CINXE.COM
Internetová jazyková příručka: Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek
<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN" "http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-strict.dtd"> <html xmlns='http://www.w3.org/1999/xhtml' lang='cs' xml:lang='cs'> <head> <meta content='no-cache' http-equiv='Pragma' /> <meta content='no-cache, must-revalidate' http-equiv='Cache-Control' /> <meta content='-1' http-equiv='Expires' /> <meta content='text/html; charset=utf-8' http-equiv='Content-Type' /> <link href='https://fonts.googleapis.com' rel='preconnect' /> <link href='https://fonts.gstatic.com' rel='preconnect' crossorigin='' /> <link href='https://fonts.googleapis.com/css2?family=Arimo:ital,wght@0,400;1,400&display=swap' rel='stylesheet' /> <link href='/files/all1.css' rel='stylesheet' type='text/css' media='all' /> <link href='/files/screen1.css' rel='stylesheet' type='text/css' media='screen' /> <link href='/files/print.css' rel='stylesheet' type='text/css' media='print' /> <link href='/files/favicon.ico' rel='shortcut icon' /> <link href='https://purl.org/dc/elements/1.1/' rel='schema.DC' /> <meta name='DC.Title' content='Internetová jazyková příručka' /> <meta name='DC.Subject' scheme='PHNK' content='pravopis' /> <meta name='DC.Subject' scheme='PHNK' content='pravopisná pravidla' /> <meta name='DC.Subject' scheme='PHNK' content='čeština' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content="81'35" /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content="81'354" /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content='811.162.3' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_MRF' content='(0.034.2)004.738.12' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_KON' content='811.162.3 Čeština' /> <meta name='DC.Subject' scheme='MDT_KON' content='491.86 Czech language' /> <meta name='DC.Description.abstract' content='Internetová jazyková příručka nabízí ucelený přehled základních jazykových jevů češtiny' /> <meta name='DC.Publisher' content='Ústav pro jazyk český (Akademie věd ČR)' /> <meta name='DC.Date' content='2004-' /> <meta name='DC.Type' scheme='DCMIType' content='Text' /> <meta name='DC.Type' scheme='PHNK' content='www dokumenty' /> <meta name='DC.Format' scheme='IMT' content='text/html' /> <meta name='DC.Format.medium' content='computerFile' /> <meta name='DC.Identifier' content='https://prirucka.ujc.cas.cz' /> <meta name='DC.Identifier' scheme='URN' content='URN:NBN:cz-nk20081007' /> <meta name='DC.Language' scheme='RFC3066' content='cze' /> <meta name='viewport' content='width=device-width, initial-scale=1.0' /> <title>Internetová jazyková příručka: Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek</title> <script type='text/javascript' src='/files/prirucka.js' charset='ISO-8859-2'></script> <script type='text/javascript'> var url = "https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=" + encodeURIComponent(""); </script> </head> <body onresize='display_navi();' onload=''> <div id='container'> <div id='banner'><h1><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/'>Internetová jazyková příručka</a></h1> <p><span>Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, v. v. i.</span></p></div> <div onclick='prepni();' id='navi-button'> </div> <div id='navi'><ul> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/'>Hlavní stránka</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_about'>O příručce</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_help'>Nápověda</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_upravy'>Úpravy v příručce</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/pda'>Mobilní verze</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_stat'>Návštěvnost</a></li> <li><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/en'>English version</a></li> </ul>Související odkazy:<ul> <li><a