CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Arménie – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""],"wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"6ae636d5-76cf-4807-89e9-ee390e6e6a3a","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Arménie","wgTitle":"Arménie","wgCurRevisionId":24708574,"wgRevisionId":24708574,"wgArticleId":11615,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje","Monitoring:Články s výpočty","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BNE","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem HDS","Monitoring:Články s identifikátorem ISNI","Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast","Monitoring:Články s identifikátorem NARA","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem Trove","Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Arménie","Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním","Kavkaz","Státy Asie","Státy Evropy","Vnitrozemské státy","Státy Společenství nezávislých států","Republiky","Státy a území zaniklé roku 1920","Státy a území vzniklé roku 1918","Státy a území vzniklé roku 1991","Transkontinentální státy","Postsovětské státy"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Arménie","wgRelevantArticleId":11615,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":100000,"wgCoordinates":{"lat":40.383333,"lon":44.95},"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q399","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false}; RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","mediawiki.page.gallery.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cmediawiki.page.gallery.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.22"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Armenia_%28orthographic_projection%29.svg/1200px-Armenia_%28orthographic_projection%29.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1200"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Armenia_%28orthographic_projection%29.svg/800px-Armenia_%28orthographic_projection%29.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="800"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Armenia_%28orthographic_projection%29.svg/640px-Armenia_%28orthographic_projection%29.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="640"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Arménie – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nie"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nie"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="auth.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Arménie rootpage-Arménie skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" title="Hlavní menu" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li><li id="n-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky">Speciální stránky</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Arm%C3%A9nie" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Arm%C3%A9nie" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Arm%C3%A9nie" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Arm%C3%A9nie" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Název_a_jeho_původ" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Název_a_jeho_původ"> <div class="vector-toc-text"> 1 Název a jeho původ </div> </a> <ul id="toc-Název_a_jeho_původ-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Dějiny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Dějiny"> <div class="vector-toc-text"> 2 Dějiny </div> </a> <button aria-controls="toc-Dějiny-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Dějiny </button> <ul id="toc-Dějiny-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Pravěk_a_starověk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Pravěk_a_starověk"> <div class="vector-toc-text"> 2.1 Pravěk a starověk </div> </a> <ul id="toc-Pravěk_a_starověk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Středověk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Středověk"> <div class="vector-toc-text"> 2.2 Středověk </div> </a> <ul id="toc-Středověk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Novověk" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Novověk"> <div class="vector-toc-text"> 2.3 Novověk </div> </a> <ul id="toc-Novověk-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Arménie_v_SSSR" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Arménie_v_SSSR"> <div class="vector-toc-text"> 2.4 Arménie v SSSR </div> </a> <ul id="toc-Arménie_v_SSSR-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Spor_o_Náhorní_Karabach" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Spor_o_Náhorní_Karabach"> <div class="vector-toc-text"> 2.5 Spor o Náhorní Karabach </div> </a> <ul id="toc-Spor_o_Náhorní_Karabach-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Nezávislá_Arménie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Nezávislá_Arménie"> <div class="vector-toc-text"> 2.6 Nezávislá Arménie </div> </a> <ul id="toc-Nezávislá_Arménie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Státní_symboly" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Státní_symboly"> <div class="vector-toc-text"> 3 Státní symboly </div> </a> <button aria-controls="toc-Státní_symboly-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Státní symboly </button> <ul id="toc-Státní_symboly-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vlajka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlajka"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Vlajka </div> </a> <ul id="toc-Vlajka-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Znak" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Znak"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Znak </div> </a> <ul id="toc-Znak-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hymna" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hymna"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 Hymna </div> </a> <ul id="toc-Hymna-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Geografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Geografie"> <div class="vector-toc-text"> 4 Geografie </div> </a> <ul id="toc-Geografie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Politický_systém" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Politický_systém"> <div class="vector-toc-text"> 5 Politický systém </div> </a> <button aria-controls="toc-Politický_systém-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Politický systém </button> <ul id="toc-Politický_systém-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Administrativní_dělení" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Administrativní_dělení"> <div class="vector-toc-text"> 5.1 Administrativní dělení </div> </a> <ul id="toc-Administrativní_dělení-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> 6 Ekonomika </div> </a> <button aria-controls="toc-Ekonomika-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Ekonomika </button> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Energetika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Energetika"> <div class="vector-toc-text"> 6.1 Energetika </div> </a> <ul id="toc-Energetika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Doprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Doprava"> <div class="vector-toc-text"> 6.2 Doprava </div> </a> <ul id="toc-Doprava-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Obyvatelstvo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Obyvatelstvo"> <div class="vector-toc-text"> 7 Obyvatelstvo </div> </a> <button aria-controls="toc-Obyvatelstvo-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Obyvatelstvo </button> <ul id="toc-Obyvatelstvo-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Náboženství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženství"> <div class="vector-toc-text"> 7.1 Náboženství </div> </a> <ul id="toc-Náboženství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kultura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Kultura"> <div class="vector-toc-text"> 8 Kultura </div> </a> <button aria-controls="toc-Kultura-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Kultura </button> <ul id="toc-Kultura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Hudba" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hudba"> <div class="vector-toc-text"> 8.1 Hudba </div> </a> <ul id="toc-Hudba-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 8.2 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Film" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Film"> <div class="vector-toc-text"> 8.3 Film </div> </a> <ul id="toc-Film-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Výtvarné_umění_a_architektura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Výtvarné_umění_a_architektura"> <div class="vector-toc-text"> 8.4 Výtvarné umění a architektura </div> </a> <ul id="toc-Výtvarné_umění_a_architektura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Galerie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Galerie"> <div class="vector-toc-text"> 8.4.1 Galerie </div> </a> <ul id="toc-Galerie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kuchyně" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Kuchyně"> <div class="vector-toc-text"> 8.5 Kuchyně </div> </a> <ul id="toc-Kuchyně-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Věda" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Věda"> <div class="vector-toc-text"> 8.6 Věda </div> </a> <ul id="toc-Věda-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Sport" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Sport"> <div class="vector-toc-text"> 8.7 Sport </div> </a> <ul id="toc-Sport-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 9 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 9.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 9.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 9.3 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" title="Obsah" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Arménie</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 279 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-279" aria-hidden="true" > 279 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-ab mw-list-item"><a href="https://ab.wikipedia.org/wiki/%D0%95%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%82%D3%99%D1%8B%D0%BB%D0%B0" title="Ермантәыла – abcházština" lang="ab" hreflang="ab" data-title="Ермантәыла" data-language-autonym="Аԥсшәа" data-language-local-name="abcházština" class="interlanguage-link-target">Аԥсшәа</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ace mw-list-item"><a href="https://ace.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A8nia" title="Armènia – acehština" lang="ace" hreflang="ace" data-title="Armènia" data-language-autonym="Acèh" data-language-local-name="acehština" class="interlanguage-link-target">Acèh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ady mw-list-item"><a href="https://ady.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%B5" title="Армение – adygejština" lang="ady" hreflang="ady" data-title="Армение" data-language-autonym="Адыгабзэ" data-language-local-name="adygejština" class="interlanguage-link-target">Адыгабзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-af badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Armeni%C3%AB" title="Armenië – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Armenië" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target">Afrikaans</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Armenien" title="Armenien – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Armenien" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%8A%A0%E1%88%AD%E1%88%98%E1%8A%92%E1%8B%AB" title="አርመኒያ – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="አርመኒያ" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target">አማርኛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ami mw-list-item"><a href="https://ami.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – Amis" lang="ami" hreflang="ami" data-title="Armenia" data-language-autonym="Pangcah" data-language-local-name="Amis" class="interlanguage-link-target">Pangcah</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Armenia" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Armenia" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target">Ænglisc</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-anp mw-list-item"><a href="https://anp.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="आर्मेनिया – angika" lang="anp" hreflang="anp" data-title="आर्मेनिया" data-language-autonym="अंगिका" data-language-local-name="angika" class="interlanguage-link-target">अंगिका</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A3%D8%B1%D9%85%D9%8A%D9%86%D9%8A%D8%A7" title="أرمينيا – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="أرمينيا" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%90%DC%AA%DC%A1%DC%A2%DC%9D%DC%90" title="ܐܪܡܢܝܐ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܐܪܡܢܝܐ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target">ܐܪܡܝܐ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ary mw-list-item"><a href="https://ary.wikipedia.org/wiki/%D8%A3%D8%B1%D9%85%D9%8A%D9%86%D9%8A%D8%A7" title="أرمينيا – arabština (marocká)" lang="ary" hreflang="ary" data-title="أرمينيا" data-language-autonym="الدارجة" data-language-local-name="arabština (marocká)" class="interlanguage-link-target">الدارجة</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B1%D9%85%D9%8A%D9%86%D9%8A%D8%A7" title="ارمينيا – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="ارمينيا" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Armenia" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-av mw-list-item"><a href="https://av.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Армения – avarština" lang="av" hreflang="av" data-title="Армения" data-language-autonym="Авар" data-language-local-name="avarština" class="interlanguage-link-target">Авар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-avk mw-list-item"><a href="https://avk.wikipedia.org/wiki/Xayastana" title="Xayastana – kotava" lang="avk" hreflang="avk" data-title="Xayastana" data-language-autonym="Kotava" data-language-local-name="kotava" class="interlanguage-link-target">Kotava</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-awa mw-list-item"><a href="https://awa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="आर्मेनिया – awadhština" lang="awa" hreflang="awa" data-title="आर्मेनिया" data-language-autonym="अवधी" data-language-local-name="awadhština" class="interlanguage-link-target">अवधी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Erm%C9%99nistan" title="Ermənistan – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Ermənistan" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B1%D9%85%D9%86%DB%8C%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D9%86" title="ارمنیستان – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="ارمنیستان" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target">تۆرکجه</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D3%98%D1%80%D0%BC%D3%99%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD" title="Әрмәнстан – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Әрмәнстан" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target">Башҡортса</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ban mw-list-item"><a href="https://ban.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nia" title="Arménia – balijština" lang="ban" hreflang="ban" data-title="Arménia" data-language-autonym="Basa Bali" data-language-local-name="balijština" class="interlanguage-link-target">Basa Bali</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Armenien" title="Armenien – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Armenien" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target">Boarisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Armien%C4%97j%C4%97" title="Armienėjė – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Armienėjė" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target">Žemaitėška</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Armenya" title="Armenya – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Armenya" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target">Bikol Central</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%96%D1%8F" title="Арменія – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Арменія" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D1%8D%D0%BD%D1%96%D1%8F" title="Армэнія – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Армэнія" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bew mw-list-item"><a href="https://bew.wikipedia.org/wiki/Lem%C3%A8nder" title="Lemènder – batavština" lang="bew" hreflang="bew" data-title="Lemènder" data-language-autonym="Betawi" data-language-local-name="batavština" class="interlanguage-link-target">Betawi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Армения – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Армения" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bh mw-list-item"><a href="https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%80%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="आर्मीनिया – Bhojpuri" lang="bh" hreflang="bh" data-title="आर्मीनिया" data-language-autonym="भोजपुरी" data-language-local-name="Bhojpuri" class="interlanguage-link-target">भोजपुरी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bi mw-list-item"><a href="https://bi.wikipedia.org/wiki/Amenia" title="Amenia – bislamština" lang="bi" hreflang="bi" data-title="Amenia" data-language-autonym="Bislama" data-language-local-name="bislamština" class="interlanguage-link-target">Bislama</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%86%E0%A6%B0%E0%A7%8D%E0%A6%AE%E0%A7%87%E0%A6%A8%E0%A6%BF%E0%A6%AF%E0%A6%BC%E0%A6%BE" title="আর্মেনিয়া – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="আর্মেনিয়া" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bo mw-list-item"><a href="https://bo.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%A8%E0%BD%A2%E0%BC%8B%E0%BD%98%E0%BD%BA%E0%BC%8B%E0%BD%93%E0%BD%B2%E0%BC%8B%E0%BD%A1%E0%BC%8D" title="ཨར་མེ་ནི་ཡ། – tibetština" lang="bo" hreflang="bo" data-title="ཨར་མེ་ནི་ཡ།" data-language-autonym="བོད་ཡིག" data-language-local-name="tibetština" class="interlanguage-link-target">བོད་ཡིག</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bpy mw-list-item"><a href="https://bpy.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%86%E0%A6%B0%E0%A7%8D%E0%A6%AE%E0%A7%87%E0%A6%A8%E0%A6%BF%E0%A6%AF%E0%A6%BC%E0%A6%BE" title="আর্মেনিয়া – bišnuprijskomanipurština" lang="bpy" hreflang="bpy" data-title="আর্মেনিয়া" data-language-autonym="বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী" data-language-local-name="bišnuprijskomanipurština" class="interlanguage-link-target">বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Armenia" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Armenija" title="Armenija – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Armenija" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8" title="Армени – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Армени" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target">Буряад</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A8nia" title="Armènia – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Armènia" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cbk-zam mw-list-item"><a href="https://cbk-zam.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – Chavacano" lang="cbk" hreflang="cbk" data-title="Armenia" data-language-autonym="Chavacano de Zamboanga" data-language-local-name="Chavacano" class="interlanguage-link-target">Chavacano de Zamboanga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Armenia" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target">閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ce mw-list-item"><a href="https://ce.wikipedia.org/wiki/%D0%AD%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BB%D0%BE%D0%B9%D1%87%D0%BE%D1%8C" title="Эрмалойчоь – čečenština" lang="ce" hreflang="ce" data-title="Эрмалойчоь" data-language-autonym="Нохчийн" data-language-local-name="čečenština" class="interlanguage-link-target">Нохчийн</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Armenya" title="Armenya – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Armenya" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ch mw-list-item"><a href="https://ch.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – čamoro" lang="ch" hreflang="ch" data-title="Armenia" data-language-autonym="Chamoru" data-language-local-name="čamoro" class="interlanguage-link-target">Chamoru</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-chr mw-list-item"><a href="https://chr.wikipedia.org/wiki/%E1%8E%A0%E1%8E%B5%E1%8E%BB%E1%8F%82%E1%8E%A0" title="ᎠᎵᎻᏂᎠ – čerokézština" lang="chr" hreflang="chr" data-title="ᎠᎵᎻᏂᎠ" data-language-autonym="ᏣᎳᎩ" data-language-local-name="čerokézština" class="interlanguage-link-target">ᏣᎳᎩ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D8%A6%DB%95%D8%B1%D9%85%DB%95%D9%86%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D9%86" title="ئەرمەنستان – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="ئەرمەنستان" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-co mw-list-item"><a href="https://co.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – korsičtina" lang="co" hreflang="co" data-title="Armenia" data-language-autonym="Corsu" data-language-local-name="korsičtina" class="interlanguage-link-target">Corsu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-crh mw-list-item"><a href="https://crh.wikipedia.org/wiki/Ermenistan" title="Ermenistan – tatarština (krymská)" lang="crh" hreflang="crh" data-title="Ermenistan" data-language-autonym="Qırımtatarca" data-language-local-name="tatarština (krymská)" class="interlanguage-link-target">Qırımtatarca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-csb mw-list-item"><a href="https://csb.wikipedia.org/wiki/Armenij%C3%B4" title="Armenijô – kašubština" lang="csb" hreflang="csb" data-title="Armenijô" data-language-autonym="Kaszëbsczi" data-language-local-name="kašubština" class="interlanguage-link-target">Kaszëbsczi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cu mw-list-item"><a href="https://cu.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D1%94%D0%BD%D1%97%EA%99%97" title="Армєнїꙗ – staroslověnština" lang="cu" hreflang="cu" data-title="Армєнїꙗ" data-language-autonym="Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ" data-language-local-name="staroslověnština" class="interlanguage-link-target">Словѣньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%AD%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8" title="Эрмени – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Эрмени" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Armenia" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Armenien" title="Armenien – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Armenien" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dag mw-list-item"><a href="https://dag.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – Dagbani" lang="dag" hreflang="dag" data-title="Armenia" data-language-autonym="Dagbanli" data-language-local-name="Dagbani" class="interlanguage-link-target">Dagbanli</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Armenien" title="Armenien – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Armenien" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Ermen%C4%B1stan" title="Ermenıstan – Dimli" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Ermenıstan" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Dimli" class="interlanguage-link-target">Zazaki</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dsb mw-list-item"><a href="https://dsb.wikipedia.org/wiki/Arme%C5%84ska" title="Armeńska – dolnolužická srbština" lang="dsb" hreflang="dsb" data-title="Armeńska" data-language-autonym="Dolnoserbski" data-language-local-name="dolnolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Dolnoserbski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dtp mw-list-item"><a href="https://dtp.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – kadazandusunština" lang="dtp" hreflang="dtp" data-title="Armenia" data-language-autonym="Kadazandusun" data-language-local-name="kadazandusunština" class="interlanguage-link-target">Kadazandusun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dty mw-list-item"><a href="https://dty.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="आर्मेनिया – Doteli" lang="dty" hreflang="dty" data-title="आर्मेनिया" data-language-autonym="डोटेली" data-language-local-name="Doteli" class="interlanguage-link-target">डोटेली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dv mw-list-item"><a href="https://dv.wikipedia.org/wiki/%DE%87%DE%A6%DE%83%DE%AA%DE%89%DE%A9%DE%82%DE%A8%DE%87%DE%A7" title="އަރުމީނިއާ – maledivština" lang="dv" hreflang="dv" data-title="އަރުމީނިއާ" data-language-autonym="ދިވެހިބަސް" data-language-local-name="maledivština" class="interlanguage-link-target">ދިވެހިބަސް</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-dz mw-list-item"><a href="https://dz.wikipedia.org/wiki/%E0%BD%A8%E0%BD%A2%E0%BC%8B%E0%BD%98%E0%BD%B2%E0%BC%8B%E0%BD%93%E0%BD%B2%E0%BC%8B%E0%BD%A1" title="ཨར་མི་ནི་ཡ – dzongkä" lang="dz" hreflang="dz" data-title="ཨར་མི་ནི་ཡ" data-language-autonym="ཇོང་ཁ" data-language-local-name="dzongkä" class="interlanguage-link-target">ཇོང་ཁ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ee mw-list-item"><a href="https://ee.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – eweština" lang="ee" hreflang="ee" data-title="Armenia" data-language-autonym="Eʋegbe" data-language-local-name="eweština" class="interlanguage-link-target">Eʋegbe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%91%CF%81%CE%BC%CE%B5%CE%BD%CE%AF%CE%B1" title="Αρμενία – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Αρμενία" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eml mw-list-item"><a href="https://eml.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A8gna" title="Armègna – Emiliano-Romagnolo" lang="egl" hreflang="egl" data-title="Armègna" data-language-autonym="Emiliàn e rumagnòl" data-language-local-name="Emiliano-Romagnolo" class="interlanguage-link-target">Emiliàn e rumagnòl</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Armenia" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Armenio" title="Armenio – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Armenio" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Armenia" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Armeenia" title="Armeenia – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Armeenia" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Armenia" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ext mw-list-item"><a href="https://ext.wikipedia.org/wiki/Arme%C3%B1a" title="Armeña – extremadurština" lang="ext" hreflang="ext" data-title="Armeña" data-language-autonym="Estremeñu" data-language-local-name="extremadurština" class="interlanguage-link-target">Estremeñu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B1%D9%85%D9%86%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D9%86" title="ارمنستان – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="ارمنستان" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ff mw-list-item"><a href="https://ff.wikipedia.org/wiki/Armaaniya" title="Armaaniya – fulbština" lang="ff" hreflang="ff" data-title="Armaaniya" data-language-autonym="Fulfulde" data-language-local-name="fulbština" class="interlanguage-link-target">Fulfulde</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Armenia" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fiu-vro mw-list-item"><a href="https://fiu-vro.wikipedia.org/wiki/Armeeni%C3%A4" title="Armeeniä – võruština" lang="vro" hreflang="vro" data-title="Armeeniä" data-language-autonym="Võro" data-language-local-name="võruština" class="interlanguage-link-target">Võro</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fo mw-list-item"><a href="https://fo.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – faerština" lang="fo" hreflang="fo" data-title="Armenia" data-language-autonym="Føroyskt" data-language-local-name="faerština" class="interlanguage-link-target">Føroyskt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Arménie" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frp mw-list-item"><a href="https://frp.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A8nia" title="Armènia – franko-provensálština" lang="frp" hreflang="frp" data-title="Armènia" data-language-autonym="Arpetan" data-language-local-name="franko-provensálština" class="interlanguage-link-target">Arpetan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Armeenien" title="Armeenien – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Armeenien" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fur mw-list-item"><a href="https://fur.wikipedia.org/wiki/Armenie" title="Armenie – furlanština" lang="fur" hreflang="fur" data-title="Armenie" data-language-autonym="Furlan" data-language-local-name="furlanština" class="interlanguage-link-target">Furlan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Armeenje" title="Armeenje – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Armeenje" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/An_Airm%C3%A9in" title="An Airméin – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="An Airméin" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gag mw-list-item"><a href="https://gag.wikipedia.org/wiki/Ermenistan" title="Ermenistan – gagauzština" lang="gag" hreflang="gag" data-title="Ermenistan" data-language-autonym="Gagauz" data-language-local-name="gagauzština" class="interlanguage-link-target">Gagauz</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Arméni" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target">Kriyòl gwiyannen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/Airmeinia" title="Airmeinia – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Airmeinia" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target">Gàidhlig</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Armenia" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-glk mw-list-item"><a href="https://glk.wikipedia.org/wiki/%D8%A3%D8%B1%D9%85%D9%86%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D9%86" title="أرمنستان – gilačtina" lang="glk" hreflang="glk" data-title="أرمنستان" data-language-autonym="گیلکی" data-language-local-name="gilačtina" class="interlanguage-link-target">گیلکی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/Aym%C3%A9%C3%B1a" title="Ayméña – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Ayméña" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target">Avañe'ẽ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gom mw-list-item"><a href="https://gom.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%85%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="अर्मेनिया – Goan Konkani" lang="gom" hreflang="gom" data-title="अर्मेनिया" data-language-autonym="गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni" data-language-local-name="Goan Konkani" class="interlanguage-link-target">गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gor mw-list-item"><a href="https://gor.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – gorontalo" lang="gor" hreflang="gor" data-title="Armenia" data-language-autonym="Bahasa Hulontalo" data-language-local-name="gorontalo" class="interlanguage-link-target">Bahasa Hulontalo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-got mw-list-item"><a href="https://got.wikipedia.org/wiki/%F0%90%8C%B0%F0%90%8D%82%F0%90%8C%BC%F0%90%8C%B4%F0%90%8C%BD%F0%90%8C%BE%F0%90%8C%B0" title="𐌰𐍂𐌼𐌴𐌽𐌾𐌰 – gótština" lang="got" hreflang="got" data-title="𐌰𐍂𐌼𐌴𐌽𐌾𐌰" data-language-autonym="𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺" data-language-local-name="gótština" class="interlanguage-link-target">𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gpe mw-list-item"><a href="https://gpe.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – Ghanaian Pidgin" lang="gpe" hreflang="gpe" data-title="Armenia" data-language-autonym="Ghanaian Pidgin" data-language-local-name="Ghanaian Pidgin" class="interlanguage-link-target">Ghanaian Pidgin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%86%E0%AA%B0%E0%AB%8D%E0%AA%AE%E0%AB%87%E0%AA%A8%E0%AA%BF%E0%AA%AF%E0%AA%BE" title="આર્મેનિયા – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="આર્મેનિયા" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Yn_Armeain" title="Yn Armeain – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Yn Armeain" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Armeniya" title="Armeniya – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Armeniya" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target">Hausa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hak mw-list-item"><a href="https://hak.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – čínština (dialekty Hakka)" lang="hak" hreflang="hak" data-title="Armenia" data-language-autonym="客家語 / Hak-kâ-ngî" data-language-local-name="čínština (dialekty Hakka)" class="interlanguage-link-target">客家語 / Hak-kâ-ngî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-haw mw-list-item"><a href="https://haw.wikipedia.org/wiki/%CA%BB%C4%80m%C4%93nia" title="ʻĀmēnia – havajština" lang="haw" hreflang="haw" data-title="ʻĀmēnia" data-language-autonym="Hawaiʻi" data-language-local-name="havajština" class="interlanguage-link-target">Hawaiʻi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%90%D7%A8%D7%9E%D7%A0%D7%99%D7%94" title="ארמניה – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="ארמניה" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%80%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="आर्मीनिया – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="आर्मीनिया" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Armenia" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target">Fiji Hindi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Armenija" title="Armenija – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Armenija" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hsb mw-list-item"><a href="https://hsb.wikipedia.org/wiki/Armenska" title="Armenska – hornolužická srbština" lang="hsb" hreflang="hsb" data-title="Armenska" data-language-autonym="Hornjoserbsce" data-language-local-name="hornolužická srbština" class="interlanguage-link-target">Hornjoserbsce</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ht mw-list-item"><a href="https://ht.wikipedia.org/wiki/Ameni" title="Ameni – haitština" lang="ht" hreflang="ht" data-title="Ameni" data-language-autonym="Kreyòl ayisyen" data-language-local-name="haitština" class="interlanguage-link-target">Kreyòl ayisyen</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/%C3%96rm%C3%A9nyorsz%C3%A1g" title="Örményország – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Örményország" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%80%D5%A1%D5%B5%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6" title="Հայաստան – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Հայաստան" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hyw mw-list-item"><a href="https://hyw.wikipedia.org/wiki/%D5%80%D5%A1%D5%B5%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6" title="Հայաստան – Western Armenian" lang="hyw" hreflang="hyw" data-title="Հայաստան" data-language-autonym="Արեւմտահայերէն" data-language-local-name="Western Armenian" class="interlanguage-link-target">Արեւմտահայերէն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Armenia" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target">Interlingua</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-iba mw-list-item"><a href="https://iba.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – ibanština" lang="iba" hreflang="iba" data-title="Armenia" data-language-autonym="Jaku Iban" data-language-local-name="ibanština" class="interlanguage-link-target">Jaku Iban</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Armenia" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ie mw-list-item"><a href="https://ie.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – interlingue" lang="ie" hreflang="ie" data-title="Armenia" data-language-autonym="Interlingue" data-language-local-name="interlingue" class="interlanguage-link-target">Interlingue</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Armenia" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target">Ilokano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-inh mw-list-item"><a href="https://inh.wikipedia.org/wiki/%D0%AD%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BB%D0%BE%D0%B9%D1%87%D0%B5" title="Эрмалойче – inguština" lang="inh" hreflang="inh" data-title="Эрмалойче" data-language-autonym="ГӀалгӀай" data-language-local-name="inguština" class="interlanguage-link-target">ГӀалгӀай</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Armenia" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Armen%C3%ADa" title="Armenía – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Armenía" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Armenia" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%A2%E3%83%AB%E3%83%A1%E3%83%8B%E3%82%A2" title="アルメニア – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="アルメニア" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Aamiinia" title="Aamiinia – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Aamiinia" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A8ni" title="Armèni – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Armèni" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target">Jawa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%A1%E1%83%9D%E1%83%9B%E1%83%AE%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="სომხეთი – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="სომხეთი" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kaa mw-list-item"><a href="https://kaa.wikipedia.org/wiki/Armeniya" title="Armeniya – karakalpačtina" lang="kaa" hreflang="kaa" data-title="Armeniya" data-language-autonym="Qaraqalpaqsha" data-language-local-name="karakalpačtina" class="interlanguage-link-target">Qaraqalpaqsha</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kab mw-list-item"><a href="https://kab.wikipedia.org/wiki/Arminya" title="Arminya – kabylština" lang="kab" hreflang="kab" data-title="Arminya" data-language-autonym="Taqbaylit" data-language-local-name="kabylština" class="interlanguage-link-target">Taqbaylit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbd mw-list-item"><a href="https://kbd.wikipedia.org/wiki/%D0%95%D1%80%D0%BC%D1%8D%D0%BB%D1%8B%D0%B5" title="Ермэлые – kabardinština" lang="kbd" hreflang="kbd" data-title="Ермэлые" data-language-autonym="Адыгэбзэ" data-language-local-name="kabardinština" class="interlanguage-link-target">Адыгэбзэ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Armenii" title="Armenii – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Armenii" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target">Kabɩyɛ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kcg mw-list-item"><a href="https://kcg.wikipedia.org/wiki/A%CC%B1ri%CC%B1meniya" title="A̱ri̱meniya – tyap" lang="kcg" hreflang="kcg" data-title="A̱ri̱meniya" data-language-autonym="Tyap" data-language-local-name="tyap" class="interlanguage-link-target">Tyap</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kg mw-list-item"><a href="https://kg.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – konžština" lang="kg" hreflang="kg" data-title="Armenia" data-language-autonym="Kongo" data-language-local-name="konžština" class="interlanguage-link-target">Kongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kge mw-list-item"><a href="https://kge.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – Komering" lang="kge" hreflang="kge" data-title="Armenia" data-language-autonym="Kumoring" data-language-local-name="Komering" class="interlanguage-link-target">Kumoring</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ki mw-list-item"><a href="https://ki.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – kikujština" lang="ki" hreflang="ki" data-title="Armenia" data-language-autonym="Gĩkũyũ" data-language-local-name="kikujština" class="interlanguage-link-target">Gĩkũyũ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Армения – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Армения" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target">Қазақша</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-km mw-list-item"><a href="https://km.wikipedia.org/wiki/%E1%9E%A2%E1%9E%B6%E1%9E%98%E1%9F%81%E1%9E%93%E1%9E%B8" title="អាមេនី – khmérština" lang="km" hreflang="km" data-title="អាមេនី" data-language-autonym="ភាសាខ្មែរ" data-language-local-name="khmérština" class="interlanguage-link-target">ភាសាខ្មែរ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%86%E0%B2%B0%E0%B3%8D%E0%B2%AE%E0%B3%87%E0%B2%A8%E0%B2%BF%E0%B2%AF" title="ಆರ್ಮೇನಿಯ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಆರ್ಮೇನಿಯ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%95%84%EB%A5%B4%EB%A9%94%EB%8B%88%EC%95%84" title="아르메니아 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="아르메니아" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-krc mw-list-item"><a href="https://krc.wikipedia.org/wiki/%D0%AD%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Эрмения – karačajevo-balkarština" lang="krc" hreflang="krc" data-title="Эрмения" data-language-autonym="Къарачай-малкъар" data-language-local-name="karačajevo-balkarština" class="interlanguage-link-target">Къарачай-малкъар</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Ermenistan" title="Ermenistan – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Ermenistan" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kv mw-list-item"><a href="https://kv.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Армения – komijština" lang="kv" hreflang="kv" data-title="Армения" data-language-autonym="Коми" data-language-local-name="komijština" class="interlanguage-link-target">Коми</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Armeni" title="Armeni – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Armeni" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Армения – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Армения" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target">Кыргызча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Armenia" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lad mw-list-item"><a href="https://lad.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – ladinština" lang="lad" hreflang="lad" data-title="Armenia" data-language-autonym="Ladino" data-language-local-name="ladinština" class="interlanguage-link-target">Ladino</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Armenien" title="Armenien – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Armenien" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lez mw-list-item"><a href="https://lez.wikipedia.org/wiki/%D0%AD%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD" title="Эрменистан – lezginština" lang="lez" hreflang="lez" data-title="Эрменистан" data-language-autonym="Лезги" data-language-local-name="lezginština" class="interlanguage-link-target">Лезги</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Haiastan" title="Haiastan – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Haiastan" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lg mw-list-item"><a href="https://lg.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – gandština" lang="lg" hreflang="lg" data-title="Armenia" data-language-autonym="Luganda" data-language-local-name="gandština" class="interlanguage-link-target">Luganda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Armeni%C3%AB" title="Armenië – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Armenië" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target">Limburgs</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lij mw-list-item"><a href="https://lij.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – ligurština" lang="lij" hreflang="lij" data-title="Armenia" data-language-autonym="Ligure" data-language-local-name="ligurština" class="interlanguage-link-target">Ligure</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lld mw-list-item"><a href="https://lld.