CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Operační systém – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""],"wgDefaultDateFormat": "ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"553f985c-50c7-4d61-ba7f-39c5688bf2eb","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Operační_systém","wgTitle":"Operační systém","wgCurRevisionId":24641653,"wgRevisionId":24641653,"wgArticleId":670,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Částečné pahýly","Údržba:Články k částečné úpravě","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem PSH","Monitoring:Články s identifikátorem TDKIV","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem NDL", "Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé","Operační systém","Počítačové platformy","Systémový software"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Operační_systém","wgRelevantArticleId":670,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":70000,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true, "wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q9135","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready", "jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.17"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f1/Operating_system_placement-cs.svg/1200px-Operating_system_placement-cs.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1776"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f1/Operating_system_placement-cs.svg/800px-Operating_system_placement-cs.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="1184"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f1/Operating_system_placement-cs.svg/640px-Operating_system_placement-cs.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="947"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Operační systém – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Operační_systém rootpage-Operační_systém skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" title="Hlavní menu" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-menu mw-ui-icon-wikimedia-menu"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Hlavní menu</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z"><span>Hlavní strana</span></a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc"><span>Nápověda</span></a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních"><span>Potřebuji pomoc</span></a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii"><span>Nejlepší články</span></a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x"><span>Náhodný článek</span></a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r"><span>Poslední změny</span></a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat"><span>Komunitní portál</span></a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum"><span>Pod lípou</span></a></li><li id="n-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky"><span>Speciální stránky</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <span class="mw-logo-container skin-invert"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </span> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-appearance mw-ui-icon-wikimedia-appearance"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Vzhled</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs" class=""><span>Podpořte Wikipedii</span></a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Opera%C4%8Dn%C3%AD+syst%C3%A9m" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class=""><span>Vytvoření účtu</span></a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Opera%C4%8Dn%C3%AD+syst%C3%A9m" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class=""><span>Přihlášení</span></a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-ellipsis mw-ui-icon-wikimedia-ellipsis"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Osobní nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs"><span>Podpořte Wikipedii</span></a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Opera%C4%8Dn%C3%AD+syst%C3%A9m" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"><span class="vector-icon mw-ui-icon-userAdd mw-ui-icon-wikimedia-userAdd"></span> <span>Vytvoření účtu</span></a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Opera%C4%8Dn%C3%AD+syst%C3%A9m" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"><span class="vector-icon mw-ui-icon-logIn mw-ui-icon-wikimedia-logIn"></span> <span>Přihlášení</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování"><span>dozvědět se více</span></a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y"><span>Příspěvky</span></a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Úvod" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Úvod"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1</span> <span>Úvod</span> </div> </a> <ul id="toc-Úvod-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Historie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Historie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2</span> <span>Historie</span> </div> </a> <ul id="toc-Historie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Systémy_hromadné_obsluhy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Systémy_hromadné_obsluhy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3</span> <span>Systémy hromadné obsluhy</span> </div> </a> <ul id="toc-Systémy_hromadné_obsluhy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Typy_operačních_systémů" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Typy_operačních_systémů"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4</span> <span>Typy operačních systémů</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Typy_operačních_systémů-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Typy operačních systémů</span> </button> <ul id="toc-Typy_operačních_systémů-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Desktop" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Desktop"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1</span> <span>Desktop</span> </div> </a> <ul id="toc-Desktop-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Mobilní_zařízení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Mobilní_zařízení"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.2</span> <span>Mobilní zařízení</span> </div> </a> <ul id="toc-Mobilní_zařízení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Servery" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Servery"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.3</span> <span>Servery</span> </div> </a> <ul id="toc-Servery-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Řízení_v_reálném_čase" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Řízení_v_reálném_čase"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.4</span> <span>Řízení v reálném čase</span> </div> </a> <ul id="toc-Řízení_v_reálném_čase-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Bezpečnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Bezpečnost"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.5</span> <span>Bezpečnost</span> </div> </a> <ul id="toc-Bezpečnost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Funkce_operačního_systému" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Funkce_operačního_systému"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5</span> <span>Funkce operačního systému</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Funkce_operačního_systému-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Funkce operačního systému</span> </button> <ul id="toc-Funkce_operačního_systému-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Ovládání_počítače" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ovládání_počítače"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.1</span> <span>Ovládání počítače</span> </div> </a> <ul id="toc-Ovládání_počítače-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Abstrakce_hardware" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Abstrakce_hardware"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.2</span> <span>Abstrakce hardware</span> </div> </a> <ul id="toc-Abstrakce_hardware-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Správa_prostředků" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Správa_prostředků"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.3</span> <span>Správa prostředků</span> </div> </a> <ul id="toc-Správa_prostředků-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Příklady_operačních_systémů" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Příklady_operačních_systémů"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6</span> <span>Příklady operačních systémů</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Příklady_operačních_systémů-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Příklady operačních systémů</span> </button> <ul id="toc-Příklady_operačních_systémů-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Operační_systém_Unix_a_systémy_založené_na_Unix" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Operační_systém_Unix_a_systémy_založené_na_Unix"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6.1</span> <span>Operační systém Unix a systémy založené na Unix</span> </div> </a> <ul id="toc-Operační_systém_Unix_a_systémy_založené_na_Unix-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-BSD_a_jeho_distribuce" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#BSD_a_jeho_distribuce"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6.2</span> <span>BSD a jeho distribuce</span> </div> </a> <ul id="toc-BSD_a_jeho_distribuce-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-MacOS" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#MacOS"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6.3</span> <span>MacOS</span> </div> </a> <ul id="toc-MacOS-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Linux" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Linux"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6.4</span> <span>Linux</span> </div> </a> <ul id="toc-Linux-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Microsoft_Windows" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Microsoft_Windows"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6.5</span> <span>Microsoft Windows</span> </div> </a> <ul id="toc-Microsoft_Windows-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Jiné" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Jiné"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6.6</span> <span>Jiné</span> </div> </a> <ul id="toc-Jiné-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Komponenty" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Komponenty"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7</span> <span>Komponenty</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Komponenty-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Komponenty</span> </button> <ul id="toc-Komponenty-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Kernel_(Jádro)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kernel_(Jádro)"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.1</span> <span>Kernel (Jádro)</span> </div> </a> <ul id="toc-Kernel_(Jádro)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Spuštění_programu" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Spuštění_programu"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.2</span> <span>Spuštění programu</span> </div> </a> <ul id="toc-Spuštění_programu-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Přerušení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Přerušení"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.3</span> <span>Přerušení</span> </div> </a> <ul id="toc-Přerušení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Režimy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Režimy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.4</span> <span>Režimy</span> </div> </a> <ul id="toc-Režimy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Správa_paměti" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Správa_paměti"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.5</span> <span>Správa paměti</span> </div> </a> <ul id="toc-Správa_paměti-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Virtuální_paměť" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Virtuální_paměť"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.6</span> <span>Virtuální paměť</span> </div> </a> <ul id="toc-Virtuální_paměť-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Multitasking" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Multitasking"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.7</span> <span>Multitasking</span> </div> </a> <ul id="toc-Multitasking-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Přístup_k_diskům_a_souborovým_systémům" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Přístup_k_diskům_a_souborovým_systémům"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.8</span> <span>Přístup k diskům a souborovým systémům</span> </div> </a> <ul id="toc-Přístup_k_diskům_a_souborovým_systémům-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Ovladače_zařízení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ovladače_zařízení"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.9</span> <span>Ovladače zařízení</span> </div> </a> <ul id="toc-Ovladače_zařízení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sítě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sítě"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.10</span> <span>Sítě</span> </div> </a> <ul id="toc-Sítě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Bezpečnost_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Bezpečnost_2"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.11</span> <span>Bezpečnost</span> </div> </a> <ul id="toc-Bezpečnost_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Uživatelské_rozhraní_(Shell)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Uživatelské_rozhraní_(Shell)"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7.12</span> <span>Uživatelské rozhraní (Shell)</span> </div> </a> <ul id="toc-Uživatelské_rozhraní_(Shell)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Operační_systém_reálného_času" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Operační_systém_reálného_času"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8</span> <span>Operační systém reálného času</span> </div> </a> <ul id="toc-Operační_systém_reálného_času-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vývoj_operačního_systému_jako_hobby" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Vývoj_operačního_systému_jako_hobby"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9</span> <span>Vývoj operačního systému jako hobby</span> </div> </a> <ul id="toc-Vývoj_operačního_systému_jako_hobby-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Rozmanitost_operačních_systémů_a_přenositelnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Rozmanitost_operačních_systémů_a_přenositelnost"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">10</span> <span>Rozmanitost operačních systémů a přenositelnost</span> </div> </a> <ul id="toc-Rozmanitost_operačních_systémů_a_přenositelnost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Stavba_operačního_systému" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Stavba_operačního_systému"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">11</span> <span>Stavba operačního systému</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Stavba_operačního_systému-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Stavba operačního systému</span> </button> <ul id="toc-Stavba_operačního_systému-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Grafické_uživatelské_rozhraní" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Grafické_uživatelské_rozhraní"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">11.1</span> <span>Grafické uživatelské rozhraní</span> </div> </a> <ul id="toc-Grafické_uživatelské_rozhraní-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vymezení_operačního_systému" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vymezení_operačního_systému"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">11.2</span> <span>Vymezení operačního systému</span> </div> </a> <ul id="toc-Vymezení_operačního_systému-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Tržní_podíl_operačních_systémů_na_stolních_počítačích" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Tržní_podíl_operačních_systémů_na_stolních_počítačích"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">12</span> <span>Tržní podíl operačních systémů na stolních počítačích</span> </div> </a> <ul id="toc-Tržní_podíl_operačních_systémů_na_stolních_počítačích-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">13</span> <span>Odkazy</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Odkazy</span> </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">13.1</span> <span>Reference</span> </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">13.2</span> <span>Související články</span> </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">13.3</span> <span>Externí odkazy</span> </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" title="Obsah" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading"><span class="mw-page-title-main">Operační systém</span></h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 152 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-152" aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-language-progressive mw-ui-icon-wikimedia-language-progressive"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">152 jazyků</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/OS" title="OS – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="OS" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target"><span>Acèh</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Bedryfstelsel_(inligtingstegnologie)" title="Bedryfstelsel (inligtingstegnologie) – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Bedryfstelsel (inligtingstegnologie)" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target"><span>Afrikaans</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Betriebssystem" title="Betriebssystem – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Betriebssystem" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target"><span>Alemannisch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8B%A8%E1%88%B2%E1%88%B5%E1%89%B0%E1%88%9D_%E1%8A%A0%E1%88%B0%E1%88%AA" title="የሲስተም አሰሪ – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="የሲስተም አሰሪ" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target"><span>አማርኛ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Sistema_operativo" title="Sistema operativo – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Sistema operativo" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target"><span>Aragonés</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Weorcendebyrdness" title="Weorcendebyrdness – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Weorcendebyrdness" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target"><span>Ænglisc</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%B8%D8%A7%D9%85_%D8%AA%D8%B4%D8%BA%D9%8A%D9%84" title="نظام تشغيل – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="نظام تشغيل" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target"><span>العربية</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D9%86%D8%B8%D8%A7%D9%85_%D8%AA%D8%B4%D8%BA%D9%8A%D9%84" title="نظام تشغيل – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="نظام تشغيل" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target"><span>مصرى</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Sistema_operativu" title="Sistema operativu – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Sistema operativu" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target"><span>Asturianu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/%C6%8Fm%C9%99liyyat_sistemi" title="Əməliyyat sistemi – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Əməliyyat sistemi" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target"><span>Azərbaycanca</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%DB%8C%D8%B4%D9%84%D8%AF%DB%8C%D9%85_%D8%B3%DB%8C%D8%B3%D8%AA%D9%85%DB%8C" title="ایشلدیم سیستمی – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="ایشلدیم سیستمی" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target"><span>تۆرکجه</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%BE%D0%BD_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B0" title="Операцион система – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Операцион система" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target"><span>Башҡортса</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Uoperac%C4%97n%C4%97_s%C4%97stema" title="Uoperacėnė sėstema – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Uoperacėnė sėstema" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target"><span>Žemaitėška</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D1%8B%D0%B9%D0%BD%D0%B0%D1%8F_%D1%81%D1%96%D1%81%D1%82%D1%8D%D0%BC%D0%B0" title="Аперацыйная сістэма – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Аперацыйная сістэма" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%BF%D1%8D%D1%80%D0%B0%D1%86%D1%8B%D0%B9%D0%BD%D0%B0%D1%8F_%D1%81%D1%8B%D1%81%D1%82%D1%8D%D0%BC%D0%B0" title="Апэрацыйная сыстэма – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Апэрацыйная сыстэма" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская (тарашкевіца)</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%BE%D0%BD%D0%BD%D0%B0_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B0" title="Операционна система – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Операционна система" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target"><span>Български</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%91%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%97_%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%AE" title="ऑपरेटिंग सिस्टम – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="ऑपरेटिंग सिस्टम" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target"><span>भोजपुरी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%85%E0%A6%AA%E0%A6%BE%E0%A6%B0%E0%A7%87%E0%A6%9F%E0%A6%BF%E0%A6%82_%E0%A6%B8%E0%A6%BF%E0%A6%B8%E0%A7%8D%E0%A6%9F%E0%A7%87%E0%A6%AE" title="অপারেটিং সিস্টেম – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="অপারেটিং সিস্টেম" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target"><span>বাংলা</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Reizhiad_korvoi%C3%B1" title="Reizhiad korvoiñ – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Reizhiad korvoiñ" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target"><span>Brezhoneg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Operativni_sistem" title="Operativni sistem – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Operativni sistem" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target"><span>Bosanski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D2%AE%D0%B9%D0%BB%D1%8D%D0%B4%D1%8D%D0%BB%D1%8D%D0%B9_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D1%8D" title="Үйлэдэлэй системэ – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Үйлэдэлэй системэ" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target"><span>Буряад</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Sistema_operatiu" title="Sistema operatiu – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Sistema operatiu" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target"><span>Català</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/Ch%C5%8F%CC%A4-c%C3%A1uk_hi%C3%AA-t%C5%ABng" title="Chŏ̤-cáuk hiê-tūng – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Chŏ̤-cáuk hiê-tūng" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target"><span>閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%BE%D0%BD%D0%BD%D0%B8_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B0" title="Операционни система – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Операционни система" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target"><span>Нохчийн</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%DB%8C%D8%B3%D8%AA%D9%85%DB%8C_%D8%A8%DB%95%DA%A9%D8%A7%D8%B1%D8%AE%DB%95%D8%B1%DB%8C" title="سیستمی بەکارخەری – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="سیستمی بەکارخەری" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target"><span>کوردی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-csb mw-list-item"><a href="https://csb.wikipedia.org/wiki/%C3%92peracjow%C3%B4_systema" title="Òperacjowô systema – kašubština" lang="csb" hreflang="csb" data-title="Òperacjowô systema" data-language-autonym="Kaszëbsczi" data-language-local-name="kašubština" class="interlanguage-link-target"><span>Kaszëbsczi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B8" title="Операци системи – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Операци системи" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target"><span>Чӑвашла</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/System_weithredu" title="System