href='https://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/'>Jazyková poradna</a></li> <li><a href='https://ujc.cas.cz/cs/expertni-cinnost/csn-01-6910-2014-uprava-dokumentu-zpracovanych-textovymi-procesory/'>ČSN 01 6910</a></li> <li><a href='https://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/'>Zajímavé dotazy</a></li> <li><a href='https://dotazy.ujc.cas.cz/'>Databáze dotazů</a></li> </ul></div> <div id='content'> <p><a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/#div80'>Výslovnost</a> → Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek</p> <div class='hledani screen'> <p>Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).</p> <form method='get' action='https://prirucka.ujc.cas.cz/' onsubmit="if (! this.dotaz.value) { alert('Je nutné zadat nějaký výraz k vyhledání.'); return false; }"><div class='jenkvulivalidite'> <input name='dotaz' size='30' type='text' id='dotaz' /> <input type='submit' value='Hledej' /> </div></form> </div> <h1>Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek</h1><div class='castb'><div class="obsah_stranky"> <ol> <li><a href='#nadpis1'>Vypouštění souhlásky <strong><em>j</em></strong> (zejména v určitých tvarech slovesa <em>být</em>)</a></li> <li><a href='#nadpis2'>Vypouštění jiných souhlásek</a></li> <li><a href='#nadpis3'>Vkládání hlásek (zejména samohlásky <strong><em>u</em></strong> ve výrazech typu <em>sedm</em> a <em>osm</em>)</a></li> </ol> </div><p>Zvláště ve vícečlenných nebo jinak artikulačně obtížných skupinách souhlásek může snadno docházet k jejich vynechávání. Avšak u většiny z nich je náležitá pouze výslovnost nezjednodušená, zejména např. u dvojic <em>gd, tk, kt, hř</em> vyskytujících se na začátku slov: <strong><em>kd</em></strong><em>yž</em> [gdyš], nikoli *[dyš], <strong><em>tk</em></strong><em>anička</em> [tkaňička], nikoli *[kaňička], <strong><em>kt</em></strong><em>erý</em> [kterí], nikoli *[kerí], <strong><em>hř</em></strong><em>bitov</em> [hřbitof], nikoli *[řbitof], dále pak ve skupinách sykavek, např. <em>pra</em><strong><em>žs</em></strong><em>ký</em> [prašskí], nikoli *[praskí], v případě slabikotvorného <em>l</em>: <em>jab</em><strong><em>l</em></strong><em>ko</em> [jablko], nikoli *[japko], <em>pad</em><strong><em>l</em></strong> [padl], nikoli *[pat] atp.</p> <p>Na rozdíl od vkládání hlásek je jejich vynechávání v češtině jevem častým. Zejména pokud k němu dochází na hranici dvou slov, jde o jev nespisovný, v některých případech je ale zjednodušení pokládáno za variantu ortoepickou (viz <a href="#ref_id_2019_11_1">bod 1</a> a <a href="#ref_id_2019_11_2">bod 2</a>).</p> <h2 id='nadpis1'><a id="ref_id_2019_11_1"></a>Vypouštění souhlásky <strong><em>j</em></strong> (zejména v určitých tvarech slovesa <em>být</em>)</h2> <p>Tvary slovesa <em>být</em> začínající na <em>js</em>‑ (tj. <em>jsem, jsi, jsme, jste, jsou</em>) jsou v češtině velmi frekventované. Ohledně jejich náležité výslovnosti dochází často ke sporům, bohužel i mezi profesionálními mluvčími se lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky<em> j</em> je zde vždy naprosto nevhodný, v mluveném projevu se „nesmí“ objevit, či že je plná výslovnost (např. v jevištní řeči) dokonce přímo „zakázaná“. Jiní se naopak domnívají, že jakékoli zjednodušení je nepřípustné, a argumentují, že pokud se <em>j</em> píše, je třeba ho i vyslovit. V některých učebnicích bývá tato problematika poněkud zjednodušována a čtenářům pak uniká podstata tohoto jevu.</p> <p>Je‑li tvar slovesa <em>být</em> součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou <em>j</em>), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky <em>j</em>), např. <em>byl [sem]</em> i <em>byl [jsem], pracovali [sme]</em> i <em>pracovali [jsme], kde [ste] byli</em> i <em>kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví </em>i<em> všichni [jsou] zdraví</em>. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost hodnocena jako zvlášť pečlivá.