ‪(cs)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=en&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="en" label="English ‪(en)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=es&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="es" label="español ‪(es)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=fa&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="fa" label="فارسی ‪(fa)‬" data-dir="rtl" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=fr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="fr" label="français ‪(fr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=hr&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="hr" label="hrvatski ‪(hr)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=hu&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="hu" label="magyar ‪(hu)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=id&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="id" label="Bahasa Indonesia ‪(id)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=it&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="it" label="italiano ‪(it)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=ja&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ja" label="日本語 ‪(ja)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=ko&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ko" label="한국어 ‪(ko)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=lb&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="lb" label="Lëtzebuergesch ‪(lb)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=ms&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ms" label="Bahasa Melayu ‪(ms)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=nl&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="nl" label="Nederlands ‪(nl)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=pl&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="pl" label="polski ‪(pl)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=pt-br&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="pt-BR" label="português do Brasil ‪(pt-br)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=pt&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="pt" label="português ‪(pt)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=ru&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="ru" label="русский ‪(ru)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=sl&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="sl" label="slovenščina ‪(sl)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=th&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="th" label="ไทย ‪(th)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=tl&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="tl" label="Tagalog ‪(tl)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=vi&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="vi" label="Tiếng Việt ‪(vi)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=zh-hans&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hans" label="中文（简体） ‪(zh-hans)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=zh-hant&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh-Hant" label="中文（繁體） ‪(zh-hant)‬" data-dir="ltr" /><track src="https://commons.wikimedia.org/w/api.php?action=timedtext&title=File%3AMazurek_Dabrowskiego.ogg&lang=zh&trackformat=vtt&origin=%2A" kind="subtitles" type="text/vtt" srclang="zh" label="中文 ‪(zh)‬" data-dir="ltr" /></audio></center></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Geografie</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><div style="padding:2px;"> <a href="/wiki/Soubor:EU-Poland.svg" class="mw-file-description" title="Poloha Polska"><img alt="Poloha Polska" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/EU-Poland.svg/290px-EU-Poland.svg.png" decoding="async" width="290" height="244" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/EU-Poland.svg/435px-EU-Poland.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/EU-Poland.svg/580px-EU-Poland.svg.png 2x" data-file-width="2045" data-file-height="1720" /></a> Poloha Polska </div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Hlavní město">Hlavní město</a></th><td><a href="/wiki/Var%C5%A1ava" title="Varšava">Varšava</a> (Warszawa)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Rozloha" title="Rozloha">Rozloha</a></th><td>311 928 km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_rozlohy" title="Seznam států světa podle rozlohy">69. na světě</a>) z toho 2,6 % vodní plochy</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADch_hor" title="Seznam států světa podle nejvyšších hor">Nejvyšší bod</a></th><td><a href="/wiki/Rysy" title="Rysy">Rysy</a> (2499,2 m n. m.)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo" title="Časové pásmo">Časové pásmo</a></th><td>+1</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Zeměpisné souřadnice">Poloha</a></th><td class="plainlinks"><a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Polsko&params=52_N_19_E_type:landmark">52° s. š., 19° v. d.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Geodata" title="Geodata">Geodata</a> (<a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OSM</a>)</th><td><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/49715">OSM</a>, <a class="external text" href="https://tools.wmflabs.org/wiwosm/osm-on-ol/kml-on-ol.php?lang=wikidata&uselang=cs&title=Q36">WMF</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Obyvatelstvo</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Obyvatelstvo" title="Obyvatelstvo">Počet obyvatel</a></th><td>38 036 118<a href="#cite_note-1">[1]</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam států světa podle počtu obyvatel">38. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Hustota zalidnění">Hustota zalidnění</a></th><td>122 ob. / km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_hustoty_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Seznam států světa podle hustoty zalidnění">75. na světě</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">HDI</a></th><td>▲ 0,881 (velmi vysoký) (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje">36. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Jazyk_(lingvistika)" title="Jazyk (lingvistika)">Jazyk</a></th><td><a href="/wiki/Pol%C5%A1tina" title="Polština">polština</a> (úřední jazyk), <a href="/wiki/N%C4%9Bm%C4%8Dina" title="Němčina">němčina</a>, <a href="/wiki/B%C4%9Bloru%C5%A1tina" title="Běloruština">běloruština</a>, <a href="/wiki/Ka%C5%A1ub%C5%A1tina" title="Kašubština">kašubština</a>, <a href="/wiki/Litev%C5%A1tina" title="Litevština">litevština</a> (pomocné úřední jazyky na nějakých místech)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1rodnost" title="Národnost">Národnostní složení</a></th><td><a href="/wiki/Pol%C3%A1ci" title="Poláci">Poláci</a>: 99 %, <a href="/wiki/Slezan%C3%A9" title="Slezané">Slezané</a>: 0,6 %</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">Náboženství</a></th><td><a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_v_Polsku" title="Římskokatolická církev v Polsku">katolické</a> 71,3 %, ostatní: 28,7 % (2021)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Státní útvar</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_st%C3%A1tn%C3%ADho_z%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Seznam států podle státního zřízení">Státní zřízení</a></th><td><a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_republika" title="Parlamentní republika">parlamentní republika</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_data_vzniku" title="Seznam států světa podle data vzniku">Vznik</a></th><td><a href="/wiki/11._listopad" title="11. listopad">11. listopadu</a> <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a> (obnovení nezávislosti po sjednocení území zabraných <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Ruskem</a>, <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německem</a> a <a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakouskem</a> koncem 18. století)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Polska" class="mw-redirect" title="Seznam představitelů Polska">Prezident</a></th><td><a href="/wiki/Andrzej_Duda" title="Andrzej Duda">Andrzej Duda</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Polska" class="mw-redirect" title="Seznam představitelů Polska">Předseda vlády</a></th><td><a href="/wiki/Donald_Tusk" title="Donald Tusk">Donald Tusk</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bn" title="Seznam měn">Měna</a></th><td><a href="/wiki/Zlot%C3%BD" title="Zlotý">zlotý</a> (PLN)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a>/obyv. (<a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">PPP</a>)</th><td>54 498 <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele" title="Seznam států světa podle HDP na obyvatele">38. na světě</a>, 2025)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Giniho_koeficient" title="Giniho koeficient">Giniho koeficient</a></th><td>26,3 (2022)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Mezinárodní identifikace</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/ISO_3166-1" title="ISO 3166-1">ISO 3166-1</a></th><td>616 POL <a href="/wiki/ISO_3166-2:PL" title="ISO 3166-2:PL">PL</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_pozn%C3%A1vac%C3%ADch_zna%C4%8Dek" title="Seznam mezinárodních poznávacích značek">MPZ</a></th><td>PL</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_sm%C4%9Brov%C3%BDch_%C4%8D%C3%ADsel" title="Seznam mezinárodních směrových čísel">Telefonní předvolba</a></th><td>+48</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Dom%C3%A9na_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADho_%C5%99%C3%A1du#Národní_doména_nejvyššího_řádu" title="Doména nejvyššího řádu">Národní TLD</a></th><td><a href="/wiki/.pl" title=".pl">.pl</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="20" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 1.5x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Poland" class="extiw" title="commons:Category:Poland">multimediální obsah na Commons</a></td></tr></tbody></table>Polsko (<a href="/wiki/Pol%C5%A1tina" title="Polština">polsky</a> Polska), plným názvem Polská republika (<a href="/wiki/Pol%C5%A1tina" title="Polština">polsky</a> <a href="/wiki/M%C3%A9dia:Pl-Rzeczpospolita_Polska.ogg" title="zvuk"><img alt="zvuk" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Loudspeaker.svg/20px-Loudspeaker.svg.png" decoding="async" width="12" height="12" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Loudspeaker.svg/24px-Loudspeaker.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a> <a href="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Pl-Rzeczpospolita_Polska.ogg" class="internal" title="Pl-Rzeczpospolita Polska.ogg">Rzeczpospolita Polska</a>), je stát v severní části <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Evropa" title="Střední Evropa">střední Evropy</a>. Na severovýchodě sousedí s <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litvou</a> a <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Ruskem</a>,<a href="#cite_note-2">[pozn. 1]</a> na východě s <a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Běloruskem</a> a <a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajinou</a>, na jihu se <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovenskem</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Českem</a> a na západě s <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německem</a>. Sdílí také námořní hranice s <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánskem</a> a <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédskem</a>. Území Polska tvoří z velké části <a href="/wiki/St%C5%99edoevropsk%C3%A1_n%C3%AD%C5%BEina" title="Středoevropská nížina">Středoevropská nížina</a> a má <a href="/wiki/M%C3%ADrn%C3%BD_p%C3%A1s" title="Mírný pás">mírné přechodné podnebí</a>. Dělí se na 16 <a href="/wiki/Vojvodstv%C3%AD" title="Vojvodství">vojvodství</a> a na ploše 312 000 km²<a href="#cite_note-3">[2]</a><a href="#cite_note-4">[3]</a> žije 38 milionů obyvatel, je tak pátým nejlidnatějším <a href="/wiki/%C4%8Clensk%C3%BD_st%C3%A1t_Evropsk%C3%A9_unie" title="Členský stát Evropské unie">členským státem Evropské unie</a>. Hlavním a největším městem je <a href="/wiki/Var%C5%A1ava" title="Varšava">Varšava</a>. Mezi <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_Polsku_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam měst v Polsku podle počtu obyvatel">další velká města</a> patří <a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakov</a>, <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a>, <a href="/wiki/Lod%C5%BE" title="Lodž">Lodž</a>, <a href="/wiki/Pozna%C5%88" title="Poznaň">Poznaň</a>, <a href="/wiki/Gda%C5%88sk" title="Gdaňsk">Gdaňsk</a> a <a href="/wiki/%C5%A0t%C4%9Bt%C3%ADn" title="Štětín">Štětín</a>. Drtivá většina obyvatel jsou <a href="/wiki/Pol%C3%A1ci" title="Poláci">Poláci</a>, úřední jazyk je <a href="/wiki/Pol%C5%A1tina" title="Polština">polština</a> a 71 % obyvatel se hlásí k <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_v_Polsku" title="Římskokatolická církev v Polsku">římskokatolické církvi</a>.<a href="#cite_note-Census_2021-5">[4]</a> Prehistorická lidská činnost na polském území se datuje přibližně do doby 10 000 let př. n. l. Po celý <a href="/wiki/Pozdn%C3%AD_starov%C4%9Bk" class="mw-redirect" title="Pozdní starověk">pozdní starověk</a> se zde vyskytovala kulturně rozmanitá společnost, v <a href="/wiki/Ran%C3%BD_st%C5%99edov%C4%9Bk" title="Raný středověk">raném středověku</a> byl region osídlen kmenovými <a href="/wiki/Polan%C3%A9_(z%C3%A1padn%C3%AD)" title="Polané (západní)">Polany</a>, kteří dali Polsku jeho jméno. Vznik státnosti v roce 966 souvisel s konverzí <a href="/wiki/Pohanstv%C3%AD" title="Pohanství">pohanského</a> vládce Polanů na <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a> pod patronací <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Katolická církev">katolické církve</a>. <a href="/wiki/Polsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_(1025%E2%80%931385)" title="Polské království (1025–1385)">Polské království</a> vzniklo v roce 1025 a v roce 1569 upevnilo své dlouholeté spojení s <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litvou</a>, čímž vznikla <a href="/wiki/Polsko-litevsk%C3%A1_unie" title="Polsko-litevská unie">Polsko-litevská unie</a>. Unie byla v té době jednou z evropských <a href="/wiki/Velmoc" title="Velmoc">velmocí</a> s <a href="/wiki/Zlat%C3%A9_svobody" title="Zlaté svobody">jedinečným liberálním</a> politickým systémem, který v květnu 1791 přijal <a href="/wiki/%C3%9Astava_z_3._kv%C4%9Btna_1791" title="Ústava z 3. května 1791">první moderní ústavu v Evropě</a>. S koncem prosperujícího polského zlatého věku si zemi na konci 18. století <a href="/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD_Polska" title="Dělení Polska">rozdělily sousední státy</a>. Polsko získalo svou nezávislost v roce 1918 jako <a href="/wiki/Druh%C3%A1_Polsk%C3%A1_republika" title="Druhá Polská republika">druhá Polská republika</a> a úspěšně ji uhájilo v <a href="/wiki/Polsko-sov%C4%9Btsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Polsko-sovětská válka">polsko-sovětské válce</a> v letech 1919-1921. Invaze <a href="/wiki/Nacistick%C3%A9_N%C4%9Bmecko" title="Nacistické Německo">nacistického Německa</a> a <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětského svazu</a> do Polska v září 1939 znamenala začátek <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a>, která vedla k <a href="/wiki/Holokaust" title="Holokaust">holocaustu</a> a milionům <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Polska#Polsko_během_2._světové_války" title="Dějiny Polska">polských obětí</a>. Jako člen <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_blok" title="Východní blok">komunistického bloku</a> ve světové <a href="/wiki/Studen%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Studená válka">studené válce</a> byla <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Polská lidová republika">Polská lidová republika</a> zakládajícím signatářem <a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A1_smlouva" title="Varšavská smlouva">Varšavské smlouvy</a>. Díky vzniku a přínosu hnutí <a href="/wiki/Solidarita" title="Solidarita">Solidarita</a> byla <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_sjednocen%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_strana" title="Polská sjednocená dělnická strana">komunistická vláda</a> <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Polska#Polská_lidová_republika" title="Dějiny Polska">rozpuštěna</a> a Polsko se v roce 1989 obnovilo jako demokratický stát. Polsko je <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_republika" title="Parlamentní republika">parlamentní republikou</a> s <a href="/wiki/Prezident_Polska" title="Prezident Polska">prezidentem</a> jako ceremoniální <a href="/wiki/Hlava_st%C3%A1tu" title="Hlava státu">hlavou státu</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1konod%C3%A1rn%C3%A1_moc" title="Zákonodárná moc">zákonodárnou moc</a> má <a href="/wiki/Bikameralismus" title="Bikameralismus">dvoukomorový</a> <a href="/wiki/Parlament_Polska" title="Parlament Polska">parlament</a>. Jedná se o <a href="/wiki/Vysp%C4%9Bl%C3%A1_zem%C4%9B" title="Vyspělá země">rozvinutý trh</a> a <a href="/wiki/Ekonomika_s_vysok%C3%BDmi_p%C5%99%C3%ADjmy" title="Ekonomika s vysokými příjmy">vysokopříjmovou ekonomiku</a>. Polsko je považováno za střední velmoc, má <a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP" title="Seznam států světa podle HDP">šestou největší ekonomiku</a> v <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unii</a> podle hrubého domácího produktu (nominálního) a pátou největší podle HDP přepočteného na paritu kupní síly. V <a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">indexu lidského rozvoje</a> se umístilo na 36. místě na světě, poskytuje velmi vysokou bezpečnost a ekonomickou svobodu, stejně jako bezplatné vysokoškolské vzdělání a všeobecný systém zdravotní péče. V zemi se nachází 17 památek <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">světového dědictví</a> UNESCO. Polsko je zakládajícím členským státem <a href="/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace spojených národů">Organizace spojených národů</a> a také členem <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_obchodn%C3%AD_organizace" title="Světová obchodní organizace">Světové obchodní organizace</a>, <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj</a>, <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoatlantické aliance</a>, Evropské unie, <a href="/wiki/Schengensk%C3%BD_prostor" title="Schengenský prostor">schengenského prostoru</a> a <a href="/wiki/Visegr%C3%A1dsk%C3%A1_skupina" title="Visegrádská skupina">Visegrádské skupiny</a>. Není členem <a href="/wiki/Euroz%C3%B3na" title="Eurozóna">eurozóny</a>. <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Název">Název</h2>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Název" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Název">editovat zdroj</a>]</div> Původ polského slova „Polska“ (česky Polsko) není v historických pramenech doložen. Pravděpodobně se jedná o název <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Slovan%C3%A9" title="Západní Slované">západoslovanského</a> kmene <a href="/wiki/Polan%C3%A9_(z%C3%A1padn%C3%AD)" title="Polané (západní)">Polanů</a>.<a href="#cite_note-6">[pozn. 2]</a> Název Polané zase pochází z indoevropského slova pole, které znamená obdělávané <a href="/wiki/Pole" title="Pole">pole</a> nebo otevřené prostranství. Název Polsko se začal používat pro označení celého <a href="/wiki/St%C3%A1t" title="Stát">státu</a> v 11. století a původně fungoval jako forma výrazu „polská země“ (latinsky terra Poloniæ). Z tohoto zdroje pocházejí jak vlastní jména Polska a Poláci (<a href="/wiki/Endonymum" class="mw-redirect" title="Endonymum">endonyma</a>), tak i většina názvů, které se pro ně používají v jiných jazycích (<a href="/wiki/Exonymum" title="Exonymum">exonyma</a>). Gramaticky se název Polska skládá ze dvou částí: <a href="/wiki/Ko%C5%99en_(mluvnice)" title="Kořen (mluvnice)">kořene</a> pol (od „pole“), který znamená otevřený prostor nebo obdělávané pole, a <a href="/wiki/Sufix" title="Sufix">sufixálního</a> <a href="/wiki/Adjektivum" class="mw-redirect" title="Adjektivum">adjektivního</a> <a href="/wiki/Afix" title="Afix">afixu</a> -ska. Název Polska je gramaticky přídavné jméno utvořené od podstatného jména pole sufixem -sk, což je adjektivní <a href="/wiki/Afix" title="Afix">afix</a>, odvozený od <a href="/wiki/Praslovan%C5%A1tina" title="Praslovanština">praslovanského</a> *-ьskъ-jь, označujícího příslušnost k něčemu.<a href="#cite_note-7">[5]</a><a href="#cite_note-:02-8">[6]</a> Tento afix je charakteristickým prvkem slovanských a polských místních a pomístních jmen, s jejichž pomocí se tvoří zeměpisná jména.<a href="#cite_note-:02-8">[6]</a> Tato koncovka se vyskytuje i v domácích jménech dalších slovanských zemí, například v českých a slovenských jménech Česko a Slovensko a v chorvatském jménu pro <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> – Hrvatska. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Dějiny">Dějiny</h2>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Dějiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Dějiny">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Polska" title="Dějiny Polska">Dějiny Polska</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Od_pravěku_k_rozdělení_Polska">Od pravěku k rozdělení Polska</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Od pravěku k rozdělení Polska" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Od pravěku k rozdělení Polska">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Biskupin_-_gate_and_wall.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Biskupin_-_gate_and_wall.jpg/220px-Biskupin_-_gate_and_wall.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Biskupin_-_gate_and_wall.jpg/330px-Biskupin_-_gate_and_wall.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Biskupin_-_gate_and_wall.jpg/440px-Biskupin_-_gate_and_wall.jpg 2x" data-file-width="2032" data-file-height="1524" /></a><figcaption>Rekonstrukce usedlosti <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_kultura" title="Lužická kultura">lužické kultury</a> z <a href="/wiki/Doba_bronzov%C3%A1" title="Doba bronzová">doby bronzové</a>, <a href="/wiki/Biskupin" title="Biskupin">Biskupin</a>, cca 700 př. n. l.</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mieszko_I_(274939)_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg/250px-Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="170" height="222" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg/330px-Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg/500px-Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="2438" data-file-height="3190" /></a><figcaption><a href="/wiki/M%C4%9B%C5%A1ek_I." title="Měšek I.">Měšek I.</a> na obrazu <a href="/wiki/Jan_Matejko" title="Jan Matejko">Jana Matejka</a></figcaption></figure> Nejznámějším pravěkým archeologickým nálezem v Polsku je opevněné osídlení <a href="/wiki/Biskupin" title="Biskupin">Biskupin</a> (v němž se dnes nachází skanzen). Vzniklo kolem roku 748 př. n. l., v pozdní <a href="/wiki/Doba_bronzov%C3%A1" title="Doba bronzová">době bronzové</a>, v rámci <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_kultura" title="Lužická kultura">lužické kultury</a>.<a href="#cite_note-:2-9">[7]</a> Mezi 4. stoletím př. n. l. a 5. stoletím se na území současného Polska usadila řada etnických skupin – <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">keltské</a>, <a href="/wiki/Sarmati" title="Sarmati">sarmatské</a>, <a href="/wiki/Skytov%C3%A9" title="Skytové">skytské</a>, <a href="/wiki/Slovan%C3%A9" title="Slované">slovanské</a>, <a href="/wiki/Baltov%C3%A9" title="Baltové">baltické</a> i <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">germánské</a> kmeny. Archeologické nálezy v <a href="/wiki/Kujavsko" title="Kujavsko">Kujavsku</a> rovněž potvrdily přítomnost <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_legie" title="Římská legie">římských legií</a>.<a href="#cite_note-:3-10">[8]</a> Jednalo se pravděpodobně o expediční sbor vyslaný k ochraně <a href="/wiki/Jantarov%C3%A1_stezka" title="Jantarová stezka">jantarové stezky</a>. Od 5. století začalo slovanské osídlení převládat. Polsko jako státní útvar existovalo od 10. století. První zprávy o něm pocházejí z let 962 až 963 a týkají se knížete <a href="/wiki/M%C4%9B%C5%A1ek_I." title="Měšek I.">Měška I.</a>, který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. V roce 965 si Měšek vzal za ženu <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="České knížectví">českou</a> princeznu <a href="/wiki/Doubravka_P%C5%99emyslovna" title="Doubravka Přemyslovna">Doubravku Přemyslovnu</a>. Díky jejímu vlivu Měšek i celé Polsko v roce 966 přijali <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a>.<a href="#cite_note-11">[9]</a> Přechod to však nebyl zcela pokojný, ještě roku 1038 vypuklo velké <a href="/wiki/Slovansk%C3%A9_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Slovanské náboženství">pohanské</a> povstání, kvůli němuž musel královský dvůr opustit <a href="/wiki/Hn%C4%9Bzdno" title="Hnězdno">Hnězdno</a> a uchýlit se do <a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakova</a>, který se pak stal hlavním městem na mnoho staletí. Měškův rod, <a href="/wiki/Piastovci" title="Piastovci">Piastovci</a>, vládl v Polsku až do roku 1370, často byl přitom ve sporech s českými <a href="/wiki/P%C5%99emyslovci" title="Přemyslovci">Přemyslovci</a>. Jako první se polským králem nechal korunovat <a href="/wiki/Boleslav_Chrabr%C3%BD" title="Boleslav Chrabrý">Boleslav Chrabrý</a> roku 1025.<a href="#cite_note-12">[10]</a> Titul však nebyl dědičný. V roce 1109 porazil <a href="/wiki/Boleslav_III._K%C5%99ivo%C3%BAst%C3%BD" title="Boleslav III. Křivoústý">Boleslav III. Křivoústý</a> <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_V._S%C3%A1lsk%C3%BD" title="Jindřich V. Sálský">Jindřicha V.</a> v <a href="/wiki/Oble%C5%BEen%C3%AD_Hlohova" title="Obležení Hlohova">bitvě na Psích polích</a> a zastavil <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Německé království">německý</a> postup do Polska.<a href="#cite_note-13">[11]</a> Bitva byla prvním velkým polským vítězstvím nad agresivním nepřítelem a je proto pevnou součástí polského národního vědomí. Literárně byla zaznamenána v <a href="/wiki/Gesta_principum_Polonorum" title="Gesta principum Polonorum">kronice</a> <a href="/wiki/Gallus_Anonymus" title="Gallus Anonymus">Galla Anonyma</a>. Boleslav byl velkým znovusjednotitelem Polska, avšak jeho vlastní nástupnický řád zemi znovu rozdrobil. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Casimir_III_of_Poland.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Casimir_III_of_Poland.jpg/170px-Casimir_III_of_Poland.jpg" decoding="async" width="170" height="229" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Casimir_III_of_Poland.jpg/255px-Casimir_III_of_Poland.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Casimir_III_of_Poland.jpg/340px-Casimir_III_of_Poland.jpg 2x" data-file-width="348" data-file-height="468" /></a><figcaption><a href="/wiki/Kazim%C3%ADr_III._Velik%C3%BD" title="Kazimír III. Veliký">Kazimír III. Veliký</a></figcaption></figure> Jeden z lokálních piastovských vládců, <a href="/wiki/Konr%C3%A1d_I._Mazovsk%C3%BD" title="Konrád I. Mazovský">Konrád I. Mazovský</a>, pozval do země roku 1226 <a href="/wiki/%C5%98%C3%A1d_n%C4%9Bmeck%C3%BDch_ryt%C3%AD%C5%99%C5%AF" title="Řád německých rytířů">Řád německých rytířů</a>, což vedlo později k mnoha válkám Poláků s tímto řádem. Když se zdálo, že země bude znovu sjednocena, došlo roku 1241 k <a href="/wiki/Mongolsk%C3%BD_vp%C3%A1d_do_Evropy" title="Mongolský vpád do Evropy">mongolskému vpádu</a>. Poláci byli poraženi v <a href="/wiki/Bitva_u_Lehnice" title="Bitva u Lehnice">bitvě u Lehnice</a>.<a href="#cite_note-14">[12]</a> V osudové bitvě zahynul nejen potenciální sjednotitel <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_II._Pobo%C5%BEn%C3%BD" title="Jindřich II. Pobožný">Jindřich II. Pobožný</a>, ale bylo zdecimováno takřka celé polské rytířstvo. Rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly zpustošené a mnoho let byly vylidněné. To otevřelo cestu pruské kolonizaci, ale i českému zájmu o území <a href="/wiki/Slezsko" title="Slezsko">Slezska</a>. Až roku 1320 se podařilo sjednotit rozdrobený polský stát <a href="/wiki/Vladislav_I._Lok%C3%BDtek" title="Vladislav I. Lokýtek">Vladislavu I. Lokýtkovi</a>.<a href="#cite_note-15">[13]</a> Jeho syn, <a href="/wiki/Kazim%C3%ADr_III._Velik%C3%BD" title="Kazimír III. Veliký">Kazimír III. Veliký</a> (vládl 1333–1370), si vydobyl pověst jednoho z největších polských králů. Rozšířil královskou ochranu <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židů</a> a povzbuzoval je k imigraci do Polska.<a href="#cite_note-16">[14]</a> Založil rovněž <a href="/wiki/Jagellonsk%C3%A1_univerzita" title="Jagellonská univerzita">Krakovskou univerzitu</a>.<a href="#cite_note-17">[15]</a> Posílil moc šlechty (<a href="/wiki/Zlat%C3%A9_svobody" title="Zlaté svobody">Zlaté svobody</a>) a kodifikoval polské právo. Učinil dohodu s českým králem <a href="/wiki/Karel_IV." title="Karel IV.">Karlem IV.</a> – Kazimír se zřekl Slezska na oplátku za to, že čeští králové nebudou usilovat o polskou korunu.<a href="#cite_note-18">[16]</a> Zabránil rozšíření <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_smrt" title="Černá smrt">černé smrti</a> do Polska opatřeními na hranicích. S ním ovšem piastovská dynastie vymřela. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Europa_Jagellonica.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Europa_Jagellonica.svg/220px-Europa_Jagellonica.svg.png" decoding="async" width="220" height="194" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Europa_Jagellonica.svg/330px-Europa_Jagellonica.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Europa_Jagellonica.svg/440px-Europa_Jagellonica.svg.png 2x" data-file-width="517" data-file-height="457" /></a><figcaption>Jagellonská Evropa na konci 15. století</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Grunwald_Wojciech_Kossak.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Grunwald_Wojciech_Kossak.jpg/250px-Grunwald_Wojciech_Kossak.jpg" decoding="async" width="220" height="158" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Grunwald_Wojciech_Kossak.jpg/330px-Grunwald_Wojciech_Kossak.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Grunwald_Wojciech_Kossak.jpg/500px-Grunwald_Wojciech_Kossak.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="573" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bitva_u_Grunwaldu" title="Bitva u Grunwaldu">Bitva u Grunwaldu</a></figcaption></figure> Roku 1385 bylo smlouvou v <a href="/wiki/Kreva" title="Kreva">Krevě</a> dohodnuto spojení polského království s <a href="/wiki/Litevsk%C3%A9_velkokn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Litevské velkoknížectví">litevským velkoknížectvím</a> (tzv. <a href="/wiki/Krevsk%C3%A1_unie" title="Krevská unie">Krewská unie</a>). Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu <a href="/wiki/Jagellonci" title="Jagellonci">Jagellonců</a>. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské <a href="/wiki/Person%C3%A1ln%C3%AD_unie" title="Personální unie">personální unie</a> až do roku 1569, kdy byla Litva s polským královstvím spojena těsněji (tzv. <a href="/wiki/Lublinsk%C3%A1_unie" title="Lublinská unie">Lublinská unie</a>).<a href="#cite_note-19">[17]</a> Stát spojením obou národů posílil. Roku 1410 polsko-litevské vojsko definitivně rozdrtilo německé rytíře v <a href="/wiki/Bitva_u_Grunwaldu" title="Bitva u Grunwaldu">bitvě u Grunwaldu</a>.<a href="#cite_note-20">[18]</a> Jagellonci navíc získali roku 1471 českou korunu a posléze i uherskou. K velkému rozkvětu <a href="/wiki/Polsko-litevsk%C3%A1_unie" title="Polsko-litevská unie">polsko-litevského dvojstátí</a> došlo v 16. století. Na jeho konci, roku 1596, bylo hlavní město přesunuto do Varšavy a tamní <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%BD_hrad_(Var%C5%A1ava)" title="Královský hrad (Varšava)">královský palác</a> se stal první velkolepou <a href="/wiki/Renesan%C4%8Dn%C3%AD_architektura" title="Renesanční architektura">renesanční</a> stavbou v Polsku. Rozvoj byl provázen oslabováním moci panovníka a růstem vlivu početné <a href="/wiki/Szlachta" title="Szlachta">šlechty</a>. Již roku 1505 zákon zvaný <a href="/wiki/Nihil_novi" title="Nihil novi">Nihil novi</a> přenesl většinu pravomocí z panovníka na <a href="/wiki/Sejm" title="Sejm">Sejm</a>.<a href="#cite_note-21">[19]</a> V důsledku toho začal být tento stát nazýván <a href="/wiki/Polsko-litevsk%C3%A1_unie_(1569%E2%80%931795)" title="Polsko-litevská unie (1569–1795)">Rzecz Pospolita Obojga Narodów</a> (věc veřejná obou národů, překlad <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinského</a> <a href="/wiki/Republika" title="Republika">res publica</a>). Sejm navíc vydal zákon o náboženské toleranci (<a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A1_konfederace" title="Varšavská konfederace">Varšavská konfederace</a>), takže se Polsku v 16. století vyhnuly boje mezi <a href="/wiki/Protestantismus" title="Protestantismus">protestanty</a> a <a href="/wiki/Katolicismus" title="Katolicismus">katolíky</a>.<a href="#cite_note-22">[20]</a> Blahobyt se projevil i rozvojem věd – jejich symbolem je zvláště <a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_Kopern%C3%ADk" title="Mikuláš Koperník">Mikuláš Koperník</a>, průkopník <a href="/wiki/Heliocentrismus" title="Heliocentrismus">heliocentrismu</a> z <a href="/wiki/Toru%C5%88" title="Toruň">Toruně</a>.<a href="#cite_note-23">[21]</a> Sílu polsko-litevské unie manifestovalo dobytí <a href="/wiki/Moskva" title="Moskva">Moskvy</a> roku 1610, při němž se vyznamenal polský vojevůdce <a href="/wiki/Stanis%C5%82aw_%C5%BB%C3%B3%C5%82kiewski" title="Stanisław Żółkiewski">Stanisław Żółkiewski</a>. Nechybělo tehdy mnoho, aby polský král uzmul i <a href="/wiki/Rusk%C3%BD_car" title="Ruský car">carskou</a> korunu.<a href="#cite_note-24">[22]</a> Po definitivním vítězství v <a href="/wiki/Rusko-polsk%C3%A1_v%C3%A1lka_(1605%E2%80%931618)" title="Rusko-polská válka (1605–1618)">rusko-polské válce</a> roku 1618 dosáhl polský stát vrcholu své územní expanze (asi milion kilometrů čtverečních). <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Borders_of_Polish_states_and_Polish%E2%80%93Lithuanian_Commonwealth_(union_state_of_the_Crown_of_the_Kingdom_of_Poland_and_Grand_Duchy_of_Lithuania).png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bc/Borders_of_Polish_states_and_Polish%E2%80%93Lithuanian_Commonwealth_%28union_state_of_the_Crown_of_the_Kingdom_of_Poland_and_Grand_Duchy_of_Lithuania%29.png/250px-Borders_of_Polish_states_and_Polish%E2%80%93Lithuanian_Commonwealth_%28union_state_of_the_Crown_of_the_Kingdom_of_Poland_and_Grand_Duchy_of_Lithuania%29.png" decoding="async" width="220" height="181" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bc/Borders_of_Polish_states_and_Polish%E2%80%93Lithuanian_Commonwealth_%28union_state_of_the_Crown_of_the_Kingdom_of_Poland_and_Grand_Duchy_of_Lithuania%29.png/330px-Borders_of_Polish_states_and_Polish%E2%80%93Lithuanian_Commonwealth_%28union_state_of_the_Crown_of_the_Kingdom_of_Poland_and_Grand_Duchy_of_Lithuania%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bc/Borders_of_Polish_states_and_Polish%E2%80%93Lithuanian_Commonwealth_%28union_state_of_the_Crown_of_the_Kingdom_of_Poland_and_Grand_Duchy_of_Lithuania%29.png/500px-Borders_of_Polish_states_and_Polish%E2%80%93Lithuanian_Commonwealth_%28union_state_of_the_Crown_of_the_Kingdom_of_Poland_and_Grand_Duchy_of_Lithuania%29.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="742" /></a><figcaption> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Hranice Polska po roce 1945</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Hranice Polska 1918–1939</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     <a href="/wiki/Polsko-litevsk%C3%A1_unie" title="Polsko-litevská unie">Polsko-litevská unie</a> 1569</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Polsko okolo roku 1000</div></figcaption></figure> V polovině 17. století však Polskem otřáslo <a href="/wiki/Chmelnick%C3%A9ho_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Chmelnického povstání">Chmelnického povstání</a> na <a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajině</a> a následné války s <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanskou říší</a>, <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédskem</a>, <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_carstv%C3%AD" title="Ruské carství">Ruskem</a> a nájezdy <a href="/wiki/Krymsk%C3%BD_chan%C3%A1t" title="Krymský chanát">krymských Tatarů</a> (historici odhadují, že krymskotatarské vpády stály v letech 1494 až 1694 život jednoho milionu obyvatel Polska a Litvy). Na konci 17. století zemi postavil na nohy – alespoň vojensky – <a href="/wiki/Jan_III._Sobieski" title="Jan III. Sobieski">Jan III. Sobieski</a>. Ten se proslavil i svým vítězstvím v <a href="/wiki/Bitva_u_V%C3%ADdn%C4%9B" title="Bitva u Vídně">bitvě u Vídně</a>, kde roku 1683 porazil vojska <a href="/wiki/Kara_Mustafa" title="Kara Mustafa">Kary Mustafy</a> a definitivně zastavil turecký postup do středu Evropy.<a href="#cite_note-25">[23]</a> V ostatních oblastech společenského života se však králi už tolik nedařilo. Úpadek se prohloubil v 18. století, kdy se na polský trůn dostali <a href="/wiki/Wettinov%C3%A9" title="Wettinové">Wettinové</a>. První panovník tohoto rodu <a href="/wiki/August_II._Siln%C3%BD" title="August II. Silný">August II. Silný</a> zatáhl Polsko do <a href="/wiki/Severn%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Severní válka">severní války</a> a přivedl ho k porážce v ní, následované rozvratem celé země. Ten ještě prohloubil král <a href="/wiki/August_III._Polsk%C3%BD" title="August III. Polský">August III. Polský</a>, který se trůnu chopil s ruskou pomocí, a proto toleroval rostoucí zásahy Ruska do vnitřní polské politiky (zejm. ve prospěch vlivného rodu <a href="/wiki/Poniatow%C5%A1t%C3%AD" title="Poniatowští">Poniatowských</a>, soupeřícího s jiným rodem – <a href="/wiki/Czartory%C5%A1t%C3%AD" title="Czartoryští">czartoryšským</a>). Když byl roku 1764 králem zvolen <a href="/wiki/Stanislav_II._August_Poniatowski" title="Stanislav II. August Poniatowski">Stanislav II. August Poniatowski</a>, vnímaný jako vyložený poskok ruské carevny <a href="/wiki/Kate%C5%99ina_II._Velik%C3%A1" title="Kateřina II. Veliká">Kateřiny II.</a>, polská šlechta to již nevydržela, založila tzv. <a href="/wiki/Barsk%C3%A1_konfederace" title="Barská konfederace">Barskou konfederaci</a> a zahájila proti králi povstání.<a href="#cite_note-26">[24]</a><a href="#cite_note-27">[25]</a> Tím začala katastrofa, neboť porážka tohoto povstání a následné peripetie vedly v letech 1772, 1793 a 1795 k <a href="/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD_Polska" title="Dělení Polska">dělení Polska</a>.<a href="#cite_note-28">[26]</a> Jeho území si rozdělily na základě velmocenských dohod <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a>, <a href="/wiki/Prusko" title="Prusko">Prusko</a> a <a href="/wiki/Habsbursk%C3%A1_monarchie" title="Habsburská monarchie">Rakousko</a> a polský stát tak zanikl. Posledním vzmachem odporu bylo <a href="/wiki/Ko%C5%9Bciuszkovo_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Kościuszkovo povstání">Kościuszkovo povstání</a>.<a href="#cite_note-29">[27]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Mezi_Ruskem,_Pruskem_a_Rakouskem">Mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:AGAD_Jan_Henryk_D%C4%85browski.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/AGAD_Jan_Henryk_D%C4%85browski.jpg/250px-AGAD_Jan_Henryk_D%C4%85browski.jpg" decoding="async" width="183" height="248" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/AGAD_Jan_Henryk_D%C4%85browski.jpg/330px-AGAD_Jan_Henryk_D%C4%85browski.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/AGAD_Jan_Henryk_D%C4%85browski.jpg/500px-AGAD_Jan_Henryk_D%C4%85browski.jpg 2x" data-file-width="1977" data-file-height="2676" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jan_Henryk_D%C4%85browski" title="Jan Henryk Dąbrowski">Jan Henryk Dąbrowski</a> během <a href="/wiki/Velkopolsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD_(1806)" title="Velkopolské povstání (1806)">Velkopolského povstání</a></figcaption></figure> V roce 1806 vypuklo v pruském záboru tzv. <a href="/wiki/Velkopolsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD_(1806)" title="Velkopolské povstání (1806)">velkopolské povstání</a> vedené <a href="/wiki/Jan_Henryk_D%C4%85browski" title="Jan Henryk Dąbrowski">Janem Henrykem Dąbrowskim</a>. Protože se v zásadě snažilo pomoci <a href="/wiki/Napoleon_Bonaparte" title="Napoleon Bonaparte">Napoleonovi</a> bojujícímu právě v tu dobu v <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Pruské království">Prusku</a>, nechal Napoleon rok poté zřídit na části území předtím zabraném Pruskem a <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Rakouské císařství">Rakouskem</a> <a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Varšavské knížectví">Varšavské knížectví</a>, které se stalo jeho spojencem.<a href="#cite_note-30">[28]</a> Po Napoleonově porážce roku 1815 však bylo zrušeno a na jeho místě bylo, rozhodnutím <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88sk%C3%BD_kongres" title="Vídeňský kongres">Vídeňského kongresu</a>, zřízeno autonomní <a href="/wiki/Kongresov%C3%A9_Polsko" title="Kongresové Polsko">Království polské</a> (tzv. Kongresové Polsko či Kongresovka), podléhající <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">ruskému</a> <a href="/wiki/Car" title="Car">carovi</a>.<a href="#cite_note-31">[29]</a> Roku 1831 vypuklo ve Varšavě a dalších místech <a href="/wiki/Listopadov%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Listopadové povstání">Listopadové povstání</a>, jedno z největších národních povstání 19. století, které však bylo <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_imperi%C3%A1ln%C3%AD_arm%C3%A1da" title="Ruská imperiální armáda">carskou armádou</a> potlačeno.<a href="#cite_note-32">[30]</a> Následkem toho byla v roce 1832 autonomie knížectví omezena. V roce 1863 vypuklo <a href="/wiki/Lednov%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Lednové povstání">Lednové povstání</a>.<a href="#cite_note-33">[31]</a> Vzniklo spontánně z odporu mladých Poláků, kteří odmítali sloužit v Ruské armádě a utíkali do lesů. Za osmnáct měsíců bylo ale poraženo a roku 1866 byly zrušeny poslední zbytky polské autonomie v rámci Ruska. Část obsazená Rakouskem nesla název <a href="/wiki/Hali%C4%8Dsko-vladim%C4%9B%C5%99sk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Haličsko-vladiměřské království">Království haličsko-vladiměřské</a> (s autonomní vládou od roku 1861). Město <a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakov</a> s okolím bylo v letech 1815–1846 nezávislou <a href="/wiki/Svobodn%C3%A9_m%C4%9Bsto_Krakov" title="Svobodné město Krakov">Krakovskou republikou</a> (pod patronátem tří sousedních mocností).<a href="#cite_note-34">[32]</a> Po potlačení <a href="/wiki/Krakovsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Krakovské povstání">Krakovského povstání</a> však bylo připojeno k Rakouské Haliči, jejíž východní část obývali převážně Malorusové (<a href="/wiki/Ukrajinci" title="Ukrajinci">Ukrajinci</a>) a <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Židé</a>. Přes národnostní třenice a relativní zaostalost byla rakouská část s městy Krakov a <a href="/wiki/Lvov" title="Lvov">Lvov</a> v 2. polovině 19. století díky mírnějšímu pronásledování hlavní scénou polské kultury a vědy.<a href="#cite_note-35">[33]</a> Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech 1815–1848 <a href="/wiki/Pozna%C5%88sk%C3%A9_velkov%C3%A9vodstv%C3%AD" title="Poznaňské velkovévodství">Poznaňské velkovévodství</a> (s omezenou autonomií), poté byla jeho autonomie – v reakci na polské protipruské povstání během revoluce roku 1848 – rovněž zrušena a vznikla tzv. <a href="/wiki/Pozna%C5%88sko" title="Poznaňsko">Provincie Poznaň</a>. Hospodářsky rozvinuté <a href="/wiki/Prusk%C3%A9_Slezsko" title="Pruské Slezsko">Slezsko</a> náleželo Prusku již od <a href="/wiki/Sedmilet%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Sedmiletá válka">sedmileté války</a>, <a href="/wiki/Pomo%C5%99ansko" title="Pomořansko">Pomořansko</a> bylo připojeno ještě dříve. Pruský zábor měl oproti ruskému a rakouskému více průmyslu, zemědělství a železnic. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mapa_rozsiedlenia_ludno%C5%9Bci_polskiej_z_uwzgl%C4%99dnieniem_spis%C3%B3w_z_1916_roku.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Mapa_rozsiedlenia_ludno%C5%9Bci_polskiej_z_uwzgl%C4%99dnieniem_spis%C3%B3w_z_1916_roku.jpg/220px-Mapa_rozsiedlenia_ludno%C5%9Bci_polskiej_z_uwzgl%C4%99dnieniem_spis%C3%B3w_z_1916_roku.jpg" decoding="async" width="220" height="200" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Mapa_rozsiedlenia_ludno%C5%9Bci_polskiej_z_uwzgl%C4%99dnieniem_spis%C3%B3w_z_1916_roku.jpg/330px-Mapa_rozsiedlenia_ludno%C5%9Bci_polskiej_z_uwzgl%C4%99dnieniem_spis%C3%B3w_z_1916_roku.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Mapa_rozsiedlenia_ludno%C5%9Bci_polskiej_z_uwzgl%C4%99dnieniem_spis%C3%B3w_z_1916_roku.jpg/440px-Mapa_rozsiedlenia_ludno%C5%9Bci_polskiej_z_uwzgl%C4%99dnieniem_spis%C3%B3w_z_1916_roku.jpg 2x" data-file-width="11656" data-file-height="10601" /></a><figcaption>Rozložení polské populace v roce 1916</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sjednocení_Polska_až_druhá_světová_válka">Sjednocení Polska až druhá světová válka</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Sjednocení Polska až druhá světová válka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Sjednocení Polska až druhá světová válka">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/Druh%C3%A1_Polsk%C3%A1_republika" title="Druhá Polská republika">Druhá Polská republika</a>, <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A9_represe_proti_Pol%C3%A1k%C5%AFm_a_polsk%C3%BDm_ob%C4%8Dan%C5%AFm_1939%E2%80%931946" title="Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946">Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946</a> a <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_zlo%C4%8Diny_v_Polsku_za_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Německé zločiny v Polsku za druhé světové války">Německé zločiny v Polsku za druhé světové války</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Polish-soviet_war_1920_Polish_defences_near_Milosna,_August.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Polish-soviet_war_1920_Polish_defences_near_Milosna%2C_August.jpg/220px-Polish-soviet_war_1920_Polish_defences_near_Milosna%2C_August.jpg" decoding="async" width="220" height="121" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Polish-soviet_war_1920_Polish_defences_near_Milosna%2C_August.jpg/330px-Polish-soviet_war_1920_Polish_defences_near_Milosna%2C_August.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Polish-soviet_war_1920_Polish_defences_near_Milosna%2C_August.jpg/440px-Polish-soviet_war_1920_Polish_defences_near_Milosna%2C_August.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="660" /></a><figcaption>Poláci ve válce se Sověty</figcaption></figure> Během <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a>, po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Německé císařství">Německem</a> a <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakouskem</a>, bylo na tomto území zřízeno autonomní <a href="/wiki/Polsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_(1916%E2%80%931918)" title="Polské království (1916–1918)">Polské království</a> jako <a href="/wiki/Loutkov%C3%BD_st%C3%A1t" title="Loutkový stát">loutkový stát</a> pod patronátem <a href="/wiki/%C3%9Ast%C5%99edn%C3%AD_mocnosti" title="Ústřední mocnosti">Ústředních mocností</a>. Polsko opět získalo skutečnou suverenitu až po jejich porážce v roce 1918. Díky <a href="/wiki/Velkopolsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Velkopolské povstání">Velkopolskému povstání z roku 1918</a> a <a href="/wiki/Hornoslezsk%C3%A1_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Hornoslezská povstání">Hornoslezským povstáním</a> mu <a href="/wiki/Versaillesk%C3%A1_smlouva" title="Versailleská smlouva">versailleská smlouva</a> přisoudila řadu území ve válce poraženého Německa.<a href="#cite_note-36">[34]</a> Nezávislost si Polsko udrželo i v následné <a href="/wiki/Polsko-sov%C4%9Btsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Polsko-sovětská válka">válce se sovětským Ruskem</a>.<a href="#cite_note-37">[35]</a><a href="#cite_note-38">[36]</a> O své hranice bojovalo též s <a href="/wiki/Polsko-ukrajinsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Polsko-ukrajinská válka">Ukrajinci</a>, <a href="/wiki/Hornoslezsk%C3%A1_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Hornoslezská povstání">Němci</a>, <a href="/wiki/Polsko-litevsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Polsko-litevská válka">Litevci</a> a <a href="/wiki/Sedmidenn%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Sedmidenní válka">Čechy</a> (<a href="/wiki/Sedmidenn%C3%AD_v%C3%A1lka" title="Sedmidenní válka">Sedmidenní válka</a>).<a href="#cite_note-39">[37]</a><a href="#cite_note-40">[38]</a> V roce 1922 byla Polskem <a href="/wiki/Anexe" title="Anexe">anektována</a> <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Litva" title="Střední Litva">Střední Litva</a>.<a href="#cite_note-41">[39]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Pi%C5%82sudski_nad_Nid%C4%85_(22-132).