weithredu – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="System weithredu" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target"><span>Cymraeg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Styresystem" title="Styresystem – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Styresystem" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target"><span>Dansk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Betriebssystem" title="Betriebssystem – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Betriebssystem" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target"><span>Deutsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Sistemo_operatif" title="Sistemo operatif – Dimli" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Sistemo operatif" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Dimli" class="interlanguage-link-target"><span>Zazaki</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%9B%CE%B5%CE%B9%CF%84%CE%BF%CF%85%CF%81%CE%B3%CE%B9%CE%BA%CF%8C_%CF%83%CF%8D%CF%83%CF%84%CE%B7%CE%BC%CE%B1" title="Λειτουργικό σύστημα – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Λειτουργικό σύστημα" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Ελληνικά</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Sistamma_operat%C3%AEv" title="Sistamma operatîv – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Sistamma operatîv" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target"><span>Emiliàn e rumagnòl</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Operating_system" title="Operating system – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Operating system" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target"><span>English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Operaciumo" title="Operaciumo – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Operaciumo" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target"><span>Esperanto</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Sistema_operativo" title="Sistema operativo – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Sistema operativo" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target"><span>Español</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Operatsioonis%C3%BCsteem" title="Operatsioonisüsteem – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Operatsioonisüsteem" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target"><span>Eesti</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Sistema_eragile" title="Sistema eragile – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Sistema eragile" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Euskara</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%DB%8C%D8%B3%D8%AA%D9%85%E2%80%8C%D8%B9%D8%A7%D9%85%D9%84" title="سیستم‌عامل – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="سیستم‌عامل" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target"><span>فارسی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/K%C3%A4ytt%C3%B6j%C3%A4rjestelm%C3%A4" title="Käyttöjärjestelmä – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Käyttöjärjestelmä" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target"><span>Suomi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Op%C3%B5rats%27oonis%C3%BCstem" title="Opõrats'oonisüstem – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Opõrats'oonisüstem" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target"><span>Võro</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Syst%C3%A8me_d%27exploitation" title="Système d'exploitation – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Système d'exploitation" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target"><span>Français</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Bedriifs%C3%BCsteem" title="Bedriifsüsteem – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Bedriifsüsteem" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target"><span>Nordfriisk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fur mw-list-item"><a href="https://fur.wikipedia.org/wiki/Sisteme_operat%C3%AEf" title="Sisteme operatîf – furlanština" lang="fur" hreflang="fur" data-title="Sisteme operatîf" data-language-autonym="Furlan" data-language-local-name="furlanština" class="interlanguage-link-target"><span>Furlan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/C%C3%B3ras_oibri%C3%BAch%C3%A1in" title="Córas oibriúcháin – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Córas oibriúcháin" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target"><span>Gaeilge</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Sistema_operativo" title="Sistema operativo – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Sistema operativo" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target"><span>Galego</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Apopyvusu_oku%27%C3%A9va" title="Apopyvusu oku'éva – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Apopyvusu oku'éva" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target"><span>Avañe'ẽ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Chok-ngia%CC%8Dp_h%C3%AC-th%C3%BAng" title="Chok-ngia̍p hì-thúng – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Chok-ngia̍p hì-thúng" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target"><span>客家語 / Hak-kâ-ngî</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%9E%D7%A2%D7%A8%D7%9B%D7%AA_%D7%94%D7%A4%D7%A2%D7%9C%D7%94" title="מערכת הפעלה – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="מערכת הפעלה" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target"><span>עברית</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%A8_%E0%A4%A4%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0" title="प्रचालन तन्त्र – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="प्रचालन तन्त्र" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target"><span>हिन्दी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Operating_system" title="Operating system – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Operating system" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target"><span>Fiji Hindi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Operacijski_sustav" title="Operacijski sustav – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Operacijski sustav" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Hrvatski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/D%C5%BA%C4%9B%C5%82owy_system" title="Dźěłowy system – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="Dźěłowy system" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Hornjoserbsce</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Oper%C3%A1ci%C3%B3s_rendszer" title="Operációs rendszer – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Operációs rendszer" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target"><span>Magyar</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%95%D5%BA%D5%A5%D6%80%D5%A1%D6%81%D5%AB%D5%B8%D5%B6_%D5%B0%D5%A1%D5%B4%D5%A1%D5%AF%D5%A1%D6%80%D5%A3" title="Օպերացիոն համակարգ – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Օպերացիոն համակարգ" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target"><span>Հայերեն</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Systema_de_operation" title="Systema de operation – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Systema de operation" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target"><span>Interlingua</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Sistem_operasi" title="Sistem operasi – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Sistem operasi" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Indonesia</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Operativ_systema" title="Operativ systema – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Operativ systema" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target"><span>Interlingue</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Sistema_ti_panangpaandar" title="Sistema ti panangpaandar – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Sistema ti panangpaandar" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target"><span>Ilokano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Funcionanta_sistemo" title="Funcionanta sistemo – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Funcionanta sistemo" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target"><span>Ido</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/St%C3%BDrikerfi" title="Stýrikerfi – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Stýrikerfi" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target"><span>Íslenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Sistema_operativo" title="Sistema operativo – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Sistema operativo" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target"><span>Italiano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%AA%E3%83%9A%E3%83%AC%E3%83%BC%E3%83%86%E3%82%A3%E3%83%B3%E3%82%B0%E3%82%B7%E3%82%B9%E3%83%86%E3%83%A0" title="オペレーティングシステム – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="オペレーティングシステム" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target"><span>日本語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Sistem_operasi_komputer" title="Sistem operasi komputer – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Sistem operasi komputer" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target"><span>Jawa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9D%E1%83%9E%E1%83%94%E1%83%A0%E1%83%90%E1%83%AA%E1%83%98%E1%83%A3%E1%83%9A%E1%83%98_%E1%83%A1%E1%83%98%E1%83%A1%E1%83%A2%E1%83%94%E1%83%9B%E1%83%90" title="ოპერაციული სისტემა – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="ოპერაციული სისტემა" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target"><span>ქართული</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Operaciyal%C4%B1q_sistema" title="Operaciyalıq sistema – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Operaciyalıq sistema" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target"><span>Qaraqalpaqsha</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Anagraw_n_wammud" title="Anagraw n wammud – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Anagraw n wammud" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target"><span>Taqbaylit</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D1%8F%D0%BB%D1%8B%D2%9B_%D0%B6%D2%AF%D0%B9%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D1%80" title="Операциялық жүйелер – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Операциялық жүйелер" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target"><span>Қазақша</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%95%E0%B2%BE%E0%B2%B0%E0%B3%8D%E0%B2%AF%E0%B2%A8%E0%B2%BF%E0%B2%B0%E0%B3%8D%E0%B2%B5%E0%B2%B9%E0%B2%A3_%E0%B2%B8%E0%B2%BE%E0%B2%A7%E0%B2%A8" title="ಕಾರ್ಯನಿರ್ವಹಣ ಸಾಧನ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಕಾರ್ಯನಿರ್ವಹಣ ಸಾಧನ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target"><span>ಕನ್ನಡ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%9A%B4%EC%98%81%EC%B2%B4%EC%A0%9C" title="운영체제 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="운영체제" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target"><span>한국어</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ks mw-list-item"><a href="https://ks.wikipedia.org/wiki/%D8%A2%D9%BE%D8%B1%DB%8C%D9%B9%D9%90%D9%86%DA%AF_%D8%B3%D9%90%D8%B3%D9%B9%D9%8E%D9%85" title="آپریٹِنگ سِسٹَم – kašmírština" lang="ks" hreflang="ks" data-title="آپریٹِنگ سِسٹَم" data-language-autonym="कॉशुर / کٲشُر" data-language-local-name="kašmírština" class="interlanguage-link-target"><span>कॉशुर / کٲشُر</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ksh mw-list-item"><a href="https://ksh.wikipedia.org/wiki/Bedriefsystem" title="Bedriefsystem – kolínština" lang="ksh" hreflang="ksh" data-title="Bedriefsystem" data-language-autonym="Ripoarisch" data-language-local-name="kolínština" class="interlanguage-link-target"><span>Ripoarisch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Pergala_xebitandin%C3%AA" title="Pergala xebitandinê – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Pergala xebitandinê" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target"><span>Kurdî</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kv mw-list-item"><a href="https://kv.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%BE%D0%BD%D0%BD%D3%A7%D0%B9_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B0" title="Операционнӧй система – komijština" lang="kv" hreflang="kv" data-title="Операционнӧй система" data-language-autonym="Коми" data-language-local-name="komijština" class="interlanguage-link-target"><span>Коми</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D1%8F%D0%BB%D1%8B%D0%BA_%D1%82%D1%83%D1%82%D1%83%D0%BC" title="Операциялык тутум – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Операциялык тутум" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target"><span>Кыргызча</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Systema_internum" title="Systema internum – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Systema internum" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target"><span>Latina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Betribssystem" title="Betribssystem – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Betribssystem" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target"><span>Lëtzebuergesch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Sistem_de_opera" title="Sistem de opera – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Sistem de opera" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target"><span>Lingua Franca Nova</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Scistema_%C3%B2perativo" title="Scistema òperativo – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Scistema òperativo" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target"><span>Ligure</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Sistema_operativ" title="Sistema operativ – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Sistema operativ" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target"><span>Lombard</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Lit%C3%A1mbwisi-mokonzi" title="Litámbwisi-mokonzi – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Litámbwisi-mokonzi" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target"><span>Lingála</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%A5%E0%BA%B0%E0%BA%9A%E0%BA%BB%E0%BA%9A%E0%BA%9B%E0%BA%B0%E0%BA%95%E0%BA%B4%E0%BA%9A%E0%BA%B1%E0%BA%94%E0%BA%81%E0%BA%B2%E0%BA%99" title="ລະບົບປະຕິບັດການ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ລະບົບປະຕິບັດການ" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target"><span>ລາວ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Operacin%C4%97_sistema" title="Operacinė sistema – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Operacinė sistema" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target"><span>Lietuvių</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Oper%C4%93t%C4%81jsist%C4%93ma" title="Operētājsistēma – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Operētājsistēma" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target"><span>Latviešu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Mpandrindra_milina" title="Mpandrindra milina – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Mpandrindra milina" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target"><span>Malagasy</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%BE%D0%BD%D0%BB%D0%BE_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B5" title="Операционло системе – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Операционло системе" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target"><span>Олык марий</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Sistem_operasi" title="Sistem operasi – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Sistem operasi" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target"><span>Minangkabau</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%B8%D0%B2%D0%B5%D0%BD_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC" title="Оперативен систем – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Оперативен систем" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target"><span>Македонски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%93%E0%B4%AA%E0%B5%8D%E0%B4%AA%E0%B4%B1%E0%B5%87%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B4%BF%E0%B4%99%E0%B5%8D%E2%80%8C_%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B4%82" title="ഓപ്പറേറ്റിങ്‌ സിസ്റ്റം – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="ഓപ്പറേറ്റിങ്‌ സിസ്റ്റം" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target"><span>മലയാളം</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D2%AE%D0%B9%D0%BB%D0%B4%D0%BB%D0%B8%D0%B9%D0%BD_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC" title="Үйлдлийн систем – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Үйлдлийн систем" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target"><span>Монгол</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%A8_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A3%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A5%80" title="संचालन प्रणाली – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="संचालन प्रणाली" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target"><span>मराठी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Sistem_pengendalian" title="Sistem pengendalian – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Sistem pengendalian" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Melayu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Sistema_ouperatibo" title="Sistema ouperatibo – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Sistema ouperatibo" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target"><span>Mirandés</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%80%E1%80%BD%E1%80%94%E1%80%BA%E1%80%95%E1%80%BB%E1%80%B0%E1%80%90%E1%80%AC_%E1%80%85%E1%80%80%E1%80%BA%E1%80%9C%E1%80%8A%E1%80%BA%E1%80%95%E1%80%90%E1%80%BA%E1%80%9B%E1%80%B1%E1%80%B8_%E1%80%85%E1%80%94%E1%80%85%E1%80%BA" title="ကွန်ပျူတာ စက်လည်ပတ်ရေး စနစ် – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="ကွန်ပျူတာ စက်လည်ပတ်ရေး စနစ်" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target"><span>မြန်မာဘာသာ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Bedriefssystem" title="Bedriefssystem – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Bedriefssystem" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target"><span>Plattdüütsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new badge-Q70893996 mw-list-item" title=""><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%85%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%99_%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%AE" title="अपरेटिङ सिस्टम – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="अपरेटिङ सिस्टम" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target"><span>नेपाल भाषा</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Besturingssysteem" title="Besturingssysteem – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Besturingssysteem" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target"><span>Nederlands</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Operativsystem" title="Operativsystem – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Operativsystem" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk nynorsk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Operativsystem" title="Operativsystem – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Operativsystem" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk bokmål</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Sist%C3%A8ma_operatiu" title="Sistèma operatiu – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Sistèma operatiu" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target"><span>Occitan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-or mw-list-item"><a href="https://or.wikipedia.org/wiki/%E0%AC%85%E0%AC%AA%E0%AC%B0%E0%AD%87%E0%AC%9F%E0%AC%BF%E0%AC%99%E0%AD%8D%E0%AC%97_%E0%AC%B8%E0%AC%BF%E0%AC%B7%E0%AD%8D%E0%AC%9F%E0%AC%AE" title="ଅପରେଟିଙ୍ଗ ସିଷ୍ଟମ – urijština" lang="or" hreflang="or" data-title="ଅପରେଟିଙ୍ଗ ସିଷ୍ଟମ" data-language-autonym="ଓଡ଼ିଆ" data-language-local-name="urijština" class="interlanguage-link-target"><span>ଓଡ଼ିଆ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%86%E0%A8%AA%E0%A8%B0%E0%A9%87%E0%A8%9F%E0%A8%BF%E0%A9%B0%E0%A8%97_%E0%A8%B8%E0%A8%BF%E0%A8%B8%E0%A8%9F%E0%A8%AE" title="ਆਪਰੇਟਿੰਗ ਸਿਸਟਮ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਆਪਰੇਟਿੰਗ ਸਿਸਟਮ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target"><span>ਪੰਜਾਬੀ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pfl mw-list-item"><a href="https://pfl.wikipedia.org/wiki/Betriebssystem" title="Betriebssystem – falčtina" lang="pfl" hreflang="pfl" data-title="Betriebssystem" data-language-autonym="Pälzisch" data-language-local-name="falčtina" class="interlanguage-link-target"><span>Pälzisch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/System_operacyjny" title="System operacyjny – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="System operacyjny" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target"><span>Polski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%88%D9%BE%D8%B1%DB%8C%D9%B9%D9%86%DA%AF_%D8%B3%D8%B3%D9%B9%D9%85" title="اوپریٹنگ سسٹم – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="اوپریٹنگ سسٹم" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target"><span>پنجابی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Sistema_operativo" title="Sistema operativo – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Sistema operativo" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target"><span>Português</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Llamk%27achiy_llikacha" title="Llamk'achiy llikacha – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Llamk'achiy llikacha" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target"><span>Runa Simi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Sistem_de_operare" title="Sistem de operare – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Sistem de operare" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target"><span>Română</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%BE%D0%BD%D0%BD%D0%B0%D1%8F_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B0" title="Операционная система – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Операционная система" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target"><span>Русский</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%87%D0%BD%D0%B0_%D1%81%D1%96%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B0" title="Операчна сістема – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Операчна сістема" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target"><span>Русиньскый</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D1%8F%D0%BB%D1%8B%D1%8B%D1%80_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B0" title="Операциялыыр система – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Операциялыыр система" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target"><span>Саха тыла</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Sistema_operativu" title="Sistema operativu – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Sistema operativu" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target"><span>Sardu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Operatin_seestem" title="Operatin seestem – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Operatin seestem" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target"><span>Scots</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/Operatiivavuog%C3%A1dat" title="Operatiivavuogádat – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Operatiivavuogádat" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target"><span>Davvisámegiella</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Operativni_sistem" title="Operativni sistem – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Operativni sistem" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Srpskohrvatski / српскохрватски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shn mw-list-item"><a href="https://shn.wikipedia.org/wiki/%E1%80%95%E1%80%AD%E1%80%B0%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%9E%E1%81%A2%E1%80%84%E1%80%BA%E1%82%88_%E1%81%B6%E1%80%BD%E1%80%99%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%95%E1%80%BB%E1%80%B0%E1%80%90%E1%82%83%E1%82%87" title="ပိူင်သၢင်ႈ ၶွမ်းပျူတႃႇ – šanština" lang="shn" hreflang="shn" data-title="ပိူင်သၢင်ႈ ၶွမ်းပျူတႃႇ" data-language-autonym="တႆး" data-language-local-name="šanština" class="interlanguage-link-target"><span>တႆး</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%B4%E0%B6%BB%E0%B7%92%E0%B6%9C%E0%B6%AB%E0%B6%9A_%E0%B6%B8%E0%B7%99%E0%B7%84%E0%B7%99%E0%B6%BA%E0%B7%94%E0%B6%B8%E0%B7%8A_%E0%B6%B4%E0%B6%AF%E0%B7%8A%E0%B6%B0%E0%B6%AD%E0%B7%92" title="පරිගණක