</p> <p>Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí‑li na začátku věty (např. <em>možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?</em>).</p> <p>Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina <em>js </em>se poměrně obtížně vyslovuje –⁠ tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je‑li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez <em>j</em>. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči a stylu projevu. Při zachování skupiny <em>js </em>se rovněž hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat (souhláska pak bývá obvykle doprovázena ještě i tzv. průvodním vokálem [ǝ], viz <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=904">Odchylky od náležité výslovnosti českých samohlásek</a>). Takováto výslovnost působí přehnaně, hyperkorektně.</p> <p>Naopak např. v sousedství samohlásky nebo na začátku slova po pauze není namáhavé vyslovit skupinu <em>js</em>‑ plně. Lze rovněž předpokládat, že nezjednodušená výslovnost nepůsobí v těchto kontextech jakkoli rušivě a posluchači si běžně ani neuvědomují, kterou z variant slyšeli.</p> <p>Pokud jde o záporné tvary slovesa <em>být</em> (tj. <em>nejsem, nejsi, nejsme, nejste, nejsou</em>), není jakékoli zjednodušení spisovné. Totéž pak platí o ostatních výrazech s počátečním <em>j‑</em> (<strong><em>j</em></strong><em>méno</em> [jméno], nikoli *[méno], <strong><em>j</em></strong><em>de</em> [jde], nikoli *[de]).</p> <p>Zjednodušená výslovnost je připuštěna v rozkaz. způsobu slovesa <em>přijít</em>, tj. <em>při</em><strong><em>j</em></strong><em>ď</em> [přijť] i [přiť], respektive <em>při</em><strong><em>j</em></strong><em>ďte</em> [přijťte] i [přiťte], avšak nikoli *[příte] nebo *[přite]. U jiných sloves se však doporučuje <em>j</em> zachovávat, např. <em>umy</em><strong><em>j</em></strong> [umij], nikoli *[umí] nebo *[umi].</p> <h2 id='nadpis2'><a id="ref_id_2019_11_2"></a>Vypouštění jiných souhlásek</h2> <p>Zejména u více než dvojčlenných souhláskových skupin ortoepická pravidla připouštějí jistá artikulační usnadnění.</p> <p>V 1. p. mn. č. u přídavných jmen muž. rodu končících na <em>‑ští </em>je spisovné zjednodušovat souhláskové skupiny tehdy, pokud mají kořen zakončený na sykavku nebo na <em>ř </em>(např. <em>sle</em><strong><em>z</em></strong><em>ští</em> [slešťí], <em>mu</em><strong><em>ž</em></strong><em>ští</em> [mušťí], <em>ola</em><strong><em>š</em></strong><em>ští</em> [olašťí], <em>žaclé</em><strong><em>ř</em></strong><em>ští</em> [žacléřťí]), přičemž plná výslovnost je také ortoepická. Rovněž se tradičně uvádí jako přípustné vyslovovat výrazy, v nichž za skupinou <em>vz</em> stojí obouretná souhláska, např. <strong><em>vz</em></strong><em>pomínat</em> nebo <strong><em>vz</em></strong><em>budit</em>, jak plně [fspomínat] a [vzbuďit], tak i zjednodušeně jako [spomínat] a [zbuďit]. U mnoha takových slov by však mohlo dojít ke změně významu, proto se doporučuje výslovnost plná, např. <strong><em>vz</em></strong><em>máhat</em> [vzmáhat] versus <strong><em>z</em></strong><em>máhat</em> [zmáhat].</p> <p>Za základní spisovnou výslovnost je u slov <em>sr</em><strong><em>d</em></strong><em>ce</em> a <strong><em>d</em></strong><em>cera</em> považována podoba [srce], [cera]; varianty [srtce] a [tcera] se doporučují ve výjimečných situacích (např. umělecká recitace), jsou příznakem vyššího stylu a v běžném kontextu by pravděpodobně působily hyperkorektně, tj. přehnaně pečlivě až nenáležitě.</p> <p>Naopak v jiných případech, kde se kombinují závěrová souhláska <em>t</em> s polozávěrovým <em>c</em> nebo <em>č</em>, se zjednodušená výslovnost nedoporučuje, např. <em>sla</em><strong><em>d</em></strong><em>ce</em> [slatce], nikoli *[slace], <em>o</em><strong><em>t</em></strong><em>cův</em> [otcúf], nikoli *[ocúf], <em>siro</em><strong><em>t</em></strong><em>čí</em> [sirotčí], nikoli *[siročí].