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Pi%C5%82sudski_nad_Nid%C4%85_%2822-132%29.jpg/250px-Pi%C5%82sudski_nad_Nid%C4%85_%2822-132%29.jpg" decoding="async" width="220" height="141" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Pi%C5%82sudski_nad_Nid%C4%85_%2822-132%29.jpg/330px-Pi%C5%82sudski_nad_Nid%C4%85_%2822-132%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Pi%C5%82sudski_nad_Nid%C4%85_%2822-132%29.jpg/500px-Pi%C5%82sudski_nad_Nid%C4%85_%2822-132%29.jpg 2x" data-file-width="3500" data-file-height="2239" /></a><figcaption><a href="/wiki/J%C3%B3zef_Pi%C5%82sudski" title="Józef Piłsudski">Józef Piłsudski</a> se svým oblíbeným koněm Kaštankou</figcaption></figure> <a href="/wiki/Druh%C3%A1_Polsk%C3%A1_republika" title="Druhá Polská republika">Druhá polská republika</a> byla ustavena jako <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_republika" title="Parlamentní republika">parlamentní republika</a>, avšak kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí, růstu politického extremismu a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní. Ozývalo se volání po vládě pevné ruky, které roku 1926 vyslyšel <a href="/wiki/Mar%C5%A1%C3%A1l_Polska" title="Maršál Polska">maršál</a> <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Pi%C5%82sudski" title="Józef Piłsudski">Józef Piłsudski</a>, který provedl <a href="/wiki/Kv%C4%9Btnov%C3%BD_p%C5%99evrat_(Polsko)" title="Květnový převrat (Polsko)">Květnový převrat</a> a zavedl vojenskou <a href="/wiki/Diktatura" title="Diktatura">diktaturu</a> (tzv. <a href="/wiki/Sanace_(Polsko)" title="Sanace (Polsko)">sanační režim</a>), jež vedla k politické perzekuci a potlačování demokratických principů a práv.<a href="#cite_note-42">[40]</a><a href="#cite_note-43">[41]</a><a href="#cite_note-44">[42]</a> Před vypuknutím <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a> měl důležitou pozici v Polsku také maršál <a href="/wiki/Edward_%C5%9Amig%C5%82y-Rydz" title="Edward Śmigły-Rydz">Edward Śmigły-Rydz</a> a ministr zahraničí <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Beck" title="Józef Beck">Józef Beck</a>.<a href="#cite_note-45">[43]</a> Polsko díky Beckovi v roce 1934 podepsalo s Německem <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko-polsk%C3%BD_pakt_o_ne%C3%BAto%C4%8Den%C3%AD" title="Německo-polský pakt o neútočení">pakt o neútočení</a> a v roce 1938 <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko-polsk%C3%BD_spor_o_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko" title="Československo-polský spor o Těšínsko">vojensky obsadilo</a> a anektovalo českou část <a href="/wiki/Zaolzie" title="Zaolzie">Těšínska</a>.<a href="#cite_note-46">[44]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Katyn_massacre_1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Katyn_massacre_1.jpg/220px-Katyn_massacre_1.jpg" decoding="async" width="220" height="132" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Katyn_massacre_1.jpg/330px-Katyn_massacre_1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/Katyn_massacre_1.jpg/440px-Katyn_massacre_1.jpg 2x" data-file-width="670" data-file-height="401" /></a><figcaption>Oběti <a href="/wiki/Katy%C5%88sk%C3%BD_masakr" title="Katyňský masakr">Katyňského masakru</a> v hromadném hrobě</figcaption></figure> Na počátku <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a> v roce 1939 bylo Polsko <a href="/wiki/Invaze_do_Polska_(1939)" title="Invaze do Polska (1939)">okupováno Německem</a> a <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A1_invaze_do_Polska" title="Sovětská invaze do Polska">Sovětským svazem</a>.<a href="#cite_note-47">[45]</a> Během války bylo zničeno mnoho polských měst a polské území se stalo hlavním dějištěm <a href="/wiki/Holokaust" title="Holokaust">holocaustu</a>. Odhaduje se, že během <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A9_zlo%C4%8Diny_v_Polsku_za_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Německé zločiny v Polsku za druhé světové války">německé okupace Polska</a> zahynulo přes 2,8 milionu etnických Poláků a 3 miliony polských Židů (asi 90 procent polského židovstva). Polsko tak za války ztratilo největší podíl obyvatelstva mezi všemi národy. Přibližně 22 tisíc důstojníků a příslušníků polské inteligence bylo na <a href="/wiki/Josif_Vissarionovi%C4%8D_Stalin" title="Josif Vissarionovič Stalin">Stalinův</a> příkaz povražděno v roce 1939 při tzv. <a href="/wiki/Katy%C5%88sk%C3%BD_masakr" title="Katyňský masakr">Katyňském masakru</a>.<a href="#cite_note-48">[46]</a> Několik desítek tisíc předních Poláků bylo zavražděno ve stejný rok Němci během tzv. <a href="/wiki/Operace_Tannenberg" title="Operace Tannenberg">operace Tannenberg</a> v rámci nacistického plánu genocidy <a href="/wiki/Generalplan_Ost" title="Generalplan Ost">Generalplan Ost</a>.<a href="#cite_note-49">[47]</a> Ve východních oblastech bylo povražděno <a href="/wiki/Organizace_ukrajinsk%C3%BDch_nacionalist%C5%AF" title="Organizace ukrajinských nacionalistů">ukrajinskými nacionalisty</a> z <a href="/wiki/Ukrajinsk%C3%A1_povstaleck%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Ukrajinská povstalecká armáda">UPA (tzv. banderovci)</a> až 100 000 polských civilistů (viz též <a href="/wiki/Voly%C5%88sk%C3%BD_masakr" title="Volyňský masakr">Volyňský masakr</a>).<a href="#cite_note-50">[48]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Destroyed_Warsaw,_capital_of_Poland,_January_1945.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Destroyed_Warsaw%2C_capital_of_Poland%2C_January_1945.jpg/250px-Destroyed_Warsaw%2C_capital_of_Poland%2C_January_1945.jpg" decoding="async" width="220" height="181" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Destroyed_Warsaw%2C_capital_of_Poland%2C_January_1945.jpg/330px-Destroyed_Warsaw%2C_capital_of_Poland%2C_January_1945.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Destroyed_Warsaw%2C_capital_of_Poland%2C_January_1945.jpg/500px-Destroyed_Warsaw%2C_capital_of_Poland%2C_January_1945.jpg 2x" data-file-width="1000" data-file-height="824" /></a><figcaption>Centrum Varšavy zničené nacisty po <a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Varšavské povstání">Varšavském povstání</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Varianty_Curzonovy_linie,_tedy_v%C3%BDchodn%C3%AD_hranice_Polska.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Varianty_Curzonovy_linie%2C_tedy_v%C3%BDchodn%C3%AD_hranice_Polska.png/220px-Varianty_Curzonovy_linie%2C_tedy_v%C3%BDchodn%C3%AD_hranice_Polska.png" decoding="async" width="220" height="242" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Varianty_Curzonovy_linie%2C_tedy_v%C3%BDchodn%C3%AD_hranice_Polska.png/330px-Varianty_Curzonovy_linie%2C_tedy_v%C3%BDchodn%C3%AD_hranice_Polska.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Varianty_Curzonovy_linie%2C_tedy_v%C3%BDchodn%C3%AD_hranice_Polska.png/440px-Varianty_Curzonovy_linie%2C_tedy_v%C3%BDchodn%C3%AD_hranice_Polska.png 2x" data-file-width="800" data-file-height="880" /></a><figcaption>Varianty <a href="/wiki/Curzonova_linie" title="Curzonova linie">Curzonovy linie</a>, tedy východní hranice Polska (v roce 1943)</figcaption></figure> Poláci ale též tvrdě bojovali, jejich exilové vojsko se proslavilo zejména v <a href="/wiki/Bitva_o_Monte_Cassino" title="Bitva o Monte Cassino">bitvě u Monte Casina</a><a href="#cite_note-51">[49]</a>, pod sovětským velením fungovala <a href="/wiki/1._polsk%C3%A1_arm%C3%A1da" title="1. polská armáda">1. polská armáda</a> podílející se na <a href="/wiki/Bitva_o_Berl%C3%ADn" title="Bitva o Berlín">dobytí Berlína</a>, polští piloti se vyznamenali v <a href="/wiki/303._st%C3%ADhac%C3%AD_peru%C5%A5" title="303. stíhací peruť">303. stíhací peruti</a> během <a href="/wiki/Bitva_o_Brit%C3%A1nii" title="Bitva o Británii">Bitvy o Británii</a>.<a href="#cite_note-52">[50]</a> Na polském území se rovněž rozvinulo <a href="/wiki/Polsk%C3%BD_odboj_b%C4%9Bhem_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky" title="Polský odboj během druhé světové války">mohutné odbojové hnutí</a>, největší jeho organizací byly <a href="/wiki/Polsk%C3%BD_podzemn%C3%AD_st%C3%A1t" title="Polský podzemní stát">Polský podzemní stát</a> a <a href="/wiki/Zemsk%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Zemská armáda">Zemská armáda</a> (Armia Krajowa).<a href="#cite_note-53">[51]</a> Proslulou odbojovou akcí se stalo neúspěšné <a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Varšavské povstání">Varšavské povstání</a> v roce 1944, v němž zahynulo přes 200 000 lidí a Varšava byla po něm Němci srovnána se zemí.<a href="#cite_note-54">[52]</a> Jedním ze záměrů povstání bylo osvobodit Polsko ještě před příchodem <a href="/wiki/Rud%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Rudá armáda">Rudé armády</a> a zabránit tak poválečnému nástupu komunistů. Přesně to se ale nepodařilo a sovětský vůdce <a href="/wiki/Josif_Vissarionovi%C4%8D_Stalin" title="Josif Vissarionovič Stalin">Stalin</a> také přesně kvůli tomu nechal povstání vykrvácet.<a href="#cite_note-55">[53]</a> V roce 1945 <a href="/wiki/Jaltsk%C3%A1_konference" title="Jaltská konference">jaltská konference</a> přijala rozhodnutí, že východní hranice Polska povede po <a href="/wiki/Curzonova_linie" title="Curzonova linie">Curzonově linii</a> a Sovětský svaz většinu svého původního záboru ve východních oblastech osídlených převážně Poláky, <a href="/wiki/B%C4%9Blorusov%C3%A9" title="Bělorusové">Bělorusy</a> a <a href="/wiki/Ukrajinci" title="Ukrajinci">Ukrajinci</a> <a href="/wiki/Anexe" title="Anexe">anektoval</a>. Jako „odškodnění“ byla k Polsku naopak připojena západní „nová území“ až po dnešní hranici s Německem na <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_Nisa" title="Lužická Nisa">Nise</a> a <a href="/wiki/Odra" title="Odra">Odře</a> a dále část <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Prusko" title="Východní Prusko">Východního Pruska</a>.<a href="#cite_note-56">[54]</a><a href="#cite_note-57">[55]</a> Posun hranic vyvolal obrovské nucené přesuny obyvatelstva, kdy Poláci přicházeli z území anektovaných Sovětským svazem a osidlovali zejména západní území, z nichž bylo vyhnáno německé (a tedy prakticky veškeré) obyvatelstvo. V roce 1947 během <a href="/wiki/Operace_Visla" title="Operace Visla">Operace Visla</a> bylo ze svých domovů násilně vysídleno i ukrajinské obyvatelstvo.<a href="#cite_note-58">[56]</a> Jaltská konference rovněž ignorovala <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_exilov%C3%A1_vl%C3%A1da" title="Polská exilová vláda">polskou exilovou vládu</a> v <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýně</a> a uznala provizorní prokomunistickou vládu zformovanou v Sovětském svazu, což řada Poláků dodnes vnímá jako <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_zrada" title="Západní zrada">zradu Západu</a>.<a href="#cite_note-59">[57]</a> Faktem však také je, že Stalin nedodržel řadu slibů, které ohledně Polska západním spojencům dal, například že umožní demokratické volby.<a href="#cite_note-60">[58]</a><a href="#cite_note-61">[59]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Po_roce_1945">Po roce 1945</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Po roce 1945" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Po roce 1945">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Polská lidová republika">Polská lidová republika</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-B0121-0010-023,_Berlin,_VI._SED-Parteitag,_6.Tag.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Bundesarchiv_Bild_183-B0121-0010-023%2C_Berlin%2C_VI._SED-Parteitag%2C_6.Tag.jpg/220px-Bundesarchiv_Bild_183-B0121-0010-023%2C_Berlin%2C_VI._SED-Parteitag%2C_6.Tag.jpg" decoding="async" width="220" height="189" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Bundesarchiv_Bild_183-B0121-0010-023%2C_Berlin%2C_VI._SED-Parteitag%2C_6.Tag.jpg/330px-Bundesarchiv_Bild_183-B0121-0010-023%2C_Berlin%2C_VI._SED-Parteitag%2C_6.Tag.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Bundesarchiv_Bild_183-B0121-0010-023%2C_Berlin%2C_VI._SED-Parteitag%2C_6.Tag.jpg/440px-Bundesarchiv_Bild_183-B0121-0010-023%2C_Berlin%2C_VI._SED-Parteitag%2C_6.Tag.jpg 2x" data-file-width="667" data-file-height="572" /></a><figcaption><a href="/wiki/W%C5%82adys%C5%82aw_Gomu%C5%82ka" title="Władysław Gomułka">Władysław Gomułka</a></figcaption></figure> Po válce se Polsko pod sovětským vlivem stalo <a href="/wiki/Komunismus" title="Komunismus">komunistickým</a> státem. Tzv. <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Polská lidová republika">Polská lidová republika</a> byla oficiálně vyhlášena roku 1952. Proběhla násilná <a href="/wiki/Kolektivizace" title="Kolektivizace">kolektivizace</a> a <a href="/wiki/Zn%C3%A1rodn%C4%9Bn%C3%AD" title="Znárodnění">znárodňování</a>, oproti jiným komunistickým státům byl však režim tolerantnější k tradičně vlivné <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_v_Polsku" title="Římskokatolická církev v Polsku">katolické církvi</a>. <a href="/wiki/Pozna%C5%88sk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Poznaňské povstání">Poznaňské povstání</a> roku 1956 bylo násilně potlačeno.<a href="#cite_note-62">[60]</a> Následné uvolnění po roce 1956, symbolizované postavou nového vůdce <a href="/wiki/W%C5%82adys%C5%82aw_Gomu%C5%82ka" title="Władysław Gomułka">Władysława Gomułky</a>, bylo provázeno hospodářskou stagnací. Na studentské protesty žádající větší demokratizaci v <a href="/wiki/B%C5%99ezen_1968_(Polsko)" title="Březen 1968 (Polsko)">březnu 1968</a> režim reagoval <a href="/wiki/Antisemitismus" title="Antisemitismus">antisemitskou</a> kampaní a oficiálně šířenou teorií o <a href="/wiki/Sionismus" title="Sionismus">sionistickém</a> spiknutí, do níž byli brzy zahrnuti i představitelé <a href="/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A9_jaro" title="Pražské jaro">Pražského jara</a> v sousedním Československu, což poté pomohlo ospravedlnit účast Polska na <a href="/wiki/Invaze_vojsk_Var%C5%A1avsk%C3%A9_smlouvy_do_%C4%8Ceskoslovenska" title="Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa">invazi Varšavské smlouvy</a>, jež pokus o liberalizaci v Československu udusila.<a href="#cite_note-63">[61]</a> <a href="/wiki/Polsk%C3%A9_protesty_v_roce_1970" title="Polské protesty v roce 1970">Další vlnu protestů v roce 1970</a>, vyvolaných zejména špatnou hospodářskou situací, režim brutálně potlačil.<a href="#cite_note-64">[62]</a><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Strajk_sierpniowy_w_Stoczni_Gda%C5%84skiej_im._Lenina_34.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/Strajk_sierpniowy_w_Stoczni_Gda%C5%84skiej_im._Lenina_34.jpg/220px-Strajk_sierpniowy_w_Stoczni_Gda%C5%84skiej_im._Lenina_34.jpg" decoding="async" width="220" height="173" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/Strajk_sierpniowy_w_Stoczni_Gda%C5%84skiej_im._Lenina_34.jpg/330px-Strajk_sierpniowy_w_Stoczni_Gda%C5%84skiej_im._Lenina_34.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/Strajk_sierpniowy_w_Stoczni_Gda%C5%84skiej_im._Lenina_34.jpg/440px-Strajk_sierpniowy_w_Stoczni_Gda%C5%84skiej_im._Lenina_34.jpg 2x" data-file-width="975" data-file-height="768" /></a><figcaption>Protest <a href="/wiki/Solidarita_(Polsko)" title="Solidarita (Polsko)">Solidarity</a> v <a href="/wiki/Gda%C5%88sk" title="Gdaňsk">Gdaňsku</a> roku 1980</figcaption></figure>Velký vliv na polské vědomí mělo zvolení Poláka Karola Wojtyły katolickým <a href="/wiki/Pape%C5%BE" title="Papež">papežem</a> v roce 1978 (seděl na Petrově stolci pod jménem <a href="/wiki/Jan_Pavel_II." title="Jan Pavel II.">Jan Pavel II.</a>). V roce 1979 papež rodné Polsko navštívil a mnozí dávají jeho návštěvu do souvislosti se vzedmutím opozičního hnutí v Polsku krátce poté.<a href="#cite_note-65">[63]</a> Klíčovým v tomto procesu bylo, když byly v roce 1980, po vlně stávek, vytvořeny nezávislé odbory <a href="/wiki/Solidarita_(Polsko)" title="Solidarita (Polsko)">Solidarita</a> (Solidarność), které se postupně staly důležitou politickou silou.<a href="#cite_note-66">[64]</a> Po zesílení jejich protestů vyhlásil generál <a href="/wiki/Wojciech_Jaruzelski" title="Wojciech Jaruzelski">Wojciech Jaruzelski</a> v roce 1981 <a href="/wiki/V%C3%A1le%C4%8Dn%C3%BD_stav_v_Polsku_(1981%E2%80%931983)" title="Válečný stav v Polsku (1981–1983)">válečný stav</a>.<a href="#cite_note-67">[65]</a> Pád režimu tím oddálil, ale k němu nakonec stejně došlo, přičemž zásadním mezníkem byly tzv. <a href="/wiki/Polsk%C3%BD_kulat%C3%BD_st%C5%AFl" title="Polský kulatý stůl">kulaté stoly</a>, tedy jednání mezi vládou a opozicí, jež začaly 6. února 1989 a vyústily v dohodu o volbách naplánovaných na léto 1989, jichž se bude moci zúčastnit i opozice.<a href="#cite_note-68">[66]</a> Nakonec Solidarita v <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_volby_v_Polsku_1989" title="Parlamentní volby v Polsku 1989">těchto volbách</a> zvítězila, čímž komunistický režim v Polsku definitivně padl.<a href="#cite_note-69">[67]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Po_roce_1989">Po roce 1989</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Po roce 1989" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Po roce 1989">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Polsk%C3%A1_republika" title="Třetí Polská republika">Třetí Polská republika</a> a <a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_Polsk%C3%A1_republika" title="Čtvrtá Polská republika">Čtvrtá Polská republika</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Lech_Walesa_George_H_Bush.PNG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0c/Lech_Walesa_George_H_Bush.PNG" decoding="async" width="215" height="156" class="mw-file-element" data-file-width="215" data-file-height="156" /></a><figcaption><a href="/wiki/Lech_Wa%C5%82%C4%99sa" title="Lech Wałęsa">Lech Wałęsa</a> a <a href="/wiki/George_H._W._Bush" title="George H. W. Bush">George Bush</a></figcaption></figure> Jako přesná data počátku tzv. „<a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_Polsk%C3%A1_republika" title="Třetí Polská republika">třetí republiky</a>“ (III Rzeczpospolita) se uvádějí vítězství Solidarity v polských (polo)svobodných volbách 4. června 1989, jmenování <a href="/wiki/Tadeusz_Mazowiecki" title="Tadeusz Mazowiecki">Tadeusze Mazowieckého</a> premiérem 24. srpna 1989, novelizace ústavy měnící oficiální název státu na Rzeczpospolita Polska 29. prosince 1989 nebo dokonce až 22. prosinec 1990, kdy <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_exilov%C3%A1_vl%C3%A1da" title="Polská exilová vláda">exilový prezident</a> předal odznaky moci během inaugurace polského prezidenta <a href="/wiki/Lech_Wa%C5%82%C4%99sa" title="Lech Wałęsa">Lecha Wałęsy</a>. Tehdy Wałęsa pronesl slova „touto chvílí slavnostně začíná III. polská republika“. Po pádu komunistického režimu Polsko přijalo <a href="/wiki/%C5%A0okov%C3%A1_terapie_(ekonomie)" title="Šoková terapie (ekonomie)">šokovou terapii</a> s cílem transformovat svoji ekonomiku.<a href="#cite_note-70">[68]</a><a href="#cite_note-71">[69]</a> Radikální transformační plán <a href="/wiki/Neoliberalismus" title="Neoliberalismus">neoliberála</a> <a href="/wiki/Leszek_Balcerowicz" title="Leszek Balcerowicz">Leszka Balcerowicze</a> způsobil krátkodobé sociální otřesy, ale zkrotil <a href="/wiki/Inflace" title="Inflace">inflaci</a> a nastartoval nejrychlejší ekonomický růst v postkomunistickém bloku. V roce 1999 se země stala členem <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoatlantické aliance</a> (NATO) a byla jednou z deseti zemí přistoupivších k <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unii</a> v květnu 2004. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tratado_de_Lisboa_13_12_2007_(01).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Tratado_de_Lisboa_13_12_2007_%2801%29.jpg/220px-Tratado_de_Lisboa_13_12_2007_%2801%29.jpg" decoding="async" width="220" height="135" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Tratado_de_Lisboa_13_12_2007_%2801%29.jpg/330px-Tratado_de_Lisboa_13_12_2007_%2801%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Tratado_de_Lisboa_13_12_2007_%2801%29.jpg/440px-Tratado_de_Lisboa_13_12_2007_%2801%29.jpg 2x" data-file-width="700" data-file-height="430" /></a><figcaption>Polští politici <a href="/wiki/Rados%C5%82aw_Sikorski" title="Radosław Sikorski">Radosław Sikorski</a>, <a href="/wiki/Donald_Tusk" title="Donald Tusk">Donald Tusk</a> a <a href="/wiki/Lech_Kaczy%C5%84ski" title="Lech Kaczyński">Lech Kaczyński</a> oslavují podpis <a href="/wiki/Lisabonsk%C3%A1_smlouva" title="Lisabonská smlouva">Lisabonské smlouvy</a> 13. prosince 2007</figcaption></figure> Konzervativní část veřejnosti však s těmito výsledky transformace nebyla zcela spokojena. V roce 2005 se stal premiérem <a href="/wiki/Jaros%C5%82aw_Kaczy%C5%84ski" title="Jarosław Kaczyński">Jarosław Kaczyński</a> a prezidentem jeho dvojče <a href="/wiki/Lech_Kaczy%C5%84ski" title="Lech Kaczyński">Lech Kaczyński</a>. Již během kampaně před parlamentními a prezidentskými volbami bratři Kaczyńští a jejich strana <a href="/wiki/Pr%C3%A1vo_a_spravedlnost" title="Právo a spravedlnost">Právo a spravedlnost</a> (PiS) operovali termínem „<a href="/wiki/%C4%8Ctvrt%C3%A1_Polsk%C3%A1_republika" title="Čtvrtá Polská republika">čtvrtá republika</a>“ (IV Rzeczpospolita).<a href="#cite_note-72">[70]</a> Čtvrtá republika měla podle nich opravit všechno špatné ze třetí republiky, zejména skoncovat s <a href="/wiki/Korupce" title="Korupce">korupcí</a>, provést důslednou dekomunizaci, rozbít vazby na lidi z předešlého režimu apod. Strana nastolila silně <a href="/wiki/Konzervatismus" title="Konzervatismus">konzervativní</a> a <a href="/wiki/Nacionalismus" title="Nacionalismus">nacionalistický</a> politický kurz, který na evropské úrovni budil kontroverze.<a href="#cite_note-73">[71]</a> Vítězství <a href="/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_platforma" title="Občanská platforma">Občanské platformy</a> v <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_volby_v_Polsku_2007" title="Parlamentní volby v Polsku 2007">parlamentních volbách</a> v říjnu 2007 posunulo zemi znovu blíže k <a href="/wiki/Liber%C3%A1ln%C3%AD_demokracie" title="Liberální demokracie">liberálnímu režimu</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Katastrofa_w_Smole%C5%84sku.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/89/Katastrofa_w_Smole%C5%84sku.jpg/220px-Katastrofa_w_Smole%C5%84sku.jpg" decoding="async" width="220" height="111" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/89/Katastrofa_w_Smole%C5%84sku.jpg/330px-Katastrofa_w_Smole%C5%84sku.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/89/Katastrofa_w_Smole%C5%84sku.jpg/440px-Katastrofa_w_Smole%C5%84sku.jpg 2x" data-file-width="2759" data-file-height="1389" /></a><figcaption><a href="/wiki/Hav%C3%A1rie_Tu-154_u_Smolenska" title="Havárie Tu-154 u Smolenska">Havárie u Smolenska</a></figcaption></figure> Dne 10. dubna 2010 zahynul prezident <a href="/wiki/Lech_Kaczy%C5%84ski" title="Lech Kaczyński">Lech Kaczyński</a> ve <a href="/wiki/Smolensk" title="Smolensk">Smolensku</a> v <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusku</a> se svou manželkou a řadou dalších polských politiků a příslušníků nejvyššího velení polské armády (vrchní velitel pozemních, leteckých, námořních i speciálních sil) při <a href="/wiki/Hav%C3%A1rie_Tu-154_u_Smolenska" title="Havárie Tu-154 u Smolenska">letecké nehodě</a>, když letěl do Ruska uctít památku Poláků zavražděných během <a href="/wiki/Katy%C5%88sk%C3%BD_masakr" title="Katyňský masakr">Katyňského masakru</a>.<a href="#cite_note-74">[72]</a> Aféra s odposlechy otřásla v roce 2014 polskou politickou scénou a přiměla premiéra <a href="/wiki/Donald_Tusk" title="Donald Tusk">Donalda Tuska</a> podat demisi.<a href="#cite_note-75">[73]</a> Po následných <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_volby_v_Polsku_2015" title="Parlamentní volby v Polsku 2015">volbách</a> v říjnu roku 2015, po 8 letech vlády <a href="/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_platforma" title="Občanská platforma">Občanské platformy</a>, se opět dostala k moci strana <a href="/wiki/Pr%C3%A1vo_a_spravedlnost" title="Právo a spravedlnost">Právo a spravedlnost</a>.<a href="#cite_note-76">[74]</a> Předsedkyní vlády se stala <a href="/wiki/Beata_Szyd%C5%82ov%C3%A1" title="Beata Szydłová">Beata Szydłová</a>, rozhodující slovo měl však předseda strany <a href="/wiki/Jaros%C5%82aw_Kaczy%C5%84ski" title="Jarosław Kaczyński">Jarosław Kaczyński</a>. Prezidentem se stal kandidát Práva a spravedlnosti <a href="/wiki/Andrzej_Duda" title="Andrzej Duda">Andrzej Duda</a>. Dne 7. prosince 2017 ustála Beata Szydłová hlasování o nedůvěře polské vlády, avšak již následujícího dne podala jakožto předsedkyně vlády demisi do rukou polského prezidenta Dudy, který vzápětí jmenoval novým předsedou vlády jejího stranického kolegu, bývalého místopředsedu vlády a ministra financí <a href="/wiki/Mateusz_Morawiecki" title="Mateusz Morawiecki">Mateusze Morawieckého</a>.<a href="#cite_note-77">[75]</a> Své postavení Kaczyńského strana uhájila i ve <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_volby_v_Polsku_2019" title="Parlamentní volby v Polsku 2019">volbách</a> roku 2019.<a href="#cite_note-78">[76]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Státní_symboly">Státní symboly</h2>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Státní symboly" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Státní symboly">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vlajka">Vlajka</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Vlajka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlajka">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_vlajka" title="Polská vlajka">Polská vlajka</a>.</div> Polská vlajka je tvořena listem o poměru stran 5:8 se dvěma vodorovnými pruhy, bílým a <a href="/wiki/Karm%C3%ADn" title="Karmín">karmazínovým</a>. Státní vlajka má uprostřed bílého pruhu státní znak. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Znak">Znak</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Znak" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Znak">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Polska" title="Státní znak Polska">Státní znak Polska</a>.</div> Polský státní znak je tvořen bílou <a href="/wiki/Orlice_(heraldika)" title="Orlice (heraldika)">orlicí</a> se zlatou korunou, zobákem a drápy na karmazínovém štítu. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hymna">Hymna</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Hymna" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Hymna">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_hymna" title="Polská hymna">Polská hymna</a>.</div> Polská hymna je píseň Mazurek Dąbrowskiego (<a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> Dąbrowského mazurka), známá též jako Jeszcze Polska nie zginęła (<a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> Ještě Polsko nezhynulo). Autor hudby je neznámý a její text napsal <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Wybicki" title="Józef Wybicki">Józef Wybicki</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Geografie">Geografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Geografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Geografie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/Geografie_Polska" title="Geografie Polska">Geografie Polska</a> a <a href="/wiki/Koruna_hor_Polska" title="Koruna hor Polska">Koruna hor Polska</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mapa_Polska.PNG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Mapa_Polska.PNG/250px-Mapa_Polska.PNG" decoding="async" width="220" height="237" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Mapa_Polska.PNG 1.5x" data-file-width="328" data-file-height="353" /></a><figcaption>Polsko dnes</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tatry_widok_z_Tarasowek.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Tatry_widok_z_Tarasowek.jpg/220px-Tatry_widok_z_Tarasowek.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Tatry_widok_z_Tarasowek.jpg/330px-Tatry_widok_z_Tarasowek.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8f/Tatry_widok_z_Tarasowek.jpg/440px-Tatry_widok_z_Tarasowek.jpg 2x" data-file-width="640" data-file-height="480" /></a><figcaption><a href="/wiki/Vysok%C3%A9_Tatry" title="Vysoké Tatry">Vysoké Tatry</a> na polské straně hranic</figcaption></figure> Se svou rozlohou 312 679 km² je Polsko 9. největší zemí v Evropě, 4× větší než Česká republika a z rozlohy Evropské unie zabírá 7,1 %. Délka hranic činí 3 511 km, z toho 440 km připadá na mořské hranice (délka pobřeží, jež ovšem není hranicí, tvoří 770 km). Polsko hraničí s následujícími státy:<a href="#cite_note-rocznik-79">[77]</a> <ul><li>na západě s <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko-polsk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice" title="Německo-polská státní hranice">Německem</a> (467 km),</li> <li>na jihu s <a href="/wiki/%C4%8Cesko-polsk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice" title="Česko-polská státní hranice">Českem</a> (796 km) a <a href="/wiki/Polsko-slovensk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice" title="Polsko-slovenská státní hranice">Slovenskem</a> (541 km),</li> <li>na východě s <a href="/wiki/Polsko-ukrajinsk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice" title="Polsko-ukrajinská státní hranice">Ukrajinou</a> (535 km) a <a href="/wiki/B%C4%9Blorusko-polsk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice" title="Bělorusko-polská státní hranice">Běloruskem</a> (418 km),</li> <li>na severu s <a href="/wiki/Litevsko-polsk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice" title="Litevsko-polská státní hranice">Litvou</a> (104 km) a <a href="/wiki/Polsko-rusk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_hranice" title="Polsko-ruská státní hranice">Ruskem</a> (<a href="/wiki/Kaliningradsk%C3%A1_oblast" title="Kaliningradská oblast">Kaliningradská oblast</a>, 210 km).</li></ul> Zatímco poměrně členitá jižní hranice s <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Českem</a> a se <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovenskem</a> probíhá po horských pásmech a v dějinách se prakticky neměnila, východní a západní hranice jsou teprve z roku 1945 a často probíhají v přímém směru nebo po řekách (<a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Bug" title="Západní Bug">Bug</a>, <a href="/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_Nisa" title="Lužická Nisa">Nisa</a>, <a href="/wiki/Odra" title="Odra">Odra</a>). Jižní hranice s <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko" title="České Slezsko">českým Slezskem</a> (s <a href="/wiki/Okres_Jesen%C3%ADk" title="Okres Jeseník">Jesenickem</a> (kromě <a href="/wiki/Rychlebsk%C3%A9_hory" title="Rychlebské hory">Rychlebských hor</a> a <a href="/wiki/Zlat%C3%A9_Hory" title="Zlaté Hory">Zlatohorska</a>), s <a href="/wiki/Spr%C3%A1vn%C3%AD_obvod_obce_s_roz%C5%A1%C3%AD%C5%99enou_p%C5%AFsobnost%C3%AD_Krnov" title="Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov">Krnovskem</a> a s <a href="/wiki/Spr%C3%A1vn%C3%AD_obvod_obce_s_roz%C5%A1%C3%AD%C5%99enou_p%C5%AFsobnost%C3%AD_Opava" title="Správní obvod obce s rozšířenou působností Opava">Opavskem</a> z roku 1742, s <a href="/wiki/Hlu%C4%8D%C3%ADnsko" title="Hlučínsko">Hlučínskem</a> a s <a href="/wiki/Zaolzie" title="Zaolzie">Českotěšínskem</a> z roku 1920) také probíhá v přímém směru nebo po řekách (<a href="/wiki/Opavice" title="Opavice">Opavice</a>, <a href="/wiki/Opava_(%C5%99eka)" title="Opava (řeka)">Opava</a>, <a href="/wiki/Ol%C5%A1e_(%C5%99eka)" title="Olše (řeka)">Olše</a>). <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Povrch_a_vodstvo">Povrch a vodstvo</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Povrch a vodstvo" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Povrch a vodstvo">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článcích <a href="/wiki/Seznam_%C5%99ek_v_Polsku" title="Seznam řek v Polsku">Seznam řek v Polsku</a> a <a href="/wiki/Seznam_jezer_v_Polsku" title="Seznam jezer v Polsku">Seznam jezer v Polsku</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:East_Mrzezyno_bird%27s-eye_view_2007-10.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/East_Mrzezyno_bird%27s-eye_view_2007-10.jpg/220px-East_Mrzezyno_bird%27s-eye_view_2007-10.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/East_Mrzezyno_bird%27s-eye_view_2007-10.jpg/330px-East_Mrzezyno_bird%27s-eye_view_2007-10.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/East_Mrzezyno_bird%27s-eye_view_2007-10.jpg/440px-East_Mrzezyno_bird%27s-eye_view_2007-10.jpg 2x" data-file-width="1125" data-file-height="750" /></a><figcaption>Pobřeží Baltského moře v <a href="/wiki/Z%C3%A1padopomo%C5%99ansk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Západopomořanské vojvodství">Západopomořanském vojvodství</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jezioro_Blanki.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Jezioro_Blanki.JPG/220px-Jezioro_Blanki.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Jezioro_Blanki.JPG/330px-Jezioro_Blanki.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Jezioro_Blanki.JPG/440px-Jezioro_Blanki.JPG 2x" data-file-width="3456" data-file-height="2592" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mazury" title="Mazury">Mazury</a> v severovýchodním Polsku byly obývany etnikem Mazurů</figcaption></figure> Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta rozsáhlými nížinami a rovinami Polské nížiny. Téměř tři čtvrtiny území leží do 200 m n. m. V Polsku se nachází více než 7 tisíc jezer. Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečné přesypy a kosy. V oblasti Mazurských jezer se nachází 3300 jezer, největší z nich jsou jezera Sniardwy, Mamry a Niegocin.<a href="#cite_note-:0-80">[78]</a> Středovýchodní a Jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivů <a href="/wiki/Krkono%C5%A1sko-jesenick%C3%A1_subprovincie" title="Krkonošsko-jesenická subprovincie">Sudety</a> (<a href="/wiki/Jizersk%C3%A9_hory" title="Jizerské hory">Jizerské hory</a>, <a href="/wiki/Krkono%C5%A1e" title="Krkonoše">Krkonoše</a>, <a href="/wiki/Sov%C3%AD_hory" title="Soví hory">Soví hory</a>, pískovcové <a href="/wiki/Stolov%C3%A9_hory" title="Stolové hory">Stolové hory</a>, <a href="/wiki/Byst%C5%99ick%C3%A9_hory" title="Bystřické hory">Bystřické hory</a>, <a href="/wiki/Kr%C3%A1lick%C3%BD_Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%ADk_(poho%C5%99%C3%AD)" title="Králický Sněžník (pohoří)">Králický Sněžník</a>, <a href="/wiki/Rychlebsk%C3%A9_hory" title="Rychlebské hory">Rychlebské hory</a> a <a href="/wiki/Zlatohorsk%C3%A1_vrchovina" title="Zlatohorská vrchovina">Zlatohorská vrchovina</a>). Třetihorní <a href="/wiki/Karpaty" title="Karpaty">Karpaty</a> zahrnují pohoří Vysokých a Nízkých Beskyd, <a href="/wiki/Tatry" title="Tatry">Tatry</a> a <a href="/wiki/Bukovsk%C3%A9_vrchy" title="Bukovské vrchy">Bukovské vrchy</a>. Tatry dosahují v Polsku téměř 2 500 m n. m. Polsko má velmi hustou říční síť. Největší splavné řeky <a href="/wiki/Visla" title="Visla">Visla</a> a <a href="/wiki/Odra" title="Odra">Odra</a> odvádějí vodu asi z 90 % území Polska do <a href="/wiki/Baltsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Baltské moře">Baltského moře</a>. Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. V Tatrách leží vysoko položená jezera (plesa) ledovcového původu. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Podnebí">Podnebí</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Podnebí" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Podnebí">editovat zdroj</a>]</div> Charakter podnebí je na styku kontinentálního východoevropského a oceánského středoevropského typu. Jsou zde dlouhé chladné zimy s vydatnými sněhovými srážkami a horká vlhká léta. Průměrná teplota činí v lednu regionálně −8/3 °C a v červenci 20/28 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm, klesá od severu k jihu a východu, naopak vzrůstá v horách, kde dosahuje až 1200 mm. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ochrana_přírody">Ochrana přírody</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Ochrana přírody" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Ochrana přírody">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parky_v_Polsku" title="Národní parky v Polsku">Národní parky v Polsku</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:WPN2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/WPN2.jpg/220px-WPN2.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/WPN2.jpg/330px-WPN2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/WPN2.jpg/440px-WPN2.jpg 2x" data-file-width="6000" data-file-height="4000" /></a><figcaption><a href="/wiki/Wolinsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Wolinský národní park">Wolinský národní park</a></figcaption></figure> Celkově je v Polsku chráněno 101 588 km² území, což představuje 32,1 % rozlohy země. <a href="/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD_v_Polsku" title="Chráněná území v Polsku">Ochrana přírody se v Polsku</a> soustřeďuje zejména do 23 národních parků: <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Babia_G%C3%B3ra" title="Národní park Babia Góra">Babiogórski</a>, <a href="/wiki/B%C4%9Blov%C4%9B%C5%BEsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Bělověžský národní park">Białowieski</a>, <a href="/wiki/Biebrzansk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Biebrzanský národní park">Biebrzański</a>, <a href="/wiki/Bieszczadsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Bieszczadský národní park">Bieszczadzki</a>, <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Tucholsk%C3%A9_bory" title="Národní park Tucholské bory">Bory Tucholskie</a>, <a href="/wiki/Drawensk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Drawenský národní park">Drawieński</a>, <a href="/wiki/Gorcza%C5%88sk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Gorczaňský národní park">Gorczański</a>, <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Stolov%C3%A9_hory" title="Národní park Stolové hory">Gór Stołowych</a>, <a href="/wiki/Kampinosk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Kampinoský národní park">Kampinoski</a>, <a href="/wiki/Krkono%C5%A1sk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park_(Polsko)" title="Krkonošský národní park (Polsko)">Karkonoski</a>, <a href="/wiki/Magursk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Magurský národní park">Magurski</a>, <a href="/wiki/Narwia%C5%88sk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Narwiaňský národní park">Narwiański</a>, <a href="/wiki/Ojcowsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Ojcowský národní park">Ojcowski</a>, <a href="/wiki/Pieninsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park_(Polsko)" title="Pieninský národní park (Polsko)">Pieniński</a>, <a href="/wiki/Polesk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Poleský národní park">Poleski</a>, <a href="/wiki/Roztoczansk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Roztoczanský národní park">Roztoczański</a>, <a href="/wiki/Slovi%C5%88sk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Sloviňský národní park">Słowiński</a>, <a href="/wiki/Svatok%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Svatokřížský národní park">Swiętokrzyski</a>, <a href="/wiki/Tatransk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park_(Polsko)" title="Tatranský národní park (Polsko)">Tatrzański</a>, <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_%C3%9Ast%C3%AD_Warty" title="Národní park Ústí Warty">Ujście Warty</a>, <a href="/wiki/Velkopolsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Velkopolský národní park">Wielkopolski</a>, <a href="/wiki/Wigersk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Wigerský národní park">Wigierski</a>, <a href="/wiki/Wolinsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Wolinský národní park">Woliński</a>. Nejstarší z nich je Białowieski Park Narodowy na východě Polska, vyhlášený v roce 1947 a naopak zatím nejmladší je <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_%C3%9Ast%C3%AD_Warty" title="Národní park Ústí Warty">Národní park Ústí Warty</a> na západě Polska, vyhlášený roku 2001. Největším polským národním parkem je <a href="/wiki/Biebrzansk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park" title="Biebrzanský národní park">Biebrzanský národní park</a> na severovýchodě Polska, s rozlohou 592,23 km². Největší koncentrace národních parků je v nížině na severovýchodě při hranicích s Běloruskem a Ukrajinou a na jihovýchodě v Karpatech při hranicích se Slovenskem. Při hranicích s Českou republikou leží <a href="/wiki/Karkonoski_Park_Narodowy" class="mw-redirect" title="Karkonoski Park Narodowy">Krkonošský národní park</a> přiléhající ke stejnojmennému českému <a href="/wiki/Krkono%C5%A1sk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park_(Polsko)" title="Krkonošský národní park (Polsko)">Krkonošskému národnímu parku</a> a <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Stolov%C3%A9_hory" title="Národní park Stolové hory">Národní park Stolové hory</a>, jež je pokračováním české <a href="/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Broumovsko" title="Chráněná krajinná oblast Broumovsko">chráněné krajinné oblasti Broumovska</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Politika">Politika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Politika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Politika">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Politick%C3%BD_syst%C3%A9m_Polska" title="Politický systém Polska">Politický systém Polska</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:20070111_obrady_sejmu_sala_plenarna1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/20070111_obrady_sejmu_sala_plenarna1.jpg/250px-20070111_obrady_sejmu_sala_plenarna1.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/20070111_obrady_sejmu_sala_plenarna1.jpg/330px-20070111_obrady_sejmu_sala_plenarna1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/20070111_obrady_sejmu_sala_plenarna1.jpg/500px-20070111_obrady_sejmu_sala_plenarna1.jpg 2x" data-file-width="2592" data-file-height="1944" /></a><figcaption>Jednací sál polského <a href="/wiki/Sejm" title="Sejm">Sejmu</a></figcaption></figure> Polsko je <a href="/wiki/Parlamentn%C3%AD_republika" title="Parlamentní republika">parlamentní republikou</a>. <a href="/wiki/Parlament_Polska" title="Parlament Polska">Parlament</a> je od roku 1989 opět <a href="/wiki/Bikameralismus" title="Bikameralismus">dvoukomorový</a>: tvoří jej <a href="/wiki/Sejm" title="Sejm">Sejm</a> (460 <a href="/wiki/Poslanec" title="Poslanec">poslanců</a>) a <a href="/wiki/Sen%C3%A1t_Polska" title="Senát Polska">Senát</a> (100 <a href="/wiki/Sen%C3%A1t" title="Senát">senátorů</a>). Poslanci Sejmu i senátoři jsou voleni na společné čtyřleté volební období. Do Sejmu platí <a href="/wiki/Pom%C4%9Brn%C3%BD_volebn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Poměrný volební systém">poměrný volební systém</a> ve 41 vícemandátových <a href="/wiki/Volebn%C3%AD_obvod" title="Volební obvod">volebních obvodech</a> s pětiprocentní <a href="/wiki/Uzav%C3%ADrac%C3%AD_klauzule" title="Uzavírací klauzule">volební klauzulí</a> (8 % pro koalice), která se ale nevztahuje na zástupce národnostních menšin. Senátoři jsou voleni <a href="/wiki/Syst%C3%A9m_relativn%C3%AD_v%C4%9Bt%C5%A1iny" title="Systém relativní většiny">systémem relativní většiny</a>, kdy v každém ze 100 <a href="/wiki/Volebn%C3%AD_obvod#Jednomandátový_volební_obvod" title="Volební obvod">jednomandátových volebních obvodů</a> připadne <a href="/wiki/Mand%C3%A1t_(politika)" title="Mandát (politika)">mandát</a> kandidátovi s největším počtem platných obdržených hlasů. Při společném zasedání tvoří členové Sejmu a Senátu Národní shromáždění (Zgromadzenie Narodowe). Národní shromáždění se může sejít u příležitosti tří událostí: když nový prezident skládá přísahu, při hlasování o žalobě proti prezidentovi republiky ke státnímu soudu (Trybunał Stanu) a je-li prohlášen prezident trvale neschopným vykonávat své povinnosti v důsledku zdravotního stavu. Druhé dva případy zatím nikdy nenastaly.<figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Poland-00741_-_Palace_Prezydencki_(31071435322).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Poland-00741_-_Palace_Prezydencki_%2831071435322%29.jpg/220px-Poland-00741_-_Palace_Prezydencki_%2831071435322%29.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Poland-00741_-_Palace_Prezydencki_%2831071435322%29.jpg/330px-Poland-00741_-_Palace_Prezydencki_%2831071435322%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Poland-00741_-_Palace_Prezydencki_%2831071435322%29.jpg/440px-Poland-00741_-_Palace_Prezydencki_%2831071435322%29.jpg 2x" data-file-width="6000" data-file-height="4000" /></a><figcaption><a href="/wiki/Pal%C3%A1c_Koniecpolsk%C3%BDch_ve_Var%C5%A1av%C4%9B" title="Palác Koniecpolských ve Varšavě">Prezidentský palác</a>, od roku 1994 sídlo prezidenta</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gmach_Kancelarii_Prezesa_Rady_Ministr%C3%B3w_kwiecie%C5%84_2017.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Gmach_Kancelarii_Prezesa_Rady_Ministr%C3%B3w_kwiecie%C5%84_2017.jpg/220px-Gmach_Kancelarii_Prezesa_Rady_Ministr%C3%B3w_kwiecie%C5%84_2017.jpg" decoding="async" width="220" height="100" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Gmach_Kancelarii_Prezesa_Rady_Ministr%C3%B3w_kwiecie%C5%84_2017.jpg/330px-Gmach_Kancelarii_Prezesa_Rady_Ministr%C3%B3w_kwiecie%C5%84_2017.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Gmach_Kancelarii_Prezesa_Rady_Ministr%C3%B3w_kwiecie%C5%84_2017.jpg/440px-Gmach_Kancelarii_Prezesa_Rady_Ministr%C3%B3w_kwiecie%C5%84_2017.jpg 2x" data-file-width="5715" data-file-height="2586" /></a><figcaption>Sídlo premiéra na ulici Aleje Ujazdowskie</figcaption></figure> <a href="/wiki/Hlava_st%C3%A1tu" title="Hlava státu">Hlavou státu</a> je <a href="/wiki/Prezident_Polska" title="Prezident Polska">prezident</a>. Je <a href="/wiki/Volby" title="Volby">volen přímo</a> podle dvoukolového absolutně <a href="/wiki/V%C4%9Bt%C5%A1inov%C3%BD_volebn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Většinový volební systém">většinového systému</a> na 5 let, kandidát na prezidenta musí být polský občan starší 35 let a musí předložit 100 tisíc podpisů podporující jeho kandidaturu.<a href="#cite_note-:1-81">[79]</a> Nejvyšší <a href="/wiki/V%C3%BDkonn%C3%A1_moc" title="Výkonná moc">exekutivní</a> funkcí je předseda vlády, v Polsku zvaný <a href="/wiki/P%C5%99edseda_vl%C3%A1dy_Polska" title="Předseda vlády Polska">Prezident rady ministrů</a> (<a href="/wiki/Pol%C5%A1tina" title="Polština">polsky</a>: Prezes Rady Ministrów). Mezi úřady prezidenta a předsedy vlády v minulosti docházelo k řadě kompetenčních konfliktů. Příčinou byla <a href="/wiki/Polsk%C3%BD_kulat%C3%BD_st%C5%AFl" title="Polský kulatý stůl">jednání u kulatých stolů</a>, kde byl v roce 1989 dohodnut přechod od komunistického režimu k demokracii. Z jednání vzešel kompromis, v němž poměr mezi prezidentem a premiérem nebyl zcela vyjasněn. Poté co byl v přímé volbě zvolen první postkomunistický prezident <a href="/wiki/Lech_Wa%C5%82%C4%99sa" title="Lech Wałęsa">Lech Wałęsa</a>, pokusil se vymoci <a href="/wiki/Prezidentsk%C3%A1_republika" title="Prezidentská republika">prezidentský</a> či <a href="/wiki/Poloprezidentsk%C3%A1_republika" title="Poloprezidentská republika">poloprezidentský systém</a> <a href="/wiki/Francie" title="Francie">francouzského</a> typu.<a href="#cite_note-:2-9">[7]</a> Nakonec ale tyto snahy nebyly úspěšné. V období 1996-1997 byla parlamentem schválena řada reformních zákonů, které posílily moc předsedy vlády. To stvrdila ústava z roku 1997, načež nastala v Polsku éra silných premiérů.<a href="#cite_note-:3-10">[8]</a> O pouhé ceremoniální funkci prezidenta však nejde hovořit, neboť prezidentovi zůstala v ruce silná zbraň: právo vetovat vládní zákon, přičemž toto veto může být přehlasováno jen velkou – třípětinovou – většinou hlasů v Sejmu. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Warszawa_9471.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Warszawa_9471.jpg/220px-Warszawa_9471.jpg" decoding="async" width="220" height="159" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Warszawa_9471.jpg/330px-Warszawa_9471.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Warszawa_9471.jpg/440px-Warszawa_9471.jpg 2x" data-file-width="2380" data-file-height="1717" /></a><figcaption>Sídlo Nejvyššího soudu</figcaption></figure> Nejvyššími soudními orgány jsou Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy), Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny), Ústavní soud (Trybunał Konstytucyjny) a Státní soud (Trybunał Stanu). Poláci mají ve velké úctě ústavu, neboť mají velkou tradici ústavnosti: ústava z 3. května 1791 je často označována za první svého druhu v Evropě. Zavedla politickou rovnost mezi měšťany a šlechtou, rolníky postavila pod ochranu vlády. Zrušila také možnost paralyzovat parlament vetem kteréhokoli z poslanců (<a href="/wiki/Liberum_veto" title="Liberum veto">liberum veto</a>). Přijetí této průkopnicky demokratické ústavy bylo jednou z hlavních příčin, proč se konzervativní monarchie v sousedství – zejména Prusko a Rusko – rozhodly polský stát zničit. Současná ústava byla přijata 2. dubna 1997, schválena národním referendem 25. května 1997 a nabyla účinnosti 17. října 1997. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Foundation_of_the_Visegr%C3%A1d_Group.tiff" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Foundation_of_the_Visegr%C3%A1d_Group.tiff/lossy-page1-220px-Foundation_of_the_Visegr%C3%A1d_Group.tiff.jpg" decoding="async" width="220" height="116" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Foundation_of_the_Visegr%C3%A1d_Group.tiff/lossy-page1-330px-Foundation_of_the_Visegr%C3%A1d_Group.tiff.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Foundation_of_the_Visegr%C3%A1d_Group.tiff/lossy-page1-440px-Foundation_of_the_Visegr%C3%A1d_Group.tiff.jpg 2x" data-file-width="1020" data-file-height="540" /></a><figcaption>Vznik <a href="/wiki/Visegr%C3%A1dsk%C3%A1_skupina" title="Visegrádská skupina">Visegrádské skupiny</a> roku 1991. Smlouvu podepisují <a href="/wiki/V%C3%A1clav_Havel" title="Václav Havel">Václav Havel</a> (<a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československo</a>), <a href="/wiki/J%C3%B3zsef_Antall" title="József Antall">József Antall</a> (<a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a>) a <a href="/wiki/Lech_Wa%C5%82%C4%99sa" title="Lech Wałęsa">Lech Wałęsa</a> (Polsko).