මෙහෙයුම් පද්ධති – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="පරිගණක මෙහෙයුම් පද්ධති" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target"><span>සිංහල</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Operating_system" title="Operating system – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Operating system" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target"><span>Simple English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Operačný systém – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Operačný systém" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenčina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-skr mw-list-item"><a href="https://skr.wikipedia.org/wiki/%D8%A2%D9%BE%D8%B1%DB%8C%D9%B9%D9%86%DA%AF_%D8%B3%D8%B3%D9%B9%D9%85" title="آپریٹنگ سسٹم – Saraiki" lang="skr" hreflang="skr" data-title="آپریٹنگ سسٹم" data-language-autonym="سرائیکی" data-language-local-name="Saraiki" class="interlanguage-link-target"><span>سرائیکی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Operacijski_sistem" title="Operacijski sistem – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Operacijski sistem" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenščina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Operating_system" title="Operating system – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Operating system" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target"><span>Soomaaliga</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Sistemi_operativ" title="Sistemi operativ – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Sistemi operativ" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target"><span>Shqip</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%B8%D0%B2%D0%BD%D0%B8_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC" title="Оперативни систем – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Оперативни систем" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Српски / srpski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Sistim_Operasi" title="Sistim Operasi – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Sistim Operasi" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target"><span>Sunda</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Operativsystem" title="Operativsystem – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Operativsystem" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target"><span>Svenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Mfumo_wa_uendeshaji" title="Mfumo wa uendeshaji – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Mfumo wa uendeshaji" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target"><span>Kiswahili</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Uoperacyjno_systyma" title="Uoperacyjno systyma – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Uoperacyjno systyma" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target"><span>Ślůnski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%87%E0%AE%AF%E0%AE%95%E0%AF%8D%E0%AE%95%E0%AF%81_%E0%AE%A4%E0%AE%B3%E0%AE%AE%E0%AF%8D" title="இயக்கு தளம் – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="இயக்கு தளம்" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target"><span>தமிழ்</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%86%E0%B0%AA%E0%B0%B0%E0%B1%87%E0%B0%9F%E0%B0%BF%E0%B0%82%E0%B0%97%E0%B1%8D_%E0%B0%B8%E0%B0%BF%E0%B0%B8%E0%B1%8D%E0%B0%9F%E0%B0%AE%E0%B1%8D" title="ఆపరేటింగ్ సిస్టమ్ – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="ఆపరేటింగ్ సిస్టమ్" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target"><span>తెలుగు</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B0%D0%B8_%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D0%BB" title="Системаи амал – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Системаи амал" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Тоҷикӣ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%A3%E0%B8%B0%E0%B8%9A%E0%B8%9A%E0%B8%9B%E0%B8%8F%E0%B8%B4%E0%B8%9A%E0%B8%B1%E0%B8%95%E0%B8%B4%E0%B8%81%E0%B8%B2%E0%B8%A3" title="ระบบปฏิบัติการ – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ระบบปฏิบัติการ" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target"><span>ไทย</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Operating_system" title="Operating system – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Operating system" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target"><span>Tagalog</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/%C4%B0%C5%9Fletim_sistemi" title="İşletim sistemi – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="İşletim sistemi" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Türkçe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%BE%D0%BD_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B0" title="Операцион система – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Операцион система" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target"><span>Татарча / tatarça</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D9%85%DB%95%D8%B4%D8%BA%DB%87%D9%84%D8%A7%D8%AA_%D8%B3%D9%89%D8%B3%D8%AA%DB%90%D9%85%D9%89%D8%B3%D9%89" title="مەشغۇلات سىستېمىسى – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="مەشغۇلات سىستېمىسى" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target"><span>ئۇيغۇرچە / Uyghurche</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D1%96%D0%B9%D0%BD%D0%B0_%D1%81%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BC%D0%B0" title="Операційна система – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Операційна система" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target"><span>Українська</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D8%A2%D9%BE%D8%B1%DB%8C%D9%B9%D9%86%DA%AF_%D8%B3%D8%B3%D9%B9%D9%85" title="آپریٹنگ سسٹم – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="آپریٹنگ سسٹم" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target"><span>اردو</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Ishlatuv_tizimi" title="Ishlatuv tizimi – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Ishlatuv tizimi" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Oʻzbekcha / ўзбекча</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Sistema_oparadivo" title="Sistema oparadivo – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Sistema oparadivo" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target"><span>Vèneto</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/H%E1%BB%87_%C4%91i%E1%BB%81u_h%C3%A0nh" title="Hệ điều hành – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Hệ điều hành" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target"><span>Tiếng Việt</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/Sistinme_d%27_operance" title="Sistinme d' operance – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Sistinme d' operance" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target"><span>Walon</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Sistema_operatiba" title="Sistema operatiba – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Sistema operatiba" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target"><span>Winaray</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wo mw-list-item"><a href="https://wo.wikipedia.org/wiki/Nosteg_doxiin" title="Nosteg doxiin – wolofština" lang="wo" hreflang="wo" data-title="Nosteg doxiin" data-language-autonym="Wolof" data-language-local-name="wolofština" class="interlanguage-link-target"><span>Wolof</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E6%93%8D%E4%BD%9C%E7%B3%BB%E7%BB%9F" title="操作系统 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="操作系统" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target"><span>吴语</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9D%E1%83%9E%E1%83%94%E1%83%A0%E1%83%90%E1%83%AA%E1%83%98%E1%83%A3%E1%83%9A%E1%83%98_%E1%83%A1%E1%83%98%E1%83%A1%E1%83%A2%E1%83%94%E1%83%9B%E1%83%90" title="ოპერაციული სისტემა – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="ოპერაციული სისტემა" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target"><span>მარგალური</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%90%D7%A4%D7%A2%D7%A8%D7%99%D7%A8%D7%9F_%D7%A1%D7%99%D7%A1%D7%98%D7%A2%D7%9D" title="אפערירן סיסטעם – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="אפערירן סיסטעם" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target"><span>ייִדיש</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/Operating_System" title="Operating System – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Operating System" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target"><span>Yorùbá</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E6%93%8D%E4%BD%9C%E7%B3%BB%E7%BB%9F" title="操作系统 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="操作系统" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target"><span>中文</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Chok-gia%CC%8Dp_h%C4%93-th%C3%B3ng" title="Chok-gia̍p hē-thóng – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Chok-gia̍p hē-thóng" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target"><span>閩南語 / Bân-lâm-gú</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E4%BD%9C%E6%A5%AD%E7%B3%BB%E7%B5%B1" title="作業系統 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="作業系統" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target"><span>粵語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/Uhlelomgidinga" title="Uhlelomgidinga – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="Uhlelomgidinga" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target"><span>IsiZulu</span></a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><span class="wb-langlinks-edit wb-langlinks-link"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q9135#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></span></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c"><span>Článek</span></a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">čeština</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">Nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=history"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j"><span>Odkazuje sem</span></a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k"><span>Související změny</span></a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u"><span>Načíst soubor</span></a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&oldid=24641653" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky"><span>Trvalý odkaz</span></a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=info" title="Více informací o této stránce"><span>Informace o stránce</span></a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&id=24641653&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku"><span>Citovat stránku</span></a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FOpera%25C4%258Dn%25C3%25AD_syst%25C3%25A9m"><span>Získat zkrácené URL</span></a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FOpera%25C4%258Dn%25C3%25AD_syst%25C3%25A9m"><span>Stáhnout QR kód</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Opera%C4%8Dn%C3%AD+syst%C3%A9m"><span>Vytvořit knihu</span></a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=show-download-screen"><span>Stáhnout jako PDF</span></a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p"><span>Verze k tisku</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Operating_systems" hreflang="en"><span>Wikimedia Commons</span></a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q9135" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g"><span>Položka Wikidat</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Operating_system_placement-cs.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f1/Operating_system_placement-cs.svg/220px-Operating_system_placement-cs.svg.png" decoding="async" width="220" height="326" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f1/Operating_system_placement-cs.svg/330px-Operating_system_placement-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f1/Operating_system_placement-cs.svg/440px-Operating_system_placement-cs.svg.png 2x" data-file-width="250" data-file-height="370" /></a><figcaption>Vztah mezi operačním systémem, hardwarem, aplikačním softwarem a uživatelem</figcaption></figure> <p><b>Operační systém</b> je základní <a href="/wiki/Software" title="Software">programové vybavení</a> <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítače</a>, které umožňuje běh <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BD_program" title="Počítačový program">programů</a> a ovlivňuje, jak bude <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Počítačový systém">počítačový systém</a> <a href="/wiki/U%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Uživatelské rozhraní">komunikovat s uživatelem</a>. </p><p>Kromě počítačů používají operační systém i některá zařízení, která za počítač nepovažujeme, ale mají v sobě nějaký druh počítače <a href="/wiki/Vestav%C4%9Bn%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Vestavěný systém">zabudovaný</a>, jako jsou <a href="/wiki/Mobiln%C3%AD_telefon" title="Mobilní telefon">mobilní telefony</a>, <a href="/wiki/Hern%C3%AD_konzole" title="Herní konzole">herní konzole</a>, <a href="/wiki/Televizor" title="Televizor">televizory</a>, <a href="/wiki/Set-top_box" title="Set-top box">set top boxy</a>, síťové prvky jako <a href="/wiki/Router" title="Router">routery</a>, apod. Použití operačního systému v určitém zařízení usnadňuje <a href="/wiki/V%C3%BDvoj_softwaru" title="Vývoj softwaru">vývoj programového vybavení</a>, a zpřístupňuje jeho vývoj i jiným subjektům než je výrobce zařízení, což obvykle přináší významné rozšíření možností uživatelského nastavení, přizpůsobení a použitelnosti daného zařízení. </p><p>Mezi nejpoužívanější druhy operačních systémů <a href="/wiki/Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Osobní počítač">osobních počítačů</a> patří <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft Windows</a>, <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">macOS</a> a <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a>, u <a href="/wiki/Mobiln%C3%AD_telefon" title="Mobilní telefon">mobilních telefonů</a> <a href="/wiki/Android_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Android (operační systém)">Android</a>, <a href="/wiki/IOS" title="IOS">iOS</a> a <a href="/wiki/HarmonyOS" title="HarmonyOS">HarmonyOS</a>. </p><p>Dominantním univerzálním operačním systémem pro osobní počítače je Microsoft Windows s tržním podílem kolem 74,99 %. MacOS od <a href="/wiki/Apple" title="Apple">Apple Inc.</a> je na druhém místě (14,84 %) a distribuce Linux jsou souhrnně na třetím místě (2,81 %). V mobilním sektoru (včetně chytrých telefonů a tabletů) činil podíl Androidu v roce 2022 76 %. Podle údajů ze třetího čtvrtletí 2023 převládá podíl Androidu na chytrých telefonech s 81 procenty, následuje iOS od Applu s 16 procenty a HarmonyOS se 3 procenty.<sup id="cite_ref-1" class="reference"><a href="#cite_note-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Distribuce Linuxu jsou dominantní v odvětví serverů a superpočítačů. Další specializované třídy operačních systémů (speciální operační systémy), jako jsou vestavěné a real-time systémy, existují pro mnoho aplikací. Existují také operační systémy zaměřené na bezpečnost. Některé operační systémy mají nízké systémové požadavky (např. odlehčené linuxové distribuce). Jiné mohou mít vyšší nároky na systém. </p> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Úvod"><span id=".C3.9Avod"></span>Úvod</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Úvod" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Úvod"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Operační systém používají prakticky všechny současné počítače a mobilní zařízení a stále se rozšiřující část spotřební elektronicky a dalších zařízení. </p><p>Mnoho elektrických a elektronických zařízení je v současné době řízeno mikroprocesorem. Jednodušší zařízení s mikroprocesorem ale s omezenými prostředky bývají řízena zabudovaným jednoúčelovým programem, který vytvořil jejich výrobce, a jejich funkčnost je omezena tímto programem. Některá zařízení umožňují alespoň provádět aktualizace zabudovaného programu. </p><p>Pokud je zařízení vybaveno operačním systémem a umožňuje instalovat dodatečné programové vybavení, možnosti přizpůsobení a rozšiřování jeho funkcí se výrazně zvyšují. </p><p>Operační systém vytváří prostředí pro běh programů a zároveň prostředí pro komunikaci s uživatelem. Přitom plní především následující funkce: </p> <ul><li>poskytuje funkce pro ovládání hardwaru – funkce závislé na hardware jsou realizovány pouze jednou v operačním systému</li> <li>vytváří <a href="/wiki/API" title="API">aplikační rozhraní pro programování</a> (API) – poskytuje služby uživatelským programům, čímž se usnadňuje jejich vývoj a zmenšuje se jejich velikost při stejné funkčnosti<sup id="cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.1_Operating-System_Services_2-0" class="reference"><a href="#cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.1_Operating-System_Services-2"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-FOOTNOTETanenbaum1.1.1_The_Operating_System_as_an_Extended_Machine_3-0" class="reference"><a href="#cite_note-FOOTNOTETanenbaum1.1.1_The_Operating_System_as_an_Extended_Machine-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></li> <li>poskytuje <a href="/wiki/U%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Uživatelské rozhraní">uživatelské rozhraní</a> (UI) umožňující uživateli komunikaci s počítačem nebo jiným zařízením a jeho ovládání<sup id="cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.2_User_Operating-System_Interface_4-0" class="reference"><a href="#cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.2_User_Operating-System_Interface-4"><span class="cite-bracket">[</span>4<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></li> <li>spravuje prostředky počítačového systému (<a href="/wiki/Mikroprocesor" title="Mikroprocesor">procesor</a>, <a href="/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_pam%C4%9B%C5%A5" title="Operační paměť">paměť</a>, přístup k <a href="/wiki/Soubor" title="Soubor">souborům</a>, atd.) a zajišťuje jejich přidělování a ochranu před neoprávněným použitím<sup id="cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.4.6_Protection_5-0" class="reference"><a href="#cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.4.6_Protection-5"><span class="cite-bracket">[</span>5<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-FOOTNOTETanenbaum1.1.2_The_Operating_System_as_a_Resource_Manager_6-0" class="reference"><a href="#cite_note-FOOTNOTETanenbaum1.1.2_The_Operating_System_as_a_Resource_Manager-6"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></li></ul> <p>Operační systém bývá zpravidla uložen ve formě programů a dalších souborů ve <a href="/wiki/Vn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_pam%C4%9B%C5%A5" title="Vnější paměť">vnější paměti</a>, odkud se načítá při <a href="/wiki/Bootov%C3%A1n%C3%AD" title="Bootování">startu počítače</a> nebo při zapnutí zařízení; u některých zařízení může být alespoň zčásti uložen v <a href="/wiki/Volatiln%C3%AD" class="mw-redirect" title="Volatilní">nevolatilní</a> části <a href="/wiki/Vnit%C5%99n%C3%AD_pam%C4%9B%C5%A5" class="mw-redirect" title="Vnitřní paměť">vnitřní paměti</a> (která se při vypnutí napájení nevymaže).<sup id="cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.11_System_Boot_7-0" class="reference"><a href="#cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.11_System_Boot-7"><span class="cite-bracket">[</span>7<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Operační systém lze rozdělit na několik částí (toto členění se může u různých autorů lišit a bývá ovlivněno i konkrétním operačním systémem): </p> <ul><li><a href="/wiki/Zavad%C4%9B%C4%8D_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Zavaděč (operační systém)">zavaděč</a> operačního systému<sup id="cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.11_System_Boot_7-1" class="reference"><a href="#cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.11_System_Boot-7"><span class="cite-bracket">[</span>7<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></li> <li><a href="/wiki/J%C3%A1dro_opera%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu" title="Jádro operačního systému">jádro operačního systému</a></li> <li><a href="/wiki/Ovlada%C4%8D_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Ovladač zařízení">ovladače zařízení</a></li> <li><a href="/wiki/Hardware_abstraction_layer" title="Hardware abstraction layer">vrstva abstrakce hardwaru</a></li> <li>implementace různých podsystémů (<a href="/wiki/Souborov%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Souborový systém">souborových systémů</a>, <a href="/wiki/Protokolov%C3%BD_z%C3%A1sobn%C3%ADk" title="Protokolový zásobník">protokolových zásobníků</a>, <a href="/wiki/D%C3%A9mon_(software)" title="Démon (software)">síťových a dalších služeb</a>, apod.) v podobě modulů, procesů, knihoven, ovladačů, apod.</li> <li><a href="/wiki/Interpret_p%C5%99%C3%ADkaz%C5%AF" title="Interpret příkazů">interpret příkazů</a><sup id="cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.2.1_Command_Interpreter_8-0" class="reference"><a href="#cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.2.1_Command_Interpreter-8"><span class="cite-bracket">[</span>8<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></li> <li>vizuální prostředky jako <a href="/wiki/Font" title="Font">fonty</a>, tvary kurzorů, ikony, dialogy, a další datové součásti operačního systému jako konverzní tabulky, popisy terminálů, apod.</li> <li><a href="/wiki/Konfigurace_(software)" title="Konfigurace (software)">konfigurace</a> různých součástí operačního systému</li> <li><a href="/wiki/Utilita" title="Utilita">systémové programy</a><sup id="cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.5_System_Programs_9-0" class="reference"><a href="#cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.5_System_Programs-9"><span class="cite-bracket">[</span>9<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></li></ul> <p>Součástí některých verzí <a href="/wiki/UN*X" title="UN*X">Unixu</a> a mnoha distribucí Linuxu jsou interprety různých programovacích jazyků, případně i rozsáhlé vybavení pro vývoj softwaru. Některé ovladače zařízení mohou být dodávány se zařízením, a proto nejsou považovány za součást operačního systému. Operační systémy mohou v různé míře využívat programové vybavení umístěné pevné paměti počítače, které se u osobních počítačů nazývá <a href="/wiki/ROM" title="ROM">ROM</a> <a href="/wiki/BIOS" title="BIOS">BIOS</a>. </p><p>Na počítači může být nainstalováno více operačních systémů. Pak se buď při startu počítače provádí výběr, který operační systém se má spustit, nebo je možné spustit v jednom systému jeden nebo více virtuálních strojů a v každém spustit zvolený operační systém.<sup id="cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.8_Virtual_Machines_10-0" class="reference"><a href="#cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.8_Virtual_Machines-10"><span class="cite-bracket">[</span>10<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historie">Historie</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Historie" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Historie"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>První počítače operační systém neměly. Zárodky operačních systémů lze vysledovat v knihovnách pro obsluhu <a href="/wiki/Vstup/v%C3%BDstup" title="Vstup/výstup">vstupních a výstupních zařízení</a>. Na počátku 60. let 20. století výrobci počítačů dodávali propracované nástroje pro řízení <a href="/wiki/D%C3%A1vkov%C3%A9_zpracov%C3%A1n%C3%AD" title="Dávkové zpracování">dávkového zpracování</a> spouštěných <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BD_program" title="Počítačový program">programů</a>. První operační systémy byly dodávány k sálovým počítačům (<a href="/wiki/Mainframe" title="Mainframe">mainframe</a>). V roce <a href="/wiki/1967" title="1967">1967</a> byl firmou <a href="/wiki/IBM" title="IBM">IBM</a> vydán operační systém <a href="/w/index.php?title=MFT_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)&action=edit&redlink=1" class="new" title="MFT (operační systém) (stránka neexistuje)">MFT</a>, který podporoval v omezené míře <a href="/wiki/Multitasking" title="Multitasking">multitasking</a>. Návrh a vývoj operačního systému <a href="/wiki/Multics" title="Multics">Multics</a> (1964) vycházel z myšlenky dodávky výpočetního výkonu podobným způsobem, jako jsou realizovány dodávky elektřiny, plynu nebo vody. <a href="/wiki/Multics" title="Multics">Multics</a> přinesl řadu nových myšlenek a stal se inspirací pro vytvoření operačního systému <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unix</a>, který je používán dodnes, a který se dále stal inspirací pro pozdější systémy (<a href="/wiki/CP/M" title="CP/M">CP/M</a>, <a href="/wiki/DOS" title="DOS">DOS</a>, <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft Windows</a>, <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">macOS</a>, <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a> atd.). </p> <table class="noprint metadata plainlinks sectstub" cellpadding="2" style="background: transparent;"> <tbody><tr> <td><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Wiki_letter_w.svg" class="mw-file-description" title="Pahýl"><img alt="Pahýl" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/25px-Wiki_letter_w.svg.png" decoding="async" width="25" height="25" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/38px-Wiki_letter_w.