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – Ladin" lang="lld" hreflang="lld" data-title="Armenia" data-language-autonym="Ladin" data-language-local-name="Ladin" class="interlanguage-link-target">Ladin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Armenia" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ln mw-list-item"><a href="https://ln.wikipedia.org/wiki/Armeni" title="Armeni – lingalština" lang="ln" hreflang="ln" data-title="Armeni" data-language-autonym="Lingála" data-language-local-name="lingalština" class="interlanguage-link-target">Lingála</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lo mw-list-item"><a href="https://lo.wikipedia.org/wiki/%E0%BA%9B%E0%BA%B0%E0%BB%80%E0%BA%97%E0%BA%94%E0%BA%AD%E0%BA%B2%E0%BA%81%E0%BB%80%E0%BA%A1%E0%BA%99%E0%BA%B5" title="ປະເທດອາກເມນີ – laoština" lang="lo" hreflang="lo" data-title="ປະເທດອາກເມນີ" data-language-autonym="ລາວ" data-language-local-name="laoština" class="interlanguage-link-target">ລາວ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Arm%C4%97nija" title="Armėnija – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Armėnija" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ltg mw-list-item"><a href="https://ltg.wikipedia.org/wiki/Armeneja" title="Armeneja – latgalština" lang="ltg" hreflang="ltg" data-title="Armeneja" data-language-autonym="Latgaļu" data-language-local-name="latgalština" class="interlanguage-link-target">Latgaļu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Arm%C4%93nija" title="Armēnija – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Armēnija" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mad mw-list-item"><a href="https://mad.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – madurština" lang="mad" hreflang="mad" data-title="Armenia" data-language-autonym="Madhurâ" data-language-local-name="madurština" class="interlanguage-link-target">Madhurâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mai mw-list-item"><a href="https://mai.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="आर्मेनिया – maithiliština" lang="mai" hreflang="mai" data-title="आर्मेनिया" data-language-autonym="मैथिली" data-language-local-name="maithiliština" class="interlanguage-link-target">मैथिली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-map-bms mw-list-item"><a href="https://map-bms.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – Banyumasan" lang="jv-x-bms" hreflang="jv-x-bms" data-title="Armenia" data-language-autonym="Basa Banyumasan" data-language-local-name="Banyumasan" class="interlanguage-link-target">Basa Banyumasan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mdf mw-list-item"><a href="https://mdf.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Армения – mokšanština" lang="mdf" hreflang="mdf" data-title="Армения" data-language-autonym="Мокшень" data-language-local-name="mokšanština" class="interlanguage-link-target">Мокшень</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Armenia" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%B9" title="Армений – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Армений" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target">Олык марий</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mi mw-list-item"><a href="https://mi.wikipedia.org/wiki/%C4%80menia" title="Āmenia – maorština" lang="mi" hreflang="mi" data-title="Āmenia" data-language-autonym="Māori" data-language-local-name="maorština" class="interlanguage-link-target">Māori</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-min mw-list-item"><a href="https://min.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – minangkabau" lang="min" hreflang="min" data-title="Armenia" data-language-autonym="Minangkabau" data-language-local-name="minangkabau" class="interlanguage-link-target">Minangkabau</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%95%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%98%D0%B0" title="Ерменија – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Ерменија" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%85%E0%B5%BC%E0%B4%AE%E0%B5%87%E0%B4%A8%E0%B4%BF%E0%B4%AF" title="അർമേനിയ – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="അർമേനിയ" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8" title="Армени – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Армени" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target">Монгол</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mni mw-list-item"><a href="https://mni.wikipedia.org/wiki/%EA%AF%91%EA%AF%94%EA%AF%83%EA%AF%A6%EA%AF%85%EA%AF%A4%EA%AF%8C%EA%AF%A5" title="ꯑꯔꯃꯦꯅꯤꯌꯥ – manipurština" lang="mni" hreflang="mni" data-title="ꯑꯔꯃꯦꯅꯤꯌꯥ" data-language-autonym="ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ" data-language-local-name="manipurština" class="interlanguage-link-target">ꯃꯤꯇꯩ ꯂꯣꯟ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="आर्मेनिया – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="आर्मेनिया" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target">मराठी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mrj mw-list-item"><a href="https://mrj.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8" title="Армени – marijština (západní)" lang="mrj" hreflang="mrj" data-title="Армени" data-language-autonym="Кырык мары" data-language-local-name="marijština (západní)" class="interlanguage-link-target">Кырык мары</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Armenia" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mt mw-list-item"><a href="https://mt.wikipedia.org/wiki/Armenja" title="Armenja – maltština" lang="mt" hreflang="mt" data-title="Armenja" data-language-autonym="Malti" data-language-local-name="maltština" class="interlanguage-link-target">Malti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mwl mw-list-item"><a href="https://mwl.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nia" title="Arménia – mirandština" lang="mwl" hreflang="mwl" data-title="Arménia" data-language-autonym="Mirandés" data-language-local-name="mirandština" class="interlanguage-link-target">Mirandés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%A1%E1%80%AC%E1%80%99%E1%80%B1%E1%80%B8%E1%80%94%E1%80%AE%E1%80%B8%E1%80%9A%E1%80%AC%E1%80%B8%E1%80%94%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%84%E1%80%B6" title="အာမေးနီးယားနိုင်ငံ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="အာမေးနီးယားနိုင်ငံ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target">မြန်မာဘာသာ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-myv mw-list-item"><a href="https://myv.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F_%D0%9C%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80" title="Армения Мастор – erzjanština" lang="myv" hreflang="myv" data-title="Армения Мастор" data-language-autonym="Эрзянь" data-language-local-name="erzjanština" class="interlanguage-link-target">Эрзянь</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mzn mw-list-item"><a href="https://mzn.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B1%D9%85%D9%86%D8%B3%D9%88%D9%86" title="ارمنسون – mázandaránština" lang="mzn" hreflang="mzn" data-title="ارمنسون" data-language-autonym="مازِرونی" data-language-local-name="mázandaránština" class="interlanguage-link-target">مازِرونی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nap mw-list-item"><a href="https://nap.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – neapolština" lang="nap" hreflang="nap" data-title="Armenia" data-language-autonym="Napulitano" data-language-local-name="neapolština" class="interlanguage-link-target">Napulitano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Armenien" title="Armenien – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Armenien" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target">Plattdüütsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Armeni%C3%AB" title="Armenië – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Armenië" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target">Nedersaksies</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ne mw-list-item"><a href="https://ne.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="आर्मेनिया – nepálština" lang="ne" hreflang="ne" data-title="आर्मेनिया" data-language-autonym="नेपाली" data-language-local-name="nepálština" class="interlanguage-link-target">नेपाली</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="आर्मेनिया – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="आर्मेनिया" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target">नेपाल भाषा</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Armeni%C3%AB" title="Armenië – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Armenië" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Armenia" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Armenia" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nov mw-list-item"><a href="https://nov.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – novial" lang="nov" hreflang="nov" data-title="Armenia" data-language-autonym="Novial" data-language-local-name="novial" class="interlanguage-link-target">Novial</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nso mw-list-item"><a href="https://nso.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – sotština (severní)" lang="nso" hreflang="nso" data-title="Armenia" data-language-autonym="Sesotho sa Leboa" data-language-local-name="sotština (severní)" class="interlanguage-link-target">Sesotho sa Leboa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nv mw-list-item"><a href="https://nv.wikipedia.org/wiki/Dzi%C5%82k%CA%BCi_Dah_N%C3%A1z%CA%BC%C3%A9elii_Dine%CA%BC%C3%A9_Bik%C3%A9yah" title="Dziłkʼi Dah Názʼéelii Dineʼé Bikéyah – navažština" lang="nv" hreflang="nv" data-title="Dziłkʼi Dah Názʼéelii Dineʼé Bikéyah" data-language-autonym="Diné bizaad" data-language-local-name="navažština" class="interlanguage-link-target">Diné bizaad</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ny mw-list-item"><a href="https://ny.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – ňandžština" lang="ny" hreflang="ny" data-title="Armenia" data-language-autonym="Chi-Chewa" data-language-local-name="ňandžština" class="interlanguage-link-target">Chi-Chewa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Armenia" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Armienii" title="Armienii – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Armienii" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target">Livvinkarjala</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-om mw-list-item"><a href="https://om.wikipedia.org/wiki/Armeeniyaa" title="Armeeniyaa – oromština" lang="om" hreflang="om" data-title="Armeeniyaa" data-language-autonym="Oromoo" data-language-local-name="oromština" class="interlanguage-link-target">Oromoo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-or mw-list-item"><a href="https://or.wikipedia.org/wiki/%E0%AC%86%E0%AC%B0%E0%AD%8D%E0%AC%AE%E0%AD%87%E0%AC%A8%E0%AC%BF%E0%AC%86" title="ଆର୍ମେନିଆ – urijština" lang="or" hreflang="or" data-title="ଆର୍ମେନିଆ" data-language-autonym="ଓଡ଼ିଆ" data-language-local-name="urijština" class="interlanguage-link-target">ଓଡ଼ିଆ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%BE%D0%BC%D0%B8%D1%85" title="Сомих – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Сомих" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%86%E0%A8%B0%E0%A8%AE%E0%A9%80%E0%A8%A8%E0%A9%80%E0%A8%86" title="ਆਰਮੀਨੀਆ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਆਰਮੀਨੀਆ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pag mw-list-item"><a href="https://pag.wikipedia.org/wiki/Hayastan" title="Hayastan – pangasinanština" lang="pag" hreflang="pag" data-title="Hayastan" data-language-autonym="Pangasinan" data-language-local-name="pangasinanština" class="interlanguage-link-target">Pangasinan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam mw-list-item"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Armenia" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Armenia" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target">Papiamentu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Arménie" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pdc mw-list-item"><a href="https://pdc.wikipedia.org/wiki/Armeni" title="Armeni – němčina (pensylvánská)" lang="pdc" hreflang="pdc" data-title="Armeni" data-language-autonym="Deitsch" data-language-local-name="němčina (pensylvánská)" class="interlanguage-link-target">Deitsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pi mw-list-item"><a href="https://pi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%80%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="आर्मीनिया – pálí" lang="pi" hreflang="pi" data-title="आर्मीनिया" data-language-autonym="पालि" data-language-local-name="pálí" class="interlanguage-link-target">पालि</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Armenia" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Armenia" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target">Piemontèis</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D8%A2%D8%B1%D9%85%DB%8C%D9%86%DB%8C%D8%A7" title="آرمینیا – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="آرمینیا" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target">پنجابی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnt mw-list-item"><a href="https://pnt.wikipedia.org/wiki/%CE%91%CF%81%CE%BC%CE%B5%CE%BD%CE%AF%CE%B1" title="Αρμενία – pontština" lang="pnt" hreflang="pnt" data-title="Αρμενία" data-language-autonym="Ποντιακά" data-language-local-name="pontština" class="interlanguage-link-target">Ποντιακά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B1%D9%85%D9%86%D8%B3%D8%AA%D8%A7%D9%86" title="ارمنستان – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="ارمنستان" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nia" title="Arménia – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Arménia" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Hayasuyu" title="Hayasuyu – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Hayasuyu" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target">Runa Simi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rm mw-list-item"><a href="https://rm.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – rétorománština" lang="rm" hreflang="rm" data-title="Armenia" data-language-autonym="Rumantsch" data-language-local-name="rétorománština" class="interlanguage-link-target">Rumantsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Armenia" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-roa-rup mw-list-item"><a href="https://roa-rup.wikipedia.org/wiki/Arminii" title="Arminii – arumunština" lang="rup" hreflang="rup" data-title="Arminii" data-language-autonym="Armãneashti" data-language-local-name="arumunština" class="interlanguage-link-target">Armãneashti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Армения – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Армения" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%96%D1%8F" title="Арменія – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Арменія" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target">Русиньскый</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rw mw-list-item"><a href="https://rw.wikipedia.org/wiki/Arumeniya" title="Arumeniya – kiňarwandština" lang="rw" hreflang="rw" data-title="Arumeniya" data-language-autonym="Ikinyarwanda" data-language-local-name="kiňarwandština" class="interlanguage-link-target">Ikinyarwanda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sa mw-list-item"><a href="https://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A5%80%E0%A4%A8%E0%A4%BF%E0%A4%AF%E0%A4%BE" title="आर्मीनिया – sanskrt" lang="sa" hreflang="sa" data-title="आर्मीनिया" data-language-autonym="संस्कृतम्" data-language-local-name="sanskrt" class="interlanguage-link-target">संस्कृतम्</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sah mw-list-item"><a href="https://sah.wikipedia.org/wiki/%D0%AD%D1%80%D0%BC%D1%8D%D1%8D%D0%BD%D0%B8%D0%B9%D1%8D" title="Эрмээнийэ – jakutština" lang="sah" hreflang="sah" data-title="Эрмээнийэ" data-language-autonym="Саха тыла" data-language-local-name="jakutština" class="interlanguage-link-target">Саха тыла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sat mw-list-item"><a href="https://sat.wikipedia.org/wiki/%E1%B1%9F%E1%B1%A8%E1%B1%A2%E1%B1%AE%E1%B1%B1%E1%B1%A4%E1%B1%AD%E1%B1%9F" title="ᱟᱨᱢᱮᱱᱤᱭᱟ – santálština" lang="sat" hreflang="sat" data-title="ᱟᱨᱢᱮᱱᱤᱭᱟ" data-language-autonym="ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ" data-language-local-name="santálština" class="interlanguage-link-target">ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sc mw-list-item"><a href="https://sc.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A8nia" title="Armènia – sardština" lang="sc" hreflang="sc" data-title="Armènia" data-language-autonym="Sardu" data-language-local-name="sardština" class="interlanguage-link-target">Sardu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Armenia" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target">Sicilianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Armeinie" title="Armeinie – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Armeinie" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D8%A2%D8%B1%D9%85%D9%8A%D9%86%D9%8A%D8%A7" title="آرمينيا – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="آرمينيا" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target">سنڌي</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-se mw-list-item"><a href="https://se.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – sámština (severní)" lang="se" hreflang="se" data-title="Armenia" data-language-autonym="Davvisámegiella" data-language-local-name="sámština (severní)" class="interlanguage-link-target">Davvisámegiella</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sg mw-list-item"><a href="https://sg.wikipedia.org/wiki/Armen%C3%AFi" title="Armenïi – sangština" lang="sg" hreflang="sg" data-title="Armenïi" data-language-autonym="Sängö" data-language-local-name="sangština" class="interlanguage-link-target">Sängö</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Armenija" title="Armenija – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Armenija" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shi mw-list-item"><a href="https://shi.wikipedia.org/wiki/Arminya" title="Arminya – tašelhit" lang="shi" hreflang="shi" data-title="Arminya" data-language-autonym="Taclḥit" data-language-local-name="tašelhit" class="interlanguage-link-target">Taclḥit</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-shn mw-list-item"><a href="https://shn.wikipedia.org/wiki/%E1%80%99%E1%80%AD%E1%80%B0%E1%80%84%E1%80%BA%E1%80%B8%E1%80%A2%E1%82%83%E1%82%87%E1%80%99%E1%80%B1%E1%80%B8%E1%81%BC%E1%80%AE%E1%80%B8%E1%80%9A%E1%82%83%E1%80%B8" title="မိူင်းဢႃႇမေးၼီးယႃး – šanština" lang="shn" hreflang="shn" data-title="မိူင်းဢႃႇမေးၼီးယႃး" data-language-autonym="တႆး" data-language-local-name="šanština" class="interlanguage-link-target">တႆး</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%86%E0%B6%BB%E0%B7%8A%E0%B6%B8%E0%B7%9A%E0%B6%B1%E0%B7%92%E0%B6%BA%E0%B7%8F%E0%B7%80" title="ආර්මේනියාව – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="ආර්මේනියාව" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target">සිංහල</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Armenia" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nsko" title="Arménsko – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Arménsko" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Armenija" title="Armenija – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Armenija" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sm mw-list-item"><a href="https://sm.wikipedia.org/wiki/Amenia" title="Amenia – samojština" lang="sm" hreflang="sm" data-title="Amenia" data-language-autonym="Gagana Samoa" data-language-local-name="samojština" class="interlanguage-link-target">Gagana Samoa</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-smn mw-list-item"><a href="https://smn.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – sámština (inarijská)" lang="smn" hreflang="smn" data-title="Armenia" data-language-autonym="Anarâškielâ" data-language-local-name="sámština (inarijská)" class="interlanguage-link-target">Anarâškielâ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/Arumeniya" title="Arumeniya – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="Arumeniya" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target">ChiShona</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-so mw-list-item"><a href="https://so.wikipedia.org/wiki/Armiiniya" title="Armiiniya – somálština" lang="so" hreflang="so" data-title="Armiiniya" data-language-autonym="Soomaaliga" data-language-local-name="somálština" class="interlanguage-link-target">Soomaaliga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Armenia" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%88%D0%B5%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%98%D0%B0" title="Јерменија – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Јерменија" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-srn mw-list-item"><a href="https://srn.wikipedia.org/wiki/Armenikondre" title="Armenikondre – sranan tongo" lang="srn" hreflang="srn" data-title="Armenikondre" data-language-autonym="Sranantongo" data-language-local-name="sranan tongo" class="interlanguage-link-target">Sranantongo</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ss mw-list-item"><a href="https://ss.wikipedia.org/wiki/I-Arimeniya" title="I-Arimeniya – siswatština" lang="ss" hreflang="ss" data-title="I-Arimeniya" data-language-autonym="SiSwati" data-language-local-name="siswatština" class="interlanguage-link-target">SiSwati</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Armenien" title="Armenien – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Armenien" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target">Seeltersk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nia" title="Arménia – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Arménia" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target">Sunda</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Armenien" title="Armenien – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Armenien" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Armenia" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Armynij%C5%8F" title="Armynijŏ – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Armynijŏ" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target">Ślůnski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szy mw-list-item"><a href="https://szy.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – Sakizaya" lang="szy" hreflang="szy" data-title="Armenia" data-language-autonym="Sakizaya" data-language-local-name="Sakizaya" class="interlanguage-link-target">Sakizaya</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%86%E0%AE%B0%E0%AF%8D%E0%AE%AE%E0%AF%80%E0%AE%A9%E0%AE%BF%E0%AE%AF%E0%AE%BE" title="ஆர்மீனியா – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="ஆர்மீனியா" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tay mw-list-item"><a href="https://tay.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – Atayal" lang="tay" hreflang="tay" data-title="Armenia" data-language-autonym="Tayal" data-language-local-name="Atayal" class="interlanguage-link-target">Tayal</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%86%E0%B0%B0%E0%B1%8D%E0%B0%AE%E0%B1%87%E0%B0%A8%E0%B0%BF%E0%B0%AF%E0%B0%BE" title="ఆర్మేనియా – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="ఆర్మేనియా" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target">తెలుగు</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tet mw-list-item"><a href="https://tet.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9nia" title="Arménia – tetumština" lang="tet" hreflang="tet" data-title="Arménia" data-language-autonym="Tetun" data-language-local-name="tetumština" class="interlanguage-link-target">Tetun</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%BE%D0%BD" title="Арманистон – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Арманистон" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%9B%E0%B8%A3%E0%B8%B0%E0%B9%80%E0%B8%97%E0%B8%A8%E0%B8%AD%E0%B8%B2%E0%B8%A3%E0%B9%8C%E0%B8%A1%E0%B8%B5%E0%B9%80%E0%B8%99%E0%B8%B5%E0%B8%A2" title="ประเทศอาร์มีเนีย – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="ประเทศอาร์มีเนีย" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tk mw-list-item"><a href="https://tk.wikipedia.org/wiki/Ermenistan" title="Ermenistan – turkmenština" lang="tk" hreflang="tk" data-title="Ermenistan" data-language-autonym="Türkmençe" data-language-local-name="turkmenština" class="interlanguage-link-target">Türkmençe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Armenya" title="Armenya – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Armenya" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tly mw-list-item"><a href="https://tly.wikipedia.org/wiki/Erm%C9%99niston" title="Erməniston – talyština" lang="tly" hreflang="tly" data-title="Erməniston" data-language-autonym="Tolışi" data-language-local-name="talyština" class="interlanguage-link-target">Tolışi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-to mw-list-item"><a href="https://to.wikipedia.org/wiki/%CA%BBAm%C4%93nia" title="ʻAmēnia – tongánština" lang="to" hreflang="to" data-title="ʻAmēnia" data-language-autonym="Lea faka-Tonga" data-language-local-name="tongánština" class="interlanguage-link-target">Lea faka-Tonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tpi mw-list-item"><a href="https://tpi.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – tok pisin" lang="tpi" hreflang="tpi" data-title="Armenia" data-language-autonym="Tok Pisin" data-language-local-name="tok pisin" class="interlanguage-link-target">Tok Pisin</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Ermenistan" title="Ermenistan – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Ermenistan" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-trv mw-list-item"><a href="https://trv.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – taroko" lang="trv" hreflang="trv" data-title="Armenia" data-language-autonym="Seediq" data-language-local-name="taroko" class="interlanguage-link-target">Seediq</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ts mw-list-item"><a href="https://ts.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – tsonga" lang="ts" hreflang="ts" data-title="Armenia" data-language-autonym="Xitsonga" data-language-local-name="tsonga" class="interlanguage-link-target">Xitsonga</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D3%98%D1%80%D0%BC%D3%99%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD" title="Әрмәнстан – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Әрмәнстан" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target">Татарча / tatarça</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tum mw-list-item"><a href="https://tum.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – tumbukština" lang="tum" hreflang="tum" data-title="Armenia" data-language-autonym="ChiTumbuka" data-language-local-name="tumbukština" class="interlanguage-link-target">ChiTumbuka</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tw mw-list-item"><a href="https://tw.wikipedia.org/wiki/Aminia" title="Aminia – twi" lang="tw" hreflang="tw" data-title="Aminia" data-language-autonym="Twi" data-language-local-name="twi" class="interlanguage-link-target">Twi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ty mw-list-item"><a href="https://ty.wikipedia.org/wiki/%C4%80menia" title="Āmenia – tahitština" lang="ty" hreflang="ty" data-title="Āmenia" data-language-autonym="Reo tahiti" data-language-local-name="tahitština" class="interlanguage-link-target">Reo tahiti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-udm mw-list-item"><a href="https://udm.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F" title="Армения – udmurtština" lang="udm" hreflang="udm" data-title="Армения" data-language-autonym="Удмурт" data-language-local-name="udmurtština" class="interlanguage-link-target">Удмурт</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ug mw-list-item"><a href="https://ug.wikipedia.org/wiki/%D8%A6%DB%95%D8%B1%D9%85%DB%90%D9%86%D9%89%D9%8A%DB%95" title="ئەرمېنىيە – ujgurština" lang="ug" hreflang="ug" data-title="ئەرمېنىيە" data-language-autonym="ئۇيغۇرچە / Uyghurche" data-language-local-name="ujgurština" class="interlanguage-link-target">ئۇيغۇرچە / Uyghurche</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D1%96%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%96%D1%8F" title="Вірменія – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Вірменія" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D8%A2%D8%B1%D9%85%DB%8C%D9%86%DB%8C%D8%A7" title="آرمینیا – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="آرمینیا" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Armaniston" title="Armaniston – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Armaniston" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vec mw-list-item"><a href="https://vec.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A8nia" title="Armènia – benátština" lang="vec" hreflang="vec" data-title="Armènia" data-language-autonym="Vèneto" data-language-local-name="benátština" class="interlanguage-link-target">Vèneto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Armenii" title="Armenii – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Armenii" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target">Vepsän kel’</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Armenia" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Armeni%C3%AB" title="Armenië – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Armenië" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target">West-Vlams</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Larmeniy%C3%A4n" title="Larmeniyän – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Larmeniyän" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target">Volapük</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/%C3%85rmeneye" title="Årmeneye – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Årmeneye" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target">Walon</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Armenya" title="Armenya – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Armenya" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wo mw-list-item"><a href="https://wo.wikipedia.org/wiki/Armeeni" title="Armeeni – wolofština" lang="wo" hreflang="wo" data-title="Armeeni" data-language-autonym="Wolof" data-language-local-name="wolofština" class="interlanguage-link-target">Wolof</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E4%BA%9A%E7%BE%8E%E5%B0%BC%E4%BA%9A" title="亚美尼亚 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="亚美尼亚" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xal mw-list-item"><a href="https://xal.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%BD_%D0%9E%D1%80%D0%BD" title="Арменин Орн – kalmyčtina" lang="xal" hreflang="xal" data-title="Арменин Орн" data-language-autonym="Хальмг" data-language-local-name="kalmyčtina" class="interlanguage-link-target">Хальмг</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%A1%E1%83%9D%E1%83%9B%E1%83%AE%E1%83%94%E1%83%97%E1%83%98" title="სომხეთი – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="სომხეთი" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target">მარგალური</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%90%D7%A8%D7%9E%D7%A2%D7%A0%D7%99%D7%A2" title="ארמעניע – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="ארמעניע" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target">ייִדיש</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A9n%C3%AD%C3%A0" title="Arméníà – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Arméníà" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target">Yorùbá</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-za mw-list-item"><a href="https://za.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – čuangština" lang="za" hreflang="za" data-title="Armenia" data-language-autonym="Vahcuengh" data-language-local-name="čuangština" class="interlanguage-link-target">Vahcuengh</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zea mw-list-item"><a href="https://zea.wikipedia.org/wiki/Armeni%C3%AB" title="Armenië – zélandština" lang="zea" hreflang="zea" data-title="Armenië" data-language-autonym="Zeêuws" data-language-local-name="zélandština" class="interlanguage-link-target">Zeêuws</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zgh mw-list-item"><a href="https://zgh.wikipedia.org/wiki/%E2%B4%B0%E2%B5%94%E2%B5%8E%E2%B5%89%E2%B5%8F%E2%B5%A2%E2%B4%B0" title="ⴰⵔⵎⵉⵏⵢⴰ – tamazight (standardní marocký)" lang="zgh" hreflang="zgh" data-title="ⴰⵔⵎⵉⵏⵢⴰ" data-language-autonym="ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ" data-language-local-name="tamazight (standardní marocký)" class="interlanguage-link-target">ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E4%BA%9E%E7%BE%8E%E5%B0%BC%E4%BA%9E" title="亞美尼亞 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="亞美尼亞" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E4%BA%9E%E7%BE%8E%E5%B0%BC%E4%BA%9E" title="亞美尼亞 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="亞美尼亞" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Armenia" title="Armenia – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Armenia" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target">閩南語 / Bân-lâm-gú</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E4%BA%9E%E7%BE%8E%E5%B0%BC%E4%BA%9E" title="亞美尼亞 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="亞美尼亞" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q399#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Arm%C3%A9nie" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Arm%C3%A9nie">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Arm%C3%A9nie" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Arm%C3%A9nie" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&oldid=24708574" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Arm%C3%A9nie&id=24708574&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FArm%25C3%25A9nie">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FArm%25C3%25A9nie">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Arm%C3%A9nie">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Arm%C3%A9nie&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/%D5%80%D5%A1%D5%B5%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikinews mw-list-item"><a href="https://cs.wikinews.org/wiki/Kategorie:Arm%C3%A9nie" hreflang="cs">Wikizprávy</a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikivoyage mw-list-item"><a href="https://cs.wikivoyage.org/wiki/Arm%C3%A9nie" hreflang="cs">Wikicesty</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q399" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-coordinates" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output">Souřadnice: <a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Arm%C3%A9nie&params=40.383333_N_44.95_E_type:landmark">40°23′ s. š., 44°57′ v. d.</a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" style="width:22em;width: 300px;"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #eaeaea;">Arménská republika Հայաստանի Հանրապետություն (Hajastani Hanrapetuthjun)</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><table style="width: 100%;"><tbody><tr> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><div class="framedpicture"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_Armenia.svg" class="mw-file-description" title="vlajka Arménie"><img alt="vlajka Arménie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Flag_of_Armenia.svg/120px-Flag_of_Armenia.svg.png" decoding="async" width="110" height="55" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Flag_of_Armenia.svg/250px-Flag_of_Armenia.svg.png 1.5x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a></div> <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_vlajka" title="Arménská vlajka">vlajka</a></td> <td style="width:50%; vertical-align:middle;"><a href="/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_Armenia.svg" class="mw-file-description" title="znak Arménie"><img alt="znak Arménie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Coat_of_arms_of_Armenia.svg/120px-Coat_of_arms_of_Armenia.svg.png" decoding="async" width="90" height="87" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Coat_of_arms_of_Armenia.svg/250px-Coat_of_arms_of_Armenia.svg.png 1.5x" data-file-width="412" data-file-height="396" /></a> <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Arm%C3%A9nie" title="Státní znak Arménie">znak</a></td> </tr></tbody></table></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hymna" title="Státní hymna">Hymna</a> <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_hymna" title="Arménská hymna">Mer Hajrenik</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/Motto" title="Motto">Motto</a> Մեկ Ազգ, Մեկ Մշակույթ (Jeden národ, jedna kultura)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Geografie</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><div style="padding:2px;"> <a href="/wiki/Soubor:Armenia_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description" title="Poloha Arménie"><img alt="Poloha Arménie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Armenia_%28orthographic_projection%29.svg/330px-Armenia_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="290" height="290" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Armenia_%28orthographic_projection%29.svg/500px-Armenia_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Armenia_%28orthographic_projection%29.svg/580px-Armenia_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="553" data-file-height="553" /></a> Poloha Arménie </div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto" title="Hlavní město">Hlavní město</a></th><td><a href="/wiki/Jerevan" title="Jerevan">Jerevan</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Rozloha" title="Rozloha">Rozloha</a></th><td>29 743 km² (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_rozlohy" title="Seznam států světa podle rozlohy">138. na světě</a>) z toho 4,7 % vodní plochy</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADch_hor" title="Seznam států světa podle nejvyšších hor">Nejvyšší bod</a></th><td><a href="/wiki/Aragac" title="Aragac">Aragac</a> (4090 m n. m.)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo" title="Časové pásmo">Časové pásmo</a></th><td>+4</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_sou%C5%99adnice" title="Zeměpisné souřadnice">Poloha</a></th><td class="plainlinks"><a class="external text" href="//geohack.toolforge.org/geohack.php?language=cs&pagename=Arm%C3%A9nie&params=40.383333_N_44.95_E_type:landmark">40°23′ s. š., 44°57′ v. d.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Geodata" title="Geodata">Geodata</a> (<a href="/wiki/OpenStreetMap" title="OpenStreetMap">OSM</a>)</th><td><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.openstreetmap.org/browse/relation/364066">OSM</a>, <a class="external text" href="https://tools.wmflabs.org/wiwosm/osm-on-ol/kml-on-ol.php?lang=wikidata&uselang=cs&title=Q399">WMF</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Obyvatelstvo</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Obyvatelstvo" title="Obyvatelstvo">Počet obyvatel</a></th><td>3 015 400 (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel" title="Seznam států světa podle počtu obyvatel">138. na světě</a>, <a href="/wiki/2024" title="2024">2024</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD" title="Hustota zalidnění">Hustota zalidnění</a></th><td>101 ob. / km²</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Index_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Index lidského rozvoje">HDI</a></th><td>▲ 0,786<a href="#cite_note-HDI-1">[1]</a> (vysoký) (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_indexu_lidsk%C3%A9ho_rozvoje" title="Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje">76. na světě</a>, 2022)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Jazyk_(lingvistika)" title="Jazyk (lingvistika)">Jazyk</a></th><td><a href="/wiki/Arm%C3%A9n%C5%A1tina" title="Arménština">arménština</a> (úřední), <a href="/wiki/Ru%C5%A1tina" title="Ruština">ruština</a>, <a href="/wiki/Kurd%C5%A1tina" title="Kurdština">kurdština</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1rodnost" title="Národnost">Národnostní složení</a></th><td><a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Arméni</a>, <a href="/wiki/Rusov%C3%A9" title="Rusové">Rusové</a>, <a href="/wiki/Kurdov%C3%A9" title="Kurdové">Kurdové</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Náboženství">Náboženství</a></th><td><a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Arménská apoštolská církev">arménská apoštolská církev</a> 93 %, <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Arménská katolická církev">arménská katolická církev</a> 1 %, <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islám</a> 4 %, <a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">pravoslaví</a> 1 %, ostatní 1 %</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Státní útvar</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_st%C3%A1tn%C3%ADho_z%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Seznam států podle státního zřízení">Státní zřízení</a></th><td><a href="/wiki/Poloprezidentsk%C3%A1_republika" title="Poloprezidentská republika">poloprezidentská republika</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_data_vzniku" title="Seznam států světa podle data vzniku">Vznik</a></th><td><a href="/wiki/21._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="21. září">21. září</a> <a href="/wiki/1991" title="1991">1991</a> (vyhlášení suverenity - k mezinárodnímu uznání došlo až po rozpadu SSSR)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Arm%C3%A9nie" class="mw-redirect" title="Seznam představitelů Arménie">Prezident</a></th><td><a href="/wiki/Vahagn_Cha%C4%8Daturjan" title="Vahagn Chačaturjan">Vahagn Chačaturjan</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Arm%C3%A9nie" class="mw-redirect" title="Seznam představitelů Arménie">Předseda vlády</a></th><td><a href="/wiki/Nikol_Pa%C5%A1injan" title="Nikol Pašinjan">Nikol Pašinjan</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bn" title="Seznam měn">Měna</a></th><td><a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%BD_dram" title="Arménský dram">arménský dram</a> (AMD)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a>/obyv. (<a href="/wiki/Parita_kupn%C3%AD_s%C3%ADly" title="Parita kupní síly">PPP</a>)</th><td>21 746<a href="#cite_note-IMFWEO.AM-2">[2]</a> <a href="/wiki/Americk%C3%BD_dolar" title="Americký dolar">USD</a> (<a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele" title="Seznam států světa podle HDP na obyvatele">77. na světě</a>, 2024)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Giniho_koeficient" title="Giniho koeficient">Giniho koeficient</a></th><td>27,9 (2022)</td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #eaeaea;">Mezinárodní identifikace</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/ISO_3166-1" title="ISO 3166-1">ISO 3166-1</a></th><td>051 ARM <a href="/wiki/ISO_3166-2:AM" title="ISO 3166-2:AM">AM</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_pozn%C3%A1vac%C3%ADch_zna%C4%8Dek" title="Seznam mezinárodních poznávacích značek">MPZ</a></th><td>ARM</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Seznam_mezin%C3%A1rodn%C3%ADch_sm%C4%9Brov%C3%BDch_%C4%8D%C3%ADsel" title="Seznam mezinárodních směrových čísel">Telefonní předvolba</a></th><td>+374</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Dom%C3%A9na_nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADho_%C5%99%C3%A1du#Národní_doména_nejvyššího_řádu" title="Doména nejvyššího řádu">Národní TLD</a></th><td><a href="/wiki/.am" title=".am">.am</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="20" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 1.5x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Armenia" class="extiw" title="commons:Category:Armenia">multimediální obsah na Commons</a></td></tr></tbody></table> Arménie, plným názvem Arménská republika (<a href="/wiki/Arm%C3%A9n%C5%A1tina" title="Arménština">arménsky</a> Հայաստանի Հանրապետություն, Hajastani Hanrapetuthjun), je <a href="/wiki/Vnitrozemsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Vnitrozemský stát">vnitrozemský stát</a> na <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_vyso%C4%8Dina" title="Arménská vysočina">Arménské vysočině</a> v <a href="/wiki/Jihoz%C3%A1padn%C3%AD_Asie" title="Jihozápadní Asie">jihozápadní Asii</a>.