</figcaption></figure> Polsko se v květnu 2004 stalo členem <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a>, spolu s deseti dalšími státy, zejména střední a východní Evropy. Polsko je šestým nejlidnatějším členským státem Evropské unie a má v <a href="/wiki/Evropsk%C3%BD_parlament" title="Evropský parlament">Evropském parlamentu</a> 51 zástupců. V roce 2007 vstoupilo do <a href="/wiki/Schengensk%C3%BD_prostor" title="Schengenský prostor">schengenského prostoru</a>, nepřijalo ale zatím <a href="/wiki/Euro" title="Euro">euro</a>. V březnu 1999 se stalo členem <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a>, ve stejný moment jako Maďarsko a Česko. Klíčovými geopolitickými uskupeními pro Polsko jsou <a href="/wiki/Visegr%C3%A1dsk%C3%A1_skupina" title="Visegrádská skupina">Visegrádská skupina</a> (vytvářená spolu s Maďarskem, Českem a Slovenskem), <a href="/wiki/V%C3%BDmarsk%C3%BD_troj%C3%BAheln%C3%ADk" title="Výmarský trojúhelník">Výmarský trojúhelník</a> (v němž je po boku <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německa</a> a <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a>) a <a href="/wiki/Rada_st%C3%A1t%C5%AF_Baltsk%C3%A9ho_mo%C5%99e" title="Rada států Baltského moře">Rada států Baltského moře</a>, v níž zasedá Polsko spolu s Ruskem, <a href="/wiki/Pobalt%C3%AD" title="Pobaltí">pobaltskými</a> a <a href="/wiki/Skandin%C3%A1vie" title="Skandinávie">skandinávskými</a> státy. Zejména od roku 2015, od <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_migra%C4%8Dn%C3%AD_krize_2015" title="Evropská migrační krize 2015">evropské migrační krize</a>, je aktivním Visegrád. Zvláště ideová blízkost Kaczinského vládní strany a maďarského vládnoucího hnutí <a href="/wiki/Fidesz_%E2%80%93_Ma%C4%8Farsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_unie" title="Fidesz – Maďarská občanská unie">Fidesz</a> <a href="/wiki/Viktor_Orb%C3%A1n" title="Viktor Orbán">Viktora Orbána</a> je dlouhodobě zřejmá. Na velmi staré geopolitické polské koncepce navazuje <a href="/wiki/Iniciativa_Trojmo%C5%99%C3%AD" title="Iniciativa Trojmoří">Iniciativa Trojmoří</a>, která spojuje visegrádské státy s <a href="/wiki/Balk%C3%A1n" title="Balkán">Balkánem</a> a <a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakouskem</a>. Polsko se rovněž snaží – díky společné historii a navzdory jejím temnějším stránkám – budovat vztahy s <a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajinou</a>.<a href="#cite_note-82">[80]</a> S Ukrajinou se to daří, čehož důkazem je například uspořádání společného <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_fotbale_2012" title="Mistrovství Evropy ve fotbale 2012">mistrovství Evropy ve fotbale roku 2012</a>. Vztahy se pak velmi utužily po <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_invaze_na_Ukrajinu" title="Ruská invaze na Ukrajinu">ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022</a>.<a href="#cite_note-83">[81]</a><a href="#cite_note-84">[82]</a> Naopak s Běloruskem má Polsko dlouhodobě vyhrocené vztahy – zvlášť od doby, co běloruský diktátor <a href="/wiki/Alexandr_Luka%C5%A1enko" title="Alexandr Lukašenko">Alexandr Lukašenko</a> zahájil v roce 2005 kampaň proti polské etnické menšině a organizoval migraci z Blízkého východu přes polské hranice, aby Polsko destabilizoval.<a href="#cite_note-85">[83]</a><a href="#cite_note-86">[84]</a> V roce 2021 pak Lukašenko nechal posílat na polsko-běloruskou hranici migranty převážně ze zemí <a href="/wiki/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod" title="Blízký východ">Blízkého východu</a>, které nejprve přivezl do Běloruska, a následně s příslibem lepších vyhlídek budoucnosti hromadně posílal na hranici s Polskem, kterou měli překročit.<a href="#cite_note-87">[85]</a> To způsobilo další vyhrocení vztahů obou států a Polsko po celé délce hranice postavilo plot, který se ale Bělorusko opakovaně pokusilo narušit.<a href="#cite_note-88">[86]</a> V roce 2024 uvedl <a href="/wiki/P%C5%99edseda_vl%C3%A1dy_Polska" title="Předseda vlády Polska">polský premiér</a> <a href="/wiki/Donald_Tusk" title="Donald Tusk">Donald Tusk</a>, že na celé hranici s Běloruskem země postaví opevnění.<a href="#cite_note-89">[87]</a> Polsko je též členem <a href="/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace spojených národů">OSN</a>, <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_obchodn%C3%AD_organizace" title="Světová obchodní organizace">Světové obchodní organizace</a>, <a href="/wiki/Rada_Evropy" title="Rada Evropy">Rady Evropy</a>, <a href="/wiki/Organizace_pro_hospod%C3%A1%C5%99skou_spolupr%C3%A1ci_a_rozvoj" title="Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj">Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj</a> (OECD) a dalších mezinárodních organizací. V Česku má Polsko <a href="/wiki/Velvyslanectv%C3%AD_Polsk%C3%A9_republiky_v_Praze" title="Velvyslanectví Polské republiky v Praze">velvyslanectví</a> v <a href="/wiki/Praha" title="Praha">Praze</a>, generální konzulát v <a href="/wiki/Ostrava" title="Ostrava">Ostravě</a> a konzulát v <a href="/wiki/Brno" title="Brno">Brně</a>. V Praze sídlí také <a href="/wiki/Polsk%C3%BD_institut_v_Praze" title="Polský institut v Praze">Polský institut</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Administrativní_dělení">Administrativní dělení</h2>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Administrativní dělení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Administrativní dělení">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Polska" title="Administrativní dělení Polska">Administrativní dělení Polska</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Polska_kontur_cs.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Polska_kontur_cs.png/220px-Polska_kontur_cs.png" decoding="async" width="220" height="217" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Polska_kontur_cs.png/330px-Polska_kontur_cs.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Polska_kontur_cs.png 2x" data-file-width="378" data-file-height="372" /></a><figcaption>Polská vojvodství</figcaption></figure> Od 1. ledna 1999 má Polsko trojstupňové členění na 16 <a href="/wiki/Vojvodstv%C3%AD" title="Vojvodství">vojvodství</a> (województwo), <a href="/wiki/Okres" title="Okres">okresy</a> (powiat) a obce (gmina). Vzhledem k rozdílnosti chápání českého výrazu „<a href="/wiki/Obec" title="Obec">obec</a>“ oproti polskému – <a href="/wiki/Gmina" title="Gmina">gmina</a> je spíše ekvivalentní působnosti <a href="/wiki/Obec_s_pov%C4%9B%C5%99en%C3%BDm_obecn%C3%ADm_%C3%BA%C5%99adem" title="Obec s pověřeným obecním úřadem">pověřeného obecního úřadu</a> – se v článcích používá výraz gmina. Polsko se dělí na následujících 16 vojvodství: <table> <tbody><tr> <td style="width:270px"> <ul><li><a href="/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Dolnoslezské vojvodství">Dolnoslezské</a> (Dolnośląskie)</li> <li><a href="/wiki/Kujavsko-pomo%C5%99sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Kujavsko-pomořské vojvodství">Kujavsko-pomořské</a> (Kujawsko-pomorskie)</li> <li><a href="/wiki/Lod%C5%BEsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lodžské vojvodství">Lodžské</a> (Łódzkie)</li> <li><a href="/wiki/Lublinsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lublinské vojvodství">Lublinské</a> (Lubelskie)</li> <li><a href="/wiki/Lubu%C5%A1sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lubušské vojvodství">Lubušské</a> (Lubuskie)</li> <li><a href="/wiki/Malopolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Malopolské vojvodství">Malopolské</a> (Małopolskie)</li> <li><a href="/wiki/Mazovsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Mazovské vojvodství">Mazovské</a> (Mazowieckie)</li> <li><a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Opolské vojvodství">Opolské</a> (Opolskie)</li></ul> </td> <td> <ul><li><a href="/wiki/Podkarpatsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Podkarpatské vojvodství">Podkarpatské</a> (Podkarpackie)</li> <li><a href="/wiki/Podlesk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Podleské vojvodství">Podleské</a> (Podlaskie)</li> <li><a href="/wiki/Pomo%C5%99sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Pomořské vojvodství">Pomořské</a> (Pomorskie)</li> <li><a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezské</a> (Śląskie)</li> <li><a href="/wiki/Svatok%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Svatokřížské vojvodství">Svatokřížské</a> (Świętokrzyskie)</li> <li><a href="/wiki/Varmijsko-mazursk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Varmijsko-mazurské vojvodství">Varmijsko-mazurské</a> (Warmińsko-mazurskie)</li> <li><a href="/wiki/Velkopolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Velkopolské vojvodství">Velkopolské</a> (Wielkopolskie)</li> <li><a href="/wiki/Z%C3%A1padopomo%C5%99ansk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Západopomořanské vojvodství">Západopomořanské</a> (Zachodniopomorskie)</li></ul> </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Ekonomika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Ekonomika">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Ekonomika_Polska" title="Ekonomika Polska">Ekonomika Polska</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Národní_hospodářství">Národní hospodářství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Národní hospodářství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Národní hospodářství">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gdynia_z_lotu_ptaka_-_081.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/Gdynia_z_lotu_ptaka_-_081.JPG/250px-Gdynia_z_lotu_ptaka_-_081.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/Gdynia_z_lotu_ptaka_-_081.JPG/330px-Gdynia_z_lotu_ptaka_-_081.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/Gdynia_z_lotu_ptaka_-_081.JPG/500px-Gdynia_z_lotu_ptaka_-_081.JPG 2x" data-file-width="3072" data-file-height="2048" /></a><figcaption>Přístav ve městě <a href="/wiki/Gdyn%C4%9B" title="Gdyně">Gdyně</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:08096_Dudy%C5%84ce_(powiat_sanocki).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2a/08096_Dudy%C5%84ce_%28powiat_sanocki%29.jpg/220px-08096_Dudy%C5%84ce_%28powiat_sanocki%29.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2a/08096_Dudy%C5%84ce_%28powiat_sanocki%29.jpg/330px-08096_Dudy%C5%84ce_%28powiat_sanocki%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2a/08096_Dudy%C5%84ce_%28powiat_sanocki%29.jpg/440px-08096_Dudy%C5%84ce_%28powiat_sanocki%29.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="600" /></a><figcaption>Polský zemědělec v <a href="/wiki/Podkarpatsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Podkarpatské vojvodství">Podkarpatském vojvodství</a></figcaption></figure> <ul><li>Nominální HDP (2015): US$ 474.783 mld. (2008 – 567,4 mld.);</li> <li>HDP podle parity kupní síly (2015): US$ 1.005.449 mld.;</li> <li>struktura HDP (2011): služby – 63 %, průmysl – 33,6 %, zemědělství – 3,4 %;</li> <li>struktura zaměstnanosti (2011): služby – 61,4 %, průmysl – 26,2 %, zemědělství – 12,4 %.</li></ul> Polsko patří k vyspělým státům bývalého sovětského bloku s vysokým <a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">indexem lidského rozvoje</a> – což je snaha o vyjádření kvality lidského života na území určitého státu, s ohledem na gramotnost, vzdělání, průměrnou délku života, HDP, porodnost a další faktory vypracované OSN. Roční HDP se v Polsku pohybuje kolem US$ 678,6 mld. (2008). Export se týká hlavně <a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_demokratick%C3%A1_republika" title="Německá demokratická republika">Německa</a> a to z 30%, <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> – 6,1%, <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> – 6%, Česka – 4%. V importu znovu převládá hlavně Německo z 24%, Itálie – 7%, <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> – 7%, Francie – 6%, <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a> – 4%. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vývoj_od_80._let_20._století">Vývoj od 80. let 20. století</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Vývoj od 80. let 20. století" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Vývoj od 80. let 20. století">editovat zdroj</a>]</div> V 80. letech se ekonomika Polska nacházela v důsledku neefektivity <a href="/wiki/Pl%C3%A1novan%C3%A1_ekonomika" title="Plánovaná ekonomika">plánované ekonomiky</a> v těžké krizi. Komunistický režim si půjčoval mnoho peněz od západních zemí, které nedokázal splatit, v roce 1980 vzniklo hnutí Solidarita a v roce 1981 bylo vyhlášeno stanné právo. Stály se fronty dokonce i na základní potraviny jako mléko a cukr.<a href="#cite_note-Szamańska-2008-90">[88]</a> V roce 1990 byl HDP Polska na hlavu (v dolarech z roku 1990) 1700 $, zatímco HDP Československa bylo 3100 $ a HDP Rakouska 19 200 $.<a href="#cite_note-91">[89]</a> Od <a href="/wiki/P%C3%A1d_komunismu_v_Evrop%C4%9B" title="Pád komunismu v Evropě">pádu komunismu</a> zažívá Polsko silný a nepřetržitý hospodářský růst. Mezi lety 1989 a 2007 polská ekonomika narostla o 177% – nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy.<a href="#cite_note-bbw-92">[90]</a> Jako jediná země EU si zachovalo růst ekonomiky i během <a href="/wiki/Velk%C3%A1_recese" title="Velká recese">světové finanční krize</a> v letech 2008–2009. Životní úroveň se nicméně stále nevyrovnala západním zemím, v roce 2015 činil HDP (PPP) na hlavu přibližně 26 000 dolarů, zatímco např. v Rakousku to bylo 47 000. Velké množství Poláků proto pracuje v zahraničí, především v zemích EU, kde se mnohdy i natrvalo usadí. Po zavedení <a href="/wiki/Tr%C5%BEn%C3%AD_ekonomika" title="Tržní ekonomika">tržního hospodářství</a> se zároveň rychle prohlubuje ekonomická nerovnost mezi jednotlivými regiony Polska. Největší vzrůst HDP vykazovala <a href="/wiki/Var%C5%A1ava" title="Varšava">Varšava</a> (s okolním <a href="/wiki/Mazovsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Mazovské vojvodství">Mazovským vojvodstvím</a>), nejnižší pak venkovské regiony převážně na východě země. V roce 1997 činil HDP na hlavu v Mazovském vojvodství 128 % celopolského průměru, zatímco v nejchudším <a href="/wiki/Podkarpatsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Podkarpatské vojvodství">Podkarpatském vojvodství</a> 76%; v roce 2007 už byl tento poměr 160% vs. 68%.<a href="#cite_note-93">[91]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Průmyslová_odvětví">Průmyslová odvětví</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Průmyslová odvětví" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Průmyslová odvětví">editovat zdroj</a>]</div> Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou <a href="/wiki/Nerostn%C3%A9_suroviny" title="Nerostné suroviny">nerostných surovin</a>. Poměrně úspěšně provedený přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu způsobu hospodaření. Hlavní průmyslová odvětví jsou <a href="/wiki/T%C4%9B%C5%BEba#Těžební_průmysl" title="Těžba">těžební průmysl</a>, <a href="/wiki/Stroj%C3%ADrenstv%C3%AD" title="Strojírenství">strojírenství</a> (osobní auta, autobusy, lodě), <a href="/wiki/Metalurgie" title="Metalurgie">hutnictví</a>, <a href="/wiki/Chemick%C3%BD_pr%C5%AFmysl" title="Chemický průmysl">chemický</a>, <a href="/wiki/Elektrotechnika" title="Elektrotechnika">elektrotechnický</a>, <a href="/wiki/Textiln%C3%AD_pr%C5%AFmysl" title="Textilní průmysl">textilní</a> a <a href="/wiki/Potravin%C3%A1%C5%99stv%C3%AD" title="Potravinářství">potravinářský průmysl</a>. Těží se <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_uhl%C3%AD" title="Černé uhlí">černé</a> a <a href="/wiki/Hn%C4%9Bd%C3%A9_uhl%C3%AD" title="Hnědé uhlí">hnědé uhlí</a>, <a href="/wiki/M%C4%9B%C4%8F" title="Měď">měď</a>, <a href="/wiki/Olovo" title="Olovo">olovo</a>, <a href="/wiki/Zinek" title="Zinek">zinek</a>, <a href="/wiki/Halit" title="Halit">sůl</a>, <a href="/wiki/S%C3%ADra" title="Síra">síra</a>, <a href="/wiki/Magnezit" title="Magnezit">magnezit</a>, <a href="/wiki/Kaolin" title="Kaolin">kaolin</a> a menší množství <a href="/wiki/Ropa" title="Ropa">ropy</a> a <a href="/wiki/Zemn%C3%AD_plyn" title="Zemní plyn">zemního plynu</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Zemědělství">Zemědělství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Zemědělství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Zemědělství">editovat zdroj</a>]</div> Podrobnější informace najdete v článku <a href="/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD,_lesnictv%C3%AD_a_ryb%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_Polsku" title="Zemědělství, lesnictví a rybářství v Polsku">Zemědělství, lesnictví a rybářství v Polsku</a> V <a href="/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD" title="Zemědělství">zemědělství</a> převažuje rostlinná produkce nad živočišnou. <a href="/wiki/Pole" title="Pole">Orná půda</a> představuje skoro 1/2 plochy státu, louky a pastviny 13 % a <a href="/wiki/Les" title="Les">lesy</a> 30 %. Pěstuje se <a href="/wiki/P%C5%A1enice" title="Pšenice">pšenice</a>, <a href="/wiki/%C5%BDito" title="Žito">žito</a>, <a href="/wiki/Je%C4%8Dmen" title="Ječmen">ječmen</a>, <a href="/wiki/Len" title="Len">len</a>, <a href="/wiki/Oves" title="Oves">oves</a>, <a href="/wiki/Lilek_brambor" title="Lilek brambor">brambory</a>, <a href="/wiki/Cukrov%C3%A1_%C5%99epa" title="Cukrová řepa">cukrová řepa</a>, <a href="/wiki/Brukev_%C5%99epka" title="Brukev řepka">řepka</a>, <a href="/wiki/Chmel_ot%C3%A1%C4%8Div%C3%BD" title="Chmel otáčivý">chmel</a>, <a href="/wiki/Ovoce" title="Ovoce">ovoce</a> a <a href="/wiki/Zelenina" title="Zelenina">zelenina</a>. Polsko je v produkci žita, lnu, brambor a cukrové řepy na 2. místě v Evropě (po Rusku). Chovají se <a href="/wiki/Prase" title="Prase">prasata</a>, <a href="/wiki/Tur_dom%C3%A1c%C3%AD" title="Tur domácí">skot</a>, <a href="/wiki/Ovce" title="Ovce">ovce</a>, <a href="/wiki/K%C5%AF%C5%88" title="Kůň">koně</a> a <a href="/wiki/Dom%C3%A1c%C3%AD_dr%C5%AFbe%C5%BE" title="Domácí drůbež">drůbeže</a>. Význam má i <a href="/wiki/Rybolov" title="Rybolov">rybolov</a>. Produkuje se <a href="/wiki/Ov%C4%8D%C3%AD_vlna" title="Ovčí vlna">vlna</a>, <a href="/wiki/Med" title="Med">med</a> a rybí výrobky. Významná je i těžba <a href="/wiki/D%C5%99evo" title="Dřevo">dřeva</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Energetika">Energetika</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Energetika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Energetika">editovat zdroj</a>]</div> Vývoj ekonomiky je závislý na dostatku elektrického proudu. Většina elektřiny v Polsku je vyrobená v tepelných elektrárnách, kde dochází ke spalování uhlí. Polsko doposud nemá žádnou jadernou elektrárnu. V letech 1982–1990 stavělo v Žarnovci poblíž Gdyně na severu Polska svou první atomovou elektrárnu s výkonem 1600 megawattů, ale po <a href="/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_hav%C3%A1rie" title="Černobylská havárie">černobylské havárii</a> byla výstavba zastavena a dnes jsou z ní pouze ruiny. <a href="#cite_note-94">[92]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Doprava">Doprava</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Doprava" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Doprava">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Silniční_doprava">Silniční doprava</h4>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Silniční doprava" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Silniční doprava">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Dopravn%C3%AD_zna%C4%8Den%C3%AD_v_Polsku" title="Dopravní značení v Polsku">Dopravní značení v Polsku</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dievenow_Bruecken_Wolin.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Dievenow_Bruecken_Wolin.jpg/220px-Dievenow_Bruecken_Wolin.jpg" decoding="async" width="220" height="166" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Dievenow_Bruecken_Wolin.jpg/330px-Dievenow_Bruecken_Wolin.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Dievenow_Bruecken_Wolin.jpg/440px-Dievenow_Bruecken_Wolin.jpg 2x" data-file-width="2848" data-file-height="2144" /></a><figcaption>Most na <a href="/wiki/Rychlostn%C3%AD_silnice_S3_(Polsko)" title="Rychlostní silnice S3 (Polsko)">rychlostní silnice S3</a> ve <a href="/wiki/Wolin_(m%C4%9Bsto)" title="Wolin (město)">Wolini</a>, nedaleko <a href="/wiki/%C5%A0t%C4%9Bt%C3%ADn" title="Štětín">Štětína</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_a_rychlostn%C3%AD_silnice_v_Polsku" title="Dálnice a rychlostní silnice v Polsku">Dálniční síť</a> je tvořena třemi hlavními tahy v různých fázích rozestavěnosti (A1, A2, A4, A6, A8, A18). Hotová je jihopolská dálnice <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_A4_(Polsko)" title="Dálnice A4 (Polsko)">A4</a> (670 km), část <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_silnice_E40" title="Evropská silnice E40">evropské silnice E40</a>. Navazuje na německou dálnici od <a href="/wiki/Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fany" title="Drážďany">Drážďan</a>, v Polsku pokračuje přes města <a href="/wiki/Lehnice" title="Lehnice">Legnica</a>, <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a>, <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovice</a>, <a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakov</a> a <a href="/wiki/%C5%98e%C5%A1ov" title="Řešov">Řešov</a> až k hranicím <a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajiny</a>. Druhou východozápadní dálnicí je <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_A2_(Polsko)" title="Dálnice A2 (Polsko)">A2</a> (<a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_silnice_E30" title="Evropská silnice E30">E30</a>, 620 km), která vede od <a href="/wiki/Berl%C3%ADn" title="Berlín">Berlína</a> přes <a href="/wiki/Pozna%C5%88" title="Poznaň">Poznaň</a>, <a href="/wiki/Lod%C5%BE" title="Lodž">Lodž</a>, <a href="/wiki/Var%C5%A1ava" title="Varšava">Varšavu</a> a <a href="/wiki/Siedlce" title="Siedlce">Siedlce</a> k hranicím s <a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Běloruskem</a>. V severojižním směru je budována trasa <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_A1_(Polsko)" title="Dálnice A1 (Polsko)">A1</a> (<a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_silnice_E75" title="Evropská silnice E75">E75</a>, 568 km), ve směru <a href="/wiki/Gda%C5%88sk" title="Gdaňsk">Gdaňsk</a> – <a href="/wiki/Toru%C5%88" title="Toruň">Toruň</a> – Lodž – Katovice – <a href="/wiki/Bohum%C3%ADn" title="Bohumín">Bohumín</a>. Celkově v roce 2016 je v provozu 1660 km dálnic z plánovaných asi 2027 km. Polsko mělo oproti většině sousedů méně rozvinutou silniční a dálniční síť a stereotyp „špatných polských silnic“ byl starý několik století<a href="#cite_note-95">[93]</a>, ale tento stav se v poslední době rychle mění. Silniční doprava má v Polsku dominantní podíl stejně jako jinde v Evropě, registrováno je zhruba 19 milionů automobilů (2007), tedy dvojnásobek oproti počátku 90. let. V Polsku dálniční síť je doplňována sítí rychlostních silnic, např. <a href="/wiki/Rychlostn%C3%AD_silnice_S3_(Polsko)" title="Rychlostní silnice S3 (Polsko)">rychlostní silnice S3</a> (<a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_silnice_E65" title="Evropská silnice E65">E65</a>) z bývalého hraničního přechodu <a href="/wiki/Lubawka" title="Lubawka">Lubawka</a>-<a href="/wiki/Kr%C3%A1lovec_(okres_Trutnov)" title="Královec (okres Trutnov)">Královec</a> do <a href="/wiki/Svino%C3%BAst%C3%AD" title="Svinoústí">Svinoústí</a>. Celkově je v Polsku plánováno 5650 km rychlostních silnic, co společně s dálnicemi bude tvořit 7650 km mezinárodních silnic. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:HighwaysMapPoland.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/HighwaysMapPoland.svg/330px-HighwaysMapPoland.svg.png" decoding="async" width="330" height="307" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/HighwaysMapPoland.svg/495px-HighwaysMapPoland.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/HighwaysMapPoland.svg/660px-HighwaysMapPoland.svg.png 2x" data-file-width="776" data-file-height="723" /></a><figcaption>Mapa dálnic a rychlostních silnic v Polsku <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     v provozu</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     ve výstavbě</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     probíhající výběrové řízení</div> <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     plánované</div></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Wezelsosnicafromthesky.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Wezelsosnicafromthesky.JPG/220px-Wezelsosnicafromthesky.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Wezelsosnicafromthesky.JPG/330px-Wezelsosnicafromthesky.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Wezelsosnicafromthesky.JPG/440px-Wezelsosnicafromthesky.JPG 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><figcaption>Dálniční uzel <a href="/wiki/Gliwice" title="Gliwice">Gliwice</a>-Sosnica</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Železniční_doprava">Železniční doprava</h4>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Železniční doprava" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Železniční doprava">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dworzec_Centralny_w_Warszawie_peron_1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Dworzec_Centralny_w_Warszawie_peron_1.jpg/250px-Dworzec_Centralny_w_Warszawie_peron_1.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Dworzec_Centralny_w_Warszawie_peron_1.jpg/330px-Dworzec_Centralny_w_Warszawie_peron_1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Dworzec_Centralny_w_Warszawie_peron_1.jpg/500px-Dworzec_Centralny_w_Warszawie_peron_1.jpg 2x" data-file-width="7115" data-file-height="4748" /></a><figcaption><a href="/wiki/Warszawa_Centralna" title="Warszawa Centralna">Warszawa Centralna</a>, hlavní nádraží v Polsku, otevřené v roce 1975. Nástupiště jsou kompletně v podzemí</figcaption></figure> Polsko, obnovené po 1. světové válce, zdědilo nerovnoměrnou <a href="/wiki/%C5%BDeleznice" title="Železnice">železniční síť</a>, jíž od (pruského) západu k (ruskému) východu ubývalo. V 90. letech a na počátku 21. století byla železniční doprava v úpadku, bylo zrušeno mnoho převážně <a href="/wiki/Region%C3%A1ln%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Regionální dráha">lokálních tratí</a> (přibližně 30 % sítě), výkony se významně snižovaly. V posledních letech[<a href="/wiki/Wikipedie:Vyhn%C4%9Bte_se_vyh%C3%BDbav%C3%BDm_slov%C5%AFm" title="Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům">kdy?</a>] se rozvíjí hlavně dálková doprava (vlaky <a href="/wiki/Pendolino" title="Pendolino">Pendolino</a>) a <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C4%9Bstsk%C3%A1_%C5%BEeleznice" title="Příměstská železnice">příměstská železnice</a>; na železnici byla napojena např. některá letiště. Hlavní polský <a href="/wiki/Provozovatel_dr%C3%A1hy" title="Provozovatel dráhy">provozovatel dráhy</a> <a href="/wiki/PKP_Polskie_Linie_Kolejowe" title="PKP Polskie Linie Kolejowe">PKP Polskie Linie Kolejowe</a> v současnosti (2019) provozuje 18 680 km tratí,<a href="#cite_note-96">[94]</a> další provozovatelé spravují lokální sítě v délce několika desítek až stovek kilometrů. Hlavní tratě jsou zpravidla elektrifikované a dvoukolejné. Obecně vedou hlavní železniční tahy v podobných směrech jako dálniční (viz výše). Nejmodernější trasou je <a href="/wiki/Centralna_Magistrala_Kolejowa" title="Centralna Magistrala Kolejowa">Centralna Magistrala Kolejowa</a>, jež spojuje <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezsko</a> a <a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakov</a> s Varšavou. V provozu je také několik <a href="/wiki/%C3%9Azkorozchodn%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Úzkorozchodná dráha">úzkorozchodných tratí</a> a vedle několika krátkých širokorozchodných tratí je v provozu také téměř 400 km dlouhá širokorozchodná trať <a href="/wiki/Linia_Hutnicza_Szerokotorowa" title="Linia Hutnicza Szerokotorowa">Linia Hutnicza Szerokotorowa</a>. Největšími osobními dopravci jsou <a href="/wiki/PKP_Intercity" title="PKP Intercity">PKP Intercity</a> (v majetku státního <a href="/wiki/Holding" title="Holding">holdingu</a> <a href="/wiki/Polskie_Koleje_Pa%C5%84stwowe" title="Polskie Koleje Państwowe">Polskie Koleje Państwowe</a>) a <a href="/wiki/Polregio" title="Polregio">Polregio</a> vlastněné <a href="/wiki/Vojvodstv%C3%AD" title="Vojvodství">vojvodstvími</a>. Provoz je obecně o něco řidší než v ČR či Německu. Zejména ve Varšavě a <a href="/wiki/PKP_Szybka_Kolej_Miejska_w_Tr%C3%B3jmie%C5%9Bcie" title="PKP Szybka Kolej Miejska w Trójmieście">Trojměstí</a> zajišťuje železnice podstatnou část příměstské dopravy. Ve většině vojvodství neprovozuje regionální dopravu dopravce <a href="/wiki/Polregio" title="Polregio">Polregio</a>, ale dopravci vytvoření daným vojvodstvím, například v <a href="/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Dolnoslezské vojvodství">Dolnoslezském vojvodství</a> provozuje regionální dopravu společnost <a href="/wiki/Koleje_Dolno%C5%9Bl%C4%85skie" title="Koleje Dolnośląskie">Koleje Dolnośląskie</a>, v <a href="/wiki/Malopolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Malopolské vojvodství">Malopolském</a> firma <a href="/wiki/Koleje_Malopolskie" title="Koleje Malopolskie">Koleje Malopolskie</a> apod.. V nákladní dopravě je velkým dopravcem <a href="/wiki/PKP_Cargo" title="PKP Cargo">PKP Cargo</a> z holdingu PKP s tržním podílem cca 40 % (dle přepravního výkonu),<a href="#cite_note-97">[95]</a> stále větší význam však nabývají jiní <a href="/wiki/Provozovatel_dr%C3%A1%C5%BEn%C3%AD_dopravy" title="Provozovatel drážní dopravy">dopravci</a>. <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Letecká_doprava">Letecká doprava</h4>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Letecká doprava" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Letecká doprava">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Seznam_leti%C5%A1%C5%A5_v_Polsku" title="Seznam letišť v Polsku">Seznam letišť v Polsku</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Poland_airports_2016.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Poland_airports_2016.svg/220px-Poland_airports_2016.svg.png" decoding="async" width="220" height="236" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Poland_airports_2016.svg/330px-Poland_airports_2016.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Poland_airports_2016.svg/440px-Poland_airports_2016.svg.png 2x" data-file-width="1053" data-file-height="1131" /></a><figcaption>Letiště v Polsku</figcaption></figure> Jediným celosvětově významným letištěm je <a href="/wiki/Chopinovo_leti%C5%A1t%C4%9B_Var%C5%A1ava" title="Chopinovo letiště Varšava">Chopinovo letiště</a>, které odbavuje polovinu všech leteckých pasažérů v Polsku (10,6 milionu v roce 2013); nad milion pasažérů ročně odbaví ještě letiště Krakov-Balice, <a href="/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Katowice" title="Letiště Katowice">Katovice-Pyrzowice</a>, <a href="/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Lecha_Wa%C5%82%C4%99sy_Gda%C5%88sk" title="Letiště Lecha Wałęsy Gdaňsk">Gdaňsk-Rębiechowo</a>, <a href="/wiki/Leti%C5%A1t%C4%9B_Vratislav" title="Letiště Vratislav">Vratislav-Strachowice</a> a Poznaň-Ławica.<a href="#cite_note-98">[96]</a> Největším dopravcem jsou <a href="/wiki/LOT" title="LOT">Polskie Linie Lotnicze LOT</a>. 10. dubna 2010 postihlo polskou leteckou dopravu největší neštěstí v její historii. Při letu polského vojenského leteckého speciálu do Ruska se letoun TU 154 při přistávání ve špatných podmínkách střetl se stromy, a poté začal okamžitě hořet. Na palubě byl i prezident Lech Kaczyński, jeho žena a další vrcholní představitelé Polské politiky. <a href="/wiki/Hav%C3%A1rie_Tu-154_u_Smolenska" title="Havárie Tu-154 u Smolenska">Havárii poblíž ruského letiště ve městě Smolensk</a> nikdo nepřežil. Cestující mířili do Ruska uctít památku zesnulých při katyňském masakru. <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Městská_doprava">Městská doprava</h4>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Městská doprava" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Městská doprava">editovat zdroj</a>]</div> <a href="/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_hromadn%C3%A1_doprava" title="Městská hromadná doprava">Městská hromadná doprava</a> v Polsku je v evropském kontextu rozvinuta průměrně. Tvoří ji především <a href="/wiki/Autobus" title="Autobus">autobusy</a> a <a href="/wiki/Tramvaj" title="Tramvaj">tramvaje</a>, dále dvě linky <a href="/wiki/Metro_ve_Var%C5%A1av%C4%9B" title="Metro ve Varšavě">Varšavského metra</a><a href="#cite_note-99">[97]</a> a <a href="/wiki/Trolejbus" title="Trolejbus">trolejbusové</a> sítě měst <a href="/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava_v_Gdyni" title="Trolejbusová doprava v Gdyni">Gdyně</a>, <a href="/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava_v_Lublinu" title="Trolejbusová doprava v Lublinu">Lublin</a> a <a href="/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava_v_Tych%C3%A1ch" title="Trolejbusová doprava v Tychách">Tychy</a>. Největší, avšak velmi zastaralý je tramvajový systém v <a href="/wiki/Tramvajov%C3%A1_doprava_v_katovick%C3%A9_aglomeraci" title="Tramvajová doprava v katovické aglomeraci">konurbaci okolo Katovic</a>. V okolí <a href="/wiki/Lod%C5%BE" title="Lodž">Lodži</a> je zase v provozu meziměstská tramvaj, jedna z nejdelších linek na světě. V <a href="/wiki/Tramvajov%C3%A1_doprava_v_Poznani" title="Tramvajová doprava v Poznani">Poznani</a>, <a href="/wiki/Tramvajov%C3%A1_doprava_v_Krakov%C4%9B" title="Tramvajová doprava v Krakově">Krakově</a>, ve <a href="/wiki/Tramvajov%C3%A1_doprava_ve_%C5%A0t%C4%9Bt%C3%ADn%C4%9B" title="Tramvajová doprava ve Štětíně">Štětíně</a> a dalších městech jsou budovány <a href="/wiki/Rychlodr%C3%A1%C5%BEn%C3%AD_tramvaj" title="Rychlodrážní tramvaj">tramvajové rychlodráhy</a>. Ve Vratislavi funguje lanová dráha<a href="#cite_note-100">[98]</a>. V některých městech fungují také <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADvoz" title="Přívoz">přívozy</a> – například pro ostrovní část <a href="/wiki/Svino%C3%BAst%C3%AD" title="Svinoústí">Svinoústí</a> jde o hlavní dopravní prostředek. V posledních letech jsou zejména ve velkých městech budovány <a href="/wiki/Stezka_pro_cyklisty" title="Stezka pro cyklisty">cyklostezky</a>, pro něž má rovinaté Polsko příznivý terén (např. <a href="/wiki/Var%C5%A1ava" title="Varšava">Varšava</a>, <a href="/wiki/%C5%A0t%C4%9Bt%C3%ADn" title="Štětín">Štětín</a>, <a href="/wiki/Police_(Polsko)" title="Police (Polsko)">Police</a>, <a href="/wiki/Gdyn%C4%9B" title="Gdyně">Gdyně</a>). <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vodní_doprava">Vodní doprava</h4>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Vodní doprava" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Vodní doprava">editovat zdroj</a>]</div> Největšími námořními přístavy jsou <a href="/wiki/Gda%C5%88sk%C3%BD_p%C5%99%C3%ADstav" title="Gdaňský přístav">Gdaňsk</a>, <a href="/wiki/Gdyn%C4%9B" title="Gdyně">Gdyně</a>, <a href="/wiki/%C5%A0t%C4%9Bt%C3%ADn" title="Štětín">Štětín</a>, <a href="/wiki/Svino%C3%BAst%C3%AD" title="Svinoústí">Svinoústí</a>, <a href="/wiki/Police_(Polsko)" title="Police (Polsko)">Police</a> a <a href="/wiki/Kolob%C5%99eh" title="Kolobřeh">Kolobřeh</a>. V provozu jsou <a href="/wiki/Trajekt" title="Trajekt">trajektové</a> linky z Polska do <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédska</a> a <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánska</a>. Specifickou úlohu hrají vnitrozemské vodní cesty, které se zde vyvíjely. Mimořádný význam zde hraje <a href="/wiki/Bydho%C5%A1%C5%A5" title="Bydhošť">město Bydhošť</a>, kde se nachází <a href="/wiki/Bydho%C5%A1%C5%A5sk%C3%BD_vodn%C3%AD_uzel" title="Bydhošťský vodní uzel">kanál</a> spojující povodí <a href="/wiki/Visla" title="Visla">Visly</a> a <a href="/wiki/Odra" title="Odra">Odry</a>, na které je v současnosti především vodní doprava provozována. Výstavba tohoto kanálu začala koncem 18. století a v 19. století došlo k jeho postupnému rozšíření. Tato vnitrozemská vodní doprava také ovlivňovala i <a href="/wiki/Vodn%C3%AD_doprava_a_obchod_v_Bydho%C5%A1ti" title="Vodní doprava a obchod v Bydhošti">obchod</a>, který se dynamicky rozvíjel. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Cestovní_ruch">Cestovní ruch</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Cestovní ruch" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Cestovní ruch">editovat zdroj</a>]</div> Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 zaznamenalo Polsko nárůst počtu turistů. Cestovní ruch významně přispívá k hospodářským výsledkům země a tvoří poměrně velký podíl[<a href="/wiki/Wikipedie:Vyhn%C4%9Bte_se_vyh%C3%BDbav%C3%BDm_slov%C5%AFm#Příklady" title="Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům">jaký?</a>] na trhu služeb. Polsko je podle údajů Světová organizace cestovního ruchu (<a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_organizace_cestovn%C3%ADho_ruchu" title="Světová organizace cestovního ruchu">UNWTO</a>) 16. nejnavštěvovanější zemí zahraničními turisty na světě. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Krakow_-_Wawel_-_nocny_pejzaz_01.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Krakow_-_Wawel_-_nocny_pejzaz_01.jpg/220px-Krakow_-_Wawel_-_nocny_pejzaz_01.jpg" decoding="async" width="220" height="130" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Krakow_-_Wawel_-_nocny_pejzaz_01.jpg/330px-Krakow_-_Wawel_-_nocny_pejzaz_01.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Krakow_-_Wawel_-_nocny_pejzaz_01.jpg/440px-Krakow_-_Wawel_-_nocny_pejzaz_01.jpg 2x" data-file-width="4203" data-file-height="2483" /></a><figcaption><a href="/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%BD_hrad_(Krakov)" title="Královský hrad (Krakov)">Hrad na Wawelu v Krakově</a></figcaption></figure> Turistické zajímavosti v Polsku se liší, od hor na jihu (viz též <a href="/wiki/Koruna_hor_Polska" title="Koruna hor Polska">Koruna hor Polska</a>) až po písečné pláže na severu (zejm. „letní hlavní město Polska“ <a href="/wiki/Sopoty" title="Sopoty">Sopoty</a> se slavným <a href="/wiki/Molo_v_Sopotech" title="Molo v Sopotech">molem</a>, nejdelším v Evropě<a href="#cite_note-101">[99]</a>). Historická města nabízejí památky téměř každého architektonického stylu. Nejnavštěvovanějším městem je <a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakov</a> (polsky Kraków).<a href="#cite_note-102">[100]</a> Je bývalým hlavním městem Polska a upomíná na polský zlatý věk, zejména svou <a href="/wiki/Renesan%C4%8Dn%C3%AD_architektura" title="Renesanční architektura">renesanční architekturou</a>. Většina polských králů byla korunována právě zde, a to i poté, co se hlavním městem stala Varšava. Dokud byl ještě hlavním městem Krakov, sídlili králové na <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%BD_hrad_(Krakov)" title="Královský hrad (Krakov)">Wawelském hradě</a>, jež je dnes nejnavštěvovanější polskou historickou památkou. Korunovace probíhaly v proslulé <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_na_Wawelu" title="Katedrála na Wawelu">místní katedrále</a>. Tisíce turistů míří rovněž na krakovský <a href="/wiki/Krakovsk%C3%BD_rynek" title="Krakovský rynek">Rynek Glowny</a>, s proslulou tržnicí <a href="/wiki/Sukiennice_v_Krakov%C4%9B" title="Sukiennice v Krakově">Sukiennice</a> uprostřed a gotickým <a href="/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Krakov)" title="Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krakov)">Kostelem Nanebevzetí Panny Marie</a> ve východním rohu.<figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Afrykarium_tunel.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Afrykarium_tunel.jpg/220px-Afrykarium_tunel.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Afrykarium_tunel.jpg/330px-Afrykarium_tunel.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Afrykarium_tunel.jpg/440px-Afrykarium_tunel.jpg 2x" data-file-width="1999" data-file-height="1499" /></a><figcaption><a href="/wiki/Afrika" title="Afrika">Afrikarium</a>-<a href="/wiki/Ocean%C3%A1rium" title="Oceanárium">Oceanárium</a> ve <a href="/wiki/Zoologick%C3%A1_zahrada_ve_Vratislavi" title="Zoologická zahrada ve Vratislavi">vratislavském ZOO</a></figcaption></figure>Mezi další významné turistické lokality v zemi patří <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a> (polsky Wrocław), jedno z nejstarších měst v Polsku, jehož rozvoj byl kdysi podmíněn tím, že leželo na křižovatce dvou klíčových <a href="/wiki/Obchodn%C3%AD_cesty" title="Obchodní cesty">cest</a>, <a href="/wiki/Via_Regia" title="Via Regia">Via Regia</a> a <a href="/wiki/Jantarov%C3%A1_stezka" title="Jantarová stezka">Jantarové stezky</a>. Je přezdívané také „Benátky střední Evropy“, neboť se v něm nachází přes 130 mostů a lávek. V dějinách města je výrazná česká stopa, bylo dlouho součástí Českého království a jeho zakladatelem by měl být český kníže <a href="/wiki/Vratislav_I." title="Vratislav I.">Vratislav I.</a>, po němž se také jmenuje. Je zde také nejstarší restaurace v Evropě Piwnica świdnicki, která je v provozu od roku 1275.<a href="#cite_note-:0-80">[78]</a> Vratislav má velké tržní náměstí se dvěma městskými sály, stejně jako <a href="/wiki/Zoologick%C3%A1_zahrada_ve_Vratislavi" title="Zoologická zahrada ve Vratislavi">nejstarší zoologickou zahradu v zemi</a> (založena 1865). Počtem chovaných druhů zvířat je třetí největší na světě.<a href="#cite_note-103">[101]</a> Láká především na své Afrikarium. Populární atrakcí jsou také stovky bronzových sošek trpaslíků, které jsou rozeseté po celé Vratislavi.<a href="#cite_note-104">[102]</a> Vratislavská <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_Jana_K%C5%99titele_(Vratislav)" title="Katedrála svatého Jana Křtitele (Vratislav)">Katedrála svatého Jana Křtitele</a> je proslulá svými <a href="/wiki/Vitr%C3%A1%C5%BE" title="Vitráž">vitrážemi</a>, <a href="/wiki/Hala_stolet%C3%AD_ve_Vratislavi" title="Hala století ve Vratislavi">Hala století</a> v centru vratislavského výstaviště se dostala i na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">Světového dědictví UNESCO</a>.<a href="#cite_note-105">[103]</a> Polské hlavní město Varšava a historické <a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A9_star%C3%A9_m%C4%9Bsto" title="Varšavské staré město">Staré Město</a> byly zcela zničeny za druhé světové války, ale z velké části byly zrekonstruovány.<a href="#cite_note-106">[104]</a> Z popela povstal i <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%BD_hrad_(Var%C5%A1ava)" title="Královský hrad (Varšava)">varšavský královský zámek</a> (a <a href="/wiki/Sloup_kr%C3%A1le_Zikmunda_III." title="Sloup krále Zikmunda III.">sloup krále Zikmunda III.</a> stojící před ním) nebo <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_Jana_K%C5%99titele_(Var%C5%A1ava)" title="Katedrála svatého Jana Křtitele (Varšava)">Katedrála svatého Jana Křtitele</a>, kde je pohřben i <a href="/wiki/Henryk_Sienkiewicz" title="Henryk Sienkiewicz">Henryk Sienkiewicz</a>. <a href="/wiki/Wilanowsk%C3%BD_pal%C3%A1c" title="Wilanowský palác">Wilanowský palác</a> nabízí krom vrcholného baroka i rozsáhlé zahrady. Esenci stalinské architektury lze studovat na <a href="/wiki/Pal%C3%A1c_kultury_a_v%C4%9Bdy" title="Palác kultury a vědy">Paláci kultury a vědy</a>, stále nejvyšší varšavské budově (231 metrů). Z muzeí jsou nejdůležitější <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_muzeum_ve_Var%C5%A1av%C4%9B" title="Národní muzeum ve Varšavě">Národní muzeum ve Varšavě</a>, <a href="/wiki/Zach%C4%99ta_Narodowa_Galeria_Sztuki" title="Zachęta Narodowa Galeria Sztuki">Národní galerie umění Zachęta</a>, <a href="/wiki/Muzeum_var%C5%A1avsk%C3%A9ho_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Muzeum varšavského povstání">Muzeum varšavského povstání</a> a <a href="/wiki/Muzeum_d%C4%9Bjin_polsk%C3%BDch_%C5%BDid%C5%AF" title="Muzeum dějin polských Židů">Muzeum dějin polských Židů</a>, které disponuje unikátní budovou navrženou finským ateliérem <a href="/wiki/Rainer_Mahlam%C3%A4ki" title="Rainer Mahlamäki">Rainera Mahlamäkiho</a>. <a href="/wiki/Velk%C3%A9_divadlo_(Var%C5%A1ava)" title="Velké divadlo (Varšava)">Velké divadlo</a> je hlavní baletní a operní scénou v zemi. Mimo velká města patří k nejvýznamnějším památkám křižácký hrad <a href="/wiki/Malbork_(hrad)" title="Malbork (hrad)">Malbork</a> nebo klášter <a href="/wiki/Jasn%C3%A1_Hora" title="Jasná Hora">Jasná Hora</a> ve městě <a href="/wiki/%C4%8Censtochov%C3%A1" title="Čenstochová">Čenstochová</a>, jenž je nejvýznamnějším <a href="/wiki/Poutn%C3%AD_m%C3%ADsto" title="Poutní místo">poutním místem</a> Polska. V klášterní bazilice Nalezení svatého Kříže a Nanebevzetí Panny Marie se nachází slavná ikona <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_madona_%C4%8Denstochovsk%C3%A1" title="Černá madona čenstochovská">Panny Marie Čenstochovské</a>, které řada věřících připisuje zázračné vlastnosti. Svými rozměry ohromuje <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_v_Gda%C5%84sku" title="Katedrála v Gdańsku">katedrála v Gdańsku</a>, postavená ve 14. století, stejně jako zámek <a href="/wiki/Ksi%C4%85%C5%BC" title="Książ">Książ</a> nedaleko <a href="/wiki/Valb%C5%99ich" title="Valbřich">Valbřichu</a>. Dalšími městy, které přitahují turisty, jsou <a href="/wiki/Pozna%C5%88" title="Poznaň">Poznaň</a>, <a href="/wiki/%C5%A0t%C4%9Bt%C3%ADn" title="Štětín">Štětín</a>, <a href="/wiki/Lublin" title="Lublin">Lublin</a> nebo <a href="/wiki/Toru%C5%88" title="Toruň">Toruň</a>. K nejnavštěvovanějším památkám patří rovněž <a href="/wiki/Auschwitz" title="Auschwitz">koncentrační tábor Osvětim</a>, jakož i jiné koncentrační tábory z doby nacistické okupace, zhusta Němci budované právě na území Polska (<a href="/wiki/Majdanek" title="Majdanek">Majdanek</a>, <a href="/wiki/Vyhlazovac%C3%AD_t%C3%A1bor_Treblinka" title="Vyhlazovací tábor Treblinka">Treblinka</a> ad.). Také památník na <a href="/wiki/Westerplatte" title="Westerplatte">Westerplatte</a> připomíná děje druhé světové války, konkrétně její zahájení. Diskuse budí nově postavená <a href="/wiki/Bazilika_Matky_Bo%C5%BE%C3%AD_Bolestn%C3%A9_Kr%C3%A1lovny_Polska" title="Bazilika Matky Boží Bolestné Královny Polska">Bazilika Matky Boží Bolestné Královny</a> Polska v <a href="/wiki/Liche%C5%84_Stary" title="Licheń Stary">Licheni Starém</a> napodobující styly minulosti, nicméně turisté si místo rychle oblíbili. K průmyslovým památkám patří například <a href="/wiki/Depo_Pilsk%C3%A1_Kruhovka" title="Depo Pilská Kruhovka">Depo Pilská Kruhovka</a>. <a href="/wiki/Cykloturistika" title="Cykloturistika">Cykloturistika</a> a pěší <a href="/wiki/Turistika" title="Turistika">turistika</a> patří v Polsku k oblíbeným činnostem. Značení těchto cest je obdobné jako v České republice. K oblíbeným stezkám patří např. Stezka orlích hnízd, která se nachází v <a href="/wiki/Krakovsko-%C4%8Denstochovsk%C3%A1_jura" title="Krakovsko-čenstochovská jura">Krakovsko-čenstochovské juře</a>, což je vápencová vysočina vysoká 300 až 515 m. Na jejím území se nachází velké množství skalních útvarů, <a href="/wiki/Jeskyn%C4%9B" title="Jeskyně">jeskyní</a>, <a href="/wiki/Hrad" title="Hrad">hradů</a> a zřícenin středověkých hradů, od jejichž polohy na skalách se odvozuje jejich název – <a href="/wiki/Orl%C3%AD_hn%C3%ADzda_(Polsko)" title="Orlí hnízda (Polsko)">orlí hnízda</a>. Turistická stezka se nachází mezi <a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakovem a</a> <a href="/wiki/%C4%8Censtochov%C3%A1" title="Čenstochová">Čenstochovou</a> a je dlouhá 163,9 km. Mezi nejvýznačnější hrady a zříceniny hradů patří: <a href="/wiki/Korzkiew_(hrad)" title="Korzkiew (hrad)">Korzkiew</a>, <a href="/wiki/Ojc%C3%B3w_(hrad)" title="Ojców (hrad)">Ojców</a>, královský hrad <a href="/wiki/Bobolice_(hrad)" title="Bobolice (hrad)">Bobolice</a>, hrad na <a href="/wiki/Pieskowa_Ska%C5%82a" title="Pieskowa Skała">Pieskowej Skale</a>, ruiny hradů <a href="/wiki/Rabsztyn_(hrad)" title="Rabsztyn (hrad)">Rabsztyn</a>, <a href="/wiki/Bydlin_(hrad)" title="Bydlin (hrad)">Bydlin</a>, <a href="/wiki/Smole%C5%84" title="Smoleń">Smoleń</a>, <a href="/wiki/Pilica_(z%C3%A1mek)" title="Pilica (zámek)">Pilica</a>, <a href="/wiki/Ogrodzieniec_(hrad)" title="Ogrodzieniec (hrad)">Ogrodzieniec</a>, <a href="/wiki/B%C4%85kowiec_(hrad)" title="Bąkowiec (hrad)">Bąkowiec</a>, <a href="/wiki/Mir%C3%B3w_(hrad)" title="Mirów (hrad)">Mirów</a>, <a href="/wiki/Ol%C5%A1t%C3%BDn_(hrad)" title="Olštýn (hrad)">Olsztyn</a>, <a href="/wiki/Ud%C3%B3rz_(hrad)" title="Udórz (hrad)">Udórz</a>, <a href="/wiki/Tenczyn_(hrad)" title="Tenczyn (hrad)">Tenczyn</a>. Celkový počet registrovaných <a href="/wiki/Jeskyn%C4%9B_v_Krakovsko-%C4%8Denstochovsk%C3%A9_ju%C5%99e" title="Jeskyně v Krakovsko-čenstochovské juře">jeskyní</a> v této oblasti je asi 1800, jeskyní delších než 40 metrů je jen asi 130, z toho čtyři <a href="/wiki/Jeskyn%C4%9B_v_Krakovsko-%C4%8Denstochovsk%C3%A9_ju%C5%99e" title="Jeskyně v Krakovsko-čenstochovské juře">jeskyně</a> jsou veřejnosti přístupné: Ciemna, Łokietka, Nietoperzowa a Wierzchowska Górna. <ul class="gallery mw-gallery-packed"> <li class="gallerybox" style="width: 162px"> <div class="thumb" style="width: 160px;"><a href="/wiki/Soubor:Royal_Castle_in_Warsaw,_Poland,_2022,_03.jpg" class="mw-file-description" title="Královský zámek ve Varšavě"><img alt="Královský zámek ve Varšavě" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Royal_Castle_in_Warsaw%2C_Poland%2C_2022%2C_03.jpg/240px-Royal_Castle_in_Warsaw%2C_Poland%2C_2022%2C_03.jpg" decoding="async" width="160" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Royal_Castle_in_Warsaw%2C_Poland%2C_2022%2C_03.jpg/360px-Royal_Castle_in_Warsaw%2C_Poland%2C_2022%2C_03.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Royal_Castle_in_Warsaw%2C_Poland%2C_2022%2C_03.jpg/480px-Royal_Castle_in_Warsaw%2C_Poland%2C_2022%2C_03.jpg 2x" data-file-width="3741" data-file-height="2806" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%BD_hrad_(Var%C5%A1ava)" title="Královský hrad (Varšava)">Královský zámek ve Varšavě</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 174.66666666667px"> <div class="thumb" style="width: 172.66666666667px;"><a href="/wiki/Soubor:Muzeum_Powstania_Warszawskiego_2023.jpg" class="mw-file-description" title="Muzeum varšavského povstání"><img alt="Muzeum varšavského povstání" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Muzeum_Powstania_Warszawskiego_2023.jpg/259px-Muzeum_Powstania_Warszawskiego_2023.jpg" decoding="async" width="173" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Muzeum_Powstania_Warszawskiego_2023.jpg/389px-Muzeum_Powstania_Warszawskiego_2023.