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Wiki_letter_w.svg/50px-Wiki_letter_w.svg.png 2x" data-file-width="44" data-file-height="44" /></a></span> </td> <td><i>Tato část článku je příliš stručná nebo <a href="/wiki/Wikipedie:Pah%C3%BDl" title="Wikipedie:Pahýl">postrádá důležité informace</a>. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně <a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit">rozšíříte</a>.</i> </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Systémy_hromadné_obsluhy"><span id="Syst.C3.A9my_hromadn.C3.A9_obsluhy"></span>Systémy hromadné obsluhy</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Systémy hromadné obsluhy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Systémy hromadné obsluhy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Operační <a href="/wiki/Syst%C3%A9m" title="Systém">systém</a> podstatou své činnosti patří do kategorie systémů hromadné obsluhy. Vyskytují se v něm dva základní typy entit, jedny poskytují služby, druhé ony služby potřebují. Vlivem konečné kapacity poskytovatelů služeb mohou někteří žadatelé o službu čekat, až bude příslušný poskytovatel volný, a tak schopný službu poskytnout. Vnikají tak fronty žadatelů o služby. Existují různé strategie vyřizování požadavků, používající pevné, či proměnné priority poskytování služeb žadatelům, různé strategie výběru žadatelů z front atp. V operačních systémech jsou žadateli o služby procesy (programy), poskytovateli služeb jsou vykonavatelé umožňující proces zpracovat, jako procesory, paměti, periférie, atd. Podrobněji např. <sup id="cite_ref-11" class="reference"><a href="#cite_note-11"><span class="cite-bracket">[</span>11<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Typy_operačních_systémů"><span id="Typy_opera.C4.8Dn.C3.ADch_syst.C3.A9m.C5.AF"></span>Typy operačních systémů</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Typy operačních systémů" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Typy operačních systémů"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Neexistuje univerzální operační systém, který by mohl splnit všechny požadavky, protože mnoho z požadavků je protichůdných. U některých zařízení je dokonce operační systém nežádoucí (např. řízení kávovaru, některé <a href="/wiki/Vestav%C4%9Bn%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Vestavěný systém">vestavěné systémy</a>). </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Desktop">Desktop</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Desktop" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Desktop"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><a href="/wiki/Desktop" class="mw-disambig" title="Desktop">Desktop</a> je počítač sloužící uživateli <i>na stole</i>. Patří mezi ně <a href="/wiki/Osobn%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Osobní počítač">osobní počítače</a> (PC, <a href="/wiki/Mac_Pro" title="Mac Pro">Mac Pro</a>, <a href="/wiki/Notebook" title="Notebook">notebooky</a>). Cílem systému je nabídnout jednoduchost, univerzálnost, práci s mnoha <a href="/wiki/Aplika%C4%8Dn%C3%AD_software" title="Aplikační software">aplikacemi</a>. Mezi nejznámější operační systémy pro desktopové počítače patří <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft Windows</a>, <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">MacOS</a> od firmy <a href="/wiki/Apple" title="Apple">Apple</a>, <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Mobilní_zařízení"><span id="Mobiln.C3.AD_za.C5.99.C3.ADzen.C3.AD"></span>Mobilní zařízení</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Mobilní zařízení" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Mobilní zařízení"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><a href="/wiki/Mobiln%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Mobilní zařízení">Mobilní zařízení</a> jsou konstruována jako přenosné počítače. Cílem systému pro mobilní zařízení je snadnost obsluhy v terénu (<i>z ruky</i>), úspora energie <a href="/wiki/Akumul%C3%A1tor" title="Akumulátor">akumulátoru</a>, univerzálnost: telefonování, e-mail, Internet, sociální sítě, specializované aplikace (bankovní, navigační), bezpečnost (v případě krádeže, <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BD_%C3%BAtok" class="mw-redirect" title="Počítačový útok">útoku</a>) atd. Mobilních zařízení je na světě už více než klasických desktopových počítačů a dále se jejich počet zvyšuje. Tím vzrůstá důležitost systémů pro takové počítače, mezi které patří <a href="/wiki/Android_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Android (operační systém)">Android</a>, <a href="/wiki/IOS" title="IOS">iOS</a>, či <a href="/wiki/HarmonyOS" title="HarmonyOS">HarmonyOS</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Servery">Servery</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Servery" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Servery"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Servery obsluhují uživatele Internetu a provádějí složité výpočty. Cílem systému je nabídnout vysoký výpočetní výkon, snadnou údržbu, odolnost proti <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BD_%C3%BAtok" class="mw-redirect" title="Počítačový útok">počítačovým útokům</a>, možnost úpravy systému, škálování. Mezi nejpoužívanější systémy patří <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a> a servery z řady <a href="/wiki/Windows_NT" title="Windows NT">Windows NT</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Řízení_v_reálném_čase"><span id=".C5.98.C3.ADzen.C3.AD_v_re.C3.A1ln.C3.A9m_.C4.8Dase"></span>Řízení v reálném čase</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Řízení v reálném čase" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Řízení v reálném čase"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Pro řízení chodu některých strojů (např. motor <a href="/wiki/Automobil" title="Automobil">automobilu</a>) jsou používány počítače, jejichž cílem je co nejrychlejší reakce na probíhající události. Jsou pro ně vyvíjeny speciální <a href="/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_re%C3%A1ln%C3%A9ho_%C4%8Dasu" title="Operační systém reálného času">operační systémy reálného času</a>. Do této kategorie by mohly patřit i systémy řídící <a href="/wiki/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_realita" title="Virtuální realita">virtuální realitu</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Bezpečnost"><span id="Bezpe.C4.8Dnost"></span>Bezpečnost</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Bezpečnost" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Bezpečnost"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Pro počítačové systémy, na které jsou kladeny vysoké bezpečnostní požadavky, existují speciální operační systémy. Obvykle jsou založeny na <a href="/wiki/Mikroj%C3%A1dro" title="Mikrojádro">mikrojádře</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Funkce_operačního_systému"><span id="Funkce_opera.C4.8Dn.C3.ADho_syst.C3.A9mu"></span>Funkce operačního systému</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Funkce operačního systému" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Funkce operačního systému"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Operační systém plní tři základní funkce: ovládání počítače, abstrakce hardware a správa prostředků. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ovládání_počítače"><span id="Ovl.C3.A1d.C3.A1n.C3.AD_po.C4.8D.C3.ADta.C4.8De"></span>Ovládání počítače</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Ovládání počítače" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Ovládání počítače"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Při definici operačního systému se obvykle omezuje ovládání počítače na schopnost spustit program, předat mu <a href="/wiki/Vstupn%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Vstupní zařízení">vstupní</a> data a umožnit výstup výsledků na <a href="/wiki/V%C3%BDstupn%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Výstupní zařízení">výstupní zařízení</a>. Někdy je však pojem <i>operační systém</i> rozšířen i na <a href="/wiki/Grafick%C3%A9_u%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Grafické uživatelské rozhraní">grafické uživatelské rozhraní</a>, což může být z důvodů <a href="/wiki/Marketing" title="Marketing">marketingových</a>, ale i problému nejasné hranice mezi operačním systémem a aplikacemi. </p><p>U systémů, které disponují jediným grafickým rozhraním (<a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft Windows</a>, <a href="/wiki/Symbian_OS" title="Symbian OS">Symbian OS</a>, …) je často grafické rozhraní zahrnováno do operačního systému. U systémů, kde je uživatelské rozhraní možné vytvořit několika nezávislými způsoby nebo různými aplikacemi, je běžné nepovažovat ho za součást systému (<a href="/wiki/UN*X" title="UN*X">unixové systémy</a>). </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Abstrakce_hardware">Abstrakce hardware</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Abstrakce hardware" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Abstrakce hardware"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Operační systém skrývá detaily ovládání jednotlivých zařízení v počítači (tzv. <a href="/wiki/Hardware" title="Hardware">hardware</a>) a definuje standardní rozhraní pro volání systémových služeb<sup id="cite_ref-kolar_12-0" class="reference"><a href="#cite_note-kolar-12"><span class="cite-bracket">[</span>12<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> tak, že vytváří abstraktní vrstvu s jednoduchými <a href="/wiki/Funkce_(programov%C3%A1n%C3%AD)" class="mw-redirect" title="Funkce (programování)">funkcemi</a> (tzv. <a href="/wiki/API" title="API">API</a>), které využívají programátoři <a href="/wiki/Aplika%C4%8Dn%C3%AD_software" title="Aplikační software">aplikací</a>. Tím nejen zjednodušuje <a href="/wiki/Program%C3%A1tor" title="Programátor">programátorům</a> vytváření programů, ale umožňuje programům pracovat i se zařízeními, které v době vzniku programu neexistovaly (například z hlediska programátora není rozdíl mezi otevřením souboru na pevném disku, <a href="/wiki/Kompaktn%C3%AD_disk" title="Kompaktní disk">CD</a>, <a href="/wiki/DVD" title="DVD">DVD</a>, <a href="/wiki/Flash_pam%C4%9B%C5%A5" title="Flash paměť">flash</a>, <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5" title="Počítačová síť">síťovém</a> disku nebo <a href="/wiki/Blu-ray" title="Blu-ray">Blu-ray</a>). Někdy je uvnitř operačního systému vytvářena podobná abstraktní mezivrstva, která usnadňuje programování ovladačů jednotlivých zařízení (tzv. <a href="/wiki/Hardware_abstraction_layer" title="Hardware abstraction layer">HAL</a>, <a href="/wiki/Angli%C4%8Dtina" title="Angličtina">anglicky</a> <span class="cizojazycne" lang="en" title="angličtina"><i>Hardware Abstraction Layer</i></span>). </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Správa_prostředků"><span id="Spr.C3.A1va_prost.C5.99edk.C5.AF"></span>Správa prostředků</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Správa prostředků" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Správa prostředků"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Operační systém přiděluje spuštěným procesům systémové prostředky (<a href="/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_pam%C4%9B%C5%A5" title="Operační paměť">operační paměť</a>, <a href="/wiki/Mikroprocesor" title="Mikroprocesor">procesor</a>, <a href="/wiki/Pevn%C3%BD_disk" title="Pevný disk">pevný disk</a>, <a href="/wiki/Vstup/v%C3%BDstup" title="Vstup/výstup">vstupně-výstupní</a> zařízení). V případě potřeby může operační systém procesům přidělené prostředky násilně odebrat (<a href="/wiki/Preempce_(informatika)" title="Preempce (informatika)">preempce</a>). Operační systém využívá schopnosti procesoru k ochraně sebe samého, ale i k oddělení pracovního prostoru jednotlivých <a href="/wiki/Proces_(informatika)" title="Proces (informatika)">procesů</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Příklady_operačních_systémů"><span id="P.C5.99.C3.ADklady_opera.C4.8Dn.C3.ADch_syst.C3.A9m.C5.AF"></span>Příklady operačních systémů</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Příklady operačních systémů" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Příklady operačních systémů"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Operační_systém_Unix_a_systémy_založené_na_Unix"><span id="Opera.C4.8Dn.C3.AD_syst.C3.A9m_Unix_a_syst.C3.A9my_zalo.C5.BEen.C3.A9_na_Unix"></span>Operační systém Unix a systémy založené na Unix</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Operační systém Unix a systémy založené na Unix" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Operační systém Unix a systémy založené na Unix"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unix</a>.</div> <p>Unix byl původně napsán v <a href="/wiki/Ni%C5%BE%C5%A1%C3%AD_programovac%C3%AD_jazyk" title="Nižší programovací jazyk">nízko úrovňovém jazyce</a>. <a href="/wiki/Ken_Thompson" title="Ken Thompson">Ken Thompson</a> napsal <a href="/wiki/B_(programovac%C3%AD_jazyk)" title="B (programovací jazyk)">programovací jazyk B</a>, založený především na <a href="/wiki/BCPL" title="BCPL">BCPL</a>, na základě svých zkušeností s projektem <a href="/wiki/Multics" title="Multics">MULTICS</a>. <a href="/wiki/B_(programovac%C3%AD_jazyk)" title="B (programovací jazyk)">Programovací jazyk B</a> byl nahrazen <a href="/wiki/C_(programovac%C3%AD_jazyk)" title="C (programovací jazyk)">programovacím jazykem C</a> a <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unixem</a>, přepsaný v <a href="/wiki/C_(programovac%C3%AD_jazyk)" title="C (programovací jazyk)">C</a>, a tím se dostal do rodiny vzájemně propojených operačních systémů, které měly vliv na každý moderní operační systém. </p><p>Rodina <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unix</a> je rozsáhlá skupina operačních systémů s několika hlavními podskupinami, například <a href="/wiki/UNIX_System_V" title="UNIX System V">systémem Unix V</a>, <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a> či <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linuxem</a>. Název „<a href="/wiki/Unix" title="Unix">UNIX</a>“ je vlajková loď společnosti <a href="/wiki/The_Open_Group" title="The Open Group">The Open Group</a>, která licencuje použití v jakémkoliv operačním systému, který byl prokázán, že vyhovuje jejich distribuci. „<a href="/wiki/UN*X" title="UN*X">UNIX-like</a>“ se běžně používá k označení velké sady operačních systémů, které se podobají původnímu systému <a href="/wiki/Unix" title="Unix">UNIX</a>. Systémy typu <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unix</a> běží na široké škále <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_architektura" class="mw-redirect" title="Počítačová architektura">počítačových architektur</a>. Je často používaná pro <a href="/wiki/Server" title="Server">servery</a> při podnikání, stejně jako <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítače</a> v akademickém a technickém prostředí. Bezplatné varianty systému <a href="/wiki/Unix" title="Unix">UNIX</a>, jako <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a> a <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a> jsou díky tomu poměrně hodně oblíbené. </p><p>Čtyři z operačních systémů jsou certifikovány společností <a href="/wiki/The_Open_Group" title="The Open Group">Open Group</a> jako <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unix</a>. Systémy firem HP <a href="/wiki/HP-UX" title="HP-UX">HP-UX</a> a <a href="/wiki/IBM" title="IBM">IBM</a> <a href="/wiki/AIX" title="AIX">AIX</a> vychází z původního <a href="/wiki/UNIX_System_V" title="UNIX System V">Unix V</a> a jsou navrženy tak, aby fungovaly pouze na <a href="/wiki/Hardware" title="Hardware">hardwaru</a> jejich dodavatele. Naproti tomu <a href="/wiki/Solaris_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Solaris (operační systém)">Solaris</a> společnosti <a href="/wiki/Sun_Microsystems" title="Sun Microsystems">Sun Microsystems</a> může pracovat na různých typech <a href="/wiki/Hardware" title="Hardware">hardwaru</a>, včetně <a href="/wiki/Server" title="Server">serverů</a> <a href="/wiki/X86" title="X86">x86</a> a <a href="/wiki/SPARC" title="SPARC">Sparc</a>, a <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítačů</a>. Další varianta systému, <a href="/wiki/Apple" title="Apple">Apple</a> <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">MacOS</a>, nahrazující starší <a href="/wiki/Apple" title="Apple">Apple</a> (non-Unix) Mac OS, je hybridní jádro, založené na <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a> s variantou odvozenou z <a href="/wiki/NeXTSTEP" title="NeXTSTEP">NeXTSTEP</a>, Mach a <a href="/wiki/FreeBSD" title="FreeBSD">FreeBSD</a>. Unixová interoperabilita byla vyhledávána v závislosti na zavedení standardu <a href="/wiki/POSIX" title="POSIX">POSIX</a>. Standard <a href="/wiki/POSIX" title="POSIX">POSIX</a> lze aplikovat na libovolný operační systém, i když byl původně vytvořen pro různé varianty <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unixu</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="BSD_a_jeho_distribuce">BSD a jeho distribuce</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: BSD a jeho distribuce" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce BSD a jeho distribuce"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a>.</div> <p>První server pro <a href="/wiki/World_Wide_Web" title="World Wide Web">World Wide Web</a> běžel na platformě <a href="/wiki/NeXTSTEP" title="NeXTSTEP">NeXTSTEP</a> založené na <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a>. </p><p>Podskupina <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unix</a> je spojena s <a href="/wiki/BSD" title="BSD">Berkeley Software Distribution (BSD)</a>, která zahrnuje <a href="/wiki/FreeBSD" title="FreeBSD">FreeBSD</a>, <a href="/wiki/NetBSD" title="NetBSD">NetBSD</a> a <a href="/wiki/OpenBSD" title="OpenBSD">OpenBSD</a>. Tyto operační systémy se nejčastěji nacházejí na <a href="/wiki/Webov%C3%BD_server" title="Webový server">webových serverech</a>, ačkoli mohou fungovat také jako <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítače</a>. Internet je z velké části postaven na <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a>, protože mnoho protokolů běžně používaných <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítači</a> pro připojení, odesílání a přijímání dat přes <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5" title="Počítačová síť">síť</a> bylo z velké části rozvinuto v <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a>. Světová <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5" title="Počítačová síť">síť</a> byla také poprvé demonstrována na řadě <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítačů</a> s operačním systémem založeným na <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a> nazvaném <a href="/wiki/NeXTSTEP" title="NeXTSTEP">NeXTSTEP</a>. </p><p>V roce 1974 <a href="/wiki/Kalifornsk%C3%A1_univerzita_v_Berkeley" title="Kalifornská univerzita v Berkeley">Kalifornská univerzita v Berkeley</a> nainstalovala svůj první <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unix systém</a>. V průběhu času studenti a zaměstnanci v oddělení <a href="/wiki/Informatika" title="Informatika">informatiky</a> začali přidávat nové <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BD_program" title="Počítačový program">programy</a>, které usnadňují práci, jako jsou <a href="/wiki/Textov%C3%BD_editor" title="Textový editor">textové editory</a>. Když <a href="/wiki/Kalifornsk%C3%A1_univerzita_v_Berkeley" title="Kalifornská univerzita v Berkeley">univerzita Berkeley</a> obdržela v roce 1978 nové počítače <a href="/wiki/VAX-11" title="VAX-11">VAX</a> s instalovaným <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unixem</a>, vysokoškolští studenti modifikovali <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unix</a> ještě víc, aby využili možnosti <a href="/wiki/Hardware" title="Hardware">hardwaru</a> počítače. Agentura pro obranné výzkumy ministerstva obrany v USA se rozhodla tento projekt financovat. Mnoho škol, korporací a vládních organizací si této skutečnosti všimlo a začalo používat verzi <a href="/wiki/Berkeley_Unix" class="mw-redirect" title="Berkeley Unix">Berkeley Unix</a> místo oficiální verze distribuované společností <a href="/wiki/AT%26T" title="AT&T">AT&T</a>. </p><p><a href="/wiki/Steve_Jobs" title="Steve Jobs">Steve Jobs</a>, po opuštění společnosti <a href="/wiki/Apple" title="Apple">Apple</a> Inc. v roce 1985, vytvořil společnost <a href="/wiki/NeXT" title="NeXT">NeXT</a>, která vyráběla špičkové <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítače</a> běžící na <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a> s názvem <a href="/wiki/NeXTSTEP" title="NeXTSTEP">NeXTSTEP</a>. Jeden z těchto počítačů používal <a href="/wiki/Tim_Berners-Lee" title="Tim Berners-Lee">Tim Berners-Lee</a> jako první webový server k vytvoření <a href="/wiki/World_Wide_Web" title="World Wide Web">World Wide Web</a>. </p><p>Vývojáři, například Keith Bostic, posunuli projekt k tomu, aby nahradil <i>non-free code</i>, který pochází z <a href="/wiki/Bell_Labs" class="mw-redirect" title="Bell Labs">Bell Labs</a>. Ihned po dokončení, <a href="/wiki/AT%26T" title="AT&T">AT&T</a> žaloval. Po dvou letech soudních sporů vznikl projekt BSD s řadou bezplatných rozšíření, jako jsou <a href="/wiki/NetBSD" title="NetBSD">NetBSD</a> a <a href="/wiki/FreeBSD" title="FreeBSD">FreeBSD</a> (v roce 1993), a <a href="/wiki/OpenBSD" title="OpenBSD">OpenBSD</a> (od <a href="/wiki/NetBSD" title="NetBSD">NetBSD</a> v roce 1995). </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="MacOS">MacOS</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: MacOS" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce MacOS"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">MacOS</a>.</div> <p><a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">MacOS</a> (dříve „<a href="/wiki/Mac_OS_X_10.6" title="Mac OS X 10.6">Mac OS X</a>“ a později „<a href="/wiki/OS_X_10.8" title="OS X 10.8">OS X</a>“) je řada otevřených grafických operačních systémů vyvinutých firmou <a href="/wiki/Apple" title="Apple">Apple</a>, nejnovější z nich je na všech počítačích <a href="/wiki/Macintosh" title="Macintosh">Macintosh</a>. <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">MacOS</a> je nástupcem původního klasického <a href="/wiki/Mac_OS" class="mw-redirect" title="Mac OS">Mac OS</a>, který byl primárním operačním systémem <a href="/wiki/Apple" title="Apple">Applu</a> od roku 1984. Na rozdíl od svého předchůdce, <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">MacOS</a> je operační systém <a href="/wiki/Unix" title="Unix">UNIX</a> postaven na technologii, která byla vyvinuta pro <a href="/wiki/NeXT" title="NeXT">NeXT</a>. <a href="/wiki/Apple" title="Apple">Společnost Apple</a> koupila firmu počátkem roku 1997. Operační systém byl poprvé vydán v roce 1999 jako Mac OS X Server 1.0, následovaný v březnu 2001 klientskou verzí (Mac OS X v10.0 „Cheetah“). Od té doby bylo vydáno šest dalších „klientských“ a „serverových“ edic <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">MacOS</a>, dokud nebyly tyto dva sloučeny v systému OS X 10.7 „Lion“. </p><p>Před spojením s <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">macOS</a> byla serverová edice – macOS Server – architektonicky identická se svým uživatelským protějškem a obvykle běžela na počítačích <a href="/wiki/Macintosh" title="Macintosh">Apple Macintosh</a>. Server macOS zahrnoval nástroje pro správu a nastavení práv pro skupiny, které poskytují zjednodušený přístup ke klíčovým síťovým službám, včetně přenosu pošty, serveru <a href="/wiki/Samba_(software)" title="Samba (software)">Samba</a>, serveru <a href="/wiki/LDAP" title="LDAP">LDAP</a> a dalších. S operačním systémem Mac OS X v10.7 Lion byly všechny aspekty serveru Mac OS X Server integrovány do verze klienta a produkt byl přeznačen jako „<a href="/wiki/OS_X" class="mw-redirect" title="OS X">OS X</a>“. Serverové nástroje jsou nyní nabízeny jako aplikace. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Linux">Linux</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Linux" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Linux"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Linux_(j%C3%A1dro)" title="Linux (jádro)">Linux (jádro)</a>.