<a href="#cite_note-classification_of_world_regions-3">[3]</a><a href="#cite_note-4">[4]</a> Je součástí <a href="/wiki/Kavkaz_(region)" title="Kavkaz (region)">kavkazského regionu</a> a na západě sousedí s <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Tureckem</a>, na severu s <a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzií</a> a na východě s <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžánem</a>, na jihu s <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Íránem</a> a ázerbájdžánskou <a href="/wiki/Exkl%C3%A1va" title="Exkláva">exklávou</a> <a href="/wiki/Nachi%C4%8Devansk%C3%A1_autonomn%C3%AD_republika" title="Nachičevanská autonomní republika">Nachčivan</a>.<a href="#cite_note-Oxford_University_Press-5">[5]</a> Arménie je vysoce položená, hornatá země, většinu území odvodňuje řeka <a href="/wiki/Araks" title="Araks">Araks</a>, klima je převážně <a href="/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_podneb%C3%AD" title="Kontinentální podnebí">kontinentální</a>, vyznačující se velmi horkými léty a velmi chladnými zimami. Na ploše 30 000 km² žije 3 miliony obyvatel, z nichž třetina žije v hlavním a největším městě <a href="/wiki/Jerevan" title="Jerevan">Jerevanu</a>. Mezi další <a href="/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_Arm%C3%A9nii" title="Seznam měst v Arménii">velká města</a> patří <a href="/wiki/Gjumri" title="Gjumri">Gjumri</a> a <a href="/wiki/Vanadzor" title="Vanadzor">Vanadzor</a>. Drtivou většinu obyvatel země tvoří <a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Arméni</a>, největší etnickou menšinou jsou <a href="/wiki/Jez%C3%ADdov%C3%A9" title="Jezídové">Jezídové</a> (1 %). Úředním jazykem je <a href="/wiki/Arm%C3%A9n%C5%A1tina" title="Arménština">arménština</a>, 95 % obyvatel se hlásí k <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Arménská apoštolská církev">arménské apoštolské církvi</a>. Arménie je stát se starobylým kulturním dědictvím. Arménská vysočina byla domovem Hajasa-Azziů, Šuprijů a Nairiů. Nejméně do roku 600 př. n. l. se na Arménské vysočině rozšířila archaická forma <a href="/wiki/Indoevropsk%C3%A9_jazyky" title="Indoevropské jazyky">indoevropského jazyka</a> protoarménštiny.<a href="#cite_note-EIEC-6">[6]</a><a href="#cite_note-Drews2017-7">[7]</a> První arménský stát <a href="/wiki/Urartu" title="Urartu">Urartu</a> vznikl v roce 860 př. n. l. a v 6. století př. n. l. jej nahradila <a href="/wiki/Arm%C3%A9nie_(satrapie)" title="Arménie (satrapie)">Arménská satrapie</a>. <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Arménské království">Arménské království</a> dosáhlo svého vrcholu za vlády <a href="/wiki/Tigran%C3%A9s_Velik%C3%BD" title="Tigranés Veliký">Tigrana Velikého</a> v 1. století př. n. l. a v roce 301 se stalo prvním státem na světě, který přijal <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a> jako své <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Státní náboženství">oficiální náboženství</a>.<a href="#cite_note-8">[8]</a><a href="#cite_note-9">[9]</a><a href="#cite_note-10">[10]</a><a href="#cite_note-11">[pozn. 1]</a> Arménie dodnes uznává <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Arménská apoštolská církev">Arménskou apoštolskou církev</a>, nejstarší národní církev na světě, jako hlavní náboženskou instituci v zemi.<a href="#cite_note-Article_18-12">[11]</a> Starověké arménské království bylo rozděleno mezi <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantskou</a> a <a href="/wiki/S%C3%A1s%C3%A1novsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Sásánovská říše">Sasánovskou říši</a> kolem začátku 5. století. Za vlády <a href="/wiki/Dynastie_Bagratuni" title="Dynastie Bagratuni">dynastie Bagratuni</a> bylo v 9. století obnoveno <a href="/wiki/Bagratovsk%C3%A1_Arm%C3%A9nie" title="Bagratovská Arménie">Arménské království Bagratovců</a>, které padlo v roce 1045. <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_v_Kil%C3%ADkii" title="Arménské království v Kilíkii">Kilikijská Arménie</a>, což bylo arménské knížectví a později království, se nacházelo na pobřeží <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemního moře</a> mezi 11. a 14. stoletím. Mezi 16. a 19. stoletím se tradiční arménská vlast tvořená východní a západní Arménií dostala pod nadvládu <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmanské</a> a <a href="/wiki/Persk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Perská říše">Perské říše</a>, přičemž v průběhu staletí opakovaně vládla jedna z nich. V 19. století byla východní Arménie dobyta <a href="/wiki/Rusk%C3%A9_imp%C3%A9rium" title="Ruské impérium">Ruským impériem</a>, zatímco většina západní části tradiční arménské vlasti zůstala pod osmanskou nadvládou. Během <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a> bylo v rámci <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">arménské genocidy</a> systematicky vyhlazeno až 1,5 milionu Arménů žijících na území svých předků v Osmanské říši. V roce 1918, po <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_revoluce_(1917)" title="Ruská revoluce (1917)">ruské revoluci</a>, vyhlásily všechny neruské země po zániku Ruské říše nezávislost, což vedlo ke vzniku <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_republika_(1918%E2%80%931920)" title="Arménská republika (1918–1920)">první arménské republiky</a>. V roce 1920 byla tato republika začleněna do <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětského svazu</a> jako <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_sov%C4%9Btsk%C3%A1_socialistick%C3%A1_republika" title="Arménská sovětská socialistická republika">Arménská sovětská socialistická republika</a> . Moderní Arménská republika získala nezávislost v roce 1991 při <a href="/wiki/Rozpad_Sov%C4%9Btsk%C3%A9ho_svazu" title="Rozpad Sovětského svazu">rozpadu Sovětského svazu</a>. Arménie je <a href="/wiki/Zastupitelsk%C3%A1_demokracie" title="Zastupitelská demokracie">zastupitelská parlamentní demokratická</a> <a href="/wiki/Republika" title="Republika">republika</a> s <a href="/wiki/Prezident_Arm%C3%A9nie" class="mw-redirect" title="Prezident Arménie">prezidentem</a> jako ceremoniální hlavou státu, <a href="/wiki/Z%C3%A1konod%C3%A1rn%C3%A1_moc" title="Zákonodárná moc">zákonodárným orgánem</a> je jednokomorové Národní shromáždění. Arménie je <a href="/wiki/Rozvojov%C3%A1_zem%C4%9B" title="Rozvojová země">rozvojovou zemí</a> a v indexu lidského rozvoje se v roce 2024 umístila na 76. místě. <a href="/wiki/Ekonomika_Arm%C3%A9nie" title="Ekonomika Arménie">Její ekonomika</a> je založena především na průmyslové výrobě a těžbě nerostných surovin. Arménie se sice geograficky nachází na <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Kavkaz" title="Jižní Kavkaz">jižním Kavkaze</a>, ale obecně je považována <a href="/wiki/Geopolitika" title="Geopolitika">geopoliticky</a> za <a href="/wiki/Seznam_evropsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam evropských států">evropskou zemi</a>. Jelikož Arménie v mnoha ohledech geopoliticky souzní s <a href="/wiki/Evropa" title="Evropa">Evropou</a>, je členem řady evropských organizací, včetně <a href="/wiki/Organizace_pro_bezpe%C4%8Dnost_a_spolupr%C3%A1ci_v_Evrop%C4%9B" title="Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě">Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě</a>, <a href="/wiki/Rada_Evropy" title="Rada Evropy">Rady Evropy</a>, <a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_partnerstv%C3%AD" title="Východní partnerství">Východního partnerství</a>, Shromáždění evropských regionů a <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_banka_pro_obnovu_a_rozvoj" title="Evropská banka pro obnovu a rozvoj">Evropské banky pro obnovu a rozvoj</a>. Arménie je také členem některých regionálních uskupení v celé <a href="/wiki/Eurasie" title="Eurasie">Eurasii</a>, včetně <a href="/wiki/Asijsk%C3%A1_rozvojov%C3%A1_banka" title="Asijská rozvojová banka">Asijské rozvojové banky</a>, <a href="/wiki/Organizace_Smlouvy_o_kolektivn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnosti" title="Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti">Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti</a>,<a href="#cite_note-13">[pozn. 2]</a> <a href="/wiki/Eurasijsk%C3%BD_ekonomick%C3%BD_svaz" title="Eurasijský ekonomický svaz">Euroasijského ekonomického svazu</a> a Euroasijské rozvojové banky. Dále je členem <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_m%C4%9Bnov%C3%BD_fond" title="Mezinárodní měnový fond">Mezinárodního měnového fondu</a>, <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_banka" title="Světová banka">Světové banky</a>, <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_obchodn%C3%AD_organizace" title="Světová obchodní organizace">Světové obchodní organizace</a> a <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_organizace_frankofonie" title="Mezinárodní organizace frankofonie">Mezinárodní organizace Frankofonie</a>; není členem <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">Evropské unie</a> ani kandidátem na rozšíření. <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Název_a_jeho_původ">Název a jeho původ</h2>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Název a jeho původ" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Název a jeho původ">editovat zdroj</a>]</div> Název Arménie se používá v různých variantách v prakticky všech jazycích světa kromě samotné <a href="/wiki/Arm%C3%A9n%C5%A1tina" title="Arménština">arménštiny</a>. Pochází ze <a href="/wiki/Staroper%C5%A1tina" title="Staroperština">staroperského</a> názvu „Armanestán“ a „Arman“ podle pohraniční provincie státu <a href="/wiki/Urartu" title="Urartu">Urartu</a> na historickém arménském území, které bylo v polovině 1. tisíciletí př. n. l. osídleno mimo jiné <a href="/wiki/Aramejci" title="Aramejci">Aramejci</a>. Sami Arméni se označují jménem „Hajer“ (arménsky Հայեր) a svou vlast „Hajastan“ (Հայաստան). Přípona –stan znamená „země“, takže Hajastan je země Hajů (čili Arménů). Tento název je odvozen od mytického hrdiny a zakladatele národa <a href="/wiki/Hajk" title="Hajk">Hajka</a>.<a href="#cite_note-14">[12]</a> <a href="/wiki/Movses_Chorenaci" title="Movses Chorenaci">Movses Chorenaci</a> ho ve svých Dějinách Arménie (Patmutjun Hajoc) označuje za syna <a href="/wiki/Bible" title="Bible">biblického</a> <a href="/w/index.php?title=Togarma&action=edit&redlink=1" class="new" title="Togarma (stránka neexistuje)">Togarmy</a> a vnuka <a href="/wiki/Gomer_(J%C3%A1fet%C5%AFv_syn)" title="Gomer (Jáfetův syn)">Gomera</a>. Vypráví příběh o zlém obru <a href="/w/index.php?title=Belos&action=edit&redlink=1" class="new" title="Belos (stránka neexistuje)">Belovi</a>, který ovládl <a href="/wiki/Babyl%C3%B3n" title="Babylón">Babylón</a>. Jediný Hajk se mu odmítl podřídit, opustil město a usadil se se svým lidem pod horou <a href="/wiki/Ararat" title="Ararat">Ararat</a>. Belos se proti němu vypravil se svou armádou a dne <a href="/wiki/11._srpen" title="11. srpen">11. srpna</a> <a href="/w/index.php?title=2492_p%C5%99._n._l.&action=edit&redlink=1" class="new" title="2492 př. n. l. (stránka neexistuje)">2492 př. n. l.</a> (podle starověkého <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99" title="Arménský kalendář">arménského kalendáře</a>) prý propukla veliká bitva, v níž Hajk zastřelil Bela svým šípem. Po tomto vítězství pak nerušeně vládl ve vlastním království s hlavním městem <a href="/w/index.php?title=Hajkaberd&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hajkaberd (stránka neexistuje)">Hajkaberdem</a> (nedaleko <a href="/wiki/Vansk%C3%A9_jezero" title="Vanské jezero">Vanského jezera</a>). Výročí bitvy je dodnes nejvýznamnějším arménským svátkem zvaným <a href="/wiki/Navasard" title="Navasard">Navasard</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Dějiny">Dějiny</h2>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Dějiny" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Dějiny">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_Arm%C3%A9nie" title="Dějiny Arménie">Dějiny Arménie</a>.</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Pravěk_a_starověk">Pravěk a starověk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Pravěk a starověk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Pravěk a starověk">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Shengavit_Settlement_2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Shengavit_Settlement_2.jpg/250px-Shengavit_Settlement_2.jpg" decoding="async" width="220" height="152" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Shengavit_Settlement_2.jpg/330px-Shengavit_Settlement_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Shengavit_Settlement_2.jpg/500px-Shengavit_Settlement_2.jpg 2x" data-file-width="3143" data-file-height="2166" /></a><figcaption>Pozůstatky kuro-arakské kultury u Jerevanu</figcaption></figure> Území dnešní Arménie bylo lidmi osídleno před 325 000 lety. Nejstarší definovanou kulturou na území dnešní Arménie je kultura Šulaveri-Šomu (6000 let př. n. l.), následovala kultura <a href="/wiki/Kura-araksk%C3%A1_kultura" title="Kura-arakská kultura">kura-arakská</a>, existující v letech 4000–2000 př. n. l. Archeologický výzkum z let 2010–2011 přisoudil těmto kulturám nejstarší známou koženou botu, sukni a nejstarší vinařské zařízení na světě. Vše bylo objeveno v jeskyních nedaleko obce <a href="/wiki/Areni" title="Areni">Areni</a> na jihu Arménie.<a href="#cite_note-15">[13]</a><a href="#cite_note-16">[14]</a><a href="#cite_note-17">[15]</a> <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_vyso%C4%8Dina" title="Arménská vysočina">Arménská vysočina</a> patří k dávným centrům lidské civilizace. Byla trvale osídlená od <a href="/wiki/Paleolit" title="Paleolit">paleolitu</a>. V nejstarších písemných památkách z dob <a href="/wiki/Chetit%C3%A9" title="Chetité">Chetitů</a> je zmínka o národu Chajasa ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Zda jde o předky Arménů je však nejisté. <a href="/wiki/Etnogeneze" title="Etnogeneze">Etnogeneze</a> arménského národa je vůbec značně nejasná, převládá nicméně pojetí, že mají <a href="/wiki/Indoevropan%C3%A9" title="Indoevropané">indoevropský</a> původ, <a href="/wiki/Genetick%C3%BD_k%C3%B3d" title="Genetický kód">geneticky</a> jsou bližší neolitickým Evropanům než blízkovýchodním národům.<a href="#cite_note-18">[16]</a><a href="#cite_note-19">[17]</a><a href="#cite_note-20">[18]</a> V tomto období ovládli území Arménie <a href="/wiki/As%C3%BDrie" title="Asýrie">Asyřané</a>.<figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Zvartnots_img_6965.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Zvartnots_img_6965.jpg/220px-Zvartnots_img_6965.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Zvartnots_img_6965.jpg/330px-Zvartnots_img_6965.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Zvartnots_img_6965.jpg/440px-Zvartnots_img_6965.jpg 2x" data-file-width="1600" data-file-height="1200" /></a><figcaption>Zříceniny starověkého arménského města <a href="/wiki/Zvarthnoc" title="Zvarthnoc">Zvarthnoc</a></figcaption></figure>Spojením arménských kmenů v <a href="/wiki/9._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="9. století př. n. l.">9. století př. n. l.</a> vznikla říše <a href="/wiki/Urartu" title="Urartu">Urartu</a> v oblasti <a href="/wiki/Vansk%C3%A9_jezero" title="Vanské jezero">Vanského jezera</a>.<a href="#cite_note-21">[19]</a> Existovala mezi lety 860–585 př. n. l. V říši <a href="/wiki/Urartu" title="Urartu">Urartu</a> byla založena mnohá opevněná města, rozvíjela se řemesla a <a href="/wiki/Vina%C5%99stv%C3%AD" title="Vinařství">pěstování vína</a>. Král <a href="/wiki/Argi%C5%A1ti_I." title="Argišti I.">Argišti I.</a> založil město <a href="/wiki/Erebuni" title="Erebuni">Erebuni</a> (dnešní <a href="/wiki/Jerevan" title="Jerevan">Jerevan</a>), do kterého pak přemístil obyvatele z obsazených měst z povodí <a href="/wiki/Eufrat" title="Eufrat">Eufratu</a>. Město <a href="/wiki/Jerevan" title="Jerevan">Jerevan</a> bylo nejstarším písemně doloženým městem na území někdejšího <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětského svazu</a>, založeným třicet let před <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADm" title="Řím">Římem</a>.<a href="#cite_note-22">[20]</a> Mnoho urartských památek bylo nalezeno též u <a href="/wiki/Sevan" title="Sevan">jezera Sevan</a>.<a href="#cite_note-23">[21]</a> V 6. století před n. l. Urartská říše zanikla po vpádu <a href="/wiki/M%C3%A9die" title="Médie">médských</a> vojsk.<figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tigran_Mets.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Tigran_Mets.jpg/250px-Tigran_Mets.jpg" decoding="async" width="180" height="182" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Tigran_Mets.jpg/330px-Tigran_Mets.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Tigran_Mets.jpg/500px-Tigran_Mets.jpg 2x" data-file-width="595" data-file-height="600" /></a><figcaption><a href="/wiki/Tigran%C3%A9s_Velik%C3%BD" title="Tigranés Veliký">Tigranés Veliký</a> na minci</figcaption></figure>Poté zemi ovládli <a href="/wiki/Skytov%C3%A9" title="Skytové">Skytové</a> a posléze <a href="/wiki/Achaimenovsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Achaimenovská říše">Achaimenovská říše</a>, která zde vybudovala <a href="/wiki/Satrapie" title="Satrapie">satrapii</a>, kterou nazvala <a href="/wiki/Arm%C3%A9nie_(satrapie)" title="Arménie (satrapie)">Armina</a>.<a href="#cite_note-24">[22]</a> <a href="/wiki/Achaimenovci" title="Achaimenovci">Achaimenovci</a> dosadili v Arménii k moci <a href="/wiki/Orontsk%C3%A1_dynastie" title="Orontská dynastie">Orontskou dynastii</a>.<a href="#cite_note-25">[23]</a> Ta poté, co Achaimenovskou říši rozbil <a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandr Veliký</a>, vytvořila autonomní <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Arménské království">Arménské království</a>, tedy státní útvar, s nímž je především spjata identita současných Arménů. Existovalo v letech 321 př. n. l. až 428, hlavním městem byl <a href="/wiki/Arta%C5%A1at" title="Artašat">Artašat</a>. Stalo se prvním státem, který přijal křesťanství jako své oficiální náboženství (r. 301 je zavedl král <a href="/wiki/Tiridat%C3%A9s_III._Velik%C3%BD" title="Tiridatés III. Veliký">Tiridatés III.</a>).<a href="#cite_note-26">[24]</a> Zásadní roli v tom sehrál <a href="/wiki/%C5%98eho%C5%99_Osv%C4%9Btitel" title="Řehoř Osvětitel">Řehoř Osvětitel</a>, který založil <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Arménská apoštolská církev">Arménskou apoštolskou církev</a>.<a href="#cite_note-27">[25]</a> Roku 405 vytvořil kněz a vzdělanec <a href="/wiki/Mesrop_Ma%C5%A1toc" title="Mesrop Maštoc">Mesrop Maštoc</a> unikátní, dosud užívané, <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A9_p%C3%ADsmo" title="Arménské písmo">arménské písmo</a>. Vrcholnou éru prožilo království za <a href="/wiki/Tigran%C3%A9s_Velik%C3%BD" title="Tigranés Veliký">Tigrana Velikého</a>, pod jehož vládou se stalo nejmocnějším státem na východ od <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">Říma</a>. Tigranés nechal postavit město <a href="/wiki/Tigranakert" title="Tigranakert">Tigranakert</a>, v <a href="/wiki/Hel%C3%A9nismus" title="Helénismus">helénském</a> stylu – Tigranés byl klíčovým reprezentantem pokusů o helenizaci Kavkazu.<a href="#cite_note-28">[26]</a> Nakonec byl ale Tigranakert srovnán se zemí Římany a Tigranés se stal <a href="/wiki/Vazal" title="Vazal">vazalem</a> Říma. Na malou chvíli (114–118) Římané z Arménie udělali <a href="/wiki/Arm%C3%A9nie_(provincie)" title="Arménie (provincie)">svou provincii</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%D4%B1%D6%82%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%B5%D6%80%D5%AB_%D5%A4%D5%AB%D6%82%D6%81%D5%A1%D5%A6%D5%B6%D5%A5%D6%80%D5%A8.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/%D4%B1%D6%82%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%B5%D6%80%D5%AB_%D5%A4%D5%AB%D6%82%D6%81%D5%A1%D5%A6%D5%B6%D5%A5%D6%80%D5%A8.png/220px-%D4%B1%D6%82%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%B5%D6%80%D5%AB_%D5%A4%D5%AB%D6%82%D6%81%D5%A1%D5%A6%D5%B6%D5%A5%D6%80%D5%A8.png" decoding="async" width="220" height="164" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/%D4%B1%D6%82%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%B5%D6%80%D5%AB_%D5%A4%D5%AB%D6%82%D6%81%D5%A1%D5%A6%D5%B6%D5%A5%D6%80%D5%A8.png/330px-%D4%B1%D6%82%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%B5%D6%80%D5%AB_%D5%A4%D5%AB%D6%82%D6%81%D5%A1%D5%A6%D5%B6%D5%A5%D6%80%D5%A8.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/%D4%B1%D6%82%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%B5%D6%80%D5%AB_%D5%A4%D5%AB%D6%82%D6%81%D5%A1%D5%A6%D5%B6%D5%A5%D6%80%D5%A8.png/440px-%D4%B1%D6%82%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%B5%D6%80%D5%AB_%D5%A4%D5%AB%D6%82%D6%81%D5%A1%D5%A6%D5%B6%D5%A5%D6%80%D5%A8.png 2x" data-file-width="715" data-file-height="534" /></a><figcaption><a href="/wiki/Vartan_Mamikonjan" title="Vartan Mamikonjan">Vartan Mamikonjan</a></figcaption></figure> Později králové podle okolností střídali vazalství k dalším mocným impériím – <a href="/wiki/Parthsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Parthská říše">Parthské říši</a>, <a href="/wiki/V%C3%BDchodo%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" class="mw-redirect" title="Východořímská říše">Východořímské říší</a> a <a href="/wiki/S%C3%A1s%C3%A1novsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Sásánovská říše">Sásánovské říši</a>. Poslední zbytky autonomie zemi vzala <a href="/wiki/Persk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Perská říše">Perská říše</a>, která ji ponížila na pouhou svou provincii. Peršané se pokusili v Arménii násilně znovu zavést <a href="/wiki/Zoroastrismus" title="Zoroastrismus">zoroastrismus</a>, na což reagovala roku 450 vzpoura <a href="/wiki/Vartan_Mamikonjan" title="Vartan Mamikonjan">Vartana Mamikonjana</a>.<a href="#cite_note-29">[27]</a> Arméni si křesťanství nakonec uhájili, i díky velké <a href="/wiki/Bitva_u_Avarajru" title="Bitva u Avarajru">bitvě u Avarajru</a> roku 451.<a href="#cite_note-30">[28]</a> Západní část země v letech 387–536 ovládala <a href="/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Byzantská říše">Byzantská říše</a>.<a href="#cite_note-31">[29]</a> Arméni se díky společné víře měli šanci účastnit byzantského politického života, někteří to dotáhli dokonce na císařský trůn – Armény byli například císaři <a href="/wiki/Herakleios" title="Herakleios">Herakleios</a> nebo <a href="/wiki/Basileios_I." title="Basileios I.">Basileios I.</a><a href="#cite_note-32">[30]</a> Roku 591 Byzanc dobyla i Peršany ovládaná arménská území. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Středověk">Středověk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Středověk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Středověk">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ani-Cathedral,_Ruine.jpeg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Ani-Cathedral%2C_Ruine.jpeg/220px-Ani-Cathedral%2C_Ruine.jpeg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Ani-Cathedral%2C_Ruine.jpeg/330px-Ani-Cathedral%2C_Ruine.jpeg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Ani-Cathedral%2C_Ruine.jpeg/440px-Ani-Cathedral%2C_Ruine.jpeg 2x" data-file-width="1600" data-file-height="1200" /></a><figcaption>Ruiny katedrály v zaniklém městě <a href="/wiki/Ani" title="Ani">Ani</a></figcaption></figure> Roku 645 však Arménii dobyli <a href="/wiki/Arabov%C3%A9" title="Arabové">Arabové</a> a učinili z ní provincii <a href="/wiki/Chal%C3%ADf%C3%A1t" title="Chalífát">chalífátu</a> pod názvem <a href="/wiki/Arminiya" title="Arminiya">Arminiya</a>.<a href="#cite_note-33">[31]</a> Arménský stát se obnovil v <a href="/wiki/9._stolet%C3%AD" title="9. století">9. století</a>, bývá nazýván <a href="/wiki/Bagratovsk%C3%A1_Arm%C3%A9nie" title="Bagratovská Arménie">Bagratovská Arménie</a>. Existoval v letech 884–1045. Zakladatelem země byl <a href="/wiki/A%C5%A1ot_I." title="Ašot I.">Ašot I.</a>, zvaný též Ašot Veliký, který šikovnou taktikou přiměl Byzanc a Araby, aby Arménii akceptovali jako <a href="/wiki/N%C3%A1razn%C3%ADkov%C3%BD_st%C3%A1t" title="Nárazníkový stát">nárazníkový stát</a> mezi sebou. Ovládl i <a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzii</a>, <a href="/wiki/Kavkazsk%C3%A1_Alb%C3%A1nie" title="Kavkazská Albánie">Kavkazskou Albánii</a> a několik arabských emirátů. Stát měl postupně několik hlavních měst – <a href="/wiki/Bagaran" title="Bagaran">Bagaran</a>, <a href="/wiki/Kars" title="Kars">Kars</a> a <a href="/wiki/Ani" title="Ani">Ani</a>. V Ani, „městě 1001 kostelů“, žilo na vrcholu slávy až 200 000 lidí a patřilo k největším na světě (v 18. století však zcela zaniklo).<a href="#cite_note-34">[32]</a> Když však Byzanc na konci 10. století porazila Araby, zvýšila tlak i na Arménii. V polovině 11. století ji pak zcela ovládla.<figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Cilician_Armenia-cs.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Cilician_Armenia-cs.svg/250px-Cilician_Armenia-cs.svg.png" decoding="async" width="220" height="157" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Cilician_Armenia-cs.svg/330px-Cilician_Armenia-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Cilician_Armenia-cs.svg/500px-Cilician_Armenia-cs.svg.png 2x" data-file-width="2508" data-file-height="1789" /></a><figcaption>Území arménského státu v Kilíkii</figcaption></figure>Další část země brzy urvali <a href="/wiki/Seld%C5%BEuck%C3%A1_dynastie" title="Seldžucká dynastie">seldžučtí Turci</a>, kteří nakonec zabrali i území předtím ovládnuté Byzantinci. Před islamizací tak z Arménie prchly tisíce lidí, včetně bagratovské královské rodiny. Usadili se v <a href="/wiki/Kil%C3%ADkie" title="Kilíkie">Kilíkii</a>, na území dnešního Turecka (a zčásti Sýrie), při pobřeží <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemního moře</a>. Území tehdy ovládala Byzanc a byzantský správce Arménům umožnil zde nalézt nový domov. Ti však brzy ustavili i vlastní stát, který měl dokonce v určitých úsecích (zejména v letech 1198–1375) nezávislost. Tento státní útvar je znám jako <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_v_Kil%C3%ADkii" title="Arménské království v Kilíkii">Arménské království v Kilíkii</a>.<a href="#cite_note-35">[33]</a> K upevnění arménské moci velmi přispěly <a href="/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A9_v%C3%BDpravy" title="Křížové výpravy">křížové výpravy</a>. V křižácích Arméni v Kilíkii získali mocné spojence.<a href="#cite_note-36">[34]</a> Nejvýznamnějším vládcem byl <a href="/wiki/Lev_I._Arm%C3%A9nsk%C3%BD" title="Lev I. Arménský">Lev I.</a>, který zdvojnásobil území království. Rozvrátili ho muslimští <a href="/wiki/Maml%C3%BAck%C3%BD_sultan%C3%A1t" title="Mamlúcký sultanát">Mamlúkové</a> roku 1375. Arméni z Kilíkie pak zčásti migrovali na <a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a>.<a href="#cite_note-37">[35]</a><a href="#cite_note-38">[36]</a> Ti, co zůstali, se ve 20. století zhusta stali oběťmi <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">arménské genocidy</a>. Původní zakavkazská domovina Arménů byla ve 13. století nakrátko ovládnuta <a href="/wiki/Mongolov%C3%A9" title="Mongolové">Mongoly</a> a poté Peršany. Ti se o ni posléze dlouhá léta přetahovali s <a href="/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Osmanská říše">Osmany</a>. Nakonec se víceméně ustálil stav, že západní Arménie byla osmanská, zatímco východní (tedy území celé současné Arménské republiky) byla <a href="/wiki/Saf%C3%ADovci" title="Safíovci">safíovská</a>, tedy perská, potažmo íránská. To platilo až do 19. století. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Novověk">Novověk</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Novověk" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Novověk">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článcích <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A9_%C5%99e%C5%BEe" class="mw-redirect" title="Arménské řeže">Arménské řeže</a> a <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">Arménská genocida</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Armenian_distribution_map.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Armenian_distribution_map.png/250px-Armenian_distribution_map.png" decoding="async" width="220" height="108" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Armenian_distribution_map.png/330px-Armenian_distribution_map.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Armenian_distribution_map.png/500px-Armenian_distribution_map.png 2x" data-file-width="1880" data-file-height="921" /></a><figcaption>Arménské osídlení na počátku 20. století: <div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Přes 50%</div><div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     25-50%</div><div style="padding:0 0 0 1.5em; text-indent:-1.5em;">     Arménské osídlení na počátku 21. století</div></figcaption></figure> Národní identitu Arménům v tomto období pomohla udržet jejich kultura, pěstovaná převážně emigranty v zahraničí. Až začátkem <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> připadla část východní Arménie spolu s východní <a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzií</a> carskému <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusku</a>.<a href="#cite_note-39">[37]</a> Ruská vojska a arménští dobrovolníci roku <a href="/wiki/1827" title="1827">1827</a> ovládli celou východní Arménii (viz <a href="/wiki/Rusko-persk%C3%A1_v%C3%A1lka_(1826%E2%80%931828)" title="Rusko-perská válka (1826–1828)">rusko-perská válka (1826–1828)</a>). Car vyzval arménskou diasporu, aby se navrátila do osvobozené vlasti, kteroužto výzvu asi 60 tisíc Arménů skutečně vyslyšelo, především perských. Začala se rodit moderní arménská politika, klíčovou silou se stala <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_revolu%C4%8Dn%C3%AD_federace" title="Arménská revoluční federace">Arménská revoluční federace</a>.<a href="#cite_note-40">[38]</a> Na osmanských územích vytvářela vojenské jednotky, které chránily arménské vesnice před stále četnějšími masakry. Právě v tom ale nakonec neuspěla, masakry přerostly v regulérní genocidu. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Armenian_woman_kneeling_beside_dead_child_in_field.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Armenian_woman_kneeling_beside_dead_child_in_field.png/220px-Armenian_woman_kneeling_beside_dead_child_in_field.png" decoding="async" width="220" height="138" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Armenian_woman_kneeling_beside_dead_child_in_field.png/330px-Armenian_woman_kneeling_beside_dead_child_in_field.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Armenian_woman_kneeling_beside_dead_child_in_field.png/440px-Armenian_woman_kneeling_beside_dead_child_in_field.png 2x" data-file-width="2479" data-file-height="1551" /></a><figcaption><a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">Arménská genocida</a></figcaption></figure> V závěru 19. století nastaly tzv. <a href="/wiki/Ham%C3%ADdijsk%C3%A9_masakry" title="Hamídijské masakry">arménské řeže</a>, při nichž přišlo o život 100–300 tisíc Arménů.<a href="#cite_note-41">[39]</a> Jakmile Osmané prohráli v <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_balk%C3%A1nsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První balkánská válka">balkánské válce</a> roku 1913, z Evropy musely prchnout statisíce muslimů. Tito frustrovaní Turci se stali základnou radikalizace, jejíž hráz povolila s nástupem <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a>. Arméni (a také <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_genocida" title="Řecká genocida">Řekové</a> a <a href="/wiki/Asyrsk%C3%A1_genocida" title="Asyrská genocida">Asyřané</a>) na území Turecka se stali obětí <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_genocida" title="Arménská genocida">genocidy</a>, během níž přišlo o život zhruba 1,5 miliónu Arménů, dalších 100 tisíc uteklo před pronásledováním do Ruska a jiných zemí.<a href="#cite_note-42">[40]</a><a href="#cite_note-43">[41]</a><a href="#cite_note-44">[42]</a> Po válce <a href="/wiki/Mustafa_Kemal_Atat%C3%BCrk" title="Mustafa Kemal Atatürk">kemalovské</a> Turecko nejenže odmítlo odpovědnost za cokoli z dějin Osmanské říše, ale zvolilo (až do dnešních dnů) politiku zamlčování a popírání genocidy.<a href="#cite_note-45">[43]</a> Ostatní muslimské státy ho v tom podporují. Spojené státy pojem genocida oficiálně použily až v roce 2021, poté co poněkud oslabilo jejich spojenectví s Tureckem.<a href="#cite_note-46">[44]</a><a href="#cite_note-47">[45]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Arménie_v_SSSR">Arménie v SSSR</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Arménie v SSSR" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Arménie v SSSR">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:11thRedArmyYerevan.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/11thRedArmyYerevan.jpg/220px-11thRedArmyYerevan.jpg" decoding="async" width="220" height="162" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/11thRedArmyYerevan.jpg/330px-11thRedArmyYerevan.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/11thRedArmyYerevan.jpg/440px-11thRedArmyYerevan.jpg 2x" data-file-width="1768" data-file-height="1302" /></a><figcaption>Rudá armáda vstupuje v roce 1920 do Jerevanu</figcaption></figure> <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADjnov%C3%A1_revoluce" title="Říjnová revoluce">Říjnová revoluce</a> v roce <a href="/wiki/1917" title="1917">1917</a> vyvolala na Kavkaze neklid. Kavkazským národům se představa života pod <a href="/wiki/Bol%C5%A1evici" title="Bolševici">bolševickou</a> vládou nelíbila. Gruzíni, Arméni a muslimové z Ázerbájdžánu proto v únoru 1918 vyhlásili nezávislou <a href="/wiki/Zakavkazsk%C3%A1_demokratick%C3%A1_federativn%C3%AD_republika" title="Zakavkazská demokratická federativní republika">Zakavkazskou demokratickou federativní republiku</a>.<a href="#cite_note-48">[46]</a> Ta se však rychle rozpadla a Arméni tak vyhlásili <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_republika_(1918%E2%80%931920)" title="Arménská republika (1918–1920)">Arménskou demokratickou republiku</a> (v Arménii nazývanou také První republika), jež měla značné spory se sousedy o hranice (neutichly dodnes).<a href="#cite_note-49">[47]</a><a href="#cite_note-50">[48]</a> V září 1920 na nový stát zaútočila turecká armáda. Válku Arménie prohrála a mír musela vykoupit obrovskými územními ztrátami. V listopadu 1920 arménští bolševici svrhli vládu a požádali sovětské Rusko o ochranu. I mnozí jiní Arméni v tom viděli jedinou cestu, jak Turkům neodevzdat území podle kruté mírové smlouvy. Na konci listopadu 1920 tudíž <a href="/wiki/Invaze_Rud%C3%A9_arm%C3%A1dy_do_Arm%C3%A9nie" title="Invaze Rudé armády do Arménie">obsadila území Arménie</a> <a href="/wiki/Rud%C3%A1_arm%C3%A1da" title="Rudá armáda">Rudá armáda</a>. Rusové a Turci pak v říjnu 1921 podepsali <a href="/wiki/Karsk%C3%A1_smlouva" title="Karská smlouva">Karskou smlouvu</a>, která upravovala hranice mezi oběma státy a skutečně zachránila pro Armény některá území.<a href="#cite_note-51">[49]</a> <a href="/wiki/29._listopad" title="29. listopad">29. listopadu</a> <a href="/wiki/1920" title="1920">1920</a> byla vyhlášena sovětská vláda a o dva roky později Arménie vstoupila do <a href="/wiki/Zakavkazsk%C3%A1_sov%C4%9Btsk%C3%A1_federativn%C3%AD_socialistick%C3%A1_republika" title="Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika">Zakavkazské federace</a> a stala se členem <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">SSSR</a>. Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika zanikla v roce 1936 a vznikla <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_sov%C4%9Btsk%C3%A1_socialistick%C3%A1_republika" title="Arménská sovětská socialistická republika">Arménská sovětská socialistická republika</a>. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Aghasi_Khanjyan_in_his_cabinet.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Aghasi_Khanjyan_in_his_cabinet.jpg/220px-Aghasi_Khanjyan_in_his_cabinet.jpg" decoding="async" width="220" height="164" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Aghasi_Khanjyan_in_his_cabinet.jpg/330px-Aghasi_Khanjyan_in_his_cabinet.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Aghasi_Khanjyan_in_his_cabinet.jpg/440px-Aghasi_Khanjyan_in_his_cabinet.jpg 2x" data-file-width="638" data-file-height="477" /></a><figcaption>Vůdce arménských komunistů <a href="/w/index.php?title=Agasi_Chand%C5%BEian&action=edit&redlink=1" class="new" title="Agasi Chandžian (stránka neexistuje)">Agasi Chandžian</a>. Popravený Stalinem roku 1936</figcaption></figure> Sovětský vůdce <a href="/wiki/Josif_Vissarionovi%C4%8D_Stalin" title="Josif Vissarionovič Stalin">Josif Stalin</a> v roce 1929 zahájil represe arménské církve.<a href="#cite_note-52">[50]</a> V roce 1938 zavraždil jejího vůdce <a href="/w/index.php?title=Choren_Muradpekjan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Choren Muradpekjan (stránka neexistuje)">Chorena Muradpekjana</a> a uzavřel sídlo církve ve <a href="/wiki/Vaghar%C5%A1apat" title="Vagharšapat">Vagharšapatu</a>. Církev pak fungovala jako podzemní nebo v diaspoře. V rámci tzv. <a href="/wiki/Velk%C3%A1_%C4%8Distka" title="Velká čistka">Velké čistky</a> nechal Stalin zlikvidovat celé vedení <a href="/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_Arm%C3%A9nie" title="Komunistická strana Arménie">Komunistické strany Arménie</a>, mj. za pomoci jiného Arména, <a href="/wiki/Anast%C3%A1z_Ivanovi%C4%8D_Mikojan" title="Anastáz Ivanovič Mikojan">Anastase Mikojana</a>. V rámci <a href="/wiki/Velk%C3%A1_%C4%8Distka" title="Velká čistka">Velké čistky</a> bylo popraveno 4 530 Arménů, obviněni byli většinou z arménského nacionalismu, nebo obvyklého <a href="/wiki/Trockismus" title="Trockismus">trockismu</a>.<a href="#cite_note-53">[51]</a> Popraven byl i slavný básník <a href="/wiki/Jeghi%C5%A1e_%C4%8Carenc" title="Jeghiše Čarenc">Jeghiše Čarenc</a>. Jak bylo pro stalinistickou éru typické, přesouvaly se i tisíce lidí. Desítky tisíc Arménů byly deportovány ve 30. letech na <a href="/wiki/Sibi%C5%99" title="Sibiř">Sibiř</a>. K dalším deportacím Arménů z pobřežní oblasti došlo v roce 1948, kdy bylo 58 000 údajných příznivců Arménské revoluční federace a Řeků nuceno přestěhovat se do <a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstánu</a>.<figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Ruins_in_Spitak_after_the_1988_earthquake.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Ruins_in_Spitak_after_the_1988_earthquake.jpg/250px-Ruins_in_Spitak_after_the_1988_earthquake.jpg" decoding="async" width="220" height="137" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Ruins_in_Spitak_after_the_1988_earthquake.jpg/330px-Ruins_in_Spitak_after_the_1988_earthquake.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Ruins_in_Spitak_after_the_1988_earthquake.jpg/500px-Ruins_in_Spitak_after_the_1988_earthquake.jpg 2x" data-file-width="3076" data-file-height="1918" /></a><figcaption>Zemětřesení v roce 1988, město <a href="/wiki/Spitak" title="Spitak">Spitak</a></figcaption></figure>Ve <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové válce</a> padlo v řadách Rudé armády čtvrt milionu Arménů. Stalin, vědom si obrovských populačních ztrát, po válce udělal kampaň mezi arménskou diasporou v zahraničí. Sovětský svaz nabídl zahraničním Arménům uhradit cestu a byt zdarma, pokud se vrátí do vlasti. 150 000 z nich tuto nabídku akceptovalo.<a href="#cite_note-54">[52]</a> 24. dubna 1965 zaplavily Jerevan desítky tisíc Arménů, aby připomněly světu hrůzy arménské genocidy. Jednalo se o první veřejnou demonstraci v SSSR, která měla nacionální příchuť.<a href="#cite_note-55">[53]</a> Protože však útočila na Turecko, které bylo členem <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a>, úřady to akceptovaly. Sovětskou Arménii postihlo v roce <a href="/wiki/1988" title="1988">1988</a> silné zemětřesení o síle 7,2 stupně <a href="/wiki/Richterova_stupnice" title="Richterova stupnice">Richterovy stupnice</a>, v důsledku kterého zahynulo nejméně 50 000 lidí.<a href="#cite_note-56">[54]</a> Humanitární pomoci se, spolu s dalšími zeměmi, zúčastnilo i <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československo</a>. S touto pomocí jsou spojeny počátky české humanitární organizace <a href="/wiki/%C4%8Clov%C4%9Bk_v_t%C3%ADsni" title="Člověk v tísni">Člověk v tísni</a>.<a href="#cite_note-57">[55]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Spor_o_Náhorní_Karabach">Spor o Náhorní Karabach</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Spor o Náhorní Karabach" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Spor o Náhorní Karabach">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článcích <a href="/wiki/N%C3%A1horn%C3%AD_Karabach" title="Náhorní Karabach">Náhorní Karabach</a> a <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_v%C3%A1lka_o_N%C3%A1horn%C3%AD_Karabach" title="První válka o Náhorní Karabach">První válka o Náhorní Karabach</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Armenia-vector-map.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Armenia-vector-map.svg/220px-Armenia-vector-map.svg.png" decoding="async" width="220" height="220" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Armenia-vector-map.svg/330px-Armenia-vector-map.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Armenia-vector-map.svg/440px-Armenia-vector-map.svg.png 2x" data-file-width="3000" data-file-height="3000" /></a><figcaption>Arménie (červeně) s <a href="/wiki/Republika_Arcach" title="Republika Arcach">Náhornokarabašskou republikou</a> (modře). Situace po roce 1994.</figcaption></figure> V roce <a href="/wiki/1920" title="1920">1920</a> nesouhlasil sovětský <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a> s připojením Náhorního Karabachu, který byl z velké většiny osídlen Armény, k sovětské Arménii, a tak byl spolu s <a href="/wiki/Nachi%C4%8Devansk%C3%A1_autonomn%C3%AD_republika" title="Nachičevanská autonomní republika">Nachičevanem</a> roku <a href="/wiki/1923" title="1923">1923</a> připojen k Ázerbájdžánu. Během sovětské éry Arménie bezúspěšně usilovala o připojení Karabachu ke svému území. Roku <a href="/wiki/1987" title="1987">1987</a> se zformovalo arménské hnutí za připojení k Arménii. V říjnu t. r. pak Ázerbájdžán zakázal výuku arménských dějin na karabašských školách. Snahy <a href="/wiki/Moskva" title="Moskva">Moskvy</a> o urovnání konfliktu byly neúspěšné, a tak byl Náhorní Karabach v lednu <a href="/wiki/1988" title="1988">1988</a> podřízen přímo ústřední vládě <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">SSSR</a>. S tímto postupem nesouhlasila ani jedna strana. V roce 1988 začaly boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem o tuto oblast, které se ještě vyostřily po rozpadu <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">SSSR</a>.<a href="#cite_note-58">[56]</a> <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> na protest proti obsazení Náhorního Karabachu uzavřelo arménské hranice. <a href="/wiki/28._listopad" title="28. listopad">28. listopadu</a> <a href="/wiki/1989" title="1989">1989</a> byl vrácen pod správu Ázerbájdžánu, ale Arménie ho hned <a href="/wiki/1._prosinec" title="1. prosinec">1. prosince</a> anektovala. V letech <a href="/wiki/1991" title="1991">1991</a> až <a href="/wiki/1994" title="1994">1994</a> probíhala o karabašské území mezi oběma zeměmi <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_v%C3%A1lka_o_N%C3%A1horn%C3%AD_Karabach" title="První válka o Náhorní Karabach">válka</a>. Dočasným východiskem se stalo příměří z <a href="/wiki/16._kv%C4%9Bten" title="16. květen">16. května</a> <a href="/wiki/1994" title="1994">1994</a>. Výsledkem byl Karabach z 92,5 % ovládaný arménsko–karabašskými silami, které měly pod kontrolou také dalších 5 celých okresů (a 2 částečně) mimo vlastní Karabach. Celkově tak karabašští Arméni kontrolovali 13,4 % rozlohy Ázerbájdžánu. Vojenské střety byly od roku 1988 doprovázeny exodem azerských a arménských menšin z území sousedního státu. Z Ázerbájdžánu odešlo 413 000 Arménů, zatímco Arménii v důsledku konfliktu opustilo 724 000 Azerů.<a href="#cite_note-59">[57]</a> K nové eskalaci konfliktu došlo v roce 2016, kdy vypukly intenzívní boje podél celé hranice s Náhorním Karabachem.<a href="#cite_note-60">[58]</a><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Nagorno-Karabakh_war_map_(2020).