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Muzeum_Powstania_Warszawskiego_2023.jpg/518px-Muzeum_Powstania_Warszawskiego_2023.jpg 2x" data-file-width="6800" data-file-height="4724" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Muzeum_var%C5%A1avsk%C3%A9ho_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Muzeum varšavského povstání">Muzeum varšavského povstání</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 180.66666666667px"> <div class="thumb" style="width: 178.66666666667px;"><a href="/wiki/Soubor:20160502_Zamek_Ksi%C4%85%C5%BC_6244.jpg" class="mw-file-description" title="Zámek Książ"><img alt="Zámek Książ" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/65/20160502_Zamek_Ksi%C4%85%C5%BC_6244.jpg/268px-20160502_Zamek_Ksi%C4%85%C5%BC_6244.jpg" decoding="async" width="179" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/65/20160502_Zamek_Ksi%C4%85%C5%BC_6244.jpg/402px-20160502_Zamek_Ksi%C4%85%C5%BC_6244.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/65/20160502_Zamek_Ksi%C4%85%C5%BC_6244.jpg/536px-20160502_Zamek_Ksi%C4%85%C5%BC_6244.jpg 2x" data-file-width="3772" data-file-height="2536" /></a></div> <div class="gallerytext">Zámek <a href="/wiki/Ksi%C4%85%C5%BC" title="Książ">Książ</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 186px"> <div class="thumb" style="width: 184px;"><a href="/wiki/Soubor:Panorama_of_Malbork_Castle,_part_4.jpg" class="mw-file-description" title="Hrad Malbork"><img alt="Hrad Malbork" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/Panorama_of_Malbork_Castle%2C_part_4.jpg/276px-Panorama_of_Malbork_Castle%2C_part_4.jpg" decoding="async" width="184" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/Panorama_of_Malbork_Castle%2C_part_4.jpg/413px-Panorama_of_Malbork_Castle%2C_part_4.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/Panorama_of_Malbork_Castle%2C_part_4.jpg/551px-Panorama_of_Malbork_Castle%2C_part_4.jpg 2x" data-file-width="4138" data-file-height="2706" /></a></div> <div class="gallerytext">Hrad <a href="/wiki/Malbork_(hrad)" title="Malbork (hrad)">Malbork</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 204px"> <div class="thumb" style="width: 202px;"><a href="/wiki/Soubor:Bazylika_Mariacka_DSC01870.jpg" class="mw-file-description" title="Katedrála v Gdańsku"><img alt="Katedrála v Gdańsku" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Bazylika_Mariacka_DSC01870.jpg/330px-Bazylika_Mariacka_DSC01870.jpg" decoding="async" width="202" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Bazylika_Mariacka_DSC01870.jpg/500px-Bazylika_Mariacka_DSC01870.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Bazylika_Mariacka_DSC01870.jpg/960px-Bazylika_Mariacka_DSC01870.jpg 2x" data-file-width="3520" data-file-height="2090" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_v_Gda%C5%84sku" title="Katedrála v Gdańsku">Katedrála v Gdańsku</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 162px"> <div class="thumb" style="width: 160px;"><a href="/wiki/Soubor:Molo06.JPG" class="mw-file-description" title="Molo v Sopotech"><img alt="Molo v Sopotech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Molo06.JPG/240px-Molo06.JPG" decoding="async" width="160" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Molo06.JPG/360px-Molo06.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Molo06.JPG/480px-Molo06.JPG 2x" data-file-width="3648" data-file-height="2736" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Molo_v_Sopotech" title="Molo v Sopotech">Molo v Sopotech</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 212px"> <div class="thumb" style="width: 210px;"><a href="/wiki/Soubor:Ogrodzieniec_gothic_castle_ruins.jpg" class="mw-file-description" title="Ogrodzieniec"><img alt="Ogrodzieniec" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Ogrodzieniec_gothic_castle_ruins.jpg/315px-Ogrodzieniec_gothic_castle_ruins.jpg" decoding="async" width="210" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Ogrodzieniec_gothic_castle_ruins.jpg/472px-Ogrodzieniec_gothic_castle_ruins.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Ogrodzieniec_gothic_castle_ruins.jpg/629px-Ogrodzieniec_gothic_castle_ruins.jpg 2x" data-file-width="733" data-file-height="420" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Ogrodzieniec_(hrad)" title="Ogrodzieniec (hrad)">Ogrodzieniec</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 186.66666666667px"> <div class="thumb" style="width: 184.66666666667px;"><a href="/wiki/Soubor:Wroclaw_-_Hala_Stulecia_03a.jpg" class="mw-file-description" title="Hala století ve Vratislavi"><img alt="Hala století ve Vratislavi" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Wroclaw_-_Hala_Stulecia_03a.jpg/277px-Wroclaw_-_Hala_Stulecia_03a.jpg" decoding="async" width="185" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Wroclaw_-_Hala_Stulecia_03a.jpg/415px-Wroclaw_-_Hala_Stulecia_03a.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Wroclaw_-_Hala_Stulecia_03a.jpg/554px-Wroclaw_-_Hala_Stulecia_03a.jpg 2x" data-file-width="4640" data-file-height="3018" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Hala_stolet%C3%AD_ve_Vratislavi" title="Hala století ve Vratislavi">Hala století ve Vratislavi</a></div> </li> </ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Obyvatelstvo">Obyvatelstvo</h2>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Obyvatelstvo" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Obyvatelstvo">editovat zdroj</a>]</div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r24427845">.mw-parser-output .abbr-header{white-space:nowrap}.mw-parser-output .caption-purple{border:1px #a2a9b1 solid;border-bottom:none;background-color:lavender}@media screen{html.skin-theme-clientpref-night .mw-parser-output .caption-purple{background:inherit!important}}.mw-parser-output .table-pale{border:1px #a2a9b1 solid;border-top:none;background-color:var(--background-color-neutral-subtle,#f8f9fa);padding:5px}@media screen and (max-width:640px){.mw-parser-output .table-pale{border-top:1px #a2a9b1 solid!important}.mw-parser-output .caption-purple{border:none}}</style><table class="table-pale" style="width:15em;border-top-width:0;border-spacing: 0;float:right;clear:right;margin:0.5em 0 1em 0.5em;"><caption class="caption-purple" style="padding:0.25em;font-weight:bold">Historie počtu obyvatel</caption><tbody><tr style="font-size:95%"><th style="border-bottom:1px solid var(--color-base, #000000);padding:1px;width:3em">Rok</th><th style="border-bottom:1px solid var(--color-base, #000000);padding:1px 2px;text-align:right"><abbr title="Počet obyvatel" class="abbr-header">Obyv.</abbr></th><th style="border-bottom:1px solid var(--color-base, #000000);padding:1px;text-align:right"><abbr title="Roční míra růstu" class="abbr-header">±% p.a.</abbr></th></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1846</th><td style="text-align:right;padding:1px">11 107 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">—    </td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1911</th><td style="text-align:right;padding:1px">22 110 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+1,06 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1921</th><td style="text-align:right;padding:1px">27 177 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+2,08 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1931</th><td style="text-align:right;padding:1px">32 107 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+1,68 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">1938</th><td style="text-align:right;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">34 849 000</td><td style="text-align:right;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">+1,18 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1946</th><td style="text-align:right;padding:1px">23 930 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">−4,59 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1950</th><td style="text-align:right;padding:1px">25 008 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+1,11 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1960</th><td style="text-align:right;padding:1px">29 776 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+1,76 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1970</th><td style="text-align:right;padding:1px">32 642 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+0,92 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">1978</th><td style="text-align:right;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">35 061 000</td><td style="text-align:right;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">+0,9 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1988</th><td style="text-align:right;padding:1px">37 879 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+0,78 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1990</th><td style="text-align:right;padding:1px">38 183 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+0,4 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">1995</th><td style="text-align:right;padding:1px">38 610 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+0,22 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">2000</th><td style="text-align:right;padding:1px">38 654 000</td><td style="text-align:right;padding:1px">+0,02 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">2005</th><td style="text-align:right;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">38 191 000</td><td style="text-align:right;padding:1px;border-bottom:1px solid #bbbbbb">−0,24 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">2015</th><td style="text-align:right;padding:1px">38 437 239</td><td style="text-align:right;padding:1px">+0,06 %</td></tr><tr><th style="text-align:center;padding:1px">2023</th><td style="text-align:right;padding:1px">37 636 508</td><td style="text-align:right;padding:1px">−0,26 %</td></tr><tr><td colspan="3" style="border-top:1px solid var(--color-base, #000000);font-size:85%;text-align:left">Zdroj: Główny Urząd Statystyczny<a href="#cite_note-107">[105]</a></td></tr></tbody></table> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Obyvatelstvo_Polska" title="Obyvatelstvo Polska">Obyvatelstvo Polska</a>.</div> Polsko má zhruba 38 386 000 obyvatel (k roku 2019).<a href="#cite_note-108">[106]</a> To je osmá největší populace v Evropě a pátá největší v Evropské unii. Průměrný věk je 41,1 roku.<a href="#cite_note-109">[107]</a> Od druhé světové války zažívalo Polsko setrvalý růst počtu obyvatelstva (zhruba z 24 milionů), který se však zastavil na počátku 21. století. Velkou roli v tom hraje rostoucí emigrace Poláků, zejména po vstupu Polska do EU. Ta míří zejména do Británie, Irska a Německa. Chybějící lidi Polsko nahrazuje masivní imigrací zvláště z Ukrajiny. Nejen odchody do ciziny však hrají ve stagnaci populační křivky roli, také pokles <a href="/wiki/Porodnost" title="Porodnost">porodnosti</a> je demografickým faktem, jemuž nezabraňuje ani to, že je Polsko jedním z nejvíce <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_v_Polsku" title="Římskokatolická církev v Polsku">katolických</a> států Evropy a byl zde obnoven zákaz <a href="/wiki/Potrat" title="Potrat">potratů</a> s výjimkou ohrožení života nebo zdraví matky a početí ze znásilnění či incestu. Roku 2020 rozhodl ústavní soud o protiústavnosti potratů handicapovaných plodů. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Etnické_složení">Etnické složení</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Etnické složení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Etnické složení">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Dzewus_w_kaszebsczich_ruchnach.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Dzewus_w_kaszebsczich_ruchnach.jpg/250px-Dzewus_w_kaszebsczich_ruchnach.jpg" decoding="async" width="170" height="255" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Dzewus_w_kaszebsczich_ruchnach.jpg/330px-Dzewus_w_kaszebsczich_ruchnach.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Dzewus_w_kaszebsczich_ruchnach.jpg/340px-Dzewus_w_kaszebsczich_ruchnach.jpg 2x" data-file-width="400" data-file-height="600" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ka%C5%A1ubsko" title="Kašubsko">Kašubská</a> dívka v národním kroji</figcaption></figure> <ul><li><a href="/wiki/Pol%C3%A1ci" title="Poláci">Poláci</a> – 94,8 %,</li> <li><a href="/wiki/Slezan%C3%A9" title="Slezané">Slezané</a> – 2,2 %,</li> <li><a href="/wiki/Ka%C5%A1ubov%C3%A9" title="Kašubové">Kašubové</a> – 0,6 %,</li> <li><a href="/wiki/N%C4%9Bmci" title="Němci">Němci</a> – 0,4 %,</li> <li><a href="/wiki/Ukrajinci" title="Ukrajinci">Ukrajinci</a> – 0,1 %,</li> <li><a href="/wiki/B%C4%9Blorusov%C3%A9" title="Bělorusové">Bělorusové</a> – 0,1 %,</li> <li>ostatní a nezjištěno – 1,8 %.<a href="#cite_note-110">[108]</a></li></ul> <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">Druhá světová válka</a> drasticky omezila etnickou pestrost předválečného Polska. Po <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">1. světové válce</a> tvořili Poláci 68,5% populace, nyní je to zhruba 98,7%. Byl to výsledek deportací a dalších <a href="/wiki/Genocida" title="Genocida">genocid</a> za 2. světové války. Změnu složení obyvatelstva přineslo i poválečné měnění hranic, kdy Polsko přišlo o ukrajinský a běloruský východ a naopak získalo další německá území, odkud byli Němci vysídleni. <a href="/wiki/Ka%C5%A1ubov%C3%A9" title="Kašubové">Kašubové</a> na pobřeží Baltského moře, <a href="/wiki/Goral%C3%A9" title="Goralé">Goralé</a> v Karpatech a Slezané jsou považováni za etnické podskupiny polského národa. Část Slezanů v <a href="/wiki/Horn%C3%AD_Slezsko" title="Horní Slezsko">Horním Slezsku</a> hovoří <a href="/wiki/Slez%C5%A1tina_(lechick%C3%BD_jazyk)" title="Slezština (lechický jazyk)">slezštinou</a>, která má několik nářečí. V Horním Slezsku žije také velmi početná německá menšina a stále se zde používá <a href="/wiki/Slezsk%C3%A1_n%C4%9Bm%C4%8Dina" title="Slezská němčina">slezská němčina</a>. <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9_v_Polsku" title="Židé v Polsku">Židé v Polsku</a> představovali před 2. světovou válkou největší židovskou komunitu na světě čítající 3–3,3 miliony osob. Židé tvořili kolem třetiny obyvatel ve městech jako Varšava, Krakov, Lodž či Lublin.<a href="#cite_note-111">[109]</a> Během války bylo německými nacisty povražděno asi 90 % židovské populace v Polsku. <a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1i_v_Polsku" title="Češi v Polsku">Česká menšina v Polsku</a> žije především v okolí <a href="/wiki/Zel%C3%B3w" title="Zelów">Zelova</a> a jedná se o potomky <a href="/wiki/Jednota_bratrsk%C3%A1" title="Jednota bratrská">českobratrských</a> exulantů.<a href="#cite_note-112">[110]</a> Před druhou světovou válkou žilo v Zelově kolem 6 000 Čechů. Česká menšina žila také na území tzv. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_koutek" title="Český koutek">Českého koutku</a> v <a href="/wiki/Okres_Kladsko" title="Okres Kladsko">Kladsku</a>. V roce 2002 se k menšině hlásilo 386 obyvatel. Lehká tatarská jízda byla v minulosti součástí polsko-litevských vojsk a v Polsku stále žije starousedlá menšina <a href="/wiki/Tata%C5%99i" title="Tataři">Tatarů</a> – takzvaní <a href="/wiki/Lipkov%C3%A9" title="Lipkové">Lipkové</a>.<a href="#cite_note-113">[111]</a> V rámci <a href="/wiki/Operace_Visla" title="Operace Visla">Operace Visla</a>, která byla původně namířena proti banderovcům, bylo z jihovýchodního Polska v roce 1947 deportováno asi 140 000 Ukrajinců na území, která Polsko po válce nově získalo od Německa. Na počátku 21. století do Polska přijelo za prací více než milion Ukrajinců.<a href="#cite_note-114">[112]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Náboženství">Náboženství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Náboženství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Náboženství">editovat zdroj</a>]</div> <div class="barbox tleft" style="overflow-x: auto;"> <div style="border:1px solid silver; font-size:88%; padding:0.4em; width:auto; background: transparent;"> <table style="text-align:left; border-collapse:collapse; width:100%;"> <tbody><tr style="background:"><th style="text-align:center;" colspan="5">Náboženství v Polsku<a href="#cite_note-115">[113]</a></th></tr> <tr style="font-size:88%; height:4px;"> <td style="padding:0 4px; text-align:left;"></td> <td style="padding:0 4px; text-align:right;"></td> <td style="width:100px; text-align:left;"></td> <td style="padding:0 4px; text-align:right;"></td> <td style="padding:0 4px; text-align:right;"></td> </tr> <tr> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; min-width: 8em;">Římskokatolické</td> <td style="width: 100px; border-left: solid 1px silver; border-right: solid 1px silver;"><div style="background:MediumOrchid; width:87.6%; overflow: hidden;"> </div></td> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; text-align: right;">87,6 %</td> </tr> <tr> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; min-width: 8em;">Nedeklarované</td> <td style="width: 100px; border-left: solid 1px silver; border-right: solid 1px silver;"><div style="background:DarkGray; width:7.1%; overflow: hidden;"> </div></td> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; text-align: right;">7,1 %</td> </tr> <tr> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; min-width: 8em;">Nevěřící</td> <td style="width: 100px; border-left: solid 1px silver; border-right: solid 1px silver;"><div style="background:Gray; width:2.4%; overflow: hidden;"> </div></td> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; text-align: right;">2,4 %</td> </tr> <tr> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; min-width: 8em;">Jiné náboženství</td> <td style="width: 100px; border-left: solid 1px silver; border-right: solid 1px silver;"><div style="background:YellowGreen; width:1.3%; overflow: hidden;"> </div></td> <td colspan="2" style="padding-left: 0.4em; padding-right: 0.4em; text-align: right;">1,3 %</td> </tr> </tbody></table> </div> </div>Polsko má jednu z nejvíce náboženských populací v Evropě.<a href="#cite_note-117">[pozn. 3]</a> Současně polská společnost se ale sekularizuje nejrychleji v historii<a href="#cite_note-118">[115]</a>. V roce 2013 se odhadovalo, že 87 % populace se hlásilo ke <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Římskokatolická církev">katolické církvi</a>. Po staletí <a href="/wiki/Slovan%C3%A9" title="Slované">Slované</a> žijící na území dnešního Polska praktikovali různé formy <a href="/wiki/Pohanstv%C3%AD" title="Pohanství">pohanství</a> známé jako <a href="/wiki/Rodnov%C4%9B%C5%99%C3%AD" title="Rodnověří">rodnověří</a>. V roce 966 <a href="/wiki/M%C4%9B%C5%A1ek_I." title="Měšek I.">Měšek I.</a> konvertoval ke křesťanství. Pohanské víry však přetrvávaly v zemi do 11. století, od té doby je Polsko převážně katolickým národem. <a href="/wiki/Jan_Pavel_II." title="Jan Pavel II.">Jan Pavel II.</a> byl prvním Polákem a <a href="/wiki/Slovan%C3%A9" title="Slované">Slovanem</a>, který se stal římskokatolickým papežem. Papežství zastával v letech 1978 až 2005. <a href="/wiki/Socha_Krista_Kr%C3%A1le" title="Socha Krista Krále">Socha Krista Krále</a> ve <a href="/wiki/%C5%9Awiebodzin" title="Świebodzin">Świebodzinu</a> je nejvyšší socha <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Ježíše Krista</a> na světě. Socha je vysoká 52 m a váží 440 tun. Slavnostně byla odhalena 21. listopadu 2010. V minulosti bylo Polsko proslulé náboženskou tolerancí. Roku 1264 byl přijat tzv. <a href="/wiki/Kali%C5%A1sk%C3%BD_z%C3%A1kon" title="Kališský zákon">kališský zákon</a>, zvaný též kališské privilegium nebo velká listina židovských svobod, který udělil vyznavačům <a href="/wiki/Judaismus" title="Judaismus">židovského náboženství</a> značná práva, v té době v Evropě zcela bezprecedentní. Proto v Polsku židé dlouho hledali ochranu a vytvořila se tam tak velká komunita. Podobně Polsko reagovalo na vznik <a href="/wiki/Protestantismus" title="Protestantismus">protestantismu</a>, zákonem zvaným <a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A1_konfederace" title="Varšavská konfederace">Varšavská konfederace</a>. Také mnozí jinde pronásledovaní protestanti v Polsku hledali azyl – včetně <a href="/wiki/Jednota_bratrsk%C3%A1" title="Jednota bratrská">Jednoty bratrské</a> a <a href="/wiki/Jan_Amos_Komensk%C3%BD" title="Jan Amos Komenský">Jana Amose Komenského</a> po roce 1621. Zajímavou výjimkou z této tradice byl Edikt wieluńský, jehož vydání si katolická církev vynutila na králi roku 1424, a který zakazoval v Polsku praktikovat české <a href="/wiki/Husitstv%C3%AD" title="Husitství">husitství</a>. Polské protestantství nebylo nikdy masové, ale protestanty byla řada významných osobností: básník <a href="/wiki/Miko%C5%82aj_Rej" title="Mikołaj Rej">Mikołaj Rej</a>, spisovatel <a href="/wiki/Stefan_%C5%BBeromski" title="Stefan Żeromski">Stefan Żeromski</a>, ministr zahraničí <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Beck" title="Józef Beck">Józef Beck</a>, premiér <a href="/wiki/Jerzy_Buzek" title="Jerzy Buzek">Jerzy Buzek</a>, skokan <a href="/wiki/Adam_Ma%C5%82ysz" title="Adam Małysz">Adam Małysz</a>, zpěvačka <a href="/wiki/Ewa_Farna" title="Ewa Farna">Ewa Farna</a> a dokonce i diktátor <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Pi%C5%82sudski" title="Józef Piłsudski">Józef Piłsudski</a>, který ovšem nakonec z taktických důvodů konvertoval ke katolictví. Zázemí měl protestantismus vždy zejména na jihu Polska, ve Slezsku. Před druhou světovou válkou mělo Polsko po USA druhou největší židovskou populaci na světě, jedna pětina všech Židů (přibližně 3 miliony) bydlela na jeho území. Polská židovská populace však byla téměř kompletně zničena k roku 1945, kdy židé umírali hladem v <a href="/wiki/Ghetto" title="Ghetto">ghettech</a> a <a href="/wiki/Vyhlazovac%C3%AD_t%C3%A1bory_nacistick%C3%A9ho_N%C4%9Bmecka" title="Vyhlazovací tábory nacistického Německa">nacistických vyhlazovacích táborech</a>. Po válce se v Polsku odhadoval počet okolo 200 000 židů. <a href="/wiki/Star%C3%A1_synagoga_v_Krakov%C4%9B" title="Stará synagoga v Krakově">Stará synagoga v Krakově</a> je nejstarší synagogou v Polsku.<ul class="gallery mw-gallery-traditional"> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Pozna%C5%84_Cathedral_Interior.jpg" class="mw-file-description" title="Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla v Poznani z roku 968 je nejstarší katedrálou v Polsku."><img alt="Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla v Poznani z roku 968 je nejstarší katedrálou v Polsku." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Pozna%C5%84_Cathedral_Interior.jpg/120px-Pozna%C5%84_Cathedral_Interior.jpg" decoding="async" width="120" height="92" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Pozna%C5%84_Cathedral_Interior.jpg/250px-Pozna%C5%84_Cathedral_Interior.jpg 1.5x" data-file-width="3154" data-file-height="2415" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%BDch_apo%C5%A1tol%C5%AF_Petra_a_Pavla_(Pozna%C5%88)" title="Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla (Poznaň)">Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla</a> v <a href="/wiki/Pozna%C5%88" title="Poznaň">Poznani</a> z roku 968 je nejstarší katedrálou v Polsku.</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:%C5%9Awiebodzin,_Pomnik_Chrystusa_Kr%C3%B3la_-_fotopolska.eu_(226301).jpg" class="mw-file-description" title="Socha Krista Krále ve Świebodzinu je nejvyšší Kristovou sochou na světě"><img alt="Socha Krista Krále ve Świebodzinu je nejvyšší Kristovou sochou na světě" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/%C5%9Awiebodzin%2C_Pomnik_Chrystusa_Kr%C3%B3la_-_fotopolska.eu_%28226301%29.jpg/120px-%C5%9Awiebodzin%2C_Pomnik_Chrystusa_Kr%C3%B3la_-_fotopolska.eu_%28226301%29.jpg" decoding="async" width="78" height="120" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/%C5%9Awiebodzin%2C_Pomnik_Chrystusa_Kr%C3%B3la_-_fotopolska.eu_%28226301%29.jpg/250px-%C5%9Awiebodzin%2C_Pomnik_Chrystusa_Kr%C3%B3la_-_fotopolska.eu_%28226301%29.jpg 2x" data-file-width="688" data-file-height="1053" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Socha_Krista_Kr%C3%A1le" title="Socha Krista Krále">Socha Krista Krále</a> ve <a href="/wiki/%C5%9Awiebodzin" title="Świebodzin">Świebodzinu</a> je nejvyšší Kristovou sochou na světě</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Kruszyniany,_meczet_muzu%C5%82ma%C5%84ski,_XVIII.JPG" class="mw-file-description" title="Mešita polských Tatarů v polské obci Kruszyniany"><img alt="Mešita polských Tatarů v polské obci Kruszyniany" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Kruszyniany%2C_meczet_muzu%C5%82ma%C5%84ski%2C_XVIII.JPG/120px-Kruszyniany%2C_meczet_muzu%C5%82ma%C5%84ski%2C_XVIII.JPG" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Kruszyniany%2C_meczet_muzu%C5%82ma%C5%84ski%2C_XVIII.JPG/180px-Kruszyniany%2C_meczet_muzu%C5%82ma%C5%84ski%2C_XVIII.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Kruszyniany%2C_meczet_muzu%C5%82ma%C5%84ski%2C_XVIII.JPG/240px-Kruszyniany%2C_meczet_muzu%C5%82ma%C5%84ski%2C_XVIII.JPG 2x" data-file-width="4608" data-file-height="3072" /></a></div> <div class="gallerytext">Mešita <a href="/wiki/Lipkov%C3%A9" title="Lipkové">polských Tatarů</a> v polské obci Kruszyniany</div> </li> </ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Města">Města</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Města" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Města">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článcích <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_Polsku" title="Seznam měst v Polsku">Seznam měst v Polsku</a> a <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_Polsku_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam měst v Polsku podle počtu obyvatel">Seznam měst v Polsku podle počtu obyvatel</a>.</div> <table class="wikitable" style="width:96%; margin-right:10px; font-size:90%"> <tbody><tr> <td rowspan="21" style="background:#f0f0f0;"><a href="/wiki/Soubor:Plac_Konstytucji_Warsaw_2022_aerial.jpg" class="mw-file-description" title="Varšava"><img alt="Varšava" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/Plac_Konstytucji_Warsaw_2022_aerial.jpg/150px-Plac_Konstytucji_Warsaw_2022_aerial.jpg" decoding="async" width="150" height="112" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/Plac_Konstytucji_Warsaw_2022_aerial.jpg/225px-Plac_Konstytucji_Warsaw_2022_aerial.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/Plac_Konstytucji_Warsaw_2022_aerial.jpg/300px-Plac_Konstytucji_Warsaw_2022_aerial.jpg 2x" data-file-width="3615" data-file-height="2711" /></a> <a href="/wiki/Var%C5%A1ava" title="Varšava">Varšava</a> <a href="/wiki/Soubor:Wroc%C5%82aw_-_fotopolska.eu_(293940).jpg" class="mw-file-description" title="Vratislav"><img alt="Vratislav" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Wroc%C5%82aw_-_fotopolska.eu_%28293940%29.jpg/150px-Wroc%C5%82aw_-_fotopolska.eu_%28293940%29.jpg" decoding="async" width="150" height="94" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Wroc%C5%82aw_-_fotopolska.eu_%28293940%29.jpg/225px-Wroc%C5%82aw_-_fotopolska.eu_%28293940%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Wroc%C5%82aw_-_fotopolska.eu_%28293940%29.jpg/300px-Wroc%C5%82aw_-_fotopolska.eu_%28293940%29.jpg 2x" data-file-width="2500" data-file-height="1574" /></a> <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a> <a href="/wiki/Soubor:Pozna%C5%84_Old_Town_(cropped).jpg" class="mw-file-description" title="Poznaň"><img alt="Poznaň" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Pozna%C5%84_Old_Town_%28cropped%29.jpg/150px-Pozna%C5%84_Old_Town_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="150" height="116" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Pozna%C5%84_Old_Town_%28cropped%29.jpg/225px-Pozna%C5%84_Old_Town_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Pozna%C5%84_Old_Town_%28cropped%29.jpg/300px-Pozna%C5%84_Old_Town_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="2758" data-file-height="2126" /></a> <a href="/wiki/Pozna%C5%88" title="Poznaň">Poznaň</a> </td> <th style="background:#f5f5f5;">Pořadí </th> <th style="background:#f5f5f5;">Město </th> <th style="background:#f5f5f5;">Polský název </th> <th style="background:#f5f5f5;">Vojvodství </th> <th style="background:#f5f5f5;">Počet obyvatel (2021) </th> <th rowspan="21" style="background:#f0f0f0;"><a href="/wiki/Soubor:DJI_0352_Wawel.jpg" class="mw-file-description" title="Krakov"><img alt="Krakov" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/DJI_0352_Wawel.jpg/250px-DJI_0352_Wawel.jpg" decoding="async" width="150" height="100" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/DJI_0352_Wawel.jpg/330px-DJI_0352_Wawel.jpg 2x" data-file-width="5464" data-file-height="3640" /></a> <a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakov</a> <a href="/wiki/Soubor:Lodz_plac_Wolnosci_(dron_1).jpg" class="mw-file-description" title="Lodž"><img alt="Lodž" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Lodz_plac_Wolnosci_%28dron_1%29.jpg/150px-Lodz_plac_Wolnosci_%28dron_1%29.jpg" decoding="async" width="150" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Lodz_plac_Wolnosci_%28dron_1%29.jpg/225px-Lodz_plac_Wolnosci_%28dron_1%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Lodz_plac_Wolnosci_%28dron_1%29.jpg/300px-Lodz_plac_Wolnosci_%28dron_1%29.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="3000" /></a> <a href="/wiki/Lod%C5%BE" title="Lodž">Lodž</a> <a href="/wiki/Soubor:Gda%C5%84sk,_ul._D%C5%82ugi_Targ_2.jpg" class="mw-file-description" title="Gdaňsk"><img alt="Gdaňsk" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Gda%C5%84sk%2C_ul._D%C5%82ugi_Targ_2.jpg/150px-Gda%C5%84sk%2C_ul._D%C5%82ugi_Targ_2.jpg" decoding="async" width="150" height="113" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Gda%C5%84sk%2C_ul._D%C5%82ugi_Targ_2.jpg/225px-Gda%C5%84sk%2C_ul._D%C5%82ugi_Targ_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Gda%C5%84sk%2C_ul._D%C5%82ugi_Targ_2.jpg/300px-Gda%C5%84sk%2C_ul._D%C5%82ugi_Targ_2.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="3000" /></a> <a href="/wiki/Gda%C5%88sk" title="Gdaňsk">Gdaňsk</a> </th></tr> <tr> <td>1. </td> <td><a href="/wiki/Var%C5%A1ava" title="Varšava">Varšava</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Warszawa" class="extiw" title="pl:Warszawa">Warszawa</a> </td> <td><a href="/wiki/Mazovsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Mazovské vojvodství">Mazovské</a> </td> <td>1 864 679 </td></tr> <tr> <td>2. </td> <td><a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakov</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Krak%C3%B3w" class="extiw" title="pl:Kraków">Kraków</a> </td> <td><a href="/wiki/Malopolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Malopolské vojvodství">Malopolské</a> </td> <td>790 279 </td></tr> <tr> <td>3. </td> <td><a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Wroc%C5%82aw" class="extiw" title="pl:Wrocław">Wrocław</a> </td> <td><a href="/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Dolnoslezské vojvodství">Dolnoslezské</a> </td> <td>669 564 </td></tr> <tr> <td>4. </td> <td><a href="/wiki/Lod%C5%BE" title="Lodž">Lodž</a> </td> <td><a href="/wiki/%C5%81%C3%B3d%C5%BA" class="mw-redirect" title="Łódź">Łódź</a> </td> <td><a href="/wiki/Lod%C5%BEsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lodžské vojvodství">Lodžské</a> </td> <td>665 259 </td></tr> <tr> <td>5. </td> <td><a href="/wiki/Pozna%C5%88" title="Poznaň">Poznaň</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Pozna%C5%84" class="extiw" title="pl:Poznań">Poznań</a> </td> <td><a href="/wiki/Velkopolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Velkopolské vojvodství">Velkopolské</a> </td> <td>541 782 </td></tr> <tr> <td>6. </td> <td><a href="/wiki/Gda%C5%88sk" title="Gdaňsk">Gdaňsk</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Gda%C5%84sk" class="extiw" title="pl:Gdańsk">Gdańsk</a> </td> <td><a href="/wiki/Pomo%C5%99sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Pomořské vojvodství">Pomořské</a> </td> <td>477 276 </td></tr> <tr> <td>7. </td> <td><a href="/wiki/%C5%A0t%C4%9Bt%C3%ADn" title="Štětín">Štětín</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Szczecin" class="extiw" title="pl:Szczecin">Szczecin</a> </td> <td><a href="/wiki/Z%C3%A1padopomo%C5%99ansk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Západopomořanské vojvodství">Západopomořanské</a> </td> <td>391 404 </td></tr> <tr> <td>8. </td> <td><a href="/wiki/Lublin" title="Lublin">Lublin</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Lublin" class="extiw" title="pl:Lublin">Lublin</a> </td> <td><a href="/wiki/Lublinsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lublinské vojvodství">Lublinské</a> </td> <td>331 243 </td></tr> <tr> <td>9. </td> <td><a href="/wiki/Bydho%C5%A1%C5%A5" title="Bydhošť">Bydhošť</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Bydgoszcz" class="extiw" title="pl:Bydgoszcz">Bydgoszcz</a> </td> <td><a href="/wiki/Kujavsko-pomo%C5%99sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Kujavsko-pomořské vojvodství">Kujavsko-pomořské</a> </td> <td>330 375 </td></tr> <tr> <td>10. </td> <td><a href="/wiki/B%C4%9Blostok" title="Bělostok">Bělostok</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Bia%C5%82ystok" class="extiw" title="pl:Białystok">Białystok</a> </td> <td><a href="/wiki/Podlesk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Podleské vojvodství">Podleské</a> </td> <td>314 500 </td></tr> <tr> <td>11. </td> <td><a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovice</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Katowice" class="extiw" title="pl:Katowice">Katowice</a> </td> <td><a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezské</a> </td> <td>280 200 </td></tr> <tr> <td>12. </td> <td><a href="/wiki/Gdyn%C4%9B" title="Gdyně">Gdyně</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Gdynia" class="extiw" title="pl:Gdynia">Gdynia</a> </td> <td><a href="/wiki/Pomo%C5%99sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Pomořské vojvodství">Pomořské</a> </td> <td>251 844 </td></tr> <tr> <td>13. </td> <td><a href="/wiki/%C4%8Censtochov%C3%A1" title="Čenstochová">Čenstochová</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Cz%C4%99stochowa" class="extiw" title="pl:Częstochowa">Częstochowa</a> </td> <td><a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezské</a> </td> <td>245 030 </td></tr> <tr> <td>14. </td> <td><a href="/wiki/Radom" title="Radom">Radom</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Radom" class="extiw" title="pl:Radom">Radom</a> </td> <td><a href="/wiki/Mazovsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Mazovské vojvodství">Mazovské</a> </td> <td>225 810 </td></tr> <tr> <td>15. </td> <td><a href="/wiki/Sosnovec" title="Sosnovec">Sosnovec</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Sosnowiec" class="extiw" title="pl:Sosnowiec">Sosnowiec</a> </td> <td><a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezské</a> </td> <td>224 244 </td></tr> <tr> <td>16. </td> <td><a href="/wiki/Toru%C5%88" title="Toruň">Toruň</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Toru%C5%84" class="extiw" title="pl:Toruń">Toruń</a> </td> <td><a href="/wiki/Kujavsko-pomo%C5%99sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Kujavsko-pomořské vojvodství">Kujavsko-pomořské</a> </td> <td>207 190 </td></tr> <tr> <td>17. </td> <td><a href="/wiki/Kielce" title="Kielce">Kielce</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Kielce" class="extiw" title="pl:Kielce">Kielce</a> </td> <td><a href="/wiki/Svatok%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Svatokřížské vojvodství">Svatokřížské</a> </td> <td>207 188 </td></tr> <tr> <td>18. </td> <td><a href="/wiki/Gliwice" title="Gliwice">Hlivice</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Gliwice" class="extiw" title="pl:Gliwice">Gliwice</a> </td> <td><a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezské</a> </td> <td>198 499 </td></tr> <tr> <td>19. </td> <td><a href="/wiki/Zabrze" title="Zabrze">Zabrze</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Zabrze" class="extiw" title="pl:Zabrze">Zabrze</a> </td> <td><a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezské</a> </td> <td>190 110 </td></tr> <tr> <td>20. </td> <td><a href="/wiki/Bytom" title="Bytom">Bytom</a> </td> <td><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Bytom" class="extiw" title="pl:Bytom">Bytom</a> </td> <td><a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezské</a> </td> <td>186 540 </td></tr></tbody></table> <div style="clear:both"></div> Nejvýznamnější <a href="/wiki/Aglomerace" title="Aglomerace">aglomerace</a> jsou <a href="/wiki/Katovick%C3%A1_konurbace" title="Katovická konurbace">katovická</a> a <a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A1_aglomerace" title="Varšavská aglomerace">varšavská</a>, z nichž každá má přes 2,5 miliónu obyvatel. Další větší aglomerace vznikly okolo <a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakova</a> a <a href="/wiki/Lod%C5%BE" title="Lodž">Lodže</a>. Přímořská města <a href="/wiki/Gdyn%C4%9B" title="Gdyně">Gdyně</a>, <a href="/wiki/Sopoty" title="Sopoty">Sopoty</a> a <a href="/wiki/Gda%C5%88sk" title="Gdaňsk">Gdaňsk</a> tvoří tzv. <a href="/wiki/Trojm%C4%9Bst%C3%AD" title="Trojměstí">Trojměstí</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kultura">Kultura</h2>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Kultura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Kultura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_literatura" title="Polská literatura">Polská literatura</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ms_zanoyskich_intro.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Ms_zanoyskich_intro.jpg/220px-Ms_zanoyskich_intro.jpg" decoding="async" width="220" height="178" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Ms_zanoyskich_intro.jpg/330px-Ms_zanoyskich_intro.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Ms_zanoyskich_intro.jpg/440px-Ms_zanoyskich_intro.jpg 2x" data-file-width="600" data-file-height="485" /></a><figcaption><a href="/wiki/Gesta_principum_Polonorum" title="Gesta principum Polonorum">Gesta principum Polonorum</a></figcaption></figure> Polská literatura se objevuje ve <a href="/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk" title="Středověk">středověku</a> při <a href="/wiki/Christianizace" title="Christianizace">christianizaci</a> země. První polské literární památky jsou psány <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinsky</a>; jedná se především o <a href="/wiki/Legenda" title="Legenda">životopisy svatých</a>, <a href="/wiki/K%C3%A1z%C3%A1n%C3%AD" title="Kázání">kázání</a> a <a href="/wiki/Liturgie" title="Liturgie">liturgické</a> písně, <a href="/wiki/Dopis" title="Dopis">dopisy</a> a <a href="/wiki/Kronika" title="Kronika">kroniky</a> (zejm. <a href="/wiki/Gesta_principum_Polonorum" title="Gesta principum Polonorum">Gesta principum Polonorum</a> <a href="/wiki/Gallus_Anonymus" title="Gallus Anonymus">Galla Anonyma</a> nebo letopisy <a href="/wiki/Jan_D%C5%82ugosz" title="Jan Długosz">Jana Długosze</a>), objevují se polské překlady <a href="/wiki/Bible" title="Bible">bible</a>. Za nejstarší původní text v <a href="/wiki/Pol%C5%A1tina" title="Polština">polštině</a> je považována mariánská píseň <a href="/wiki/Bogurodzica" title="Bogurodzica">Bogurodzica</a> z doby okolo roku 1300.<a href="#cite_note-119">[116]</a> Také v renesanční literatuře dominuje nejprve latina, od poloviny 16. století se objevují polská díla <a href="/wiki/Miko%C5%82aj_Rej" title="Mikołaj Rej">Mikołaje Reje</a>, <a href="/wiki/%C5%81ukasz_G%C3%B3rnicki" title="Łukasz Górnicki">Łukasze Górnického</a> a zejména <a href="/wiki/Jan_Kochanowski" title="Jan Kochanowski">Jana Kochanowského</a>, proslulého tvůrce <a href="/wiki/Fra%C5%A1ka" title="Fraška">frašek</a>. S příchodem <a href="/wiki/Baroko" title="Baroko">baroka</a> opět sílí náboženská literatura, jejíž část byla spjatá s působením <a href="/wiki/Tovary%C5%A1stvo_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1ovo" title="Tovaryšstvo Ježíšovo">jezuitů</a>. V osvícenství se objevuje kromě typických žánrů <a href="/wiki/Klasicismus" title="Klasicismus">klasicismu</a> také naučná a politická literatura; v této době vynikali např. <a href="/wiki/Ignacy_Krasicki" title="Ignacy Krasicki">Ignacy Krasicki</a>, později <a href="/wiki/Julian_Ursyn_Niemcewicz" title="Julian Ursyn Niemcewicz">J. U. Niemcewicz</a> a <a href="/wiki/Jan_Potocki" title="Jan Potocki">Jan Potocki</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Henryk_sienkiewicz_by_kazimierz_pochwalski.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Henryk_sienkiewicz_by_kazimierz_pochwalski.png/250px-Henryk_sienkiewicz_by_kazimierz_pochwalski.png" decoding="async" width="170" height="227" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Henryk_sienkiewicz_by_kazimierz_pochwalski.png/330px-Henryk_sienkiewicz_by_kazimierz_pochwalski.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Henryk_sienkiewicz_by_kazimierz_pochwalski.png/500px-Henryk_sienkiewicz_by_kazimierz_pochwalski.png 2x" data-file-width="554" data-file-height="740" /></a><figcaption><a href="/wiki/Henryk_Sienkiewicz" title="Henryk Sienkiewicz">Henryk Sienkiewicz</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:KostrzewskiFranciszek.Grzybobranie.1860.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/KostrzewskiFranciszek.Grzybobranie.1860.jpg/220px-KostrzewskiFranciszek.Grzybobranie.1860.jpg" decoding="async" width="220" height="144" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/KostrzewskiFranciszek.Grzybobranie.1860.jpg/330px-KostrzewskiFranciszek.Grzybobranie.1860.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/KostrzewskiFranciszek.Grzybobranie.1860.jpg/440px-KostrzewskiFranciszek.Grzybobranie.1860.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="525" /></a><figcaption>Franciszek Kostrzewski: Sběr hub. Ilustrace <a href="/wiki/Adam_Mickiewicz" title="Adam Mickiewicz">Mickiewiczova</a> <a href="/wiki/Pan_Tade%C3%A1%C5%A1" title="Pan Tadeáš">Pana Tadeáše</a>, ca 1860</figcaption></figure>Slavným obdobím polské literatury byl <a href="/wiki/Romantismus" title="Romantismus">romantismus</a>, jehož tvorba, ovlivněná romantismem německým a anglickým, byla poznamenána <a href="/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD_Polska" title="Dělení Polska">zánikem polské státnosti</a> a často nesla <a href="/wiki/Mesianismus" title="Mesianismus">mesianistické</a> rysy. Spadá sem <a href="/wiki/Adam_Mickiewicz" title="Adam Mickiewicz">Adam Mickiewicz</a> (s významným veršovaným eposem <a href="/wiki/Pan_Tade%C3%A1%C5%A1" title="Pan Tadeáš">Pan Tadeáš</a>, 1834), <a href="/wiki/Juliusz_S%C5%82owacki" title="Juliusz Słowacki">Juliusz Słowacki</a>, <a href="/wiki/Zygmunt_Krasi%C5%84ski" title="Zygmunt Krasiński">Zygmunt Krasiński</a>, <a href="/wiki/Cyprian_Kamil_Norwid" title="Cyprian Kamil Norwid">Cyprian Kamil Norwid</a> a další.<a href="#cite_note-120">[117]</a> Mnozí autoři se inspirovali lidovou poesií a legendami. Po neúspěšném <a href="/wiki/Lednov%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD" title="Lednové povstání">Lednovém povstání</a> (1863) se situace mění a začíná převládat <a href="/wiki/Realismus_(literatura)" title="Realismus (literatura)">realismus</a> – v Polsku se hovoří o období <a href="/wiki/Pozitivismus" title="Pozitivismus">pozitivismu</a> – jemuž dominují <a href="/wiki/Boles%C5%82aw_Prus" title="Bolesław Prus">Bolesław Prus</a>, <a href="/wiki/Henryk_Sienkiewicz" title="Henryk Sienkiewicz">Henryk Sienkiewicz</a>, <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Ignacy_Kraszewski" title="Józef Ignacy Kraszewski">Józef Ignacy Kraszewski</a> a <a href="/wiki/Eliza_Orzeszkowa" title="Eliza Orzeszkowa">Eliza Orzeszkowa</a> a jejich historické, společenské a psychologické <a href="/wiki/Rom%C3%A1n" title="Román">romány</a>.<a href="#cite_note-121">[118]</a> V poezii a literatuře pro děti vynikla <a href="/wiki/Maria_Konopnicka" title="Maria Konopnicka">Maria Konopnicka</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Witold_Gombrowicz_by_Bohdan_Paczowski_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Witold_Gombrowicz_by_Bohdan_Paczowski_%28cropped%29.jpg/170px-Witold_Gombrowicz_by_Bohdan_Paczowski_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="170" height="186" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Witold_Gombrowicz_by_Bohdan_Paczowski_%28cropped%29.jpg/255px-Witold_Gombrowicz_by_Bohdan_Paczowski_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0a/Witold_Gombrowicz_by_Bohdan_Paczowski_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="274" data-file-height="300" /></a><figcaption><a href="/wiki/Witold_Gombrowicz" title="Witold Gombrowicz">Witold Grombrowicz</a></figcaption></figure> V závěru 19. století dochází ke krizi pozitivistické ideologie a angažovanosti; důraz je kladen na autonomii umělce, objevují se <a href="/wiki/Modern%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Moderní umění">modernistické</a> směry (<a href="/wiki/Dekadence" title="Dekadence">dekadence</a>, <a href="/wiki/Parnasismus" title="Parnasismus">parnasismus</a> apod.), spojené v tzv. hnutí <a href="/wiki/Mlad%C3%A9_Polsko" title="Mladé Polsko">Mladé Polsko</a> – Młoda Polska<a href="#cite_note-122">[119]</a> (<a href="/wiki/Stanis%C5%82aw_Przybyszewski" title="Stanisław Przybyszewski">Stanisław Przybyszewski</a>, <a href="/wiki/Jan_Kasprowicz" title="Jan Kasprowicz">Jan Kasprowicz</a>, <a href="/wiki/Leopold_Staff" title="Leopold Staff">Leopold Staff</a>, <a href="/wiki/Stefan_%C5%BBeromski" title="Stefan Żeromski">Stefan Żeromski</a> a další). Realistický směr udržoval <a href="/wiki/W%C5%82adys%C5%82aw_Reymont" title="Władysław Reymont">Władysław Reymont</a>. V meziválečném období vystupují další významní autoři: <a href="/wiki/Stanis%C5%82aw_Ignacy_Witkiewicz" title="Stanisław Ignacy Witkiewicz">Witkacy</a>, <a href="/wiki/Bruno_Schulz" title="Bruno Schulz">Bruno Schulz</a> (oba tragicky předčasně zemřelí), <a href="/wiki/Maria_D%C4%85browska" title="Maria Dąbrowska">Maria Dąbrowska</a>, <a href="/wiki/Julian_Tuwim" title="Julian Tuwim">Julian Tuwim</a> či světově známý <a href="/wiki/Witold_Gombrowicz" title="Witold Gombrowicz">Witold Gombrowicz</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Stanislaw_Lem_2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Stanislaw_Lem_2.jpg/170px-Stanislaw_Lem_2.jpg" decoding="async" width="170" height="232" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Stanislaw_Lem_2.jpg/255px-Stanislaw_Lem_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Stanislaw_Lem_2.jpg/340px-Stanislaw_Lem_2.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="1091" /></a><figcaption><a href="/wiki/Stanis%C5%82aw_Lem" title="Stanisław Lem">Stanisław Lem</a></figcaption></figure> Další vývoj literatury byl poznamenán vpádem <a href="/wiki/Nacismus" title="Nacismus">nacistů</a> (například autor <a href="/wiki/Literatura_pro_d%C4%9Bti" title="Literatura pro děti">dětské literatury</a> <a href="/wiki/Janusz_Korczak" title="Janusz Korczak">Janusz Korczak</a> zahynul ve <a href="/wiki/Vyhlazovac%C3%AD_t%C3%A1bor_Treblinka" title="Vyhlazovací tábor Treblinka">vyhlazovacím táboře Treblinka</a><a href="#cite_note-123">[120]</a>) a pozdější komunistickou diktaturou; někteří autoři volili emigraci (Gombrowicz, básník a esejista <a href="/wiki/Czes%C5%82aw_Mi%C5%82osz" title="Czesław Miłosz">Czesław Miłosz</a>, dramatik <a href="/wiki/S%C5%82awomir_Mro%C5%BCek" title="Sławomir Mrożek">Sławomir Mrożek</a>, později také <a href="/wiki/Zbigniew_Herbert" title="Zbigniew Herbert">Zbigniew Herbert</a>), jiní se snažili prosadit ve ztížených podmínkách – např. spisovatel <a href="/wiki/Science_fiction" title="Science fiction">sci-fi</a> <a href="/wiki/Stanis%C5%82aw_Lem" title="Stanisław Lem">Stanisław Lem</a>, dramatik <a href="/wiki/Tadeusz_R%C3%B3%C5%BCewicz" title="Tadeusz Różewicz">Tadeusz Różewicz</a>, publicista <a href="/wiki/Ryszard_Kapu%C5%9Bci%C5%84ski" title="Ryszard Kapuściński">Ryszard Kapuściński</a>. Proslulý humorista <a href="/wiki/Stanis%C5%82aw_Jerzy_Lec" title="Stanisław Jerzy Lec">Stanisław Jerzy Lec</a> emigroval, a pak se zase vrátil.<a href="#cite_note-124">[121]</a> Kolem roku 1968 přinesla nová témata básnická skupina <a href="/wiki/Nowa_fala" title="Nowa fala">Nowa fala</a> (Nová vlna), k jejím reprezentantům patřil například <a href="/wiki/Adam_Zagajewski" title="Adam Zagajewski">Adam Zagajewski</a>.<a href="#cite_note-125">[122]</a> Klasikem <a href="/wiki/Underground" title="Underground">undergroundu</a> se v té době stal <a href="/wiki/Tadeusz_Konwicki" title="Tadeusz Konwicki">Tadeusz Konwicki</a>.<a href="#cite_note-126">[123]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Olga_Tokarczuk,_2018_Nobel_Laureate_in_Literature.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Olga_Tokarczuk%2C_2018_Nobel_Laureate_in_Literature.jpg/250px-Olga_Tokarczuk%2C_2018_Nobel_Laureate_in_Literature.jpg" decoding="async" width="170" height="255" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Olga_Tokarczuk%2C_2018_Nobel_Laureate_in_Literature.jpg/330px-Olga_Tokarczuk%2C_2018_Nobel_Laureate_in_Literature.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Olga_Tokarczuk%2C_2018_Nobel_Laureate_in_Literature.jpg/500px-Olga_Tokarczuk%2C_2018_Nobel_Laureate_in_Literature.jpg 2x" data-file-width="5304" data-file-height="7952" /></a><figcaption><a href="/wiki/Olga_Tokarczukov%C3%A1" title="Olga Tokarczuková">Olga Tokarczuková</a></figcaption></figure> V 90. letech se ve změněných poměrech objevují nová témata (např. <a href="/wiki/Homosexualita" title="Homosexualita">homosexualita</a>, <a href="/wiki/Feminismus" title="Feminismus">feminismus</a>, drogy) a autoři – <a href="/wiki/Stefan_Chwin" title="Stefan Chwin">Stefan Chwin</a>, <a href="/wiki/Olga_Tokarczukov%C3%A1" title="Olga Tokarczuková">Olga Tokarczuková</a>, <a href="/wiki/Manuela_Gretkowsk%C3%A1" title="Manuela Gretkowská">Manuela Gretkowská</a>, <a href="/wiki/Marcin_%C5%9Awietlicki" title="Marcin Świetlicki">Marcin Świetlicki</a>, <a href="/wiki/Andrzej_Stasiuk" title="Andrzej Stasiuk">Andrzej Stasiuk</a>, autor <a href="/wiki/Fantasy" title="Fantasy">fantasy</a> <a href="/wiki/Andrzej_Sapkowski" title="Andrzej Sapkowski">Andrzej Sapkowski</a> a další. K nejmladší generaci polské literatury patří <a href="/wiki/Dorota_Mas%C5%82owsk%C3%A1" title="Dorota Masłowská">Dorota Masłowská</a>, <a href="/wiki/Wojciech_Kuczok" title="Wojciech Kuczok">Wojciech Kuczok</a>, <a href="/wiki/Micha%C5%82_Witkowski" title="Michał Witkowski">Michał Witkowski</a>, <a href="/wiki/Leszek_Engelking" title="Leszek Engelking">Leszek Engelking</a>, <a href="/wiki/Szczepan_Twardoch" title="Szczepan Twardoch">Szczepan Twardoch</a> či <a href="/wiki/Jacek_Dehnel" title="Jacek Dehnel">Jacek Dehnel</a>. Polsko má pět laureátů <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_literaturu" title="Nobelova cena za literaturu">Nobelovy ceny za literaturu</a>: <a href="/wiki/Henryk_Sienkiewicz" title="Henryk Sienkiewicz">Henryk Sienkiewicz</a> (1905), <a href="/wiki/W%C5%82adys%C5%82aw_Reymont" title="Władysław Reymont">Władysław Reymont</a> (1924), <a href="/wiki/Czes%C5%82aw_Mi%C5%82osz" title="Czesław Miłosz">Czesław Miłosz</a> (1980), <a href="/wiki/Wis%C5%82awa_Szymborsk%C3%A1" title="Wisława Szymborská">Wisława Szymborská</a> (1996) a <a href="/wiki/Olga_Tokarczukov%C3%A1" title="Olga Tokarczuková">Olga Tokarczuková</a> (2018).