</div> <p><a href="/wiki/Linux_(j%C3%A1dro)" title="Linux (jádro)">Linuxové</a> jádro vzniklo v roce 1991 jako projekt <a href="/wiki/Linus_Torvalds" title="Linus Torvalds">Linuse Torvaldse</a>, zatímco studoval ve <a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsku</a>. Informace o svém projektu zveřejnil v diskuzní skupině pro studenty a programátory a získal podporu a pomoc od dobrovolníků, kterým se podařilo vytvořit kompletní a funkční jádro. </p><p><a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a> je založen na <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unixu</a>, ale byl vyvinut bez použití jakéhokoliv unixového kódu, na rozdíl od <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a> a jeho variant. Vzhledem k otevřenému licenčnímu modelu je kód jádra <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linuxu</a> k dispozici pro studium a modifikaci, což vedlo k jeho použití na širokém spektru zařízení od <a href="/wiki/Superpo%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Superpočítač">superpočítačů</a> až po <a href="/wiki/Chytr%C3%A9_hodinky" title="Chytré hodinky">chytré hodinky</a> (smart watch). Ačkoli odhady naznačují, že <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a> je používán pouze na 1,82 % všech <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítačů</a>, byl široce přijat pro použití na serverech, na mobilních telefonech a dalších zařízeních. <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a> nahradil <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unix</a> na mnoha platformách a používá se na většině <a href="/wiki/Superpo%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Superpočítač">superpočítačů</a>. Linux je běžně používán i na jiných malých energeticky úsporných zařízeních, jako jsou <a href="/wiki/Chytr%C3%BD_telefon" title="Chytrý telefon">smartphony</a> a <a href="/wiki/Chytr%C3%A9_hodinky" title="Chytré hodinky">chytré hodinky</a> (smart watch). <a href="/wiki/Linux_(j%C3%A1dro)" title="Linux (jádro)">Linuxové jádro</a> se používá v některých populárních distribucích, jako jsou <a href="/wiki/Red_Hat" title="Red Hat">Red Hat</a>, <a href="/wiki/Debian" title="Debian">Debian</a>, <a href="/wiki/Ubuntu" title="Ubuntu">Ubuntu</a>, <a href="/wiki/Linux_Mint" title="Linux Mint">Linux Mint</a>, <a href="/wiki/Android_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Android (operační systém)">Android</a>, <a href="/wiki/HarmonyOS" title="HarmonyOS">HarmonyOS</a>, <a href="/wiki/HyperOS" class="mw-redirect" title="HyperOS">HyperOS</a> a <a href="/wiki/Chrome_OS" class="mw-redirect" title="Chrome OS">Chrome OS</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Microsoft_Windows">Microsoft Windows</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Microsoft Windows" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Microsoft Windows"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft Windows</a>.</div> <p><a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft Windows</a> je součástí <a href="/wiki/Propriet%C3%A1rn%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m" class="mw-redirect" title="Proprietární operační systém">proprietárních operačních systémů</a> navržených společností <a href="/wiki/Microsoft" title="Microsoft">Microsoft</a> a primárně zaměřených na <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítače</a> založené na architektuře <a href="/wiki/Intel" title="Intel">Intel</a> a <a href="/wiki/Advanced_Micro_Devices" title="Advanced Micro Devices">AMD</a> s odhadovaným podílem na celkovém počtu zařízení 88,9%. Nejnovější verze <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a> je <a href="/wiki/Windows_11" title="Windows 11">Windows 11</a>. </p><p>V roce 2011 <a href="/wiki/Windows_7" title="Windows 7">Windows 7</a> překonal <a href="/wiki/Windows_XP" title="Windows XP">Windows XP</a> coby nejpoužívanější verzi OS. </p><p><a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft Windows</a> byl poprvé vydán v roce 1985 jako operační prostředí běžící na <a href="/wiki/MS-DOS" title="MS-DOS">MS-DOS</a>, což byl standardní operační systém používaný na většině osobních počítačů architektury Intel v té době. V roce 1995 byl vydán Windows 95, který používal pouze systém MS-DOS jako <a href="/wiki/Bootstrap" title="Bootstrap">bootstrap</a>. <a href="/wiki/Windows_Me" class="mw-redirect" title="Windows Me">Windows ME</a>, vydaný v roce 2000, byl poslední distribucí používající Win9x. Pozdější verze byly založeny na jádře systému <a href="/wiki/Windows_NT" title="Windows NT">Windows NT</a>. Aktuální verze systému Windows běží na <a href="/wiki/IA-32" title="IA-32">IA-32</a>, <a href="/wiki/X86-64" title="X86-64">x86-64</a> a 32bitových ARM <a href="/wiki/Mikroprocesor" title="Mikroprocesor">mikroprocesorech</a>. </p><p><a href="/wiki/Server" title="Server">Serverové</a> edice systému <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a> jsou hodně rozšířené. V posledních letech společnost <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft</a> vynaložila hodně peněz ve snaze podpořit používání systému <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a> coby operačního systému pro servery, kde se <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">systém Windows</a> snaží konkurovat <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linuxu</a> a <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a>. Použití systému <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a> na <a href="/wiki/Server" title="Server">serverech</a> však není tak rozšířené jako u klasických PC. </p><p><i><a href="/wiki/ReactOS" title="ReactOS">ReactOS</a> je alternativní operační systém <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a>, který je vyvíjen na principu <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a> – bez použití kódu společnosti <a href="/wiki/Microsoft" title="Microsoft">Microsoft</a>.</i> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Jiné"><span id="Jin.C3.A9"></span>Jiné</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Jiné" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Jiné"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>V tomto směru bylo vytvořeno mnoho operačních systémů, které nejsou tak známé, jako například <a href="/wiki/AmigaOS" title="AmigaOS">AmigaOS</a>, <a href="/wiki/OS/2" title="OS/2">OS/2</a> od firem <a href="/wiki/IBM" title="IBM">IBM</a> a <a href="/wiki/Microsoft" title="Microsoft">Microsoft</a>, klasický <a href="/wiki/Mac_OS" class="mw-redirect" title="Mac OS">Mac OS</a>, non-Unix odvozený od <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">Apple MacOS</a>, <a href="/wiki/BeOS" title="BeOS">BeOS</a>, XTS-300, <a href="/wiki/RISC_OS" title="RISC OS">RISC OS</a>, MorphOS, Haiku, BareMetal a FreeMint. Některé jsou stále používány a nadále se vyvíjejí jako menší platformy pro komunity nadšenců a pro specializované aplikace. OpenVMS, dříve od DEC, je vyvíjen stále aktivní společností <a href="/wiki/Hewlett-Packard" title="Hewlett-Packard">Hewlett-Packard</a>. U počítačů řady SMEP byl používán operační systém Diams, jehož programovací jazyk MUMPS mj. vytvářel a obsluhoval databázi se stromovou strukturou. </p><p>Jiné operační systémy se používají téměř jedině v akademické sféře, pro výuku operačních systémů nebo pro výzkum konceptů operačních systémů. Typickým příkladem systému, který splňuje obě role, je <a href="/wiki/MINIX" title="MINIX">MINIX</a>, zatímco například Singularity se používá výhradně pro výzkum. Dalším příkladem je systém <a href="/w/index.php?title=Oberon_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Oberon (operační systém) (stránka neexistuje)">Oberon</a> navržený v ETH Zürich Niklaus Wirth, Jürgem Gutknechtem a skupinou studentů bývalého Computer Systems Institute, který byl používán hlavně pro výzkum, výuku a každodenní práci ve Wirthově skupině. </p><p>Jiné operační systémy nedokázaly získat významný podíl na trhu, ale zavedly inovace, které ovlivnily dnešní operační systémy. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Komponenty">Komponenty</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Komponenty" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Komponenty"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Komponenty operačního systému slouží k tomu, aby různé části počítače spolupracovaly. Veškerý uživatelský software musí procházet operačním systémem, aby mohl používat hardware, ať už je jednoduchý jako myš nebo klávesnice, nebo je tak složitý jako internetové komponenty. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kernel_(Jádro)"><span id="Kernel_.28J.C3.A1dro.29"></span>Kernel (Jádro)</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Kernel (Jádro)" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Kernel (Jádro)"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/J%C3%A1dro_opera%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu" title="Jádro operačního systému">Jádro operačního systému</a>.</div> <p>S pomocí ovladačů <a href="/wiki/Firmware" title="Firmware">firmwaru</a> a zařízení, poskytuje jádro nejzákladnější úroveň kontroly všech hardwarových zařízení počítače. Spravuje přístup k paměti pro programy v paměti <a href="/wiki/RAM" title="RAM">RAM</a>, určuje, které programy získají přístup ke zdrojům hardwaru, nastavuje nebo obnovuje provozní stavy procesoru pro optimální provoz a organizuje data pro dlouhodobé, energeticky nezávislé, ukládání dat se <a href="/wiki/Souborov%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Souborový systém">systémy souborů</a> na takových médiích, jako jsou disky, pásky, flash paměť atd. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Spuštění_programu"><span id="Spu.C5.A1t.C4.9Bn.C3.AD_programu"></span>Spuštění programu</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Spuštění programu" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Spuštění programu"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Proces_(informatika)" title="Proces (informatika)">Proces (informatika)</a>.</div> <p>Operační systém poskytuje rozhraní mezi aplikačním programem a počítačovým hardwarem, takže aplikační program může komunikovat s hardwarem pouze dodržováním pravidel a postupů naprogramovaných v operačním systému. Operační systém je také soubor služeb, které zjednodušují vývoj a spouštění programů. Spuštění programu zahrnuje vytvoření procesu <a href="/wiki/J%C3%A1dro_opera%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu" title="Jádro operačního systému">jádrem</a> operačního systému, které přiřazuje paměťový prostor a další zdroje, stanoví prioritu procesu ve víceúlohových systémech, načte programový binární kód do paměti a spustí provádění programu, který pak spolupracuje s uživatelem a hardwarovými zařízeními. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Přerušení"><span id="P.C5.99eru.C5.A1en.C3.AD"></span>Přerušení</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Přerušení" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Přerušení"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/P%C5%99eru%C5%A1en%C3%AD" title="Přerušení">Přerušení</a>.</div> <p>Přerušení jsou pro operační systémy klíčová, neboť poskytují efektivní způsob, jakým může operační systém komunikovat a reagovat na prostředí. Alternativa – operačním systémem „sledovat“ různé zdroje vstupů pro události (polling), které vyžadují akci – lze nalézt ve starších systémech s velmi malými stacky (50 nebo 60 bajtů), ale je neobvyklý v moderních systémech s velkými stacky. Programování založené na přerušení je přímo podporováno většinou moderních procesorů. Přerušení poskytuje počítači způsob, jak automaticky ukládat místní kontexty registru a spouštět určitý kód v reakci na události. Dokonce i velmi základní počítače podporují přerušení hardwaru a umožňují programátorovi zadat kód, který může být spuštěn, když k tomu dojde. </p><p>Při přijetí přerušení se hardware počítače automaticky pozastaví. Jakýkoli program, který je aktuálně spuštěn, uloží svůj stav a spustí počítačový kód, dříve přidružený k přerušení, to je analogické k umístění záložky v knize, jako odpověď na telefonní hovor. V moderních operačních systémech jsou přerušení zpracovávány <a href="/wiki/J%C3%A1dro_opera%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu" title="Jádro operačního systému">jádrem operačního systému</a>. Přerušení mohou pocházet buď z hardwaru počítače nebo z běžícího programu. </p><p>Když hardware zařízení spustí přerušení, jádro operačního systému rozhodne, jak se s touto událostí vypořádat, obecně tím, že spustí nějaký kód zpracování. Množství spuštěného kódu závisí na prioritě přerušení (například: osoba obvykle reaguje na alarm detektoru kouře před odpovědí na telefon). Zpracování přerušení hardwaru je úloha, která je obvykle delegována na software nazývaný <a href="/wiki/Ovlada%C4%8D_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Ovladač zařízení">ovladač zařízení</a>, který může být součástí jádra operačního systému, součástí jiného programu nebo obojího. Ovladače zařízení pak mohou přenášet informace do běžícího programu různými způsoby. </p><p>Program také může spustit přerušení operačního systému. Pokud chce program například přistupovat k hardwaru, může přerušit jádro operačního systému, což způsobí, že se kontrola přenese zpět do jádra. Jádro potom zpracuje požadavek. Pokud si některý program přeje další zdroje (nebo si přeje zbavit zdrojů), jako je například paměť, spustí přerušení, aby získalo pozornost jádra. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Režimy"><span id="Re.C5.BEimy"></span>Režimy</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Režimy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Režimy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Moderní <a href="/wiki/Mikroprocesor" title="Mikroprocesor">mikroprocesory</a> (CPU nebo MPU) podporují více režimů provozu. CPU s touto schopností nabízejí alespoň dva režimy: <a href="/wiki/User_space" title="User space">uživatelský režim</a> a <a href="/wiki/Privilegovan%C3%BD_re%C5%BEim" title="Privilegovaný režim">režim supervizora</a>. Obecně řečeno, režim supervizora umožňuje neomezený přístup ke všem prostředkům stroje včetně všech instrukcí MPU. Režim uživatelského režimu nastavuje limity pro použití instrukcí a obvykle zakazuje přímý přístup k prostředkům stroje. CPU mohou mít i jiné režimy podobné uživatelskému režimu, například virtuální režimy, které emulují starší typy procesorů, například podporu <a href="/wiki/Re%C5%BEim_virtu%C3%A1ln%C3%AD_8086" title="Režim virtuální 8086">16bitových programů na 32bitovém procesoru</a> nebo 32bitových programů na <a href="/wiki/64bitov%C3%BD" title="64bitový">64bitovém</a>. </p><p>Po zapnutí nebo resetování se systém spouští v režimu supervizora. Po načtení a spuštění <a href="/wiki/J%C3%A1dro_opera%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu" title="Jádro operačního systému">jádra operačního systému</a> lze vytvořit hranici mezi režimem uživatele a režimem supervizora (také známým jako režim jádra). </p><p>Režim supervizora používá jádro pro úkoly s nízkou úrovní, které vyžadují neomezený přístup k hardwaru, jako je například kontrola přístupu k paměti a komunikace se zařízeními, jako jsou diskové jednotky a zařízení pro zobrazování videa. Uživatelský režim se naopak používá téměř pro všechno ostatní. <a href="/wiki/Aplika%C4%8Dn%C3%AD_software" title="Aplikační software">Aplikační programy</a>, jako jsou textové procesory a správci databází, pracují v uživatelském režimu a mají přístup k prostředkům stroje pouze tím, že předávají ovládání jádru, což způsobí přepnutí do režimu supervizora. Přenos řízení do jádra je typicky dosažen provedením instrukce pro <a href="/wiki/P%C5%99eru%C5%A1en%C3%AD" title="Přerušení">přerušení</a> softwaru, například u procesoru Motorola 68000 <a href="/wiki/Strojov%C3%A1_instrukce" title="Strojová instrukce">instrukce</a> TRAP. Přerušení softwaru způsobí, že se mikroprocesor přepne z uživatelského režimu do režimu supervizora a spustí provádění kódu, který umožní jádru převzít kontrolu. </p><p>V uživatelském režimu mají programy obvykle přístup k omezené sadě instrukcí mikroprocesoru a obecně nemohou provádět žádné pokyny, které by mohly potenciálně způsobit narušení provozu systému. V režimu supervizora jsou obvykle odstraněny pokyny k provádění instrukcí, což umožňuje jádru neomezený přístup ke všem prostředkům stroje. </p><p>Termín „prostředek uživatelského módu“ obecně odkazuje na jeden nebo více <a href="/wiki/Registr_procesoru" title="Registr procesoru">registrů CPU</a>, které obsahují informace, které běžící program nesmí měnit. Pokusy o změnu těchto zdrojů obecně způsobí přepnutí do režimu supervizora, kde se operační systém může vypořádat s nelegální činností, o kterou se program pokoušel, například násilným ukončením („zabitím“) procesu. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Správa_paměti"><span id="Spr.C3.A1va_pam.C4.9Bti"></span>Správa paměti</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Správa paměti" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Správa paměti"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Spr%C3%A1va_pam%C4%9Bti" title="Správa paměti">Správa paměti</a>.</div> <p>Kromě jiného musí být <a href="/wiki/J%C3%A1dro_opera%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu" title="Jádro operačního systému">jádro operačního systému</a> s více programy, programem odpovědným za správu všech systémových pamětí, které jsou v současné době používány. To zajistí, že program nenaruší paměť, kterou již používá jiný program. Vzhledem k tomu, že programy sdílejí čas, každý program musí mít nezávislý přístup k paměti. </p><p>Kooperativní správa paměti, používaná mnoha ranými operačními systémy, předpokládá, že všechny programy využívají správce <a href="/wiki/J%C3%A1dro_opera%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu" title="Jádro operačního systému">paměti jádra</a> a nepřekračují alokovanou paměť. Tento systém správy paměti není moc používán, protože programy často obsahují chyby, které mohou způsobit, že překročí alokovanou paměť. Pokud program selže, může dojít k ovlivnění nebo přepsání používané paměti. Škodlivé programy nebo viry mohou pozměnit data v paměť jiného programu nebo mohou ovlivnit provoz samotného operačního systému. </p><p><a href="/wiki/Ochrana_pam%C4%9Bti" title="Ochrana paměti">Ochrana paměti</a> umožňuje <a href="/wiki/J%C3%A1dro_opera%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu" title="Jádro operačního systému">jádru</a> omezit přístup procesu k paměti počítače. Existují různé způsoby ochrany paměti, včetně <a href="/wiki/Segmentace_pam%C4%9Bti" title="Segmentace paměti">segmentace paměti</a> a <a href="/wiki/Str%C3%A1nkov%C3%A1n%C3%AD_pam%C4%9Bti" title="Stránkování paměti">stránkování.</a> Všechny metody vyžadují určitou úroveň hardwarové podpory (například <a href="/wiki/Intel_80286" title="Intel 80286">80286</a> MMU), která ve všech počítačích neexistuje. </p><p>V segmentaci a stránkování, <a href="/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BD_re%C5%BEim" title="Chráněný režim">chráněný režim</a> registrů určuje CPU, jakou adresu paměti má běžícím programům zpřístupnit. Pokusy o přístup k jiným adresám způsobují přerušení, které způsobí, že procesor znovu vstoupí do <a href="/wiki/Privilegovan%C3%BD_re%C5%BEim" title="Privilegovaný režim">režimu supervizora</a> a přesune jádro do primárního módu. Toto se nazývá <a href="/wiki/Poru%C5%A1en%C3%AD_ochrany_pam%C4%9Bti" title="Porušení ochrany paměti">porušení ochrany paměti (segmentation violation)</a>, zkráceně Seg-V, a protože je obtížné přiřadit k takové operaci smysluplný výsledek a jelikož je to obvykle známka chybného programu, jádro ukončí program, který se porušil předpisy a nahlásí chybu. </p><p>Windows verze 3.1 až ME měla jistou úroveň ochrany paměti, ale programy mohly snadno obcházet přiřazení potřebné paměti. Byla vytvořena obecná chyba ochrany, což naznačuje, že došlo k narušení segmentace. Systém i tak často spadnul. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Virtuální_paměť"><span id="Virtu.C3.A1ln.C3.AD_pam.C4.9B.C5.A5"></span>Virtuální paměť</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Virtuální paměť" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Virtuální paměť"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_pam%C4%9B%C5%A5" title="Virtuální paměť">Virtuální paměť</a>.</div> <p>Použití adresování virtuální paměti (jako je stránkování nebo segmentace) znamená, že jádro si může zvolit, jakou paměť může používat každý program v daném okamžiku, což umožňuje operačnímu systému používat stejné paměti pro více úkolů. </p><p>Pokud se program pokusí přistupovat k paměti, která není v dosavadním rozsahu dostupné paměti, ale přesto byla přidělena, je jádrem přerušen stejným způsobem, jako kdyby program překročil přidělenou paměť. (Viz část týkající se správy paměti.) Pod UNIXem se tento druh přerušení označuje jako chyba stránky. </p><p>Když jádro zjistí chybu stránky, obecně upraví rozsah virtuální paměti programu, který ji spustil, a poskytl jí přístup k požadované paměti. To dává jádru diskrétní pravomoc, kde je uložena paměť konkrétní aplikace, nebo dokonce, zda byla nebo nebyla dosud přidělena. </p><p>V moderních operačních systémech může být paměť, ke které se přistupuje méně často, dočasně uložena na disku nebo na jiném médiu, aby byl prostor dostupný pro jiné programy. Toto se nazývá <a href="/wiki/Str%C3%A1nkov%C3%A1n%C3%AD_pam%C4%9Bti" title="Stránkování paměti">výměna</a> (swapping), protože oblast paměti může být používána více programy, a co tato paměťová oblast obsahuje, lze „swappnout“ nebo vyměnit na požádání. </p><p>„Virtuální paměť“ poskytuje programátorovi nebo uživateli pocit, že v počítači je mnohem větší množství operační paměti (RAM), než tam skutečně je. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Multitasking">Multitasking</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Multitasking" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Multitasking"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/Multitasking" title="Multitasking">Multitasking</a>, <a href="/wiki/Zm%C4%9Bna_kontextu" class="mw-redirect" title="Změna kontextu">Změna kontextu</a> a <a href="/wiki/Preempce_(informatika)" title="Preempce (informatika)">Preempce (informatika)</a>.</div> <p><a href="/wiki/Multitasking" title="Multitasking">Multitasking</a> se týká provozování více nezávislých počítačových programů ve stejném počítači; což naznačuje, že provádí úkoly současně. Vzhledem k tomu, že většina počítačů může dělat nejvýše jednu nebo dvě věci najednou, je to obvykle prováděno prostřednictvím sdílení času, což znamená, že každý program používá ke spouštění část „času“ počítače. </p><p><a href="/wiki/J%C3%A1dro_opera%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu" title="Jádro operačního systému">Jádro</a> operačního systému obsahuje <a href="/wiki/Pl%C3%A1nov%C3%A1n%C3%AD_proces%C5%AF" title="Plánování procesů">plánovací program</a>, který určuje, kolik času každý proces využije při provádění a v jakém pořadí budou procesy prováděny. Řízení předává proces jádru, které dovoluje programu přístup k <a href="/wiki/Centr%C3%A1ln%C3%AD_procesorov%C3%A1_jednotka" title="Centrální procesorová jednotka">CPU</a> a paměti. Později je kontrola vrácena do jádra pomocí nějakého mechanismu, takže může být povoleno použít jiný program CPU. Toto tzv. Předávání kontroly mezi jádrem a aplikacemi se nazývá <a href="/wiki/Zm%C4%9Bna_kontextu" class="mw-redirect" title="Změna kontextu">kontextový přepínač</a>. </p><p>Prvotní model, který řídil přidělování času na programy, se nazýval kooperativní multitasking. </p><p>Moderní operační systémy rozšiřují koncepty předběžné aplikace na ovladače zařízení a „jádrový“ kód, takže operační systém má předběžnou kontrolu nad interními run-times. </p><p>Filozofií, která řídí <a href="/wiki/Preempce_(informatika)" title="Preempce (informatika)">předběžný multitasking</a>, je zajistit, aby všechny programy byly na CPU poskytovány řádně. To znamená, že všechny programy musí být omezeny v tom, kolik času mohou trávit na CPU bez přerušení. Za tímto účelem využívají moderní jádra operačního systému časované přerušení. Časovač <a href="/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BD_re%C5%BEim" title="Chráněný režim">chráněného režimu</a> je nastaven jádrem, které po uplynutí nastaveného času spouští návrat do režimu superuživatele. (Viz výše uvedené části o přerušení a provozu s duálním režimem.) </p><p>Na mnoha operačních systémech pro jednotlivé uživatele je kooperativní multitasking dokonale adekvátní, protože domácí počítače obecně provozují malý počet dobře testovaných programů. <a href="/wiki/AmigaOS" title="AmigaOS">AmigaOS</a> je výjimkou, která má předběžný multitasking od své první verze. <a href="/wiki/Windows_NT" title="Windows NT">Windows NT</a> byla první verzí systému <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft Windows</a>, která vynucovala předběžný multitasking, ale nedosáhla na trh s domácími uživateli, dokud nevyšel <a href="/wiki/Windows_XP" title="Windows XP">Windows XP</a> (protože <a href="/wiki/Windows_NT" title="Windows NT">Windows NT</a> byl zaměřen na profesionály). </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Přístup_k_diskům_a_souborovým_systémům"><span id="P.C5.99.C3.ADstup_k_disk.C5.AFm_a_souborov.C3.BDm_syst.C3.A9m.C5.AFm"></span>Přístup k diskům a souborovým systémům</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Přístup k diskům a souborovým systémům" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Přístup k diskům a souborovým systémům"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_souborov%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Virtuální souborový systém">Virtuální souborový systém</a>.