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Nagorno-Karabakh_war_map_%282020%29.svg/220px-Nagorno-Karabakh_war_map_%282020%29.svg.png" decoding="async" width="220" height="152" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Nagorno-Karabakh_war_map_%282020%29.svg/330px-Nagorno-Karabakh_war_map_%282020%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Nagorno-Karabakh_war_map_%282020%29.svg/440px-Nagorno-Karabakh_war_map_%282020%29.svg.png 2x" data-file-width="667" data-file-height="462" /></a><figcaption>Situace po válce v roce 2020</figcaption></figure>V červenci 2020 byly <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsko-%C3%A1zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1nsk%C3%A9_st%C5%99ety_(%C4%8Dervenec_2020)" title="Arménsko-ázerbájdžánské střety (červenec 2020)">ozbrojené střety</a> obnoveny. Ty se nepodařilo uklidnit a v září vypukla regulérní válka, tzv. <a href="/wiki/Druh%C3%A1_v%C3%A1lka_o_N%C3%A1horn%C3%AD_Karabach" title="Druhá válka o Náhorní Karabach">druhá válka o Náhorní Karabach</a>. Ázerbájdžánská armáda útočila s podporou <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecka</a>, hlavní velmocenské opory <a href="/wiki/Ilham_Alijev" title="Ilham Alijev">alijevského</a> režimu, Arméni se spoléhali na pomoc <a href="/wiki/Vladimir_Putin" title="Vladimir Putin">putinovského</a> Ruska, která však nepřišla v takové míře, v jakou věřili. Šestitýdenní boje přinesly Ázerbájdžánu územní zisky. Podle mírové smlouvy, podepsané pod Putinovou patronací, si obě strany ponechaly kontrolu nad právě ovládanými územími – Arménie tak sice udržela většinu Náhorního Karabachu, ale Ázerbájdžánu musela odevzdat tři karabašské okresy (<a href="/w/index.php?title=Okres_Kelbad%C5%BEar&action=edit&redlink=1" class="new" title="Okres Kelbadžar (stránka neexistuje)">Kelbadžar</a>, <a href="/wiki/A%C4%9Fdam_(raj%C3%B3n)" title="Ağdam (rajón)">Ağdam</a> a <a href="/wiki/La%C4%8Dinsk%C3%BD_koridor" title="Lačinský koridor">Lačin</a>) a pozemní koridor do <a href="/wiki/Nachi%C4%8Devansk%C3%A1_autonomn%C3%AD_republika" title="Nachičevanská autonomní republika">nachičevanské exklávy</a>.<a href="#cite_note-61">[59]</a> Z původních 11 450 km², které byly před válkou pod kontrolou <a href="/wiki/Republika_Arcach" title="Republika Arcach">Republiky Arcach</a>, se její území zmenšilo na 3 170 km². Tento výsledek byl v Ázerbájdžánu oslavován jako velké vítězství, naopak v Arménii způsobil nepokoje a krizi.<a href="#cite_note-62">[60]</a> Během bojů padlo asi 4 000 arménských vojáků.<a href="#cite_note-63">[61]</a> V pozemním koridoru mezi Arménií a oblastí Náhorního Karabachu začaly dle mírové smlouvy působit síly <a href="/wiki/Ozbrojen%C3%A9_s%C3%ADly_Rusk%C3%A9_federace" title="Ozbrojené síly Ruské federace">ruské armády</a>.<a href="#cite_note-64">[62]</a> To označili pozorovatelé za geopolitické vítězství Ruska.<a href="#cite_note-65">[63]</a> Arménský separatistický stát se stal závislý na úzkém <a href="/wiki/La%C4%8Dinsk%C3%BD_koridor" title="Lačinský koridor">Lačinském koridoru</a>, jímž udržoval spojení s Arménií. Podle příměří z roku 2020 měl být kontrolován Ruskem, brzy se však ukázalo, že ho fakticky kontroluje Ázerbájdžán.<a href="#cite_note-66">[64]</a> Tím se situace arménského Karabachu stala neudržitelnou. V květnu 2023 Arménie uvedla, že je ochotná uznat Karabach za součást Ázerbájdžánu.<a href="#cite_note-67">[65]</a> V září 2023 Ázerbájdžán porušil příměří, <a href="/wiki/Konflikt_v_N%C3%A1horn%C3%ADm_Karabachu_(2023)" class="mw-redirect" title="Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)">provedl bleskový vojenský úder</a> na Arcach a celé území Náhorního Karabachu dostal pod svou kontrolu.<a href="#cite_note-68">[66]</a><a href="#cite_note-69">[67]</a> Arménský spojenec Rusko separatistům nepomohlo, patrně kvůli rostoucím sporům s Arménií a svému válečnému vytížení v <a href="/wiki/Rusko-ukrajinsk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Rusko-ukrajinská válka">konfliktu na Ukrajině</a>.<a href="#cite_note-70">[68]</a><a href="#cite_note-71">[69]</a> Vzápětí po dobytí Karabachu začal exodus arménského obyvatelstva z něj.<a href="#cite_note-72">[70]</a><a href="#cite_note-73">[71]</a> Republika Arcach oznámila konec své existence k 1. lednu 2024.<a href="#cite_note-74">[72]</a> Spory s Ázerbájdžánem o Karabach byly dlouho klíčovým tématem arménské politiky i <a href="/wiki/Geopolitika" title="Geopolitika">geopolitiky</a> – nutily mj. Arménii k inklinaci k Rusku, od něhož si slibovala vojenskou záštitu před Azery podporovanými Tureckem. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Nezávislá_Arménie">Nezávislá Arménie</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Nezávislá Arménie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Nezávislá Arménie">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:CSTO_Collective_Security_Council_meeting_Kremlin,_Moscow_2012-12-19_04.jpeg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/CSTO_Collective_Security_Council_meeting_Kremlin%2C_Moscow_2012-12-19_04.jpeg/250px-CSTO_Collective_Security_Council_meeting_Kremlin%2C_Moscow_2012-12-19_04.jpeg" decoding="async" width="220" height="136" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/CSTO_Collective_Security_Council_meeting_Kremlin%2C_Moscow_2012-12-19_04.jpeg/330px-CSTO_Collective_Security_Council_meeting_Kremlin%2C_Moscow_2012-12-19_04.jpeg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/CSTO_Collective_Security_Council_meeting_Kremlin%2C_Moscow_2012-12-19_04.jpeg/500px-CSTO_Collective_Security_Council_meeting_Kremlin%2C_Moscow_2012-12-19_04.jpeg 2x" data-file-width="1100" data-file-height="678" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ser%C5%BE_Sarkisjan" title="Serž Sarkisjan">Serž Sarkisjan</a> (vpravo) v <a href="/wiki/Vladimir_Putin" title="Vladimir Putin">Vladimirem Putinem</a> roku 2012</figcaption></figure> V roce <a href="/wiki/1991" title="1991">1991</a> se konalo referendum o odtržení. Zastánci samostatnosti v něm drtivě zvítězili a 21. září 1991 Arménie vyhlásila samostatnost. K mezinárodnímu uznání však došlo až po <a href="/wiki/Rozpad_Sov%C4%9Btsk%C3%A9ho_svazu" title="Rozpad Sovětského svazu">rozpuštění Sovětského svazu</a> 25. prosince 1991. Arménie se pak stala součástí <a href="/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Společenství nezávislých států">SNS</a>. Prvním prezidentem nového státu byl lidovým hlasováním 16. října 1991 zvolen <a href="/wiki/Levon_Ter-Petrosjan" title="Levon Ter-Petrosjan">Levon Ter-Petrosjan</a>, vůdce Karabašského hnutí, jež vzniklo v roce 1988 v Arménii i Karabachu a usilovalo o připojení Horního Karabachu k Arménii. V roce <a href="/wiki/1999" title="1999">1999</a> byl při <a href="/wiki/St%C5%99elba_v_arm%C3%A9nsk%C3%A9m_parlamentu" title="Střelba v arménském parlamentu">zasedání parlamentu zavražděn</a> nacionalistickými teroristy premiér <a href="/wiki/Vazgen_Sarkisjan" title="Vazgen Sarkisjan">Vazgen Sarkisjan</a>, což následně vedlo k částečné ekonomické i společenské krizi v zemi.<a href="#cite_note-75">[73]</a> V roce 2018 byla přijata ústavní reforma, po níž zásadní role v politickém systému přešla z prezidenta na premiéra. Prezident <a href="/wiki/Armen_Sarkisjan" title="Armen Sarkisjan">Armen Sarkisjan</a> kvůli tomu v roce 2022 rezignoval, bez pravomocí neviděl způsob jak dál ovlivňovat dění v zemi.<a href="#cite_note-76">[74]</a> Roku 2018 vypukly <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_revoluce_2018" title="Arménská revoluce 2018">protivládní protesty</a>, které ukončily desetiletou vládu <a href="/wiki/Ser%C5%BE_Sarkisjan" title="Serž Sarkisjan">Serže Sarkisjana</a> a dostaly k moci <a href="/wiki/Nikol_Pa%C5%A1injan" title="Nikol Pašinjan">Nikolu Pašinjana</a>.<a href="#cite_note-77">[75]</a> Pašinjan udržel moc i po <a href="/wiki/Druh%C3%A1_v%C3%A1lka_o_N%C3%A1horn%C3%AD_Karabach" title="Druhá válka o Náhorní Karabach">prohrané válce</a> v Karabachu, když zvítězil ve volbách roku 2021.<a href="#cite_note-78">[76]</a> V roce 2023 Ázerbájdžán podnikl <a href="/wiki/T%C5%99et%C3%AD_v%C3%A1lka_o_N%C3%A1horn%C3%AD_Karabach" title="Třetí válka o Náhorní Karabach">rozsáhlý útok</a> proti území v <a href="/wiki/N%C3%A1horn%C3%AD_Karabach" title="Náhorní Karabach">Náhorním Karabachu</a>. Arménie poté souhlasila, že území uzná jako součást Ázerbájdžánu, podmiňuje to však zaručením bezpečí pro místní Armény.<a href="#cite_note-79">[77]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Státní_symboly">Státní symboly</h2>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Státní symboly" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Státní symboly">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vlajka">Vlajka</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Vlajka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlajka">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_vlajka" title="Arménská vlajka">Arménská vlajka</a>.</div> Arménská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy: červeným, modrým a oranžovým. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Znak">Znak</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Znak" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Znak">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Arm%C3%A9nie" title="Státní znak Arménie">Státní znak Arménie</a>.</div> Arménský státní znak má ve <a href="/wiki/%C5%A0t%C3%ADt_(heraldika)" title="Štít (heraldika)">štítu</a> zobrazeny znaky čtyř království (dynastií) historické Arménie: <ul><li>1. pole – <a href="/wiki/Bagrationov%C3%A9" title="Bagrationové">Bagrationové</a></li> <li>2. pole – <a href="/wiki/Arsakovci" title="Arsakovci">Arsakovci</a></li> <li>3. pole – <a href="/wiki/Arta%C5%A1ovci" title="Artašovci">Artašovci</a> (Artaxidovci)</li> <li>4. pole – <a href="/wiki/Rubenid%C3%A9" title="Rubenidé">Rubenidé</a> (Rubenovci)</li></ul> V <a href="/wiki/Srde%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1t%C3%ADt_(heraldika)" title="Srdeční štít (heraldika)">srdečním štítku</a> je zobrazena hora <a href="/wiki/Ararat" title="Ararat">Ararat</a> s <a href="/wiki/Noemova_archa" title="Noemova archa">Noemovou archou</a>. Štít drží orlice (heraldicky vpravo) a lev (vlevo) a pod štítem zobrazen <a href="/wiki/Me%C4%8D" title="Meč">meč</a>, ratolest, snop klasů, řetěz a stuha. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hymna">Hymna</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Hymna" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Hymna">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_hymna" title="Arménská hymna">Arménská hymna</a>.</div> Arménská hymna je píseň Mer Hayrenik (<a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">česky</a> Naše vlasti). Autorem písně je Barsegh Kanachyan. Slova Mikael Nalbandian. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Geografie">Geografie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Geografie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Geografie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/w/index.php?title=Geografie_Arm%C3%A9nie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Geografie Arménie (stránka neexistuje)">Geografie Arménie</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Am-map_-_2.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Am-map_-_2.png/220px-Am-map_-_2.png" decoding="async" width="220" height="236" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/75/Am-map_-_2.png 1.5x" data-file-width="330" data-file-height="354" /></a><figcaption>Mapa Arménie</figcaption></figure> Arménie je <a href="/wiki/Vnitrozemsk%C3%BD_st%C3%A1t" title="Vnitrozemský stát">vnitrozemský stát</a> ležící na území zvaném <a href="/wiki/Zakavkazsko" class="mw-redirect" title="Zakavkazsko">Zakavkazsko</a>. Území Arménie má plochu 29 743 kilometrů čtverečních. Krajina je hornatá, nadmořská výška na celém území neklesne pod 390 metrů nad mořem.<figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Aragats_mountain,_Aragatsotn,_Armenia.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/Aragats_mountain%2C_Aragatsotn%2C_Armenia.jpg/220px-Aragats_mountain%2C_Aragatsotn%2C_Armenia.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/Aragats_mountain%2C_Aragatsotn%2C_Armenia.jpg/330px-Aragats_mountain%2C_Aragatsotn%2C_Armenia.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/Aragats_mountain%2C_Aragatsotn%2C_Armenia.jpg/440px-Aragats_mountain%2C_Aragatsotn%2C_Armenia.jpg 2x" data-file-width="1600" data-file-height="1067" /></a><figcaption><a href="/wiki/Aragac" title="Aragac">Aragac</a></figcaption></figure>Velkou část povrchu tvoří <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_vyso%C4%8Dina" title="Arménská vysočina">Arménská vysočina</a>, která je z velké části sopečného původu. Do Arménie zasahuje i horské pásmo <a href="/wiki/Mal%C3%BD_Kavkaz" title="Malý Kavkaz">Malého Kavkazu</a> a vysokohorské pohoří <a href="/wiki/Ararat" title="Ararat">Ararat</a>, kde se také nachází oficiální nejvyšší hora Arménie (<a href="/wiki/Aragac" title="Aragac">Aragac</a>, 4090 m n. m.). Arméni však za svoji považují i biblickou horu <a href="/wiki/Ararat" title="Ararat">Ararat</a> (5134 m n. m.), kterou mají dokonce ve státním znaku, která však leží asi kilometr od hranic v muslimském <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecku</a>. Po tisíciletí obývali území kolem Araratu právě Arméni. Avšak po <a href="/wiki/Genocida" title="Genocida">genocidě</a> osmanskými Turky v letech 1913–1920 zůstalo kdysi velké Arménii pouze malé území. V době největší územní expanze v 1. století př. n. l. se arménské království rozkládalo od <a href="/wiki/St%C5%99edozemn%C3%AD_mo%C5%99e" title="Středozemní moře">Středozemního</a> až ke <a href="/wiki/Kaspick%C3%A9_mo%C5%99e" title="Kaspické moře">Kaspickému moři.</a> Průměrná nadmořská výška Arménie je 1792 metrů nad mořem, tedy desátá nejvyšší na světě. Hory pokrývají 85,9 % povrchu, to je víc než ve <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarsku</a> nebo v <a href="/wiki/Nep%C3%A1l" title="Nepál">Nepálu</a>.<figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sevanavank-both.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Sevanavank-both.jpg/220px-Sevanavank-both.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Sevanavank-both.jpg/330px-Sevanavank-both.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Sevanavank-both.jpg/440px-Sevanavank-both.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="600" /></a><figcaption>Jezero <a href="/wiki/Sevan" title="Sevan">Sevan</a></figcaption></figure>Významnou řekou je <a href="/wiki/Araks" title="Araks">Araks</a>, která tvoří hranici s Tureckem a Íránem. Většinu Arménie odvodňuje právě Araks nebo jeho přítok <a href="/wiki/Hrazdan" title="Hrazdan">Hrazdan</a>. Tok Araksu na území Arménie je dlouhý 158 km, je tak nejdelší arménskou řekou. Druhou nejdelší je <a href="/wiki/Achurjan_(%C5%99eka)" title="Achurjan (řeka)">Achurjan</a>, třetí <a href="/wiki/Vorotan" title="Vorotan">Vorotan</a>, další dva z přítoků Araksu. Všechny arménské řeky jsou odvodňovány do <a href="/wiki/Kaspick%C3%A9_mo%C5%99e" title="Kaspické moře">Kaspického moře</a>. Největším jezerem je <a href="/wiki/Sevan" title="Sevan">Sevan</a>, největším i na celém Kavkaze. Má rozlohu 1264 kilometrů čtverečních a jde o jedno z největších sladkovodních vysoko položených jezer na světě (nachází se v nadmořské výšce 1900 m n. m.). Je napájeno 28 řekami. Pouze 10 % přitékající vody je odváděno řekou Hrazdan, zatímco zbývajících 90 % se odpařuje. Jezero poskytuje asi 90 % ryb a 80 % raků v Arménii. Klima je převážně <a href="/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_podneb%C3%AD" title="Kontinentální podnebí">kontinentální</a>, vyznačující se velmi horkými léty a velmi chladnými zimami. Nízká úroveň vlhkosti však zmírňuje vliv vysokých teplot. Kvůli suchému létu zde převládají <a href="/wiki/Semiaridn%C3%AD_podneb%C3%AD" title="Semiaridní podnebí">polopouštní</a> a <a href="/wiki/Step" title="Step">stepní</a> vegetace. Jara jsou krátká, zatímco podzimy jsou dlouhé. Řídké lesy pokrývají pouze sedminu území. Kvůli hornaté krajině je rozšiřování zemědělských oblastí obtížné. V roce <a href="/wiki/1988" title="1988">1988</a> zemi postihlo <a href="/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD_v_Arm%C3%A9nii_1988" title="Zemětřesení v Arménii 1988">zemětřesení</a> o síle 7,2 stupně magnitudy, které připravilo o život více než 50 000 lidí především ve městech <a href="/wiki/Spitak" title="Spitak">Spitak</a>, Leninakan (dnes <a href="/wiki/Gjumri" title="Gjumri">Gjumri</a>) a Kirovakan (dnes <a href="/wiki/Vanadzor" title="Vanadzor">Vanadzor</a>).<a href="#cite_note-80">[78]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Politický_systém">Politický systém</h2>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Politický systém" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Politický systém">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/w/index.php?title=Politick%C3%BD_syst%C3%A9m_Arm%C3%A9nie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Politický systém Arménie (stránka neexistuje)">Politický systém Arménie</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:2014_Erywa%C5%84,_Budynek_Zgromadzenia_Narodowego_Republiki_Armenii.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/2014_Erywa%C5%84%2C_Budynek_Zgromadzenia_Narodowego_Republiki_Armenii.jpg/220px-2014_Erywa%C5%84%2C_Budynek_Zgromadzenia_Narodowego_Republiki_Armenii.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/2014_Erywa%C5%84%2C_Budynek_Zgromadzenia_Narodowego_Republiki_Armenii.jpg/330px-2014_Erywa%C5%84%2C_Budynek_Zgromadzenia_Narodowego_Republiki_Armenii.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/2014_Erywa%C5%84%2C_Budynek_Zgromadzenia_Narodowego_Republiki_Armenii.jpg/440px-2014_Erywa%C5%84%2C_Budynek_Zgromadzenia_Narodowego_Republiki_Armenii.jpg 2x" data-file-width="4288" data-file-height="2412" /></a><figcaption>Budova Národního shromáždění</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Yerevan,_Government_House,_Government_of_Armenia,_Republic_Square,_Armenia.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Yerevan%2C_Government_House%2C_Government_of_Armenia%2C_Republic_Square%2C_Armenia.jpg/220px-Yerevan%2C_Government_House%2C_Government_of_Armenia%2C_Republic_Square%2C_Armenia.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Yerevan%2C_Government_House%2C_Government_of_Armenia%2C_Republic_Square%2C_Armenia.jpg/330px-Yerevan%2C_Government_House%2C_Government_of_Armenia%2C_Republic_Square%2C_Armenia.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Yerevan%2C_Government_House%2C_Government_of_Armenia%2C_Republic_Square%2C_Armenia.jpg/440px-Yerevan%2C_Government_House%2C_Government_of_Armenia%2C_Republic_Square%2C_Armenia.jpg 2x" data-file-width="4912" data-file-height="2763" /></a><figcaption>Sídlo vlády</figcaption></figure> Arménie je <a href="/wiki/Zastupitelsk%C3%A1_demokracie" title="Zastupitelská demokracie">zastupitelská parlamentní demokratická</a> <a href="/wiki/Republika" title="Republika">republika</a>. Podle ústavy až do roku 2018 fungovala jako <a href="/wiki/Poloprezidentsk%C3%A1_republika" title="Poloprezidentská republika">poloprezidentská republika</a>. Podle současné arménské ústavy je prezident hlavou státu, která má převážně reprezentativní funkce, zatímco předseda vlády stojí v čele vlády a vykonává výkonnou moc. Zákonodárnou moc má od roku 1995 Národní shromáždění, což je <a href="/wiki/Unikameralismus" title="Unikameralismus">jednokomorový</a> parlament, který má 105 členů.<a href="#cite_note-Fischer-2018-81">[79]</a> Arménie má všeobecné volební právo pro osoby starší osmnácti let. Vzhledem k špatným historickým zkušenostem má Arménie komplikované vztahy se dvěma sousedy, Tureckem a Ázerbájdžánem. To vede arménskou zahraniční politiku k udržování úzkých vztahů s <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Ruskem</a>, jež do značné míry garantuje arménskou bezpečnost. Arménie se připojila k celní unii <a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Běloruska</a>, <a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstánu</a> a Ruska a k <a href="/wiki/Eurasijsk%C3%BD_ekonomick%C3%BD_svaz" title="Eurasijský ekonomický svaz">Eurasijské hospodářské unii</a>. Na druhou stranu sympatizuje Arménie také se západním světem a snaží se budovat dobré vztahy s <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_unie" title="Evropská unie">EU</a> a <a href="/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance" title="Severoatlantická aliance">NATO</a>. Roku 2011 začala jednání o partnerství s EU. Arménie se podílela na operaci NATO v Kosovu (<a href="/wiki/KFOR" title="KFOR">KFOR</a>). Tradičním spojencem Arménie v Evropě jsou <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a> a <a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a>; v obou zemích žije velká arménská komunita. Spolupráce Arménie s Ruskem je ale v západním světě přijímána s nevůlí. Organizace <a href="/wiki/Freedom_House" title="Freedom House">Freedom House</a>, financovaná přímo americkou vládou, označila roku 1999 a znovu v roce 2007 Arménii jen za "částečně svobodnou zemi" a roku 2008 dokonce za poloautoritářský režim. Všechny volby od roku 1995 vyhrála <a href="/wiki/Republik%C3%A1nsk%C3%A1_strana_Arm%C3%A9nie" title="Republikánská strana Arménie">Republikánská strana Arménie</a> (Hajastani Hanrapetakan Kusaktsutjun). Tato nejvlivnější síla v zemi také vždy sestavovala vládu. Je označována za nacionálně-konzervativní. Hlásí se k ideologii zvané <a href="/w/index.php?title=Tseghakronismus&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tseghakronismus (stránka neexistuje)">tseghakronismus</a>, která zdůrazňuje spjatost arménské identity s náboženstvím a církví. Hlavním tvůrcem této ideologie byl politik <a href="/wiki/Garegin_Nzhdeh" title="Garegin Nzhdeh">Garegin Nzhdeh</a>, klíčová postava <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_republika_(1918%E2%80%931920)" title="Arménská republika (1918–1920)">první arménské republiky</a> (1918–1921), jehož <a href="/wiki/Antikomunismus" title="Antikomunismus">antikomunismus</a> jej ovšem za <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a> přivedl ke spolupráci s německými <a href="/wiki/Nacismus" title="Nacismus">nacisty</a>. Tseghakronismus je i kvůli tomu někdy označován za <a href="/wiki/Rasismus" title="Rasismus">rasistickou</a> ideologii. Výhrady k němu kvůli tomu mají i někteří představitelé Republikánské strany Arménie, formuloval je například arménský premiér <a href="/wiki/Andranik_Markarjan" title="Andranik Markarjan">Andranik Markarjan</a>. Jiní republikáni vnímají tseghakronismus spíše jako historický relikt a posouvají stranu k neideologickému středu. Představitel Republikánské strany Arménie <a href="/wiki/Ser%C5%BE_Sarkisjan" title="Serž Sarkisjan">Serž Sarkisjan</a> byl prezidentem od roku 2008 do roku 2018. Hegemonii strany odstranily až nepokoje roku 2018 a nástup strany Společenská smlouva (K'aghak'atsiakan pajmanagir) <a href="/wiki/Nikol_Pa%C5%A1injan" title="Nikol Pašinjan">Nikoly Pašinjana</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Administrativní_dělení">Administrativní dělení</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Administrativní dělení" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Administrativní dělení">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Armenia_map_numbered.svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Armenia_map_numbered.svg/250px-Armenia_map_numbered.svg.png" decoding="async" width="200" height="204" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Armenia_map_numbered.svg/330px-Armenia_map_numbered.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Armenia_map_numbered.svg/500px-Armenia_map_numbered.svg.png 2x" data-file-width="725" data-file-height="740" /></a><figcaption>Arménské provincie</figcaption></figure> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Arm%C3%A9nie" title="Administrativní dělení Arménie">Administrativní dělení Arménie</a>.</div> Arménie se dělí na <a href="/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Arm%C3%A9nie" title="Administrativní dělení Arménie">10 provincií</a> (marzer, sg. marz) a hlavní město: <ol><li><a href="/wiki/Aragacotn" title="Aragacotn">Aragacotn</a> (Արագածոտնի մարզ, Aragac'otni marz)</li> <li><a href="/wiki/Ararat_(provincie)" title="Ararat (provincie)">Ararat</a> (Արարատի մարզ, Ararati marz)</li> <li><a href="/wiki/Armavir_(provincie)" title="Armavir (provincie)">Armavir</a> (Արմավիրի մարզ, Armaviri marz)</li> <li><a href="/wiki/Gegharkunik" title="Gegharkunik">Gegharkunik</a> (Գեղարքունիքի մարզ, Gegharkhunikhi marz)</li> <li><a href="/wiki/Kotajk" title="Kotajk">Kotajk</a> (Կոտայքի մարզ, Kotajkhi marz)</li> <li><a href="/wiki/Lorri" title="Lorri">Lorri</a> (Լոռու մարզ, Lorru marz)</li> <li><a href="/wiki/%C5%A0irak" title="Širak">Širak</a> (Շիրակի մարզ, Širaki marz)</li> <li><a href="/wiki/Sjunik" title="Sjunik">Sjunik</a> (Սյունիքի մարզ, Sjunikhi marz)</li> <li><a href="/wiki/Tavu%C5%A1" title="Tavuš">Tavuš</a> (Տավուշի մարզ, Tavuši marz)</li> <li><a href="/wiki/Vajoc_Dzor" title="Vajoc Dzor">Vajoc Dzor</a> (Վայոց Ձորի մարզ, Vajocʰ Dzori marz)</li> <li><a href="/wiki/Jerevan" title="Jerevan">Jerevan</a> (Երևան, Jervan)</li></ol> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Ekonomika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Ekonomika">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Ekonomika_Arm%C3%A9nie" title="Ekonomika Arménie">Ekonomika Arménie</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%D5%91%D5%B8%D6%82%D5%B5%D6%81_%D5%84%D5%A1%D5%B7%D5%BF%D5%B8%D6%81%D5%AB_%D5%BA%D5%B8%D5%B2%D5%B8%D5%BF%D5%A1%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B4.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/%D5%91%D5%B8%D6%82%D5%B5%D6%81_%D5%84%D5%A1%D5%B7%D5%BF%D5%B8%D6%81%D5%AB_%D5%BA%D5%B8%D5%B2%D5%B8%D5%BF%D5%A1%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B4.jpg/220px-%D5%91%D5%B8%D6%82%D5%B5%D6%81_%D5%84%D5%A1%D5%B7%D5%BF%D5%B8%D6%81%D5%AB_%D5%BA%D5%B8%D5%B2%D5%B8%D5%BF%D5%A1%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B4.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/%D5%91%D5%B8%D6%82%D5%B5%D6%81_%D5%84%D5%A1%D5%B7%D5%BF%D5%B8%D6%81%D5%AB_%D5%BA%D5%B8%D5%B2%D5%B8%D5%BF%D5%A1%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B4.jpg/330px-%D5%91%D5%B8%D6%82%D5%B5%D6%81_%D5%84%D5%A1%D5%B7%D5%BF%D5%B8%D6%81%D5%AB_%D5%BA%D5%B8%D5%B2%D5%B8%D5%BF%D5%A1%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B4.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/%D5%91%D5%B8%D6%82%D5%B5%D6%81_%D5%84%D5%A1%D5%B7%D5%BF%D5%B8%D6%81%D5%AB_%D5%BA%D5%B8%D5%B2%D5%B8%D5%BF%D5%A1%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B4.jpg/440px-%D5%91%D5%B8%D6%82%D5%B5%D6%81_%D5%84%D5%A1%D5%B7%D5%BF%D5%B8%D6%81%D5%AB_%D5%BA%D5%B8%D5%B2%D5%B8%D5%BF%D5%A1%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B4.jpg 2x" data-file-width="2592" data-file-height="1456" /></a><figcaption>Protesty proti zdražování elektřiny v červnu 2015</figcaption></figure> Připojení Arménie k <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">SSSR</a> mělo výrazný vliv na rozvoj průmyslu. Ze země se pomalu stal rozvinutý průmyslovo-zemědělský stát. Arménie vyvážela stroje, textil a spotřební výrobky. Po rozpadu <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">SSSR</a> v roce 1991 země zrušila zemědělská družstva a o zemědělskou výrobu se starají drobní rolníci. Průmysl prošel začátkem 90. let obdobím stagnace, ale nová vláda začala s liberalizací ekonomiky. Ta od roku <a href="/wiki/1995" title="1995">1995</a> zaznamenává růst. Významnou je v zemi těžba <a href="/wiki/Ne%C5%BEelezn%C3%A9_kovy" title="Neželezné kovy">barevných kovů</a>, zejména <a href="/wiki/M%C4%9B%C4%8F" title="Měď">mědi</a>, <a href="/wiki/Olovo" title="Olovo">olova</a>, <a href="/wiki/Zinek" title="Zinek">zinku</a>, <a href="/wiki/%C5%BDelezn%C3%A1_ruda" title="Železná ruda">železné rudy</a>, <a href="/wiki/Zlato" title="Zlato">zlata</a> a <a href="/wiki/St%C5%99%C3%ADbro" title="Stříbro">stříbra</a>. V zemi se také zpracovávají <a href="/wiki/Diamant" title="Diamant">diamanty</a> a vyrábějí <a href="/wiki/%C5%A0perk" title="Šperk">šperky</a>. Pilířem ekonomiky je také potravinářský průmysl, výroba automobilů, pneumatik a elektromotorů a přesné strojírenství. Tradiční je textilní výroba (zejm. <a href="/wiki/Koberec" title="Koberec">koberce</a>, pletené zboží a obuv) a výroba hudebních nástrojů. Vzhledem k hornaté krajině lze k zemědělství využít jen 46 % plochy země. Většina obdělávané půdy leží nad hranicí 1000 m n. m. Z toho vyplývá specializace na pěstování rostlin, ovoce (zejm. <a href="/wiki/Broskev" title="Broskev">broskve</a>, <a href="/wiki/Meru%C5%88ka_obecn%C3%A1" title="Meruňka obecná">meruňky</a> a <a href="/wiki/Slivo%C5%88_%C5%A1vestka" title="Slivoň švestka">švestky</a>) a vína.  Dlouhodobým problémem arménského hospodářství je poměrně vysoká <a href="/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost" title="Nezaměstnanost">nezaměstnanost</a> (18,5 procenta v roce 2015), proti tomu růst <a href="/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt" title="Hrubý domácí produkt">HDP</a> je ve srovnání se západní Evropou rychlý (7,2 procenta roku 2012, 3,7 procenta v roce 2015).<a href="#cite_note-:0-82">[80]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Energetika">Energetika</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Energetika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Energetika">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Metsamor_NPP_aerial_view_1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Metsamor_NPP_aerial_view_1.jpg/250px-Metsamor_NPP_aerial_view_1.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Metsamor_NPP_aerial_view_1.jpg/330px-Metsamor_NPP_aerial_view_1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Metsamor_NPP_aerial_view_1.jpg/500px-Metsamor_NPP_aerial_view_1.jpg 2x" data-file-width="1000" data-file-height="750" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Mecamor" title="Jaderná elektrárna Mecamor">Jaderná elektrárna Mecamor</a></figcaption></figure> Arménie patří k několika málo zemím v Asii, které provozují <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna" title="Jaderná elektrárna">jadernou elektrárnu</a>, Jedná se o <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Mecamor" title="Jaderná elektrárna Mecamor">Jadernou elektrárnu Mecamor</a>, která se nachází přibližně 30 kilometrů západně od hlavního města <a href="/wiki/Jerevan" title="Jerevan">Jerevanu</a>. Byla postavena již v 70. letech, má tedy sovětský typ reaktorů. Zemětřesení v roce 1988 způsobilo odstavení a následné uzavření elektrárny. <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a> a <a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a> však svojí ekonomickou a přepravní blokádou následně způsobili výpadky elektřiny v Arménii. V některých oblastech musela vláda omezit dodávky elektřiny na hodinu denně. Roku 1993 tak rozhodla o znovuspuštění druhého bloku. Elektrárna dnes dodává do sítě asi 40 % spotřeby elektřiny v Arménii. Je považována za jednu z nejnebezpečnějších jaderných elektráren na světě.<a href="#cite_note-83">[81]</a> Jako jedna z mála dnes provozovaných elektráren nemá ochranný kontejnment, který by při výbuchu zadržel trosky, a navíc leží v relativně tektonicky aktivní oblasti. Životnost elektrárny měla vypršet v roce 2016, kvůli jejímu významu byla ale prodloužena s tím, že reaktor bude modernizován za účasti <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Ruska</a>. V roce 2022 Rusko a Arménie podepsali memorandum o výstavbě nového jaderného bloku poblíž Mecamoru.<a href="#cite_note-84">[82]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Doprava">Doprava</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Doprava" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Doprava">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Zvartnots_airport.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Zvartnots_airport.jpg/220px-Zvartnots_airport.jpg" decoding="async" width="220" height="124" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Zvartnots_airport.jpg/330px-Zvartnots_airport.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Zvartnots_airport.jpg/440px-Zvartnots_airport.jpg 2x" data-file-width="1024" data-file-height="576" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_leti%C5%A1t%C4%9B_Zvartnots" class="mw-redirect" title="Mezinárodní letiště Zvartnots">Mezinárodní letiště Zvartnots</a></figcaption></figure> Největším mezinárodním letištěm v zemi je <a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_leti%C5%A1t%C4%9B_Zvartnots" class="mw-redirect" title="Mezinárodní letiště Zvartnots">letiště Zvartnots</a>. Leží asi 12 km západně od hlavního města. Otevřeno bylo v roce 1961. V roce 2001 ho na třicet let získala do užívání argentinská společnost Corporación America vlastněná podnikatelem arménského původu <a href="/w/index.php?title=Eduardo_Eurnekian&action=edit&redlink=1" class="new" title="Eduardo Eurnekian (stránka neexistuje)">Eduardo Eurnekianem</a>, pátým nejbohatším Argentincem. V roce 2013 bylo letiště na Emerging Airports Conference and Exhibition v <a href="/wiki/Dubaj" title="Dubaj">Dubaji</a> vyhlášeno nejlepším letištěm <a href="/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Společenství nezávislých států">Společenství nezávislých států</a>.<a href="#cite_note-85">[83]</a> Arménská síť veřejné dopravy hustě spojuje hlavní města a mnoho vesnic. Ve velkých městech, jako je Jerevan, Gyumri, Vanadzor nebo Armavir, jsou autobusová nádraží vybavena čekárnou a pokladnou, v jiných městech jsou autobusová nádraží jen parkoviště bez přístřešků. Trasy jsou většinou obsluhovány technicky zastaralými minivany <a href="/wiki/GAZelle" title="GAZelle">GAZelle</a> s kapacitou pouze 15 cestujících. Autobusový systém má problémy s kapacitou, zejména v Jerevanu, kde jsou vozidla vždy přetížena. Vlaky a metro nabízejí vyšší standard a fungují spolehlivě, ale obsluhují pouze několik tras. V Jerevanu neexistuje systém jízdenek, cestující platí řidiči při výstupu. Cestující na vnitrostátních autobusových linkách si mohou zakoupit jízdenku v pokladnách na autobusových stanicích nebo zaplatit řidiči před nástupem do vozidla. Vlakové jízdenky se prodávají na železničních stanicích. Časy odjezdů a jízdné jsou zveřejněny na webu <a href="/w/index.php?title=Transport_for_Armenia&action=edit&redlink=1" class="new" title="Transport for Armenia (stránka neexistuje)">Transport for Armenia</a>. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Republic_Square_Metro_Station_Fountains_in_Yerevan_2019-06-20v2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Republic_Square_Metro_Station_Fountains_in_Yerevan_2019-06-20v2.jpg/250px-Republic_Square_Metro_Station_Fountains_in_Yerevan_2019-06-20v2.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Republic_Square_Metro_Station_Fountains_in_Yerevan_2019-06-20v2.jpg/330px-Republic_Square_Metro_Station_Fountains_in_Yerevan_2019-06-20v2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Republic_Square_Metro_Station_Fountains_in_Yerevan_2019-06-20v2.jpg/500px-Republic_Square_Metro_Station_Fountains_in_Yerevan_2019-06-20v2.jpg 2x" data-file-width="5472" data-file-height="3648" /></a><figcaption>Vstup do stanice metra Náměstí republiky v Jerevanu</figcaption></figure> V hlavním městě Jerevanu existuje systém metra. Od roku 1999 nese název <a href="/wiki/Metro_v_Jerevanu" title="Metro v Jerevanu">Jerevanské metro Karena Demirčjana</a>. Metro má jednu trasu o délce 13,4 kilometru, na níž se nachází deset stanic. Jeho výstavba začala roku 1972 a otevřeno bylo v roce 1981, jakožto osmé metro v <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">SSSR</a> (tehdy mělo čtyři stanice a 7,6 kilometru). Metro si získalo velkou oblibu a důvěru cestujících zejména po roce 1988, kdy odolalo <a href="/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD_v_Arm%C3%A9nii_1988" title="Zemětřesení v Arménii 1988">velkému zemětřesení</a>, jež Arménii toho roku postihlo; fungovalo již druhý den po zemětřesení. Cestující podzemní dráhou musí zakoupit plastový žeton u pokladny a použít žeton k otevření turniketu ve stanici. Dne 1. prosince 2021 Arménie zahájila vlastní trajektovou přepravu svého zboží z gruzínského přístavu <a href="/wiki/Poti" title="Poti">Poti</a> do ruského Port Kavkazu. Tato trajektová doprava je napojena na arménský a na euroasijský železniční systém, čímž dochází ke zvýšení konkurenceschopnosti arménské ekonomiky s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem.<a href="#cite_note-86">[84]</a><a href="#cite_note-87">[85]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Obyvatelstvo">Obyvatelstvo</h2>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Obyvatelstvo" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Obyvatelstvo">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Obyvatelstvo_Arm%C3%A9nie" title="Obyvatelstvo Arménie">Obyvatelstvo Arménie</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bev%C3%B6lkerungspyramide_Armenien_2016.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Bev%C3%B6lkerungspyramide_Armenien_2016.png/220px-Bev%C3%B6lkerungspyramide_Armenien_2016.png" decoding="async" width="220" height="153" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Bev%C3%B6lkerungspyramide_Armenien_2016.png/330px-Bev%C3%B6lkerungspyramide_Armenien_2016.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Bev%C3%B6lkerungspyramide_Armenien_2016.png/440px-Bev%C3%B6lkerungspyramide_Armenien_2016.png 2x" data-file-width="610" data-file-height="425" /></a><figcaption>Populační pyramida v roce 2016</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:ArmenianDiaspora.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/ArmenianDiaspora.png/250px-ArmenianDiaspora.png" decoding="async" width="220" height="96" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/ArmenianDiaspora.png/330px-ArmenianDiaspora.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/ArmenianDiaspora.png/500px-ArmenianDiaspora.png 2x" data-file-width="1425" data-file-height="625" /></a><figcaption>Arménské obyvatelstvo ve světě (diaspora)</figcaption></figure> Arménie má k roku 2024 3 015 400 obyvatel<a href="#cite_note-88">[86]</a> a je třetí nejhustěji osídlenou z bývalých sovětských republik. Po rozpadu <a href="/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%BD_svaz" title="Sovětský svaz">Sovětského svazu</a> se vyskytl problém s poklesem počtu obyvatel v důsledku zvýšené míry <a href="/wiki/Emigrace" title="Emigrace">emigrace</a>. V posledních letech se míra emigrace snížila a od roku 2012 lze pozorovat dokonce určitý nárůst počtu obyvatel.<a href="#cite_note-89">[87]</a> Arménie má poměrně početnou <a href="/wiki/Diaspora" title="Diaspora">zahraniční diasporu</a> (podle některých odhadů 8 milionů, což výrazně převyšuje 3 miliony obyvatel samotné Arménie), jejíž komunity existují po celém světě. Největší arménské komunity mimo Arménii lze nalézt v <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusku</a>, <a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francii</a>, <a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Íránu</a>, <a href="/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">Spojených státech</a>, <a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzii</a>, <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrii</a>, <a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanonu</a>, <a href="/wiki/Argentina" title="Argentina">Argentině</a>, <a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálii</a>, <a href="/wiki/Kanada" title="Kanada">Kanadě</a>, Řecku či <a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izraeli</a> (prastará tisícová komunita ve starém <a href="/wiki/Jeruzal%C3%A9m" title="Jeruzalém">Jeruzalémě</a>). V Turecku stále žije 40 000 až 70 000 Arménů (většinou v Istanbulu a jeho okolí).<a href="#cite_note-90">[88]</a> Národnostně je Arménie mimořádně homogenní: 98,1 % obyvatel tvoří <a href="/wiki/Arm%C3%A9ni" title="Arméni">Arméni</a>; následují <a href="/wiki/Jez%C3%ADdov%C3%A9" title="Jezídové">jezidští</a> <a href="/wiki/Kurdov%C3%A9" title="Kurdové">Kurdové</a> (1,1 %) a <a href="/wiki/Rusov%C3%A9" title="Rusové">Rusové</a> (0,5 %). V minulosti tvořili významnou menšinu v Arménii <a href="/wiki/Azerov%C3%A9" title="Azerové">Azerové</a>, na konci 80. let asi 2,5% obyvatel, ovšem odešli ze země po začátku konfliktu o Náhorní Karabach. V protisměru z Ázerbájdžánu zamířilo do Arménie mnoho etnických Arménů. 139 000 jich žije v Náhorním Karabachu, kde tvoří většinu obyvatel. <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mount_Ararat_and_the_Yerevan_skyline.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Mount_Ararat_and_the_Yerevan_skyline.jpg/220px-Mount_Ararat_and_the_Yerevan_skyline.jpg" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Mount_Ararat_and_the_Yerevan_skyline.jpg/330px-Mount_Ararat_and_the_Yerevan_skyline.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Mount_Ararat_and_the_Yerevan_skyline.jpg/440px-Mount_Ararat_and_the_Yerevan_skyline.jpg 2x" data-file-width="5184" data-file-height="3456" /></a><figcaption>Hlavní město Jerevan, v pozadí hora <a href="/wiki/Ararat" title="Ararat">Ararat</a></figcaption></figure>Jediným oficiálním jazykem v zemi je <a href="/wiki/Arm%C3%A9n%C5%A1tina" title="Arménština">arménština</a>. Arménštinou mluví drtivá většina obyvatel, okolo 96 %. Mnoho lidí v zemi (95%) velmi dobře ovládá i <a href="/wiki/Ru%C5%A1tina" title="Ruština">ruštinu</a>, což je dáno historickou i současnou spoluprací s Ruskem. Arménština je pro cizince obtížná především proto, že užívá specifické, prastaré originální písmo. Tvůrcem této unikátní <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A9_p%C3%ADsmo" title="Arménské písmo">arménské abecedy</a> byl <a href="/wiki/Mesrop_Ma%C5%A1toc" title="Mesrop Maštoc">Mesrop Maštoc</a>, a to již roku 405.<a href="#cite_note-91">[89]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Náboženství">Náboženství</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Náboženství" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Náboženství">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD_Arm%C3%A9nie" class="mw-redirect" title="Náboženství Arménie">Náboženství Arménie</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%D4%BD%D5%A1%D5%B2%D5%B8%D5%B2%D6%85%D6%80%D5%B0%D5%B6%D5%A7%D6%84.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/%D4%BD%D5%A1%D5%B2%D5%B8%D5%B2%D6%85%D6%80%D5%B0%D5%B6%D5%A7%D6%84.jpg/220px-%D4%BD%D5%A1%D5%B2%D5%B8%D5%B2%D6%85%D6%80%D5%B0%D5%B6%D5%A7%D6%84.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/%D4%BD%D5%A1%D5%B2%D5%B8%D5%B2%D6%85%D6%80%D5%B0%D5%B6%D5%A7%D6%84.jpg/330px-%D4%BD%D5%A1%D5%B2%D5%B8%D5%B2%D6%85%D6%80%D5%B0%D5%B6%D5%A7%D6%84.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/%D4%BD%D5%A1%D5%B2%D5%B8%D5%B2%D6%85%D6%80%D5%B0%D5%B6%D5%A7%D6%84.jpg/440px-%D4%BD%D5%A1%D5%B2%D5%B8%D5%B2%D6%85%D6%80%D5%B0%D5%B6%D5%A7%D6%84.jpg 2x" data-file-width="2848" data-file-height="2136" /></a><figcaption><a href="/wiki/Vaghar%C5%A1apat" title="Vagharšapat">Ečmiadzin</a></figcaption></figure> Arménské království jako první státní útvar na světě přijalo roku 301 <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD" title="Křesťanství">křesťanství</a> jakožto <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Státní náboženství">státní náboženství</a>.<a href="#cite_note-92">[90]</a> Dva z <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Ježíšových</a> <a href="/wiki/Apo%C5%A1tol" title="Apoštol">apoštolů</a>, <a href="/wiki/Juda_Tade%C3%A1%C5%A1" title="Juda Tadeáš">Juda Tadeáš</a> a <a href="/wiki/Bartolom%C4%9Bj_(apo%C5%A1tol)" title="Bartoloměj (apoštol)">Bartoloměj</a>, působili v Arménii již v 1. století.<a href="#cite_note-93">[91]</a> K <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_apo%C5%A1tolsk%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Arménská apoštolská církev">arménské apoštolské církvi</a>, nejstarší národní církvi na světě, se hlásí takřka 95 % obyvatelstva.<a href="#cite_note-:0-82">[80]</a> Za zakladatele arménské církve je považován <a href="/wiki/%C5%98eho%C5%99_Osv%C4%9Btitel" title="Řehoř Osvětitel">Řehoř Osvětitel</a>. Církev je řazena mezi tzv. <a href="/wiki/Starobyl%C3%A9_v%C3%BDchodn%C3%AD_c%C3%ADrkve" title="Starobylé východní církve">starobylé východní církve</a>. Významným duchovním centrem země je malé město <a href="/wiki/Vaghar%C5%A1apat" title="Vagharšapat">Ečmiadzin</a> ležící asi 25 kilometrů západně od Jerevanu, kde se nachází katedrála Mayr Tačar; zde sídlí i tzv. katholikos, tedy hlava arménské apoštolské církve. V září roku 1855 byl na <a href="/wiki/Z%C3%A1kupy_(z%C3%A1mek)" title="Zákupy (zámek)">zámku v Zákupech</a> na návštěvě u excísaře <a href="/wiki/Ferdinand_I._Dobrotiv%C3%BD" title="Ferdinand I. Dobrotivý">Ferdinanda I. Dobrotivého</a> arcibiskup Arménů <a href="/w/index.php?title=Arihtazes_Azaria&action=edit&redlink=1" class="new" title="Arihtazes Azaria (stránka neexistuje)">Arihtazes Azaria</a>.