<a href="#cite_note-127">[124]</a> V Polsku se narodila i řada autorů, kteří jsou vnímáni více v kontextu jiných národních literatur. Nedaleko Varšavy se narodil Nobelista <a href="/wiki/Isaac_Bashevis_Singer" title="Isaac Bashevis Singer">Isaac Bashevis Singer</a>. Polský původ má i spisovatel <a href="/wiki/Joseph_Conrad" title="Joseph Conrad">Joseph Conrad</a>, na území dnešního Polska se narodil také německý nositel Nobelovy ceny <a href="/wiki/G%C3%BCnter_Grass" title="Günter Grass">Günter Grass</a>, držitel stejné ceny <a href="/wiki/Gerhart_Hauptmann" title="Gerhart Hauptmann">Gerhart Hauptmann</a>, expresionista <a href="/wiki/Alfred_D%C3%B6blin" title="Alfred Döblin">Alfred Döblin</a> či americký spisovatel <a href="/wiki/Jerzy_Kosi%C5%84ski" title="Jerzy Kosiński">Jerzy Kosiński</a>, rodák z Lodže. Mezi významné polské ceny patří <a href="/wiki/Liter%C3%A1rn%C3%AD_cena_Nike" title="Literární cena Nike">cena Nike</a> či <a href="/wiki/Cena_Ko%C5%9Bcielsk%C3%BDch" title="Cena Kościelských">cena Kościelských</a>. <a href="/wiki/Knihovna_Za%C5%82usk%C3%BDch" title="Knihovna Załuských">Knihovna Załuských</a> ve Varšavě byla první veřejnou knihovnou v Evropě. Její nástupkyní je dnes <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">Polská národní knihovna</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Film">Film</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=37" title="Editace sekce: Film" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=37" title="Editovat zdrojový kód sekce Film">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Andrzej_Wajda_OFF_Plus_Camera_2012_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/07/Andrzej_Wajda_OFF_Plus_Camera_2012_%28cropped%29.jpg/170px-Andrzej_Wajda_OFF_Plus_Camera_2012_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="170" height="196" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/07/Andrzej_Wajda_OFF_Plus_Camera_2012_%28cropped%29.jpg/255px-Andrzej_Wajda_OFF_Plus_Camera_2012_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/07/Andrzej_Wajda_OFF_Plus_Camera_2012_%28cropped%29.jpg/340px-Andrzej_Wajda_OFF_Plus_Camera_2012_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="585" data-file-height="673" /></a><figcaption><a href="/wiki/Andrzej_Wajda" title="Andrzej Wajda">Andrzej Wajda</a></figcaption></figure> Velkou tradici má polská filmová škola, jejím nekorunovaným králem je režisér <a href="/wiki/Andrzej_Wajda" title="Andrzej Wajda">Andrzej Wajda</a> (sedmkrát nominovaný na <a href="/wiki/Oscar" title="Oscar">Oscara</a>, v roce 2000 ho získal za celoživotní dílo).<a href="#cite_note-128">[125]</a> Vedle Wajdy se do dějin evropského filmu zapsal především <a href="/wiki/Krzysztof_Kie%C5%9Blowski" title="Krzysztof Kieślowski">Krzysztof Kieślowski</a>.<a href="#cite_note-129">[126]</a> Řadu festivalových ocenění přivezl též <a href="/wiki/Jerzy_Skolimowski" title="Jerzy Skolimowski">Jerzy Skolimowski</a>. K silné generaci patřil i <a href="/wiki/Krzysztof_Zanussi" title="Krzysztof Zanussi">Krzysztof Zanussi</a>. <a href="/wiki/Agnieszka_Holland" title="Agnieszka Holland">Agnieszka Hollandová</a> začínala jako asistentka Wajdy i Zanussiho. <a href="/wiki/Andrzej_%C5%BBu%C5%82awski" title="Andrzej Żuławski">Andrzej Żuławski</a> proslul svými filmovými experimenty.<a href="#cite_note-130">[127]</a> K dalším známým jménům patří <a href="/wiki/Jerzy_Kawalerowicz" title="Jerzy Kawalerowicz">Jerzy Kawalerowicz</a>, <a href="/wiki/Jerzy_Hoffman" title="Jerzy Hoffman">Jerzy Hoffman</a> či <a href="/wiki/Andrzej_Munk" title="Andrzej Munk">Andrzej Munk</a>. <a href="/wiki/Pawe%C5%82_Pawlikowski" title="Paweł Pawlikowski">Paweł Pawlikowski</a> získal v roce 2015, jako první Polák, <a href="/wiki/Oscar_za_nejlep%C5%A1%C3%AD_cizojazy%C4%8Dn%C3%BD_film" title="Oscar za nejlepší cizojazyčný film">Oscara za nejlepší cizojazyčný film</a>.<a href="#cite_note-131">[128]</a> Jedním z komerčně nejúspěšnějších polských filmů historie bylo výpravné historické drama <a href="/wiki/K%C5%99i%C5%BE%C3%A1ci_(film,_1960)" title="Křižáci (film, 1960)">Křižáci</a> z roku 1960. V Polsku se narodil i slavný americký režisér <a href="/wiki/Roman_Pola%C5%84ski" title="Roman Polański">Roman Polański</a>, producent <a href="/wiki/Samuel_Goldwyn" title="Samuel Goldwyn">Samuel Goldwyn</a> nebo průkopník animovaného filmu <a href="/wiki/Max_Fleischer_(anim%C3%A1tor)" title="Max Fleischer (animátor)">Max Fleischer</a>. Dvorním kameramanem <a href="/wiki/Steven_Spielberg" title="Steven Spielberg">Stevena Spielberga</a> je <a href="/wiki/Janusz_Kami%C5%84ski" title="Janusz Kamiński">Janusz Kamiński</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:02019_0192_(2)_23._Buchmesse_in_Krakau.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/02019_0192_%282%29_23._Buchmesse_in_Krakau.jpg/220px-02019_0192_%282%29_23._Buchmesse_in_Krakau.jpg" decoding="async" width="220" height="157" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/02019_0192_%282%29_23._Buchmesse_in_Krakau.jpg/330px-02019_0192_%282%29_23._Buchmesse_in_Krakau.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/02019_0192_%282%29_23._Buchmesse_in_Krakau.jpg/440px-02019_0192_%282%29_23._Buchmesse_in_Krakau.jpg 2x" data-file-width="3812" data-file-height="2716" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jerzy_Stuhr" title="Jerzy Stuhr">Jerzy Stuhr</a></figcaption></figure> Polská herečka <a href="/wiki/Pola_Negri" title="Pola Negri">Pola Negri</a> byla hollywoodskou hvězdou v éře němého filmu. <a href="/wiki/Izabella_Scorupco" title="Izabella Scorupco">Izabella Scorupco</a>, jež emigrovala v 70. letech 20. století do Švédska, se proslavila rolí v <a href="/wiki/Bondovka" title="Bondovka">bondovce</a> <a href="/wiki/Zlat%C3%A9_oko" title="Zlaté oko">Zlaté oko</a>. V Hollywoodu se prosadila i <a href="/wiki/Beata_Po%C5%BAniak" title="Beata Poźniak">Beata Poźniaková</a>. Polský populární film zajistil proslulost například <a href="/wiki/Jerzy_Stuhr" title="Jerzy Stuhr">Jerzy Stuhrovi</a>, především díky nejúspěšnější polské filmové komedii všech dob – <a href="/wiki/Sexmise" title="Sexmise">Sexmisi</a> z roku 1984, nebo <a href="/wiki/Zbigniew_Cybulski" title="Zbigniew Cybulski">Zbigniewu Cybulskému</a>, zvanému často „polský <a href="/wiki/James_Dean" title="James Dean">James Dean</a>“.<a href="#cite_note-132">[129]</a> <a href="/wiki/Ida_Kami%C5%84ska" title="Ida Kamińska">Ida Kamińska</a> se proslavila v československém oscarovém snímku <a href="/wiki/Obchod_na_korze" title="Obchod na korze">Obchod na korze</a><a href="#cite_note-133">[130]</a>, <a href="/wiki/Krystyna_Jandov%C3%A1" title="Krystyna Jandová">Krystyna Jandová</a> v oscarovém filmu <a href="/wiki/Istv%C3%A1n_Szab%C3%B3" title="István Szabó">Istvána Szabóa</a> <a href="/wiki/Mefisto_(film)" title="Mefisto (film)">Mefisto</a>. V <a href="/wiki/Lod%C5%BE" title="Lodž">Lodži</a>, kde roku 1899 vznikl první stálý biograf, funguje dnes známá filmová škola. Časopis Hollywood Reporter ji vyhlásil v roce 2014 druhou nejlepší filmovou školou na světě.<a href="#cite_note-134">[131]</a> Od roku 1985 se pravidelně koná <a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%BD_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_filmov%C3%BD_festival" title="Varšavský mezinárodní filmový festival">Varšavský mezinárodní filmový festival</a>. V roce 2009 byl zařazen Mezinárodní federací filmových producentů (FIAPF) do nejprestižnější kategorie A. Koná se vždy v polovině října. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hudba">Hudba</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=38" title="Editace sekce: Hudba" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=38" title="Editovat zdrojový kód sekce Hudba">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Image-Frederic_Chopin_photo_downsampled.jpeg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/Image-Frederic_Chopin_photo_downsampled.jpeg/170px-Image-Frederic_Chopin_photo_downsampled.jpeg" decoding="async" width="170" height="238" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/Image-Frederic_Chopin_photo_downsampled.jpeg/255px-Image-Frederic_Chopin_photo_downsampled.jpeg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/Image-Frederic_Chopin_photo_downsampled.jpeg/340px-Image-Frederic_Chopin_photo_downsampled.jpeg 2x" data-file-width="590" data-file-height="827" /></a><figcaption><a href="/wiki/Fryderyk_Chopin" title="Fryderyk Chopin">Fryderyk Chopin</a></figcaption></figure> Mezi nejznámější polské hudební skladatele minulosti patří: <a href="/wiki/Fryderyk_Chopin" title="Fryderyk Chopin">Fryderyk Chopin</a>, <a href="/wiki/Henryk_Wieniawski" title="Henryk Wieniawski">Henryk Wieniawski</a>, <a href="/wiki/Stanis%C5%82aw_Moniuszko" title="Stanisław Moniuszko">Stanisław Moniuszko</a>, <a href="/wiki/Ignacy_Jan_Paderewski" title="Ignacy Jan Paderewski">Ignacy Jan Paderewski</a>, <a href="/wiki/W%C5%82adys%C5%82aw_Tarnowski" title="Władysław Tarnowski">Władysław Tarnowski</a>, <a href="/wiki/Andrzej_Panufnik" title="Andrzej Panufnik">Andrzej Panufnik</a>, <a href="/wiki/Maria_Szymanowska" title="Maria Szymanowska">Maria Szymanowska</a> či <a href="/wiki/Micha%C5%82_Kleofas_Ogi%C5%84ski" title="Michał Kleofas Ogiński">Michał Kleofas Ogiński</a>. Britský deník <a href="/wiki/The_Guardian" title="The Guardian">Guardian</a> za největšího žijící polského skladatele roku 2012 označil <a href="/wiki/Krzysztof_Penderecki" title="Krzysztof Penderecki">Krzysztofa Pendereckiho</a>. Tuto štafetu převzal patrně od <a href="/wiki/Henryk_G%C3%B3recki" title="Henryk Górecki">Henryka Góreckiho</a>, a ten zase od <a href="/wiki/Witold_Lutos%C5%82awski" title="Witold Lutosławski">Witolda Lutosławskiho</a>. Modernistickou vážnou hudbu ovlivnil <a href="/wiki/Karol_Szymanowski" title="Karol Szymanowski">Karol Szymanowski</a>, pod jeho silným vlivem tvořila <a href="/wiki/Gra%C5%BEyna_Bacewiczov%C3%A1" title="Gražyna Bacewiczová">Gražyna Bacewiczová</a>. Osud skladatele <a href="/wiki/W%C5%82adys%C5%82aw_Szpilman" title="Władysław Szpilman">Władysława Szpilmana</a> vypráví slavný Polanského film <a href="/wiki/Pianista_(film)" title="Pianista (film)">Pianista</a>. Hudbu k tomuto filmu napsal klasik polské filmové hudby <a href="/wiki/Wojciech_Kilar" title="Wojciech Kilar">Wojciech Kilar</a>. Ke Kieślowského filmovým opusům psal slavnou hudbu <a href="/wiki/Zbigniew_Preisner" title="Zbigniew Preisner">Zbigniew Preisner</a>, k Polanského filmům zase <a href="/wiki/Krzysztof_Komeda" title="Krzysztof Komeda">Krzysztof Komeda</a>. <a href="/wiki/Wanda_Landowska" title="Wanda Landowska">Wanda Landowska</a> byla světově proslulou <a href="/wiki/Cembalo" title="Cembalo">cembalistkou</a>, <a href="/wiki/Henryk_Szeryng" title="Henryk Szeryng">Henryk Szeryng</a> houslistou. K nejslavnějším světovým klavíristům patřil <a href="/wiki/Arthur_Rubinstein" title="Arthur Rubinstein">Arthur Rubinstein</a>, mezinárodní věhlas získali i <a href="/wiki/Leopold_Godowsky_(skladatel)" title="Leopold Godowsky (skladatel)">Leopold Godowsky</a>, <a href="/wiki/Moritz_Moszkowski" title="Moritz Moszkowski">Moritz Moszkowski</a>, <a href="/wiki/Teodor_Leszetycki" title="Teodor Leszetycki">Teodor Leszetycki</a>, <a href="/wiki/W%C5%82adys%C5%82aw_Tarnowski" title="Władysław Tarnowski">Władysław Tarnowski</a>, v současnosti je nejžádanějším polským klavíristou <a href="/wiki/Krystian_Zimerman" title="Krystian Zimerman">Krystian Zimerman</a>. Jako dirigent se prosadil <a href="/wiki/Otto_Klemperer" title="Otto Klemperer">Otto Klemperer</a>, rodák z Vratislavi. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Kwiat_Jab%C5%82oni,_Top_of_the_Top_Festival_2024_01.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/Kwiat_Jab%C5%82oni%2C_Top_of_the_Top_Festival_2024_01.jpg/220px-Kwiat_Jab%C5%82oni%2C_Top_of_the_Top_Festival_2024_01.jpg" decoding="async" width="220" height="129" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/Kwiat_Jab%C5%82oni%2C_Top_of_the_Top_Festival_2024_01.jpg/330px-Kwiat_Jab%C5%82oni%2C_Top_of_the_Top_Festival_2024_01.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/Kwiat_Jab%C5%82oni%2C_Top_of_the_Top_Festival_2024_01.jpg/440px-Kwiat_Jab%C5%82oni%2C_Top_of_the_Top_Festival_2024_01.jpg 2x" data-file-width="5568" data-file-height="3258" /></a><figcaption><a href="/wiki/Festival_v_Sopotech" title="Festival v Sopotech">Festival v Sopotech</a></figcaption></figure> K význačným zpěvákům patřil <a href="/wiki/Mieczys%C5%82aw_Fogg" title="Mieczysław Fogg">Mieczysław Fogg</a>, celým jménem Mieczysław Fogiel (1901–1990), lyrický <a href="/wiki/Baryton" title="Baryton">baryton</a>, působící před i po 2. světové válce, několikanásobný nejpopulárnější zpěvák Polska, který byl populární i v zahraničí. Po 2. světové válce vznikl Národní soubor lidových písní a tanců „<a href="/wiki/Mazowsze" title="Mazowsze">Mazowsze</a>“, který patří k význačným polským <a href="/wiki/Folkl%C3%B3r" title="Folklór">folkloristickým</a> souborům. Svým zpěvem i tancem si v průběhu své existence získal nejen uznání odborné veřejnosti, ale i vysokou popularitu jak v Polsku tak v zahraničí. V populární hudbě se za hranicemi Polska prosadili též např. <a href="/wiki/Marek_Grechuta" title="Marek Grechuta">Marek Grechuta</a>, <a href="/wiki/Czes%C5%82aw_Niemen" title="Czesław Niemen">Czesław Niemen</a>, <a href="/wiki/Maryla_Rodowicz" title="Maryla Rodowicz">Maryla Rodowicz</a>, <a href="/wiki/Jacek_Kaczmarski" title="Jacek Kaczmarski">Jacek Kaczmarski</a>, <a href="/wiki/Anna_German" title="Anna German">Anna German</a>, v současnosti například <a href="/wiki/Dorota_Rabczewska" title="Dorota Rabczewska">Dorota Rabczewska</a> známá jako Doda. Prosadily se i nejrůznější hudební skupiny mnoha žánrů (např. <a href="/wiki/Budka_Suflera" title="Budka Suflera">Budka Suflera</a>, <a href="/wiki/Behemoth" title="Behemoth">Behemoth</a>, <a href="/wiki/Vader" title="Vader">Vader</a>). Kabaretní zpěvačka <a href="/wiki/Violetta_Villas" title="Violetta Villas">Violetta Villas</a>, narozená v Belgii polským rodičům, se stala ženou nevšedního životního příběhu.<a href="#cite_note-135">[132]</a> V Polsku se každý rok pořádá nespočet <a href="/wiki/Hudebn%C3%AD_festivaly_v_Polsku" title="Hudební festivaly v Polsku">hudebních festivalů</a>. Mezi nejpopulárnější z nich patří Krajowy festiwal Piosenki Polskiej, <a href="/wiki/Festival_v_Sopotech" title="Festival v Sopotech">Sopot Festival</a>, Coke live music festival, <a href="/wiki/Open%27er_Festival" title="Open'er Festival">Open'er Festival</a>, Sopot Top trendy Festival. Důležitý je festival současné hudby Warszawska Jesień (Varšavský podzim). Za Poláka se vždy považoval i slavný <a href="/wiki/Balet" title="Balet">baletní</a> tanečník <a href="/wiki/Vaslav_Nijinsky" title="Vaslav Nijinsky">Vaslav Nijinsky</a>.<a href="#cite_note-136">[133]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Výtvarné_umění">Výtvarné umění</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=39" title="Editace sekce: Výtvarné umění" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=39" title="Editovat zdrojový kód sekce Výtvarné umění">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Polsk%C3%A9_v%C3%BDtvarn%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Polské výtvarné umění">Polské výtvarné umění</a>.</div><figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jan_Matejko_-_Ko%C5%9Bciuszko_at_Rac%C5%82awice_-_MNK_II-a-151_-_National_Museum_Krak%C3%B3w.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/Jan_Matejko_-_Ko%C5%9Bciuszko_at_Rac%C5%82awice_-_MNK_II-a-151_-_National_Museum_Krak%C3%B3w.jpg/220px-Jan_Matejko_-_Ko%C5%9Bciuszko_at_Rac%C5%82awice_-_MNK_II-a-151_-_National_Museum_Krak%C3%B3w.jpg" decoding="async" width="220" height="111" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/Jan_Matejko_-_Ko%C5%9Bciuszko_at_Rac%C5%82awice_-_MNK_II-a-151_-_National_Museum_Krak%C3%B3w.jpg/330px-Jan_Matejko_-_Ko%C5%9Bciuszko_at_Rac%C5%82awice_-_MNK_II-a-151_-_National_Museum_Krak%C3%B3w.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/Jan_Matejko_-_Ko%C5%9Bciuszko_at_Rac%C5%82awice_-_MNK_II-a-151_-_National_Museum_Krak%C3%B3w.jpg/440px-Jan_Matejko_-_Ko%C5%9Bciuszko_at_Rac%C5%82awice_-_MNK_II-a-151_-_National_Museum_Krak%C3%B3w.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="2018" /></a><figcaption>Bitva pod Raclawicami, obraz <a href="/wiki/Jan_Matejko" title="Jan Matejko">Jana Matejka</a></figcaption></figure> Polské malířství nabralo dech v 19. století. Dva klasické směry první poloviny tohoto století, tedy <a href="/wiki/Romantismus" title="Romantismus">romantismus</a> a <a href="/wiki/Realismus_(v%C3%BDtvarn%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD)" title="Realismus (výtvarné umění)">realismus</a>, zosobnili <a href="/wiki/Tadeusz_Ajdukiewicz" title="Tadeusz Ajdukiewicz">Tadeusz Ajdukiewicz</a> a <a href="/wiki/Cyprian_Kamil_Norwid" title="Cyprian Kamil Norwid">Cyprian Kamil Norwid</a>, rovněž významný, byť ve své době zneuznaný, básník. Nejvýznamnějším polským malířem všech dob se stal <a href="/wiki/Jan_Matejko" title="Jan Matejko">Jan Matejko</a>, kterého v polovině 19. století proslavily obrazy s historickou tematikou. Ve stejné době tvořil i <a href="/wiki/Adolf_von_Menzel" title="Adolf von Menzel">Adolf von Menzel</a>, rodák z Vratislavi. Byl to Matejko, kdo objevil talent <a href="/wiki/Stanis%C5%82aw_Wyspia%C5%84ski" title="Stanisław Wyspiański">Stanisława Wyspiańského</a>, který se stal na konci 19. století klíčovým představitelem uměleckého hnutí <a href="/wiki/Mlad%C3%A9_Polsko" title="Mladé Polsko">Mladé Polsko</a>, jež koketovalo s modernistickými směry, v případě Wyspiańského především se <a href="/wiki/Symbolismus" title="Symbolismus">symbolismem</a> a <a href="/wiki/Expresionismus" title="Expresionismus">expresionismem</a>. Symbolismus zvolil i další významný malíř Mladého Polska <a href="/wiki/Jacek_Malczewski" title="Jacek Malczewski">Jacek Malczewski</a>, rovněž Matejkův žák. Ve stejné době jako mladopoláci tvořila <a href="/wiki/Olga_Bozna%C5%84ska" title="Olga Boznańska">Olga Boznańska</a>. Byť nepatřila do jejich okruhu, zvolila další z výrazných modernistických směrů – <a href="/wiki/Impresionismus" title="Impresionismus">impresionismus</a>.<a href="#cite_note-137">[134]</a> <a href="/wiki/Mo%C3%AFse_Kisling" title="Moïse Kisling">Moïse Kisling</a> v Paříži zase koketoval s <a href="/wiki/Kubismus" title="Kubismus">kubismem</a>, podobně jako <a href="/wiki/Max_Weber_(mal%C3%AD%C5%99)" title="Max Weber (malíř)">Max Weber</a>. <a href="/wiki/Tamara_de_Lempicka" title="Tamara de Lempicka">Tamara de Lempicka</a> se tamtéž stala uhrančivou představitelkou <a href="/wiki/Art_deco" title="Art deco">art deco</a>.<a href="#cite_note-138">[135]</a> Polskou identitu bychom mohli přiznat i legendě avantgardy <a href="/wiki/Kazimir_Malevi%C4%8D" title="Kazimir Malevič">Kazimiru Malevičovi</a> (jeho rodiče byli etničtí Poláci, narodil se na Ukrajině, splynul s ruským kulturním prostředím). <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Roman_Opalka_(1995).png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Roman_Opalka_%281995%29.png/220px-Roman_Opalka_%281995%29.png" decoding="async" width="220" height="167" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Roman_Opalka_%281995%29.png/330px-Roman_Opalka_%281995%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/Roman_Opalka_%281995%29.png 2x" data-file-width="335" data-file-height="255" /></a><figcaption><a href="/wiki/Roman_Opa%C5%82ka" title="Roman Opałka">Roman Opałka</a> se svým číselným uměním</figcaption></figure> Ve druhé polovině 20. století patří k rozhodujícím jménům polské malby <a href="/wiki/Zdzis%C5%82aw_Beksi%C5%84ski" title="Zdzisław Beksiński">Zdzisław Beksiński</a>, který se (zvláště po roce 1960), přičlenil k <a href="/wiki/Surrealismus" title="Surrealismus">surrealistickému</a> proudu.<a href="#cite_note-139">[136]</a> Erotické náměty a zájem o podvědomí spojovaly se surrealismem i další výraznou osobnost, <a href="/wiki/Balthus" title="Balthus">Balthuse</a>, byť on sám se označoval za realistu. Ke <a href="/wiki/Konceptu%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Konceptuální umění">konceptuálnímu umění</a> se nakonec přiklonil <a href="/wiki/Roman_Opa%C5%82ka" title="Roman Opałka">Roman Opałka</a>, proslulý svou „posedlostí číslicemi“, jež zaplnily jeho tvorbu po roce 1965.<a href="#cite_note-140">[137]</a> Konceptualismus, zejména vyjadřující se formou <a href="/wiki/Happening" title="Happening">happeningu</a>, byl rovněž rámcem díla <a href="/wiki/Tadeusz_Kantor" title="Tadeusz Kantor">Tadeusze Kantora</a>. Ve 2. polovině 20. století prožilo svou vrcholnou éru také polské sochařství, jak dokazují jména jako <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Gos%C5%82awski" title="Józef Gosławski">Józef Gosławski</a>, <a href="/wiki/Magdalena_Abakanowiczov%C3%A1" title="Magdalena Abakanowiczová">Magdalena Abakanowiczová</a>, <a href="/wiki/Igor_Mitoraj" title="Igor Mitoraj">Igor Mitoraj</a> nebo <a href="/wiki/Alina_Szapocznikow" title="Alina Szapocznikow">Alina Szapocznikow</a>. Objeveno a doceněno bylo v té době rovněž meziválečné <a href="/wiki/Konstruktivismus" title="Konstruktivismus">konstruktivistické</a> dílo <a href="/wiki/Katarzyna_Kobrov%C3%A1" title="Katarzyna Kobrová">Katarzyny Kobrové</a>.<a href="#cite_note-141">[138]</a> Nejvýznamnějšími výstavními prostory v Polsku jsou <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_muzeum_ve_Var%C5%A1av%C4%9B" title="Národní muzeum ve Varšavě">Národní muzeum ve Varšavě</a>, <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_muzeum_v_Krakov%C4%9B" title="Národní muzeum v Krakově">Národní muzeum v Krakově</a> a <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_muzeum_ve_Vratislavi" title="Národní muzeum ve Vratislavi">Národní muzeum ve Vratislavi</a>. Krakovské muzeum spravuje i <a href="/wiki/Muzeum_kn%C3%AD%C5%BEat_Czartorysk%C3%BDch" title="Muzeum knížat Czartoryských">Muzeum knížat Czartoryských</a>, v jehož sbírkách se nachází jeden z nejznámějších obrazů světa, <a href="/wiki/Leonardo_da_Vinci" title="Leonardo da Vinci">Da Vinciho</a> <a href="/wiki/D%C3%A1ma_s_hranostajem" title="Dáma s hranostajem">Dáma s hranostajem</a>.<a href="#cite_note-142">[139]</a> V Lodži se narodil architekt <a href="/wiki/Daniel_Libeskind" title="Daniel Libeskind">Daniel Libeskind</a>, autor například originálního <a href="/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%A9_ontarijsk%C3%A9_muzeum" title="Královské ontarijské muzeum">Královského ontarijského muzea</a> v <a href="/wiki/Toronto" title="Toronto">Torontu</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kuchyně">Kuchyně</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=40" title="Editace sekce: Kuchyně" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=40" title="Editovat zdrojový kód sekce Kuchyně">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Polská kuchyně">Polská kuchyně</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bigos_polonia.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/Bigos_polonia.jpg/250px-Bigos_polonia.jpg" decoding="async" width="220" height="154" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/Bigos_polonia.jpg/330px-Bigos_polonia.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/Bigos_polonia.jpg/500px-Bigos_polonia.jpg 2x" data-file-width="684" data-file-height="480" /></a><figcaption>Polský bigos</figcaption></figure> Typickým polským jídlem je <a href="/wiki/Bigos" title="Bigos">bigos</a> z kysaného zelí a masa. Do Polska ho patrně přinesli Jagellonci z Litvy. Tradiční jsou také <a href="/wiki/Pirohy" title="Pirohy">pirohy</a>, oblíbenou specialitou je <a href="/wiki/Kotlet_schabowy" title="Kotlet schabowy">kotlet schabowy</a>, což je vepřová kotleta připravovaná podobně jako <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88sk%C3%BD_%C5%99%C3%ADzek" title="Vídeňský řízek">vídeňský řízek</a>. O Vánocích se často podává barszcz, což je polská verze <a href="/wiki/Bor%C5%A1%C4%8D" title="Boršč">boršče</a>, který je však na rozdíl od ruského a ukrajinského boršče čirý, používá se šťáva z kvašené červené řepy a masový vývar a dávají se do něj těstoviny plněné houbami zvané uszka. Gołąbki jsou zelný list plněný mletým masem a zavinutý do tvaru spícího holoubka. Tradiční je rovněž masová roláda zvaná zrazy. V Polsku se též často užívá místní verze nudlí zvaná kluski, které se upravují na mnoho způsobů, a různé verze <a href="/wiki/Klob%C3%A1sa" title="Klobása">klobás</a>. Do <a href="/wiki/Jelito" title="Jelito">jelit</a> přidávají Poláci místo <a href="/wiki/Kroupy_(potravina)" title="Kroupy (potravina)">krup</a> často <a href="/wiki/Pohanka" title="Pohanka">pohanku</a>, tuto verzi jelita pak nazývají kaszanka anebo krupniok. Tradiční polskou polévkou je okurková, dále polévka zvaná flaki, jež je blízká naší dršťkové, či żurek podobný českému <a href="/wiki/Kyselo" title="Kyselo">kyselu</a>. Chlodnik je studená polívka ze smetany a zeleniny. Pro Čechy exotickou může být czernina, tmavá polévka z kachního vývaru a kachní krve. Ze sladkostí jsou oblíbené <a href="/wiki/Kobliha" title="Kobliha">koblihy</a> a <a href="/wiki/Bagel" title="Bagel">bagly</a>, které v Polsku vznikly a díky židovské emigraci do Spojených států se silně rozšířily i tam. Dalšími dezerty jsou tvarohový moučník zvaný sernik, makový závin makowiec, nebo napoleonka (zvaná též kremówka) z <a href="/wiki/Listov%C3%A9_t%C4%9Bsto" title="Listové těsto">listového těsta</a>. Oblíbené jsou také karamelové bonbóny zvané <a href="/wiki/Kr%C3%B3wki" title="Krówki">krówki</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Věda_a_vzdělání">Věda a vzdělání</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=41" title="Editace sekce: Věda a vzdělání" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=41" title="Editovat zdrojový kód sekce Věda a vzdělání">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jan_Matejko-Astronomer_Copernicus-Conversation_with_God.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Jan_Matejko-Astronomer_Copernicus-Conversation_with_God.jpg/250px-Jan_Matejko-Astronomer_Copernicus-Conversation_with_God.jpg" decoding="async" width="220" height="158" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Jan_Matejko-Astronomer_Copernicus-Conversation_with_God.jpg/330px-Jan_Matejko-Astronomer_Copernicus-Conversation_with_God.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Jan_Matejko-Astronomer_Copernicus-Conversation_with_God.jpg/500px-Jan_Matejko-Astronomer_Copernicus-Conversation_with_God.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="2877" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_Kopern%C3%ADk" title="Mikuláš Koperník">Mikuláš Koperník</a> na obraze Jana Matejka</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Marie_Curie_c1920.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Marie_Curie_c1920.jpg/170px-Marie_Curie_c1920.jpg" decoding="async" width="170" height="231" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Marie_Curie_c1920.jpg/255px-Marie_Curie_c1920.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Marie_Curie_c1920.jpg/340px-Marie_Curie_c1920.jpg 2x" data-file-width="1460" data-file-height="1984" /></a><figcaption><a href="/wiki/Marie_Curie-Sk%C5%82odowsk%C3%A1" title="Marie Curie-Skłodowská">Marie Curie-Skłodowská</a></figcaption></figure> Mezi proslulé polské vědce patří zejména <a href="/wiki/Mikul%C3%A1%C5%A1_Kopern%C3%ADk" title="Mikuláš Koperník">Mikuláš Koperník</a> (astronom) a <a href="/wiki/Marie_Curie-Sk%C5%82odowsk%C3%A1" title="Marie Curie-Skłodowská">Marie Curie-Skłodowská</a> (laureátka <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_fyziku" title="Nobelova cena za fyziku">Nobelovy ceny za fyziku</a> a <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_chemii" title="Nobelova cena za chemii">chemii</a>). <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Stefana_Banach_-_%D8%B3%D8%AA%D9%8A%D9%81%D8%A7%D9%86_%D8%A8%D9%86%D8%A7%D8%AE.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Stefana_Banach_-_%D8%B3%D8%AA%D9%8A%D9%81%D8%A7%D9%86_%D8%A8%D9%86%D8%A7%D8%AE.jpg/170px-Stefana_Banach_-_%D8%B3%D8%AA%D9%8A%D9%81%D8%A7%D9%86_%D8%A8%D9%86%D8%A7%D8%AE.jpg" decoding="async" width="170" height="228" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Stefana_Banach_-_%D8%B3%D8%AA%D9%8A%D9%81%D8%A7%D9%86_%D8%A8%D9%86%D8%A7%D8%AE.jpg/255px-Stefana_Banach_-_%D8%B3%D8%AA%D9%8A%D9%81%D8%A7%D9%86_%D8%A8%D9%86%D8%A7%D8%AE.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Stefana_Banach_-_%D8%B3%D8%AA%D9%8A%D9%81%D8%A7%D9%86_%D8%A8%D9%86%D8%A7%D8%AE.jpg/340px-Stefana_Banach_-_%D8%B3%D8%AA%D9%8A%D9%81%D8%A7%D9%86_%D8%A8%D9%86%D8%A7%D8%AE.jpg 2x" data-file-width="348" data-file-height="467" /></a><figcaption><a href="/wiki/Stefan_Banach" title="Stefan Banach">Stefan Banach</a></figcaption></figure> Také nositel <a href="/wiki/Nobelova_cena_za_fyziologii_a_l%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD" title="Nobelova cena za fyziologii a lékařství">Nobelovy ceny za fyziologii</a> z roku 1977 <a href="/wiki/Andrew_Schally" title="Andrew Schally">Andrew Schally</a> měl polský původ. Stejnou cenu získal <a href="/wiki/Tadeus_Reichstein" title="Tadeus Reichstein">Tadeus Reichstein</a>, který se narodil ve městě <a href="/wiki/W%C5%82oc%C5%82awek" title="Włocławek">Włocławek</a>. Ve <a href="/wiki/Strzelno" title="Strzelno">Strzelnu</a> se zase narodil laureát Nobelovy ceny za fyziku <a href="/wiki/Albert_Abraham_Michelson" title="Albert Abraham Michelson">Albert Abraham Michelson</a>. Ve Varšavě se narodil i zakladatel <a href="/wiki/Frakt%C3%A1l" title="Fraktál">fraktálové geometrie</a> a nositel Nobelovy ceny za fyziku <a href="/wiki/Beno%C3%AEt_Mandelbrot" title="Benoît Mandelbrot">Benoît Mandelbrot</a>, stejně jako matematik <a href="/wiki/Alfred_Tarski" title="Alfred Tarski">Alfred Tarski</a>, odborník na radioaktivitu <a href="/wiki/Kazimierz_Fajans" title="Kazimierz Fajans">Kazimierz Fajans</a> nebo jeden z tvůrců <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_zbra%C5%88" title="Jaderná zbraň">atomové bomby</a> <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Rotblat" title="Józef Rotblat">Józef Rotblat</a>. <a href="/wiki/Maria_G%C3%B6ppertov%C3%A1-Mayerov%C3%A1" title="Maria Göppertová-Mayerová">Maria Göppertová-Mayerová</a>, další nositel Nobelovy ceny za fyziku, se narodila v <a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovicích</a>, stejného ocenění se dostalo <a href="/wiki/Otto_Stern" title="Otto Stern">Otto Sternovi</a>, rodáku ze <a href="/wiki/%C5%BBory" title="Żory">Żorů</a>, a <a href="/wiki/Max_Born" title="Max Born">Maxi Bornovi</a>, rodáku z <a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislavi</a>. Tam se narodili i <a href="/wiki/Fritz_Haber" title="Fritz Haber">Fritz Haber</a> a <a href="/wiki/Friedrich_Bergius" title="Friedrich Bergius">Friedrich Bergius</a>, kteří získali <a href="/wiki/Nobelova_cena" title="Nobelova cena">Nobelovu cenu</a> za chemii, či matematik <a href="/wiki/Felix_Hausdorff" title="Felix Hausdorff">Felix Hausdorff</a>. V <a href="/wiki/Niegos%C5%82awice" title="Niegosławice">Niegosławicích</a> se narodil držitel Nobelovy ceny za fyziologii <a href="/wiki/G%C3%BCnter_Blobel" title="Günter Blobel">Günter Blobel</a>, v <a href="/wiki/Nisa_(Polsko)" title="Nisa (Polsko)">Nise</a> další držitel této ceny <a href="/wiki/Konrad_Bloch" title="Konrad Bloch">Konrad Bloch</a>. Z <a href="/wiki/Gda%C5%88sk" title="Gdaňsk">Gdaňska</a> pocházel vynálezce teploměru <a href="/wiki/Gabriel_Fahrenheit" title="Gabriel Fahrenheit">Gabriel Fahrenheit</a> a také významný středověký astronom <a href="/wiki/Johannes_Hevelius" title="Johannes Hevelius">Johannes Hevelius</a>, známý svým výzkumem Měsíce. I člen proslulé Lvovské matematické školy <a href="/wiki/Stefan_Banach" title="Stefan Banach">Stefan Banach</a> se narodil na území dnešního Polska, v Krakově, který tehdy ovšem patřil Rakousko-Uhersku (stejně jako Lvov, kam odešel). Dalším významným členem této školy byl <a href="/wiki/Hugo_Steinhaus" title="Hugo Steinhaus">Hugo Steinhaus</a>, rodák z <a href="/wiki/Jas%C5%82o" title="Jasło">Jasla</a>. Banachovým žákem byl <a href="/wiki/Stanis%C5%82aw_Ulam" title="Stanisław Ulam">Stanisław Ulam</a>, rodák přímo ze Lvova. V tomto proslulém „městě talentů“ se narodil i další významný matematik <a href="/wiki/Jan_%C5%81ukasiewicz" title="Jan Łukasiewicz">Jan Łukasiewicz</a>, do tamní slavné Skotské kavárny chodívali i <a href="/wiki/Kazimierz_Kuratowski" title="Kazimierz Kuratowski">Kazimierz Kuratowski</a> či <a href="/wiki/Wac%C5%82aw_Sierpi%C5%84ski" title="Wacław Sierpiński">Wacław Sierpiński</a>, kteří oba později významně přispěli k <a href="/wiki/Topologie" title="Topologie">topologii</a> a <a href="/wiki/Teorie_mno%C5%BEin" title="Teorie množin">teorii množin</a>. Ze <a href="/wiki/%C5%A0t%C4%9Bt%C3%ADn" title="Štětín">Štětína</a> pocházel matematik <a href="/wiki/Hermann_Grassmann" title="Hermann Grassmann">Hermann Grassmann</a>, jenž položil základy <a href="/wiki/Vektorov%C3%BD_prostor" title="Vektorový prostor">vektorového</a> počtu, ze Żorů <a href="/wiki/Ernst_Eduard_Kummer" title="Ernst Eduard Kummer">Ernst Kummer</a>. Matematik <a href="/wiki/Marian_Rejewski" title="Marian Rejewski">Marian Rejewski</a> prolomil roku 1932 šifrovací kód německé armády <a href="/wiki/Enigma" title="Enigma">Enigma</a>, což později zásadně ovlivnilo průběh druhé světové války.<a href="#cite_note-143">[140]</a> <a href="/wiki/Ignacy_%C5%81ukasiewicz" title="Ignacy Łukasiewicz">Ignacy Łukasiewicz</a> vynalezl <a href="/wiki/Petrolejov%C3%A1_lampa" title="Petrolejová lampa">petrolejovou lampu</a>. <a href="/wiki/Kazimierz_Funk" title="Kazimierz Funk">Kazimierz Funk</a> objevil <a href="/wiki/Vitam%C3%ADn_B1" title="Vitamín B1">vitamín B1</a>, což byl vůbec první objevený <a href="/wiki/Vitam%C3%ADn" title="Vitamín">vitamín</a>.<a href="#cite_note-144">[141]</a> Vratislavský rodák <a href="/wiki/Ferdinand_Cohn" title="Ferdinand Cohn">Ferdinand Cohn</a> je považován za zakladatele <a href="/wiki/Bakteriologie" title="Bakteriologie">bakteriologie</a>.<a href="#cite_note-145">[142]</a> Astronom <a href="/wiki/Aleksander_Wolszczan" title="Aleksander Wolszczan">Aleksander Wolszczan</a> objevil jako první ve Vesmíru planety, které nekrouží kolem hvězdy. Jako chemik, ale i jako esperantista se proslavil <a href="/wiki/Antoni_Grabowski" title="Antoni Grabowski">Antoni Grabowski</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Re-publica_2015_-_Tag_3_(17404674595)_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Re-publica_2015_-_Tag_3_%2817404674595%29_%28cropped%29.jpg/220px-Re-publica_2015_-_Tag_3_%2817404674595%29_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="220" height="148" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Re-publica_2015_-_Tag_3_%2817404674595%29_%28cropped%29.jpg/330px-Re-publica_2015_-_Tag_3_%2817404674595%29_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Re-publica_2015_-_Tag_3_%2817404674595%29_%28cropped%29.jpg/440px-Re-publica_2015_-_Tag_3_%2817404674595%29_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="2182" data-file-height="1466" /></a><figcaption><a href="/wiki/Zygmunt_Bauman" title="Zygmunt Bauman">Zygmunt Bauman</a></figcaption></figure> V oblasti <a href="/wiki/Spole%C4%8Densk%C3%A9_v%C4%9Bdy" title="Společenské vědy">humanitních a sociálních věd</a> vynikl sociolog <a href="/wiki/Zygmunt_Bauman" title="Zygmunt Bauman">Zygmunt Bauman</a>, byť toho z Polska roku 1968 vyštvala <a href="/wiki/Antisemitismus" title="Antisemitismus">antisemitská</a> kampaň.<a href="#cite_note-146">[143]</a> Významným kulturním antropologem je <a href="/wiki/Bronis%C5%82aw_Malinowski" title="Bronisław Malinowski">Bronisław Malinowski</a>. Předchůdcem osvícenství a moderní pedagogiky byl <a href="/wiki/Stanis%C5%82aw_Konarski" title="Stanisław Konarski">Stanisław Konarski</a>. Filozof <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Maria_Hoene-Wro%C5%84ski" title="Józef Maria Hoene-Wroński">Józef Maria Hoene-Wroński</a> zavedl známý pojem „<a href="/wiki/Mesianismus" title="Mesianismus">mesianismus</a>“.<a href="#cite_note-147">[144]</a> V Krakově se narodil filozof <a href="/wiki/Roman_Ingarden" title="Roman Ingarden">Roman Ingarden</a>, v Gdaňsku <a href="/wiki/Arthur_Schopenhauer" title="Arthur Schopenhauer">Arthur Schopenhauer</a>, ve Vratislavi katolická filozofka a světice <a href="/wiki/Terezie_Benedikta_od_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe" title="Terezie Benedikta od Kříže">Terezie Benedikta od Kříže</a>, tamtéž filozofové <a href="/wiki/Friedrich_Daniel_Ernst_Schleiermacher" title="Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher">Friedrich Schleiermacher</a>, <a href="/wiki/Christian_Wolff" title="Christian Wolff">Christian Wolff</a> a <a href="/wiki/Ernst_Cassirer" title="Ernst Cassirer">Ernst Cassirer</a> či sociolog <a href="/wiki/Norbert_Elias" title="Norbert Elias">Norbert Elias</a>. Významným jazykovědcem 19. století byl <a href="/wiki/Jan_Niecis%C5%82aw_Baudouin_de_Courtenay" title="Jan Niecisław Baudouin de Courtenay">Jan Niecisław Baudouin de Courtenay</a>, ve 20. století myšlení o jazyce silně ovlivnil filozof <a href="/wiki/Alfred_Korzybski" title="Alfred Korzybski">Alfred Korzybski</a>. Filozof <a href="/wiki/Leszek_Ko%C5%82akowski" title="Leszek Kołakowski">Leszek Kołakowski</a> byl ctěn jako velký znalec <a href="/wiki/Marxismus" title="Marxismus">marxistického</a> myšlení, v <a href="/wiki/Zamo%C5%9B%C4%87" title="Zamość">Zamośći</a> se narodila i známá marxistická teoretička <a href="/wiki/Rosa_Luxemburgov%C3%A1" title="Rosa Luxemburgová">Rosa Luxemburgová</a>. Polští rodáci <a href="/wiki/Leonid_Hurwicz" title="Leonid Hurwicz">Leonid Hurwicz</a> a <a href="/wiki/Reinhard_Selten" title="Reinhard Selten">Reinhard Selten</a> získali <a href="/wiki/Nobelova_pam%C4%9Btn%C3%AD_cena_za_ekonomii" title="Nobelova pamětní cena za ekonomii">Nobelovu cenu za ekonomii</a>. <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_Lazar_Zamenhof" title="Ludvík Lazar Zamenhof">Ludvík Lazar Zamenhof</a> vytvořil nejúspěšnější umělý jazyk – <a href="/wiki/Esperanto" title="Esperanto">esperanto</a>. Ve Włocławku se narodil německy píšící literární teoretik <a href="/wiki/Marcel_Reich-Ranicki" title="Marcel Reich-Ranicki">Marcel Reich-Ranicki</a>. Významným divadelním teoretikem byl <a href="/wiki/Jerzy_Grotowski" title="Jerzy Grotowski">Jerzy Grotowski</a>.<a href="#cite_note-148">[145]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:University_of_Warsaw_Main_Campus,_Warsaw,_Poland,_2019,_03.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/University_of_Warsaw_Main_Campus%2C_Warsaw%2C_Poland%2C_2019%2C_03.jpg/220px-University_of_Warsaw_Main_Campus%2C_Warsaw%2C_Poland%2C_2019%2C_03.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/University_of_Warsaw_Main_Campus%2C_Warsaw%2C_Poland%2C_2019%2C_03.jpg/330px-University_of_Warsaw_Main_Campus%2C_Warsaw%2C_Poland%2C_2019%2C_03.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/University_of_Warsaw_Main_Campus%2C_Warsaw%2C_Poland%2C_2019%2C_03.jpg/440px-University_of_Warsaw_Main_Campus%2C_Warsaw%2C_Poland%2C_2019%2C_03.jpg 2x" data-file-width="3854" data-file-height="2890" /></a><figcaption><a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A1_univerzita" title="Varšavská univerzita">Varšavská univerzita</a></figcaption></figure> Roku 1951 bylo několik vědeckých institucí po francouzském vzoru sloučeno pod centralizovanou <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_akademie_v%C4%9Bd" title="Polská akademie věd">Polskou akademii věd</a>.<a href="#cite_note-149">[146]</a> Školský systém po reformě z roku 1999 stanoví povinnou školní docházku do <a href="/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_%C5%A1kola" title="Základní škola">základní školy</a> (6 let) a <a href="/wiki/Gymn%C3%A1zium" title="Gymnázium">gymnázia</a> (3 roky). Poté se může žák přihlásit na <a href="/wiki/Lyceum" title="Lyceum">lyceum</a>, technikum nebo <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_odborn%C3%A9_u%C4%8Dili%C5%A1t%C4%9B" title="Střední odborné učiliště">učiliště</a>, z lycea se zpravidla hlásí na <a href="/wiki/Vysok%C3%A1_%C5%A1kola" title="Vysoká škola">vysoké školy</a>. Největší vysokou školou je <a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A1_univerzita" title="Varšavská univerzita">Varšavská univerzita</a>, založená roku 1816, mnohem starší je však <a href="/wiki/Jagellonsk%C3%A1_univerzita" title="Jagellonská univerzita">Jagellonská univerzita</a> v Krakově, založená roku 1364 (po <a href="/wiki/Univerzita_Karlova" title="Univerzita Karlova">Univerzitě Karlově</a> je tak druhou nejstarší ve střední Evropě). Studium na veřejných školách je bezplatné. Zajímavostí z dějin polské vzdělanosti je zřízení Komise národního vzdělání v roce 1773, považované za první ministerstvo osvěty v dějinách.<a href="#cite_note-150">[147]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sport">Sport</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=42" title="Editace sekce: Sport" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=42" title="Editovat zdrojový kód sekce Sport">editovat zdroj</a>]</div> K nejpopulárnějším sportům v Polsku patří fotbal, volejbal, plochá dráha, tenis nebo klasické lyžování. Největší úspěchy dosahuje tato země především ve volejbalu a ploché dráze. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:20190226_Seefeld_SJ_4160.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/20190226_Seefeld_SJ_4160.jpg/170px-20190226_Seefeld_SJ_4160.jpg" decoding="async" width="170" height="170" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/20190226_Seefeld_SJ_4160.jpg/255px-20190226_Seefeld_SJ_4160.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/20190226_Seefeld_SJ_4160.jpg/340px-20190226_Seefeld_SJ_4160.jpg 2x" data-file-width="3166" data-file-height="3166" /></a><figcaption><a href="/wiki/Kamil_Stoch" title="Kamil Stoch">Kamil Stoch</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Adam_Ma%C5%82ysz" title="Adam Małysz">Adam Małysz</a> a <a href="/wiki/Kamil_Stoch" title="Kamil Stoch">Kamil Stoch</a> učinili z Polska světovou velmoc ve <a href="/wiki/Skoky_na_ly%C5%BE%C3%ADch" title="Skoky na lyžích">skocích na lyžích</a>. Druhý jmenovaný má na svém kontě již tři olympijská zlata.<a href="#cite_note-151">[148]</a> Čtyři zlaté olympijské medaile má <a href="/wiki/Sportovn%C3%AD_ch%C5%AFze" title="Sportovní chůze">chodec</a> <a href="/wiki/Robert_Korzeniowski" title="Robert Korzeniowski">Robert Korzeniowski</a>.<a href="#cite_note-152">[149]</a> Tři sprinterka <a href="/wiki/Irena_Szewi%C5%84sk%C3%A1" title="Irena Szewińská">Irena Szewińská</a>.<a href="#cite_note-153">[150]</a> V Tokiu roku 2021 přidala třetí zlato i <a href="/wiki/Hod_kladivem" title="Hod kladivem">kladivářka</a> <a href="/wiki/Anita_W%C5%82odarczykov%C3%A1" title="Anita Włodarczyková">Anita Włodarczyková</a>.<a href="#cite_note-154">[151]</a> Dvě zlaté přivezli <a href="/wiki/Trojskok" title="Trojskok">trojskokan</a> <a href="/wiki/J%C3%B3zef_Szmidt" title="Józef Szmidt">Józef Szmidt</a>, <a href="/wiki/Judo" title="Judo">judista</a> <a href="/wiki/Waldemar_Legie%C5%84" title="Waldemar Legień">Waldemar Legień</a>, <a href="/wiki/Vrh_koul%C3%AD" title="Vrh koulí">koulař</a> <a href="/wiki/Tomasz_Majewski" title="Tomasz Majewski">Tomasz Majewski</a>, <a href="/wiki/Z%C3%A1pas" title="Zápas">zápasník</a> – klasik <a href="/wiki/Andrzej_Wro%C5%84ski" title="Andrzej Wroński">Andrzej Wroński</a> nebo <a href="/wiki/B%C4%9Bh_na_ly%C5%BE%C3%ADch" title="Běh na lyžích">běžkyně na lyžích</a> <a href="/wiki/Justyna_Kowalczykov%C3%A1" title="Justyna Kowalczyková">Justyna Kowalczyková</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bartosz_Kurek_(2018).JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Bartosz_Kurek_%282018%29.JPG/170px-Bartosz_Kurek_%282018%29.JPG" decoding="async" width="170" height="226" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Bartosz_Kurek_%282018%29.JPG/255px-Bartosz_Kurek_%282018%29.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Bartosz_Kurek_%282018%29.JPG/340px-Bartosz_Kurek_%282018%29.JPG 2x" data-file-width="2277" data-file-height="3033" /></a><figcaption><a href="/wiki/Bartosz_Kurek" title="Bartosz Kurek">Bartosz Kurek</a></figcaption></figure> <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_mu%C5%BEsk%C3%A1_volejbalov%C3%A1_reprezentace" title="Polská mužská volejbalová reprezentace">Mužská volejbalová reprezentace</a> vyhrála olympijské hry (<a href="/wiki/Volejbal_na_Letn%C3%ADch_olympijsk%C3%BDch_hr%C3%A1ch_1976" title="Volejbal na Letních olympijských hrách 1976">1976</a>), třikrát získala titul <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_volejbale_mu%C5%BE%C5%AF" title="Mistrovství světa ve volejbale mužů">mistrů světa</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_volejbale_mu%C5%BE%C5%AF_1974" title="Mistrovství světa ve volejbale mužů 1974">1974</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_volejbale_mu%C5%BE%C5%AF_2014" title="Mistrovství světa ve volejbale mužů 2014">2014</a>, <a href="/w/index.php?title=Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_volejbale_mu%C5%BE%C5%AF_2018&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mistrovství světa ve volejbale mužů 2018 (stránka neexistuje)">2018</a>)<a href="#cite_note-155">[152]</a> a dvakrát <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_volejbale_mu%C5%BE%C5%AF" title="Mistrovství Evropy ve volejbale mužů">mistrů Evropy</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_volejbale_mu%C5%BE%C5%AF_2009" title="Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2009">2009</a>, <a href="/w/index.php?title=Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_volejbale_mu%C5%BE%C5%AF_2023&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2023 (stránka neexistuje)">2023</a>).<a href="#cite_note-156">[153]</a> <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_%C5%BEensk%C3%A1_volejbalov%C3%A1_reprezentace" title="Polská ženská volejbalová reprezentace">Ženy</a> se staly dvakrát <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_volejbale_%C5%BEen" title="Mistrovství Evropy ve volejbale žen">evropskými šampiónkami</a> (<a href="/w/index.php?title=Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_volejbale_%C5%BEen_2003&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mistrovství Evropy ve volejbale žen 2003 (stránka neexistuje)">2003</a>, <a href="/w/index.php?title=Mistrovstv%C3%AD_Evropy_ve_volejbale_%C5%BEen_2005&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mistrovství Evropy ve volejbale žen 2005 (stránka neexistuje)">2005</a>). K nejznámějším volejbalistům patří <a href="/wiki/Bartosz_Kurek" title="Bartosz Kurek">Bartosz Kurek</a> nebo <a href="/wiki/Mariusz_Wlaz%C5%82y" title="Mariusz Wlazły">Mariusz Wlazły</a>. Členy síně slávy <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_volejbalov%C3%A1_federace" title="Mezinárodní volejbalová federace">Mezinárodní volejbalové federace</a> jsou <a href="/wiki/Tomasz_W%C3%B3jtowicz" title="Tomasz Wójtowicz">Tomasz Wójtowicz</a>, <a href="/wiki/Stanis%C5%82aw_Go%C5%9Bciniak" title="Stanisław Gościniak">Stanisław Gościniak</a> a <a href="/wiki/Edward_Skorek" title="Edward Skorek">Edward Skorek</a>.<a href="#cite_note-157">[154]</a> Brankář <a href="/wiki/S%C5%82awomir_Szmal" title="Sławomir Szmal">Sławomir Szmal</a> byl roku 2009 vyhlášen <a href="/wiki/Hr%C3%A1%C4%8D_roku_IHF" title="Hráč roku IHF">nejlepším házenkářem světa</a>.<a href="#cite_note-158">[155]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Robert_Lewandowski_2018,_JAP-POL_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Robert_Lewandowski_2018%2C_JAP-POL_%28cropped%29.jpg/250px-Robert_Lewandowski_2018%2C_JAP-POL_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="170" height="207" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Robert_Lewandowski_2018%2C_JAP-POL_%28cropped%29.jpg/330px-Robert_Lewandowski_2018%2C_JAP-POL_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Robert_Lewandowski_2018%2C_JAP-POL_%28cropped%29.jpg/500px-Robert_Lewandowski_2018%2C_JAP-POL_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="501" data-file-height="610" /></a><figcaption><a href="/wiki/Robert_Lewandowski" title="Robert Lewandowski">Robert Lewandowski</a></figcaption></figure> Hvězdou nejúspěšnější polské <a href="/wiki/Fotbal" title="Fotbal">fotbalové</a> generace byl <a href="/wiki/Zbigniew_Boniek" title="Zbigniew Boniek">Zbigniew Boniek</a>, k pilířům slavného <a href="/wiki/Polsk%C3%A1_fotbalov%C3%A1_reprezentace" title="Polská fotbalová reprezentace">reprezentačního mužstva</a> 70. a 80. let, které přivezlo dva bronzy ze <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale" title="Mistrovství světa ve fotbale">světových šampionátů</a> (<a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_1974" title="Mistrovství světa ve fotbale 1974">1974</a>, <a href="/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_ve_fotbale_1982" title="Mistrovství světa ve fotbale 1982">1982</a>), patřil i <a href="/wiki/Grzegorz_Lato" title="Grzegorz Lato">Grzegorz Lato</a>. K legendám patří i <a href="/wiki/Euzebiusz_Smolarek" title="Euzebiusz Smolarek">Ebi Smolarek</a> a <a href="/wiki/Jerzy_Dudek" title="Jerzy Dudek">Jerzy Dudek</a>. Několik posledních let vyhrává anketu fotbalista roku jednoznačně <a href="/wiki/Robert_Lewandowski" title="Robert Lewandowski">Robert Lewandowski</a>. Mezi známé fotbalové kluby patří například <a href="/wiki/Legia_Warszawa" title="Legia Warszawa">Legia Warszawa</a>, <a href="/wiki/Lech_Pozna%C5%84" title="Lech Poznań">Lech Poznaň</a> nebo <a href="/wiki/Wisla_Krakov" title="Wisla Krakov">Wisla Krakov</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Iga_%C5%9Awi%C4%85tek_(2023_US_Open)_10_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Iga_%C5%9Awi%C4%85tek_%282023_US_Open%29_10_%28cropped%29.jpg/170px-Iga_%C5%9Awi%C4%85tek_%282023_US_Open%29_10_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="170" height="234" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Iga_%C5%9Awi%C4%85tek_%282023_US_Open%29_10_%28cropped%29.jpg/255px-Iga_%C5%9Awi%C4%85tek_%282023_US_Open%29_10_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Iga_%C5%9Awi%C4%85tek_%282023_US_Open%29_10_%28cropped%29.jpg/340px-Iga_%C5%9Awi%C4%85tek_%282023_US_Open%29_10_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="1876" data-file-height="2578" /></a><figcaption><a href="/wiki/Iga_%C5%9Awi%C4%85tekov%C3%A1" title="Iga Świąteková">Iga Świąteková</a></figcaption></figure> První velmi úspěšnou polskou <a href="/wiki/Tenis" title="Tenis">tenistkou</a> byla <a href="/wiki/Agnieszka_Radwa%C5%84sk%C3%A1" title="Agnieszka Radwańská">Agnieszka Radwańská</a>, vítězka <a href="/wiki/Turnaj_mistry%C5%88" title="Turnaj mistryň">Turnaje mistryň</a> v roce 2015.