</div> <p>Přístup k datům uloženým na <a href="/wiki/Pevn%C3%BD_disk" title="Pevný disk">discích</a> je ústředním prvkem všech operačních systémů. Počítače uchovávají data na <a href="/wiki/Pevn%C3%BD_disk" title="Pevný disk">discích</a> pomocí <a href="/wiki/Soubor" title="Soubor">souborů</a>, které jsou strukturovány specifickými způsoby, aby umožnily rychlejší přístup, vyšší spolehlivost a lépe využívaly dostupný prostor disku. Konkrétní způsob, jakým jsou soubory uloženy na disku, se nazývá <a href="/wiki/Souborov%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Souborový systém">souborový systém</a> a umožňuje souborům mít jména a atributy. Umožňuje také ukládání do hierarchie adresářů nebo složek uspořádaných ve <a href="/wiki/Adres%C3%A1%C5%99_(informatika)" title="Adresář (informatika)">stromovém adresáři.</a> </p><p>Včasné operační systémy obecně podporují jeden typ diskové jednotky a jediný druh souborového systému. Systémy časných souborů byly omezeny kapacitou, rychlostí a druhy názvů souborů a adresářových struktur, které by mohly používat. Tato omezení často odrážejí omezení v operačních systémech, pro které byly navrženy, a proto je pro operační systém velmi obtížné podporovat více než jeden souborový systém. </p><p>Zatímco mnoho jednodušších operačních systémů podporuje omezený rozsah možností pro přístup k úložným systémům, operační systémy jako <a href="/wiki/Unix" title="Unix">UNIX</a> a <a href="/wiki/Linux_(j%C3%A1dro)" title="Linux (jádro)">Linux</a> podporují technologii známou jako <a href="/wiki/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_souborov%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Virtuální souborový systém">virtuální souborový systém</a> nebo VFS. Operační systém, jako je UNIX, podporuje širokou škálu paměťových zařízení, bez ohledu na jejich design nebo souborové systémy, což jim umožňuje přístup prostřednictvím společného aplikačního programovacího rozhraní (<a href="/wiki/API" title="API">API</a>). Tím je zbytečné, aby programy měly nějaké znalosti o zařízení, ke kterému přistupují. VFS umožňuje operačnímu systému poskytovat programy přístup k neomezenému počtu zařízení s nekonečnou řadou souborových systémů, které jsou na nich instalovány, pomocí konkrétních <a href="/wiki/Ovlada%C4%8D_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Ovladač zařízení">ovladačů zařízení</a> a ovladačů souborového systému. </p><p>Připojené <a href="/wiki/Datov%C3%A9_m%C3%A9dium" title="Datové médium">úložné zařízení</a>, například <a href="/wiki/Pevn%C3%BD_disk" title="Pevný disk">pevný disk</a>, je přístupné pomocí <a href="/wiki/Ovlada%C4%8D_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Ovladač zařízení">ovladače zařízení</a>. Ovladač zařízení rozumí konkrétnímu jazyku jednotky a dokáže tento jazyk přeložit do standardního jazyka používaného operačním systémem pro přístup ke všem diskovým jednotkám. V systému UNIX je to jazyk <a href="/wiki/Za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_(soubor)" title="Zařízení (soubor)">blokových zařízení</a>. </p><p>Pokud má jádro správný ovladač zařízení, pak může přistupovat k obsahu disku v syrovém formátu, který může obsahovat jeden nebo více souborových systémů. Ovladač souborového systému se používá k překládání příkazů používaných pro přístup ke každému konkrétnímu souborovému systému do standardní sady příkazů, které může operační systém používat ke komunikaci se všemi systémy souborů. Programy pak mohou zpracovávat tyto systémy souborů na základě názvů souborů a adresářů / složek obsažených v hierarchické struktuře. Mohou vytvářet, odstraňovat, otevírat a zavírat soubory, stejně jako shromažďovat různé informace o nich, včetně oprávnění k přístupu, velikosti, volného místa a údajů o vytvoření a úpravách. </p><p>Různé rozdíly mezi souborovými systémy ztěžují podporu všech souborových systémů. Povolené znaky v názvech souborů, citlivost případů a přítomnost různých druhů <a href="/wiki/Atribut_souboru" title="Atribut souboru">atributů souborů</a> činí implementaci jediného rozhraní pro každý souborový systém náročnou úlohou. Operační systémy obvykle doporučují používat (a tak podporovat nativně) souborové systémy speciálně určené pro ně; například <a href="/wiki/NTFS" title="NTFS">NTFS</a> v systému Windows a <a href="/wiki/Ext3" title="Ext3">ext3</a> a <a href="/wiki/ReiserFS" title="ReiserFS">ReiserFS</a> v Linuxu. Ovšem v praxi jsou většinou ovladače třetích stran k dispozici pro podporu nejpoužívanějších souborových systémů ve většině operačních systémů s obecným účelem (například NTFS je k dispozici v Linuxu přes <a href="/wiki/NTFS-3G" title="NTFS-3G">NTFS-3g</a> a ext2 / 3 a ReiserFS jsou k dispozici v systému Windows prostřednictvím softwaru třetí strany). </p><p>Podpora souborových systémů je mezi moderními operačními systémy velmi rozmanitá, i když existuje několik běžných souborových systémů, které téměř všechny operační systémy obsahují podporu a ovladače. Operační systémy se liší podle podpory souborového systému a formátů disků, na kterých mohou být nainstalovány. V systému Windows je každý systém souborů obvykle omezen v aplikaci na určitá média; například CD musí používat <a href="/wiki/ISO_9660" title="ISO 9660">ISO 9660</a> nebo <a href="/wiki/Universal_Disk_Format" title="Universal Disk Format">UDF</a> a od systému <a href="/wiki/Windows_Vista" title="Windows Vista">Windows Vista</a> je NTFS jediným souborovým systémem, na kterém může být nainstalován operační systém. Je možné instalovat Linux na mnoho typů souborových systémů. Na rozdíl od jiných operačních systémů umožňují Linux a UNIX používat libovolný souborový systém bez ohledu na médium, které je uloženo, ať už jde o pevný disk, disk (CD, DVD ...), USB flash disk v rámci souboru umístěného na jiném souborovém systému. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ovladače_zařízení"><span id="Ovlada.C4.8De_za.C5.99.C3.ADzen.C3.AD"></span>Ovladače zařízení</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Ovladače zařízení" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Ovladače zařízení"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Ovlada%C4%8D_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Ovladač zařízení">Ovladač zařízení</a>.</div> <p><a href="/wiki/Ovlada%C4%8D_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Ovladač zařízení">Ovladač zařízení</a> je specifický typ <a href="/wiki/Software" title="Software">počítačového softwaru</a> výhradně pro umožnění interakce s <a href="/wiki/Hardware" title="Hardware">hardwarovými zařízeními</a>. Typicky se jedná o rozhraní pro komunikaci se zařízením přes <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_sb%C4%9Brnice" class="mw-redirect" title="Počítačová sběrnice">počítačovou sběrnici</a> nebo komunikační subsystém („podsystém“), ke kterému je <a href="/wiki/Hardware" title="Hardware">hardware</a> připojen, poskytuje příkazy nebo přijímá data ze zařízení a na druhém konci rozhraní – z <a class="mw-selflink selflink">operačního systému</a> a jeho <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BD_program" title="Počítačový program">softwarových aplikací</a> (programů). </p><p>Prvotním cílem návrhu <a href="/wiki/Ovlada%C4%8D_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Ovladač zařízení">ovladačů zařízení</a> je abstrakce. Každý model <a href="/wiki/Hardware" title="Hardware">hardwaru</a> (i v rámci „stejného“ zařízení) je jiný. Novější modely jsou také vydávány výrobci, jelikož poskytují například vyšší spolehlivost nebo lepší výkon a tyto novější modely mají často odlišný způsob ovládání. Od <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítačů</a> a jejich <a class="mw-selflink selflink">operačních systémů</a> nemůžeme očekávat, že budou ovládat všechny zařízení (<a href="/wiki/Periferie_(technika)" title="Periferie (technika)">periferie)</a>. K vyřešení tohoto problému <a class="mw-selflink selflink">operační systémy</a> v podstatě „diktují“, jak by mělo být ovládáno každé zařízení (<a href="/wiki/Periferie_(technika)" title="Periferie (technika)">periferie</a>). Teoreticky by nové zařízení, které je řízeno odlišným způsobem, mělo fungovat správně, pokud je k dispozici vhodný <a href="/wiki/Ovlada%C4%8D_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Ovladač zařízení">ovladač</a>. Tento nový ovladač zajišťuje, že zařízení (<a href="/wiki/Periferie_(technika)" title="Periferie (technika)">periferie</a>) pracuje v souladu s <a class="mw-selflink selflink">operačním systémem</a>. </p><p>Ve verzích systému <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a> před verzí <a href="/wiki/Windows_Vista" title="Windows Vista">Vista</a> a u <a class="mw-selflink selflink">operačního systému</a> <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a> před verzí 2.6 byla veškerá práce s <a href="/wiki/Ovlada%C4%8D_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Ovladač zařízení">ovladači</a> kooperativní. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sítě"><span id="S.C3.ADt.C4.9B"></span>Sítě</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Sítě" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Sítě"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5" title="Počítačová síť">Počítačová síť</a>.</div> <p>Většina operačních systémů v současné době podporuje celou řadu <a href="/wiki/S%C3%AD%C5%A5ov%C3%BD_protokol" class="mw-redirect" title="Síťový protokol">síťových protokolů</a>. To znamená, že počítače odlišnými <a class="mw-selflink selflink">operačními systémy</a> mohou být napojeny na jednu společnou <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5" title="Počítačová síť">síť</a> pro sdílení <a href="/wiki/Periferie_(technika)" title="Periferie (technika)">periferií</a>, a to i <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítačů</a>, souborů, <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_tisk%C3%A1rna" title="Počítačová tiskárna">tiskáren</a> a <a href="/wiki/Skener" title="Skener">skenerů</a>, a to buď pomocí kabelového nebo <a href="/wiki/Bezdr%C3%A1tov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5" title="Bezdrátová síť">bezdrátového připojení</a>. Sítě mohou v podstatě umožnit operačnímu systému počítače přístup k vzdálenému počítači. To zahrnuje vše od jednoduché komunikace až po používání síťových systémů, souborů nebo dokonce sdílení grafického nebo zvukového <a href="/wiki/Hardware" title="Hardware">vybavení</a> jiného počítače. Některé síťové služby umožňují transparentní přístup k prostředkům počítače, jako je SSH, který umožňuje uživatelům v síti přímý přístup k rozhraní formou <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADkazov%C3%BD_%C5%99%C3%A1dek" title="Příkazový řádek">příkazového řádku</a> počítače. </p><p>Síť <a href="/wiki/Klient%E2%80%93server" title="Klient–server">klient / server</a> umožňuje <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BD_program" title="Počítačový program">programu</a> v počítači, připojit se přes síť k jinému počítači nazvanému <a href="/wiki/Server" title="Server">server</a>. Servery nabízejí různé služby ostatním <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítačům</a> připojeným přes <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5" title="Počítačová síť">síť</a>. Tyto služby jsou obvykle poskytovány prostřednictvím <a href="/wiki/S%C3%AD%C5%A5ov%C3%BD_port" title="Síťový port">portů</a> nebo očíslovaných <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADstupov%C3%BD_bod" title="Přístupový bod">přístupových bodů</a> mimo <a href="/wiki/IP_adresa" title="IP adresa">IP adresu</a> <a href="/wiki/Server" title="Server">serveru</a>. Každé číslo <a href="/wiki/S%C3%AD%C5%A5ov%C3%BD_port" title="Síťový port">portu</a> je obvykle přiděleno maximálně jednomu běžícímu programu, který je zodpovědný za zpracování požadavků na daném portu. </p><p>Mnoho <a class="mw-selflink selflink">operačních systémů</a> podporuje jeden nebo více dodavatelských nebo otevřených <a href="/wiki/S%C3%AD%C5%A5ov%C3%BD_protokol" class="mw-redirect" title="Síťový protokol">síťových protokolů</a>, jako například <a href="/wiki/SNA" title="SNA">SNA</a> v systémech <a href="/wiki/IBM" title="IBM">IBM</a>, <a href="/wiki/DECnet" title="DECnet">DECnet</a> na systémech od společnosti <a href="/wiki/Digital_Equipment_Corporation" title="Digital Equipment Corporation">Digital Equipment Corporation</a> a <a href="/wiki/S%C3%AD%C5%A5ov%C3%BD_protokol" class="mw-redirect" title="Síťový protokol">protokolů</a> specifických pro <a href="/wiki/Microsoft" title="Microsoft">Microsoft</a> (<a href="/wiki/SMBIOS" title="SMBIOS">SMB</a>) v systému <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a>. Mohou být podporovány také specifické <a href="/wiki/S%C3%AD%C5%A5ov%C3%BD_protokol" class="mw-redirect" title="Síťový protokol">protokoly</a> pro konkrétní úkoly, jako například <a href="/wiki/Network_File_System" title="Network File System">NFS (Network File System)</a> pro přístup k souborům. <a href="/wiki/S%C3%AD%C5%A5ov%C3%BD_protokol" class="mw-redirect" title="Síťový protokol">Protokoly</a> jako ESound nebo esd lze snadno nahrát na síť, aby poskytovaly zvuk z lokálních aplikací na zvukovém hardwaru vzdáleného zařízení. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Bezpečnost_2"><span id="Bezpe.C4.8Dnost_2"></span>Bezpečnost</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Bezpečnost" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Bezpečnost"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Více na: <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_bezpe%C4%8Dnost" title="Počítačová bezpečnost">Počítačová bezpečnost</a> </p><p>Bezpečnost <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítače</a>, závisí na správném fungování mnoha technologií. </p><p><a class="mw-selflink selflink">Operační systém</a> musí být schopen rozlišovat žádosti, které se mají provést a žádosti které by se měly zamítnout. Zatímco některé systémy mohou jednoduše rozlišovat mezi „privilegovanými“ a „ne privilegovanými“, tak ostatní musí rozlišovat na základě některých údajů například uživatelské jméno. Ke kontrole totožnosti může existovat proces <a href="/wiki/Autentizace" title="Autentizace">autentizace</a>. Ve většině případů probíhá proces <a href="/wiki/Autentizace" title="Autentizace">autentizace</a> formou zadání uživatelského jména popřípadě hesla. Jsou i jiné možnosti autentizace jako například: magnetické karty nebo <a href="/wiki/Biometrie" title="Biometrie">biometrické údaje</a> (otisky prstů, snímání oční duhovky). Některé aplikace mohou být omezeny pro některé uživatele i po jejich autentizaci a to z důvodu nedostatečných práv. </p><p>Externí zabezpečení zahrnuje žádost mimo <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Počítač">počítač</a>, například přihlášení na připojené konzoli nebo nějaké síťové připojení. Externí požadavky jsou často předávány prostřednictvím <a href="/wiki/Ovlada%C4%8D_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Ovladač zařízení">ovladačů zařízení</a> k <a href="/wiki/J%C3%A1dro_opera%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu" title="Jádro operačního systému">jádru operačního systému</a>, kde mohou být předávány přímo do aplikací nebo prováděny přímo. Bezpečnost <a class="mw-selflink selflink">operačních systémů</a> je již dlouho velké téma jelikož na počítačích uchováváme i dost citlivé informace, a to jak komerční, tak vojenské. </p><p>Síťové služby zahrnují nabídky jako sdílení souborů, tiskové služby, e-mail, webové stránky a protokoly přenosu souborů (<a href="/wiki/FTP" class="mw-redirect" title="FTP">FTP</a>), většina těchto služeb může znamenat bezpečnosti „díru“. Základním systémovým zabezpečením je „<a href="/wiki/Firewall" title="Firewall">firewall</a>“. Na úrovni <a class="mw-selflink selflink">operačního systému</a> je k dispozici řada <a href="/wiki/Firewall" title="Firewall">firewallů</a>, <a href="/wiki/Antivirov%C3%BD_program" title="Antivirový program">antivirů</a> a pod. Většina moderních <a class="mw-selflink selflink">operačních systémů</a> obsahuje <a href="/wiki/Firewall" title="Firewall">firewall</a>, který je v základním nastavení PC zapnut. <a href="/wiki/Firewall" title="Firewall">Firewall</a> může být nastaven tak, aby blokoval určitý typ síťové komunikace, nebo například i některé <a href="/wiki/Software" title="Software">softwary</a> běžící na <a class="mw-selflink selflink">operačním systému</a>. Proto je možné instalovat a používat nezabezpečenou síťovou službu, jako je například <a href="/wiki/Telnet" title="Telnet">Telnet</a> nebo <a href="/wiki/FTP" class="mw-redirect" title="FTP">FTP</a> a nemusíme se bát nežádaného narušení, jelikož zapnutá brána <a href="/wiki/Firewall" title="Firewall">firewall</a> zablokuje všechnu nevyžádanou komunikaci na daném portu. </p><p>Interní zabezpečení v systémech je důležité při práci více uživatelů na jednom zařízení, na příklad umožňuje každému uživateli mít soukromé soubory, se kterými ostatní uživatelé nemohou manipulovat, upravovat nebo i číst. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Uživatelské_rozhraní_(Shell)"><span id="U.C5.BEivatelsk.C3.A9_rozhran.C3.AD_.28Shell.29"></span>Uživatelské rozhraní (Shell)</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Uživatelské rozhraní (Shell)" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Uživatelské rozhraní (Shell)"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Shell_(informatika)" class="mw-redirect" title="Shell (informatika)">Shell (informatika)</a>.</div> <p>Každý počítač, který má být ovládán uživatelem, vyžaduje <a href="/wiki/Grafick%C3%A9_u%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Grafické uživatelské rozhraní">uživatelské rozhraní</a>. <a href="/wiki/Grafick%C3%A9_u%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Grafické uživatelské rozhraní">Uživatelské rozhraní</a> je obvykle označováno jako <a href="/wiki/Shell_(informatika)" class="mw-redirect" title="Shell (informatika)">shell</a> a je nezbytné, pokud má se zařízením pracovat uživatel. Dvě nejčastější uživatelské rozhraní jsou rozhraní příkazového řádku (dnes už není skoro k vidění), kde jsou napsány příkazy počítače po řádcích a grafické uživatelské rozhraní, kde je přítomno vizuální prostředí (nejčastěji WIMP). </p><p>Většina moderních počítačových systémů podporuje grafické uživatelské rozhraní (<a href="/wiki/Grafick%C3%A9_u%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Grafické uživatelské rozhraní">GUI</a> – „Graphical user interface“). V některých počítačových systémech, jako například u operačního systému Mac OS, je grafické rozhraní integrováno do jádra OS. </p><p>Grafické rozhraní se z technického hlediska nedá brát jako operační systém začleněný do podpory jádra OS který může umožnit, aby bylo grafické rozhraní více „citlivé“ tím, že sníží počet kontextových přepínačů (<a href="/wiki/Context_switch" class="mw-redirect" title="Context switch">context switch</a>) potřebných pro výstupní funkce rozhraní. Jiné operační systémy jsou modulární, oddělují grafický subsystém od jádra a operačního systému. V osmdesátých letech <a href="/wiki/Unix" title="Unix">UNIX</a>, <a href="/wiki/VMS" class="mw-redirect" title="VMS">VMS</a> a mnoho dalších měli operační systémy, které byly postaveny tímto způsobem. <a href="/wiki/Linux_(j%C3%A1dro)" title="Linux (jádro)">Linux</a> a <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">macOS</a> jsou také postaveny tímto způsobem. Verze operačního systému <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft Windows</a>, jako je Windows Vista, implementují grafický subsystém. </p><p>Mnoho operačních systémů podporují uživatele v instalovaní nebo vytvářet uživatelských rozhraní dle jejich představ. Systém <a href="/wiki/X_Window_System" title="X Window System">X Window</a> ve spojení s <a href="/wiki/GNOME" title="GNOME">GNOME</a> nebo <a href="/wiki/KDE" title="KDE">KDE</a> Plasma 5 je běžně instalovaným systémem na většině systémů <a href="/wiki/Unix" title="Unix">Unix</a> (<a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a>, <a href="/wiki/Linux_(j%C3%A1dro)" title="Linux (jádro)">Linux</a>, <a href="/wiki/Solaris_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Solaris (operační systém)">Solaris</a>). V systému <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft Windows</a> byla vydána řada změn v <a href="/wiki/Shell_(informatika)" class="mw-redirect" title="Shell (informatika)">shellu</a> – v systému Windows, které nabízejí alternativy k zahrnutému <a href="/wiki/Shell_(informatika)" class="mw-redirect" title="Shell (informatika)">shellu</a> systému Windows, ale samotný <a href="/wiki/Shell_(informatika)" class="mw-redirect" title="Shell (informatika)">shell</a> nelze oddělit od systému <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a>. </p><p>Grafické uživatelské rozhraní se neustále vyvíjí. Například systém <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a> změnil své uživatelské rozhraní téměř vždy při vydání nové hlavní verze systému Windows a grafické uživatelské rozhraní <a href="/wiki/Mac_OS" class="mw-redirect" title="Mac OS">Mac OS</a> se v roce 1999 dramaticky změnilo zavedením systému Mac OS X. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Operační_systém_reálného_času"><span id="Opera.C4.8Dn.C3.AD_syst.C3.A9m_re.C3.A1ln.C3.A9ho_.C4.8Dasu"></span>Operační systém reálného času</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Operační systém reálného času" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Operační systém reálného času"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><i>Více na: <a href="/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_re%C3%A1ln%C3%A9ho_%C4%8Dasu" title="Operační systém reálného času">Operační systém reálného času</a></i> </p><p>Operační systém reálného času (RTOS) je operační systém určený pro aplikace s pevnými lhůtami (výpočty v reálném čase). Mezi takové aplikace patří některé malé <a href="/wiki/Vestav%C4%9Bn%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Vestavěný systém">vestavěné systémy</a>, regulátory automobilových motorů, průmysloví roboti, kosmické lodě, průmyslová kontrola a některé rozsáhlé výpočetní systémy. </p><p>Prvním příkladem rozsáhlého operačního systému reálného času byla Transaction Processing Facility vyvinutá společnostmi <a href="/wiki/American_Airlines" title="American Airlines">American Airlines</a> a <a href="/wiki/IBM" title="IBM">IBM</a> pro Saber Airline Reservations System. </p><p>Vestavěné systémy s pevnými termíny používají <a href="/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_re%C3%A1ln%C3%A9ho_%C4%8Dasu" title="Operační systém reálného času">operační systém reálného času</a> jako jsou VxWorks, <a href="/wiki/PikeOS" title="PikeOS">PikeOS</a>, eCos, <a href="/wiki/QNX" title="QNX">QNX</a>, MontaVista Linux a <a href="/wiki/RTLinux" title="RTLinux">RTLinux</a>. <a href="/wiki/Windows_CE" title="Windows CE">Windows CE</a> je operační systém pracující v reálném čase. <a href="/wiki/Symbian_OS" title="Symbian OS">Symbian OS</a> má také RTOS jádro (EKA2) od verze 8.0b. </p><p>Některé vestavěné systémy používají operační systémy jako <a href="/wiki/Palm_OS" title="Palm OS">Palm OS</a>, <a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a> a <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a>, ačkoli tyto operační systémy nepodporují výpočet v reálném čase. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vývoj_operačního_systému_jako_hobby"><span id="V.C3.BDvoj_opera.C4.8Dn.C3.ADho_syst.C3.A9mu_jako_hobby"></span>Vývoj operačního systému jako hobby</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=35" title="Editace sekce: Vývoj operačního systému jako hobby" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=35" title="Editovat zdrojový kód sekce Vývoj operačního systému jako hobby"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Vývoj operačního systému je jednou z nejkomplikovanějších aktivit, do které se může počítačový fanoušek zapojit. Takovýto operační systém může být klasifikován jako ten, jehož kód nebyl přímo odvozený od existujícího operačního systému a má málo uživatelů a <a href="/wiki/Proces_v%C3%BDvoje_softwaru" title="Proces vývoje softwaru">aktivních vývojářů</a>. </p><p>V některých případech, je „hobby vývoj“ považován jako podpora <a href="/wiki/Homebrew_Computer_Club" title="Homebrew Computer Club">podomácku</a> sestaveného počítače, například jednoduchý <a href="/wiki/Jednodeskov%C3%BD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D" title="Jednodeskový počítač">jednodeskový počítač</a> poháněný mikroprocesorem 6502. Tento vývoj může mít široké využití pro různé architektury. Vývoj operačního systému může pocházet ze zcela nových nápadů, nebo může být zahájen upravováním stávajícího operačního systému. V obou případech je fanoušek jeho vlastním vývojářem, nebo může spolupracovat s malou, neorganizovanou skupinou lidí, kteří mají podobné zájmy. </p><p>Mezi příklady takového operačního systému patří <a href="/wiki/Syllable" class="mw-redirect" title="Syllable">Syllable</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Rozmanitost_operačních_systémů_a_přenositelnost"><span id="Rozmanitost_opera.C4.8Dn.C3.ADch_syst.C3.A9m.C5.AF_a_p.C5.99enositelnost"></span>Rozmanitost operačních systémů a přenositelnost</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=36" title="Editace sekce: Rozmanitost operačních systémů a přenositelnost" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=36" title="Editovat zdrojový kód sekce Rozmanitost operačních systémů a přenositelnost"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Aplikační software je obecně psán pro použití v konkrétním operačním systému a někdy dokonce i pro konkrétní hardware. Při přenosu aplikace na jiný operační systém mohou být funkce vyžadované touto aplikací implementovány odlišně tímto systémem (názvy funkcí, význam argumentů apod.), Které vyžadují úpravu, změnu nebo jinou údržbu aplikace. </p><p>Unix byl první operační systém, který nebyl napsán v assemblerovém jazyce, takže je velmi <a href="/wiki/Portace_softwaru" title="Portace softwaru">přenosný</a> pro systémy odlišné od jeho původního <a href="/wiki/PDP-11" title="PDP-11">PDP-11</a>. </p><p>Tato cena při podpoře rozmanitosti operačních systémů může být vyloučena tím, že aplikace namísto zápisu do <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_platforma" title="Počítačová platforma">softwarových platforem</a>, jako je <a href="/wiki/Java_(platforma)" title="Java (platforma)">Java</a> nebo <a href="/wiki/Qt_(knihovna)" title="Qt (knihovna)">Qt</a>. Tyto abstrakce již vznášely náklady na přizpůsobení konkrétním operačním systémům a jejich <a href="/wiki/Knihovna_(programov%C3%A1n%C3%AD)" title="Knihovna (programování)">systémovým knihovnám</a>. </p><p>Dalším přístupem je, aby dodavatelé operačních systémů přijali standardy. Například vrstvy abstrakce <a href="/wiki/POSIX" title="POSIX">POSIX</a> a OS poskytují společné funkce, které snižují náklady na přenos. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Stavba_operačního_systému"><span id="Stavba_opera.C4.8Dn.C3.ADho_syst.C3.A9mu"></span>Stavba operačního systému</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=37" title="Editace sekce: Stavba operačního systému" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=37" title="Editovat zdrojový kód sekce Stavba operačního systému"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="noprint ambox labelced labelced-page labelced-page-type-content ambox-content plainlinks"> <div class="labelced_message"><div class="labelced_image ambox-image mbox-image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="ikona" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/48px-Broom_icon.svg.png" decoding="async" width="48" height="48" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/72px-Broom_icon.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/96px-Broom_icon.svg.png 2x" data-file-width="400" data-file-height="400" /></span></span></div> <div class="labelced_message_inner"> <div class="labelced_message_headline ambox-text">Tato část článku potřebuje úpravy.</div> <div class="labelced_message_text hide-when-compact ambox-text">Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji <span class="plainlinks"><a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit">vylepšíte</a></span>. Jak by měly články vypadat, popisují stránky <a href="/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl" title="Wikipedie:Vzhled a styl">Vzhled a styl</a>, <a href="/wiki/Wikipedie:Encyklopedick%C3%BD_styl" title="Wikipedie:Encyklopedický styl">Encyklopedický styl</a> a <a href="/wiki/Wikipedie:Pr%C5%AFvodce_(odkazy)" title="Wikipedie:Průvodce (odkazy)">Odkazy</a>.</div> </div> </div><hr /> <div class="labelced_note hide-when-compact"> <div class="labelced_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Preferences-system.svg/16px-Preferences-system.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Preferences-system.svg/24px-Preferences-system.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Preferences-system.svg/32px-Preferences-system.svg.png 2x" data-file-width="48" data-file-height="48" /></span></span></div> <div class="labelced_note_text ambox-text">Konkrétní problémy: <i><span title="zvýrazněno" style="background-color: #FFEFD5;">nesystematický text</span></i></div> </div> </div> <p>Operační systém se skládá z jádra (též označovaného jako <a href="/wiki/J%C3%A1dro_(informatika)" class="mw-redirect" title="Jádro (informatika)">kernel</a>) a pomocných <a href="/wiki/Syst%C3%A9mov%C3%BD_software" title="Systémový software">systémových nástrojů</a>. </p><p>Jádro je základním kamenem operačního systému. Zavádí se do <a href="/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_pam%C4%9B%C5%A5" title="Operační paměť">operační paměti</a> počítače při startu a zůstává v činnosti po celou dobu běhu operačního systému. Jádro může být naprogramováno různými způsoby a podle toho rozeznáváme: </p> <ul><li><a href="/wiki/Monolitick%C3%A9_j%C3%A1dro" title="Monolitické jádro">monolitické jádro</a> – jádro je jedním funkčním celkem</li> <li><a href="/wiki/Mikroj%C3%A1dro" title="Mikrojádro">mikrojádro</a> – jádro je velmi malé a všechny oddělitelné části pracují samostatně jako běžné procesy</li> <li><a href="/wiki/Hybridn%C3%AD_j%C3%A1dro" title="Hybridní jádro">hybridní jádro</a> – kombinuje vlastnosti monolitického jádra i mikrojádra</li></ul> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/J%C3%A1dro_opera%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu" title="Jádro operačního systému">Jádro operačního systému</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Grafické_uživatelské_rozhraní"><span id="Grafick.C3.A9_u.C5.BEivatelsk.C3.A9_rozhran.C3.AD"></span>Grafické uživatelské rozhraní</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=38" title="Editace sekce: Grafické uživatelské rozhraní" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=38" title="Editovat zdrojový kód sekce Grafické uživatelské rozhraní"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Dnes již většina moderních operačních systémů obsahuje <a href="/wiki/Grafick%C3%A9_u%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Grafické uživatelské rozhraní">grafické uživatelské rozhraní</a>. V některých systémech je přímo integrované v <a href="/wiki/J%C3%A1dro_(informatika)" class="mw-redirect" title="Jádro (informatika)">jádru</a> systému – například v původní implementaci MS <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a> a Mac OS byl grafický podsystém ve skutečnosti částí jádra. Jiné operační systémy, jak starší, tak novější, jsou <a href="/w/index.php?title=Modul%C3%A1rn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Modulární (stránka neexistuje)">modulární</a> – oddělují grafický podsystém od jádra a operačního systému. Již v roce 1980 existovaly systémy <a href="/wiki/Unix" title="Unix">UNIX</a>, <a href="/wiki/VMS" class="mw-redirect" title="VMS">VMS</a> a mnoho jiných, které byly vybudovány právě tímto způsobem. Dnes na tomto principu funguje také <a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a> a <a href="/wiki/OS_X" class="mw-redirect" title="OS X">macOS</a>. </p><p>Mnoho OS umožňuje uživateli nainstalovat nebo vytvořit grafické rozhraní podle jeho požadavků. <a href="/wiki/X_Window_System" title="X Window System">X Window System</a>, ve spojení s <a href="/wiki/GNOME" title="GNOME">GNOME</a> nebo <a href="/wiki/KDE" title="KDE">KDE</a>, je běžně dostupný pro většinu <a href="/wiki/UN*X" title="UN*X">UN*Xových</a> systémů. Mnohá na Unixu založená grafická uživatelská rozhraní existují již delší dobu, většinou jsou zděděná od X11. Soutěžení mezi různými prodejci Unixu (<a href="/wiki/Hewlett-Packard" title="Hewlett-Packard">HP</a>, <a href="/wiki/IBM" title="IBM">IBM</a>, <a href="/wiki/Sun_Microsystems" title="Sun Microsystems">Sun</a>) vedlo k mnoha rozdílům, což způsobilo selhání snahy o standardizaci podle <a href="/wiki/COSE" class="mw-redirect" title="COSE">COSE</a> a <a href="/wiki/CDE" class="mw-redirect" title="CDE">CDE</a> v 90. letech 20. století. </p><p>Grafická uživatelská rozhraní se postupem času vyvíjejí. Například Windows modifikuje své <a href="/wiki/Grafick%C3%A9_u%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Grafické uživatelské rozhraní">GUI</a> vždy, když je vydána nová verze, a rozhraní Mac OS bylo dramaticky změněno s příchodem <a href="/wiki/OS_X" class="mw-redirect" title="OS X">Mac OS X</a> v roce 1999. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vymezení_operačního_systému"><span id="Vymezen.C3.AD_opera.C4.8Dn.C3.ADho_syst.C3.A9mu"></span>Vymezení operačního systému</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=39" title="Editace sekce: Vymezení operačního systému" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=39" title="Editovat zdrojový kód sekce Vymezení operačního systému"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Do operačního systému obvykle zahrnujeme i základní <a href="/wiki/Syst%C3%A9mov%C3%BD_software" title="Systémový software">systémové</a> nástroje, které slouží ke správě počítače (formátování disků, kontrola integrity souborového systému, nastavení systémového času a podobně). Některé doplňující <a href="/wiki/Aplika%C4%8Dn%C3%AD_software" title="Aplikační software">aplikace</a> se však těmto nástrojům velmi blíží nebo je dokonce nahrazují (například součástí <a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Microsoft Windows</a> není diagnostika pevných disků, detailní nástroj na sledování procesů a dalších interních pochodů v systému apod.), a proto není vždy možné systémové nástroje a aplikace jednoznačně rozlišit. </p><p>Aplikace a jádro operačního systému můžeme rozlišit podle výše uvedených základních funkcí operačního systému nebo podle toho, jestli je daný spuštěný proces zpracováván v uživatelském nebo jaderném režimu (viz <a href="/wiki/Privilegovan%C3%BD_re%C5%BEim" title="Privilegovaný režim">privilegovaný režim</a>). </p><p>U operačních systémů s <a href="/wiki/Monolitick%C3%A9_j%C3%A1dro" title="Monolitické jádro">monolitickým jádrem</a> (např. <a href="/wiki/UN*X" title="UN*X">unixové</a> systémy) je jasná hranice mezi <a href="/wiki/Syst%C3%A9mov%C3%A9_vol%C3%A1n%C3%AD" title="Systémové volání">systémovým voláním</a>, <a href="/wiki/Knihovna_(programov%C3%A1n%C3%AD)" title="Knihovna (programování)">knihovnami</a> a <a href="/wiki/Proces_(informatika)" title="Proces (informatika)">procesy</a>. Například <a href="/wiki/Souborov%C3%BD_syst%C3%A9m" title="Souborový systém">souborový systém</a> je u nich typická součást operačního systému. Naopak systémy s <a href="/wiki/Mikroj%C3%A1dro" title="Mikrojádro">mikrojádrem</a> (např. systémy <a href="/wiki/Windows_NT" title="Windows NT">Windows NT</a>) tuto hranici jasnou nemají, protože výše zmíněná obsluha souborového systému je zde realizována jako samostatný proces v uživatelském prostoru (tzv. serverem). </p><p><a href="/wiki/Windows_API" title="Windows API">Windows API</a> slučuje systémová volání, ovládání uživatelského rozhraní i různé knihovní funkce, takže je obtížné rozpoznat, co je knihovní funkce a co je obdoba systémového volání monolitického jádra. </p><p>Vlastní <a href="/wiki/U%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Uživatelské rozhraní">uživatelské rozhraní</a> počítače (<a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADkazov%C3%BD_%C5%99%C3%A1dek" title="Příkazový řádek">příkazový řádek</a>, <a href="/wiki/Textov%C3%A9_u%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Textové uživatelské rozhraní">textové</a> nebo <a href="/wiki/Grafick%C3%A9_u%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Grafické uživatelské rozhraní">grafické</a>) není obvykle do operačního systému zahrnováno. Nicméně je možné kvůli zvýšení výkonu některé typicky aplikační úkoly přenést do jádra operačního systému (například <a href="/wiki/Webov%C3%BD_server" title="Webový server">webový server</a>, <a href="/wiki/Grafick%C3%A9_u%C5%BEivatelsk%C3%A9_rozhran%C3%AD" title="Grafické uživatelské rozhraní">grafické uživatelské rozhraní</a>, akcelerované funkce <a href="/wiki/Grafick%C3%A1_karta" title="Grafická karta">grafických karet</a> apod.). </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Tržní_podíl_operačních_systémů_na_stolních_počítačích"><span id="Tr.C5.BEn.C3.AD_pod.C3.ADl_opera.C4.8Dn.C3.ADch_syst.C3.A9m.C5.AF_na_stoln.C3.ADch_po.C4.8D.C3.ADta.C4.8D.C3.ADch"></span>Tržní podíl operačních systémů na stolních počítačích</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=40" title="Editace sekce: Tržní podíl operačních systémů na stolních počítačích" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=40" title="Editovat zdrojový kód sekce Tržní podíl operačních systémů na stolních počítačích"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="noprint ambox labelced labelced-page labelced-page-type-content ambox-content plainlinks"> <div class="labelced_message"><div class="labelced_image ambox-image mbox-image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="ikona" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/48px-Broom_icon.svg.png" decoding="async" width="48" height="48" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/72px-Broom_icon.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Broom_icon.svg/96px-Broom_icon.svg.png 2x" data-file-width="400" data-file-height="400" /></span></span></div> <div class="labelced_message_inner"> <div class="labelced_message_headline ambox-text">Tato část článku potřebuje úpravy.</div> <div class="labelced_message_text hide-when-compact ambox-text">Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji <span class="plainlinks"><a class="external text" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit">vylepšíte</a></span>. Jak by měly články vypadat, popisují stránky <a href="/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl" title="Wikipedie:Vzhled a styl">Vzhled a styl</a>, <a href="/wiki/Wikipedie:Encyklopedick%C3%BD_styl" title="Wikipedie:Encyklopedický styl">Encyklopedický styl</a> a <a href="/wiki/Wikipedie:Pr%C5%AFvodce_(odkazy)" title="Wikipedie:Průvodce (odkazy)">Odkazy</a>.</div> </div> </div><hr /> <div class="labelced_note hide-when-compact"> <div class="labelced_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Preferences-system.svg/16px-Preferences-system.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Preferences-system.svg/24px-Preferences-system.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Preferences-system.svg/32px-Preferences-system.svg.png 2x" data-file-width="48" data-file-height="48" /></span></span></div> <div class="labelced_note_text ambox-text">Konkrétní problémy: <i><span title="zvýrazněno" style="background-color: #FFEFD5;">Tabulka postrádá informaci o tom, co uvádí: zda podíl OS v nově prodaných počítačích, odhad podílu na provozovaných, nebo podíl OS na internetovém provozu a podle jakého kriteria, nebo zda ještě něco jiného. Není zřejmé co je míněno tržním podílem, čeho tolik který OS trhl, a vůbec proč jen na stolních PC, článek je o všech OS na všech strojích</span></i></div> </div> </div> <table class="wikitable"> <tbody><tr> <td>Operační systém </td> <td align="right"><a href="/wiki/2009" title="2009">2009</a><sup id="cite_ref-13" class="reference"><a href="#cite_note-13"><span class="cite-bracket">[</span>13<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td> <td align="right"><a href="/wiki/2010" title="2010">2010</a><sup id="cite_ref-14" class="reference"><a href="#cite_note-14"><span class="cite-bracket">[</span>14<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td> <td align="right"><a href="/wiki/2011" title="2011">2011</a><sup id="cite_ref-15" class="reference"><a href="#cite_note-15"><span class="cite-bracket">[</span>15<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td> <td align="right"><a href="/wiki/2012" title="2012">2012</a><sup id="cite_ref-16" class="reference"><a href="#cite_note-16"><span class="cite-bracket">[</span>16<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td> <td align="right"><a href="/wiki/2013" title="2013">2013</a><sup id="cite_ref-17" class="reference"><a href="#cite_note-17"><span class="cite-bracket">[</span>17<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td> <td align="right"><a href="/wiki/2014" title="2014">2014</a><sup id="cite_ref-18" class="reference"><a href="#cite_note-18"><span class="cite-bracket">[</span>18<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td> <td align="right"><a href="/wiki/2015" title="2015">2015</a><sup id="cite_ref-19" class="reference"><a href="#cite_note-19"><span class="cite-bracket">[</span>19<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td> <td><a href="/wiki/2016" title="2016">2016</a><sup id="cite_ref-#1_20-0" class="reference"><a href="#cite_note-#1-20"><span class="cite-bracket">[</span>20<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td> <td><a href="/wiki/2017" title="2017">2017</a><sup id="cite_ref-#1_20-1" class="reference"><a href="#cite_note-#1-20"><span class="cite-bracket">[</span>20<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a> </td> <td align="right">94,05 % </td> <td align="right">93,73 % </td> <td align="right">93,06 % </td> <td align="right">92,02 % </td> <td align="right">91,34 % </td> <td align="right">91,27 % </td> <td align="right">91,06 % </td> <td>90,41 % </td> <td>91,6 % </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">macOS</a> </td> <td align="right">4,91 % </td> <td align="right">5,25 % </td> <td align="right">5,87 % </td> <td align="right">6,81 % </td> <td align="right">7,27 % </td> <td align="right">7,17 % </td> <td align="right">7,36 % </td> <td>7,58 % </td> <td>6,26 % </td></tr> <tr> <td><a href="/wiki/Linux" title="Linux">Linux</a> </td> <td align="right">1,01 % </td> <td align="right">1,00 % </td> <td align="right">1,06 % </td> <td align="right">1,16 % </td> <td align="right">1,38 % </td> <td align="right">1,55 % </td> <td align="right">1,57 % </td> <td>2,00 % </td> <td>2,15 % </td></tr> <tr> <td>Ostatní </td> <td align="right">0,03 % </td> <td align="right">0,03 % </td> <td align="right">0,00 % </td> <td align="right">0,00 % </td> <td align="right">0,00 % </td> <td align="right">0,00 % </td> <td align="right">0,00 % </td> <td>0,00 % </td> <td>0,00 % </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=41" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=41" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=42" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=42" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><span class="plainlinks"><i>V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Operating_system?oldid=870652144"><span class="cizojazycne" lang="en" title="angličtina">Operating system</span></a> na anglické Wikipedii.</i></span> </p> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREFSilberschatz">SILBERSCHATZ, Abraham; GALVIN, Peter Baer; GAGNE, Greg, 2009. <i>Operating system concepts</i>. 8. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons. 971 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/operatingsystemc00abra_0">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-470-12872-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-470-12872-5"><span class="ISBN">978-0-470-12872-5</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Operating+system+concepts&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Foperatingsystemc00abra_0&rft.isbn=978-0-470-12872-5&rft.aulast=Silberschatz&rft.aufirst=Abraham&rft.au=Galvin%2C+Peter+Baer&rft.au=Gagne%2C+Greg&rft.pub=John+Wiley+%26+Sons&rft.date=2009&rft.edition=8&rft.tpages=971"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;" id="CITEREFTanenbaum">TANENBAUM, Andrew S., 2008. <i>Modern Operating Systems</i>. 3. vyd. [s.l.]: Pearson Education. 951 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-13-600663-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-13-600663-3"><span class="ISBN">978-0-13-600663-3</span></a></span>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Modern+Operating+Systems&rft.isbn=978-0-13-600663-3&rft.aulast=Tanenbaum&rft.aufirst=Andrew+S.&rft.pub=Pearson+Education&rft.date=2008&rft.edition=3&rft.tpages=951"><span style="display:none"> </span></span></li></ul> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-1">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">CHROUST, Martin. Začal jako plán B, letos má HarmonyOS v Číně z druhého místa sesadit iOS. Ve zbytku světa ale pokulhává. <i>MobilMania.cz</i> [online]. [cit. 2024-01-08]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://mobilmania.zive.cz/clanky/zacal-jako-plan-b-letos-ma-harmony-os-v-cine-z-druheho-mista-sesadit-ios-ve-zbytku-sveta-ale-pokulhava/sc-3-a-1359207">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=MobilMania.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fmobilmania.zive.cz%2Fclanky%2Fzacal-jako-plan-b-letos-ma-harmony-os-v-cine-z-druheho-mista-sesadit-ios-ve-zbytku-sveta-ale-pokulhava%2Fsc-3-a-1359207&rft.atitle=Za%C4%8Dal+jako+pl%C3%A1n+B%2C+letos+m%C3%A1+HarmonyOS+v+%C4%8C%C3%ADn%C4%9B+z+druh%C3%A9ho+m%C3%ADsta+sesadit+iOS.+Ve+zbytku+sv%C4%9Bta+ale+pokulh%C3%A1v%C3%A1&rft.aulast=Chroust&rft.aufirst=Martin"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.1_Operating-System_Services-2"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.1_Operating-System_Services_2-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="#CITEREFSilberschatz">Silberschatz</a>, 2.1 Operating-System Services.</span> </li> <li id="cite_note-FOOTNOTETanenbaum1.1.1_The_Operating_System_as_an_Extended_Machine-3"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-FOOTNOTETanenbaum1.1.1_The_Operating_System_as_an_Extended_Machine_3-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="#CITEREFTanenbaum">Tanenbaum</a>, 1.1.1 The Operating System as an Extended Machine.</span> </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.2_User_Operating-System_Interface-4"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.2_User_Operating-System_Interface_4-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="#CITEREFSilberschatz">Silberschatz</a>, 2.2 User Operating-System Interface.</span> </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.4.6_Protection-5"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.4.6_Protection_5-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="#CITEREFSilberschatz">Silberschatz</a>, 2.4.6 Protection.</span> </li> <li id="cite_note-FOOTNOTETanenbaum1.1.2_The_Operating_System_as_a_Resource_Manager-6"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-FOOTNOTETanenbaum1.1.2_The_Operating_System_as_a_Resource_Manager_6-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="#CITEREFTanenbaum">Tanenbaum</a>, 1.1.2 The Operating System as a Resource Manager.</span> </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.11_System_Boot-7"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.11_System_Boot_7-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.11_System_Boot_7-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text"><a href="#CITEREFSilberschatz">Silberschatz</a>, 2.11 System Boot.</span> </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.2.1_Command_Interpreter-8"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.2.1_Command_Interpreter_8-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="#CITEREFSilberschatz">Silberschatz</a>, 2.2.1 Command Interpreter.</span> </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.5_System_Programs-9"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.5_System_Programs_9-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="#CITEREFSilberschatz">Silberschatz</a>, 2.5 System Programs.</span> </li> <li id="cite_note-FOOTNOTESilberschatz2.8_Virtual_Machines-10"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-FOOTNOTESilberschatz2.8_Virtual_Machines_10-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="#CITEREFSilberschatz">Silberschatz</a>, 2.8 Virtual Machines.</span> </li> <li id="cite_note-11"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-11">↑</a></span> <span class="reference-text">Žižka M: Teorie front <a rel="nofollow" class="external free" href="http://multiedu.tul.cz/~miroslav.zizka/multiedu/Teorie_front_1.pdf">http://multiedu.tul.cz/~miroslav.zizka/multiedu/Teorie_front_1.pdf</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20211025160709/http://multiedu.tul.cz/~miroslav.zizka/multiedu/Teorie_front_1.pdf">Archivováno</a> 25. 10. 