<a href="#cite_note-Bezděz_09“-94">[92]</a><figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jezida_templo_en_aknali%C4%89o.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Jezida_templo_en_aknali%C4%89o.jpg/180px-Jezida_templo_en_aknali%C4%89o.jpg" decoding="async" width="180" height="175" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Jezida_templo_en_aknali%C4%89o.jpg/270px-Jezida_templo_en_aknali%C4%89o.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8d/Jezida_templo_en_aknali%C4%89o.jpg/360px-Jezida_templo_en_aknali%C4%89o.jpg 2x" data-file-width="1080" data-file-height="1052" /></a><figcaption>Jezídský chrám v Aknalichu</figcaption></figure>Existuje i <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Arménská katolická církev">Arménská katolická církev</a>, která je ve <a href="/wiki/Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Katolická církev">společenství s Římskokatolickou církví</a>.<a href="#cite_note-95">[93]</a> Působit začala v zemi až v 19. století, své hlavní sídlo má stále v <a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanonu</a>, v Arménii má asi 750 tisíc vyznavačů. Specifickou je pravoslavná ruská sekta <a href="/w/index.php?title=Molokan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Molokan (stránka neexistuje)">Molokanů</a>.<a href="#cite_note-96">[94]</a> Kurdové žijící na západě země praktikují <a href="/wiki/Zoroastrismus" title="Zoroastrismus">zoroastrismus</a> a <a href="/wiki/%C5%A0amanismus" title="Šamanismus">šamanismus</a>. Většina <a href="/wiki/Azerov%C3%A9" title="Azerové">Azerů</a> vyznávajících <a href="/wiki/Isl%C3%A1m" title="Islám">islám</a> utekla během konfliktu o Náhorní Karabach do Ázerbájdžánu. Stále ale v Arménii působí malá skupina vyznavačů <a href="/wiki/Jez%C3%ADdismus" title="Jezídismus">jezídismu</a>. Chrám <a href="/w/index.php?title=Quba_M%C3%AAr%C3%AA_D%C3%AEwan%C3%AA&action=edit&redlink=1" class="new" title="Quba Mêrê Dîwanê (stránka neexistuje)">Quba Mêrê Dîwanê</a>, postavený v arménské vesnici <a href="/w/index.php?title=Aknalich&action=edit&redlink=1" class="new" title="Aknalich (stránka neexistuje)">Aknalich</a> roku 2019, je v současnosti největším jezídským svatostánkem na světě.<a href="#cite_note-97">[95]</a><a href="#cite_note-98">[96]</a> Židovská komunita v Arménii má prastarou historii sahající až do 1. století.<a href="#cite_note-99">[97]</a> Historik 5. století <a href="/wiki/Movses_Chorenaci" title="Movses Chorenaci">Moses Chorenaci</a> tvrdil, že prvních 10 tisíc židů přivlekl do Arménie <a href="/wiki/Tigran%C3%A9s_Velik%C3%BD" title="Tigranés Veliký">Tigranes Veliký</a> (95–55 př. n. l.) jakožto zajatce po svém vpádu do severního Izraele. Ve 4. století zesílila židovská emigrace a mnoho arménských měst prý bylo vyloženě židovských. <a href="/wiki/S%C3%A1s%C3%A1novci" title="Sásánovci">Sásánovci</a> ale většinu z nich přesídlili do Íránu. Komunity se začaly objevovat znovu v 19. století, často vyhnané z ruského území. Tento vzorec se opakoval i v sovětské éře, židé se stěhovali do Arménie kvůli atmosféře náboženské a etnické tolerance, kterou v <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_sov%C4%9Btsk%C3%A1_federativn%C3%AD_socialistick%C3%A1_republika" title="Ruská sovětská federativní socialistická republika">Ruské SSR</a> nebo <a href="/wiki/Ukrajinsk%C3%A1_sov%C4%9Btsk%C3%A1_socialistick%C3%A1_republika" title="Ukrajinská sovětská socialistická republika">Ukrajinské SSR</a> nenacházeli. Po druhé světové válce se počet židovských obyvatel zvýšil na přibližně 5 000. V roce 1959 dosáhla židovská populace v sovětské Arménii vrcholu, přibližně 10 000 lidí. Zejména židovská inteligence byla do Arménie přitahována i v 60. a 70. letech možná nejliberálnější společností v Sovětském svazu. Na konci sovětské éry a po rozpadu Sovětského svazu však došlo k mohutnému odlivu židovské populace do <a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izraele</a>, takže dnes se odhaduje na pouhých 750 osob. Pozoruhodným jevem je, že teprve po tomto exodu byl zaznamenán v zemi zvýšený <a href="/wiki/Antisemitismus" title="Antisemitismus">antisemitismus</a>, v minulosti v Arménii zcela netypický.<a href="#cite_note-100">[98]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kultura">Kultura</h2>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Kultura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Kultura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_kultura" title="Arménská kultura">Arménská kultura</a>.</div> Turecká genocida a útlak zplodily rozsáhlou arménskou diasporu, která rozšířila arménskou kulturu do více než 120 zemí světa. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hudba">Hudba</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Hudba" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Hudba">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Khachaturian.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Khachaturian.jpg/180px-Khachaturian.jpg" decoding="async" width="180" height="202" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Khachaturian.jpg/270px-Khachaturian.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Khachaturian.jpg/359px-Khachaturian.jpg 2x" data-file-width="533" data-file-height="599" /></a><figcaption>Skladatel <a href="/wiki/Aram_Cha%C4%8Daturjan" title="Aram Chačaturjan">Aram Chačaturjan</a></figcaption></figure> Doma i ve světě se prosadila řada osobností. Významným hudebním skladatelem byl <a href="/wiki/Aram_Cha%C4%8Daturjan" title="Aram Chačaturjan">Aram Chačaturjan</a>, autor slavného <a href="/wiki/%C5%A0avlov%C3%BD_tanec" title="Šavlový tanec">Šavlového tance</a>. Zakladatelem moderní arménské hudby byl <a href="/wiki/Komitas" title="Komitas">Komitas</a>.<a href="#cite_note-101">[99]</a> Představiteli klasické hudby byli též <a href="/wiki/Alexander_Arutjunjan" class="mw-redirect" title="Alexander Arutjunjan">Alexander Arutjunjan</a>, <a href="/wiki/Avet_Terterjan" title="Avet Terterjan">Avet Terterjan</a>, <a href="/wiki/Arno_Babajanjan" title="Arno Babajanjan">Arno Babajanjan</a>, <a href="/wiki/Tigran_Mansurjan" title="Tigran Mansurjan">Tigran Mansurjan</a> či <a href="/wiki/Alexander_Spendiarjan" title="Alexander Spendiarjan">Alexander Spendiarjan</a>. <a href="/wiki/Mikael_Tariverdjev" title="Mikael Tariverdjev">Mikael Tariverdjev</a> byl znám především jako autor filmové a televizní hudby (např. seriál <a href="/wiki/Sedmn%C3%A1ct_zastaven%C3%AD_jara" title="Sedmnáct zastavení jara">Sedmnáct zastavení jara</a>). Z interpretů se prosadily operní pěvkyně <a href="/wiki/Lusine_Zakarjan" title="Lusine Zakarjan">Lusine Zakarjanová</a>, <a href="/wiki/Gohar_Gasparjan" title="Gohar Gasparjan">Gohar Gasparjanová</a>, <a href="/wiki/Zara_Doluchanova" title="Zara Doluchanova">Zara Doluchanova</a>, <a href="/w/index.php?title=Hasmik_Papjanov%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hasmik Papjanová (stránka neexistuje)">Hasmik Papjanová</a> a <a href="/wiki/Maria_Guleghina" title="Maria Guleghina">Maria Guleghina</a>. Úspěchů dosáhla i houslistka <a href="/w/index.php?title=Anahit_Cicikjanov%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Anahit Cicikjanová (stránka neexistuje)">Anahit Cicikjanová</a>. Z jazzových hudebníků patří k nejznámějším <a href="/wiki/Tigran_Hamasjan" title="Tigran Hamasjan">Tigran Hamasjan</a>, kombinující jazzové postupy s arménskou lidovou hudbou.<a href="#cite_note-102">[100]</a><a href="#cite_note-103">[101]</a> V populární hudbě se prosadili někteří představitelé arménské diaspory, například francouzský šansoniér <a href="/wiki/Charles_Aznavour" title="Charles Aznavour">Charles Aznavour</a>, americká zpěvačka <a href="/wiki/Cher" title="Cher">Cher</a>, nebo členové skupiny <a href="/wiki/System_of_a_Down" title="System of a Down">System of a Down</a> vytvořené téměř výhradně příslušníky americké arménské komunity (<a href="/wiki/Serj_Tankian" title="Serj Tankian">Serj Tankian</a>, <a href="/wiki/Shavo_Odadjian" title="Shavo Odadjian">Shavo Odadjian</a>, <a href="/wiki/John_Dolmayan" title="John Dolmayan">John Dolmayan</a>, <a href="/wiki/Daron_Malakian" title="Daron Malakian">Daron Malakian</a>, <a href="/wiki/Ontronik_Khachaturian" title="Ontronik Khachaturian">Ontronik Khachaturian</a>). V arménské populární hudbě se prosadila například zpěvačka <a href="/wiki/Sirusho" title="Sirusho">Sirusho</a>. Mezi oblíbené lidové hudební nástroje patří <a href="/wiki/Duduk" title="Duduk">duduk</a>.<a href="#cite_note-104">[102]</a> Hráč na duduk <a href="/wiki/Djivan_Gasparyan" class="mw-redirect" title="Djivan Gasparyan">Djivan Gasparyan</a> si získal mezinárodní renomé.<a href="#cite_note-105">[103]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_literatura" title="Arménská literatura">Arménská literatura</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sayat-Nova_2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Sayat-Nova_2.jpg/220px-Sayat-Nova_2.jpg" decoding="async" width="220" height="119" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Sayat-Nova_2.jpg/330px-Sayat-Nova_2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Sayat-Nova_2.jpg/440px-Sayat-Nova_2.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="433" /></a><figcaption><a href="/wiki/Saja%C5%A5-Nova" title="Sajať-Nova">Sajať-Nova</a></figcaption></figure> Nejznámějším spisovatelem arménského původu je patrně <a href="/wiki/William_Saroyan" title="William Saroyan">William Saroyan</a>, ovšem ten působil v diaspoře. Zakladatelem arménské literární tradice je <a href="/wiki/Mesrop_Ma%C5%A1toc" title="Mesrop Maštoc">Mesrop Maštoc</a>, který vytvořil <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A9_p%C3%ADsmo" title="Arménské písmo">arménské písmo</a> a přeložil do arménštiny <a href="/wiki/Nov%C3%BD_z%C3%A1kon" title="Nový zákon">Nový zákon</a>. <a href="/wiki/%C5%98eho%C5%99_z_Nareku" title="Řehoř z Nareku">Řehoř z Nareku</a>, autor 10. století, sepsal slavné veršované dílo Kniha nářku.<a href="#cite_note-106">[104]</a> Nejvýraznější představitelem kavkazské středověké <a href="/wiki/Trubad%C3%BAr" title="Trubadúr">trubadúrské poezie</a>, tzv. ašughů ("slavíků"), byl <a href="/wiki/Saja%C5%A5-Nova" title="Sajať-Nova">Sajať-Nova</a> (rodným jménem Harutjun Sajatjan). Jedním z jazyků, v nichž psal své verše, byla i arménština a sám se považoval za Arména. Byl dvorním pěvcem kharthlo-kachetinského krále <a href="/wiki/Erekle_II." title="Erekle II.">Erekla II.</a> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Charents.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Charents.jpg/180px-Charents.jpg" decoding="async" width="180" height="217" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Charents.jpg/270px-Charents.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Charents.jpg 2x" data-file-width="306" data-file-height="369" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jeghi%C5%A1e_%C4%8Carenc" title="Jeghiše Čarenc">Jeghiše Čarenc</a></figcaption></figure> Zakladatelem moderní arménské literatury byl <a href="/wiki/Cha%C4%8Datur_Abovjan" title="Chačatur Abovjan">Chačatur Abovjan</a>. Nejvíce oceňován je jeho román Rány Arménie.<a href="#cite_note-107">[105]</a> Napsal ho v roce 1841 a publikoval posmrtně v roce 1858. Byl to první román napsaný v moderní <a href="/wiki/Arm%C3%A9n%C5%A1tina" title="Arménština">arménštině</a>. Za hlavního Abovjanova následníka bývá označován <a href="/wiki/Mikajel_Nalbandjan" title="Mikajel Nalbandjan">Mikajel Nalbandjan</a>. K významným autorům 19. století patří též <a href="/wiki/Hovhannes_Tumanjan" title="Hovhannes Tumanjan">Hovhannes Tumanjan</a>, který má status národního básníka.<a href="#cite_note-108">[106]</a> Na počátku 20. století podobné postavení získal <a href="/wiki/Avetik_Isahakjan" title="Avetik Isahakjan">Avetik Isahakjan</a>. K důležitým jménům <a href="/wiki/Meziv%C3%A1le%C4%8Dn%C3%A9_obdob%C3%AD" title="Meziválečné období">meziválečné éry</a> patří básník <a href="/wiki/Jeghi%C5%A1e_%C4%8Carenc" title="Jeghiše Čarenc">Jeghiše Čarenc</a>, který se stal obětí <a href="/wiki/Josif_Vissarionovi%C4%8D_Stalin" title="Josif Vissarionovič Stalin">stalinského</a> teroru během tzv. <a href="/wiki/Velk%C3%A1_%C4%8Distka" title="Velká čistka">Velké čistky</a>,<a href="#cite_note-109">[107]</a> <a href="/wiki/Zabel_Jesajanov%C3%A1" title="Zabel Jesajanová">Zabel Jesajanová</a>, jež byla jedinou ženou na neblaze proslulém seznamu arménských intelektuálů určených k deportaci z Osmanské říše roku 1915, přímá oběť arménské genocidy <a href="/wiki/Daniel_Varujan" title="Daniel Varujan">Daniel Varujan</a> nebo publicistka <a href="/wiki/Diana_Abgar" title="Diana Abgar">Diana Abgar</a>, která šířila povědomí o arménské genocidě a jiných mezinárodněpolitických otázkách z <a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonska</a>, kde zůstala poté, co tam byla v letech 1918–1920 velvyslankyní jen krátce existující <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_republika_(1918%E2%80%931920)" title="Arménská republika (1918–1920)">první arménské republiky</a>.<a href="#cite_note-110">[108]</a> Po druhé světové válce formovali arménskou poezii zvláště <a href="/wiki/Hovhannes_%C5%A0iraz" title="Hovhannes Širaz">Hovhannes Širaz</a> a jeho manželka <a href="/wiki/Silva_Kaputikjanov%C3%A1" title="Silva Kaputikjanová">Silva Kaputikjanová</a>. Novinář <a href="/wiki/Hrant_Dink" title="Hrant Dink">Hrant Dink</a> byl zavražděn v roce 2007 tureckými nacionalisty.<a href="#cite_note-111">[109]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Film">Film</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Film" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Film">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%D5%8D%D5%A5%D6%80%D5%A3%D5%A5%D5%B5_%D5%93%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%BB%D5%A1%D5%B6%D5%B8%D5%BE.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/%D5%8D%D5%A5%D6%80%D5%A3%D5%A5%D5%B5_%D5%93%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%BB%D5%A1%D5%B6%D5%B8%D5%BE.jpg/250px-%D5%8D%D5%A5%D6%80%D5%A3%D5%A5%D5%B5_%D5%93%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%BB%D5%A1%D5%B6%D5%B8%D5%BE.jpg" decoding="async" width="200" height="156" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/%D5%8D%D5%A5%D6%80%D5%A3%D5%A5%D5%B5_%D5%93%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%BB%D5%A1%D5%B6%D5%B8%D5%BE.jpg/330px-%D5%8D%D5%A5%D6%80%D5%A3%D5%A5%D5%B5_%D5%93%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%BB%D5%A1%D5%B6%D5%B8%D5%BE.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/%D5%8D%D5%A5%D6%80%D5%A3%D5%A5%D5%B5_%D5%93%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%BB%D5%A1%D5%B6%D5%B8%D5%BE.jpg/500px-%D5%8D%D5%A5%D6%80%D5%A3%D5%A5%D5%B5_%D5%93%D5%A1%D6%80%D5%A1%D5%BB%D5%A1%D5%B6%D5%B8%D5%BE.jpg 2x" data-file-width="600" data-file-height="468" /></a><figcaption><a href="/wiki/Sergej_Parad%C5%BEanov" title="Sergej Paradžanov">Sergej Paradžanov</a></figcaption></figure> V sovětském filmu se prosadil režisér <a href="/wiki/Sergej_Parad%C5%BEanov" title="Sergej Paradžanov">Sergej Paradžanov</a>, který je uznáván především za své snímky Stíny zapomenutých předků (1964) či Barva granátového jablka (1969), jenž je věnován životu <a href="/wiki/Saja%C5%A5-Nova" title="Sajať-Nova">Sajať-Novy</a>. Po těchto úspěších se sovětským úřadům znelíbil a byl uvězněn, mj. za <a href="/wiki/Homosexualita" title="Homosexualita">homosexualitu</a>. K režii se mohl vrátit až v 80. letech (např. Ašik-Kerib). V Kanadě točí své filmy režisér <a href="/wiki/Atom_Egoyan" title="Atom Egoyan">Atom Egoyan</a>, v Hollywoodu se proslavil scenárista <a href="/wiki/Steven_Zaillian" title="Steven Zaillian">Steven Zaillian</a> (mj. <a href="/wiki/Schindler%C5%AFv_seznam" title="Schindlerův seznam">Schindlerův seznam</a>, <a href="/wiki/Gangy_New_Yorku" title="Gangy New Yorku">Gangy New Yorku</a>, <a href="/wiki/Ir%C4%8Dan_(film)" title="Irčan (film)">Irčan</a>). V sovětském filmu se prosadil herec <a href="/wiki/Armen_D%C5%BEigarchanjan" title="Armen Džigarchanjan">Armen Džigarchanjan</a> (např. Tajný úkol) nebo <a href="/wiki/Leonid_Jengibarov" title="Leonid Jengibarov">Leonid Jengibarov</a>, další z významných umělců arménského původu, scenárista, herec, klaun a mim, inspirovaný uměním klasických klaunů a němou filmovou groteskou. Vytvořil postavu lyrického klauna, přinesl do svého oboru poezii a povýšil ho na umění. Spojil virtuózní techniku s imaginací v autentický obraz křehkosti a zranitelnosti člověka. Pro Armény je Bohem, pro svět pod šapitó veličinou, která podstatně ovlivnila i českou <a href="/wiki/Pantomima" title="Pantomima">pantomimu</a>.<a href="#cite_note-112">[110]</a> V Hollywoodu se uchytil arménský emigrant <a href="/wiki/Akim_Tamiroff" title="Akim Tamiroff">Akim Tamiroff</a>, držitel <a href="/wiki/Zlat%C3%BD_gl%C3%B3bus_za_nejlep%C5%A1%C3%AD_mu%C5%BEsk%C3%BD_hereck%C3%BD_v%C3%BDkon_ve_vedlej%C5%A1%C3%AD_roli" title="Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli">Zlatého glóbu za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli</a>, nebo herečka <a href="/wiki/Angela_Sarafyanov%C3%A1" title="Angela Sarafyanová">Angela Sarafyanová</a>, známá především ze seriálu <a href="/wiki/Westworld_(seri%C3%A1l)" title="Westworld (seriál)">Westworld</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Výtvarné_umění_a_architektura">Výtvarné umění a architektura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Výtvarné umění a architektura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Výtvarné umění a architektura">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%D5%84%D5%AB%D5%B6%D5%A1%D5%BD_%D4%B1%D5%BE%D5%A5%D5%BF%D5%AB%D5%BD%D5%B5%D5%A1%D5%B6.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/%D5%84%D5%AB%D5%B6%D5%A1%D5%BD_%D4%B1%D5%BE%D5%A5%D5%BF%D5%AB%D5%BD%D5%B5%D5%A1%D5%B6.jpg/160px-%D5%84%D5%AB%D5%B6%D5%A1%D5%BD_%D4%B1%D5%BE%D5%A5%D5%BF%D5%AB%D5%BD%D5%B5%D5%A1%D5%B6.jpg" decoding="async" width="160" height="178" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/%D5%84%D5%AB%D5%B6%D5%A1%D5%BD_%D4%B1%D5%BE%D5%A5%D5%BF%D5%AB%D5%BD%D5%B5%D5%A1%D5%B6.jpg/240px-%D5%84%D5%AB%D5%B6%D5%A1%D5%BD_%D4%B1%D5%BE%D5%A5%D5%BF%D5%AB%D5%BD%D5%B5%D5%A1%D5%B6.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/%D5%84%D5%AB%D5%B6%D5%A1%D5%BD_%D4%B1%D5%BE%D5%A5%D5%BF%D5%AB%D5%BD%D5%B5%D5%A1%D5%B6.jpg/320px-%D5%84%D5%AB%D5%B6%D5%A1%D5%BD_%D4%B1%D5%BE%D5%A5%D5%BF%D5%AB%D5%BD%D5%B5%D5%A1%D5%B6.jpg 2x" data-file-width="540" data-file-height="600" /></a><figcaption><a href="/wiki/Minas_Avetisjan" title="Minas Avetisjan">Minas Avetisjan</a></figcaption></figure> Arménský původ měl malíř <a href="/wiki/Ivan_Ajvazovskij" title="Ivan Ajvazovskij">Ivan Ajvazovskij</a>, stejně jako Američan <a href="/wiki/Arshile_Gorky" title="Arshile Gorky">Arshile Gorky</a>. Ke známým malířům působícím v Arménii patřil <a href="/wiki/Martiros_Sarjan" title="Martiros Sarjan">Martiros Sarjan</a>, <a href="/wiki/Minas_Avetisjan" title="Minas Avetisjan">Minas Avetisjan</a>, patrně zavražděný sovětskou <a href="/wiki/KGB" title="KGB">KGB</a>,<a href="#cite_note-113">[111]</a> nebo <a href="/wiki/Mariam_Aslamazjanov%C3%A1" title="Mariam Aslamazjanová">Mariam Aslamazjanová</a>, někdy nazývaná "arménská <a href="/wiki/Frida_Kahlo" title="Frida Kahlo">Frida Kahlo</a>".<a href="#cite_note-114">[112]</a> Významným středověkým <a href="/wiki/Iluminace" title="Iluminace">iluminátorem</a> byl <a href="/wiki/Toros_Roslin" title="Toros Roslin">Toros Roslin</a>. Ze sochařů patří k nejznámějším <a href="/wiki/Sergej_Merkurov" title="Sergej Merkurov">Sergej Merkurov</a>, proslulý zvláště svými <a href="/wiki/Posmrtn%C3%A1_maska" title="Posmrtná maska">posmrtnými maskami</a>. Na seznam <a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD" title="Světové dědictví">světového dědictví UNESCO</a> byly zapsány tři arménské klášterní komplexy: <a href="/wiki/Haghpat" title="Haghpat">Haghpat</a>, <a href="/wiki/Sanahin" title="Sanahin">Sanahin</a> a <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Geghard" title="Klášter Geghard">Geghard</a>. Krom toho katedrála (a další kostely) v <a href="/wiki/Vaghar%C5%A1apat" title="Vagharšapat">Ečmiadzinu</a>.<a href="#cite_note-115">[113]</a> <a href="/wiki/Chr%C3%A1m_svat%C3%A9_Ripsime" title="Chrám svaté Ripsime">Chrám sv. Ripsime</a> v Ečmiadzinu byl vystavěn Řehořem Osvětitelem již v roce 303. Sídlí v něm hlava Arménské apoštolské církve. Z dalších staveb je významný <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Tatev" title="Klášter Tatev">klášter Tatev</a>, helénský <a href="/wiki/Chr%C3%A1m_v_Garni" title="Chrám v Garni">chrám v Garni</a> zasvěcený kdysi bohu <a href="/wiki/Mithraismus" title="Mithraismus">Mithrovi</a> (jediná dochovaná antická stavba na území bývalého Sovětského svazu), klášter <a href="/wiki/Chor_Virap" title="Chor Virap">Chor Virab</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Achtala" title="Klášter Achtala">klášter Achtala</a> a <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Noravank" title="Klášter Noravank">klášter Noravank</a>.<a href="#cite_note-116">[114]</a> Z některých významných starověkých staveb zbyly jen ruiny, příkladem může být <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Agd%C5%BEoc" title="Klášter Agdžoc">klášter Agdžoc</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Aghavnavank" title="Klášter Aghavnavank">klášter Aghavnavank</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Arakeloz" title="Klášter Arakeloz">klášter Arakeloz</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Havuc_Tar" title="Klášter Havuc Tar">Klášter Havuc Tar</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Kirants" class="mw-redirect" title="Klášter Kirants">klášter Kirants</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Majravank" title="Klášter Majravank">klášter Majravank</a>, <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Samson" title="Klášter Samson">klášter Samson</a>, zbytky města <a href="/wiki/Zvarthnoc" title="Zvarthnoc">Zvarthnoc</a> nebo <a href="/wiki/Amberd_(pevnost)" title="Amberd (pevnost)">pevnost Amberd</a>. Nejvýznamnější islámskou architektonickou památkou je <a href="/wiki/Modr%C3%A1_me%C5%A1ita_(Jerevan)" title="Modrá mešita (Jerevan)">Modrá mešita</a> v Jerevanu. K nejdůležitějším moderním architektům patří <a href="/wiki/Alexandr_Tamanjan" title="Alexandr Tamanjan">Alexandr Tamanjan</a>, mj. autor <a href="/wiki/Neoklasicismus" title="Neoklasicismus">neoklasicistní</a> budovy <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A9_divadlo_opery_a_baletu_v_Jerevanu" title="Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu">Arménského divadla opery a baletu v Jerevanu</a>. <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Galerie">Galerie</h4>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Galerie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Galerie">editovat zdroj</a>]</div> <ul class="gallery mw-gallery-traditional"> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Kohrvirab.jpg" class="mw-file-description" title="Klášter Chor Virap, v pozadí je pohoří Ararat"><img alt="Klášter Chor Virap, v pozadí je pohoří Ararat" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Kohrvirab.jpg/120px-Kohrvirab.jpg" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Kohrvirab.jpg/250px-Kohrvirab.jpg 1.5x" data-file-width="3504" data-file-height="2334" /></a></div> <div class="gallerytext">Klášter <a href="/wiki/Chor_Virap" title="Chor Virap">Chor Virap</a>, v pozadí je pohoří <a href="/wiki/Ararat" title="Ararat">Ararat</a> </div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Haghpat-Nshan.jpg" class="mw-file-description" title="Chrám sv. Kříže z konce 10. století v Haghpatu"><img alt="Chrám sv. Kříže z konce 10. století v Haghpatu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Haghpat-Nshan.jpg/120px-Haghpat-Nshan.jpg" decoding="async" width="120" height="90" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Haghpat-Nshan.jpg/180px-Haghpat-Nshan.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Haghpat-Nshan.jpg/240px-Haghpat-Nshan.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="600" /></a></div> <div class="gallerytext">Chrám sv. Kříže z konce 10. století v <a href="/wiki/Haghpat" title="Haghpat">Haghpatu</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Echmiadzin-hripsime.jpg" class="mw-file-description" title="Chrám svaté Ripsime z počátku 4. století v Ečmiadzinu"><img alt="Chrám svaté Ripsime z počátku 4. století v Ečmiadzinu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Echmiadzin-hripsime.jpg/120px-Echmiadzin-hripsime.jpg" decoding="async" width="120" height="90" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Echmiadzin-hripsime.jpg/250px-Echmiadzin-hripsime.jpg 1.5x" data-file-width="800" data-file-height="600" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Chr%C3%A1m_svat%C3%A9_Ripsime" title="Chrám svaté Ripsime">Chrám svaté Ripsime</a> z počátku 4. století v <a href="/wiki/Vaghar%C5%A1apat" title="Vagharšapat">Ečmiadzinu</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Armenia_Garni_side.jpg" class="mw-file-description" title="Chrám Garni z 1. století n. l."><img alt="Chrám Garni z 1. století n. l." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Armenia_Garni_side.jpg/120px-Armenia_Garni_side.jpg" decoding="async" width="120" height="94" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Armenia_Garni_side.jpg/250px-Armenia_Garni_side.jpg 1.5x" data-file-width="1521" data-file-height="1192" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Chr%C3%A1m_v_Garni" title="Chrám v Garni">Chrám Garni</a> z 1. století n. l.</div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Monasterio_de_Sanahin,_Armenia,_2016-09-30,_DD_44-46_HDR.jpg" class="mw-file-description" title="Interiér kláštera Sanahin"><img alt="Interiér kláštera Sanahin" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Monasterio_de_Sanahin%2C_Armenia%2C_2016-09-30%2C_DD_44-46_HDR.jpg/120px-Monasterio_de_Sanahin%2C_Armenia%2C_2016-09-30%2C_DD_44-46_HDR.jpg" decoding="async" width="120" height="83" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Monasterio_de_Sanahin%2C_Armenia%2C_2016-09-30%2C_DD_44-46_HDR.jpg/250px-Monasterio_de_Sanahin%2C_Armenia%2C_2016-09-30%2C_DD_44-46_HDR.jpg 1.5x" data-file-width="8001" data-file-height="5523" /></a></div> <div class="gallerytext">Interiér kláštera <a href="/wiki/Sanahin" title="Sanahin">Sanahin</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Geghard_Monastery,_Ayrivank,_Armenia.jpg" class="mw-file-description" title="Klášter Geghard"><img alt="Klášter Geghard" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Geghard_Monastery%2C_Ayrivank%2C_Armenia.jpg/120px-Geghard_Monastery%2C_Ayrivank%2C_Armenia.jpg" decoding="async" width="120" height="80" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Geghard_Monastery%2C_Ayrivank%2C_Armenia.jpg/250px-Geghard_Monastery%2C_Ayrivank%2C_Armenia.jpg 1.5x" data-file-width="4912" data-file-height="3264" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Geghard" title="Klášter Geghard">Klášter Geghard</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Monasterio_de_Tatev,_Armenia,_2016-10-01,_DD_83-85_HDR.jpg" class="mw-file-description" title="Klášter Tatev"><img alt="Klášter Tatev" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Monasterio_de_Tatev%2C_Armenia%2C_2016-10-01%2C_DD_83-85_HDR.jpg/120px-Monasterio_de_Tatev%2C_Armenia%2C_2016-10-01%2C_DD_83-85_HDR.jpg" decoding="async" width="120" height="81" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Monasterio_de_Tatev%2C_Armenia%2C_2016-10-01%2C_DD_83-85_HDR.jpg/180px-Monasterio_de_Tatev%2C_Armenia%2C_2016-10-01%2C_DD_83-85_HDR.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Monasterio_de_Tatev%2C_Armenia%2C_2016-10-01%2C_DD_83-85_HDR.jpg/240px-Monasterio_de_Tatev%2C_Armenia%2C_2016-10-01%2C_DD_83-85_HDR.jpg 2x" data-file-width="8207" data-file-height="5527" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Tatev" title="Klášter Tatev">Klášter Tatev</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Zvartnots_img_6965.jpg" class="mw-file-description" title="Ruiny Zvarthnocu"><img alt="Ruiny Zvarthnocu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Zvartnots_img_6965.jpg/120px-Zvartnots_img_6965.jpg" decoding="async" width="120" height="90" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Zvartnots_img_6965.jpg/180px-Zvartnots_img_6965.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Zvartnots_img_6965.jpg/240px-Zvartnots_img_6965.jpg 2x" data-file-width="1600" data-file-height="1200" /></a></div> <div class="gallerytext">Ruiny <a href="/wiki/Zvarthnoc" title="Zvarthnoc">Zvarthnocu</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Amberd.jpeg" class="mw-file-description" title="Pevnost Amberd"><img alt="Pevnost Amberd" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Amberd.jpeg/120px-Amberd.jpeg" decoding="async" width="120" height="79" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Amberd.jpeg/250px-Amberd.jpeg 1.5x" data-file-width="583" data-file-height="383" /></a></div> <div class="gallerytext">Pevnost <a href="/wiki/Amberd_(pevnost)" title="Amberd (pevnost)">Amberd</a></div> </li> <li class="gallerybox" style="width: 155px"> <div class="thumb" style="width: 150px; height: 150px;"><a href="/wiki/Soubor:Akhtala_Monastery.jpg" class="mw-file-description" title="Klášter Achtala"><img alt="Klášter Achtala" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/Akhtala_Monastery.jpg/120px-Akhtala_Monastery.jpg" decoding="async" width="120" height="90" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/Akhtala_Monastery.jpg/250px-Akhtala_Monastery.jpg 1.5x" data-file-width="748" data-file-height="561" /></a></div> <div class="gallerytext"><a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Achtala" title="Klášter Achtala">Klášter Achtala</a></div> </li> </ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Kuchyně">Kuchyně</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Kuchyně" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Kuchyně">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Arm%C3%A9nsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B" title="Arménská kuchyně">Arménská kuchyně</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Armenian_Harisa.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Armenian_Harisa.JPG/250px-Armenian_Harisa.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Armenian_Harisa.JPG/330px-Armenian_Harisa.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Armenian_Harisa.JPG/500px-Armenian_Harisa.JPG 2x" data-file-width="3648" data-file-height="2736" /></a><figcaption>Harisa</figcaption></figure> Národním jídlem je chléb zvaný <a href="/wiki/Lava%C5%A1" title="Lavaš">lavaš</a>. Peče se v pecích kónického tvaru umístěných v zemi. Jde o tenkou placku, do níž se často balí jiné jídlo – třeba směs sýru, masa a zeleniny. Tradičním je zejména tzv. <a href="/w/index.php?title=Chorovac&action=edit&redlink=1" class="new" title="Chorovac (stránka neexistuje)">chorovac</a>, tedy grilované maso zabalené do lavaše, kořeněné zejména <a href="/wiki/Bazalka" title="Bazalka">bazalkou</a>, <a href="/wiki/Koriandr_set%C3%BD" title="Koriandr setý">koriandrem</a>, <a href="/wiki/Rozmar%C3%BDn" title="Rozmarýn">rozmarýnem</a> a <a href="/wiki/Kopr_vonn%C3%BD" title="Kopr vonný">koprem</a>.<a href="#cite_note-:02-117">[115]</a> Jednou z mála polévek arménské kuchyně je tzv. bozbaš, též zvaný <a href="/wiki/Cha%C5%A1" title="Chaš">chaš</a>, připomínající českou <a href="/wiki/Dr%C5%A1%C5%A5kov%C3%A1_pol%C3%A9vka" title="Dršťková polévka">dršťkovou polévku</a>.<a href="#cite_note-118">[116]</a> Kaše harisa se podává na <a href="/wiki/Velikonoce" title="Velikonoce">Velikonoce</a> a někdy je označovaná za arménské národní jídlo. K oblíbeným pokrmům patří i plněné knedlíčky manti, plněné vinné listy dolma, salát z bulguru se zeleninou <a href="/wiki/Tabouleh" title="Tabouleh">tabouleh</a>, placka <a href="/wiki/Lahmacun" title="Lahmacun">lahmacun</a> (někdy zvaná "arménská <a href="/wiki/Pizza" title="Pizza">pizza</a>"), <a href="/wiki/%C5%A0a%C5%A1lik" title="Šašlik">šašlik</a>, <a href="/wiki/Pilaf" title="Pilaf">pilaf</a> nebo na vzduchu sušené <a href="/wiki/Nasolov%C3%A1n%C3%AD" title="Nasolování">nasolované</a> maso basturma. Prastarou tradici má arménské víno, které je známé svou aromatičností. Proslulým je zvláště arménský koňak.<a href="#cite_note-119">[117]</a> K nejslavnějším značkám patří <a href="/wiki/Brandy" title="Brandy">brandy</a> <a href="/wiki/Ararat_(ko%C5%88ak)" title="Ararat (koňak)">Ararat</a>, vyráběná již od roku 1887. Největší část vývozu, 23 procent, míří do <a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a>. Klíčovým dovozním partnerem je Rusko. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Věda">Věda</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Věda" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Věda">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mikoyan_A.I.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Mikoyan_A.I.jpg/250px-Mikoyan_A.I.jpg" decoding="async" width="140" height="191" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Mikoyan_A.I.jpg/330px-Mikoyan_A.I.jpg 2x" data-file-width="453" data-file-height="619" /></a><figcaption><a href="/wiki/Ar%C5%A5om_Mikojan" title="Arťom Mikojan">Arťom Mikojan</a></figcaption></figure> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Anania_Shirakatsi_image.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Anania_Shirakatsi_image.png/160px-Anania_Shirakatsi_image.png" decoding="async" width="160" height="195" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Anania_Shirakatsi_image.png/240px-Anania_Shirakatsi_image.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Anania_Shirakatsi_image.png/319px-Anania_Shirakatsi_image.png 2x" data-file-width="615" data-file-height="751" /></a><figcaption><a href="/wiki/Anania_%C5%A0irakaci" title="Anania Širakaci">Anania Širakaci</a></figcaption></figure> Otcem arménské vědy je starověký učenec <a href="/wiki/Anania_%C5%A0irakaci" title="Anania Širakaci">Anania Širakaci</a>.<a href="#cite_note-120">[118]</a> Významným botanikem byl <a href="/wiki/Armen_Tachtad%C5%BEjan" title="Armen Tachtadžjan">Armen Tachtadžjan</a>. V časech SSSR se proslavil astronom <a href="/wiki/Viktor_Amazaspovi%C4%8D_Ambarcumjan" title="Viktor Amazaspovič Ambarcumjan">Viktor Amazaspovič Ambarcumjan</a> a letecký konstruktér <a href="/wiki/Ar%C5%A5om_Mikojan" title="Arťom Mikojan">Arťom Mikojan</a>, spoluautor řady slavných stíhaček <a href="/wiki/MiG" class="mw-redirect" title="MiG">MiG</a> (přičemž Mi v názvu stíhačky znamená právě Mikojan, G potom jméno jeho spolupracovníka <a href="/wiki/Michail_Gurevi%C4%8D" title="Michail Gurevič">Michaila Josifoviče Gurjeviče</a>). Mezi nimi nejslavnější byl typ <a href="/wiki/MiG-21" title="MiG-21">MiG-21</a>, nejvyráběnější nadzvukový stíhací letoun historie.<a href="#cite_note-121">[119]</a> K arménskému původu se hlásí i <a href="/wiki/Jurij_Oganesjan" title="Jurij Oganesjan">Jurij Oganesjan</a>, který patří k objevitelům nejtěžších známých <a href="/wiki/Chemick%C3%BD_prvek" title="Chemický prvek">prvků</a> v <a href="/wiki/Periodick%C3%A1_tabulka" title="Periodická tabulka">periodické tabulce</a>.<a href="#cite_note-122">[120]</a> Významnými <a href="/wiki/Jadern%C3%A1_fyzika" title="Jaderná fyzika">jadernými</a> a <a href="/wiki/Fyzika_%C4%8D%C3%A1stic" title="Fyzika částic">částicovými</a> fyziky v Sovětském svazu byli <a href="/w/index.php?title=Abram_Alichanov&action=edit&redlink=1" class="new" title="Abram Alichanov (stránka neexistuje)">Abram Alichanov</a> či <a href="/wiki/Artem_Alichanjan" title="Artem Alichanjan">Artem Alichanjan</a>, astronomické objevy má na svém kontě <a href="/wiki/Benjamin_Markarjan" title="Benjamin Markarjan">Benjamin Markarjan</a> (<a href="/wiki/Markarian%C5%AFv_%C5%99et%C4%9Bz" title="Markarianův řetěz">Markarianův řetěz</a>, <a href="/wiki/Markarjanovy_galaxie" title="Markarjanovy galaxie">Markarjanovy galaxie</a>). Íránskou astronomii zakládala <a href="/w/index.php?title=Alenu%C5%A1_Terijanov%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alenuš Terijanová (stránka neexistuje)">Alenuš Terijanová</a>, stejnou roli v Mexiku sehrála jiná arménská badatelka <a href="/w/index.php?title=Paris_Pi%C5%9Fmi%C5%9Fov%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Paris Pişmişová (stránka neexistuje)">Paris Pişmişová</a>. <a href="/w/index.php?title=Hovannes_Adamjan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hovannes Adamjan (stránka neexistuje)">Hovannes Adamjan</a> bývá označován za jednoho ze spoluvynálezců barevné televize. Arménský původ měl i rakouský matematik <a href="/wiki/Emil_Artin" title="Emil Artin">Emil Artin</a>, vynálezce <a href="/wiki/Magnetick%C3%A1_rezonance" title="Magnetická rezonance">magnetické rezonance</a> <a href="/wiki/Raymond_Vahan_Damadian" title="Raymond Vahan Damadian">Raymond Vahan Damadian</a> či známý průkopník <a href="/wiki/Eutanazie" title="Eutanazie">eutanazie</a> <a href="/wiki/Jack_Kevorkian" title="Jack Kevorkian">Jack Kevorkian</a>. <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gregory_the_Illuminator_mosaic_on_Pammakaristos_Church_in_Constantinople.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Gregory_the_Illuminator_mosaic_on_Pammakaristos_Church_in_Constantinople.jpg/250px-Gregory_the_Illuminator_mosaic_on_Pammakaristos_Church_in_Constantinople.jpg" decoding="async" width="180" height="160" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Gregory_the_Illuminator_mosaic_on_Pammakaristos_Church_in_Constantinople.jpg/330px-Gregory_the_Illuminator_mosaic_on_Pammakaristos_Church_in_Constantinople.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Gregory_the_Illuminator_mosaic_on_Pammakaristos_Church_in_Constantinople.jpg/500px-Gregory_the_Illuminator_mosaic_on_Pammakaristos_Church_in_Constantinople.jpg 2x" data-file-width="1205" data-file-height="1070" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C5%98eho%C5%99_Osv%C4%9Btitel" title="Řehoř Osvětitel">Řehoř Osvětitel</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Moses_of_Chorene.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Moses_of_Chorene.jpg/170px-Moses_of_Chorene.jpg" decoding="async" width="170" height="202" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Moses_of_Chorene.jpg/255px-Moses_of_Chorene.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Moses_of_Chorene.jpg/340px-Moses_of_Chorene.jpg 2x" data-file-width="605" data-file-height="720" /></a><figcaption>Historik <a href="/wiki/Movses_Chorenaci" title="Movses Chorenaci">Movses Chorenaci</a></figcaption></figure>K intelektuálním pilířům starověké Arménie patřili zakladatel arménské církve <a href="/wiki/%C5%98eho%C5%99_Osv%C4%9Btitel" title="Řehoř Osvětitel">Řehoř Osvětitel</a>, historici <a href="/wiki/Movses_Chorenaci" title="Movses Chorenaci">Movses Chorenaci</a>, <a href="/wiki/Sebeos" title="Sebeos">Sebeos</a>, <a href="/wiki/Faustos_Buzand" title="Faustos Buzand">Faustos Buzand</a> a <a href="/wiki/Agathangelos" title="Agathangelos">Agathangelos</a> či teolog <a href="/wiki/%C5%98eho%C5%99_z_Nareku" title="Řehoř z Nareku">Řehoř z Nareku</a>. Za Arména tradice považuje také <a href="/wiki/Novoplatonismus" title="Novoplatonismus">novoplatónského</a> filozofa 6. století <a href="/wiki/David_Anaght" title="David Anaght">Davida Anachta</a> (zvaného též David Armén či David Nepřemožitelný). <a href="/wiki/Georgij_Ivanovi%C4%8D_Gurd%C5%BEijev" title="Georgij Ivanovič Gurdžijev">Georgij Ivanovič Gurdžijev</a> byl známým mystikem 20. století. Významným lingvistou 20. století byl <a href="/wiki/Hra%C4%8Dja_A%C4%8Darjan" title="Hračja Ačarjan">Hračja Ačarjan</a>. Kořeny arménské vzdělanosti jsou hluboké. První univerzita, v Gladzoru, byla založena již roku 1280 a fungovala do roku 1340. V tom roce její pozici převzala nově založená univerzita v Tatevu (v rámci tatevského kláštera), která zanikla v roce 1435. kdy ji i klášter vypálili Mongolové.<a href="#cite_note-123">[121]</a> V současnosti je největší univerzitou v zemi <a href="/wiki/Jerevansk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_univerzita" title="Jerevanská státní univerzita">Jerevanská státní univerzita</a>. Studuje na ní okolo 20 000 studentů na 19 fakultách. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Sport">Sport</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Sport" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Sport">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Artur_Aleksanyan_2016-08-16.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d0/Artur_Aleksanyan_2016-08-16.jpg" decoding="async" width="180" height="298" class="mw-file-element" data-file-width="180" data-file-height="298" /></a><figcaption><a href="/wiki/Artur_Aleksanjan" title="Artur Aleksanjan">Artur Aleksanjan</a></figcaption></figure> Největší úspěchy dosahují Arméni v zápase, podobně jako jiné kavkazské národy. Zápasník <a href="/wiki/Armen_Nazarjan_(1974)" title="Armen Nazarjan (1974)">Armen Nazarjan</a> vyhrál pro samostatnou Arménii první zlatou olympijskou medaili,<a href="#cite_note-124">[122]</a> druhou přidal na olympiádě v <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_2016" title="Letní olympijské hry 2016">Riu roku 2016</a> <a href="/wiki/Artur_Aleksanjan" title="Artur Aleksanjan">Artur Aleksanjan</a>.<a href="#cite_note-125">[123]</a> Jeho kolegové <a href="/wiki/Arsen_Julfalakjan" class="mw-redirect" title="Arsen Julfalakjan">Arsen Julfalakjan</a>, <a href="/wiki/Armen_Mkrt%C4%8Djan" title="Armen Mkrtčjan">Armen Mkrtčjan</a> a <a href="/wiki/Miran_Arutjunjan" title="Miran Arutjunjan">Miran Arutjunjan</a> mají olympijské stříbro. <a href="/wiki/Suren_Nalbandjan" title="Suren Nalbandjan">Suren Nalbandjan</a>, <a href="/wiki/Sanasar_Oganisjan" title="Sanasar Oganisjan">Sanasar Oganisjan</a>, <a href="/wiki/Levon_D%C5%BEulfalakjan" title="Levon Džulfalakjan">Levon Džulfalakjan</a> a <a href="/wiki/Mnacakan_Iskandarjan" title="Mnacakan Iskandarjan">Mnacakan Iskandarjan</a> vyhráli olympiádu ještě v dresu SSSR (Iskandarjan v tzv. Sjednoceném týmu v <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1992" title="Letní olympijské hry 1992">Barceloně roku 1992</a>). Zápas má v Arménii velké zázemí, přetrvává i tradice specifického arménského druhu zápasu zvaného kokh.<a href="#cite_note-126">[124]</a>  <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Igor_Ter-Ovanesyan_1964.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Igor_Ter-Ovanesyan_1964.jpg/250px-Igor_Ter-Ovanesyan_1964.jpg" decoding="async" width="160" height="296" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Igor_Ter-Ovanesyan_1964.jpg/330px-Igor_Ter-Ovanesyan_1964.jpg 2x" data-file-width="339" data-file-height="627" /></a><figcaption><a href="/wiki/Igor_Ter-Ovanesjan" title="Igor Ter-Ovanesjan">Igor Ter-Ovanesjan</a></figcaption></figure> Dalším sportem, v němž dosahují Arménii značných úspěchů, je <a href="/wiki/Vzp%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD" title="Vzpírání">vzpírání</a>. Vybojovali v něm již pět olympijských cenných kovů, z toho čtyřikrát stříbro (2× <a href="/w/index.php?title=Simon_Martirosjan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Simon Martirosjan (stránka neexistuje)">Simon Martirosjan</a>, <a href="/w/index.php?title=Gor_Minasjan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gor Minasjan (stránka neexistuje)">Gor Minasjan</a>, <a href="/w/index.php?title=Tigran_Vardan_Martirosjan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Tigran Vardan Martirosjan (stránka neexistuje)">Tigran Vardan Martirosjan</a>). V dresu Sovětského svazu vybojovali zlato arménští vzpěrači <a href="/wiki/Rafael_%C4%8Cimi%C5%A1kjan" title="Rafael Čimiškjan">Rafael Čimiškjan</a> (<a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1952" title="Letní olympijské hry 1952">Helsinki 1952</a>), <a href="/wiki/Jurik_Vardanjan" title="Jurik Vardanjan">Jurik Vardanjan</a> (<a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1980" title="Letní olympijské hry 1980">Moskva 1980</a>), <a href="/wiki/Oksen_Mirzojan" title="Oksen Mirzojan">Oksen Mirzojan</a> (<a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1988" title="Letní olympijské hry 1988">Soul 1988</a>) a <a href="/w/index.php?title=Israel_Militosjan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Israel Militosjan (stránka neexistuje)">Israel Militosjan</a> (Barcelona 1992). <a href="/wiki/Norair_Nurikjan" title="Norair Nurikjan">Norair Nurikjan</a> to dokázal v dresu Bulharska. Čtyři olympijské kovy, z toho dvě zlaté, si z <a href="/wiki/Sportovn%C3%AD_gymnastika_na_Letn%C3%ADch_olympijsk%C3%BDch_hr%C3%A1ch_1952" title="Sportovní gymnastika na Letních olympijských hrách 1952">Helsinek v roce 1952</a> přivezl <a href="/wiki/Gymnastika" title="Gymnastika">gymnasta</a> <a href="/wiki/Hrant_%C5%A0ahinjan" title="Hrant Šahinjan">Hrant Šahinjan</a>, tři zlaté a jedno stříbro má na svém kontě jeho nástupce <a href="/wiki/Albert_Azarjan" title="Albert Azarjan">Albert Azarjan</a>, jehož syn <a href="/wiki/Eduard_Azarjan" title="Eduard Azarjan">Eduard Azarjan</a> později získal rovněž zlato, ze závodu družstev. V <a href="/wiki/Box" title="Box">boxu</a> vybojoval nejvyšší olympijské ocenění <a href="/wiki/Vladimir_Jengibarjan" title="Vladimir Jengibarjan">Vladimir Jengibarjan</a>, v <a href="/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1956" title="Letní olympijské hry 1956">Melbourne roku 1956</a>, ve střelbě <a href="/w/index.php?title=Hrachja_Petikjan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hrachja Petikjan (stránka neexistuje)">Hrachja Petikjan</a> (1992). V kolektivních sportech si v barvách Sovětského svazu zlato z olympiády přivezli fotbalista <a href="/wiki/Nikita_Simonjan" title="Nikita Simonjan">Nikita Simonjan</a> (1956), basketbalistka <a href="/w/index.php?title=Elen_%C5%A0akirovov%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Elen Šakirovová (stránka neexistuje)">Elen Šakirovová</a> (1992) a šermíř <a href="/wiki/George_Pogosov" title="George Pogosov">George Pogosov</a> (1992). Nejúspěšnějším arménským atletem je <a href="/wiki/Skok_dalek%C3%BD" title="Skok daleký">skokan do dálky</a> <a href="/wiki/Igor_Ter-Ovanesjan" title="Igor Ter-Ovanesjan">Igor Ter-Ovanesjan</a>, dvojnásobný mistr světa. Ze šachistů k nejvýznamnějším patří <a href="/wiki/Tigran_Petrosjan" title="Tigran Petrosjan">Tigran Petrosjan</a><a href="#cite_note-127">[125]</a> či <a href="/wiki/Levon_Aronjan" title="Levon Aronjan">Levon Aronjan</a>.