<a href="#cite_note-159">[156]</a> Na ni navázala zejména <a href="/wiki/Iga_%C5%9Awi%C4%85tekov%C3%A1" title="Iga Świąteková">Iga Šwiateková</a>, která třikrát vyhrála <a href="/wiki/French_Open" title="French Open">Roland Garros</a><a href="#cite_note-160">[157]</a>, jednou <a href="/wiki/US_Open_(tenis)" title="US Open (tenis)">US Open</a><a href="#cite_note-161">[158]</a> a jako první Polka stanula v čele <a href="/wiki/%C5%BDeb%C5%99%C3%AD%C4%8Dek_WTA" title="Žebříček WTA">žebříčku WTA</a>.<a href="#cite_note-162">[159]</a><a href="#cite_note-163">[160]</a> Prvním Polákem ve <a href="/wiki/Formule_1" title="Formule 1">formuli 1</a> se stal <a href="/wiki/Robert_Kubica" title="Robert Kubica">Robert Kubica</a>, podařilo se mu vyhrát jeden závod, dvanáctkrát stát na stupních vítězů a v roce 2008 skončit na celkovém 4. místě. Mistrem světa v <a href="/wiki/Ploch%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Plochá dráha">ploché dráze</a> se stal <a href="/wiki/Jerzy_Szczakiel" title="Jerzy Szczakiel">Jerzy Szczakiel</a> (1976) a <a href="/wiki/Tomasz_Gollob" title="Tomasz Gollob">Tomasz Gollob</a> (2010). Nejúspěšnějším polským šachistou je <a href="/wiki/Miguel_Najdorf" title="Miguel Najdorf">Miguel Najdorf</a>, slavnými šachisty byli i <a href="/wiki/Johannes_Zukertort" title="Johannes Zukertort">Johannes Zukertort</a> či <a href="/wiki/Samuel_Reshevsky" title="Samuel Reshevsky">Samuel Reshevsky</a>. Současnými známými sportovci jsou například <a href="/wiki/%C5%81ukasz_Fabia%C5%84ski" title="Łukasz Fabiański">Lukasz Fabianski</a> (fotbal), <a href="/wiki/Marcin_Gortat" title="Marcin Gortat">Marcin Gortat</a> (basketbal), <a href="/wiki/Jerzy_Janowicz" title="Jerzy Janowicz">Jerzy Janowicz</a> (tenis) nebo <a href="/wiki/Tomasz_Adamek" title="Tomasz Adamek">Tomasz Adamek</a> (box). Od roku 1928 se každoročně koná cyklistický závod <a href="/wiki/Tour_de_Pologne" title="Tour de Pologne">Tour de Pologne</a>. V roce 1948 se poprvé jel <a href="/wiki/Z%C3%A1vod_m%C3%ADru" title="Závod míru">Závod míru</a> z Varšavy do Prahy a postupně se z něj stal největší cyklistický závod Východní Evropy. V roce 2011 byl ve Varšavě otevřen <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_stadion_(Var%C5%A1ava)" title="Národní stadion (Varšava)">Národní stadion</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kulturní_dědictví_UNESCO">Kulturní dědictví UNESCO</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=43" title="Editace sekce: Kulturní dědictví UNESCO" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=43" title="Editovat zdrojový kód sekce Kulturní dědictví UNESCO">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%CE%91%CE%BB%CE%B1%CF%84%CF%89%CF%81%CF%85%CF%87%CE%B5%CE%AF%CE%B1_%CE%92%CE%B9%CE%B5%CE%BB%CE%AF%CF%84%CF%83%CE%BA%CE%B1_5021.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/%CE%91%CE%BB%CE%B1%CF%84%CF%89%CF%81%CF%85%CF%87%CE%B5%CE%AF%CE%B1_%CE%92%CE%B9%CE%B5%CE%BB%CE%AF%CF%84%CF%83%CE%BA%CE%B1_5021.jpg/250px-%CE%91%CE%BB%CE%B1%CF%84%CF%89%CF%81%CF%85%CF%87%CE%B5%CE%AF%CE%B1_%CE%92%CE%B9%CE%B5%CE%BB%CE%AF%CF%84%CF%83%CE%BA%CE%B1_5021.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/%CE%91%CE%BB%CE%B1%CF%84%CF%89%CF%81%CF%85%CF%87%CE%B5%CE%AF%CE%B1_%CE%92%CE%B9%CE%B5%CE%BB%CE%AF%CF%84%CF%83%CE%BA%CE%B1_5021.jpg/330px-%CE%91%CE%BB%CE%B1%CF%84%CF%89%CF%81%CF%85%CF%87%CE%B5%CE%AF%CE%B1_%CE%92%CE%B9%CE%B5%CE%BB%CE%AF%CF%84%CF%83%CE%BA%CE%B1_5021.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/%CE%91%CE%BB%CE%B1%CF%84%CF%89%CF%81%CF%85%CF%87%CE%B5%CE%AF%CE%B1_%CE%92%CE%B9%CE%B5%CE%BB%CE%AF%CF%84%CF%83%CE%BA%CE%B1_5021.jpg/500px-%CE%91%CE%BB%CE%B1%CF%84%CF%89%CF%81%CF%85%CF%87%CE%B5%CE%AF%CE%B1_%CE%92%CE%B9%CE%B5%CE%BB%CE%AF%CF%84%CF%83%CE%BA%CE%B1_5021.jpg 2x" data-file-width="4443" data-file-height="2962" /></a><figcaption>Kaple sv. Kingy, patronky polských horníků, v <a href="/wiki/Soln%C3%BD_d%C5%AFl_Wieliczka" title="Solný důl Wieliczka">solném dole Wieliczka</a></figcaption></figure> <table width="70%"> <tbody><tr> <td width="50%" valign="top"> <ul><li><a href="/wiki/B%C4%9Blov%C4%9B%C5%BEsk%C3%BD_prales" title="Bělověžský prales">Bělověžský prales</a></li> <li><a href="/wiki/D%C5%99ev%C4%9Bn%C3%A9_kostely_v_ji%C5%BEn%C3%ADm_Malopolsku" title="Dřevěné kostely v jižním Malopolsku">Dřevěné kostely v jižním Malopolsku</a></li> <li><a href="/wiki/Hala_stolet%C3%AD_ve_Vratislavi" title="Hala století ve Vratislavi">Hala století ve Vratislavi</a></li> <li><a href="/wiki/Malbork_(hrad)" title="Malbork (hrad)">Hrad Malbork</a></li> <li><a href="/wiki/Kalwaria_Zebrzydowska" title="Kalwaria Zebrzydowska">Kalwaria Zebrzydowska</a></li> <li><a href="/wiki/Karpatsk%C3%A9_d%C5%99ev%C4%9Bn%C3%A9_chr%C3%A1my_v_Polsku_a_na_Ukrajin%C4%9B" title="Karpatské dřevěné chrámy v Polsku a na Ukrajině">Karpatské dřevěné chrámy</a></li> <li><a href="/wiki/Kostely_m%C3%ADru" title="Kostely míru">Kostely míru</a> ve městech <a href="/wiki/Kostel_m%C3%ADru_v_Jaworu" title="Kostel míru v Jaworu">Jawor</a> a <a href="/wiki/Kostel_m%C3%ADru_ve_Sv%C3%ADdnici" title="Kostel míru ve Svídnici">Svídnice</a></li> <li><a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakov</a></li></ul> </td> <td width="50%" valign="top"> <ul><li><a href="/wiki/Krzemionki" title="Krzemionki">Krzemionki</a></li> <li><a href="/wiki/Auschwitz" title="Auschwitz">Osvětim-Březinka</a></li> <li><a href="/wiki/Park_Muskau" title="Park Muskau">Park Muzakowski</a></li> <li><a href="/wiki/P%C5%AFvodn%C3%AD_bukov%C3%A9_lesy_Karpat_a_dal%C5%A1%C3%ADch_oblast%C3%AD_Evropy" title="Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy">Původní bukové lesy Karpat</a></li> <li>Solné doly <a href="/wiki/Soln%C3%BD_d%C5%AFl_Wieliczka" title="Solný důl Wieliczka">Wieliczka</a> a <a href="/wiki/Soln%C3%BD_d%C5%AFl_Bochnia" title="Solný důl Bochnia">Bochnia</a></li> <li><a href="/wiki/Toru%C5%88" title="Toruň">Toruň</a></li> <li><a href="/wiki/Var%C5%A1avsk%C3%A9_star%C3%A9_m%C4%9Bsto" title="Varšavské staré město">Varšavské staré město</a></li> <li><a href="/wiki/Zamo%C5%9B%C4%87" title="Zamość">Zamość</a></li></ul> </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Svátky">Svátky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=44" title="Editace sekce: Svátky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=44" title="Editovat zdrojový kód sekce Svátky">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Procesja_Bo%C5%BCego_Cia%C5%82a_-_%C5%9Awi%C4%99toch%C5%82owice_Lipiny_(6).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Procesja_Bo%C5%BCego_Cia%C5%82a_-_%C5%9Awi%C4%99toch%C5%82owice_Lipiny_%286%29.jpg/220px-Procesja_Bo%C5%BCego_Cia%C5%82a_-_%C5%9Awi%C4%99toch%C5%82owice_Lipiny_%286%29.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Procesja_Bo%C5%BCego_Cia%C5%82a_-_%C5%9Awi%C4%99toch%C5%82owice_Lipiny_%286%29.jpg/330px-Procesja_Bo%C5%BCego_Cia%C5%82a_-_%C5%9Awi%C4%99toch%C5%82owice_Lipiny_%286%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Procesja_Bo%C5%BCego_Cia%C5%82a_-_%C5%9Awi%C4%99toch%C5%82owice_Lipiny_%286%29.jpg/440px-Procesja_Bo%C5%BCego_Cia%C5%82a_-_%C5%9Awi%C4%99toch%C5%82owice_Lipiny_%286%29.jpg 2x" data-file-width="3872" data-file-height="2592" /></a><figcaption>Procesí na svátek <a href="/wiki/Slavnost_T%C4%9Bla_a_Krve_P%C3%A1n%C4%9B" title="Slavnost Těla a Krve Páně">Božího Těla</a>. <a href="/wiki/%C5%9Awi%C4%99toch%C5%82owice" title="Świętochłowice">Świętochłowice</a> 2007</figcaption></figure> <ul><li>Stálé svátky <ul><li><a href="/wiki/1._leden" title="1. leden">1. ledna</a> <a href="/wiki/Nov%C3%BD_rok" title="Nový rok">Nový rok</a> (Nowy Rok)</li> <li><a href="/wiki/6._leden" title="6. leden">6. ledna</a> <a href="/wiki/T%C5%99i_kr%C3%A1lov%C3%A9" title="Tři králové">Tři králové</a> (Trzech Króli)</li> <li><a href="/wiki/1._kv%C4%9Bten" title="1. květen">1. května</a> <a href="/wiki/Sv%C3%A1tek_pr%C3%A1ce" title="Svátek práce">Svátek práce</a> (Święto Pracy)</li> <li><a href="/wiki/3._kv%C4%9Bten" title="3. květen">3. května</a> <a href="/wiki/%C3%9Astava_z_3._kv%C4%9Btna_1791" title="Ústava z 3. května 1791">Ústava z 3. května 1791</a> (Uchwalenie Konstytucji 3 Maja)</li> <li><a href="/wiki/15._srpen" title="15. srpen">15. srpna</a> Nanebevzetí Panny Marie, Polské Armády (Wniebowzięcie Najświętszej Maryi Panny, Święto Wojska Polskiego)</li> <li><a href="/wiki/1._listopad" title="1. listopad">1. listopadu</a> Všech svatých (Wszystkich Świętych)</li> <li><a href="/wiki/11._listopad" title="11. listopad">11. listopadu</a> Den nezávislosti Polska (1918) (Odzyskanie Niepodległości)</li> <li><a href="/wiki/25._prosinec" title="25. prosinec">25. prosince</a> – <a href="/wiki/26._prosinec" title="26. prosinec">26. prosince</a> Vánoce (Boże Narodzenie)</li></ul></li> <li>Pohyblivé svátky <ul><li><a href="/wiki/Slavnost_Zmrtv%C3%BDchvst%C3%A1n%C3%AD_P%C3%A1n%C4%9B" title="Slavnost Zmrtvýchvstání Páně">Velikonoční neděle</a> (Zmartwychwstanie Pańskie – Niedziela Wielkanocna)</li> <li><a href="/wiki/Velikono%C4%8Dn%C3%AD_pond%C4%9Bl%C3%AD" title="Velikonoční pondělí">Velikonoční pondělí</a> (Poniedziałek Wielkanocny)</li> <li><a href="/wiki/Letnice" title="Letnice">Seslání Ducha Svatého</a> – (Zesłania Ducha Świętego – Zielone Świątki) – v neděli, 50 dnů po Velikonoční neděli</li> <li><a href="/wiki/Slavnost_T%C4%9Bla_a_Krve_P%C3%A1n%C4%9B" title="Slavnost Těla a Krve Páně">Těla a Krve Páně</a> – Boží tělo (Ciała i Krwi Pańskiej – Boże Ciało) – ve čtvrtek, 60 dnů po Velikonoční neděli</li></ul></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=45" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=45" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=46" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=46" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> Polsko sousedí s <a href="/wiki/Kaliningradsk%C3%A1_oblast" title="Kaliningradská oblast">Kaliningradskou oblastí</a>, <a href="/wiki/Exkl%C3%A1va" title="Exkláva">exklávou</a> Ruska. </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> Nebo název pole označující volný prostor na daném území. V Životě svatého Vojtěcha (asi 1000) se vyskytuje latinská forma Polani, v kronice <a href="/wiki/D%C4%9Btmar_z_Merseburku" title="Dětmar z Merseburku">Dětmara z Merseburku</a> (1002) – Poleni. </li> <li id="cite_note-117"><a href="#cite_ref-117">↑</a> 17. října roku 2023 je plánována konference Religiozita a spiritualita v současné České republice a Polsku připravovaná na <a href="/wiki/Husitsk%C3%A1_teologick%C3%A1_fakulta_Univerzity_Karlovy" title="Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy">Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze</a>.<a href="#cite_note-116">[114]</a> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=47" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=47" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Poland?oldid=1184886212">Poland</a> na anglické Wikipedii.<div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><a href="#cite_ref-1">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Informacja o wstępnych wynikach Narodowego Spisu Powszechnego Ludności i Mieszkań 2021. [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/6494/1/1/1/informacja_o_wstepnych_wynikach_nsp_2021.docx">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Informacja+o+wst%C4%99pnych+wynikach+Narodowego+Spisu+Powszechnego+Ludno%C5%9Bci+i+Mieszka%C5%84+2021.&rft_id=https%3A%2F%2Fstat.gov.pl%2Fdownload%2Fgfx%2Fportalinformacyjny%2Fpl%2Fdefaultaktualnosci%2F6494%2F1%2F1%2F1%2Finformacja_o_wstepnych_wynikach_nsp_2021.docx">  </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GUS. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2023 roku [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://stat.gov.pl/obszary-tematyczne/ludnosc/ludnosc/powierzchnia-i-ludnosc-w-przekroju-terytorialnym-w-2023-roku,7,20.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Powierzchnia+i+ludno%C5%9B%C4%87+w+przekroju+terytorialnym+w+2023+roku&rft_id=https%3A%2F%2Fstat.gov.pl%2Fobszary-tematyczne%2Fludnosc%2Fludnosc%2Fpowierzchnia-i-ludnosc-w-przekroju-terytorialnym-w-2023-roku%2C7%2C20.html&rft.aulast=GUS"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Poland country profile [online]. 12 November 2023 [cit. 2023-11-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bbc.com/news/world-europe-17753718">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Poland+country+profile&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bbc.com%2Fnews%2Fworld-europe-17753718"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Census_2021-5"><a href="#cite_ref-Census_2021_5-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Final results of the National Population and Housing Census 2021 [online]. Statistics Poland. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/6536/10/1/1/wyniki_ostateczne_nsp2021_nar_jezyk_wyznanie_29_09_202.xlsx">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Final+results+of+the+National+Population+and+Housing+Census+2021&rft_id=https%3A%2F%2Fstat.gov.pl%2Fdownload%2Fgfx%2Fportalinformacyjny%2Fpl%2Fdefaultaktualnosci%2F6536%2F10%2F1%2F1%2Fwyniki_ostateczne_nsp2021_nar_jezyk_wyznanie_29_09_202.xlsx&rft.pub=Statistics+Poland"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-7"><a href="#cite_ref-7">↑</a> Stanisław Rospond, Gramatyka historyczna języka polskiego z ćwiczeniami, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2009, s. 114, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-01-13992-6" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-01-13992-6">978-83-01-13992-6</a>. </li> <li id="cite_note-:02-8">↑ <a href="#cite_ref-:02_8-0">a</a> <a href="#cite_ref-:02_8-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KLEMENSIEWICZ, Zenon; LEHR-SPŁAWIŃSKI, Tadeusz; URBAŃCZYK, Stanisław. Gramatyka historyczna języka polskiego. Wyd. 4 [z uzupełnieniami. vyd. Warszawa: Państ. Wydaw. Naukowe 611 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-01-00995-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-01-00995-3">978-83-01-00995-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Gramatyka+historyczna+j%C4%99zyka+polskiego&rft.isbn=978-83-01-00995-3&rft.aulast=Klemensiewicz&rft.aufirst=Zenon&rft.au=Lehr-Sp%C5%82awi%C5%84ski%2C+Tadeusz&rft.au=Urba%C5%84czyk%2C+Stanis%C5%82aw&rft.place=Warszawa&rft.pub=Pa%C5%84st.+Wydaw.+Naukowe&rft.edition=Wyd.+4+%5Bz+uzupe%C5%82nieniami&rft.tpages=611">  </li> <li id="cite_note-:2-9">↑ <a href="#cite_ref-:2_9-0">a</a> <a href="#cite_ref-:2_9-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Biskupin - zatopiony gród. Onet Podróże [online]. 2013-10-15 [cit. 2019-10-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://podroze.onet.pl/polska/kujawsko-pomorskie/biskupin-historia-pierwszej-polskiej-osady/sssj2wc">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Onet+Podr%C3%B3%C5%BCe&rft_id=https%3A%2F%2Fpodroze.onet.pl%2Fpolska%2Fkujawsko-pomorskie%2Fbiskupin-historia-pierwszej-polskiej-osady%2Fsssj2wc&rft.atitle=Biskupin+-+zatopiony+gr%C3%B3d&rft.date=2013-10-15">  </li> <li id="cite_note-:3-10">↑ <a href="#cite_ref-:3_10-0">a</a> <a href="#cite_ref-:3_10-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> [Nasz wywiad] Rzymianie na Kujawach – sensacja w polskiej archeologii. Do Rzeczy [online]. 2018-04-28 [cit. 2019-10-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://superhistoria.pl/starozytnosc/63019/nasz-wywiad-rzymianie-na-kujawach-sensacja-w-polskiej-archeologii.html">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Do+Rzeczy&rft_id=https%3A%2F%2Fsuperhistoria.pl%2Fstarozytnosc%2F63019%2Fnasz-wywiad-rzymianie-na-kujawach-sensacja-w-polskiej-archeologii.html&rft.atitle=%5BNasz+wywiad%5D+Rzymianie+na+Kujawach+%E2%80%93+sensacja+w+polskiej+archeologii&rft.date=2018-04-28">  </li> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Doubravka Přemyslovna: Křesťanka mezi pohanskými Poláky. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2017-08-26 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/doubravka-premyslovna-krestanka-mezi-pohanskymi-polaky">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fdoubravka-premyslovna-krestanka-mezi-pohanskymi-polaky&rft.atitle=Doubravka+P%C5%99emyslovna%3A+K%C5%99es%C5%A5anka+mezi+pohansk%C3%BDmi+Pol%C3%A1ky&rft.date=2017-08-26">  </li> <li id="cite_note-12"><a href="#cite_ref-12">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VOJÁČEK, Lukáš. Boleslav I. Chrabrý: Získal pro Polsko královskou korunu!. epochaplus.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://epochaplus.cz/boleslav-i-chrabry-ziskal-pro-polsko-kralovskou-korunu/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=epochaplus.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fepochaplus.cz%2Fboleslav-i-chrabry-ziskal-pro-polsko-kralovskou-korunu%2F&rft.atitle=Boleslav+I.+Chrabr%C3%BD%3A+Z%C3%ADskal+pro+Polsko+kr%C3%A1lovskou+korunu%21&rft.aulast=Voj%C3%A1%C4%8Dek&rft.aufirst=Luk%C3%A1%C5%A1">  </li> <li id="cite_note-13"><a href="#cite_ref-13">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">OLEJNIK, Karol. Głogów 1109. [s.l.]: Dom Wydawniczy Bellona 116 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=ZKGxAAAACAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-11-08945-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-11-08945-7">978-83-11-08945-7</a>. (polsky) Google-Books-ID: ZKGxAAAACAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=G%C5%82og%C3%B3w+1109&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DZKGxAAAACAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-83-11-08945-7&rft.aulast=Olejnik&rft.aufirst=Karol&rft.pub=Dom+Wydawniczy+Bellona&rft.tpages=116">  </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Když Tataři zvítězili v bitvě na Lehnickém poli, střední Evropu před nimi zachránilo jen obrovské štěstí. Náš region [online]. 2019-04-09 [cit. 2019-10-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191019122506/https://nasregion.cz/kdyz-tatari-zvitezili-v-bitve-na-lehnickem-poli-stredni-evropu-pred-nimi-zachranilo-jen-obrovske-stesti-98818">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nasregion.cz/kdyz-tatari-zvitezili-v-bitve-na-lehnickem-poli-stredni-evropu-pred-nimi-zachranilo-jen-obrovske-stesti-98818/">originálu</a> dne 2019-10-19.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=N%C3%A1%C5%A1+region&rft_id=https%3A%2F%2Fnasregion.cz%2Fkdyz-tatari-zvitezili-v-bitve-na-lehnickem-poli-stredni-evropu-pred-nimi-zachranilo-jen-obrovske-stesti-98818%2F&rft.atitle=Kdy%C5%BE+Tata%C5%99i+zv%C3%ADt%C4%9Bzili+v+bitv%C4%9B+na+Lehnick%C3%A9m+poli%2C+st%C5%99edn%C3%AD+Evropu+p%C5%99ed+nimi+zachr%C3%A1nilo+jen+obrovsk%C3%A9+%C5%A1t%C4%9Bst%C3%AD&rft.date=2019-04-09">  </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.piastowie.kei.pl/piast2/lokietek.htm">Władysław Łokietek</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20090918223744/http://www.piastowie.kei.pl/piast2/lokietek.htm">Archivováno</a> 18. 9. 2009 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. piastowie.kei.pl </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> <cite style="font-style:normal;">FINGERLAND, Jan. Příběhy vášně a intrik: Proč Kazimír III. Veliký pozval Židy do Polska a jaké měl vztahy k českým zemím?. Reflex.cz [online]. 2022-03-24 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz//clanek/historie/112312/pribehy-vasne-a-intrik-proc-kazimir-iii-veliky-pozval-zidy-do-polska-a-jake-mel-vztahy-k-ceskym-zemim.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2F%2Fclanek%2Fhistorie%2F112312%2Fpribehy-vasne-a-intrik-proc-kazimir-iii-veliky-pozval-zidy-do-polska-a-jake-mel-vztahy-k-ceskym-zemim.html&rft.atitle=P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhy+v%C3%A1%C5%A1n%C4%9B+a+intrik%3A+Pro%C4%8D+Kazim%C3%ADr+III.+Velik%C3%BD+pozval+%C5%BDidy+do+Polska+a+jak%C3%A9+m%C4%9Bl+vztahy+k+%C4%8Desk%C3%BDm+zem%C3%ADm%3F&rft.date=2022-03-24&rft.aulast=Fingerland&rft.aufirst=Jan">  </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KNOLL, Paul W. Casimir the Great and the University of Cracow. Jahrbücher für Geschichte Osteuropas. 1968, roč. 16, čís. 2, s. 232–249. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/41043482">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0021-4019">0021-4019</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Jahrb%C3%BCcher+f%C3%BCr+Geschichte+Osteuropas&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F41043482&rft.atitle=Casimir+the+Great+and+the+University+of+Cracow&rft.date=1968&rft.volume=16&rft.issue=2&rft.pages=232%E2%80%93249&rft.issn=0021-4019&rft.aulast=Knoll&rft.aufirst=Paul+W.">  </li> <li id="cite_note-18"><a href="#cite_ref-18">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Kazimír III. Veliký — Lidé — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2019-10-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ceskatelevize.cz/lide/kazimir-iii-veliky/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ceskatelevize.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ceskatelevize.cz%2Flide%2Fkazimir-iii-veliky%2F&rft.atitle=Kazim%C3%ADr+III.+Velik%C3%BD+%E2%80%94+Lid%C3%A9+%E2%80%94+%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DEMBKOWSKI, Harry E. The Union of Lublin, Polish Federalism in the Golden Age. [s.l.]: East European Monographs 400 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=svAaAAAAMAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-88033-009-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-88033-009-1">978-0-88033-009-1</a>. (anglicky) Google-Books-ID: svAaAAAAMAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Union+of+Lublin%2C+Polish+Federalism+in+the+Golden+Age&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DsvAaAAAAMAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-88033-009-1&rft.aulast=Dembkowski&rft.aufirst=Harry+E.&rft.pub=East+European+Monographs&rft.tpages=400">  </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Bitva rytířů a mýtů. U Grunwaldu byl roku 1410 i Žižka. TÝDEN.cz [online]. 2010-07-15 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/bitva-rytiru-a-mytu-u-grunwaldu-byl-roku-1410-i-zizka_175538.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=T%C3%9DDEN.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.tyden.cz%2Frubriky%2Fzahranici%2Fden-d%2Fbitva-rytiru-a-mytu-u-grunwaldu-byl-roku-1410-i-zizka_175538.html&rft.atitle=Bitva+ryt%C3%AD%C5%99%C5%AF+a+m%C3%BDt%C5%AF.+U+Grunwaldu+byl+roku+1410+i+%C5%BDi%C5%BEka&rft.date=2010-07-15">  </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WAGNER, W. J. The New Constitution of Poland. The American Journal of Comparative Law. 1953, roč. 2, čís. 1, s. 59–63. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/837996">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0002-919X">0002-919X</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.2307%2F837996">10.2307/837996</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+American+Journal+of+Comparative+Law&rft_id=info:doi/10.2307%2F837996&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F837996&rft.atitle=The+New+Constitution+of+Poland&rft.date=1953&rft.volume=2&rft.issue=1&rft.pages=59%E2%80%9363&rft.issn=0002-919X&rft.aulast=Wagner&rft.aufirst=W.+J.">  </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Polská vládní strana odmítla rezoluci oceňující přínos protestantů k dějinám země. Plus [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a>, 2017-12-20 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/polska-vladni-strana-odmitla-rezoluci-ocenujici-prinos-protestantu-k-dejinam-6504242">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Plus&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Fpolska-vladni-strana-odmitla-rezoluci-ocenujici-prinos-protestantu-k-dejinam-6504242&rft.atitle=Polsk%C3%A1+vl%C3%A1dn%C3%AD+strana+odm%C3%ADtla+rezoluci+oce%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD+p%C5%99%C3%ADnos+protestant%C5%AF+k+d%C4%9Bjin%C3%A1m+zem%C4%9B&rft.date=2017-12-20&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TRONNER, Pavel. Mikuláš Koperník: Ten, kdo donutil Zemi létat. VTM.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://vtm.zive.cz/clanky/mikulas-kopernik-ten-kdo-donutil-zemi-letat/sc-870-a-193679/default.aspx">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=VTM.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fvtm.zive.cz%2Fclanky%2Fmikulas-kopernik-ten-kdo-donutil-zemi-letat%2Fsc-870-a-193679%2Fdefault.aspx&rft.atitle=Mikul%C3%A1%C5%A1+Kopern%C3%ADk%3A+Ten%2C+kdo+donutil+Zemi+l%C3%A9tat&rft.aulast=Tronner&rft.aufirst=Pavel">  </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ottův slovník naučný/Polsko – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2019-10-20]. <a class="external text" href="https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Polsko">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=cs.wikisource.org&rft_id=https%3A%2F%2Fcs.wikisource.org%2Fwiki%2FOtt%25C5%25AFv_slovn%25C3%25ADk_nau%25C4%258Dn%25C3%25BD%2FPolsko&rft.atitle=Ott%C5%AFv+slovn%C3%ADk+nau%C4%8Dn%C3%BD%2FPolsko+%E2%80%93+Wikizdroje">  </li> <li id="cite_note-25"><a href="#cite_ref-25">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MUNZAR, Zdeněk. 1683 – Začátek konce osmanské expanze do Evropy [online]. Vojenský historický ústav Praha [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.vhu.cz/1683-zacatek-konce-osmanske-expanze-do-evropy/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=1683+%E2%80%93+Za%C4%8D%C3%A1tek+konce+osmansk%C3%A9+expanze+do+Evropy&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.vhu.cz%2F1683-zacatek-konce-osmanske-expanze-do-evropy%2F&rft.aulast=Munzar&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk&rft.pub=Vojensk%C3%BD+historick%C3%BD+%C3%BAstav+Praha">  </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KAPLAN, Herbert Harold. The Election of the Last King of Poland: Stanislas Augustus Poniatowski. The Polish Review. 1957, roč. 2, čís. 1, s. 27–49. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/25776095">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0032-2970">0032-2970</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Polish+Review&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F25776095&rft.atitle=The+Election+of+the+Last+King+of+Poland%3A+Stanislas+Augustus+Poniatowski&rft.date=1957&rft.volume=2&rft.issue=1&rft.pages=27%E2%80%9349&rft.issn=0032-2970&rft.aulast=KAPLAN&rft.aufirst=Herbert+Harold">  </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Barská konfederace. leporelo.info [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210517092619/https://leporelo.info/barska-konfederace">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://leporelo.info/barska-konfederace">originálu</a> dne 2021-05-17.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=leporelo.info&rft_id=https%3A%2F%2Fleporelo.info%2Fbarska-konfederace&rft.atitle=Barsk%C3%A1+konfederace">  </li> <li id="cite_note-28"><a href="#cite_ref-28">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LUKOWSKI, Jerzy. The Partitions of Poland 1772, 1793, 1795. [s.l.]: Routledge 249 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=Zm3XAwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-317-88694-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-317-88694-5">978-1-317-88694-5</a>. (anglicky) Google-Books-ID: Zm3XAwAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Partitions+of+Poland+1772%2C+1793%2C+1795&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DZm3XAwAAQBAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-1-317-88694-5&rft.aulast=Lukowski&rft.aufirst=Jerzy&rft.pub=Routledge&rft.tpages=249">  </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SZYNDLER, Bartłomiej. Powstanie kościuszkowskie 1794. [s.l.]: Wydawn. Ancher 498 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=rxBpAAAAMAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-83-85576-10-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-83-85576-10-5">978-83-85576-10-5</a>. (polsky) Google-Books-ID: rxBpAAAAMAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Powstanie+ko%C5%9Bciuszkowskie+1794&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DrxBpAAAAMAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-83-85576-10-5&rft.aulast=Szyndler&rft.aufirst=Bart%C5%82omiej&rft.pub=Wydawn.+Ancher&rft.tpages=498">  </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> <cite style="font-style:normal;">STANLEY, John. French Attitudes toward Poland in the Napoleonic Period. Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes. 2007, roč. 49, čís. 3/4, s. 209–227. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/40871200">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0008-5006">0008-5006</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Canadian+Slavonic+Papers+%2F+Revue+Canadienne+des+Slavistes&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F40871200&rft.atitle=French+Attitudes+toward+Poland+in+the+Napoleonic+Period&rft.date=2007&rft.volume=49&rft.issue=3%2F4&rft.pages=209%E2%80%93227&rft.issn=0008-5006&rft.aulast=Stanley&rft.aufirst=John">  </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DYBAŚ, Bogusław. Die polnische Frage und der Wiener Kongress 1814-1815. [s.l.]: Verlag der österreichischen Akademie der Wissenschaften 226 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=1jOuzgEACAAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-7001-8580-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-7001-8580-2">978-3-7001-8580-2</a>. (německy) Google-Books-ID: 1jOuzgEACAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Die+polnische+Frage+und+der+Wiener+Kongress+1814-1815&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3D1jOuzgEACAAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-3-7001-8580-2&rft.aulast=Dyba%C5%9B&rft.aufirst=Bogus%C5%82aw&rft.pub=Verlag+der+%C3%B6sterreichischen+Akademie+der+Wissenschaften&rft.tpages=226">  </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The November Uprising – what were the Poles fighting for and why?. Poland.pl [online]. 2018-11-29 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://poland.pl/history/historical-events/the-november-uprising-what-were-the-poles-fighting-for-and-why/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Poland.pl&rft_id=https%3A%2F%2Fpoland.pl%2Fhistory%2Fhistorical-events%2Fthe-november-uprising-what-were-the-poles-fighting-for-and-why%2F&rft.atitle=The+November+Uprising+%E2%80%93+what+were+the+Poles+fighting+for+and+why%3F&rft.date=2018-11-29">  </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LHOŤAN, Lukáš. Polské povstání proti ruské okupaci skončilo v kaluži polské krve. Povstalců se nezastal ani papež. Reflex.cz [online]. 2020-01-22 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz//clanek/historie/99426/polske-povstani-proti-ruske-okupaci-skoncilo-v-kaluzi-polske-krve-povstalcu-se-nezastal-ani-papez.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2F%2Fclanek%2Fhistorie%2F99426%2Fpolske-povstani-proti-ruske-okupaci-skoncilo-v-kaluzi-polske-krve-povstalcu-se-nezastal-ani-papez.html&rft.atitle=Polsk%C3%A9+povst%C3%A1n%C3%AD+proti+rusk%C3%A9+okupaci+skon%C4%8Dilo+v+kalu%C5%BEi+polsk%C3%A9+krve.+Povstalc%C5%AF+se+nezastal+ani+pape%C5%BE&rft.date=2020-01-22&rft.aulast=Lho%C5%A5an&rft.aufirst=Luk%C3%A1%C5%A1">  </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SOWA, KAZIMIERZ Z. The Development of Cracow in the 19th Century against the Background of the Historic Role of the City. The Polish Sociological Bulletin. 1986, čís. 73/74, s. 113–124. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/44816245">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0032-2997">0032-2997</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Polish+Sociological+Bulletin&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F44816245&rft.atitle=The+Development+of+Cracow+in+the+19th+Century+against+the+Background+of+the+Historic+Role+of+the+City&rft.date=1986&rft.issue=73%2F74&rft.pages=113%E2%80%93124&rft.issn=0032-2997&rft.aulast=SOWA&rft.aufirst=KAZIMIERZ+Z.">  </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> <a href="/wiki/Norman_Davies" title="Norman Davies">DAVIES Norman</a>, God's Playground: A History of Poland, <a href="/w/index.php?title=Columbia_University_Press&action=edit&redlink=1" class="new" title="Columbia University Press (stránka neexistuje)">Columbia University Press</a>, 2005, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-231-12819-3" title="Speciální:Zdroje knih/0-231-12819-3">0-231-12819-3</a>, s. 170. </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WANDYCZ, Piotr S. The Polish Question, in The Treaty of Versailles. A Reassessment after 75 Years. Příprava vydání Elisabeth Glaser, Gerald D. Feldman, Manfred F. Boemeke. Cambridge: Cambridge University Press (Publications of the German Historical Institute). <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cambridge.org/core/books/treaty-of-versailles/polish-question/D485AE438E817411613EAF845D6F931A">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-62888-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-62888-4">978-0-521-62888-4</a>. S. 313–336. DOI: 10.1017/CBO9781139052450.015.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Polish+Question%2C+in+The+Treaty+of+Versailles.+A+Reassessment+after+75+Years&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cambridge.org%2Fcore%2Fbooks%2Ftreaty-of-versailles%2Fpolish-question%2FD485AE438E817411613EAF845D6F931A&rft.isbn=978-0-521-62888-4&rft.aulast=Wandycz&rft.aufirst=Piotr+S.&rft.place=Cambridge&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.series=Publications+of+the+German+Historical+Institute&rft.pages=313%E2%80%93336">  </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Debakl Rudé armády. Před sto lety Poláci předvedli „zázrak na Visle“. iDNES.cz [online]. 2020-08-15 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/polsko-rusko-vyroci-1920-bitva-u-varsavy-zazrak-na-visle.A200810_133212_zahranicni_aha">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fpolsko-rusko-vyroci-1920-bitva-u-varsavy-zazrak-na-visle.A200810_133212_zahranicni_aha&rft.atitle=Debakl+Rud%C3%A9+arm%C3%A1dy.+P%C5%99ed+sto+lety+Pol%C3%A1ci+p%C5%99edvedli+%E2%80%9Ez%C3%A1zrak+na+Visle%E2%80%9C&rft.date=2020-08-15">  </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KRUPKA, Jaroslav. Před 80 lety vpadli Sověti do Polska. Odstartovali tím krvavý teror. Deník.cz. 2019-09-17. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.denik.cz/ze_sveta/na-vychod-ne-tam-jsou-rusove-pred-80-lety-se-soveti-pridali-k-napadeni-polska-20200916.html">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Den%C3%ADk.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.denik.cz%2Fze_sveta%2Fna-vychod-ne-tam-jsou-rusove-pred-80-lety-se-soveti-pridali-k-napadeni-polska-20200916.html&rft.atitle=P%C5%99ed+80+lety+vpadli+Sov%C4%9Bti+do+Polska.+Odstartovali+t%C3%ADm+krvav%C3%BD+teror&rft.date=2019-09-17&rft.aulast=Krupka&rft.aufirst=Jaroslav">  </li> <li id="cite_note-39"><a href="#cite_ref-39">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JANUSZEK, Tomáš. Sedmidenní válka. Konflikt, který určil podobu Těšínského Slezska. Moravskoslezský deník. 2023-01-23. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/sedmidenni-valka-konflikt-ktery-urcil-podobu-tesinskeho-slezska-20230123.html">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Moravskoslezsk%C3%BD+den%C3%ADk&rft_id=https%3A%2F%2Fmoravskoslezsky.denik.cz%2Fzpravy_region%2Fsedmidenni-valka-konflikt-ktery-urcil-podobu-tesinskeho-slezska-20230123.html&rft.atitle=Sedmidenn%C3%AD+v%C3%A1lka.+Konflikt%2C+kter%C3%BD+ur%C4%8Dil+podobu+T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%A9ho+Slezska&rft.date=2023-01-23&rft.aulast=Januszek&rft.aufirst=Tom%C3%A1%C5%A1">  </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VOLFOVÁ, Tereza. Češi proti Polákům. Před sto lety začala sedmidenní válka o Těšínsko. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-23 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2705612-cesi-proti-polakum-pred-sto-lety-zacala-sedmidenni-valka-o-tesinsko">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fdomaci%2F2705612-cesi-proti-polakum-pred-sto-lety-zacala-sedmidenni-valka-o-tesinsko&rft.atitle=%C4%8Ce%C5%A1i+proti+Pol%C3%A1k%C5%AFm.+P%C5%99ed+sto+lety+za%C4%8Dala+sedmidenn%C3%AD+v%C3%A1lka+o+T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko&rft.date=2019-01-23&rft.aulast=Volfov%C3%A1&rft.aufirst=Tereza&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-41"><a href="#cite_ref-41">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Poláci anektovali před 100 lety svou vlastní loutkovou republiku. iDNES.cz [online]. 2022-03-27. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/pred-100-lety-polsko-litva-anexe-loutkova-republika-stat.A220325_202445_pred-100-lety_vojt">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Ftechnet%2Fpred-100-lety%2Fpred-100-lety-polsko-litva-anexe-loutkova-republika-stat.A220325_202445_pred-100-lety_vojt&rft.atitle=Pol%C3%A1ci+anektovali+p%C5%99ed+100+lety+svou+vlastn%C3%AD+loutkovou+republiku&rft.date=2022-03-27">  </li> <li id="cite_note-42"><a href="#cite_ref-42">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ROTHSCHILD, Joseph. The Ideological, Political, and Economic Background of Pilsudski's Coup D' Etat of 1926. Political Science Quarterly. 1963, roč. 78, čís. 2, s. 224–244. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/2146124">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0032-3195">0032-3195</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.2307%2F2146124">10.2307/2146124</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Political+Science+Quarterly&rft_id=info:doi/10.2307%2F2146124&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F2146124&rft.atitle=The+Ideological%2C+Political%2C+and+Economic+Background+of+Pilsudski%27s+Coup+D%27+Etat+of+1926&rft.date=1963&rft.volume=78&rft.issue=2&rft.pages=224%E2%80%93244&rft.issn=0032-3195&rft.aulast=Rothschild&rft.aufirst=Joseph">  </li> <li id="cite_note-43"><a href="#cite_ref-43">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ROTHSCHILD, Joseph. The Military Background of Pilsudski's Coup D'Etat. Slavic Review. 1962, roč. 21, čís. 2, s. 241–260. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/3000631">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0037-6779">0037-6779</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.2307%2F3000631">10.2307/3000631</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Slavic+Review&rft_id=info:doi/10.2307%2F3000631&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F3000631&rft.atitle=The+Military+Background+of+Pilsudski%27s+Coup+D%27Etat&rft.date=1962&rft.volume=21&rft.issue=2&rft.pages=241%E2%80%93260&rft.issn=0037-6779&rft.aulast=Rothschild&rft.aufirst=Joseph">  </li> <li id="cite_note-44"><a href="#cite_ref-44">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ZIMMERMAN, Joshua D. Jozef Pilsudski: Founding Father of Modern Poland. [s.l.]: Harvard University Press 641 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=qD9zEAAAQBAJ&newbks=0&hl=cs">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-674-27585-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-674-27585-0">978-0-674-27585-0</a>. (anglicky) Google-Books-ID: qD9zEAAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Jozef+Pilsudski%3A+Founding+Father+of+Modern+Poland&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.com%2Fbooks%3Fid%3DqD9zEAAAQBAJ%26newbks%3D0%26hl%3Dcs&rft.isbn=978-0-674-27585-0&rft.aulast=Zimmerman&rft.aufirst=Joshua+D.&rft.pub=Harvard+University+Press&rft.tpages=641">  </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">FASORA, Lukáš. Dějiny Polska v meziválečném období. Brno: CERM, 1999. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7204-121-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-7204-121-5">80-7204-121-5</a>. S. 3–12. Dále jen Fasora (1999).</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Polska+v+meziv%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A9m+obdob%C3%AD&rft.isbn=80-7204-121-5&rft.aulast=Fasora&rft.aufirst=Luk%C3%A1%C5%A1&rft.place=Brno&rft.pub=CERM&rft.date=1999&rft.pages=3%E2%80%9312">  </li> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> První válku vedlo Československo s Polskem. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis, 23. ledna 2019. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/domaci/clanek/prvni-valku-vedlo-ceskoslovensko-s-polskem-40268708">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fdomaci%2Fclanek%2Fprvni-valku-vedlo-ceskoslovensko-s-polskem-40268708&rft.atitle=Prvn%C3%AD+v%C3%A1lku+vedlo+%C4%8Ceskoslovensko+s+Polskem&rft.date=23.+ledna+2019&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-47"><a href="#cite_ref-47">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ŠAJTAR, Jaroslav. Před 80 lety nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz uskutečnily čtvrté dělení Polska. Reflex.cz [online]. 2019-09-17 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/historie/59058/pred-80-lety-nacisticke-nemecko-a-stalinsky-sovetsky-svaz-uskutecnily-ctvrte-deleni-polska.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fhistorie%2F59058%2Fpred-80-lety-nacisticke-nemecko-a-stalinsky-sovetsky-svaz-uskutecnily-ctvrte-deleni-polska.html&rft.atitle=P%C5%99ed+80+lety+nacistick%C3%A9+N%C4%9Bmecko+a+stalinsk%C3%BD+Sov%C4%9Btsk%C3%BD+svaz+uskute%C4%8Dnily+%C4%8Dtvrt%C3%A9+d%C4%9Blen%C3%AD+Polska&rft.date=2019-09-17&rft.aulast=%C5%A0ajtar&rft.aufirst=Jaroslav">  </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Na masakr v Katyni Poláci jen tak nezapomenou. Radiožurnál [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a>, 2010-04-07 [cit. 2019-10-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://radiozurnal.rozhlas.cz/na-masakr-v-katyni-polaci-jen-tak-nezapomenou-6320277?print=1">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Radio%C5%BEurn%C3%A1l&rft_id=https%3A%2F%2Fradiozurnal.rozhlas.cz%2Fna-masakr-v-katyni-polaci-jen-tak-nezapomenou-6320277%3Fprint%3D1&rft.atitle=Na+masakr+v+Katyni+Pol%C3%A1ci+jen+tak+nezapomenou&rft.date=2010-04-07&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ve jménu nacismu: Popravy zajatců a civilistů za polského tažení 1939. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-11-16 [cit. 2019-10-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/ve-jmenu-nacismu-popravy-zajatcu-civilistu-za-polskeho-tazeni-1939">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=100%2B1+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+zaj%C3%ADmavost&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.stoplusjednicka.cz%2Fve-jmenu-nacismu-popravy-zajatcu-civilistu-za-polskeho-tazeni-1939&rft.atitle=Ve+jm%C3%A9nu+nacismu%3A+Popravy+zajatc%C5%AF+a+civilist%C5%AF+za+polsk%C3%A9ho+ta%C5%BEen%C3%AD+1939&rft.date=2016-11-16">  </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Bratrovražda je vždy strašná. Komorowski připomněl volyňský masakr. iDNES.cz [online]. 2013-07-14 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/volyne.A130714_165601_zahranicni_ert">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fvolyne.A130714_165601_zahranicni_ert&rft.atitle=Bratrovra%C5%BEda+je+v%C5%BEdy+stra%C5%A1n%C3%A1.+Komorowski+p%C5%99ipomn%C4%9Bl+voly%C5%88sk%C3%BD+masakr&rft.date=2013-07-14">  </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Bitva o Monte Cassino: krví vykoupené vítězství Poláků. tn.nova.cz [online]. 2009-05-18 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://tn.nova.cz/clanek/magazin/historie/kalendarium/bitva-o-monte-cassino-krvi-vykoupene-vitezstvi-polaku.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=tn.nova.cz&rft_id=https%3A%2F%2Ftn.nova.cz%2Fclanek%2Fmagazin%2Fhistorie%2Fkalendarium%2Fbitva-o-monte-cassino-krvi-vykoupene-vitezstvi-polaku.html&rft.atitle=Bitva+o+Monte+Cassino%3A+krv%C3%AD+vykoupen%C3%A9+v%C3%ADt%C4%9Bzstv%C3%AD+Pol%C3%A1k%C5%AF&rft.date=2009-05-18">  </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Polish Pilots and the Battle of Britain. Historic UK [online]. [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.historic-uk.com/HistoryUK/HistoryofBritain/Polish-Pilots-the-Battle-of-Britain/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Historic+UK&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.historic-uk.com%2FHistoryUK%2FHistoryofBritain%2FPolish-Pilots-the-Battle-of-Britain%2F&rft.atitle=Polish+Pilots+and+the+Battle+of+Britain">  </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> <cite style="font-style:normal;">RUCZAJ, Maciej. Byla to největší odbojová síť v Evropě. Poláci si připomínají vznik Zemské armády. Aktuálně.cz [online]. 2017-02-18 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/byla-to-nejvetsi-odbojova-sit-v-evrope-polaci-si-pripominaji/r~fb065096f51611e6a3fa002590604f2e/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fzpravy.aktualne.cz%2Fzahranici%2Fbyla-to-nejvetsi-odbojova-sit-v-evrope-polaci-si-pripominaji%2Fr~fb065096f51611e6a3fa002590604f2e%2F&rft.atitle=Byla+to+nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD+odbojov%C3%A1+s%C3%AD%C5%A5+v+Evrop%C4%9B.+Pol%C3%A1ci+si+p%C5%99ipom%C3%ADnaj%C3%AD+vznik+Zemsk%C3%A9+arm%C3%A1dy&rft.date=2017-02-18&rft.aulast=Ruczaj&rft.aufirst=Maciej">  </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nacisté topili město v krvi a z domů zbyly trosky. Varšavské povstání prokázalo touhu Poláků po svobodě. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/historie/96766/naciste-topili-mesto-v-krvi-a-z-domu-zbyly-trosky-varsavske-povstani-prokazalo-touhu-polaku-po-svobode.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fhistorie%2F96766%2Fnaciste-topili-mesto-v-krvi-a-z-domu-zbyly-trosky-varsavske-povstani-prokazalo-touhu-polaku-po-svobode.html&rft.atitle=Nacist%C3%A9+topili+m%C4%9Bsto+v+krvi+a+z+dom%C5%AF+zbyly+trosky.+Var%C5%A1avsk%C3%A9+povst%C3%A1n%C3%AD+prok%C3%A1zalo+touhu+Pol%C3%A1k%C5%AF+po+svobod%C4%9B">  </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Varšavské povstání: Akt hrdinství, nebo sebevražedný počin?. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/causy/73311/akt-hrdinstvi-nebo-sebevrazedny-pocin-varsavske-povstani-dodnes-rozdeluje-polskou-spolecnost.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fcausy%2F73311%2Fakt-hrdinstvi-nebo-sebevrazedny-pocin-varsavske-povstani-dodnes-rozdeluje-polskou-spolecnost.html&rft.atitle=Var%C5%A1avsk%C3%A9+povst%C3%A1n%C3%AD%3A+Akt+hrdinstv%C3%AD%2C+nebo+sebevra%C5%BEedn%C3%BD+po%C4%8Din%3F">  </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VUCINICH, WAYNE S. Poland's Fate: I. Munich to Yalta. Current History. 1949, roč. 16, čís. 94, s. 331–336. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/45307604">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0011-3530">0011-3530</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Current+History&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F45307604&rft.atitle=Poland%27s+Fate%3A+I.+Munich+to+Yalta&rft.date=1949&rft.volume=16&rft.issue=94&rft.pages=331%E2%80%93336&rft.issn=0011-3530&rft.aulast=VUCINICH&rft.aufirst=WAYNE+S.">  </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> <cite style="font-style:normal;">VUCINICH, WAYNE S. Poland's Fate: II. Yalta to Potsdam. Current History. 1949, roč. 17, čís. 95, s. 15–21. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/45307615">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0011-3530">0011-3530</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Current+History&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F45307615&rft.atitle=Poland%27s+Fate%3A+II.+Yalta+to+Potsdam&rft.date=1949&rft.volume=17&rft.issue=95&rft.pages=15%E2%80%9321&rft.issn=0011-3530&rft.aulast=VUCINICH&rft.aufirst=WAYNE+S.">  </li> <li id="cite_note-58"><a href="#cite_ref-58">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Kaczyński a Juščenko vzpomínali na oběti Operace Visla. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-10-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kaczynski-a-juscenko-vzpominali-na-obeti-operace-visla_200704271202_mmatusu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Fkaczynski-a-juscenko-vzpominali-na-obeti-operace-visla_200704271202_mmatusu&rft.atitle=Kaczy%C5%84ski+a+Ju%C5%A1%C4%8Denko+vzpom%C3%ADnali+na+ob%C4%9Bti+Operace+Visla&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <cite style="font-style:normal;">JASIŃSKA, Natalia. Yalta Conference – how was Poland treated by the Western allies 75 years ago?. BritishPoles.uk [online]. 2020-02-04 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britishpoles.uk/yalta-conference-how-was-poland-treated-by-the-western-allies-75-years-ago/">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=BritishPoles.uk&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britishpoles.uk%2Fyalta-conference-how-was-poland-treated-by-the-western-allies-75-years-ago%2F&rft.atitle=Yalta+Conference+%E2%80%93+how+was+Poland+treated+by+the+Western+allies+75+years+ago%3F&rft.date=2020-02-04&rft.aulast=Jasi%C5%84ska&rft.aufirst=Natalia">  </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jalta: Výprodej východní Evropy Sovětům byl mýtus. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/jalta-vyprodej-vychodni-evropy-sovetum-byl-mytus-40023492">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fveda-skoly%2Fclanek%2Fjalta-vyprodej-vychodni-evropy-sovetum-byl-mytus-40023492&rft.atitle=Jalta%3A+V%C3%BDprodej+v%C3%BDchodn%C3%AD+Evropy+Sov%C4%9Bt%C5%AFm+byl+m%C3%BDtus&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LARSH, William. Yalta and the American Approach to Free Elections in Poland. The Polish Review. 1995, roč. 40, čís. 3, s. 267–280. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/25778861">Dostupné online</a> [cit. 2023-04-22]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0032-2970">0032-2970</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Polish+Review&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F25778861&rft.atitle=Yalta+and+the+American+Approach+to+Free+Elections+in+Poland&rft.date=1995&rft.volume=40&rft.issue=3&rft.pages=267%E2%80%93280&rft.issn=0032-2970&rft.aulast=LARSH&rft.aufirst=William">  </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Polští dělníci chtěli potraviny i politické svobody. Armáda protest v Poznani před 60 lety potlačila. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-10-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/polsti-delnici-chteli-potraviny-i-politicke-svobody-armada-protest-v-poznani-pred-60-lety-potlacila_201606282058_akottova2">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fveda-technologie_historie%2Fpolsti-delnici-chteli-potraviny-i-politicke-svobody-armada-protest-v-poznani-pred-60-lety-potlacila_201606282058_akottova2&rft.atitle=Pol%C5%A1t%C3%AD+d%C4%9Bln%C3%ADci+cht%C4%9Bli+potraviny+i+politick%C3%A9+svobody.+Arm%C3%A1da+protest+v+Poznani+p%C5%99ed+60+lety+potla%C4%8Dila&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Rok 1968 v Polsku: Židi ven!. Lidovky.cz [online]. 2008-03-29 [cit. 2019-10-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/noviny/rok-1968-v-polsku-zidi-ven.A080329_000094_ln_noviny_sko">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fnoviny%2Frok-1968-v-polsku-zidi-ven.A080329_000094_ln_noviny_sko&rft.atitle=Rok+1968+v+Polsku%3A+%C5%BDidi+ven%21&rft.date=2008-03-29">  </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Hladové bouře v polském Gdaňsku předznamenaly pád komunismu. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-12-14 [cit. 2021-12-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1298258-hladove-boure-v-polskem-gdansku-predznamenaly-pad-komunismu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F1298258-hladove-boure-v-polskem-gdansku-predznamenaly-pad-komunismu&rft.atitle=Hladov%C3%A9+bou%C5%99e+v+polsk%C3%A9m+Gda%C5%88sku+p%C5%99edznamenaly+p%C3%A1d+komunismu&rft.date=2010-12-14&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Přispěl Jan Pavel II. k pádu komunismu?. Český rozhlas [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a>, 2011-05-04 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://temata.rozhlas.cz/prispel-jan-pavel-ii-k-padu-komunismu-7998387">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas&rft_id=https%3A%2F%2Ftemata.rozhlas.cz%2Fprispel-jan-pavel-ii-k-padu-komunismu-7998387&rft.atitle=P%C5%99isp%C4%9Bl+Jan+Pavel+II.+k+p%C3%A1du+komunismu%3F&rft.date=2011-05-04&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Vznik Solidarity. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz/clanek/causy/73571/vznik-solidarity.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2Fclanek%2Fcausy%2F73571%2Fvznik-solidarity.html&rft.atitle=Vznik+Solidarity">  </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před 30 lety vyhlásil generál Jaruzelski výjimečný stav v Polsku. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pred-30-lety-vyhlasil-general-jaruzelski-vyjimecny-stav-v-polsku-_201112120909_mtaborska">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Fpred-30-lety-vyhlasil-general-jaruzelski-vyjimecny-stav-v-polsku-_201112120909_mtaborska&rft.atitle=P%C5%99ed+30+lety+vyhl%C3%A1sil+gener%C3%A1l+Jaruzelski+v%C3%BDjime%C4%8Dn%C3%BD+stav+v+Polsku&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Třicet let od začátku kulatých stolů v Polsku. Pomohly demontovat totalitní režimy ve střední Evropě. ČT24 [online]. [cit. 2019-10-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2721074-tricet-let-od-zacatku-kulatych-stolu-v-polsku-pomohly-demontovat-totalitni-rezimy-ve">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F2721074-tricet-let-od-zacatku-kulatych-stolu-v-polsku-pomohly-demontovat-totalitni-rezimy-ve&rft.atitle=T%C5%99icet+let+od+za%C4%8D%C3%A1tku+kulat%C3%BDch+stol%C5%AF+v+Polsku.+Pomohly+demontovat+totalitn%C3%AD+re%C5%BEimy+ve+st%C5%99edn%C3%AD+Evrop%C4%9B">  </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Solidarita vyhrála první volby: Poláci si zvolili demokracii. ČT24 [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1404930-solidarita-vyhrala-prvni-volby-polaci-si-zvolili-demokracii">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Farchiv%2F1404930-solidarita-vyhrala-prvni-volby-polaci-si-zvolili-demokracii&rft.atitle=Solidarita+vyhr%C3%A1la+prvn%C3%AD+volby%3A+Pol%C3%A1ci+si+zvolili+demokracii">  </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ZAJICEK, Edward K.; HEISLER, James B. Economic Reforms in Poland: The Dilemma of Privatization or Partition. International Journal of Politics, Culture, and Society. 1993, roč. 7, čís. 1, s. 19–42. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/20007120">Dostupné online</a> [cit. 2021-12-21]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0891-4486">0891-4486</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=International+Journal+of+Politics%2C+Culture%2C+and+Society&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F20007120&rft.atitle=Economic+Reforms+in+Poland%3A+The+Dilemma+of+Privatization+or+Partition&rft.date=1993&rft.volume=7&rft.issue=1&rft.pages=19%E2%80%9342&rft.issn=0891-4486&rft.aulast=Zajicek&rft.aufirst=Edward+K.&rft.au=Heisler%2C+James+B.">  </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GOMULKA, Stanislaw. Polish economic reform, 1990—91: principles, policies and outcomes. Cambridge Journal of Economics. 1992, roč. 16, čís. 3, s. 355–372. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/23599596">Dostupné online</a> [cit. 2021-12-21]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0309-166X">0309-166X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Cambridge+Journal+of+Economics&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F23599596&rft.atitle=Polish+economic+reform%2C+1990%E2%80%9491%3A+principles%2C+policies+and+outcomes&rft.date=1992&rft.volume=16&rft.issue=3&rft.pages=355%E2%80%93372&rft.issn=0309-166X&rft.aulast=Gomulka&rft.aufirst=Stanislaw">  </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MAZUR, Adam. Třetí versus čtvrtá republika. www.monumenttotransformation.org [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/s/solidarita/treti-versus-ctvrta-republika.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.monumenttotransformation.org&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.monumenttotransformation.org%2Fatlas-transformace%2Fhtml%2Fs%2Fsolidarita%2Ftreti-versus-ctvrta-republika.html&rft.atitle=T%C5%99et%C3%AD+versus+%C4%8Dtvrt%C3%A1+republika&rft.aulast=Mazur&rft.aufirst=Adam">  </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4754079.stm">Polish nationalism resurgent</a> BBC, 9. 5. 2006. </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ZYCHOWICZ, Piotr. Prezydent Lech Kaczyński nie żyje. <a href="/wiki/Rzeczpospolita_(den%C3%ADk)" title="Rzeczpospolita (deník)">Rzeczpospolita</a> [online]. 2010-04-10. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110514105321/http://www.rp.pl/artykul/2,459498_Prezydent_Lech_Kaczynski_nie_zyje.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rp.pl/artykul/2,459498_Prezydent_Lech_Kaczynski_nie_zyje.html">originálu</a> dne 2011-05-14. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0208-9130">0208-9130</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%5B%5BRzeczpospolita+%28den%C3%ADk%29%7CRzeczpospolita%5D%5D&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.rp.pl%2Fartykul%2F2%2C459498_Prezydent_Lech_Kaczynski_nie_zyje.html&rft.atitle=Prezydent+Lech+Kaczy%C5%84ski+nie+%C5%BCyje&rft.date=2010-04-10&rft.issn=0208-9130&rft.aulast=Zychowicz&rft.aufirst=Piotr">  </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Odposlechy z varšavských restaurací. Morawieckého ohrožují pět let staré nahrávky, nervózní je i opozice. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a>, 11. října 2018. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/polsko-odposlechy-restaurace-sova-a-pratele-premier-mateusz-morawiecki-pravo-a_1810111200_haf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Fpolsko-odposlechy-restaurace-sova-a-pratele-premier-mateusz-morawiecki-pravo-a_1810111200_haf&rft.atitle=Odposlechy+z+var%C5%A1avsk%C3%BDch+restaurac%C3%AD.+Morawieck%C3%A9ho+ohro%C5%BEuj%C3%AD+p%C4%9Bt+let+star%C3%A9+nahr%C3%A1vky%2C+nerv%C3%B3zn%C3%AD+je+i+opozice&rft.date=11.+%C5%99%C3%ADjna+2018&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Volby v Polsku vyhráli drtivě opoziční konzervativci. Vznikne jednobarevná vláda? | Svět. Lidovky.cz [online]. 2015-10-25 [cit. 2019-10-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/svet/volby-v-polsku-podle-odhadu-vyhrala-strana-pravo-s-39-hlasu.A151025_211046_ln_zahranici_ELE">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fsvet%2Fvolby-v-polsku-podle-odhadu-vyhrala-strana-pravo-s-39-hlasu.A151025_211046_ln_zahranici_ELE&rft.atitle=Volby+v+Polsku+vyhr%C3%A1li+drtiv%C4%9B+opozi%C4%8Dn%C3%AD+konzervativci.+Vznikne+jednobarevn%C3%A1+vl%C3%A1da%3F+%7C+Sv%C4%9Bt&rft.date=2015-10-25">  </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Rychlá výměna. Polský prezident přijal demisi Szydłové a hned jmenoval Morawieckého. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-10-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/mateusz-morawiecki-polsky-premier-demise-beaty-szydlo-polsko-pravo-a_1712081612_haf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Fmateusz-morawiecki-polsky-premier-demise-beaty-szydlo-polsko-pravo-a_1712081612_haf&rft.atitle=Rychl%C3%A1+v%C3%BDm%C4%9Bna.+Polsk%C3%BD+prezident+p%C5%99ijal+demisi+Szyd%C5%82ov%C3%A9+a+hned+jmenoval+Morawieck%C3%A9ho&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Polské volby ovládla strana Právo a spravedlnost, povládne další čtyři roky. iDNES.cz [online]. 2019-10-13 [cit. 2019-10-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/polsko-volby-parlament-pravo-spravedlnost-strana-kaczynski.A191013_210501_zahranicni_elka">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fpolsko-volby-parlament-pravo-spravedlnost-strana-kaczynski.A191013_210501_zahranicni_elka&rft.atitle=Polsk%C3%A9+volby+ovl%C3%A1dla+strana+Pr%C3%A1vo+a+spravedlnost%2C+povl%C3%A1dne+dal%C5%A1%C3%AD+%C4%8Dty%C5%99i+roky&rft.date=2019-10-13">  </li> <li id="cite_note-rocznik-79"><a href="#cite_ref-rocznik_79-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Mały Rocznik Statystyczny Polski 2009. www.stat.gov.pl [online]. [cit. 2010-02-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20101115090537/http://www.stat.gov.pl/gus/5840_737_PLK_HTML.htm">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2010-11-15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.stat.gov.pl&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.stat.gov.pl%2Fgus%2F5840_737_PLK_HTML.htm&rft.atitle=Ma%C5%82y+Rocznik+Statystyczny+Polski+2009">  </li> <li id="cite_note-:0-80">↑ <a href="#cite_ref-:0_80-0">a</a> <a href="#cite_ref-:0_80-1">b</a> <cite style="font-style:normal;"> Co jste o Polsku nevěděli. Travelking [online]. 9.1.2019 [cit. 26.4.2019]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://travelking.cz/blog/co-jste-o-polsku-nevedeli">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Travelking&rft_id=https%3A%2F%2Ftravelking.cz%2Fblog%2Fco-jste-o-polsku-nevedeli&rft.atitle=Co+jste+o+Polsku+nev%C4%9Bd%C4%9Bli&rft.date=9.1.2019">  </li> <li id="cite_note-:1-81"><a href="#cite_ref-:1_81-0">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://historia.gazeta.pl/historia/1,98739,6517764,Chrzest_Polski_Mieszka_I.html">Chrzest Polski Mieszka I - gazeta.pl 20. 4. 2009.</a> </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PALATA, Luboš. Polsko-ukrajinská historie je krvavá a plná křivd i nenávisti. Pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20230422074841/https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/komentare-analyzy/polsko-ukrajinska-historie-je-krvava-plna-krivd-i-nenavisti">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/komentare-analyzy/polsko-ukrajinska-historie-je-krvava-plna-krivd-i-nenavisti">originálu</a> dne 2023-04-22.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Pametnaroda.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.pametnaroda.cz%2Fcs%2Fmagazin%2Fkomentare-analyzy%2Fpolsko-ukrajinska-historie-je-krvava-plna-krivd-i-nenavisti&rft.atitle=Polsko-ukrajinsk%C3%A1+historie+je+krvav%C3%A1+a+pln%C3%A1+k%C5%99ivd+i+nen%C3%A1visti&rft.aulast=Palata&rft.aufirst=Lubo%C5%A1">  </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ŠVAMBERK, Alex. Ruská agrese pomohla ke sblížení Polska a Ukrajiny. Novinky.cz [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-ruska-agrese-pomohla-ke-sblizeni-polska-a-ukrajiny-40422262">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fclanek%2Fvalka-na-ukrajine-ruska-agrese-pomohla-ke-sblizeni-polska-a-ukrajiny-40422262&rft.atitle=Rusk%C3%A1+agrese+pomohla+ke+sbl%C3%AD%C5%BEen%C3%AD+Polska+a+Ukrajiny&rft.date=2023-02-27&rft.aulast=%C5%A0vamberk&rft.aufirst=Alex">  </li> <li id="cite_note-84"><a href="#cite_ref-84">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MLEJNEK, Josef. Ohněm, mečem a tankem. Jak se z Poláků a Ukrajinců, kdysi úhlavních nepřátel, stali váleční spojenci. Lidovky.cz [online]. 2023-03-12 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/orientace/orientace-josef-mlejnek-polsko-ukrajina-spojenci.A230310_133004_ln_orientacer_rkj">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Forientace%2Forientace-josef-mlejnek-polsko-ukrajina-spojenci.A230310_133004_ln_orientacer_rkj&rft.atitle=Ohn%C4%9Bm%2C+me%C4%8Dem+a+tankem.+Jak+se+z+Pol%C3%A1k%C5%AF+a+Ukrajinc%C5%AF%2C+kdysi+%C3%BAhlavn%C3%ADch+nep%C5%99%C3%A1tel%2C+stali+v%C3%A1le%C4%8Dn%C3%AD+spojenci&rft.date=2023-03-12&rft.aulast=Mlejnek&rft.aufirst=Josef">  </li> <li id="cite_note-85"><a href="#cite_ref-85">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TOLČINSKÝ, Alexander. Mezi Polskem a Běloruskem se znovu vyhrotily vzájemné vztahy. Plus [online]. Český rozhlas, 2005-07-27 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://plus.rozhlas.cz/mezi-polskem-a-beloruskem-se-znovu-vyhrotily-vzajemne-vztahy-7831713">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Plus&rft_id=https%3A%2F%2Fplus.rozhlas.cz%2Fmezi-polskem-a-beloruskem-se-znovu-vyhrotily-vzajemne-vztahy-7831713&rft.atitle=Mezi+Polskem+a+B%C4%9Bloruskem+se+znovu+vyhrotily+vz%C3%A1jemn%C3%A9+vztahy&rft.date=2005-07-27&rft.aulast=Tol%C4%8Dinsk%C3%BD&rft.aufirst=Alexander&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Drama na hranicích: Lukašenko tlačí migranty do Polska, vláda mluví o hybridním útoku. Aktuálně.cz [online]. 2021-11-08 [cit. 2023-04-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/foto-tisice-migrantu-tabori-u-polskych-hranic-chteji-se-dost/r~3897622440da11ec8a900cc47ab5f122/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fzpravy.aktualne.cz%2Fzahranici%2Ffoto-tisice-migrantu-tabori-u-polskych-hranic-chteji-se-dost%2Fr~3897622440da11ec8a900cc47ab5f122%2F&rft.atitle=Drama+na+hranic%C3%ADch%3A+Luka%C5%A1enko+tla%C4%8D%C3%AD+migranty+do+Polska%2C+vl%C3%A1da+mluv%C3%AD+o+hybridn%C3%ADm+%C3%BAtoku&rft.date=2021-11-08">  </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Lukašenko přiznal: Migrantům jsme do Polska pomáhali. Novinky.cz [online]. 2021-11-19 [cit. 2024-05-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-migrantum-jsme-do-polska-pomahali-priznal-lukasenko-40378546">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fclanek%2Fzahranicni-evropa-migrantum-jsme-do-polska-pomahali-priznal-lukasenko-40378546&rft.atitle=Luka%C5%A1enko+p%C5%99iznal%3A+Migrant%C5%AFm+jsme+do+Polska+pom%C3%A1hali&rft.date=2021-11-19">  </li> <li id="cite_note-88"><a href="#cite_ref-88">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ČTK, iDNES cz. Ničíte náš plot, obviňuje Bělorusy Polsko. Proudí tam osmdesát uprchlíků denně. iDNES.cz [online]. 2022-08-09 [cit. 2024-05-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/belorusko-polsko-migranti-plot-migrace-hranice.A220809_203403_zahranicni_jadv">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fbelorusko-polsko-migranti-plot-migrace-hranice.A220809_203403_zahranicni_jadv&rft.atitle=Ni%C4%8D%C3%ADte+n%C3%A1%C5%A1+plot%2C+obvi%C5%88uje+B%C4%9Blorusy+Polsko.+Proud%C3%AD+tam+osmdes%C3%A1t+uprchl%C3%ADk%C5%AF+denn%C4%9B&rft.date=2022-08-09&rft.aulast=%C4%8CTK&rft.aufirst=iDNES+cz">  </li> <li id="cite_note-89"><a href="#cite_ref-89">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ČTK. Polsko vybuduje opevnění na hranici s Běloruskem, aby čelilo migračnímu tlaku. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-13]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/polsko-vybuduje-opevneni-na-hranici-s-beloruskem-aby-celilo-migracnimu-tlaku-349108">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=ct24.ceskatelevize.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fclanek%2Fsvet%2Fpolsko-vybuduje-opevneni-na-hranici-s-beloruskem-aby-celilo-migracnimu-tlaku-349108&rft.atitle=Polsko+vybuduje+opevn%C4%9Bn%C3%AD+na+hranici+s+B%C4%9Bloruskem%2C+aby+%C4%8Delilo+migra%C4%8Dn%C3%ADmu+tlaku&rft.aulast=%C4%8CTK">  </li> <li id="cite_note-Szamańska-2008-90"><a href="#cite_ref-Szamańska-2008_90-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">Karolina Szamańska. Sklepy w czasach PRL [PDF file, direct download]. Portal Naukowy Wiedza i Edukacja [cit. 2014-10-15]. S. 13, 22–23 / 25. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20141019092744/http://wiedzaiedukacja.eu/wp-content/uploads/2009/05/karolina-szymanska-sklepy-w-prl.pdf">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-10-19.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Sklepy+w+czasach+PRL&rft_id=http%3A%2F%2Fwiedzaiedukacja.eu%2Fwp-content%2Fuploads%2F2009%2F05%2Fkarolina-szymanska-sklepy-w-prl.pdf&rft.au=Karolina+Szama%C5%84ska&rft.pub=Portal+Naukowy+Wiedza+i+Edukacja&rft.pages=13%2C+22%E2%80%9323+%2F+25">  </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, M.E. Sharpe, <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-56324-612-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-56324-612-8">978-1-56324-612-8</a>, s. 17 </li> <li id="cite_note-bbw-92"><a href="#cite_ref-bbw_92-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">Faris, Stephen. How Poland Became Europe's Most Dynamic Economy. Bloomberg BusinessWeek Global Economics. 27 Nov 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.businessweek.com/articles/2013-11-27/how-poland-became-europes-most-dynamic-economy#p1">Dostupné online</a> [cit. 21 May 2014].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Bloomberg+BusinessWeek+Global+Economics&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.businessweek.com%2Farticles%2F2013-11-27%2Fhow-poland-became-europes-most-dynamic-economy%23p1&rft.atitle=How+Poland+Became+Europe%27s+Most+Dynamic+Economy&rft.date=27+Nov+2013&rft.au=Faris%2C+Stephen"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> Czyż T., Hauke J.: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.academia.edu/740717/">Nierówności regionalne w okresie dynamicznego rozwoju gospodarczego w Polsce</a> In: Ciok S., Migoń P. (red.): Przekształcenia struktur regionalnych. Aspekty społeczne, ekonomiczne i przyrodnicze. Instytut Geografii i Rozwoju Regionalnego, Uniwersytet Wrocławski, Wrocław, 2010, s. 247-260. </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <cite style="font-style:normal;">Právo. Polsko rozjelo největší investici po roce 1989. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis, 2014-02-16 [cit. 2014-02-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.novinky.cz/ekonomika/327837-polsko-rozjelo-nejvetsi-investici-po-roce-1989.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fekonomika%2F327837-polsko-rozjelo-nejvetsi-investici-po-roce-1989.html&rft.atitle=Polsko+rozjelo+nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD+investici+po+roce+1989&rft.date=2014-02-16&rft.aulast=Minar%C3%ADk&rft.aufirst=Pavol&rft.au=Pr%C3%A1vo&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.niedziela.pl/artykul_w_niedzieli.php?doc=nd200724&nr=53">Dawne polskie drogi</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110522141836/http://www.niedziela.pl/artykul_w_niedzieli.php?doc=nd200724&nr=53">Archivováno</a> 22. 5. 2011 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. niedziela.pl, 24/2007. </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Raport Roczny 2019 [online]. Warszawa: PKP Polskie Linie Kolejowe [cit. 2020-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.plk-sa.pl/files/public/raport_roczny/Raport_Roczny_2019_.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Raport+Roczny+2019&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.plk-sa.pl%2Ffiles%2Fpublic%2Fraport_roczny%2FRaport_Roczny_2019_.pdf&rft.place=Warszawa&rft.pub=PKP+Polskie+Linie+Kolejowe">  </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Wyniki przewozów towarowych w I kwartale 2010 r.. Bankier.pl [online]. 2020-08-28 [cit. 2020-12-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.bankier.pl/wiadomosc/Udzial-PKP-Cargo-w-rynku-przewiezionych-towarow-wg-masy-spadl-w-okresie-I-VII-do-36-19-proc-UTK-7951728.html">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Bankier.pl&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.bankier.pl%2Fwiadomosc%2FUdzial-PKP-Cargo-w-rynku-przewiezionych-towarow-wg-masy-spadl-w-okresie-I-VII-do-36-19-proc-UTK-7951728.html&rft.atitle=Wyniki+przewoz%C3%B3w+towarowych+w+I+kwartale+2010+r.&rft.date=2020-08-28">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ulc.gov.pl/_download/statystyki/2014/wg_portow_lotniczych_faktyczne.pdf">Liczba obsłużonych pasażerów oraz wykonanych operacji w ruchu regularnym oraz czarterowym w polskich portach lotniczych 2008–2009</a> </li> <li id="cite_note-99"><a href="#cite_ref-99">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Metro warszawskie, sp. z o. o.. www.metro.waw.pl [online]. [cit. 2010-03-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20180406212735/http://www.metro.waw.pl/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.metro.waw.pl/">originálu</a> dne 2018-04-06.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.metro.waw.pl&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.metro.waw.pl%2F&rft.atitle=Metro+warszawskie%2C+sp.+z+o.+o.">  </li> <li id="cite_note-100"><a href="#cite_ref-100">↑</a> <a rel="nofollow" class="external autonumber" href="http://www.gazetawroclawska.pl/tag/kolejka-gondolowa-wroclaw.html">[1]</a> </li> <li id="cite_note-101"><a href="#cite_ref-101">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Sopoty nejsou jen pláže a známé molo | TTG - vše o cestovním ruchu [online]. [cit. 2019-10-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20191023103659/https://www.ttg.cz/sopoty-nejsou-jen-plaze-a-zname-molo/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2019-10-23.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Sopoty+nejsou+jen+pl%C3%A1%C5%BEe+a+zn%C3%A1m%C3%A9+molo+%7C+TTG+-+v%C5%A1e+o+cestovn%C3%ADm+ruchu&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ttg.cz%2Fsopoty-nejsou-jen-plaze-a-zname-molo%2F">  </li> <li id="cite_note-102"><a href="#cite_ref-102">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Krakov: nejatraktivnější a nejnavštěvovanější město Polska. iDNES.cz [online]. 2009-12-02 [cit. 2019-10-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/krakov-nejatraktivnejsi-a-nejnavstevovanejsi-mesto-polska.A091201_150635_igsvet_tom">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fcestovani%2Fkolem-sveta%2Fkrakov-nejatraktivnejsi-a-nejnavstevovanejsi-mesto-polska.A091201_150635_igsvet_tom&rft.atitle=Krakov%3A+nejatraktivn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+a+nejnav%C5%A1t%C4%9Bvovan%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD+m%C4%9Bsto+Polska&rft.date=2009-12-02">  </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Wielkie liczenie w zoo we Wrocławiu. Zobacz, ile zwierząt w nim mieszka. wroclaw.wyborcza.pl [online]. [cit. 2019-10-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://wroclaw.wyborcza.pl/wroclaw/1,35771,19502168,wielkie-liczenie-w-zoo-we-wroclawiu-zobacz-ile-zwierzat-w.html?disableRedirects=true">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=wroclaw.wyborcza.pl&rft_id=https%3A%2F%2Fwroclaw.wyborcza.pl%2Fwroclaw%2F1%2C35771%2C19502168%2Cwielkie-liczenie-w-zoo-we-wroclawiu-zobacz-ile-zwierzat-w.html%3FdisableRedirects%3Dtrue&rft.atitle=Wielkie+liczenie+w+zoo+we+Wroc%C5%82awiu.+Zobacz%2C+ile+zwierz%C4%85t+w+nim+mieszka">  </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Trpaslíci nasávají, žebrají i salutují. Krasnale jako magnet Vratislavi. iDNES.cz [online]. 2014-09-09 [cit. 2019-10-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/trpaslici-v-polske-vratislavi-wroclav.A140903_135427_kolem-sveta_skr">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fcestovani%2Fkolem-sveta%2Ftrpaslici-v-polske-vratislavi-wroclav.A140903_135427_kolem-sveta_skr&rft.atitle=Trpasl%C3%ADci+nas%C3%A1vaj%C3%AD%2C+%C5%BEebraj%C3%AD+i+salutuj%C3%AD.+Krasnale+jako+magnet+Vratislavi&rft.date=2014-09-09">  </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Archiweb - Hala století. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2019-10-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.archiweb.cz/b/hala-stoleti-die-breslauer-jahrhunderthalle">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.archiweb.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.archiweb.cz%2Fb%2Fhala-stoleti-die-breslauer-jahrhunderthalle&rft.atitle=Archiweb+-+Hala+stolet%C3%AD">  </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Varšava: město povstalo z ruin jako bájný Fénix | Cestopisy. Lidovky.cz [online]. 2012-07-19 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.lidovky.cz/cestovani/varsava-mesto-ktere-povstalo-z-ruin.A120718_160523_cestopisy_glu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Lidovky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fcestovani%2Fvarsava-mesto-ktere-povstalo-z-ruin.A120718_160523_cestopisy_glu&rft.atitle=Var%C5%A1ava%3A+m%C4%9Bsto+povstalo+z+ruin+jako+b%C3%A1jn%C3%BD+F%C3%A9nix+%7C+Cestopisy&rft.date=2012-07-19">  </li> <li id="cite_note-107"><a href="#cite_ref-107">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GUS. Struktura ludności. stat.gov.pl [online]. Główny Urząd Statystyczny [cit. 2024-11-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://stat.gov.pl/obszary-tematyczne/ludnosc/ludnosc/struktura-ludnosci,16,1.html">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=stat.gov.pl&rft_id=https%3A%2F%2Fstat.gov.pl%2Fobszary-tematyczne%2Fludnosc%2Fludnosc%2Fstruktura-ludnosci%2C16%2C1.html&rft.atitle=Struktura+ludno%C5%9Bci&rft.aulast=GUS&rft.pub=G%C5%82%C3%B3wny+Urz%C4%85d+Statystyczny">  </li> <li id="cite_note-108"><a href="#cite_ref-108">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Statistics Poland / Basic data. stat.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://stat.gov.pl/en/basic-data/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=stat.gov.pl&rft_id=https%3A%2F%2Fstat.gov.pl%2Fen%2Fbasic-data%2F&rft.atitle=Statistics+Poland+%2F+Basic+data">  </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Europe :: Poland — The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190818041414/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html">originálu</a> dne 2019-08-18.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.cia.gov&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Flibrary%2Fpublications%2Fthe-world-factbook%2Fgeos%2Fpl.html&rft.atitle=Europe+%3A%3A+Poland+%E2%80%94+The+World+Factbook+-+Central+Intelligence+Agency">  </li> <li id="cite_note-110"><a href="#cite_ref-110">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf">http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf</a> </li> <li id="cite_note-111"><a href="#cite_ref-111">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Holocaust v Polsku [online]. www.holocaust.cz, rev. 26. 09. 2011. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.holocaust.cz/dejiny/holocaust-v-evropskych-zemich/holocaust-v-polsku/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Holocaust+v+Polsku&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.holocaust.cz%2Fdejiny%2Fholocaust-v-evropskych-zemich%2Fholocaust-v-polsku%2F&rft.pub=www.holocaust.cz">  </li> <li id="cite_note-112"><a href="#cite_ref-112">↑</a> "<a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rozhlas.cz/krajane/clanky/_zprava/exilcz-zelow-cesta-tam--1456382">Exil.cz: Zelow – cesta tam…</a>". Český rozhlas. 11. prosince 2012. </li> <li id="cite_note-113"><a href="#cite_ref-113">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.navychod.cz/articles.php?id=e5ce09fc-a2d5-11df-aa30-00304830bcc4">Tatarští muslimové v polsko-litevském státě</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20160422071119/http://www.navychod.cz/articles.php?id=e5ce09fc-a2d5-11df-aa30-00304830bcc4">Archivováno</a> 22. 4. 2016 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.. Navýchod. 3/2008 </li> <li id="cite_note-114"><a href="#cite_ref-114">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ukrajinci se stěhují do Polska. Ve Wroclawi už jich dnes žije přes padesát tisíc. Česká televize [online]. 29. ledna 2017. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2024796-ukrajinci-se-stehuji-do-polska-ve-wroclawi-uz-jich-dnes-zije-pres-padesat-tisic">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%A1+televize&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F2024796-ukrajinci-se-stehuji-do-polska-ve-wroclawi-uz-jich-dnes-zije-pres-padesat-tisic&rft.atitle=Ukrajinci+se+st%C4%9Bhuj%C3%AD+do+Polska.+Ve+Wroclawi+u%C5%BE+jich+dnes+%C5%BEije+p%C5%99es+pades%C3%A1t+tis%C3%ADc&rft.date=29.+ledna+2017">  </li> <li id="cite_note-115"><a href="#cite_ref-115">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Ludność. Stan i struktura demograficzno-społeczna. [online]. Zakład Wydawnictw Statystycznych, 2013. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/LUD_ludnosc_stan_str_dem_spo_NSP2011.pdf">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Ludno%C5%9B%C4%87.+Stan+i+struktura+demograficzno-spo%C5%82eczna.&rft_id=https%3A%2F%2Fstat.gov.pl%2Fcps%2Frde%2Fxbcr%2Fgus%2FLUD_ludnosc_stan_str_dem_spo_NSP2011.pdf&rft.pub=Zak%C5%82ad+Wydawnictw+Statystycznych">  </li> <li id="cite_note-116"><a href="#cite_ref-116">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://info.dingir.cz/2023/10/religiozita-a-spiritualita-v-soucasne-ceske-republice-a-polsku-konference-17-rijna-2023/">Religiozita a spiritualita v současné České republice a Polsku (redakční článek)</a> : <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%BD_infoservis" class="mw-redirect" title="Náboženský infoservis">Náboženský infoservis</a> 9. 10. 2023 </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">H24; BARTÁČEK, Jan. Církev v Polsku po skandálech ztrácí své „ovečky“, krize však může být šancí pro její obrodu [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-11-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.voxpot.cz/cirkev-v-polsku-po-skandalech-ztraci-sve-ovecky-krize-vsak-muze-byt-sanci-pro-jeji-obrodu/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=C%C3%ADrkev+v+Polsku+po+skand%C3%A1lech+ztr%C3%A1c%C3%AD+sv%C3%A9+%E2%80%9Eove%C4%8Dky%E2%80%9C%2C+krize+v%C5%A1ak+m%C5%AF%C5%BEe+b%C3%BDt+%C5%A1anc%C3%AD+pro+jej%C3%AD+obrodu&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.voxpot.cz%2Fcirkev-v-polsku-po-skandalech-ztraci-sve-ovecky-krize-vsak-muze-byt-sanci-pro-jeji-obrodu%2F&rft.aulast=H24&rft.au=Bart%C3%A1%C4%8Dek%2C+Jan">  </li> <li id="cite_note-119"><a href="#cite_ref-119">↑</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.moraviamagna.cz/texty/t_bogurd.htm">Moravia magna: Bogurodzica dziewica</a> </li> <li id="cite_note-120"><a href="#cite_ref-120">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Poland's Unique Take on Romanticism: Why Is It So Different?. Culture.pl [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://culture.pl/en/article/polands-unique-take-on-romanticism-why-is-it-so-different">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Culture.pl&rft_id=https%3A%2F%2Fculture.pl%2Fen%2Farticle%2Fpolands-unique-take-on-romanticism-why-is-it-so-different&rft.atitle=Poland%27s+Unique+Take+on+Romanticism%3A+Why+Is+It+So+Different%3F">  </li> <li id="cite_note-121"><a href="#cite_ref-121">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> History of Polish Literature (Positivism) - Cardinal Stefan Wyszyński University in Warsaw. ects.uksw.edu.pl [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ects.uksw.edu.pl/en/courses/view?prz_kod=WH-FP-I-3-HLPPozyt-W">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=ects.uksw.edu.pl&rft_id=https%3A%2F%2Fects.uksw.edu.pl%2Fen%2Fcourses%2Fview%3Fprz_kod%3DWH-FP-I-3-HLPPozyt-W&rft.atitle=History+of+Polish+Literature+%28Positivism%29+-+Cardinal+Stefan+Wyszy%C5%84ski+University+in+Warsaw">  </li> <li id="cite_note-122"><a href="#cite_ref-122">↑</a> ŠTĚPÁN, L. a kol.: Slovník polských spisovatelů. Praha: Libri 200, s. 39n. </li> <li id="cite_note-123"><a href="#cite_ref-123">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Janusz Korczak. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jewishvirtuallibrary.org/janusz-korczak">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.jewishvirtuallibrary.org&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jewishvirtuallibrary.org%2Fjanusz-korczak&rft.atitle=Janusz+Korczak">  </li> <li id="cite_note-124"><a href="#cite_ref-124">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Stanisław Jerzy Lec | Życie i twórczość | Artysta. Culture.pl [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://culture.pl/pl/tworca/stanislaw-jerzy-lec">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Culture.pl&rft_id=https%3A%2F%2Fculture.pl%2Fpl%2Ftworca%2Fstanislaw-jerzy-lec&rft.atitle=Stanis%C5%82aw+Jerzy+Lec+%7C+%C5%BBycie+i+tw%C3%B3rczo%C5%9B%C4%87+%7C+Artysta">  </li> <li id="cite_note-125"><a href="#cite_ref-125">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ZAKOPALOVÁ, Lucie. Zagajewski, Adam. www.iliteratura.cz [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.iliteratura.cz/Clanek/44189/zagajewski-adam">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.iliteratura.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.iliteratura.cz%2FClanek%2F44189%2Fzagajewski-adam&rft.atitle=Zagajewski%2C+Adam&rft.aulast=Zakopalov%C3%A1&rft.aufirst=Lucie">  </li> <li id="cite_note-126"><a href="#cite_ref-126">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ZECHENTER, Katarzyna. Tadeusz Konwicki obituary. the Guardian [online]. 2015-01-21 [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/books/2015/jan/21/tadeusz-konwicki">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=the+Guardian&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fbooks%2F2015%2Fjan%2F21%2Ftadeusz-konwicki&rft.atitle=Tadeusz+Konwicki+obituary&rft.date=2015-01-21&rft.aulast=Zechenter&rft.aufirst=Katarzyna">  </li> <li id="cite_note-127"><a href="#cite_ref-127">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Pátá polská Nobelovka. Podle Olgy Tokarczukové nevstoupíš dvakrát do stejného příběhu. Aktuálně.cz [online]. 2019-10-11 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://magazin.aktualne.cz/kultura/literatura/olga-tokarczuk-nobelova-cena/r~38a49406ec1a11e98776ac1f6b220ee8/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fmagazin.aktualne.cz%2Fkultura%2Fliteratura%2Folga-tokarczuk-nobelova-cena%2Fr~38a49406ec1a11e98776ac1f6b220ee8%2F&rft.atitle=P%C3%A1t%C3%A1+polsk%C3%A1+Nobelovka.+Podle+Olgy+Tokarczukov%C3%A9+nevstoup%C3%AD%C5%A1+dvakr%C3%A1t+do+stejn%C3%A9ho+p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhu&rft.date=2019-10-11">  </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Andrzej Wajda — Lidé — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ceskatelevize.cz/lide/andrzej-wajda/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.ceskatelevize.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ceskatelevize.cz%2Flide%2Fandrzej-wajda%2F&rft.atitle=Andrzej+Wajda+%E2%80%94+Lid%C3%A9+%E2%80%94+%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-129"><a href="#cite_ref-129">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SANTILLI, Paul C. Cinema and Subjectivity in Krzysztof Kieślowski. The Journal of Aesthetics and Art Criticism. 2006, roč. 64, čís. 1, s. 147–156. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/3700499">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-04]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0021-8529">0021-8529</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Journal+of+Aesthetics+and+Art+Criticism&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F3700499&rft.atitle=Cinema+and+Subjectivity+in+Krzysztof+Kie%C5%9Blowski&rft.date=2006&rft.volume=64&rft.issue=1&rft.pages=147%E2%80%93156&rft.issn=0021-8529&rft.aulast=Santilli&rft.aufirst=Paul+C.">  </li> <li id="cite_note-130"><a href="#cite_ref-130">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GRIMES, William. Andrzej Zulawski, Rebellious Film Director, Dies at 75. The New York Times. 2016-02-18. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/2016/02/18/arts/andrzej-zulawski-rebellious-film-director-dies-at-75.html">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-04]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0362-4331">0362-4331</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F2016%2F02%2F18%2Farts%2Fandrzej-zulawski-rebellious-film-director-dies-at-75.html&rft.atitle=Andrzej+Zulawski%2C+Rebellious+Film+Director%2C+Dies+at+75&rft.date=2016-02-18&rft.issn=0362-4331&rft.aulast=Grimes&rft.aufirst=William">  </li> <li id="cite_note-131"><a href="#cite_ref-131">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Poláci se radují z prvního Oscara. Cenu za nejlepší zahraniční film získala Ida. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/kultura_film/polaci-se-raduji-z-prvniho-oscara-cenu-za-nejlepsi-zahranicni-film-ziskala-ida-_201502231210_mkopp">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fkultura_film%2Fpolaci-se-raduji-z-prvniho-oscara-cenu-za-nejlepsi-zahranicni-film-ziskala-ida-_201502231210_mkopp&rft.atitle=Pol%C3%A1ci+se+raduj%C3%AD+z+prvn%C3%ADho+Oscara.+Cenu+za+nejlep%C5%A1%C3%AD+zahrani%C4%8Dn%C3%AD+film+z%C3%ADskala+Ida">  </li> <li id="cite_note-132"><a href="#cite_ref-132">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PŘIVŘELOVÁ, Iva. Legenda o Cybulském. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2021-05-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/legenda-o-cybulskem-55884">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fkultura%2Fsalon%2Fclanek%2Flegenda-o-cybulskem-55884&rft.atitle=Legenda+o+Cybulsk%C3%A9m&rft.aulast=P%C5%99iv%C5%99elov%C3%A1&rft.aufirst=Iva&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-133"><a href="#cite_ref-133">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KADEŘÁVEK, Šimon. Novotnému nevadil, Husák ho nenáviděl. Před 55 lety získal film Obchod na korze Oscara. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.reflex.cz//clanek/historie/106611/novotnemu-nevadil-husak-ho-nenavidel-pred-55-lety-ziskal-film-obchod-na-korze-oscara.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Reflex.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.reflex.cz%2F%2Fclanek%2Fhistorie%2F106611%2Fnovotnemu-nevadil-husak-ho-nenavidel-pred-55-lety-ziskal-film-obchod-na-korze-oscara.html&rft.atitle=Novotn%C3%A9mu+nevadil%2C+Hus%C3%A1k+ho+nen%C3%A1vid%C4%9Bl.+P%C5%99ed+55+lety+z%C3%ADskal+film+Obchod+na+korze+Oscara&rft.aulast=Kade%C5%99%C3%A1vek&rft.aufirst=%C5%A0imon">  </li> <li id="cite_note-134"><a href="#cite_ref-134">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Američané sestavili žebříček filmových škol, FAMU skončila čtvrtá. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis [cit. 2019-10-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/kultura/clanek/americane-sestavili-zebricek-filmovych-skol-famu-skoncila-ctvrta-237226">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fkultura%2Fclanek%2Famericane-sestavili-zebricek-filmovych-skol-famu-skoncila-ctvrta-237226&rft.atitle=Ameri%C4%8Dan%C3%A9+sestavili+%C5%BEeb%C5%99%C3%AD%C4%8Dek+filmov%C3%BDch+%C5%A1kol%2C+FAMU+skon%C4%8Dila+%C4%8Dtvrt%C3%A1&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-135"><a href="#cite_ref-135">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Violetta Villas. The Independent [online]. 2011-12-06 [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.independent.co.uk/news/obituaries/violetta-villas-6273107.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=The+Independent&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.independent.co.uk%2Fnews%2Fobituaries%2Fvioletta-villas-6273107.html&rft.atitle=Violetta+Villas&rft.date=2011-12-06">  </li> <li id="cite_note-136"><a href="#cite_ref-136">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Vaslav Nijinsky (Choreography) - Mariinskiy.com. www.mariinskiy.com [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200715113303/https://www.mariinskiy.com/index.html?lang=eng&page=catalog&person=432">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.mariinskiy.com/index.html?lang=eng&page=catalog&person=432">originálu</a> dne 2020-07-15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.mariinskiy.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.mariinskiy.com%2Findex.html%3Flang%3Deng%26page%3Dcatalog%26person%3D432&rft.atitle=Vaslav+Nijinsky+%28Choreography%29+-+Mariinskiy.com">  </li> <li id="cite_note-137"><a href="#cite_ref-137">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MICHALSKA, Magda. Olga Boznanska: An Uneasy Story of a Polish Painter | DailyArt Magazine. DailyArtMagazine.com - Art History Stories [online]. 2020-08-18 [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.dailyartmagazine.com/olga-boznanska/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=DailyArtMagazine.com+-+Art+History+Stories&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.dailyartmagazine.com%2Folga-boznanska%2F&rft.atitle=Olga+Boznanska%3A+An+Uneasy+Story+of+a+Polish+Painter+%7C+DailyArt+Magazine&rft.date=2020-08-18&rft.aulast=Michalska&rft.aufirst=Magda">  </li> <li id="cite_note-138"><a href="#cite_ref-138">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Tamara de Lempicka | ARTMUSEUM.CZ. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210509044413/http://artmuseum.cz/umelec.php?art_id=550">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=550">originálu</a> dne 2021-05-09.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.artmuseum.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.artmuseum.cz%2Fumelec.php%3Fart_id%3D550&rft.atitle=Tamara+de+Lempicka+%7C+ARTMUSEUM.CZ">  </li> <li id="cite_note-139"><a href="#cite_ref-139">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BLAIR, Jonny. The Tragic Story of Zdzisław Beksiński, the Artist Who Inspired Guillermo del Toro. Culture Trip [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://theculturetrip.com/europe/poland/articles/the-tragic-story-of-zdzislaw-beksinski-the-artist-who-inspired-guillermo-del-toro/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Culture+Trip&rft_id=https%3A%2F%2Ftheculturetrip.com%2Feurope%2Fpoland%2Farticles%2Fthe-tragic-story-of-zdzislaw-beksinski-the-artist-who-inspired-guillermo-del-toro%2F&rft.atitle=The+Tragic+Story+of+Zdzis%C5%82aw+Beksi%C5%84ski%2C+the+Artist+Who+Inspired+Guillermo+del+Toro&rft.aulast=Blair&rft.aufirst=Jonny">  </li> <li id="cite_note-140"><a href="#cite_ref-140">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LANGOVÁ, Dagmar. Malířské dílo od jedničky do 5 607 249. Vltava [online]. Český rozhlas, 2015-01-16 [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://vltava.rozhlas.cz/malirske-dilo-od-jednicky-do-5-607-249-5102340">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Vltava&rft_id=https%3A%2F%2Fvltava.rozhlas.cz%2Fmalirske-dilo-od-jednicky-do-5-607-249-5102340&rft.atitle=Mal%C3%AD%C5%99sk%C3%A9+d%C3%ADlo+od+jedni%C4%8Dky+do+5+607+249&rft.date=2015-01-16&rft.aulast=Langov%C3%A1&rft.aufirst=Dagmar&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-141"><a href="#cite_ref-141">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ŁADNOWSKA, Janina. Katarzyna Kobro: A Sculptor of Space. Artibus et Historiae. 2001, roč. 22, čís. 43, s. 161–185. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/1483659">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-04]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0391-9064">0391-9064</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.2307%2F1483659">10.2307/1483659</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Artibus+et+Historiae&rft_id=info:doi/10.2307%2F1483659&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F1483659&rft.atitle=Katarzyna+Kobro%3A+A+Sculptor+of+Space&rft.date=2001&rft.volume=22&rft.issue=43&rft.pages=161%E2%80%93185&rft.issn=0391-9064&rft.aulast=%C5%81adnowska&rft.aufirst=Janina">  </li> <li id="cite_note-142"><a href="#cite_ref-142">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Polsko koupilo knížecí sbírku umění za 100 milionů eur, získalo da Vinciho slavnou Dámu s hranostajem. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2016-12-30 [cit. 2023-10-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://art.hn.cz/c1-65571710-polsko-czartoryski-da-vinci-sbirka-umeni-prodej">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9+noviny+%28HN.cz%29&rft_id=https%3A%2F%2Fart.hn.cz%2Fc1-65571710-polsko-czartoryski-da-vinci-sbirka-umeni-prodej&rft.atitle=Polsko+koupilo+kn%C3%AD%C5%BEec%C3%AD+sb%C3%ADrku+um%C4%9Bn%C3%AD+za+100+milion%C5%AF+eur%2C+z%C3%ADskalo+da+Vinciho+slavnou+D%C3%A1mu+s+hranostajem&rft.date=2016-12-30">  </li> <li id="cite_note-143"><a href="#cite_ref-143">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ERBEN, Lukáš. Úsvit hackerů: Marian Rejewski a Enigma. Root.cz [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.root.cz/clanky/usvit-hackeru-marian-rejewski-a-enigma/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Root.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.root.cz%2Fclanky%2Fusvit-hackeru-marian-rejewski-a-enigma%2F&rft.atitle=%C3%9Asvit+hacker%C5%AF%3A+Marian+Rejewski+a+Enigma&rft.aulast=Erben&rft.aufirst=Luk%C3%A1%C5%A1">  </li> <li id="cite_note-144"><a href="#cite_ref-144">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PIRO, Anna; TAGARELLI, Giuseppe; LAGONIA, Paolo. Casimir Funk: his discovery of the vitamins and their deficiency disorders. Annals of Nutrition & Metabolism. 2010, roč. 57, čís. 2, s. 85–88. PMID: 20805686. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20805686/">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-04]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1421-9697">1421-9697</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1159%2F000319165">10.1159/000319165</a>. <a href="/wiki/PubMed" title="PubMed">PMID</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20805686">20805686</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Annals+of+Nutrition+%26+Metabolism&rft_id=info:doi/10.1159%2F000319165&rft_id=https%3A%2F%2Fpubmed.ncbi.nlm.nih.gov%2F20805686%2F&rft.atitle=Casimir+Funk%3A+his+discovery+of+the+vitamins+and+their+deficiency+disorders&rft.date=2010&rft.volume=57&rft.issue=2&rft.pages=85%E2%80%9388&rft.issn=1421-9697&rft.aulast=Piro&rft.aufirst=Anna&rft.au=Tagarelli%2C+Giuseppe&rft.au=Lagonia%2C+Paolo">  </li> <li id="cite_note-145"><a href="#cite_ref-145">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ferdinand Cohn and the Development of Modern Bacteriology | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.encyclopedia.com/science/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/ferdinand-cohn-and-development-modern-bacteriology">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.encyclopedia.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.encyclopedia.com%2Fscience%2Fencyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps%2Fferdinand-cohn-and-development-modern-bacteriology&rft.atitle=Ferdinand+Cohn+and+the+Development+of+Modern+Bacteriology+%7C+Encyclopedia.com">  </li> <li id="cite_note-146"><a href="#cite_ref-146">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PETRUSEK, Miloslav. Zygmunt Bauman, sociolog a filozof naší pozdní doby. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-10/zygmunt-bauman-sociolog-filozof-nasi-pozdni-doby.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=vesmir.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fvesmir.cz%2Fcz%2Fcasopis%2Farchiv-casopisu%2F2006%2Fcislo-10%2Fzygmunt-bauman-sociolog-filozof-nasi-pozdni-doby.html&rft.atitle=Zygmunt+Bauman%2C+sociolog+a+filozof+na%C5%A1%C3%AD+pozdn%C3%AD+doby&rft.aulast=Petrusek&rft.aufirst=Miloslav">  </li> <li id="cite_note-147"><a href="#cite_ref-147">↑</a> <cite style="font-style:normal;">WAGNER, Roy. Wronski’s Infinities. HOPOS: The Journal of the International Society for the History of Philosophy of Science. 2014, roč. 4, čís. 1, s. 26–61. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/10.1086/675402">Dostupné online</a> [cit. 2021-05-04]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/2152-5188">2152-5188</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1086%2F675402">10.1086/675402</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=HOPOS%3A+The+Journal+of+the+International+Society+for+the+History+of+Philosophy+of+Science&rft_id=info:doi/10.1086%2F675402&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F10.1086%2F675402&rft.atitle=Wronski%E2%80%99s+Infinities&rft.date=2014&rft.volume=4&rft.issue=1&rft.pages=26%E2%80%9361&rft.issn=2152-5188&rft.aulast=Wagner&rft.aufirst=Roy">  </li> <li id="cite_note-148"><a href="#cite_ref-148">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jerzy Grotowski: ‘Eccentric genius’ who reinvented theatre. www.thefirstnews.com [online]. [cit. 2021-05-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.thefirstnews.com/article/jerzy-grotowski-eccentric-genius-who-reinvented-theatre-1621">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.thefirstnews.