</p> <p>U dalších souhláskových skupin je v některých příručkách zjednodušení považováno za rovněž spisovné (např. <em>prá</em><strong><em>zdn</em></strong><em>iny</em> [prázňiny], <strong><em>džb</em></strong><em>án</em> [žbán]), mnohdy však jde o jevy, jejichž hodnocení je z hlediska noremnosti sporné.</p> <h2 id='nadpis3'><a id="ref_id_2019_11_3"></a>Vkládání hlásek (zejména samohlásky <strong><em>u</em></strong> ve výrazech typu <em>sedm</em> a <em>osm</em>)</h2> <p>Číslovky <em>sedm</em> a <em>osm</em> (a výrazy od nich odvozené) jsou z fonetického hlediska pozoruhodné. Pokud totiž nejsou vysloveny s vkladným vokálem <em>u</em>, druhá slabika neobsahuje žádnou samohlásku, a dokonce ani běžné slabikotvorné souhlásky <em>r </em>nebo <em>l</em> (viz <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#ref_id_2019_15_1">Zvukové vlastnosti souvislé řeči</a>); jejím jádrem je sonora <em>m</em>. Tento jev není v jazyce běžný –⁠ při výkladu slabikotvorných hlásek uvádějí fonetické příručky v případě slabikotvorného <em>m </em>jako příkladová slova právě pouze tyto dvě číslovky, v jiných slovech se nevyskytuje, výjimku tvoří některá vlastní jména, např. <em>Rožmberk</em>.</p> <p>Podle ortoepické kodifikace je možné v číslovkách <em>sedm</em> a <em>osm</em> a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál <em>u</em>, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Podoby bez vkladného <em>u</em> jsou ovšem rovněž spisovné a bývají považovány za příznak pečlivější výslovnosti, naopak nářeční podoby typu *[sedn] se slabikotvorným [n], případně redukované *[osnáct] či *[osnást] spisovné nejsou.</p> <p>Vkládání samohlásek u jiných výrazů je v češtině výjimečné, okrajově (v nářečích) se lze setkat s vkládáním vsuvných samohlásek kvůli eliminaci slabikotvorných souhlásek, např. <em>krk</em> *[kerk] či *[kirk], případně z důvodu odstranění tzv. pobočné slabiky, např. <em>lžička</em> *[ližička], viz <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#ref_id_2019_15_1">Zvukové vlastnosti souvislé řeči</a>.</p> <p>V případě souhlásek jde nejčastěji o tzv. protetickou hlásku <em>v</em> nebo <em>h</em> vyskytující se na začátcích slov začínajících samohláskou (např. <em>k oknu</em> *[k voknu], <em>u nás</em> *[hu nás]). Tyto nespisovné jevy jsou typické pouze pro mluvčí z určitých českých regionů, protetické <em>v</em> je však zvláště v Čechách velmi rozšířené. Vyskytují se jako náhrada za tzv. ráz (viz <a href="https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=913">Ráz</a>). U některých výrazů můžeme zaznamenat i vkládání souhlásky (zejm<em>. d</em>) jinam než na jejich začátek, např. u nespisovných slov typu <em>štamprle</em> *[štamprdle], případně z přehnané snahy o pečlivost a z neznalosti náležité podoby u slov typu <em>samozřejmě</em> *[samozdřejmňe], <em>bizarní</em> *[bizardňí] či *[bizarďňí].</p></div> </div> <p /><div id='footer' class='mensi'> <div class='centrovane'> Zpracovatel: vš © 2008–2025 <a href='mailto:poradna@ujc.cas.cz?subject=IJP: Vyslovnostni pravidla - vypousteni a vkladani hlasek'>Jazyková poradna ÚJČ AV ČR</a> <span class='screen'> <a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_legal'>Právní upozornění</a> <a href='https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_cite'><b>Jak citovat</b></a></span> Provozuje: <a href='https://nlp.fi.muni.cz'>Centrum zpracování přirozeného jazyka FI MU</a> </div> <p /><div class='printlegal'> <h2>Právní upozornění<span class='printlegal'>: </span></h2> <p>Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora. </p> <p>ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.</p> </div> <div id='lindatloga' class='centrovane'> <a href='https://lindat.mff.cuni.cz/'> <img src='files/LINDAT-CLARIAH-cz_tiny.png' style='height:30px' alt='LINDAT/CLARIAH-CZ' /></a> <a href='https://www.msmt.cz/'> <img src='files/MSMT-logo.png' style='height:30px' alt='Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR' /></a> </div> </div> </div></body></html>