<a href="#cite_note-128">[126]</a> Ve fotbale vyniká především klub <a href="/wiki/FC_Pjunik_Jerevan" title="FC Pjunik Jerevan">Pjunik Jerevan</a>, z hráčů můžeme zmínit hlavně záložníka <a href="/wiki/Henrich_Mchitarjan" title="Henrich Mchitarjan">Henricha Mchitarjana</a>, který s <a href="/wiki/Manchester_United_FC" title="Manchester United FC">Manchesterem United</a> vyhrál <a href="/wiki/Evropsk%C3%A1_liga_UEFA" title="Evropská liga UEFA">Evropskou ligu</a>. Arménský původ měla i řada úspěšných francouzských fotbalistů, například <a href="/wiki/Youri_Djorkaeff" title="Youri Djorkaeff">Youri Djorkaeff</a> či <a href="/wiki/Alain_Boghossian" title="Alain Boghossian">Alain Boghossian</a>, či americký tenista <a href="/wiki/Andre_Agassi" title="Andre Agassi">Andre Agassi</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> Mezi menší národy, které se hlásí k dřívějšímu oficiálnímu přijetí křesťanství, patří <a href="/wiki/Osro%C3%A9n%C3%A9" title="Osroéné">Osroéné</a>, <a href="/wiki/Silurov%C3%A9" title="Silurové">Silurové</a> a <a href="/wiki/San_Marino" title="San Marino">San Marino</a>. </li> <li id="cite_note-13"><a href="#cite_ref-13">↑</a> Dne 12. června 2024 Arménie oznámila, že oficiálně vystoupí z Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti,a to k pozdějšímu, blíže neurčenému datu. </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-HDI-1"><a href="#cite_ref-HDI_1-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Human Development Report 2023/2024 [online]. <a href="/wiki/United_Nations_Development_Programme" class="mw-redirect" title="United Nations Development Programme">United Nations Development Programme</a>, 19 March 2024 [cit. 2024-03-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20240319085123/https://hdr.undp.org/sites/default/files/2023-24_HDR/HDR23-24_Statistical_Annex_HDI_Table.xlsx">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hdr.undp.org/sites/default/files/2023-24_HDR/HDR23-24_Statistical_Annex_HDI_Table.xlsx">originálu</a> dne 19 March 2024. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Human+Development+Report+2023%2F2024&rft_id=https%3A%2F%2Fhdr.undp.org%2Fsites%2Fdefault%2Ffiles%2F2023-24_HDR%2FHDR23-24_Statistical_Annex_HDI_Table.xlsx&rft.pub=%5B%5BUnited+Nations+Development+Programme%5D%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-IMFWEO.AM-2"><a href="#cite_ref-IMFWEO.AM_2-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> World Economic Outlook Database, April 2024 [online]. Washington, D.C.: <a href="/wiki/International_Monetary_Fund" class="mw-redirect" title="International Monetary Fund">International Monetary Fund</a>, April 2024 [cit. 2024-04-21]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2024/April/weo-report?c=911,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=World+Economic+Outlook+Database%2C+April+2024&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.imf.org%2Fen%2FPublications%2FWEO%2Fweo-database%2F2024%2FApril%2Fweo-report%3Fc%3D911%2C%26s%3DNGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDPC%2CPPPPC%2C%26sy%3D2020%26ey%3D2028%26ssm%3D0%26scsm%3D1%26scc%3D0%26ssd%3D1%26ssc%3D0%26sic%3D0%26sort%3Dcountry%26ds%3D.%26br%3D1&rft.place=Washington%2C+D.C.&rft.pub=%5B%5BInternational+Monetary+Fund%5D%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-classification_of_world_regions-3"><a href="#cite_ref-classification_of_world_regions_3-0">↑</a> The <a href="/wiki/UN" class="mw-disambig" title="UN">UN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://unstats.un.org/unsd/methods/m49/m49regin.htm">classification of world regions</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/25">June 2002/https://web.archive.org/web/20020625192322/http://unstats.un.org/unsd/methods/m49/m49regin.htm Archivováno</a> 25. 6. 2002 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. places Armenia in West Asia; the <a href="/wiki/Central_Intelligence_Agency" class="mw-redirect" title="Central Intelligence Agency">CIA</a> <a href="/wiki/The_World_Factbook" title="The World Factbook">World Factbook</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Armenia [online]. <a href="/wiki/CIA" class="mw-redirect" title="CIA">CIA</a> [cit. 2010-09-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210104184358/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/armenia/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/armenia/">originálu</a> dne 4 January 2021.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Armenia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Farmenia%2F&rft.pub=%5B%5BCIA%5D%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. <cite class="book" style="font-style:normal;"> Armenia [online]. <a href="/wiki/National_Geographic_Society" title="National Geographic Society">National Geographic</a> [cit. 2009-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20070808084113/http://www.nationalgeographic.com/xpeditions/atlas/index.html?Parent=asia&Rootmap=armeni&Mode=d&SubMode=w">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nationalgeographic.org/society/education-resources/?xpop=1">originálu</a> dne 8 August 2007.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Armenia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nationalgeographic.org%2Fsociety%2Feducation-resources%2F%3Fxpop%3D1&rft.pub=%5B%5BNational+Geographic+Society%7CNational+Geographic%5D%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“., <cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/wiki/Encyclop%C3%A6dia_Britannica" title="Encyclopædia Britannica">Encyclopædia Britannica</a>. Armenia. [s.l.]: [s.n.] <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20090401081831/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/35178/Armenia">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/EBchecked/topic/35178/Armenia">originálu</a> dne 1 April 2009.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%5B%5BEncyclop%C3%A6dia+Britannica%5D%5D.+Armenia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2FEBchecked%2Ftopic%2F35178%2FArmenia"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_encyclopedia" title="Šablona:Cite encyclopedia">Cite encyclopedia</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“., <cite class="book" style="font-style:normal;"> Calendario Atlante De Agostini. 111. vyd. Novara: Istituto Geografico De Agostini, 2015. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-88-511-2490-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-88-511-2490-8">978-88-511-2490-8</a>. S. sub voce. (italsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Calendario+Atlante+De+Agostini&rft.isbn=978-88-511-2490-8&rft.place=Novara&rft.pub=Istituto+Geografico+De+Agostini&rft.edition=111&rft.pages=sub+voce"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. and Oxford Reference Online <cite class="book" style="font-style:normal;"> World Encyclopedia. Oxford Reference. [s.l.]: Oxford Reference Online, 2004. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/worldencyclopedi00oxfo">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-954609-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-954609-1">978-0-19-954609-1</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1093%2Facref%2F9780199546091.001.0001">10.1093/acref/9780199546091.001.0001</a>. Kapitola World Encyclopedia.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=World+Encyclopedia.+Oxford+Reference&rft_id=info:doi/10.1093%2Facref%2F9780199546091.001.0001&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fworldencyclopedi00oxfo&rft.isbn=978-0-19-954609-1&rft.atitle=World+Encyclopedia&rft.pub=Oxford+Reference+Online&rft.date=2004"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_encyclopedia" title="Šablona:Cite encyclopedia">Cite encyclopedia</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. also place Armenia in Asia. </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> General information about Republic of Armenia [online]. Armenia: Ministry of Foreign Affairs (Armenia [cit. 2023-10-02]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20231005071515/https://www.mfa.am/en/overview/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.mfa.am/en/overview/">originálu</a> dne 5 October 2023.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=General+information+about+Republic+of+Armenia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.mfa.am%2Fen%2Foverview%2F&rft.place=Armenia&rft.pub=Ministry+of+Foreign+Affairs+%28Armenia"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Oxford_University_Press-5"><a href="#cite_ref-Oxford_University_Press_5-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> The Oxford Encyclopedia of Economic History. [s.l.]: Oxford University Press, 2003. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/oxfordencycloped0000unse/page/156">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-19-510507-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-19-510507-0">978-0-19-510507-0</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/oxfordencycloped0000unse/page/156">156</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Oxford+Encyclopedia+of+Economic+History&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Foxfordencycloped0000unse%2Fpage%2F156&rft.isbn=978-0-19-510507-0&rft.pub=Oxford+University+Press&rft.date=2003&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Foxfordencycloped0000unse%2Fpage%2F156+156%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-EIEC-6"><a href="#cite_ref-EIEC_6-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MALLORY, J. P.; ADAMS, Douglas Q. Encyclopedia of Indo-European culture. London: Fitzroy Dearborn, 1997. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-884964-98-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-884964-98-5">978-1-884964-98-5</a>. <a href="/wiki/Online_Computer_Library_Center" title="Online Computer Library Center">OCLC</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/oclc/37931209">37931209</a> S. 30.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyclopedia+of+Indo-European+culture&rft.isbn=978-1-884964-98-5&rft.aulast=Mallory&rft.aufirst=J.+P.&rft.au=Adams%2C+Douglas+Q.&rft.place=London&rft.pub=Fitzroy+Dearborn&rft.pages=30"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-Drews2017-7"><a href="#cite_ref-Drews2017_7-0">↑</a> Robert Drews (2017). Militarism and the Indo-Europeanizing of Europe. Routledge. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-367-88600-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-367-88600-4">978-0-367-88600-4</a>. s. 228: "Místní jazyk Velkého království Biainili byl zcela jistě arménský. Arménština byla zřejmě místním jazykem v regionu v 5. století př. n. l., kdy ji perští vojevůdci a řečtí spisovatelé spojovali s frygijštinou. Že by se do oblasti dostala mezi počátkem šestého a počátkem pátého století př. n. l. a že by okamžitě vymazala vše, čím se tam mluvilo jinak, lze jen stěží předpokládat; [...] Protože protoarménští mluvčí zřejmě žili nedaleko hurónských mluvčích, náš závěr musí být, že arménština Mesropa Maštoce byla potomkem indoevropského jazyka, kterým se mluvilo na jižním Kavkaze v době bronzové." </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> (<cite class="book" style="font-style:normal;">GARSOÏAN, Nina. Armenian People from Ancient to Modern Times. Redakce R.G. Hovannisian. [s.l.]: <a href="/w/index.php?title=Palgrave_Macmillan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Palgrave Macmillan (stránka neexistuje)">Palgrave Macmillan</a>, 1997. S. 81.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Armenian+People+from+Ancient+to+Modern+Times&rft.aulast=Garso%C3%AFan&rft.aufirst=Nina&rft.pub=%5B%5BPalgrave+Macmillan%5D%5D&rft.date=1997&rft.pages=81"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.) </li> <li id="cite_note-9"><a href="#cite_ref-9">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">STRINGER, Martin D. A Sociological History of Christian Worship. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/sociologicalhist00stri">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-81955-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-81955-8">978-0-521-81955-8</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/sociologicalhist00stri/page/n101">92</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=A+Sociological+History+of+Christian+Worship&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsociologicalhist00stri&rft.isbn=978-0-521-81955-8&rft.aulast=Stringer&rft.aufirst=Martin+D.&rft.place=Cambridge&rft.pub=Cambridge+University+Press&rft.date=2005&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fsociologicalhist00stri%2Fpage%2Fn101+92%5D"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-10"><a href="#cite_ref-10">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GROUSSET, René. Histoire de l'Arménie. 1984. vyd. [s.l.]: Payot, 1947. S. 122.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Histoire+de+l%27Arm%C3%A9nie&rft.aulast=Grousset&rft.aufirst=Ren%C3%A9&rft.pub=Payot&rft.date=1947&rft.edition=1984&rft.pages=122"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.. Estimated dates vary from 284 to 314. Garsoïan (op.cit. p. 82), following the research of Ananian, favours the latter. </li> <li id="cite_note-Article_18-12"><a href="#cite_ref-Article_18_12-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Constitution of Armenia - Library - The President of Armenia [online]. [cit. 2020-03-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20221203013237/https://president.am/en/constitution-2015/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://president.am/en/constitution-2015">originálu</a> dne 3 December 2022.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Constitution+of+Armenia+-+Library+-+The+President+of+Armenia&rft_id=https%3A%2F%2Fpresident.am%2Fen%2Fconstitution-2015"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The origin and formation of the Armenian nation. www.armin.am [online]. Institute for Armenian Studies of Yerevan State University [cit. 2022-05-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.armin.am/en/Encyclopedia_Armency_hay_joxovrdi_tsagumn_u_kazmavorumy">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.armin.am&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.armin.am%2Fen%2FEncyclopedia_Armency_hay_joxovrdi_tsagumn_u_kazmavorumy&rft.atitle=The+origin+and+formation+of+the+Armenian+nation&rft.pub=Institute+for+Armenian+Studies+of+Yerevan+State+University">  </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Našla se nejstarší kožená bota. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/nasla-se-nejstarsi-kozena-bota_201006101619_jsuchomel">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fveda-technologie_historie%2Fnasla-se-nejstarsi-kozena-bota_201006101619_jsuchomel&rft.atitle=Na%C5%A1la+se+nejstar%C5%A1%C3%AD+ko%C5%BEen%C3%A1+bota&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> 5,900-year-old women’s skirt discovered in Armenian cave. news.am [online]. [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://news.am/eng/news/73915.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=news.am&rft_id=https%3A%2F%2Fnews.am%2Feng%2Fnews%2F73915.html&rft.atitle=5%2C900-year-old+women%E2%80%99s+skirt+discovered+in+Armenian+cave">  </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Nejstarší vinařství na světě. <a href="/wiki/IROZHLAS" title="IROZHLAS">iROZHLAS</a> [online]. <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Český rozhlas</a> [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/nejstarsi-vinarstvi-na-svete_201101130000_turvalkova">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fveda-technologie_historie%2Fnejstarsi-vinarstvi-na-svete_201101130000_turvalkova&rft.atitle=Nejstar%C5%A1%C3%AD+vina%C5%99stv%C3%AD+na+sv%C4%9Bt%C4%9B&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-18"><a href="#cite_ref-18">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HABER, Marc; MEZZAVILLA, Massimo; XUE, Yali. Genetic evidence for an origin of the Armenians from Bronze Age mixing of multiple populations. European Journal of Human Genetics. 2016-06, roč. 24, čís. 6, s. 931–936. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nature.com/articles/ejhg2015206">Dostupné online</a> [cit. 2022-05-18]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1476-5438">1476-5438</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1038%2Fejhg.2015.206">10.1038/ejhg.2015.206</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=European+Journal+of+Human+Genetics&rft_id=info:doi/10.1038%2Fejhg.2015.206&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nature.com%2Farticles%2Fejhg2015206&rft.atitle=Genetic+evidence+for+an+origin+of+the+Armenians+from+Bronze+Age+mixing+of+multiple+populations&rft.date=2016-06&rft.volume=24&rft.issue=6&rft.pages=931%E2%80%93936&rft.issn=1476-5438&rft.aulast=Haber&rft.aufirst=Marc&rft.au=Mezzavilla%2C+Massimo&rft.au=Xue%2C+Yali">  </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PETROSYAN, Armen. Towards the Origins of the Armenian People. The Problem of Identification of the Proto-Armenians: A Critical Review (in English). Journal od the Society for Armenian Studies. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.academia.edu/3657764/Towards_the_Origins_of_the_Armenian_People_The_Problem_of_Identification_of_the_Proto_Armenians_A_Critical_Review_in_English_">Dostupné online</a> [cit. 2022-05-18].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+od+the+Society+for+Armenian+Studies&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.academia.edu%2F3657764%2FTowards_the_Origins_of_the_Armenian_People_The_Problem_of_Identification_of_the_Proto_Armenians_A_Critical_Review_in_English_&rft.atitle=Towards+the+Origins+of+the+Armenian+People.+The+Problem+of+Identification+of+the+Proto-Armenians%3A+A+Critical+Review+%28in+English%29&rft.aulast=Petrosyan&rft.aufirst=Armen">  </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <cite style="font-style:normal;">GREPPIN, John A. C.; DIAKONOFF, I. M. Some Effects of the Hurro-Urartian People and Their Languages upon the Earliest Armenians. Journal of the American Oriental Society. 1991, roč. 111, čís. 4, s. 720–730. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/603403">Dostupné online</a> [cit. 2022-05-18]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0003-0279">0003-0279</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.2307%2F603403">10.2307/603403</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+the+American+Oriental+Society&rft_id=info:doi/10.2307%2F603403&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F603403&rft.atitle=Some+Effects+of+the+Hurro-Urartian+People+and+Their+Languages+upon+the+Earliest+Armenians&rft.date=1991&rft.volume=111&rft.issue=4&rft.pages=720%E2%80%93730&rft.issn=0003-0279&rft.aulast=Greppin&rft.aufirst=John+A.+C.&rft.au=Diakonoff%2C+I.+M.">  </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Urartu Civilization. Ancient History Encyclopedia [online]. [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ancient.eu/Urartu_Civilization/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Ancient+History+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.ancient.eu%2FUrartu_Civilization%2F&rft.atitle=Urartu+Civilization">  </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Yerevan among 16 oldest cities of Europe: The Telegraph. armenpress.am [online]. [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://armenpress.am/eng/news/801336/yerevan-among-16-oldest-cities-of-europe-the-telegraph.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=armenpress.am&rft_id=https%3A%2F%2Farmenpress.am%2Feng%2Fnews%2F801336%2Fyerevan-among-16-oldest-cities-of-europe-the-telegraph.html&rft.atitle=Yerevan+among+16+oldest+cities+of+Europe%3A+The+Telegraph">  </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> <cite style="font-style:normal;">POSCOLIERI, M. Landscape archaeology study of the Urartian presence in the Lake Sevan Region, Armenia. www.academia.edu. 2003-01-01. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.academia.edu/24633231/Landscape_archaeology_study_of_the_Urartian_presence_in_the_Lake_Sevan_Region_Armenia">Dostupné online</a> [cit. 2022-04-16].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.academia.edu&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.academia.edu%2F24633231%2FLandscape_archaeology_study_of_the_Urartian_presence_in_the_Lake_Sevan_Region_Armenia&rft.atitle=Landscape+archaeology+study+of+the+Urartian+presence+in+the+Lake+Sevan+Region%2C+Armenia&rft.date=2003-01-01&rft.aulast=Poscolieri&rft.aufirst=M.">  </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BOCCHIERIYAN, Salpi. The Achaemenid Satrapy of Armenia. Semantic Scholar. 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.semanticscholar.org/paper/The-Achaemenid-Satrapy-of-Armenia-Bocchieriyan/1c7071697ddb6783277840e616b8f202639f3747">Dostupné online</a> [cit. 2022-04-16]. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Semantic+Scholar&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.semanticscholar.org%2Fpaper%2FThe-Achaemenid-Satrapy-of-Armenia-Bocchieriyan%2F1c7071697ddb6783277840e616b8f202639f3747&rft.atitle=The+Achaemenid+Satrapy+of+Armenia&rft.date=2016&rft.aulast=Bocchieriyan&rft.aufirst=Salpi">  </li> <li id="cite_note-25"><a href="#cite_ref-25">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CARTWRIGHT, Marc. Orontid Dynasty. World History Encyclopedia [online]. 2018-02-16 [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldhistory.org/Orontid_Dynasty/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+History+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldhistory.org%2FOrontid_Dynasty%2F&rft.atitle=Orontid+Dynasty&rft.date=2018-02-16&rft.aulast=Cartwright&rft.aufirst=Marc">  </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ŠINDELÁŘ, Adam. Arménie byla prvním křesťanským státem. Český rozhlas [online]. 2016-06-24 [cit. 2018-12-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/armenie-byla-prvnim-krestanskym-statem--1627442">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.rozhlas.cz%2Fnabozenstvi%2Fzpravy%2F_zprava%2Farmenie-byla-prvnim-krestanskym-statem--1627442&rft.atitle=Arm%C3%A9nie+byla+prvn%C3%ADm+k%C5%99es%C5%A5ansk%C3%BDm+st%C3%A1tem&rft.date=2016-06-24&rft.aulast=%C5%A0indel%C3%A1%C5%99&rft.aufirst=Adam">  </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DORAZÍN, Martin. Třináct let v hladomorně s hady a štíry strávil arménský světec Řehoř Osvětitel. A přežil. Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2021-04-11 [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://radiozurnal.rozhlas.cz/trinact-let-v-hladomorne-s-hady-a-stiry-stravil-armensky-svetec-rehor-osvetitel-7933770">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Radio%C5%BEurn%C3%A1l&rft_id=https%3A%2F%2Fradiozurnal.rozhlas.cz%2Ftrinact-let-v-hladomorne-s-hady-a-stiry-stravil-armensky-svetec-rehor-osvetitel-7933770&rft.atitle=T%C5%99in%C3%A1ct+let+v+hladomorn%C4%9B+s+hady+a+%C5%A1t%C3%ADry+str%C3%A1vil+arm%C3%A9nsk%C3%BD+sv%C4%9Btec+%C5%98eho%C5%99+Osv%C4%9Btitel.+A+p%C5%99e%C5%BEil&rft.date=2021-04-11&rft.aulast=Doraz%C3%ADn&rft.aufirst=Martin&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-28"><a href="#cite_ref-28">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CARTWRIGHT, Marc. Tigranocerta. World History Encyclopedia [online]. 2018-03-18 [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldhistory.org/Tigranocerta/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+History+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldhistory.org%2FTigranocerta%2F&rft.atitle=Tigranocerta&rft.date=2018-03-18&rft.aulast=Cartwright&rft.aufirst=Marc">  </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Saint Vardan Mamikonian | Biography, Death, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-05-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/biography/Saint-Vardan-Mamikonian">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.britannica.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Fbiography%2FSaint-Vardan-Mamikonian&rft.atitle=Saint+Vardan+Mamikonian+%7C+Biography%2C+Death%2C+%26+Facts+%7C+Britannica">  </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MEGERDICHIAN, Van Der. Avarayr: A Short History of Armenia’s Great Battle. Providence [online]. 2021-04-16 [cit. 2022-05-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://providencemag.com/2021/04/avarayr-short-history-armenia-great-battle/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Providence&rft_id=https%3A%2F%2Fprovidencemag.com%2F2021%2F04%2Favarayr-short-history-armenia-great-battle%2F&rft.atitle=Avarayr%3A+A+Short+History+of+Armenia%E2%80%99s+Great+Battle&rft.date=2021-04-16&rft.aulast=Megerdichian&rft.aufirst=Van+Der">  </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BLOCKLEY, Roger C. The Division of Armenia between the Romans and the Persians at the End of the Fourth Century A.D.. Historia: Zeitschrift für Alte Geschichte. 1987, roč. 36, čís. 2, s. 222–234. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/4436006">Dostupné online</a> [cit. 2022-04-16]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0018-2311">0018-2311</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Historia%3A+Zeitschrift+f%C3%BCr+Alte+Geschichte&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F4436006&rft.atitle=The+Division+of+Armenia+between+the+Romans+and+the+Persians+at+the+End+of+the+Fourth+Century+A.D.&rft.date=1987&rft.volume=36&rft.issue=2&rft.pages=222%E2%80%93234&rft.issn=0018-2311&rft.aulast=Blockley&rft.aufirst=Roger+C.">  </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Byzantine-Armenian Relations. World History Encyclopedia [online]. [cit. 2022-05-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldhistory.org/article/1207/byzantine-armenian-relations/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+History+Encyclopedia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldhistory.org%2Farticle%2F1207%2Fbyzantine-armenian-relations%2F&rft.atitle=Byzantine-Armenian+Relations">  </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LAURENT, Joseph. L'Arménie Entre Byzance Et l'Islam, Depuis La Conquête Arabe Jusqu'en 886. [s.l.]: Hachette livre 426 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=YhTDoAEACAAJ&dq=L'Arm%C3%A9nie+entre+Byzance+et+l'Islam:+depuis+la+conqu%C3%AAte+arabe+jusqu'en+886&hl=cs&sa=X&redir_esc=y">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-2-01-289336-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-2-01-289336-8">978-2-01-289336-8</a>. (francouzsky) Google-Books-ID: YhTDoAEACAAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=L%27Arm%C3%A9nie+Entre+Byzance+Et+l%27Islam%2C+Depuis+La+Conqu%C3%AAte+Arabe+Jusqu%27en+886&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DYhTDoAEACAAJ%26dq%3DL%27Arm%25C3%25A9nie%2Bentre%2BByzance%2Bet%2Bl%27Islam%3A%2Bdepuis%2Bla%2Bconqu%25C3%25AAte%2Barabe%2Bjusqu%27en%2B886%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26redir_esc%3Dy&rft.isbn=978-2-01-289336-8&rft.aulast=Laurent&rft.aufirst=Joseph&rft.pub=Hachette+livre&rft.tpages=426">  </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KNOTKOVÁ, Simona. V arménském Ani kdysi žilo až 200 tisíc obyvatel. Teď z něj zbyly jen ruiny. ExtraStory [online]. 2019-10-10 [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.extrastory.cz/v-armenskem-ani-kdysi-zilo-az-200-tisic-obyvatel-ted-z-nej-zbyly-jen-ruiny">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=ExtraStory&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.extrastory.cz%2Fv-armenskem-ani-kdysi-zilo-az-200-tisic-obyvatel-ted-z-nej-zbyly-jen-ruiny&rft.atitle=V+arm%C3%A9nsk%C3%A9m+Ani+kdysi+%C5%BEilo+a%C5%BE+200+tis%C3%ADc+obyvatel.+Te%C4%8F+z+n%C4%9Bj+zbyly+jen+ruiny&rft.date=2019-10-10&rft.aulast=Knotkov%C3%A1&rft.aufirst=Simona"> [<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">nedostupný zdroj</a>] </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">VANDEKERCKHOVE, Dweezil. Historical Outline of Cilicia (969–1375). [s.l.]: Brill <a rel="nofollow" class="external text" href="https://brill.com/view/book/9789004417410/BP000002.xml">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-90-04-41741-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-90-04-41741-0">978-90-04-41741-0</a>. (anglicky) DOI: 10.1163/9789004417410_003.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Historical+Outline+of+Cilicia+%28969%E2%80%931375%29&rft_id=https%3A%2F%2Fbrill.com%2Fview%2Fbook%2F9789004417410%2FBP000002.xml&rft.isbn=978-90-04-41741-0&rft.aulast=Vandekerckhove&rft.aufirst=Dweezil&rft.pub=Brill">  </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GHAZARIAN, Jacob. The Armenian Kingdom in Cilicia During the Crusades: The Integration of Cilician Armenians with the Latins, 1080-1393. [s.l.]: Routledge 249 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=6nh0DwAAQBAJ&pg=PP31&dq=Ashot+Bagratuni&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi2qojt-5f3AhUjgf0HHdsoAG0Q6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=Ashot%20Bagratuni&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-136-12418-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-136-12418-1">978-1-136-12418-1</a>. (anglicky) Google-Books-ID: 6nh0DwAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Armenian+Kingdom+in+Cilicia+During+the+Crusades%3A+The+Integration+of+Cilician+Armenians+with+the+Latins%2C+1080-1393&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3D6nh0DwAAQBAJ%26pg%3DPP31%26dq%3DAshot%2BBagratuni%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26ved%3D2ahUKEwi2qojt-5f3AhUjgf0HHdsoAG0Q6AF6BAgGEAI%23v%3Donepage%26q%3DAshot%2520Bagratuni%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-1-136-12418-1&rft.aulast=Ghazarian&rft.aufirst=Jacob&rft.pub=Routledge&rft.tpages=249">  </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HADJILYRA, Alexander-Michael. The History of Armenians in Cyprus from Antiquity to this Day. www.academia.edu. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.academia.edu/34689363/The_History_of_Armenians_in_Cyprus_from_Antiquity_to_this_Day">Dostupné online</a> [cit. 2022-04-16].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.academia.edu&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.academia.edu%2F34689363%2FThe_History_of_Armenians_in_Cyprus_from_Antiquity_to_this_Day&rft.atitle=The+History+of+Armenians+in+Cyprus+from+Antiquity+to+this+Day&rft.aulast=Hadjilyra&rft.aufirst=Alexander-Michael">  </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">COUREAS, Nicholas. Famagusta: A Lifeline for the Kingdom of Cilician Armenia. Příprava vydání Michael J.K. Walsh. Cham: Springer International Publishing <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1007/978-3-319-48502-7_2">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-319-48502-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-319-48502-7">978-3-319-48502-7</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1007%2F978-3-319-48502-7_2">10.1007/978-3-319-48502-7_2</a>. S. 43–60. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-319-48502-7_2.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Famagusta%3A+A+Lifeline+for+the+Kingdom+of+Cilician+Armenia&rft_id=info:doi/10.1007%2F978-3-319-48502-7_2&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1007%2F978-3-319-48502-7_2&rft.isbn=978-3-319-48502-7&rft.aulast=Coureas&rft.aufirst=Nicholas&rft.place=Cham&rft.pub=Springer+International+Publishing&rft.pages=43%E2%80%9360">  </li> <li id="cite_note-39"><a href="#cite_ref-39">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HOVANNISIAN, Richard G. Russian Armenia. A Century of Tsarist Rule. Jahrbücher für Geschichte Osteuropas. 1971, roč. 19, čís. 1, s. 31–48. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/41044266">Dostupné online</a> [cit. 2022-04-16]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0021-4019">0021-4019</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Jahrb%C3%BCcher+f%C3%BCr+Geschichte+Osteuropas&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F41044266&rft.atitle=Russian+Armenia.+A+Century+of+Tsarist+Rule&rft.date=1971&rft.volume=19&rft.issue=1&rft.pages=31%E2%80%9348&rft.issn=0021-4019&rft.aulast=Hovannisian&rft.aufirst=Richard+G.">  </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">NALBANDIAN, Louise. The Armenian Revolutionary Movement: The Development of Armenian Political Parties through the Nineteenth Century. [s.l.]: Univ of California Press 264 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=rbnADwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=The+Armenian+Revolutionary+Movement:+The+Development+of+Armenian+Political+Parties+through+the+Nineteenth+Century&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=The%20Armenian%20Revolutionary%20Movement:%20The%20Development%20of%20Armenian%20Political%20Parties%20through%20the%20Nineteenth%20Century&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-520-30385-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-520-30385-0">978-0-520-30385-0</a>. (anglicky) Google-Books-ID: rbnADwAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Armenian+Revolutionary+Movement%3A+The+Development+of+Armenian+Political+Parties+through+the+Nineteenth+Century&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DrbnADwAAQBAJ%26printsec%3Dfrontcover%26dq%3DThe%2BArmenian%2BRevolutionary%2BMovement%3A%2BThe%2BDevelopment%2Bof%2BArmenian%2BPolitical%2BParties%2Bthrough%2Bthe%2BNineteenth%2BCentury%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%3DThe%2520Armenian%2520Revolutionary%2520Movement%3A%2520The%2520Development%2520of%2520Armenian%2520Political%2520Parties%2520through%2520the%2520Nineteenth%2520Century%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-520-30385-0&rft.aulast=Nalbandian&rft.aufirst=Louise&rft.pub=Univ+of+California+Press&rft.tpages=264">  </li> <li id="cite_note-41"><a href="#cite_ref-41">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ADALIAN, Rouben Paul. Hamidian (Armenian) Massacres [online]. Armenian National Institute. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.armenian-genocide.org/hamidian.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Hamidian+%28Armenian%29+Massacres&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.armenian-genocide.org%2Fhamidian.html&rft.aulast=Adalian&rft.aufirst=Rouben+Paul&rft.pub=Armenian+National+Institute">  </li> <li id="cite_note-42"><a href="#cite_ref-42">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BLOXHAM, Donald. The Armenian Genocide of 1915-1916: Cumulative Radicalization and the Development of a Destruction Policy. Past & Present. 2003, čís. 181, s. 141–191. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/3600788">Dostupné online</a> [cit. 2022-04-16]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0031-2746">0031-2746</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Past+%26+Present&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F3600788&rft.atitle=The+Armenian+Genocide+of+1915-1916%3A+Cumulative+Radicalization+and+the+Development+of+a+Destruction+Policy&rft.date=2003&rft.issue=181&rft.pages=141%E2%80%93191&rft.issn=0031-2746&rft.aulast=Bloxham&rft.aufirst=Donald">  </li> <li id="cite_note-43"><a href="#cite_ref-43">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ASTOURIAN, Stephan. The Armenian Genocide: An Interpretation. The History Teacher. 1990, roč. 23, čís. 2, s. 111–160. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/494919">Dostupné online</a> [cit. 2022-04-16]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0018-2745">0018-2745</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.2307%2F494919">10.2307/494919</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+History+Teacher&rft_id=info:doi/10.2307%2F494919&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F494919&rft.atitle=The+Armenian+Genocide%3A+An+Interpretation&rft.date=1990&rft.volume=23&rft.issue=2&rft.pages=111%E2%80%93160&rft.issn=0018-2745&rft.aulast=Astourian&rft.aufirst=Stephan">  </li> <li id="cite_note-44"><a href="#cite_ref-44">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SLAVÍK, Jakub. Vyvražďování Arménů začalo před 105 lety, během první moderní genocidy zemřelo přes 1,5 milionu lidí. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-04-24 [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3083123-vyvrazdovani-armenu-zacalo-pred-105-lety-behem-prvni-moderni-genocidy-zemrelo-pres-15">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fdomaci%2F3083123-vyvrazdovani-armenu-zacalo-pred-105-lety-behem-prvni-moderni-genocidy-zemrelo-pres-15&rft.atitle=Vyvra%C5%BE%C4%8Fov%C3%A1n%C3%AD+Arm%C3%A9n%C5%AF+za%C4%8Dalo+p%C5%99ed+105+lety%2C+b%C4%9Bhem+prvn%C3%AD+modern%C3%AD+genocidy+zem%C5%99elo+p%C5%99es+1%2C5+milionu+lid%C3%AD&rft.date=2020-04-24&rft.aulast=Slav%C3%ADk&rft.aufirst=Jakub&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Arménskou genocidu uznává 22 zemí, Turecko ale stále nikoli. ČT24 [online]. Česká televize, 2015-04-24 [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1522916-armenskou-genocidu-uznava-22-zemi-turecko-ale-stale-nikoli">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F1522916-armenskou-genocidu-uznava-22-zemi-turecko-ale-stale-nikoli&rft.atitle=Arm%C3%A9nskou+genocidu+uzn%C3%A1v%C3%A1+22+zem%C3%AD%2C+Turecko+ale+st%C3%A1le+nikoli&rft.date=2015-04-24&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Biden uznal genocidu Arménů za první světové války. Turecko se proti tvrzení ohradilo. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/joe-biden-turecko-erdogan-genocida-armenu-prvni-svetova-valka_2104241911_onz">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Fjoe-biden-turecko-erdogan-genocida-armenu-prvni-svetova-valka_2104241911_onz&rft.atitle=Biden+uznal+genocidu+Arm%C3%A9n%C5%AF+za+prvn%C3%AD+sv%C4%9Btov%C3%A9+v%C3%A1lky.+Turecko+se+proti+tvrzen%C3%AD+ohradilo">  </li> <li id="cite_note-47"><a href="#cite_ref-47">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DE WAAL, Thomas. The G-Word: The Armenian Massacre and the Politics of Genocide. Foreign Affairs. 2015, roč. 94, čís. 1, s. 136–148. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/24483226">Dostupné online</a> [cit. 2022-04-16]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0015-7120">0015-7120</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Foreign+Affairs&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F24483226&rft.atitle=The+G-Word%3A+The+Armenian+Massacre+and+the+Politics+of+Genocide&rft.date=2015&rft.volume=94&rft.issue=1&rft.pages=136%E2%80%93148&rft.issn=0015-7120&rft.aulast=de+Waal&rft.aufirst=Thomas">  </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BRISKU, Adrian; BLAUVELT, Timothy K. The Transcaucasian Democratic Federative Republic of 1918: Federal Aspirations, Geopolitics and National Projects. [s.l.]: Routledge 157 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=BvwTEAAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=The+Transcaucasian+Democratic+Federative+Republic+of+1918+Federal+Aspirations,+Geopolitics+and+National+Projects&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=The%20Transcaucasian%20Democratic%20Federative%20Republic%20of%201918%20Federal%20Aspirations,%20Geopolitics%20and%20National%20Projects&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-1-000-37271-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-1-000-37271-7">978-1-000-37271-7</a>. (anglicky) Google-Books-ID: BvwTEAAAQBAJ.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Transcaucasian+Democratic+Federative+Republic+of+1918%3A+Federal+Aspirations%2C+Geopolitics+and+National+Projects&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DBvwTEAAAQBAJ%26printsec%3Dfrontcover%26dq%3DThe%2BTranscaucasian%2BDemocratic%2BFederative%2BRepublic%2Bof%2B1918%2BFederal%2BAspirations%2C%2BGeopolitics%2Band%2BNational%2BProjects%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%3DThe%2520Transcaucasian%2520Democratic%2520Federative%2520Republic%2520of%25201918%2520Federal%2520Aspirations%2C%2520Geopolitics%2520and%2520National%2520Projects%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-1-000-37271-7&rft.aulast=Brisku&rft.aufirst=Adrian&rft.au=Blauvelt%2C+Timothy+K.&rft.pub=Routledge&rft.tpages=157">  </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PAYASLIAN, Simon. The Republic of Armenia: The First Republic. Příprava vydání Simon Payaslian. New York: Palgrave Macmillan US <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1057/9780230608580_7">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-230-60858-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-230-60858-0">978-0-230-60858-0</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1057%2F9780230608580_7">10.1057/9780230608580_7</a>. S. 145–170. (anglicky) DOI: 10.1057/9780230608580_7.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Republic+of+Armenia%3A+The+First+Republic&rft_id=info:doi/10.1057%2F9780230608580_7&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1057%2F9780230608580_7&rft.isbn=978-0-230-60858-0&rft.aulast=Payaslian&rft.aufirst=Simon&rft.place=New+York&rft.pub=Palgrave+Macmillan+US&rft.pages=145%E2%80%93170">  </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HOVANNISIAN, Richard G. The Republic of Armenia: The first year, 1918-1919. [s.l.]: University of California Press 592 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.cz/books?id=WSl4JW5hQewC&printsec=frontcover&dq=armenian+first+republic&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=armenian%20first%20republic&f=false">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-520-01805-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-520-01805-1">978-0-520-01805-1</a>. (anglicky) Google-Books-ID: WSl4JW5hQewC.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Republic+of+Armenia%3A+The+first+year%2C+1918-1919&rft_id=https%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3DWSl4JW5hQewC%26printsec%3Dfrontcover%26dq%3Darmenian%2Bfirst%2Brepublic%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26redir_esc%3Dy%23v%3Donepage%26q%3Darmenian%2520first%2520republic%26f%3Dfalse&rft.isbn=978-0-520-01805-1&rft.aulast=Hovannisian&rft.aufirst=Richard+G.&rft.pub=University+of+California+Press&rft.tpages=592">  </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HOVANNISIAN, Richard G. Armenia and the Caucasus in the Genesis of the Soviet-Turkish Entente. International Journal of Middle East Studies. 1973, roč. 4, čís. 2, s. 129–147. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/162238">Dostupné online</a> [cit. 2022-04-16]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0020-7438">0020-7438</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=International+Journal+of+Middle+East+Studies&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F162238&rft.atitle=Armenia+and+the+Caucasus+in+the+Genesis+of+the+Soviet-Turkish+Entente&rft.date=1973&rft.volume=4&rft.issue=2&rft.pages=129%E2%80%93147&rft.issn=0020-7438&rft.aulast=Hovannisian&rft.aufirst=Richard+G.">  </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ALEXANDER, Edward. The Armenian Church in Soviet Policy. The Russian Review. 