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.thefirstnews.com%2Farticle%2Fjerzy-grotowski-eccentric-genius-who-reinvented-theatre-1621&rft.atitle=Jerzy+Grotowski%3A+%E2%80%98Eccentric+genius%E2%80%99+who+reinvented+theatre">  </li> <li id="cite_note-149"><a href="#cite_ref-149">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> PAN – Dzieje instytucji. www.instytucja.pan.pl [online]. [cit. 2010-02-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20100817081834/http://www.instytucja.pan.pl/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=22">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.instytucja.pan.pl/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=22">originálu</a> dne 2010-08-17.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.instytucja.pan.pl&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.instytucja.pan.pl%2Findex.php%3Foption%3Dcom_content%26view%3Darticle%26id%3D15%26Itemid%3D22&rft.atitle=PAN+%E2%80%93+Dzieje+instytucji">  </li> <li id="cite_note-150"><a href="#cite_ref-150">↑</a> DAVIES, Norman (2005), <a rel="nofollow" class="external text" href="http://books.google.com/books?id=EBpghdZeIwAC&pg=PA167&dq=first+ministry+of+education+Poland&as_brr=3">Google Print, s. 167</a> </li> <li id="cite_note-151"><a href="#cite_ref-151">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Polský skokan Stoch má třetí zlato, vyhrál na velkém můstku. iDNES.cz [online]. 2018-02-17 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/oh/pchjongcchang-2018/skoky-na-lyzich-velky-mustek.A180217_125910_zoh-klasicke-lyzovani_ber">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Foh%2Fpchjongcchang-2018%2Fskoky-na-lyzich-velky-mustek.A180217_125910_zoh-klasicke-lyzovani_ber&rft.atitle=Polsk%C3%BD+skokan+Stoch+m%C3%A1+t%C5%99et%C3%AD+zlato%2C+vyhr%C3%A1l+na+velk%C3%A9m+m%C5%AFstku&rft.date=2018-02-17">  </li> <li id="cite_note-152"><a href="#cite_ref-152">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Korzeniowski potřetí vyhrál padesátku. iDNES.cz [online]. 2004-08-27 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/oh/ateny/korzeniowski-potreti-vyhral-padesatku.A040827_111132_oh04_atlet_rav">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Foh%2Fateny%2Fkorzeniowski-potreti-vyhral-padesatku.A040827_111132_oh04_atlet_rav&rft.atitle=Korzeniowski+pot%C5%99et%C3%AD+vyhr%C3%A1l+pades%C3%A1tku&rft.date=2004-08-27">  </li> <li id="cite_note-153"><a href="#cite_ref-153">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Legendární polská atletka Szewińská zemřela, na OH získala sedm medailí. iDNES.cz [online]. 2018-06-30 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/atletika/irena-szewinska-zemrela.A180630_084414_atletika_tof">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Fatletika%2Firena-szewinska-zemrela.A180630_084414_atletika_tof&rft.atitle=Legend%C3%A1rn%C3%AD+polsk%C3%A1+atletka+Szewi%C5%84sk%C3%A1+zem%C5%99ela%2C+na+OH+z%C3%ADskala+sedm+medail%C3%AD&rft.date=2018-06-30">  </li> <li id="cite_note-154"><a href="#cite_ref-154">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Tokio 2020. Anita Włodarczyk zdobyła trzecie olimpijskie złoto. Brąz dla Malwiny Kopron - Polsat News. polsatnews.pl [online]. [cit. 2021-08-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.polsatnews.pl/wiadomosc/2021-08-03/tokio-2020-lekkoatletyka-final-rzutu-mlotem-anita-wlodarczyk/">Dostupné online</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=polsatnews.pl&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.polsatnews.pl%2Fwiadomosc%2F2021-08-03%2Ftokio-2020-lekkoatletyka-final-rzutu-mlotem-anita-wlodarczyk%2F&rft.atitle=Tokio+2020.+Anita+W%C5%82odarczyk+zdoby%C5%82a+trzecie+olimpijskie+z%C5%82oto.+Br%C4%85z+dla+Malwiny+Kopron+-+Polsat+News">  </li> <li id="cite_note-155"><a href="#cite_ref-155">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Polští volejbalisté jsou znovu mistry světa. Brazílie neuhrála ani set. iDNES.cz [online]. 2018-09-30 [cit. 2023-09-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/volejbal/mistrovstvi-sveta-volejbalistu.A180930_230858_volejbal_ald">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Fvolejbal%2Fmistrovstvi-sveta-volejbalistu.A180930_230858_volejbal_ald&rft.atitle=Pol%C5%A1t%C3%AD+volejbalist%C3%A9+jsou+znovu+mistry+sv%C4%9Bta.+Braz%C3%ADlie+neuhr%C3%A1la+ani+set&rft.date=2018-09-30">  </li> <li id="cite_note-156"><a href="#cite_ref-156">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Volejbalisté Polska porazili domácí Italy 3:0 a jsou podruhé mistry Evropy. Sport.cz [online]. 2023-09-16 [cit. 2023-09-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sport.cz/clanek/micove-sporty-polsko-vyhralo-mistrovstvi-evropy-ve-volejbale-ve-finale-si-poradilo-s-italy-5013010">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Sport.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sport.cz%2Fclanek%2Fmicove-sporty-polsko-vyhralo-mistrovstvi-evropy-ve-volejbale-ve-finale-si-poradilo-s-italy-5013010&rft.atitle=Volejbalist%C3%A9+Polska+porazili+dom%C3%A1c%C3%AD+Italy+3%3A0+a+jsou+podruh%C3%A9+mistry+Evropy&rft.date=2023-09-16">  </li> <li id="cite_note-157"><a href="#cite_ref-157">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Hall of Famers. International Volleyball Hall of Fame - Holyoke, Massachusetts USA [online]. [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200410023501/https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.volleyhall.org/page/show/3821582-hall-of-famers">originálu</a> dne 2020-04-10. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=International+Volleyball+Hall+of+Fame+-+Holyoke%2C+Massachusetts+USA&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.volleyhall.org%2Fpage%2Fshow%2F3821582-hall-of-famers&rft.atitle=Hall+of+Famers">  </li> <li id="cite_note-158"><a href="#cite_ref-158">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Szmal and Pineau are the best of the World in 2009! [online]. Handball Planet, 2010-05-27 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.handball-planet.com/szmal-and-pineau-are-the-best-of-the-world-in-2009/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Szmal+and+Pineau+are+the+best+of+the+World+in+2009%21&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.handball-planet.com%2Fszmal-and-pineau-are-the-best-of-the-world-in-2009%2F&rft.pub=Handball+Planet">  </li> <li id="cite_note-159"><a href="#cite_ref-159">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Kvitová neprolomila polskou obranu. Turnaj mistryň vyhrála Radwaňská. Radiožurnál [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a>, 2015-11-01 [cit. 2019-10-20]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://radiozurnal.rozhlas.cz/kvitova-neprolomila-polskou-obranu-turnaj-mistryn-vyhrala-radwanska-6232515">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Radio%C5%BEurn%C3%A1l&rft_id=https%3A%2F%2Fradiozurnal.rozhlas.cz%2Fkvitova-neprolomila-polskou-obranu-turnaj-mistryn-vyhrala-radwanska-6232515&rft.atitle=Kvitov%C3%A1+neprolomila+polskou+obranu.+Turnaj+mistry%C5%88+vyhr%C3%A1la+Radwa%C5%88sk%C3%A1&rft.date=2015-11-01&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-160"><a href="#cite_ref-160">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> How Iga Swiatek captured her third French Open title. ESPN.com [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-09-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.espn.com/tennis/story/_/id/37830412/french-open-iga-swiatek-karolina-muchova-women-title">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=ESPN.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.espn.com%2Ftennis%2Fstory%2F_%2Fid%2F37830412%2Ffrench-open-iga-swiatek-karolina-muchova-women-title&rft.atitle=How+Iga+Swiatek+captured+her+third+French+Open+title&rft.date=2023-06-10">  </li> <li id="cite_note-161"><a href="#cite_ref-161">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Šwiateková jako první Polka ovládla US Open. Aktuálně.cz [online]. 2022-09-11 [cit. 2023-09-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sport.aktualne.cz/tenis/swiatekova-jako-prvni-polka-ovladla-us-open/r~bb366286315511ed82b7ac1f6b220ee8/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fsport.aktualne.cz%2Ftenis%2Fswiatekova-jako-prvni-polka-ovladla-us-open%2Fr~bb366286315511ed82b7ac1f6b220ee8%2F&rft.atitle=%C5%A0wiatekov%C3%A1+jako+prvn%C3%AD+Polka+ovl%C3%A1dla+US+Open&rft.date=2022-09-11">  </li> <li id="cite_note-162"><a href="#cite_ref-162">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Polská senzace dokončila jízdu. Šwiateková bez ztráty setu ovládla Roland Garros. iDNES.cz [online]. 2020-10-10 [cit. 2020-10-10]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/sport/tenis/roland-garros-finale-zen-swiatekova-keninova.A201010_134638_tenis_ald">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fsport%2Ftenis%2Froland-garros-finale-zen-swiatekova-keninova.A201010_134638_tenis_ald&rft.atitle=Polsk%C3%A1+senzace+dokon%C4%8Dila+j%C3%ADzdu.+%C5%A0wiatekov%C3%A1+bez+ztr%C3%A1ty+setu+ovl%C3%A1dla+Roland+Garros&rft.date=2020-10-10">  </li> <li id="cite_note-163"><a href="#cite_ref-163">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Polská světová jednička Šwiateková zničila Ósakaovou kanárem a v Miami má titul. Aktuálně.cz [online]. 2022-04-02 [cit. 2022-04-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://sport.aktualne.cz/tenis/polska-svetova-jednicka-swiatekova-znicila-osakaovou-kanarem/r~19fc6212b2bb11ec87d40cc47ab5f122/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fsport.aktualne.cz%2Ftenis%2Fpolska-svetova-jednicka-swiatekova-znicila-osakaovou-kanarem%2Fr~19fc6212b2bb11ec87d40cc47ab5f122%2F&rft.atitle=Polsk%C3%A1+sv%C4%9Btov%C3%A1+jedni%C4%8Dka+%C5%A0wiatekov%C3%A1+zni%C4%8Dila+%C3%93sakaovou+kan%C3%A1rem+a+v+Miami+m%C3%A1+titul&rft.date=2022-04-02">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura_2">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=48" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=48" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Norman_Davies" title="Norman Davies">DAVIES, Norman</a>. Boże igrzysko : historia Polski. T. 1.: Od początków do roku 1795. Kraków: Znak, 1996. 680 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/83-7006-506-6" title="Speciální:Zdroje knih/83-7006-506-6">83-7006-506-6</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Bo%C5%BCe+igrzysko+%3A+historia+Polski.+T.+1.%3A+Od+pocz%C4%85tk%C3%B3w+do+roku+1795&rft.isbn=83-7006-506-6&rft.aulast=Davies&rft.aufirst=Norman&rft.place=Krak%C3%B3w&rft.pub=Znak&rft.date=1996&rft.tpages=680"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">DAVIES, Norman. Boże igrzysko : historia Polski. T. 2.: Od roku 1795. Kraków: Znak, 1996. 797 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/83-7006-514-7" title="Speciální:Zdroje knih/83-7006-514-7">83-7006-514-7</a>. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Bo%C5%BCe+igrzysko+%3A+historia+Polski.+T.+2.%3A+Od+roku+1795&rft.isbn=83-7006-514-7&rft.aulast=Davies&rft.aufirst=Norman&rft.place=Krak%C3%B3w&rft.pub=Znak&rft.date=1996&rft.tpages=797"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">DAVIES, Norman. Polsko : dějiny národa ve středu Evropy. Praha: Prostor, 2003. 481 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7260-083-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-7260-083-4">80-7260-083-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Polsko+%3A+d%C4%9Bjiny+n%C3%A1roda+ve+st%C5%99edu+Evropy&rft.isbn=80-7260-083-4&rft.aulast=Davies&rft.aufirst=Norman&rft.place=Praha&rft.pub=Prostor&rft.date=2003&rft.tpages=481"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">FRIEDL, Jiří; JUREK, Tomasz; <a href="/wiki/Milo%C5%A1_%C5%98ezn%C3%ADk" title="Miloš Řezník">ŘEZNÍK, Miloš</a>; <a href="/wiki/Martin_Wihoda" title="Martin Wihoda">WIHODA, Martin</a>. Dějiny Polska. Praha: <a href="/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Lidov%C3%A9_noviny" title="Nakladatelství Lidové noviny">Nakladatelství Lidové noviny</a>, 2017. 690 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7422-306-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7422-306-8">978-80-7422-306-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Polska&rft.isbn=978-80-7422-306-8&rft.aulast=Friedl&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.au=Jurek%2C+Tomasz&rft.au=%C5%98ezn%C3%ADk%2C+Milo%C5%A1&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BNakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny%5D%5D&rft.date=2017&rft.tpages=690"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">CHWALBA, Andrzej. Polsko 1989-2008 : dějiny současnosti. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. 254 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7325-185-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7325-185-7">978-80-7325-185-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Polsko+1989-2008+%3A+d%C4%9Bjiny+sou%C4%8Dasnosti&rft.isbn=978-80-7325-185-7&rft.aulast=Chwalba&rft.aufirst=Andrzej&rft.place=Brno&rft.pub=Centrum+pro+studium+demokracie+a+kultury&rft.date=2009&rft.tpages=254"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOL. Češi a Poláci v minulosti I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. 434 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Ce%C5%A1i+a+Pol%C3%A1ci+v+minulosti+I&rft.aulast=Kol&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9+akademie+v%C4%9Bd&rft.date=1964&rft.tpages=434"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOSMAN, Marceli. Dějiny Polska. Praha: Karolinum, 2011. 452 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-246-1842-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-246-1842-5">978-80-246-1842-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Polska&rft.isbn=978-80-246-1842-5&rft.aulast=Kosman&rft.aufirst=Marceli&rft.place=Praha&rft.pub=Karolinum&rft.date=2011&rft.tpages=452"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Josef_Mac%C5%AFrek" title="Josef Macůrek">MACŮREK, Josef</a>. Dějiny polského národa. Praha: Melantrich, 1948. 350 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+polsk%C3%A9ho+n%C3%A1roda&rft.aulast=Mac%C5%AFrek&rft.aufirst=Josef&rft.place=Praha&rft.pub=Melantrich&rft.date=1948&rft.tpages=350"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">PACZKOWSKI, Andrzej. Půl století dějin Polska 1939-1989. Praha: Academia, 2000. 381 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-200-0737-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-200-0737-7">80-200-0737-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=P%C5%AFl+stolet%C3%AD+d%C4%9Bjin+Polska+1939-1989&rft.isbn=80-200-0737-7&rft.aulast=Paczkowski&rft.aufirst=Andrzej&rft.place=Praha&rft.pub=Academia&rft.date=2000&rft.tpages=381"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ŘEZNÍK, Miloš. Dějiny Polska v datech. Praha: Libri, 2010. 500 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7277-408-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-408-1">978-80-7277-408-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Polska+v+datech&rft.isbn=978-80-7277-408-1&rft.aulast=%C5%98ezn%C3%ADk&rft.aufirst=Milo%C5%A1&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2010&rft.tpages=500"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ŘEZNÍK, Miloš. Polsko. Praha: Libri, 2002. 228 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-129-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-129-9">80-7277-129-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Polsko&rft.isbn=80-7277-129-9&rft.aulast=%C5%98ezn%C3%ADk&rft.aufirst=Milo%C5%A1&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2002&rft.tpages=228"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ŘEZNÍK, Miloš. Za naši a vaši svobodu : století polských povstání (1794-1864). Praha: Argo, 2006. 391 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7203-668-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-7203-668-8">80-7203-668-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Za+na%C5%A1i+a+va%C5%A1i+svobodu+%3A+stolet%C3%AD+polsk%C3%BDch+povst%C3%A1n%C3%AD+%281794-1864%29&rft.isbn=80-7203-668-8&rft.aulast=%C5%98ezn%C3%ADk&rft.aufirst=Milo%C5%A1&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2006&rft.tpages=391"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ŠTĚPÁN, Ludvík, a kol. Slovník polských spisovatelů. Praha: Libri, 2000. 555 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-005-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-005-5">80-7277-005-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Slovn%C3%ADk+polsk%C3%BDch+spisovatel%C5%AF&rft.isbn=80-7277-005-5&rft.aulast=%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n&rft.aufirst=Ludv%C3%ADk&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2000&rft.tpages=555"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">WANDYCZ, Piotr Stefan. Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti. Praha: Academia, 1998. 301 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-200-0657-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-200-0657-5">80-200-0657-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=St%C5%99edn%C3%AD+Evropa+v+d%C4%9Bjin%C3%A1ch+od+st%C5%99edov%C4%9Bku+do+sou%C4%8Dasnosti&rft.isbn=80-200-0657-5&rft.aulast=Wandycz&rft.aufirst=Piotr+Stefan&rft.place=Praha&rft.pub=Academia&rft.date=1998&rft.tpages=301"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=49" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=49" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Krize_polsk%C3%A9ho_%C3%BAstavn%C3%ADho_soudu" title="Krize polského ústavního soudu">Krize polského ústavního soudu</a></li> <li><a href="/wiki/Polsko_A_a_B" title="Polsko A a B">Polsko A a B</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Polsko&veaction=edit&section=50" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Polsko&action=edit&section=50" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Poland" class="extiw" title="c:Category:Poland">Polsko</a> na Wikimedia Commons </li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/16px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/24px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg/32px-Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg.png 2x" data-file-width="193" data-file-height="193" /> Průvodce <a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Polsko" class="extiw" title="voy:Polsko">Polsko</a> ve Wikicestách</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/20px-Wikisource-logo.svg.png" decoding="async" width="15" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/40px-Wikisource-logo.svg.png 1.5x" data-file-width="410" data-file-height="430" /> Encyklopedické heslo <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Polsko" class="extiw" title="s:Ottův slovník naučný/Polsko">Polsko</a> v <a href="/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD" title="Ottův slovník naučný">Ottově slovníku naučném</a> ve Wikizdrojích</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /> Slovníkové heslo <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/Polsko" class="extiw" title="wikt:Polsko">Polsko</a> ve Wikislovníku</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/13px-Wikiquote-logo.svg.png" decoding="async" width="13" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/20px-Wikiquote-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/27px-Wikiquote-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="355" /> Téma <a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Polsko" class="extiw" title="q:Polsko">Polsko</a> ve Wikicitátech</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/16px-Wikinews-logo.svg.png" decoding="async" width="16" height="9" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/24px-Wikinews-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Wikinews-logo.svg/32px-Wikinews-logo.svg.png 2x" data-file-width="759" data-file-height="415" /> Kategorie <a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Category:Polsko" class="extiw" title="n:Category:Polsko">Polsko</a> ve Wikizprávách</li></ul> <dl><dt>Obecné informace</dt></dl> <ul><li>(anglicky) <cite class="book" style="font-style:normal;">CIA. Poland - The World Factbook [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/poland/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Poland+-+The+World+Factbook&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Fpoland%2F&rft.aucorp=CIA"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě. Polsko (souhrnná teritoriální informace) [online]. Businessinfo.cz. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.businessinfo.cz/navody/polsko-souhrnna-teritorialni-informace/2/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Polsko+%28souhrnn%C3%A1+teritori%C3%A1ln%C3%AD+informace%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.businessinfo.cz%2Fnavody%2Fpolsko-souhrnna-teritorialni-informace%2F2%2F&rft.aucorp=Zastupitelsk%C3%BD+%C3%BA%C5%99ad+%C4%8CR+ve+Var%C5%A1av%C4%9B&rft.pub=Businessinfo.cz"> </li> <li>(anglicky) <cite class="book" style="font-style:normal;"> Encyclopaedia Britannica. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/place/Poland">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Fplace%2FPoland&rft.pub=Encyclopaedia+Britannica"> </li></ul> <div class="navbox noprint" title="Polsko"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a class="mw-selflink selflink">Polsko</a> – Polska – (<a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_pozn%C3%A1vac%C3%AD_zna%C4%8Dka" title="Mezinárodní poznávací značka">PL</a>) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="2">Polská <a href="/wiki/Vojvodstv%C3%AD" title="Vojvodství">vojvodství</a> a jejich hlavní města</td></tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Dolnoslezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Dolnoslezské vojvodství">Dolnoslezské</a> (<a href="/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto)" title="Vratislav (město)">Vratislav</a>) • <a href="/wiki/Kujavsko-pomo%C5%99sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Kujavsko-pomořské vojvodství">Kujavsko-pomořské</a> (<a href="/wiki/Bydho%C5%A1%C5%A5" title="Bydhošť">Bydhošť</a> a <a href="/wiki/Toru%C5%88" title="Toruň">Toruň</a>) • <a href="/wiki/Lod%C5%BEsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lodžské vojvodství">Lodžské</a> (<a href="/wiki/Lod%C5%BE" title="Lodž">Lodž</a>) • <a href="/wiki/Lublinsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lublinské vojvodství">Lublinské</a> (<a href="/wiki/Lublin" title="Lublin">Lublin</a>) • <a href="/wiki/Lubu%C5%A1sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Lubušské vojvodství">Lubušské</a> (<a href="/wiki/Gorz%C3%B3w_Wielkopolski" title="Gorzów Wielkopolski">Gorzów Wielkopolski</a> a <a href="/wiki/Zelen%C3%A1_Hora_(Polsko)" title="Zelená Hora (Polsko)">Zelená Hora</a>) • <a href="/wiki/Malopolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Malopolské vojvodství">Malopolské</a> (<a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakov</a>) • <a href="/wiki/Mazovsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Mazovské vojvodství">Mazovské</a> (<a href="/wiki/Var%C5%A1ava" title="Varšava">Varšava</a>) • <a href="/wiki/Opolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Opolské vojvodství">Opolské</a> (<a href="/wiki/Opol%C3%AD" title="Opolí">Opolí</a>) • <a href="/wiki/Podkarpatsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Podkarpatské vojvodství">Podkarpatské</a> (<a href="/wiki/%C5%98e%C5%A1ov" title="Řešov">Řešov</a>) • <a href="/wiki/Podlesk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Podleské vojvodství">Podleské</a> (<a href="/wiki/B%C4%9Blostok" title="Bělostok">Bělostok</a>) • <a href="/wiki/Pomo%C5%99sk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Pomořské vojvodství">Pomořské</a> (<a href="/wiki/Gda%C5%88sk" title="Gdaňsk">Gdaňsk</a>) • <a href="/wiki/Slezsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Slezské vojvodství">Slezské</a> (<a href="/wiki/Katovice" title="Katovice">Katovice</a>) • <a href="/wiki/Svatok%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Svatokřížské vojvodství">Svatokřížské</a> (<a href="/wiki/Kielce" title="Kielce">Kielce</a>) • <a href="/wiki/Varmijsko-mazursk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Varmijsko-mazurské vojvodství">Varmijsko-mazurské</a> (<a href="/wiki/Ol%C5%A1t%C3%BDn" title="Olštýn">Olštýn</a>) • <a href="/wiki/Velkopolsk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Velkopolské vojvodství">Velkopolské</a> (<a href="/wiki/Pozna%C5%88" title="Poznaň">Poznaň</a>) • <a href="/wiki/Z%C3%A1padopomo%C5%99ansk%C3%A9_vojvodstv%C3%AD" title="Západopomořanské vojvodství">Západopomořanské</a> (<a href="/wiki/%C5%A0t%C4%9Bt%C3%ADn" title="Štětín">Štětín</a>) </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /> <table class="navboxes noprint mw-collapsible mw-collapsed" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"> <tbody><tr> <th class="navbox-title"><a href="/wiki/Soubor:Gnome-globe.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/22px-Gnome-globe.svg.png" decoding="async" width="22" height="22" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/33px-Gnome-globe.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/44px-Gnome-globe.svg.png 2x" data-file-width="48" data-file-height="48" /></a> Geografická lokalizace </th></tr> <tr> <td><div class="navbox noprint" title="Evropa"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Seznam_evropsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam evropských států">Státy a území v Evropě</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Seznam států světa">Suverénní státy</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a></li> <li><a href="/wiki/Andorra" title="Andorra">Andorra</a></li> <li><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie">Arménie</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li><a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a></li> <li><a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Bělorusko</a></li> <li><a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosna a Hercegovina</a></li> <li><a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a></li> <li><a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a></li> <li><a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a></li> <li><a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></li> <li><a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a></li> <li><a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a></li> <li><a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a></li> <li><a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a></li> <li><a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a>3</li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a></li> <li><a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a></li> <li><a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a></li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a></li> <li><a href="/wiki/Moldavsko" title="Moldavsko">Moldavsko</a></li> <li><a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monako</a></li> <li><a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a></li> <li><a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Polsko</a></li> <li><a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a></li> <li><a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a>3</li> <li><a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a></li> <li><a href="/wiki/San_Marino" title="San Marino">San Marino</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a></li> <li><a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a></li> <li><a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a>3</li> <li><a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajina</a></li> <li><a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikán</a></li></ul> </div> </td> <td rowspan="7" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Europe_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/110px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/165px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/220px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="541" data-file-height="541" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_s_%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDm_nebo_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDm_mezin%C3%A1rodn%C3%ADm_uzn%C3%A1n%C3%ADm" title="Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním">Státy bez plného uznání</a></td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a></li> <li><a href="/wiki/Kosovo" title="Kosovo">Kosovo</a></li> <li><a href="/wiki/Podn%C4%9Bst%C5%99%C3%AD" title="Podněstří">Podněstří</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Z%C3%A1visl%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" class="mw-redirect" title="Závislá území">Závislá území</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Dánsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Faersk%C3%A9_ostrovy" title="Faerské ostrovy">Faerské ostrovy</a>1 <ul><li>autonomní země Dánského království</li></ul></li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a>2 (suverénní vojenské základny)</li> <li><a href="/wiki/Gibraltar" title="Gibraltar">Gibraltar</a> (<a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zámořské území Spojeného království">britské zámořské území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Guernsey" title="Guernsey">Guernsey</a></li> <li><a href="/wiki/Jersey" title="Jersey">Jersey</a> (<a href="/wiki/Britsk%C3%A9_korunn%C3%AD_z%C3%A1visl%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské korunní závislé území">korunní závislá území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Man_(ostrov)" title="Man (ostrov)">Ostrov Man</a></li></ul> </div> </td> </tr></tbody></table> <div> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Zvláštní oblasti vnitřní suverenity</td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Finsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alandy" title="Alandy">Alandy</a> <ul><li><a href="/w/index.php?title=Autonomn%C3%AD_spr%C3%A1vn%C3%AD_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Autonomní správní členění (stránka neexistuje)">autonomní oblast</a> podléhající <a href="/w/index.php?title=Alandsk%C3%A1_%C3%BAmluva&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alandská úmluva (stránka neexistuje)">Alandské úmluvě z roku 1921</a></li></ul></li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Norsko</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <ul><li><a href="/wiki/%C5%A0picberky" title="Špicberky">Špicberky</a> (<a href="/wiki/Neza%C5%99azen%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Nezařazené území">nezařazené území</a> podléhající <a href="/wiki/%C5%A0picbersk%C3%A1_dohoda" title="Špicberská dohoda">Špicberské dohodě</a>)</li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a> (<a href="/wiki/Zem%C4%9B_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Země Spojeného království">země Spojeného království</a> podléhající <a href="/wiki/Velkop%C3%A1te%C4%8Dn%C3%AD_dohoda" title="Velkopáteční dohoda">britsko-irské dohodě</a>)</li></ul> </div> </td> </tr></tbody></table> <div> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="3"><div class="plainlist"><ul><li>1 Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu.</li><li>2 Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám.</li><li>3 Stát leží větší částí v Asii.</li></ul></div></td></tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Státy ležící na břehu Baltského moře"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Seznam států světa">Státy</a> ležící na břehu <a href="/wiki/Baltsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Baltské moře">Baltského moře</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a class="mw-selflink selflink">Polsko</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> (<a href="/wiki/Kaliningradsk%C3%A1_oblast" title="Kaliningradská oblast">Kaliningradská oblast</a>) • <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a> • <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> </td></tr></tbody></table> <link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /> <table class="navboxes noprint mw-collapsible mw-collapsed" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"> <tbody><tr> <th class="navbox-title">Členství v mezinárodních organizacích </th></tr> <tr> <td><div class="navbox noprint" title="V4"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Visegr%C3%A1dsk%C3%A1_skupina" title="Visegrádská skupina">Visegrádská skupina</a> (V4) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> Česko<a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko"><img alt="Česko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg/40px-Flag_of_the_Czech_Republic.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg/60px-Flag_of_the_Czech_Republic.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> • Maďarsko<a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko"><img alt="Maďarsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Flag_of_Hungary.svg/40px-Flag_of_Hungary.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Flag_of_Hungary.svg/60px-Flag_of_Hungary.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a> • Polsko<a href="/wiki/Polsko" title="Polsko"><img alt="Polsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/12/Flag_of_Poland.svg/22px-Flag_of_Poland.svg.png" decoding="async" width="22" height="14" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/12/Flag_of_Poland.svg/33px-Flag_of_Poland.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/12/Flag_of_Poland.svg/44px-Flag_of_Poland.svg.png 2x" data-file-width="640" data-file-height="400" /></a> <a class="mw-selflink selflink">Polsko</a> • Slovensko<a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko"><img alt="Slovensko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Flag_of_Slovakia.svg/22px-Flag_of_Slovakia.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Flag_of_Slovakia.svg/33px-Flag_of_Slovakia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Flag_of_Slovakia.svg/44px-Flag_of_Slovakia.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="EU"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/%C4%8Clensk%C3%BD_st%C3%A1t_Evropsk%C3%A9_unie" title="Členský stát Evropské unie">Členské státy</a> <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> • <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> • <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a> • <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a> • <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a> • <a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a> • <a class="mw-selflink selflink">Polsko</a> • <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> • <a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a> • <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a> • <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a> • <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> • <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="NATO"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">Severoatlantická aliance</a> (NATO) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a> • <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a> • <a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> • <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> • <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a> • <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> • <a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> • <a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a> • <a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a> • <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanada</a> • <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a> • <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a> • <a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a> • <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a> • <a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a> • <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a> • <a class="mw-selflink selflink">Polsko</a> • <a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a> • <a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a> • <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a> • <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a> • <a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a> • <a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a> • <a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a> • <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a> • <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> • <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Evropský hospodářský prostor (EHP)"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint hlist" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> Členové <a href="/wiki/Evropsk%C3%BD_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_prostor" title="Evropský hospodářský prostor">Evropského hospodářského prostoru (EHP)</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Evropsk%C3%A9_sdru%C5%BEen%C3%AD_voln%C3%A9ho_obchodu#Členové" title="Evropské sdružení volného obchodu">Členské státy ESVO</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a></li> <li><a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a></li> <li><a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a></li></ul> </div> </td> <td rowspan="3" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg/120px-Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg.png" decoding="async" width="80" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg/250px-Agreement_on_the_European_Economic_Area.svg.png 2x" data-file-width="610" data-file-height="610" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/%C4%8Clensk%C3%BD_st%C3%A1t_Evropsk%C3%A9_unie" title="Členský stát Evropské unie">Členské státy EU</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a></li> <li><a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a></li> <li><a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a></li> <li><a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a></li> <li><a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a> (prozatímní člen)</li> <li><a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a></li> <li><a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a></li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a></li> <li><a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a></li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a></li> <li><a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Polsko</a></li> <li><a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a></li> <li><a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a></li></ul> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> </td></tr></tbody></table> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q36#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q36#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q36#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/68dde1e7-9506-416f-80ab-0b0b4a98c47d">68dde1e7-9506-416f-80ab-0b0b4a98c47d</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/1825238e-2241-4042-b2d5-3e5c8344a82d">1825238e-2241-4042-b2d5-3e5c8344a82d</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge130478">ge130478</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb11880842g">cb11880842g</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb11880842g">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4046496-9">4046496-9</a></li> <li><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">HDS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/003367">003367</a></li> <li><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000404710018">0000 0004 0471 0018</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/000000012293278X">0000 0001 2293 278X</a></li> <li><a href="/wiki/KulturNav" title="KulturNav">KulturNav</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kulturnav.org/9f432e5c-3dc3-4309-b930-0c8944f3b67f">9f432e5c-3dc3-4309-b930-0c8944f3b67f</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n79131071">n79131071</a></li> <li><a href="/wiki/MusicBrainz" title="MusicBrainz">MBAREA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://musicbrainz.org/area/dd7f80c8-f017-3d01-8608-2a8c9c32b954">dd7f80c8-f017-3d01-8608-2a8c9c32b954</a></li> <li><a href="/wiki/National_Archives_and_Records_Administration" title="National Archives and Records Administration">NARA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalog.archives.gov/id/10045341">10045341</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00569130">00569130</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nli.org.il/en/authorities/987007555089705171">987007555089705171</a></li> <li><a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">PLWABN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/9810547738505606">9810547738505606</a></li> <li><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/02658994X">02658994X</a></li> <li><a href="/wiki/Encyklopedie_isl%C3%A1mu" title="Encyklopedie islámu">TDVİA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://islamansiklopedisi.org.tr/polonya">polonya</a></li> <li><a href="/wiki/Parlament_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Parlament Spojeného království">UKPARL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.parliament.uk/qwSRT1w0">qwSRT1w0</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/141810140">141810140</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39QbtfRgyP3qcDKmj68x7FVbM">E39QbtfRgyP3qcDKmj68x7FVbM</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Polsko" title="Portál:Polsko">Polsko</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?useformat=desktop&type=1x1&usesul3=0" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polsko&oldid=24757959">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polsko&oldid=24757959</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Polsko" title="Kategorie:Polsko">Polsko</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Evropy" title="Kategorie:Státy Evropy">Státy Evropy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD_vznikl%C3%A9_roku_1918" title="Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918">Státy a území vzniklé roku 1918</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Slovansk%C3%A9_st%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD" title="Kategorie:Slovanské státy a území">Slovanské státy a území</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_EU" title="Kategorie:Státy EU">Státy EU</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_NATO" title="Kategorie:Státy NATO">Státy NATO</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Unie_pro_St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD" title="Kategorie:Státy Unie pro Středomoří">Státy Unie pro Středomoří</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Iniciativy_Trojmo%C5%99%C3%AD" title="Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří">Státy Iniciativy Trojmoří</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_v%C3%BDpo%C4%8Dty" title="Kategorie:Monitoring:Články s výpočty">Monitoring:Články s výpočty</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_vyh%C3%BDbav%C3%BDmi_slovy" title="Kategorie:Údržba:Články s vyhýbavými slovy">Údržba:Články s vyhýbavými slovy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_chyb%C4%9Bj%C3%ADc%C3%ADm_%C4%8Dasov%C3%BDm_%C3%BAdajem" title="Kategorie:Údržba:Články s chybějícím časovým údajem">Údržba:Články s chybějícím časovým údajem</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_chyb%C4%9Bj%C3%ADc%C3%ADm_m%C3%ADstn%C3%ADm_%C3%BAdajem" title="Kategorie:Údržba:Články s chybějícím místním údajem">Údržba:Články s chybějícím místním údajem</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_HDS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem HDS">Monitoring:Články s identifikátorem HDS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_KulturNav" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav">Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_MusicBrainz_oblast" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast">Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NARA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NARA">Monitoring:Články s identifikátorem NARA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PLWABN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN">Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_TDV%C4%B0A" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA">Monitoring:Články s identifikátorem TDVİA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_UKPARL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL">Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:1000_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF/dlouh%C3%A9" title="Kategorie:Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé">Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 18. 3. 2025 v 14:39.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Polsko&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29"><img src="/static/images/footer/wikimedia.svg" width="25" height="25" alt="Wikimedia Foundation" lang="en" loading="lazy"></picture></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" width="88" height="31"><img src="/w/resources/assets/mediawiki_compact.svg" alt="Powered by MediaWiki" lang="en" width="25" height="25" loading="lazy"></picture></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-header-container vector-sticky-header-container"> <div id="vector-sticky-header" class="vector-sticky-header"> <div class="vector-sticky-header-start"> <div class="vector-sticky-header-icon-start vector-button-flush-left vector-button-flush-right" aria-hidden="true"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-sticky-header-search-toggle" tabindex="-1" data-event-name="ui.vector-sticky-search-form.icon"> Hledání </button> </div> <div role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box"> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail"> <form action="/w/index.php" id="vector-sticky-search-form" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii"> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-context-bar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-sticky-header-toc vector-sticky-header-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-sticky-header-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-sticky-header-toc-label" for="vector-sticky-header-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-sticky-header-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div class="vector-sticky-header-context-bar-primary" aria-hidden="true" >Polsko</div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-end" aria-hidden="true"> <div class="vector-sticky-header-icons"> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-talk-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="talk-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-subject-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="subject-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-history-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="history-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only mw-watchlink" id="ca-watchstar-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="watch-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-ve-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="wikitext-edit-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-viewsource-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-protected-sticky-header"> </a> </div> <div class="vector-sticky-header-buttons"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet mw-interlanguage-selector" id="p-lang-btn-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn-sticky-header"> 306 jazyků </button> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive" id="ca-addsection-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="addsection-sticky-header"> Přidat téma </a> </div> <div class="vector-sticky-header-icon-end"> <div class="vector-user-links"> </div> </div> </div> </div> </div> <div class="mw-portlet mw-portlet-dock-bottom emptyPortlet" id="p-dock-bottom"> <ul> </ul> </div> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.eqiad.main-79cd87d5f8-wl94n","wgBackendResponseTime":371,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"1.389","walltime":"1.839","ppvisitednodes":{"value":18805,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":443262,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":119930,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":23,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":1,"limit":20},"unstrip-size":{"value":216180,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 1193.430 1 -total"," 17.19% 205.180 1 Šablona:Infobox_-_stát"," 16.91% 201.796 1 Šablona:Infobox"," 14.39% 171.681 1 Šablona:Souřadnice_z_WD"," 13.80% 164.652 1 Šablona:Autoritní_data"," 7.63% 91.094 102 Šablona:Citace_elektronického_periodika"," 7.34% 87.647 2 Šablona:Navboxes"," 6.61% 78.835 9 Šablona:Navbox"," 4.53% 54.079 1 Šablona:Commonscat"," 3.54% 42.301 21 Šablona:Seznam"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.436","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":10823996,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.eqiad.main-754588485-xk24k","timestamp":"20250319142543","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Polsko","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Polsko","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q36","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q36","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2003-04-23T20:47:25Z","dateModified":"2025-03-18T13:39:59Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/9\/9b\/EU-Poland.svg","headline":"st\u00e1t ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b"}</script> </body> </html>