2021 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.</span> </li> <li id="cite_note-kolar-12"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-kolar_12-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">KOLÁŘ, Petr. <i>Operační systémy</i> [online]. Liberec: 2005-02-01 [cit. 2008-09-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140714105312/http://www.nti.tul.cz/~kolar/os/">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2014-07-14.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Opera%C4%8Dn%C3%AD+syst%C3%A9my&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.nti.tul.cz%2F~kolar%2Fos%2F&rft.aulast=Kol%C3%A1%C5%99&rft.aufirst=Petr&rft.place=Liberec"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-13"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-13">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2009&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1">http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2009&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1</a></span> </li> <li id="cite_note-14"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-14">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2010&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1">http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2010&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1</a></span> </li> <li id="cite_note-15"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-15">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2011&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1">http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2011&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1</a></span> </li> <li id="cite_note-16"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-16">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2012&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1">http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2012&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1</a></span> </li> <li id="cite_note-17"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-17">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2013&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1">http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2013&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1</a></span> </li> <li id="cite_note-18"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-18">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2014&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1">http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2014&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1</a></span> </li> <li id="cite_note-19"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-19">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2015&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1">http://www.netmarketshare.com/report.aspx?qprid=8&qptimeframe=Y&qpsp=2015&qpch=350&qpmr=100&qpdt=1&qpct=3&qpcustomd=0&qpcid=fw795&qpf=1</a></span> </li> <li id="cite_note-#1-20"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-#1_20-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-#1_20-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Market share for mobile, browsers, operating systems and search engines | NetMarketShare. <i>www.netmarketshare.com</i> [online]. [cit. 2017-07-30]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.netmarketshare.com/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.netmarketshare.com&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.netmarketshare.com%2F&rft.atitle=Market+share+for+mobile%2C+browsers%2C+operating+systems+and+search+engines+%7C+NetMarketShare"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články"><span id="Souvisej.C3.ADc.C3.AD_.C4.8Dl.C3.A1nky"></span>Související články</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=43" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=43" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><a href="/wiki/Mobiln%C3%AD_opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Mobilní operační systém">Mobilní operační systém</a></li> <li><a href="/wiki/Seznam_opera%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF" title="Seznam operačních systémů">Seznam operačních systémů</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy"><span id="Extern.C3.AD_odkazy"></span>Externí odkazy</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&veaction=edit&section=44" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&action=edit&section=44" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><span class="wd"><span class="sisterproject sisterproject-commons"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text">Obrázky, zvuky či videa k tématu <span class="sisterproject_text_target"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Operating_systems" class="extiw" title="c:Category:Operating systems">operační systém</a></span> na Wikimedia Commons</span></span></span><i> </i></li> <li><span class="sisterproject sisterproject-wiktionary"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text"><span class="sisterproject_text_prefix">Slovníkové heslo </span><span class="sisterproject_text_target"><a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m" class="extiw" title="wikt:operační systém">operační systém</a></span><span class="sisterproject_text_suffix"> ve Wikislovníku</span></span></span></li></ul> <div class="navbox noprint" title="Operační systémy"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <span class="navbox-titletext"><a class="mw-selflink selflink">Operační systémy</a></span> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/BSD" title="BSD">BSD</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/NetBSD" title="NetBSD">NetBSD</a> • <a href="/wiki/FreeBSD" title="FreeBSD">FreeBSD</a> • <a href="/wiki/OpenBSD" title="OpenBSD">OpenBSD</a> • <a href="/wiki/DragonFly_BSD" title="DragonFly BSD">DragonFly BSD</a> — <a href="/wiki/MINIX_3" title="MINIX 3">Minix 3</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Linux_(j%C3%A1dro)" title="Linux (jádro)">Linux</a> (<a href="/wiki/Linuxov%C3%A1_distribuce" title="Linuxová distribuce">distribuce</a>)</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">(Deb)</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/Debian" title="Debian">Debian</a> (1993) • <a href="/wiki/Knoppix" title="Knoppix">Knoppix</a> (2000) • <a href="/wiki/Ubuntu" title="Ubuntu">Ubuntu</a> (2004) </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">(RPM)</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/Red_Hat_Enterprise_Linux" title="Red Hat Enterprise Linux">Red Hat</a> (1994) • <a href="/wiki/Fedora" title="Fedora">Fedora</a> (2003) • <a href="/wiki/Mandriva_Linux" title="Mandriva Linux">Mandriva</a> (2005) </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">(Portage)</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/Gentoo_Linux" title="Gentoo Linux">Gentoo</a> (2002) </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">(AUR)</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/Arch_Linux" title="Arch Linux">Arch Linux</a> (2002) • <a href="/wiki/Manjaro_Linux" title="Manjaro Linux">Manjaro</a> (2011) </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">další</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/Slackware" title="Slackware">Slackware</a> (1993) • <a href="/wiki/SUSE_Linux" title="SUSE Linux">SUSE</a> (1996) • <a href="/wiki/Slax" title="Slax">Slax</a> (2002) • <a href="/wiki/Seznam_distribuc%C3%AD_Linuxu" title="Seznam distribucí Linuxu">další…</a> </p> </div> </td> </tr></tbody></table> <div> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/GNU" title="GNU">GNU</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/GNU_Hurd" title="GNU Hurd">GNU Hurd</a> • <a href="/wiki/Linux-libre" title="Linux-libre">Linux-libre</a> — <a href="/wiki/SeL4" title="SeL4">seL4</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Licence_MIT" title="Licence MIT">MIT</a> (<a href="/wiki/Softwarov%C3%A1_licence" title="Softwarová licence">licence</a>)</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/Fuchsia_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Fuchsia (operační systém)">Fuchsia</a> — <a href="/wiki/Haiku_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Haiku (operační systém)">Haiku</a> — <a href="/wiki/Redox_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Redox (operační systém)">Redox</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">(Mac) OS X • <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">macOS</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/Mac_OS_X_10.6" title="Mac OS X 10.6">10.6 (Snow Leopard)</a> • <a href="/wiki/Mac_OS_X_10.7" title="Mac OS X 10.7">10.7 (Lion)</a> • <a href="/wiki/OS_X_10.8" title="OS X 10.8">10.8 (Mountain Lion)</a> • <a href="/wiki/OS_X_10.9" title="OS X 10.9">10.9 (Mavericks)</a> • <a href="/w/index.php?title=OS_X_10.10&action=edit&redlink=1" class="new" title="OS X 10.10 (stránka neexistuje)">OS X 10.10 Yosemite</a> • <a href="/w/index.php?title=OS_X_10.11&action=edit&redlink=1" class="new" title="OS X 10.11 (stránka neexistuje)">OS X 10.11 El Capitan</a> • <a href="/w/index.php?title=MacOS_10.12&action=edit&redlink=1" class="new" title="MacOS 10.12 (stránka neexistuje)">macOS 10.12 Sierra</a> • <a href="/w/index.php?title=MacOS_10.13&action=edit&redlink=1" class="new" title="MacOS 10.13 (stránka neexistuje)">macOS 10.13 High Sierra</a> • <a href="/w/index.php?title=MacOS_10.14&action=edit&redlink=1" class="new" title="MacOS 10.14 (stránka neexistuje)">macOS 10.14 Mojave</a> • <a href="/w/index.php?title=MacOS_10.15&action=edit&redlink=1" class="new" title="MacOS 10.15 (stránka neexistuje)">macOS 10.15 Catalina</a> • <a href="/w/index.php?title=MacOS_11&action=edit&redlink=1" class="new" title="MacOS 11 (stránka neexistuje)">macOS 11 Big Sur</a> • <a href="/w/index.php?title=MacOS_12&action=edit&redlink=1" class="new" title="MacOS 12 (stránka neexistuje)">macOS 12 Monterey</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/DOS" title="DOS">DOS</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/MS-DOS" title="MS-DOS">MS-DOS</a> • <a href="/wiki/DR_DOS" title="DR DOS">DR DOS</a> • <a href="/wiki/FreeDOS" title="FreeDOS">FreeDOS</a> • <a href="/wiki/PTS-DOS" title="PTS-DOS">PTS-DOS</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Microsoft_Windows" title="Microsoft Windows">Windows</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Windows pro <a href="/wiki/MS-DOS" title="MS-DOS">MS-DOS</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/Windows_1.0" title="Windows 1.0">Windows 1.0</a> (1985) → <a href="/wiki/Windows_2.0" title="Windows 2.0">Windows 2.0</a> (1987) → <a href="/wiki/Windows_3.0" title="Windows 3.0">Windows 3.0</a> (1990) → <a href="/wiki/Windows_3.1x" title="Windows 3.1x">Windows 3.1x</a> (1992) → <a href="/wiki/Windows_95" title="Windows 95">Windows 95</a> (1995) → <a href="/wiki/Windows_98" title="Windows 98">Windows 98</a> (1998) → <a href="/wiki/Windows_ME" title="Windows ME">Windows ME</a> (2000) </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Windows_NT" title="Windows NT">Windows NT</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/Windows_NT_3.1" title="Windows NT 3.1">Windows NT 3.1</a> (1993) → <a href="/wiki/Windows_NT_3.5" title="Windows NT 3.5">Windows NT 3.5</a> (1994) → <a href="/wiki/Windows_NT_3.51" title="Windows NT 3.51">Windows NT 3.51</a> (1995) → <a href="/wiki/Windows_NT_4.0" title="Windows NT 4.0">Windows NT 4.0</a> (1996) → <a href="/wiki/Windows_2000" title="Windows 2000">Windows 2000</a> (2000) → <a href="/wiki/Windows_XP" title="Windows XP">Windows XP</a> (2001) → <a href="/wiki/Windows_Server_2003" title="Windows Server 2003">Windows Server 2003</a> (2003) → <a href="/wiki/Windows_Vista" title="Windows Vista">Windows Vista</a> (2007) → <a href="/wiki/Windows_Server_2008" title="Windows Server 2008">Windows Server 2008</a> (2008) → <a href="/wiki/Windows_7" title="Windows 7">Windows 7</a> (2009) → <a href="/wiki/Windows_Server_2008_R2" title="Windows Server 2008 R2">Windows Server 2008 R2</a> (2009) → <a href="/wiki/Windows_8" title="Windows 8">Windows 8</a> (2012) → <a href="/wiki/Windows_Server_2012" title="Windows Server 2012">Windows Server 2012</a> (2012) → <a href="/wiki/Windows_8.1" title="Windows 8.1">Windows 8.1</a> (2013) → <a href="/wiki/Windows_Server_2012_R2" title="Windows Server 2012 R2">Windows Server 2012 R2</a> (2013) → <a href="/wiki/Windows_10" title="Windows 10">Windows 10</a> (2015) → <a href="/wiki/Windows_Server_2016" title="Windows Server 2016">Windows Server 2016</a> (2016) → <a href="/wiki/Windows_11" title="Windows 11">Windows 11</a> (2021) → <a href="/wiki/Windows_Server_2025" title="Windows Server 2025">Windows Server 2025</a> (2024) → <a href="/wiki/Windows_12" title="Windows 12">Windows 12</a> (ve vývoji) </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Windows_CE" title="Windows CE">Windows CE</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/Windows_CE" title="Windows CE">Windows CE</a> → <a href="/wiki/Windows_Mobile" title="Windows Mobile">Windows Mobile</a> → <a href="/wiki/Windows_Phone" title="Windows Phone">Windows Phone</a> (2010) → <a href="/wiki/Windows_10_Mobile" title="Windows 10 Mobile">Windows 10 Mobile</a> (2016) </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Vývoj zrušen</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/Cairo_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Cairo (operační systém)">Cairo</a> • <a href="/wiki/Windows_Nashville" title="Windows Nashville">Nashville</a> • <a href="/wiki/Windows_Neptune" title="Windows Neptune">Neptune</a> • <a href="/wiki/Windows_Odyssey" title="Windows Odyssey">Odyssey</a> </p> </div> </td> </tr></tbody></table> <div> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Mobiln%C3%AD_telefon" title="Mobilní telefon">Mobilní telefony</a> a <a href="/wiki/Personal_Digital_Assistant" title="Personal Digital Assistant">PDA</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/Android_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Android (operační systém)">Android</a> • <a href="/wiki/Bada" title="Bada">Bada</a> • <a href="/wiki/BlackBerry_OS" title="BlackBerry OS">BlackBerry OS</a> • <a href="/wiki/Firefox_OS" title="Firefox OS">Firefox OS</a> • <a href="/wiki/IOS" title="IOS">iOS</a> • <a href="/wiki/Maemo" title="Maemo">Maemo</a> • <a href="/wiki/Palm_OS" title="Palm OS">Palm OS</a> • <a href="/wiki/Symbian_OS" title="Symbian OS">Symbian OS</a> • <a href="/wiki/Tizen" title="Tizen">Tizen</a> • <a href="/wiki/Ubuntu_Touch" title="Ubuntu Touch">Ubuntu Touch</a> • <a href="/wiki/WebOS" title="WebOS">webOS</a> • <a href="/wiki/Windows_Phone" title="Windows Phone">Windows Phone</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">další</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/QNX" title="QNX">QNX</a> • <a href="/wiki/Solaris_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Solaris (operační systém)">Solaris</a> • <a href="/wiki/BeOS" title="BeOS">BeOS</a> • <a href="/wiki/OpenVMS" title="OpenVMS">OpenVMS</a> • <a href="/wiki/MacOS" title="MacOS">Mac OS</a> • <a href="/wiki/NeXTSTEP" title="NeXTSTEP">NeXTSTEP</a> • <a href="/wiki/Syllable_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)" title="Syllable (operační systém)">Syllable</a> • <a href="/wiki/ReactOS" title="ReactOS">ReactOS</a> • <a href="/wiki/ChromeOS" title="ChromeOS">Chrome OS</a> • <a href="/wiki/AmigaOS" title="AmigaOS">AmigaOS</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">historické</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/w/index.php?title=Mac_OS_(Classic)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mac OS (Classic) (stránka neexistuje)">Mac OS (Classic)</a> • <a href="/wiki/Multics" title="Multics">Multics</a> • <a href="/wiki/OS/2" title="OS/2">OS/2</a> • <a href="/wiki/Plan_9_from_Bell_Labs" title="Plan 9 from Bell Labs">Plan 9 from Bell Labs</a> • <a href="/wiki/Unix" title="Unix">UNIX</a> • <a href="/wiki/XENIX" title="XENIX">XENIX</a> </p> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q9135#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q9135#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <span class="mw-valign-text-top" typeof="mw:File/Frameless"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q9135#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></span></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph115593">ph115593</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Polytematick%C3%BD_strukturovan%C3%BD_hesl%C3%A1%C5%99" title="Polytematický strukturovaný heslář">PSH</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://psh.techlib.cz/skos/PSH12499">12499</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_terminologick%C3%A1_datab%C3%A1ze_knihovnictv%C3%AD_a_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bdy" title="Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy">TDKIV</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000046&local_base=KTD">000000046</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb119333481">cb119333481</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb119333481">(data)</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4006216-8">4006216-8</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/subjects/sh85094982">sh85094982</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00865121">00865121</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nli.org.il/en/authorities/987007548430005171">987007548430005171</a></span></span></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?useformat=desktop&type=1x1&usesul3=0" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Operační_systém&oldid=24641653">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Operační_systém&oldid=24641653</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m" title="Kategorie:Operační systém">Operační systém</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_platformy" title="Kategorie:Počítačové platformy">Počítačové platformy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Syst%C3%A9mov%C3%BD_software" title="Kategorie:Systémový software">Systémový software</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C4%8C%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%A9_pah%C3%BDly" title="Kategorie:Částečné pahýly">Částečné pahýly</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_k_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%A9_%C3%BAprav%C4%9B" title="Kategorie:Údržba:Články k částečné úpravě">Údržba:Články k částečné úpravě</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PSH" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PSH">Monitoring:Články s identifikátorem PSH</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_TDKIV" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem TDKIV">Monitoring:Články s identifikátorem TDKIV</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:1000_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF/dlouh%C3%A9" title="Kategorie:Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé">Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 6. 2. 2025 v 11:26.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29"><img src="/static/images/footer/wikimedia.svg" width="25" height="25" alt="Wikimedia Foundation" lang="en" loading="lazy"></picture></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" width="88" height="31"><img src="/w/resources/assets/mediawiki_compact.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="25" height="25" loading="lazy"></picture></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-header-container vector-sticky-header-container"> <div id="vector-sticky-header" class="vector-sticky-header"> <div class="vector-sticky-header-start"> <div class="vector-sticky-header-icon-start vector-button-flush-left vector-button-flush-right" aria-hidden="true"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-sticky-header-search-toggle" tabindex="-1" data-event-name="ui.vector-sticky-search-form.icon"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </button> </div> <div role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box"> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail"> <form action="/w/index.php" id="vector-sticky-search-form" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii"> <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-context-bar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-sticky-header-toc vector-sticky-header-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-sticky-header-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-sticky-header-toc-label" for="vector-sticky-header-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-sticky-header-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div class="vector-sticky-header-context-bar-primary" aria-hidden="true" ><span class="mw-page-title-main">Operační systém</span></div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-end" aria-hidden="true"> <div class="vector-sticky-header-icons"> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-talk-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="talk-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-speechBubbles mw-ui-icon-wikimedia-speechBubbles"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-subject-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="subject-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-article mw-ui-icon-wikimedia-article"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-history-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="history-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-history mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-history"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only mw-watchlink" id="ca-watchstar-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="watch-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-star mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-star"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-ve-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-edit mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-edit"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="wikitext-edit-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-wikiText mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-wikiText"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-viewsource-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-protected-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-editLock mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-editLock"></span> <span></span> </a> </div> <div class="vector-sticky-header-buttons"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet mw-interlanguage-selector" id="p-lang-btn-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-language mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-language"></span> <span>152 jazyků</span> </button> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive" id="ca-addsection-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="addsection-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-speechBubbleAdd-progressive mw-ui-icon-wikimedia-speechBubbleAdd-progressive"></span> <span>Přidat téma</span> </a> </div> <div class="vector-sticky-header-icon-end"> <div class="vector-user-links"> </div> </div> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-d8647bfd6-4fwpf","wgBackendResponseTime":173,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.353","walltime":"0.501","ppvisitednodes":{"value":5851,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":67150,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":28482,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":9,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":17234,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 353.848 1 -total"," 18.46% 65.306 1 Šablona:Autoritní_data"," 17.00% 60.144 1 Šablona:Commonscat"," 12.64% 44.738 1 Šablona:Překlad"," 9.94% 35.167 15 Šablona:Podrobně"," 9.23% 32.676 1 Šablona:Překlad/core"," 8.98% 31.778 16 Šablona:Seznam"," 7.43% 26.301 1 Šablona:Překlad/článek"," 7.30% 25.817 10 Šablona:Sfn"," 6.35% 22.467 2 Šablona:Citace_monografie"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.087","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":2764240,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.eqiad.main-765b79dc98-8kr54","timestamp":"20250206103000","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Opera\u010dn\u00ed syst\u00e9m","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q9135","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q9135","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2003-06-24T06:46:21Z","dateModified":"2025-02-06T10:26:53Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/f\/f1\/Operating_system_placement-cs.svg","headline":"z\u00e1kladn\u00ed programov\u00e9 vybaven\u00ed po\u010d\u00edta\u010de spravuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edstup k hardwarov\u00fdm prost\u0159edk\u016fm"}</script> </body> </html>