1955, roč. 14, čís. 4, s. 357–362. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/125891">Dostupné online</a> [cit. 2022-04-16]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0036-0341">0036-0341</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.2307%2F125891">10.2307/125891</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Russian+Review&rft_id=info:doi/10.2307%2F125891&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F125891&rft.atitle=The+Armenian+Church+in+Soviet+Policy&rft.date=1955&rft.volume=14&rft.issue=4&rft.pages=357%E2%80%93362&rft.issn=0036-0341&rft.aulast=Alexander&rft.aufirst=Edward">  </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MELKONIAN, Eduard. Repressions in 1930s Soviet Armenia. Caucasus Analytical Digest [online]. Center for Security Studies, ETH Zurich [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://css.ethz.ch/en/publications/external-publications/details.html?id=%2Fr%2Fe%2Fp%2Fr%2Frepressions_in_1930s_soviet_armenia">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Caucasus+Analytical+Digest&rft_id=https%3A%2F%2Fcss.ethz.ch%2Fen%2Fpublications%2Fexternal-publications%2Fdetails.html%3Fid%3D%252Fr%252Fe%252Fp%252Fr%252Frepressions_in_1930s_soviet_armenia&rft.atitle=Repressions+in+1930s+Soviet+Armenia&rft.aulast=Melkonian&rft.aufirst=Eduard&rft.pub=Center+for+Security+Studies%2C+ETH+Zurich">  </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LAYCOCK, Joanne. The Repatriation of Armenians to Soviet Armenia, 1945–49. Příprava vydání Peter Gatrell, Nick Baron. London: Palgrave Macmillan UK <a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1057/9780230246935_7">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-230-24693-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-230-24693-5">978-0-230-24693-5</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.1057%2F9780230246935_7">10.1057/9780230246935_7</a>. S. 140–161. (anglicky) DOI: 10.1057/9780230246935_7.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Repatriation+of+Armenians+to+Soviet+Armenia%2C+1945%E2%80%9349&rft_id=info:doi/10.1057%2F9780230246935_7&rft_id=https%3A%2F%2Fdoi.org%2F10.1057%2F9780230246935_7&rft.isbn=978-0-230-24693-5&rft.aulast=Laycock&rft.aufirst=Joanne&rft.place=London&rft.pub=Palgrave+Macmillan+UK&rft.pages=140%E2%80%93161">  </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LEHMANN, Maike. Apricot Socialism: The National Past, the Soviet Project, and the Imagining of Community in Late Soviet Armenia. Slavic Review. 2015, roč. 74, čís. 1, s. 9–31. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/10.5612/slavicreview.74.1.9">Dostupné online</a> [cit. 2022-04-16]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0037-6779">0037-6779</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.5612%2Fslavicreview.74.1.9">10.5612/slavicreview.74.1.9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Slavic+Review&rft_id=info:doi/10.5612%2Fslavicreview.74.1.9&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F10.5612%2Fslavicreview.74.1.9&rft.atitle=Apricot+Socialism%3A+The+National+Past%2C+the+Soviet+Project%2C+and+the+Imagining+of+Community+in+Late+Soviet+Armenia&rft.date=2015&rft.volume=74&rft.issue=1&rft.pages=9%E2%80%9331&rft.issn=0037-6779&rft.aulast=Lehmann&rft.aufirst=Maike">  </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před 20 lety zasáhlo Arménii ničivé zemětřesení, vyrovnává se s tím dodnes. Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2008-12-10 [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://radiozurnal.rozhlas.cz/pred-20-lety-zasahlo-armenii-nicive-zemetreseni-vyrovnava-se-s-tim-dodnes-6354525">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Radio%C5%BEurn%C3%A1l&rft_id=https%3A%2F%2Fradiozurnal.rozhlas.cz%2Fpred-20-lety-zasahlo-armenii-nicive-zemetreseni-vyrovnava-se-s-tim-dodnes-6354525&rft.atitle=P%C5%99ed+20+lety+zas%C3%A1hlo+Arm%C3%A9nii+ni%C4%8Div%C3%A9+zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD%2C+vyrovn%C3%A1v%C3%A1+se+s+t%C3%ADm+dodnes&rft.date=2008-12-10&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas">  </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> <a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/armenie">http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/armenie</a> </li> <li id="cite_note-58"><a href="#cite_ref-58">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Před třiceti lety začal spor o „černou zahradu,“ první z postsovětských zamrzlých konfliktů. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2385580-pred-triceti-lety-zacal-spor-o-cernou-zahradu-prvni-z-postsovetskych-zamrzlych">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F2385580-pred-triceti-lety-zacal-spor-o-cernou-zahradu-prvni-z-postsovetskych-zamrzlych&rft.atitle=P%C5%99ed+t%C5%99iceti+lety+za%C4%8Dal+spor+o+%E2%80%9E%C4%8Dernou+zahradu%2C%E2%80%9C+prvn%C3%AD+z+postsov%C4%9Btsk%C3%BDch+zamrzl%C3%BDch+konflikt%C5%AF&rft.aulast=Hosenseidlov%C3%A1&rft.aufirst=Petra&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Náhorní Karabach – stať Diplomatického fóra při Škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. www.smvvpraha.cz [online]. [cit. 29-09-2007]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20070929195148/http://www.smvvpraha.cz/lyceum/general%20reports/nahorni%20karabach.doc">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 29-09-2007.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.smvvpraha.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.smvvpraha.cz%2Flyceum%2Fgeneral%2520reports%2Fnahorni%2520karabach.doc&rft.atitle=N%C3%A1horn%C3%AD+Karabach+%E2%80%93+sta%C5%A5+Diplomatick%C3%A9ho+f%C3%B3ra+p%C5%99i+%C5%A0kole+mezin%C3%A1rodn%C3%ADch+a+ve%C5%99ejn%C3%BDch+vztah%C5%AF+v+Praze">  </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Boje o Náhorní Karabach pokračují, Ázerbájdžán prý při ranních střetech ztratil až 20 tanků. Český rozhlas [online]. 4. dubna 2016. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/boje-o-nahorni-karabach-pokracuji-azerbajdzan-pry-pri-rannich-stretech-ztratil-az-20-tanku_201604041143_amanourova">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Fboje-o-nahorni-karabach-pokracuji-azerbajdzan-pry-pri-rannich-stretech-ztratil-az-20-tanku_201604041143_amanourova&rft.atitle=Boje+o+N%C3%A1horn%C3%AD+Karabach+pokra%C4%8Duj%C3%AD%2C+%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n+pr%C3%BD+p%C5%99i+rann%C3%ADch+st%C5%99etech+ztratil+a%C5%BE+20+tank%C5%AF&rft.date=4.+dubna+2016">  </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Válka o Náhorní Karabach je u konce, oznámil arménský premiér. Dohodu označil za ‚bolestivou‘. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-03-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nahorni-karabach-valka-konec-dohoda-armenie-azerbajdzan_2011092323_tzr">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Fnahorni-karabach-valka-konec-dohoda-armenie-azerbajdzan_2011092323_tzr&rft.atitle=V%C3%A1lka+o+N%C3%A1horn%C3%AD+Karabach+je+u+konce%2C+ozn%C3%A1mil+arm%C3%A9nsk%C3%BD+premi%C3%A9r.+Dohodu+ozna%C4%8Dil+za+%E2%80%9Abolestivou%E2%80%98">  </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Hanebný mír, zuří Arméni. V Karabachu však mířili k totální porážce. iDNES.cz [online]. 2020-11-10 [cit. 2022-03-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-rusko-armenie-azerbajdzan-mir-pasinjan-protesty-jerevan.A201110_101708_zahranicni_aha">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fnahorni-karabach-rusko-armenie-azerbajdzan-mir-pasinjan-protesty-jerevan.A201110_101708_zahranicni_aha&rft.atitle=Hanebn%C3%BD+m%C3%ADr%2C+zu%C5%99%C3%AD+Arm%C3%A9ni.+V+Karabachu+v%C5%A1ak+m%C3%AD%C5%99ili+k+tot%C3%A1ln%C3%AD+por%C3%A1%C5%BEce&rft.date=2020-11-10">  </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ázerbájdžán oznámil počet padlých v Náhorním Karabachu. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-12-03 [cit. 2022-03-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3235392-azerbajdzan-oznamil-pocet-padlych-v-nahornim-karabachu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fsvet%2F3235392-azerbajdzan-oznamil-pocet-padlych-v-nahornim-karabachu&rft.atitle=%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n+ozn%C3%A1mil+po%C4%8Det+padl%C3%BDch+v+N%C3%A1horn%C3%ADm+Karabachu&rft.date=2020-12-03&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize">  </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> <cite style="font-style:normal;">DORAZÍN, Martin. Rusko rozmisťuje své síly v Náhorním Karabachu. Mají oddělit znepřátelené strany konfliktu. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-03-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-armada-nahorni-karabach-dohoda-dohlizeni_2011121739_tzr">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Frusko-armada-nahorni-karabach-dohoda-dohlizeni_2011121739_tzr&rft.atitle=Rusko+rozmis%C5%A5uje+sv%C3%A9+s%C3%ADly+v+N%C3%A1horn%C3%ADm+Karabachu.+Maj%C3%AD+odd%C4%9Blit+znep%C5%99%C3%A1telen%C3%A9+strany+konfliktu&rft.aulast=Doraz%C3%ADn&rft.aufirst=Martin">  </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Přichází čas dravců. Erdogan v Karabachu pronikl do ruské sféry vlivu. iDNES.cz [online]. 2020-11-13 [cit. 2022-03-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/turecko-erdogan-nahorni-karabach-rusko-putin-kavkaz-armenie-azerbajdzan.A201112_134938_zahranicni_aha">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fturecko-erdogan-nahorni-karabach-rusko-putin-kavkaz-armenie-azerbajdzan.A201112_134938_zahranicni_aha&rft.atitle=P%C5%99ich%C3%A1z%C3%AD+%C4%8Das+dravc%C5%AF.+Erdogan+v+Karabachu+pronikl+do+rusk%C3%A9+sf%C3%A9ry+vlivu&rft.date=2020-11-13">  </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PITTHARDOVÁ, Veronika. Ázerbájdžán škrtí Lačinský koridor. Baku nás nechá vyhladovět, bojí se Arméni. iDNES.cz [online]. 2023-08-27 [cit. 2023-09-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-armeni-genocida-hladoveni-humanitarni-pomoc.A230825_120053_zahranicni_pitt">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fnahorni-karabach-armeni-genocida-hladoveni-humanitarni-pomoc.A230825_120053_zahranicni_pitt&rft.atitle=%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n+%C5%A1krt%C3%AD+La%C4%8Dinsk%C3%BD+koridor.+Baku+n%C3%A1s+nech%C3%A1+vyhladov%C4%9Bt%2C+boj%C3%AD+se+Arm%C3%A9ni&rft.date=2023-08-27&rft.aulast=Pitthardov%C3%A1&rft.aufirst=Veronika">  </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Arménie je ochotná uznat Karabach za součást Ázerbájdžánu. <a href="/wiki/Novinky.cz" title="Novinky.cz">Novinky.cz</a> [online]. Borgis, 2023-05-22. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-armenie-ochotna-uznat-karabach-za-soucast-azerbajdzanu-40432284">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Novinky.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fclanek%2Fzahranicni-armenie-ochotna-uznat-karabach-za-soucast-azerbajdzanu-40432284&rft.atitle=Arm%C3%A9nie+je+ochotn%C3%A1+uznat+Karabach+za+sou%C4%8D%C3%A1st+%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1nu&rft.date=2023-05-22&rft.pub=Borgis">  </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PUKOVCOVÁ, Klára; HRON, Jan. Ázerbájdžánský vpád do Karabachu má 27 mrtvých, v Jerevanu vypukly potyčky. iDNES.cz [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-azerbajdzan-boje-ofenziva-protiteroristicka-operace.A230919_115411_zahranicni_remy">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Farmenie-azerbajdzan-boje-ofenziva-protiteroristicka-operace.A230919_115411_zahranicni_remy&rft.atitle=%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1nsk%C3%BD+vp%C3%A1d+do+Karabachu+m%C3%A1+27+mrtv%C3%BDch%2C+v+Jerevanu+vypukly+poty%C4%8Dky&rft.date=2023-09-19&rft.aulast=Pukovcov%C3%A1&rft.aufirst=Kl%C3%A1ra&rft.au=Hron%2C+Jan">  </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Stačil den a máme Karabach, těší Alijeva. Nikol je zrádce, ryčel dav v Jerevanu. iDNES.cz [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-protesty-jerevan-nahorni-karabach-azerbajdzan-alijev.A230920_202244_zahranicni_kha">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Farmenie-protesty-jerevan-nahorni-karabach-azerbajdzan-alijev.A230920_202244_zahranicni_kha&rft.atitle=Sta%C4%8Dil+den+a+m%C3%A1me+Karabach%2C+t%C4%9B%C5%A1%C3%AD+Alijeva.+Nikol+je+zr%C3%A1dce%2C+ry%C4%8Del+dav+v+Jerevanu&rft.date=2023-09-20">  </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HAVLICKÁ, Kateřina. Bez ruského posvěcení by eskalace v Karabachu nebyla možná, říká expert. iDNES.cz [online]. 2023-09-19 [cit. 2023-09-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-armenie-azerbajdzan-rozhovor-pavel-havlicek-amo.A230919_162548_zahranicni_kha">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fnahorni-karabach-armenie-azerbajdzan-rozhovor-pavel-havlicek-amo.A230919_162548_zahranicni_kha&rft.atitle=Bez+rusk%C3%A9ho+posv%C4%9Bcen%C3%AD+by+eskalace+v+Karabachu+nebyla+mo%C5%BEn%C3%A1%2C+%C5%99%C3%ADk%C3%A1+expert&rft.date=2023-09-19&rft.aulast=Havlick%C3%A1&rft.aufirst=Kate%C5%99ina">  </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HRON, Jan. Ať se NATO postará. Náhorní Karabach odhalil rozepře mezi Ruskem a Arménií. iDNES.cz [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-armenie-nahorni-karabach-pasinjan-nato-medvedev-azerbajdzan-konflitk.A230920_120415_zahranicni_jhr">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Frusko-armenie-nahorni-karabach-pasinjan-nato-medvedev-azerbajdzan-konflitk.A230920_120415_zahranicni_jhr&rft.atitle=A%C5%A5+se+NATO+postar%C3%A1.+N%C3%A1horn%C3%AD+Karabach+odhalil+rozep%C5%99e+mezi+Ruskem+a+Arm%C3%A9ni%C3%AD&rft.date=2023-09-20&rft.aulast=Hron&rft.aufirst=Jan">  </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Exodus z Karabachu propukl naplno, Alijev chce i koridor přes Arménii. iDNES.cz [online]. 2023-09-26 [cit. 2023-09-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-nahorni-karabach-goris-alijev-erdogan-azerbajdzan.A230926_073214_zahranicni_aha">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Farmenie-nahorni-karabach-goris-alijev-erdogan-azerbajdzan.A230926_073214_zahranicni_aha&rft.atitle=Exodus+z+Karabachu+propukl+naplno%2C+Alijev+chce+i+koridor+p%C5%99es+Arm%C3%A9nii&rft.date=2023-09-26">  </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Do Arménie již uprchla téměř polovina karabašské populace, uvádí její vláda. iDNES.cz [online]. 2023-09-27 [cit. 2023-09-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-azerbajdzan-armenie-tretina-populace-prcha.A230927_104808_zahranicni_pukk">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fnahorni-karabach-azerbajdzan-armenie-tretina-populace-prcha.A230927_104808_zahranicni_pukk&rft.atitle=Do+Arm%C3%A9nie+ji%C5%BE+uprchla+t%C3%A9m%C4%9B%C5%99+polovina+karaba%C5%A1sk%C3%A9+populace%2C+uv%C3%A1d%C3%AD+jej%C3%AD+vl%C3%A1da&rft.date=2023-09-27">  </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Karabašská republika přestane existovat. Neuznaný stát zrušil své instituce. iDNES.cz [online]. 2023-09-28 [cit. 2023-09-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/karabasska-republika-prestane-existovat-dekret.A230928_085052_zahranicni_pukk">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fkarabasska-republika-prestane-existovat-dekret.A230928_085052_zahranicni_pukk&rft.atitle=Karaba%C5%A1sk%C3%A1+republika+p%C5%99estane+existovat.+Neuznan%C3%BD+st%C3%A1t+zru%C5%A1il+sv%C3%A9+instituce&rft.date=2023-09-28">  </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Za masakr v parlamentu padly tresty smrti. iDNES.cz [online]. 2003-12-02 [cit. 2022-05-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/za-masakr-v-parlamentu-padly-tresty-smrti.A_991030_155639_zahranicni_jkl">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fza-masakr-v-parlamentu-padly-tresty-smrti.A_991030_155639_zahranicni_jkl&rft.atitle=Za+masakr+v+parlamentu+padly+tresty+smrti&rft.date=2003-12-02">  </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Arménský prezident kvůli nedostatku vlivu abdikoval. Vyzval k ústavní reformě. iDNES.cz [online]. 2022-01-23 [cit. 2022-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-prezident-armen-sarkisjan-abdikace-jerevan.A220123_191631_zahranicni_elk">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Farmenie-prezident-armen-sarkisjan-abdikace-jerevan.A220123_191631_zahranicni_elk&rft.atitle=Arm%C3%A9nsk%C3%BD+prezident+kv%C5%AFli+nedostatku+vlivu+abdikoval.+Vyzval+k+%C3%BAstavn%C3%AD+reform%C4%9B&rft.date=2022-01-23">  </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Vůdce protivládních protestů se stal v Arménii premiérem. Pašinjan chce upevnit vztahy s Evropou. iROZHLAS [online]. 2018-05-08 [cit. 2022-05-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/armenie-jerevan-novy-premier-nikol-pasinjan-vlada_1805081144_dp">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Farmenie-jerevan-novy-premier-nikol-pasinjan-vlada_1805081144_dp&rft.atitle=V%C5%AFdce+protivl%C3%A1dn%C3%ADch+protest%C5%AF+se+stal+v+Arm%C3%A9nii+premi%C3%A9rem.+Pa%C5%A1injan+chce+upevnit+vztahy+s+Evropou&rft.date=2018-05-08">  </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Stávající arménský premiér Pašinjan zvítězil v předčasných volbách. Většina v parlamentu mu unikla. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-05-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/armenie-predcasne-volby-parlament-nikol-pasinjan-vitez-vetsina_2106210618_tzr">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iROZHLAS&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.irozhlas.cz%2Fzpravy-svet%2Farmenie-predcasne-volby-parlament-nikol-pasinjan-vitez-vetsina_2106210618_tzr&rft.atitle=St%C3%A1vaj%C3%ADc%C3%AD+arm%C3%A9nsk%C3%BD+premi%C3%A9r+Pa%C5%A1injan+zv%C3%ADt%C4%9Bzil+v+p%C5%99ed%C4%8Dasn%C3%BDch+volb%C3%A1ch.+V%C4%9Bt%C5%A1ina+v+parlamentu+mu+unikla">  </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Jerevan uzná Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu za podmínky bezpečí pro Armény, řekl Pašinjan. CT24 [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/jerevan-uzna-nahorni-karabach-za-soucast-azerbajdzanu-za-podminky-bezpeci-pro-armeny-rekl-pasinjan-6310">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=CT24&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fclanek%2Fsvet%2Fjerevan-uzna-nahorni-karabach-za-soucast-azerbajdzanu-za-podminky-bezpeci-pro-armeny-rekl-pasinjan-6310&rft.atitle=Jerevan+uzn%C3%A1+N%C3%A1horn%C3%AD+Karabach+za+sou%C4%8D%C3%A1st+%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1nu+za+podm%C3%ADnky+bezpe%C4%8D%C3%AD+pro+Arm%C3%A9ny%2C+%C5%99ekl+Pa%C5%A1injan">  </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Před 20 lety zasáhlo Arménii ničivé zemětřesení, vyrovnává se s tím dodnes. Radiožurnál. 2008-12-10. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://radiozurnal.rozhlas.cz/pred-20-lety-zasahlo-armenii-nicive-zemetreseni-vyrovnava-se-s-tim-dodnes-6354525">Dostupné online</a> [cit. 2018-11-18].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Radio%C5%BEurn%C3%A1l&rft_id=https%3A%2F%2Fradiozurnal.rozhlas.cz%2Fpred-20-lety-zasahlo-armenii-nicive-zemetreseni-vyrovnava-se-s-tim-dodnes-6354525&rft.atitle=P%C5%99ed+20+lety+zas%C3%A1hlo+Arm%C3%A9nii+ni%C4%8Div%C3%A9+zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD%2C+vyrovn%C3%A1v%C3%A1+se+s+t%C3%ADm+dodnes&rft.date=2008-12-10">  </li> <li id="cite_note-Fischer-2018-81"><a href="#cite_ref-Fischer-2018_81-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Fischer Weltalmanach 2019- Zahlen Daten Fakten. Frankfurt am Main: Fischer, 1 July 2018. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-3-596-72019-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-3-596-72019-4">978-3-596-72019-4</a>. S. 45.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Fischer+Weltalmanach+2019-+Zahlen+Daten+Fakten&rft.isbn=978-3-596-72019-4&rft.place=Frankfurt+am+Main&rft.pub=Fischer&rft.pages=45"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_book" title="Šablona:Cite book">Cite book</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-:0-82">↑ <a href="#cite_ref-:0_82-0">a</a> <a href="#cite_ref-:0_82-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Arménie - Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/armenie/index.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Arm%C3%A9nie+-+Z%C3%A1kladn%C3%AD+charakteristika+teritoria%2C+ekonomick%C3%BD+p%C5%99ehled&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mzv.cz%2Fjnp%2Fcz%2Fencyklopedie_statu%2Fasie%2Farmenie%2Findex.html&rft.pub=Ministerstvo+zahrani%C4%8Dn%C3%ADch+v%C4%9Bc%C3%AD+%C4%8Cesk%C3%A9+republiky">  </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ve stínu jaderného reaktoru. Lidé v Metsamoru se bojí o život. iDNES.cz [online]. 2019-06-02 [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/metsamor-armenie-sovetsky-svaz-jaderna-elektrarna.A190528_140514_zahranicni_dtt">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fmetsamor-armenie-sovetsky-svaz-jaderna-elektrarna.A190528_140514_zahranicni_dtt&rft.atitle=Ve+st%C3%ADnu+jadern%C3%A9ho+reaktoru.+Lid%C3%A9+v+Metsamoru+se+boj%C3%AD+o+%C5%BEivot&rft.date=2019-06-02">  </li> <li id="cite_note-84"><a href="#cite_ref-84">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Arménie zvažuje výstavbu nového jaderného bloku, zemi může pomoci snížit závislost na dovozu plynu. oEnergetice.cz [online]. 27. leden 2022, 10:57 [cit. 2022-04-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/armenie-zvazuje-vystavbu-noveho-jaderneho-bloku-zemi-muze-pomoci-snizit-zavislost-dovozu-plynu/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=oEnergetice.cz&rft_id=https%3A%2F%2Foenergetice.cz%2Fjaderne-elektrarny%2Farmenie-zvazuje-vystavbu-noveho-jaderneho-bloku-zemi-muze-pomoci-snizit-zavislost-dovozu-plynu%2F&rft.atitle=Arm%C3%A9nie+zva%C5%BEuje+v%C3%BDstavbu+nov%C3%A9ho+jadern%C3%A9ho+bloku%2C+zemi+m%C5%AF%C5%BEe+pomoci+sn%C3%AD%C5%BEit+z%C3%A1vislost+na+dovozu+plynu&rft.date=27.+leden+2022%2C+10%3A57">  </li> <li id="cite_note-85"><a href="#cite_ref-85">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Armenia’s Zvartnots named best airport in CIS. PanARMENIAN.Net [online]. [cit. 2022-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.panarmenian.net/eng/news/143675/Armenias_Zvartnots_named_best_airport_in_CIS/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=PanARMENIAN.Net&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.panarmenian.net%2Feng%2Fnews%2F143675%2FArmenias_Zvartnots_named_best_airport_in_CIS%2F&rft.atitle=Armenia%E2%80%99s+Zvartnots+named+best+airport+in+CIS">  </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Армения начнет регулярные паромные перевозки через Поти в порт Кавказ. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-11-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.korabel.ru/news/comments/armeniya_s_1_dekabrya_namerena_nachat_regulyarnye_paromnye_perevozki_cherez_poti_v_port_kavkaz.html">Dostupné online</a>. (rusky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.korabel.ru&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.korabel.ru%2Fnews%2Fcomments%2Farmeniya_s_1_dekabrya_namerena_nachat_regulyarnye_paromnye_perevozki_cherez_poti_v_port_kavkaz.html&rft.atitle=%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F+%D0%BD%D0%B0%D1%87%D0%BD%D0%B5%D1%82+%D1%80%D0%B5%D0%B3%D1%83%D0%BB%D1%8F%D1%80%D0%BD%D1%8B%D0%B5+%D0%BF%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%BC%D0%BD%D1%8B%D0%B5+%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%B2%D0%BE%D0%B7%D0%BA%D0%B8+%D1%87%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%B7+%D0%9F%D0%BE%D1%82%D0%B8+%D0%B2+%D0%BF%D0%BE%D1%80%D1%82+%D0%9A%D0%B0%D0%B2%D0%BA%D0%B0%D0%B7">  </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Армения и Южно-Кавказская железная дорога возобновят паромное сообщение между портами Поти и Кавказ. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-11-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.korabel.ru/news/comments/armeniya_i_yuzhno-kavkazskaya_zheleznaya_doroga_vozobnovyat_paromnoe_soobschenie_mezhdu_portami_poti_i_kavkaz.html">Dostupné online</a>. (rusky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.korabel.ru&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.korabel.ru%2Fnews%2Fcomments%2Farmeniya_i_yuzhno-kavkazskaya_zheleznaya_doroga_vozobnovyat_paromnoe_soobschenie_mezhdu_portami_poti_i_kavkaz.html&rft.atitle=%D0%90%D1%80%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F+%D0%B8+%D0%AE%D0%B6%D0%BD%D0%BE-%D0%9A%D0%B0%D0%B2%D0%BA%D0%B0%D0%B7%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F+%D0%B6%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D0%BD%D0%B0%D1%8F+%D0%B4%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B3%D0%B0+%D0%B2%D0%BE%D0%B7%D0%BE%D0%B1%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D1%8F%D1%82+%D0%BF%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%BC%D0%BD%D0%BE%D0%B5+%D1%81%D0%BE%D0%BE%D0%B1%D1%89%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%B5+%D0%BC%D0%B5%D0%B6%D0%B4%D1%83+%D0%BF%D0%BE%D1%80%D1%82%D0%B0%D0%BC%D0%B8+%D0%9F%D0%BE%D1%82%D0%B8+%D0%B8+%D0%9A%D0%B0%D0%B2%D0%BA%D0%B0%D0%B7">  </li> <li id="cite_note-88"><a href="#cite_ref-88">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Time series / Statistical Committee of the Republic of Armenia. www.armstat.am [online]. [cit. 2025-02-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://web.archive.org/web/20250122033918/https://armstat.am/en/?nid=12&id=11001">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.armstat.am/en/?nid=12&id=11001">originálu</a> dne 2025-01-22.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.armstat.am&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.armstat.am%2Fen%2F%3Fnid%3D12%26id%3D11001&rft.atitle=Time+series%0A+%2F+Statistical+Committee+of+the+Republic+of+Armenia">  </li> <li id="cite_note-89"><a href="#cite_ref-89">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> World Development Indicators – Google Public Data Explorer [online]. [cit. 2018-02-17]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20201004180235/https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_cd&dl=en#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=sp_pop_grow&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:ARM&ifdim=region&tstart=319579200000&tend=1455652800000&dl=en&ind=false">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=ny_gdp_mktp_cd&dl=en#!ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=sp_pop_grow&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:ARM&ifdim=region&tstart=319579200000&tend=1455652800000&dl=en&ind=false">originálu</a> dne 4 October 2020.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=World+Development+Indicators+%E2%80%93+Google+Public+Data+Explorer&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.google.com%2Fpublicdata%2Fexplore%3Fds%3Dd5bncppjof8f9_%26met_y%3Dny_gdp_mktp_cd%26dl%3Den%23%21ctype%3Dl%26strail%3Dfalse%26bcs%3Dd%26nselm%3Dh%26met_y%3Dsp_pop_grow%26scale_y%3Dlin%26ind_y%3Dfalse%26rdim%3Dregion%26idim%3Dcountry%3AARM%26ifdim%3Dregion%26tstart%3D319579200000%26tend%3D1455652800000%26dl%3Den%26ind%3Dfalse"> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">TURAY, Anna. Tarihte Ermeniler [online]. Bolsohays:Istanbul Armenians Like many other ethnicities <a href="/w/index.php?title=Armenians_in_India&action=edit&redlink=1" class="new" title="Armenians in India (stránka neexistuje)">Armenians in India</a> too have played a role historically and had an impact historically. Today however the community has been reduced to about a hundred living in <a href="/wiki/Kolkata" class="mw-redirect" title="Kolkata">Calcutta</a>. [cit. 2007-01-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20080209171028/http://www.bolsohays.com/webac.asp?referans=1">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bolsohays.com/webac.asp?referans=1">originálu</a> dne 9 February 2008.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Tarihte+Ermeniler&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.bolsohays.com%2Fwebac.asp%3Freferans%3D1&rft.aulast=Turay&rft.aufirst=Anna&rft.pub=Bolsohays%3AIstanbul+Armenians+Like+many+other+ethnicities+%5B%5BArmenians+in+India%5D%5D+too+have+played+a+role+historically+and+had+an+impact+historically.+Today+however+the+community+has+been+reduced+to+about+a+hundred+living+in+%5B%5BKolkata%7CCalcutta%5D%5D."> Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“. </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <cite style="font-style:normal;">KOHOUTKOVÁ, Petra. Arménský jazyk a abeceda. Časopis HOST. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://casopis.hostbrno.cz/archiv/2006/10-2006/armensky-jazyk-a-abeceda">Dostupné online</a> [cit. 2018-11-18].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=%C4%8Casopis+HOST&rft_id=https%3A%2F%2Fcasopis.hostbrno.cz%2Farchiv%2F2006%2F10-2006%2Farmensky-jazyk-a-abeceda&rft.atitle=Arm%C3%A9nsk%C3%BD+jazyk+a+abeceda&rft.aulast=Kohoutkov%C3%A1&rft.aufirst=Petra">  <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20181119051623/https://casopis.hostbrno.cz/archiv/2006/10-2006/armensky-jazyk-a-abeceda">Archivováno</a> 19. 11. 2018 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Arménie. HedvabnaStezka.cz. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/armenie/2349-armenie/">Dostupné online</a> [cit. 2017-11-11].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=HedvabnaStezka.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.hedvabnastezka.cz%2Fzeme%2Fasie%2Farmenie%2F2349-armenie%2F&rft.atitle=Arm%C3%A9nie">  </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Bartholomew and Taddeus Missionaries in Armenia. Armenian Pastor [online]. [cit. 2022-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.armenianpastor.com/blog/2014/09/25/bart-and-thads-excellent-adventure">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Armenian+Pastor&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.armenianpastor.com%2Fblog%2F2014%2F09%2F25%2Fbart-and-thads-excellent-adventure&rft.atitle=Bartholomew+and+Taddeus+Missionaries+in+Armenia">  </li> <li id="cite_note-Bezděz_09“-94"><a href="#cite_ref-Bezděz_09“_94-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ASCHENBRENNER, Martin. Ferdinand V. Dobrotivý ve světle knih denních hlášení. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 61. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1211-9172">1211-9172</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Bezd%C4%9Bz%2C+vlastiv%C4%9Bdn%C3%BD+sborn%C3%ADk+%C4%8Ceskolipska&rft.atitle=Ferdinand+V.+Dobrotiv%C3%BD+ve+sv%C4%9Btle+knih+denn%C3%ADch+hl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD&rft.date=2009&rft.issue=18&rft.pages=61&rft.issn=1211-9172&rft.aulast=Aschenbrenner&rft.aufirst=Martin">  </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Armenian Catholic Church | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.britannica.com/topic/Armenian-Catholic-Church">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.britannica.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2Ftopic%2FArmenian-Catholic-Church&rft.atitle=Armenian+Catholic+Church+%7C+Britannica">  </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HAYTIAN, Aram. The Molokans in Armenia. Iran & the Caucasus. 2007, roč. 11, čís. 1, s. 33–44. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/25597313">Dostupné online</a> [cit. 2022-05-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/1609-8498">1609-8498</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Iran+%26+the+Caucasus&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F25597313&rft.atitle=The+Molokans+in+Armenia&rft.date=2007&rft.volume=11&rft.issue=1&rft.pages=33%E2%80%9344&rft.issn=1609-8498&rft.aulast=Haytian&rft.aufirst=Aram">  </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Proud As A Peacock: Armenia's New Yazidi Temple Draws Attention And Awe. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2022-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.rferl.org/a/armenia-yazidi-temple/30197592.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=RadioFreeEurope%2FRadioLiberty&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.rferl.org%2Fa%2Farmenia-yazidi-temple%2F30197592.html&rft.atitle=Proud+As+A+Peacock%3A+Armenia%27s+New+Yazidi+Temple+Draws+Attention+And+Awe">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BARDI, Ariel Sophia. Inside the world’s biggest Yazidi temple in Armenia. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aljazeera.com/features/2019/11/11/inside-the-worlds-biggest-yazidi-temple-in-armenia">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.aljazeera.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aljazeera.com%2Ffeatures%2F2019%2F11%2F11%2Finside-the-worlds-biggest-yazidi-temple-in-armenia&rft.atitle=Inside+the+world%E2%80%99s+biggest+Yazidi+temple+in+Armenia&rft.aulast=Bardi&rft.aufirst=Ariel+Sophia">  </li> <li id="cite_note-99"><a href="#cite_ref-99">↑</a> <cite style="font-style:normal;">NEUSNER, Jacob. The Jews in Pagan Armenia. Journal of the American Oriental Society. 1964, roč. 84, čís. 3, s. 230–240. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.jstor.org/stable/596556">Dostupné online</a> [cit. 2022-05-19]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0003-0279">0003-0279</a>. <a href="/wiki/Digital_object_identifier" title="Digital object identifier">doi</a>:<a rel="nofollow" class="external text" href="https://doi.org/10.2307%2F596556">10.2307/596556</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Journal+of+the+American+Oriental+Society&rft_id=info:doi/10.2307%2F596556&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.jstor.org%2Fstable%2F596556&rft.atitle=The+Jews+in+Pagan+Armenia&rft.date=1964&rft.volume=84&rft.issue=3&rft.pages=230%E2%80%93240&rft.issn=0003-0279&rft.aulast=Neusner&rft.aufirst=Jacob">  </li> <li id="cite_note-100"><a href="#cite_ref-100">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Armenia: Country’s Jews Alarmed Over Nascent Anti-Semitism. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2022-05-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.rferl.org/a/1057091.html">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=RadioFreeEurope%2FRadioLiberty&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.rferl.org%2Fa%2F1057091.html&rft.atitle=Armenia%3A+Country%E2%80%99s+Jews+Alarmed+Over+Nascent+Anti-Semitism">  </li> <li id="cite_note-101"><a href="#cite_ref-101">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CHURCH, Michael. Komitas Vardapet, forgotten folk hero. the Guardian [online]. 2011-04-21 [cit. 2018-11-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/music/2011/apr/21/komitas-vardapet-folk-music-armenia">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=the+Guardian&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fmusic%2F2011%2Fapr%2F21%2Fkomitas-vardapet-folk-music-armenia&rft.atitle=Komitas+Vardapet%2C+forgotten+folk+hero&rft.date=2011-04-21&rft.aulast=Church&rft.aufirst=Michael">  </li> <li id="cite_note-102"><a href="#cite_ref-102">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Pianist Tigran Hamasyan Draws Deeply From His Armenian Roots. San Francisco Classical Voice [online]. [cit. 2021-03-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sfcv.org/events-calendar/artist-spotlight/pianist-tigran-hamasyan-draws-deeply-from-his-armenian-roots">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=San+Francisco+Classical+Voice&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sfcv.org%2Fevents-calendar%2Fartist-spotlight%2Fpianist-tigran-hamasyan-draws-deeply-from-his-armenian-roots&rft.atitle=Pianist+Tigran+Hamasyan+Draws+Deeply+From+His+Armenian+Roots">  </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LEWIS, John. Tigran Hamasyan, the pianist giving jazz an Armenian twist. The Guardian. 2013-10-24. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.theguardian.com/music/2013/oct/24/tigran-hamasyan-pianist-jazz-armenian">Dostupné online</a> [cit. 2023-08-03]. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0261-3077">0261-3077</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+Guardian&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fmusic%2F2013%2Foct%2F24%2Ftigran-hamasyan-pianist-jazz-armenian&rft.atitle=Tigran+Hamasyan%2C+the+pianist+giving+jazz+an+Armenian+twist&rft.date=2013-10-24&rft.issn=0261-3077&rft.aulast=Lewis&rft.aufirst=John">  </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Duduk - The Music of the Soul. armeniadiscovery.com [online]. [cit. 2018-11-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://armeniadiscovery.com/en/articles/duduk">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=armeniadiscovery.com&rft_id=https%3A%2F%2Farmeniadiscovery.com%2Fen%2Farticles%2Fduduk&rft.atitle=Duduk+-+The+Music+of+the+Soul">  </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Djivan Gasparyan | Music of Armenia. musicofarmenia.com [online]. [cit. 2021-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210212041203/https://musicofarmenia.com/djivangasparyan">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://musicofarmenia.com/djivangasparyan">originálu</a> dne 2021-02-12. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=musicofarmenia.com&rft_id=https%3A%2F%2Fmusicofarmenia.com%2Fdjivangasparyan&rft.atitle=Djivan+Gasparyan+%7C+Music+of+Armenia">  </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MLÉČKA, Ondřej. Svatý Rehoř z Nareku se stane učitelem církve. Cirkev.cz [online]. 23. 2. 2015 [cit. 2021-03-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cirkev.cz/archiv/150223-svaty-rehor-z-nareku-se-stane-ucitelem-cirkve">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Cirkev.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cirkev.cz%2Farchiv%2F150223-svaty-rehor-z-nareku-se-stane-ucitelem-cirkve&rft.atitle=Svat%C3%BD+Reho%C5%99+z+Nareku+se+stane+u%C4%8Ditelem+c%C3%ADrkve&rft.date=23.+2.+2015&rft.aulast=Ml%C3%A9%C4%8Dka&rft.aufirst=Ond%C5%99ej">  </li> <li id="cite_note-107"><a href="#cite_ref-107">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Abovjan, Chačatur. Encyclopaedia Beliana [online]. [cit. 2021-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://beliana.sav.sk/heslo/abovjan-chacatur">Dostupné online</a>. (slovensky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Encyclopaedia+Beliana&rft_id=https%3A%2F%2Fbeliana.sav.sk%2Fheslo%2Fabovjan-chacatur&rft.atitle=Abovjan%2C+Cha%C4%8Datur">  </li> <li id="cite_note-108"><a href="#cite_ref-108">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MIRZOYAN, Vera. Hovhannes Tumanyan. armeniadiscovery.com [online]. [cit. 2021-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://armeniadiscovery.com/en/articles/hovhannes-tumanyan">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=armeniadiscovery.com&rft_id=https%3A%2F%2Farmeniadiscovery.com%2Fen%2Farticles%2Fhovhannes-tumanyan&rft.atitle=Hovhannes+Tumanyan&rft.aulast=Mirzoyan&rft.aufirst=Vera">  </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Yeghishe Charents. umdearborn.edu [online]. [cit. 2021-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20210213201853/https://umdearborn.edu/casl/centers-institutes/center-armenian-research/resources-research/armenian-literature/yeghishe-charents">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://umdearborn.edu/casl/centers-institutes/center-armenian-research/resources-research/armenian-literature/yeghishe-charents">originálu</a> dne 2021-02-13. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=umdearborn.edu&rft_id=https%3A%2F%2Fumdearborn.edu%2Fcasl%2Fcenters-institutes%2Fcenter-armenian-research%2Fresources-research%2Farmenian-literature%2Fyeghishe-charents&rft.atitle=Yeghishe+Charents">  </li> <li id="cite_note-110"><a href="#cite_ref-110">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MINASYAN, Smbat. Diana Abgar - The first Armenian woman diplomat. www.armenian-history.com [online]. [cit. 2021-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.armenian-history.com/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.armenian-history.com&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.armenian-history.com%2F&rft.atitle=Diana+Abgar+-+The+first+Armenian+woman+diplomat&rft.aulast=Minasyan&rft.aufirst=Smbat">  </li> <li id="cite_note-111"><a href="#cite_ref-111">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Kritika genocidy Arménů zastřelili před redakcí. iDNES.cz [online]. 2007-01-19 [cit. 2021-03-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kritika-genocidy-armenu-zastrelili-pred-redakci.A070119_150845_zahranicni_dp">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fzpravy%2Fzahranicni%2Fkritika-genocidy-armenu-zastrelili-pred-redakci.A070119_150845_zahranicni_dp&rft.atitle=Kritika+genocidy+Arm%C3%A9n%C5%AF+zast%C5%99elili+p%C5%99ed+redakc%C3%AD&rft.date=2007-01-19">  </li> <li id="cite_note-112"><a href="#cite_ref-112">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SUCHÝ, Ondřej. Ohlédnutí: Arménský klaun Leonid Jengibarov. Revue 50plus [online]. 2015-06-15 [cit. 2021-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.seniorrevue.cz/ohlednuti-armensky-klaun-leonid-jengibarov/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Revue+50plus&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.seniorrevue.cz%2Fohlednuti-armensky-klaun-leonid-jengibarov%2F&rft.atitle=Ohl%C3%A9dnut%C3%AD%3A+Arm%C3%A9nsk%C3%BD+klaun+Leonid+Jengibarov&rft.date=2015-06-15&rft.aulast=Such%C3%BD&rft.aufirst=Ond%C5%99ej">  </li> <li id="cite_note-113"><a href="#cite_ref-113">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Minas: A requiem [online]. Parajanov-Vartanov Institute, 2016-12-30 [cit. 2021-03-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://parajanov.com/minas/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Minas%3A+A+requiem&rft_id=https%3A%2F%2Fparajanov.com%2Fminas%2F&rft.pub=Parajanov-Vartanov+Institute">  </li> <li id="cite_note-114"><a href="#cite_ref-114">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> The Armenian Frida Kahlo: On Mariam Aslamazyan’s 110th Anniversary. The Armenian Mirror-Spectator [online]. 17. 8. 2018 [cit. 2021-03-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://mirrorspectator.com/2018/08/17/the-armenian-frida-kahlo-on-mariam-aslamazyans-110th-anniversary/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=The+Armenian+Mirror-Spectator&rft_id=https%3A%2F%2Fmirrorspectator.com%2F2018%2F08%2F17%2Fthe-armenian-frida-kahlo-on-mariam-aslamazyans-110th-anniversary%2F&rft.atitle=The+Armenian+Frida+Kahlo%3A+On+Mariam+Aslamazyan%E2%80%99s+110th+Anniversary&rft.date=17.+8.+2018">  </li> <li id="cite_note-115"><a href="#cite_ref-115">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Arménie - památky UNESCO: Asie: Můj průvodce. www.mujpruvodce.cz [online]. [cit. 2018-11-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600028&id=1415&p1=1074&cookiesAllowed=1">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.mujpruvodce.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.mujpruvodce.cz%2Fvismo%2Fdokumenty2.asp%3Fid_org%3D600028%26id%3D1415%26p1%3D1074%26cookiesAllowed%3D1&rft.atitle=Arm%C3%A9nie+-+pam%C3%A1tky+UNESCO%3A+Asie%3A+M%C5%AFj+pr%C5%AFvodce"> [<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost">nedostupný zdroj</a>] </li> <li id="cite_note-116"><a href="#cite_ref-116">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Arménie a kláštery na konci světa. armenie.svetadily.cz [online]. [cit. 2018-11-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://armenie.svetadily.cz/clanky/Armenie-a-klastery-na-konci-sveta">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=armenie.svetadily.cz&rft_id=http%3A%2F%2Farmenie.svetadily.cz%2Fclanky%2FArmenie-a-klastery-na-konci-sveta&rft.atitle=Arm%C3%A9nie+a+kl%C3%A1%C5%A1tery+na+konci+sv%C4%9Bta">  </li> <li id="cite_note-:02-117"><a href="#cite_ref-:02_117-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> What to eat and drink in Armenia. World Travel Guide [online]. [cit. 2020-03-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.worldtravelguide.net/guides/europe/armenia/food-and-drink/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=World+Travel+Guide&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.worldtravelguide.net%2Fguides%2Feurope%2Farmenia%2Ffood-and-drink%2F&rft.atitle=What+to+eat+and+drink+in+Armenia">  </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Arménie, zapomenutá kráska za hranicí Evropy. iDNES.cz [online]. 2016-03-22 [cit. 2017-11-11]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://cestovani.idnes.cz/armenie-zapomenuta-kraska-za-hranici-evropy-fmk-/kolem-sveta.aspx?c=A160316_155238_kolem-sveta_hig">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=iDNES.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fcestovani.idnes.cz%2Farmenie-zapomenuta-kraska-za-hranici-evropy-fmk-%2Fkolem-sveta.aspx%3Fc%3DA160316_155238_kolem-sveta_hig&rft.atitle=Arm%C3%A9nie%2C+zapomenut%C3%A1+kr%C3%A1ska+za+hranic%C3%AD+Evropy&rft.date=2016-03-22">  </li> <li id="cite_note-119"><a href="#cite_ref-119">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Arménie. <a href="/wiki/Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz" title="Aktuálně.cz">Aktuálně.cz</a>. <a href="/wiki/Economia" title="Economia">Economia</a>, 2017-02-27. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.aktualne.cz/wiki/geografie/staty-a-mesta/armenie/r~868e958afdb211e698c20025900fea04/">Dostupné online</a> [cit. 2017-11-11].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.aktualne.cz%2Fwiki%2Fgeografie%2Fstaty-a-mesta%2Farmenie%2Fr~868e958afdb211e698c20025900fea04%2F&rft.atitle=Arm%C3%A9nie&rft.date=2017-02-27&rft.pub=Economia">  </li> <li id="cite_note-120"><a href="#cite_ref-120">↑</a> <cite style="font-style:normal;">NAZARYAN, L. S. Anania Shirakatsi's Life and Activities. adsabs.harvard.edu. 2014-10-01, s. 58–67. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://adsabs.harvard.edu/abs/2014ahnc.conf...58N">Dostupné online</a> [cit. 2021-02-06].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=adsabs.harvard.edu&rft_id=http%3A%2F%2Fadsabs.harvard.edu%2Fabs%2F2014ahnc.conf...58N&rft.atitle=Anania+Shirakatsi%27s+Life+and+Activities&rft.date=2014-10-01&rft.pages=58%E2%80%9367&rft.aulast=Nazaryan&rft.aufirst=L.+S.">  </li> <li id="cite_note-121"><a href="#cite_ref-121">↑</a> <cite style="font-style:normal;">ZEMKO, Boris. Mikojan Artem Ivanovič. encyklopedia.sme.sk [online]. [cit. 2021-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://encyklopedia.sme.sk/c/2326477/mikojan-artem-ivanovic.html">Dostupné online</a>. (slovensky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=encyklopedia.sme.sk&rft_id=https%3A%2F%2Fencyklopedia.sme.sk%2Fc%2F2326477%2Fmikojan-artem-ivanovic.html&rft.atitle=Mikojan+Artem+Ivanovi%C4%8D&rft.aulast=Zemko&rft.aufirst=Boris">  </li> <li id="cite_note-122"><a href="#cite_ref-122">↑</a> <cite style="font-style:normal;">CHAPMAN, Kit. What it takes to make a new element. Chemistry World [online]. [cit. 2021-03-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.chemistryworld.com/features/what-it-takes-to-make-a-new-element/1017677.article">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Chemistry+World&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.chemistryworld.com%2Ffeatures%2Fwhat-it-takes-to-make-a-new-element%2F1017677.article&rft.atitle=What+it+takes+to+make+a+new+element&rft.aulast=Chapman&rft.aufirst=Kit">  </li> <li id="cite_note-123"><a href="#cite_ref-123">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Klášter Tatev aneb pět set mnichů-filozofů hlubokých jako moře. www.cestomila.cz [online]. [cit. 2018-11-18]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.cestomila.cz/clanek/831-klaster-tatev-aneb-pet-set-mnichu-filozofu-hlubokych-jako-more">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.cestomila.cz&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.cestomila.cz%2Fclanek%2F831-klaster-tatev-aneb-pet-set-mnichu-filozofu-hlubokych-jako-more&rft.atitle=Kl%C3%A1%C5%A1ter+Tatev+aneb+p%C4%9Bt+set+mnich%C5%AF-filozof%C5%AF+hlubok%C3%BDch+jako+mo%C5%99e">  </li> <li id="cite_note-124"><a href="#cite_ref-124">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GHAZANCHYAN, Siranush. Armenia’s first Olympic Champion Armen Nazaryan honored with an Order [online]. Public Radio of Armenia [cit. 2021-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://en.armradio.am/2020/02/21/armenias-first-olympic-champion-armen-nazaryan-honored-with-an-order/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Armenia%E2%80%99s+first+Olympic+Champion+Armen+Nazaryan+honored+with+an+Order&rft_id=https%3A%2F%2Fen.armradio.am%2F2020%2F02%2F21%2Farmenias-first-olympic-champion-armen-nazaryan-honored-with-an-order%2F&rft.aulast=Ghazanchyan&rft.aufirst=Siranush&rft.pub=Public+Radio+of+Armenia">  </li> <li id="cite_note-125"><a href="#cite_ref-125">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Aleksanjan vybojoval Arménii po 20 letech zápasnické zlato. www.sport.cz. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.sport.cz/loh/ostatni/clanek/802888-aleksanjan-vybojoval-armenii-po-20-letech-zapasnicke-zlato.html">Dostupné online</a> [cit. 2018-11-18].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=www.sport.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.sport.cz%2Floh%2Fostatni%2Fclanek%2F802888-aleksanjan-vybojoval-armenii-po-20-letech-zapasnicke-zlato.html&rft.atitle=Aleksanjan+vybojoval+Arm%C3%A9nii+po+20+letech+z%C3%A1pasnick%C3%A9+zlato">  </li> <li id="cite_note-126"><a href="#cite_ref-126">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Armenia wants national wrestling kokh to spread outside its borders. PanARMENIAN.Net [online]. [cit. 2021-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.panarmenian.net/eng/news/248068/Armenia_wants_national_wrestling_kokh_to_spread_outside_its_borders">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=PanARMENIAN.Net&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.panarmenian.net%2Feng%2Fnews%2F248068%2FArmenia_wants_national_wrestling_kokh_to_spread_outside_its_borders&rft.atitle=Armenia+wants+national+wrestling+kokh+to+spread+outside+its+borders">  </li> <li id="cite_note-127"><a href="#cite_ref-127">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Ecce Homo - Tigran Vartanovič Petrosjan. Český rozhlas Brno [online]. 2004-06-17 [cit. 2021-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://brno.rozhlas.cz/ecce-homo-tigran-vartanovic-petrosjan-6470229">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas+Brno&rft_id=https%3A%2F%2Fbrno.rozhlas.cz%2Fecce-homo-tigran-vartanovic-petrosjan-6470229&rft.atitle=Ecce+Homo+-+Tigran+Vartanovi%C4%8D+Petrosjan&rft.date=2004-06-17">  </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite style="font-style:normal;">MCKENZIE, Sheena. Levon Aronian: Armenia's 'David Beckham of chess'. CNN [online]. [cit. 2021-02-06]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://edition.cnn.com/2016/01/31/sport/levon-aronian-armenia-chess-david-beckham/index.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=CNN&rft_id=https%3A%2F%2Fedition.cnn.com%2F2016%2F01%2F31%2Fsport%2Flevon-aronian-armenia-chess-david-beckham%2Findex.html&rft.atitle=Levon+Aronian%3A+Armenia%27s+%27David+Beckham+of+chess%27&rft.aulast=McKenzie&rft.aufirst=Sheena">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> Galerie <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/%D5%80%D5%A1%D5%B5%D5%A1%D5%BD%D5%BF%D5%A1%D5%B6" class="extiw" title="c:Հայաստան">Arménie</a> na Wikimedia Commons</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Armenia" class="extiw" title="c:Category:Armenia">Arménie</a> na Wikimedia Commons </li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /> Slovníkové heslo <a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/Arm%C3%A9nie" class="extiw" title="wikt:Arménie">Arménie</a> ve Wikislovníku</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.gov.am/en/">Oficiální stránky</a> (anglicky) (arménsky) (rusky)</li> <li>(česky) <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nairi.cz/">Arménský dům</a> – Portál arménské komunity v ČR</li> <li>(anglicky) <cite class="book" style="font-style:normal;"> Human rights in Armenia Amnesty International [online]. Amnesty International. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.amnesty.org/en/location/europe-and-central-asia/eastern-europe-and-central-asia/armenia/report-armenia/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Human+rights+in+Armenia+Amnesty+International&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.amnesty.org%2Fen%2Flocation%2Feurope-and-central-asia%2Feastern-europe-and-central-asia%2Farmenia%2Freport-armenia%2F&rft.pub=Amnesty+International"> </li> <li>(anglicky) <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Central_Intelligence_Agency" class="mw-redirect" title="Central Intelligence Agency">CIA</a>. The World Factbook - Armenia [online]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/armenia/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+World+Factbook+-+Armenia&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.cia.gov%2Fthe-world-factbook%2Fcountries%2Farmenia%2F&rft.aucorp=CIA"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Arménie (MZV: Souhrnná teritoriální informace) [online]. Businessinfo.cz. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.businessinfo.cz/navody/armenie-souhrnna-teritorialni-informace/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Arm%C3%A9nie+%28MZV%3A+Souhrnn%C3%A1+teritori%C3%A1ln%C3%AD+informace%29&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.businessinfo.cz%2Fnavody%2Farmenie-souhrnna-teritorialni-informace%2F&rft.pub=Businessinfo.cz"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Armenia [online]. Encyclopaedia Britannica. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.britannica.com/EBchecked/topic/35178/Armenia">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Armenia&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.britannica.com%2FEBchecked%2Ftopic%2F35178%2FArmenia&rft.pub=Encyclopaedia+Britannica"> </li></ul> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style> <table class="navboxes noprint mw-collapsible mw-collapsed" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"> <tbody><tr> <th class="navbox-title"><a href="/wiki/Soubor:Gnome-globe.svg" class="mw-file-description" title="Mapa umístění"><img alt="Mapa umístění" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/22px-Gnome-globe.svg.png" decoding="async" width="22" height="22" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/33px-Gnome-globe.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Gnome-globe.svg/44px-Gnome-globe.svg.png 2x" data-file-width="48" data-file-height="48" /></a> Geografická lokalizace </th></tr> <tr> <td><div class="navbox noprint" title="Asie"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Seznam_asijsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam asijských států">Státy a území v Asii</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Nezávislé státy</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n" title="Afghánistán">Afghánistán</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Arménie</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li><a href="/wiki/Bahrajn" title="Bahrajn">Bahrajn</a></li> <li><a href="/wiki/Banglad%C3%A9%C5%A1" title="Bangladéš">Bangladéš</a></li> <li><a href="/wiki/Bh%C3%BAt%C3%A1n" title="Bhútán">Bhútán</a></li> <li><a href="/wiki/Brunej" title="Brunej">Brunej</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a></li> <li><a href="/wiki/Egypt" title="Egypt">Egypt</a></li> <li><a href="/wiki/Filip%C3%ADny" title="Filipíny">Filipíny</a></li> <li><a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></li> <li><a href="/wiki/Indie" title="Indie">Indie</a></li> <li><a href="/wiki/Indon%C3%A9sie" title="Indonésie">Indonésie</a></li> <li><a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Irák</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%8Dr%C3%A1n" title="Írán">Írán</a></li> <li><a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">Izrael</a></li> <li><a href="/wiki/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Jemen" title="Jemen">Jemen</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Korea" title="Jižní Korea">Jižní Korea</a></li> <li><a href="/wiki/Jord%C3%A1nsko" title="Jordánsko">Jordánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Kambod%C5%BEa" title="Kambodža">Kambodža</a></li> <li><a href="/wiki/Katar" title="Katar">Katar</a></li> <li><a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a></li> <li><a href="/wiki/Kuvajt" title="Kuvajt">Kuvajt</a></li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán">Kyrgyzstán</a></li> <li><a href="/wiki/Laos" title="Laos">Laos</a></li> <li><a href="/wiki/Libanon" title="Libanon">Libanon</a></li> <li><a href="/wiki/Malajsie" title="Malajsie">Malajsie</a></li> <li><a href="/wiki/Maledivy" title="Maledivy">Maledivy</a></li> <li><a href="/wiki/Mongolsko" title="Mongolsko">Mongolsko</a></li> <li><a href="/wiki/Myanmar" title="Myanmar">Myanmar (Barma)</a></li> <li><a href="/wiki/Nep%C3%A1l" title="Nepál">Nepál</a></li> <li><a href="/wiki/Om%C3%A1n" title="Omán">Omán</a></li> <li><a href="/wiki/St%C3%A1t_Palestina" title="Stát Palestina">Palestina</a></li> <li><a href="/wiki/P%C3%A1kist%C3%A1n" title="Pákistán">Pákistán</a></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a></li> <li><a href="/wiki/Sa%C3%BAdsk%C3%A1_Ar%C3%A1bie" title="Saúdská Arábie">Saúdská Arábie</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Korea" title="Severní Korea">Severní Korea</a></li> <li><a href="/wiki/Singapur" title="Singapur">Singapur</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty" title="Spojené arabské emiráty">Spojené arabské emiráty</a></li> <li><a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">Sýrie</a></li> <li><a href="/wiki/Sr%C3%AD_Lanka" title="Srí Lanka">Srí Lanka</a></li> <li><a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikist%C3%A1n" title="Tádžikistán">Tádžikistán</a></li> <li><a href="/wiki/Thajsko" title="Thajsko">Thajsko</a></li> <li><a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a></li> <li><a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán">Turkmenistán</a></li> <li><a href="/wiki/Uzbekist%C3%A1n" title="Uzbekistán">Uzbekistán</a></li> <li><a href="/wiki/Vietnam" title="Vietnam">Vietnam</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Timor" title="Východní Timor">Východní Timor</a></li></ul> </div> </td> <td rowspan="5" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Asia_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/110px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/165px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Asia_%28orthographic_projection%29.svg/220px-Asia_%28orthographic_projection%29.svg.png 2x" data-file-width="541" data-file-height="541" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_z%C3%A1visl%C3%BDch_%C3%BAzem%C3%AD" title="Seznam závislých území">Teritoria, kolonie a závislá území</a></td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Austr%C3%A1lie" title="Austrálie">Austrálie</a>: (<a href="/wiki/Ashmor%C5%AFv_a_Cartier%C5%AFv_ostrov" title="Ashmorův a Cartierův ostrov">Ashmorův a Cartierův ostrov</a></li> <li><a href="/wiki/Kokosov%C3%A9_ostrovy" title="Kokosové ostrovy">Kokosové ostrovy</a></li> <li><a href="/wiki/V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_ostrov" title="Vánoční ostrov">Vánoční ostrov</a>)</li> <li><a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADna" title="Čína">Čína</a>: (<a href="/wiki/Hongkong" title="Hongkong">Hongkong</a></li> <li><a href="/wiki/Macao" title="Macao">Macao</a>)</li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a>: (<a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a></li> <li><a href="/wiki/Britsk%C3%A9_indickooce%C3%A1nsk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské indickooceánské území">Britské indickooceánské území</a>)</li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Územní celky se sporným mezinárodním postavením</td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Tchaj-wan" title="Tchaj-wan">Tchaj-wan</a></li></ul> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Evropa"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Seznam_evropsk%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Seznam evropských států">Státy a území v Evropě</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta" title="Seznam států světa">Suverénní státy</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alb%C3%A1nie" title="Albánie">Albánie</a></li> <li><a href="/wiki/Andorra" title="Andorra">Andorra</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Arménie</a></li> <li><a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a></li> <li><a href="/wiki/Belgie" title="Belgie">Belgie</a></li> <li><a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Bělorusko</a></li> <li><a href="/wiki/Bosna_a_Hercegovina" title="Bosna a Hercegovina">Bosna a Hercegovina</a></li> <li><a href="/wiki/Bulharsko" title="Bulharsko">Bulharsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora" title="Černá Hora">Černá Hora</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a></li> <li><a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a></li> <li><a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a></li> <li><a href="/wiki/Finsko" title="Finsko">Finsko</a></li> <li><a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a></li> <li><a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></li> <li><a href="/wiki/Chorvatsko" title="Chorvatsko">Chorvatsko</a></li> <li><a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a></li> <li><a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a></li> <li><a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a></li> <li><a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a>3</li> <li><a href="/wiki/Kypr" title="Kypr">Kypr</a></li> <li><a href="/wiki/Lichten%C5%A1tejnsko" title="Lichtenštejnsko">Lichtenštejnsko</a></li> <li><a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a></li> <li><a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a></li> <li><a href="/wiki/Lucembursko" title="Lucembursko">Lucembursko</a></li> <li><a href="/wiki/Ma%C4%8Farsko" title="Maďarsko">Maďarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Malta" title="Malta">Malta</a></li> <li><a href="/wiki/Moldavsko" title="Moldavsko">Moldavsko</a></li> <li><a href="/wiki/Monako" title="Monako">Monako</a></li> <li><a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a></li> <li><a href="/wiki/Nizozemsko" title="Nizozemsko">Nizozemsko</a></li> <li><a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a></li> <li><a href="/wiki/Polsko" title="Polsko">Polsko</a></li> <li><a href="/wiki/Portugalsko" title="Portugalsko">Portugalsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a></li> <li><a href="/wiki/Rumunsko" title="Rumunsko">Rumunsko</a></li> <li><a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a>3</li> <li><a href="/wiki/%C5%98ecko" title="Řecko">Řecko</a></li> <li><a href="/wiki/San_Marino" title="San Marino">San Marino</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Makedonie" title="Severní Makedonie">Severní Makedonie</a></li> <li><a href="/wiki/Slovensko" title="Slovensko">Slovensko</a></li> <li><a href="/wiki/Slovinsko" title="Slovinsko">Slovinsko</a></li> <li><a href="/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Spojené království">Spojené království</a></li> <li><a href="/wiki/Srbsko" title="Srbsko">Srbsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko" title="Španělsko">Španělsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsko</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko" title="Švýcarsko">Švýcarsko</a></li> <li><a href="/wiki/Turecko" title="Turecko">Turecko</a>3</li> <li><a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajina</a></li> <li><a href="/wiki/Vatik%C3%A1n" title="Vatikán">Vatikán</a></li></ul> </div> </td> <td rowspan="7" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Europe_(orthographic_projection).svg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/120px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png" decoding="async" width="110" height="110" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Europe_%28orthographic_projection%29.svg/250px-Europe_%28orthographic_projection%29.svg.png 1.5x" data-file-width="541" data-file-height="541" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_s_%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDm_nebo_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDm_mezin%C3%A1rodn%C3%ADm_uzn%C3%A1n%C3%ADm" title="Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním">Státy bez plného uznání</a></td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a></li> <li><a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a></li> <li><a href="/wiki/Kosovo" title="Kosovo">Kosovo</a></li> <li><a href="/wiki/Podn%C4%9Bst%C5%99%C3%AD" title="Podněstří">Podněstří</a></li> <li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Kypr" title="Severní Kypr">Severní Kypr</a></li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Z%C3%A1visl%C3%A1_%C3%BAzem%C3%AD" class="mw-redirect" title="Závislá území">Závislá území</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Dánsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Faersk%C3%A9_ostrovy" title="Faerské ostrovy">Faerské ostrovy</a>1 <ul><li>autonomní země Dánského království</li></ul></li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Akrotiri_a_Dekelia" title="Akrotiri a Dekelia">Akrotiri a Dekelia</a>2 (suverénní vojenské základny)</li> <li><a href="/wiki/Gibraltar" title="Gibraltar">Gibraltar</a> (<a href="/wiki/Z%C3%A1mo%C5%99sk%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Zámořské území Spojeného království">britské zámořské území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Guernsey" title="Guernsey">Guernsey</a></li> <li><a href="/wiki/Jersey" title="Jersey">Jersey</a> (<a href="/wiki/Britsk%C3%A9_korunn%C3%AD_z%C3%A1visl%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Britské korunní závislé území">korunní závislá území</a>)</li> <li><a href="/wiki/Man_(ostrov)" title="Man (ostrov)">Ostrov Man</a></li></ul> </div> </td> </tr></tbody></table> <div> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Zvláštní oblasti vnitřní suverenity</td> <td class="navbox-list navbox-even hlist"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Finsko</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Alandy" title="Alandy">Alandy</a> <ul><li><a href="/w/index.php?title=Autonomn%C3%AD_spr%C3%A1vn%C3%AD_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Autonomní správní členění (stránka neexistuje)">autonomní oblast</a> podléhající <a href="/w/index.php?title=Alandsk%C3%A1_%C3%BAmluva&action=edit&redlink=1" class="new" title="Alandská úmluva (stránka neexistuje)">Alandské úmluvě z roku 1921</a></li></ul></li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Norsko</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <ul><li><a href="/wiki/%C5%A0picberky" title="Špicberky">Špicberky</a> (<a href="/wiki/Neza%C5%99azen%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD" title="Nezařazené území">nezařazené území</a> podléhající <a href="/wiki/%C5%A0picbersk%C3%A1_dohoda" title="Špicberská dohoda">Špicberské dohodě</a>)</li></ul> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Spojené království</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Severn%C3%AD_Irsko" title="Severní Irsko">Severní Irsko</a> (<a href="/wiki/Zem%C4%9B_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Země Spojeného království">země Spojeného království</a> podléhající <a href="/wiki/Velkop%C3%A1te%C4%8Dn%C3%AD_dohoda" title="Velkopáteční dohoda">britsko-irské dohodě</a>)</li></ul> </div> </td> </tr></tbody></table> <div> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="3"><div class="plainlist"><ul><li>1 Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu.</li><li>2 Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám.</li><li>3 Stát leží větší částí v Asii.</li></ul></div></td></tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Státy a regiony Kavkazu"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> Státy a regiony <a href="/wiki/Kavkaz_(region)" title="Kavkaz (region)">Kavkazu</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd" colspan="2"> <div> <table cellspacing="0" class="navbox-columns-table" style="text-align:left;width:auto;margin-left:auto;margin-right:auto;"><tbody><tr style="vertical-align:top;"><td style="width:1em;">   </td><td style="padding:0px;;;;width:15em;"><div> <div style="vertical-align:left; horizontal-align:left; align:left;"><a href="/wiki/Soubor:Soviet_Caucasus_map.svg" class="mw-file-description" title="Caucasia 1957-1991"><img alt="Caucasia 1957-1991" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0b/Soviet_Caucasus_map.svg/120px-Soviet_Caucasus_map.svg.png" decoding="async" width="105" height="88" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0b/Soviet_Caucasus_map.svg/250px-Soviet_Caucasus_map.svg.png 1.5x" data-file-width="747" data-file-height="629" /></a></div> </div></td><td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;;;;width:15em;"><div> <div style="vertical-align:middle;">Abcházie<a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie"><img alt="Abcházie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Republic_of_Abkhazia.svg/40px-Flag_of_the_Republic_of_Abkhazia.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Republic_of_Abkhazia.svg/60px-Flag_of_the_Republic_of_Abkhazia.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="300" /></a> <a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a> Adygejsko<a href="/wiki/Adygejsko" title="Adygejsko"><img alt="Adygejsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Flag_of_Adygea.svg/22px-Flag_of_Adygea.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Flag_of_Adygea.svg/33px-Flag_of_Adygea.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Flag_of_Adygea.svg/44px-Flag_of_Adygea.svg.png 2x" data-file-width="1000" data-file-height="500" /></a> <a href="/wiki/Adygejsko" title="Adygejsko">Adygejsko</a> Adžárie<a href="/wiki/Ad%C5%BE%C3%A1rie" title="Adžárie"><img alt="Adžárie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Flag_of_Adjara.svg/40px-Flag_of_Adjara.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Flag_of_Adjara.svg/60px-Flag_of_Adjara.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Ad%C5%BE%C3%A1rie" title="Adžárie">Adžárie</a> Arménie<a href="/wiki/Arm%C3%A9nie" title="Arménie"><img alt="Arménie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Flag_of_Armenia.svg/40px-Flag_of_Armenia.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Flag_of_Armenia.svg/60px-Flag_of_Armenia.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a class="mw-selflink selflink">Arménie</a> </div> </div></td><td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;;;;width:15em;"><div> <div style="vertical-align:middle;">Ázerbájdžán<a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán"><img alt="Ázerbájdžán" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/40px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/60px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a> Čečensko<a href="/wiki/%C4%8Ce%C4%8Densko" title="Čečensko"><img alt="Čečensko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Flag_of_the_Chechen_Republic.svg/22px-Flag_of_the_Chechen_Republic.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Flag_of_the_Chechen_Republic.svg/33px-Flag_of_the_Chechen_Republic.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Flag_of_the_Chechen_Republic.svg/44px-Flag_of_the_Chechen_Republic.svg.png 2x" data-file-width="450" data-file-height="300" /></a> <a href="/wiki/%C4%8Ce%C4%8Densko" title="Čečensko">Čečensko</a> Dagestán<a href="/wiki/Dagest%C3%A1n" title="Dagestán"><img alt="Dagestán" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_Dagestan.svg/40px-Flag_of_Dagestan.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/Flag_of_Dagestan.svg/60px-Flag_of_Dagestan.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Dagest%C3%A1n" title="Dagestán">Dagestán</a> Gruzie<a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie"><img alt="Gruzie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Flag_of_Georgia_%28Pantone%29.svg/40px-Flag_of_Georgia_%28Pantone%29.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Flag_of_Georgia_%28Pantone%29.svg/60px-Flag_of_Georgia_%28Pantone%29.svg.png 2x" data-file-width="900" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a></div> </div></td><td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;;;;width:15em;"><div> <div style="vertical-align:middle;">Ingušsko<a href="/wiki/Ingu%C5%A1sko" title="Ingušsko"><img alt="Ingušsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Flag_of_Ingushetia.svg/22px-Flag_of_Ingushetia.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Flag_of_Ingushetia.svg/33px-Flag_of_Ingushetia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Flag_of_Ingushetia.svg/44px-Flag_of_Ingushetia.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a> <a href="/wiki/Ingu%C5%A1sko" title="Ingušsko">Ingušsko</a> Jižní Osetie<a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie"><img alt="Jižní Osetie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/12/Flag_of_South_Ossetia.svg/22px-Flag_of_South_Ossetia.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/12/Flag_of_South_Ossetia.svg/33px-Flag_of_South_Ossetia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/12/Flag_of_South_Ossetia.svg/44px-Flag_of_South_Ossetia.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a> Kabardsko-Balkarsko<a href="/wiki/Kabardsko-Balkarsko" title="Kabardsko-Balkarsko"><img alt="Kabardsko-Balkarsko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/Flag_of_Kabardino-Balkaria.svg/22px-Flag_of_Kabardino-Balkaria.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/Flag_of_Kabardino-Balkaria.svg/33px-Flag_of_Kabardino-Balkaria.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/Flag_of_Kabardino-Balkaria.svg/44px-Flag_of_Kabardino-Balkaria.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="800" /></a> <a href="/wiki/Kabardsko-Balkarsko" title="Kabardsko-Balkarsko">Kabardsko-Balkarsko</a> Karačajsko-Čerkesko<a href="/wiki/Kara%C4%8Dajsko-%C4%8Cerkesko" title="Karačajsko-Čerkesko"><img alt="Karačajsko-Čerkesko" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Flag_of_Karachay-Cherkessia.svg/22px-Flag_of_Karachay-Cherkessia.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Flag_of_Karachay-Cherkessia.svg/33px-Flag_of_Karachay-Cherkessia.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Flag_of_Karachay-Cherkessia.svg/44px-Flag_of_Karachay-Cherkessia.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Kara%C4%8Dajsko-%C4%8Cerkesko" title="Karačajsko-Čerkesko">Karačajsko-Čerkesko</a></div> </div></td><td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;;;;width:15em;"><div> <div style="vertical-align:middle;">Krasnodarský kraj<a href="/wiki/Krasnodarsk%C3%BD_kraj" title="Krasnodarský kraj"><img alt="Krasnodarský kraj" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Flag_of_Krasnodar_Krai.svg/22px-Flag_of_Krasnodar_Krai.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Flag_of_Krasnodar_Krai.svg/33px-Flag_of_Krasnodar_Krai.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Flag_of_Krasnodar_Krai.svg/44px-Flag_of_Krasnodar_Krai.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a> <a href="/wiki/Krasnodarsk%C3%BD_kraj" title="Krasnodarský kraj">Krasnodarský kraj</a> <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán"><img alt="Ázerbájdžán" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/40px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Flag_of_Azerbaijan.svg/60px-Flag_of_Azerbaijan.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a> <a href="/wiki/Nachi%C4%8Devansk%C3%A1_autonomn%C3%AD_republika" title="Nachičevanská autonomní republika">Nachičevan</a> Severní Osetie-Alanie<a href="/wiki/Severn%C3%AD_Osetie-Alanie" title="Severní Osetie-Alanie"><img alt="Severní Osetie-Alanie" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Flag_of_North_Ossetia.svg/40px-Flag_of_North_Ossetia.svg.png" decoding="async" width="22" height="11" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Flag_of_North_Ossetia.svg/60px-Flag_of_North_Ossetia.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="300" /></a> <a href="/wiki/Severn%C3%AD_Osetie-Alanie" title="Severní Osetie-Alanie">Severní Osetie-Alanie</a> Stavropolský kraj<a href="/wiki/Stavropolsk%C3%BD_kraj" title="Stavropolský kraj"><img alt="Stavropolský kraj" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Stavropol_Krai.svg/22px-Flag_of_Stavropol_Krai.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Stavropol_Krai.svg/33px-Flag_of_Stavropol_Krai.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Flag_of_Stavropol_Krai.svg/44px-Flag_of_Stavropol_Krai.svg.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="400" /></a> <a href="/wiki/Stavropolsk%C3%BD_kraj" title="Stavropolský kraj">Stavropolský kraj</a></div> </div></td><td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;;;;width:15em;"><div> <div style="vertical-align:right; horizontal-align:right; align:right;"><figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Russia_Caucusus_1882.jpg" class="mw-file-description" title="Caucasia in 1882"><img alt="Caucasia in 1882" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Russia_Caucusus_1882.jpg/105px-Russia_Caucusus_1882.jpg" decoding="async" width="105" height="91" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Russia_Caucusus_1882.jpg/158px-Russia_Caucusus_1882.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Russia_Caucusus_1882.jpg/210px-Russia_Caucusus_1882.jpg 2x" data-file-width="1420" data-file-height="1232" /></a><figcaption>Caucasia in 1882</figcaption></figure></div> </div></td></tr></tbody></table> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Společenství nezávislých států"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="3"> <a href="/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Společenství nezávislých států">Společenství nezávislých států</a> (SNS) </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Členové</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a class="mw-selflink selflink">Arménie</a> • <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a> • <a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Bělorusko</a> • <a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a> • <a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán">Kyrgyzstán</a> • <a href="/wiki/Moldavsko" title="Moldavsko">Moldavsko</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikist%C3%A1n" title="Tádžikistán">Tádžikistán</a> • <a href="/wiki/Uzbekist%C3%A1n" title="Uzbekistán">Uzbekistán</a> </div> </td> <td rowspan="7" class="navbox-image"><a href="/wiki/Soubor:Flag_of_the_CIS.svg" class="mw-file-description" title="Vlajka Společenství nezávislých států"><img alt="Vlajka Společenství nezávislých států" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Flag_of_the_CIS.svg/70px-Flag_of_the_CIS.svg.png" decoding="async" width="70" height="35" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Flag_of_the_CIS.svg/105px-Flag_of_the_CIS.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Flag_of_the_CIS.svg/140px-Flag_of_the_CIS.svg.png 2x" data-file-width="1200" data-file-height="600" /></a></td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Přidružené státy</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán">Turkmenistán</a> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Bývalí členové</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a> (1993–2009) </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Bývalí účastníci</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajina</a> (1991–2018) </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Státy v postsovětském prostoru"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><link rel="mw-deduplicated-inline-style" href="mw-data:TemplateStyles:r17064757" /><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Postsov%C4%9Btsk%C3%A9_republiky" title="Postsovětské republiky">Postsovětské republiky</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Členské státy <a href="/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Organizace spojených národů">OSN</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n" title="Ázerbájdžán">Ázerbájdžán</a> • <a class="mw-selflink selflink">Arménie</a> • <a href="/wiki/B%C4%9Blorusko" title="Bělorusko">Bělorusko</a> • <a href="/wiki/Estonsko" title="Estonsko">Estonsko</a> • <a href="/wiki/Gruzie" title="Gruzie">Gruzie</a> • <a href="/wiki/Kazachst%C3%A1n" title="Kazachstán">Kazachstán</a> • <a href="/wiki/Kyrgyzst%C3%A1n" title="Kyrgyzstán">Kyrgyzstán</a> • <a href="/wiki/Loty%C5%A1sko" title="Lotyšsko">Lotyšsko</a> • <a href="/wiki/Litva" title="Litva">Litva</a> • <a href="/wiki/Moldavsko" title="Moldavsko">Moldavsko</a> • <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> • <a href="/wiki/T%C3%A1d%C5%BEikist%C3%A1n" title="Tádžikistán">Tádžikistán</a> • <a href="/wiki/Turkmenist%C3%A1n" title="Turkmenistán">Turkmenistán</a> • <a href="/wiki/Uzbekist%C3%A1n" title="Uzbekistán">Uzbekistán</a> • <a href="/wiki/Ukrajina" title="Ukrajina">Ukrajina</a> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Mezinárodně neuznané státy</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Abch%C3%A1zie" title="Abcházie">Abcházie</a> • <a href="/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Osetie" title="Jižní Osetie">Jižní Osetie</a> • <a href="/wiki/Podn%C4%9Bst%C5%99%C3%AD" title="Podněstří">Podněstří</a> Zaniklé: <a href="/wiki/Republika_Arcach" title="Republika Arcach">Republika Arcach</a> • <a href="/w/index.php?title=Republika_Gagauzsko&action=edit&redlink=1" class="new" title="Republika Gagauzsko (stránka neexistuje)">Republika Gagauzsko</a> • <a href="/wiki/%C4%8Ce%C4%8Densk%C3%A1_republika_I%C4%8Dkerie" title="Čečenská republika Ičkerie">Čečenská republika Ičkerie</a> • <a href="/wiki/Republika_Krym_(2014)" title="Republika Krym (2014)">Republika Krym (2014)</a> • <a href="/wiki/Don%C4%9Bck%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Doněcká lidová republika">Doněcká lidová republika</a> • <a href="/wiki/Luhansk%C3%A1_lidov%C3%A1_republika" title="Luhanská lidová republika">Luhanská lidová republika</a> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Mezinárodní organizace</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Svaz_Ruska_a_B%C4%9Bloruska" title="Svaz Ruska a Běloruska">Svaz Ruska a Běloruska</a> • <a href="/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Společenství nezávislých států">SNS</a> (<a href="/w/index.php?title=Ekonomick%C3%BD_soud_Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ekonomický soud Společenství nezávislých států (stránka neexistuje)">Ekonomický soud Společenství nezávislých států</a> • <a href="/w/index.php?title=Mezist%C3%A1tn%C3%AD_banka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mezistátní banka (stránka neexistuje)">Mezistátní banka</a> • <a href="/w/index.php?title=Z%C3%B3na_voln%C3%A9ho_obchodu_SNS&action=edit&redlink=1" class="new" title="Zóna volného obchodu SNS (stránka neexistuje)">Zóna volného obchodu SNS</a>) • <a href="/wiki/Eurasijsk%C3%BD_ekonomick%C3%BD_svaz" title="Eurasijský ekonomický svaz">Eurasijský ekonomický svaz</a> • <a href="/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_neuznan%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Společenství neuznaných států">Společenství neuznaných států</a> • <a href="/wiki/Organizace_Smlouvy_o_kolektivn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnosti" title="Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti">Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti</a> • <a href="/w/index.php?title=Euroasijsk%C3%A9_ekonomick%C3%A9_spole%C4%8Denstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Euroasijské ekonomické společenství (stránka neexistuje)">Euroasijské ekonomické společenství</a> • <a href="/w/index.php?title=Jednotn%C3%BD_ekonomick%C3%BD_prostor&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jednotný ekonomický prostor (stránka neexistuje)">Jednotný ekonomický prostor</a> (<a href="/w/index.php?title=Celn%C3%AD_svaz_v_r%C3%A1mci_jednotn%C3%A9ho_ekonomick%C3%A9ho_prostoru&action=edit&redlink=1" class="new" title="Celní svaz v rámci jednotného ekonomického prostoru (stránka neexistuje)">Celní svaz v rámci jednotného ekonomického prostoru</a>) • <a href="/w/index.php?title=Organizace_pro_demokracii_a_ekonomick%C3%BD_rozvoj&action=edit&redlink=1" class="new" title="Organizace pro demokracii a ekonomický rozvoj (stránka neexistuje)">GUAM</a> • <a href="/w/index.php?title=Baltsk%C3%A9_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Baltské shromáždění (stránka neexistuje)">Baltské shromáždění</a> • <a href="/w/index.php?title=Spole%C4%8Denstv%C3%AD_st%C5%99edn%C3%AD_Asie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Společenství střední Asie (stránka neexistuje)">Společenství střední Asie</a> (organizace přestala fungovat) </div> </td> </tr></tbody></table> </div> </td></tr></tbody></table> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q399#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q399#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q399#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/5e92f8ca-a880-4bc1-95e4-d7b3bc56358b">5e92f8ca-a880-4bc1-95e4-d7b3bc56358b</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ge128679">ge128679</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX456235">XX456235</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb123844340">cb123844340</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb123844340">(data)</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4085931-9">4085931-9</a></li> <li><a href="/wiki/Historick%C3%BD_lexikon_%C5%A0v%C3%BDcarska" title="Historický lexikon Švýcarska">HDS</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://hls-dhs-dss.ch/fr/articles/025005">025005</a></li> <li><a href="/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_standardn%C3%AD_identifik%C3%A1tor_jm%C3%A9na" title="Mezinárodní standardní identifikátor jména">ISNI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://isni.org/isni/0000000121643812">0000 0001 2164 3812</a></li> <li><a href="/wiki/KulturNav" title="KulturNav">KulturNav</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kulturnav.org/51bf49cc-1d08-4f0f-954f-e9f7cfab7f2e">51bf49cc-1d08-4f0f-954f-e9f7cfab7f2e</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n92057129">n92057129</a></li> <li><a href="/wiki/MusicBrainz" title="MusicBrainz">MBAREA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://musicbrainz.org/area/6474fa20-e0d6-3ef2-95ce-a6f73408cd5e">6474fa20-e0d6-3ef2-95ce-a6f73408cd5e</a></li> <li><a href="/wiki/National_Archives_and_Records_Administration" title="National Archives and Records Administration">NARA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalog.archives.gov/id/10045258">10045258</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00560353">00560353</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nli.org.il/en/authorities/987007530978905171">987007530978905171</a></li> <li><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/027316211">027316211</a></li> <li><a href="/wiki/Trove" title="Trove">Trove</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://trove.nla.gov.au/people/1522241">1522241</a></li> <li><a href="/wiki/Parlament_Spojen%C3%A9ho_kr%C3%A1lovstv%C3%AD" title="Parlament Spojeného království">UKPARL</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.parliament.uk/w0cnp4d1">w0cnp4d1</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/138518304">138518304</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJp9mKY4fgRxdKTXWTYXVC">E39PBJp9mKY4fgRxdKTXWTYXVC</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Geografie" title="Portál:Geografie">Geografie</a> </div>    </div><noscript><img src="https://auth.wikimedia.org/loginwiki/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?useformat=desktop&type=1x1&usesul3=1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arménie&oldid=24708574">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arménie&oldid=24708574</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Arm%C3%A9nie" title="Kategorie:Arménie">Arménie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_s_%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDm_nebo_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDm_mezin%C3%A1rodn%C3%ADm_uzn%C3%A1n%C3%ADm" title="Kategorie:Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním">Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Kavkaz" title="Kategorie:Kavkaz">Kavkaz</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Asie" title="Kategorie:Státy Asie">Státy Asie</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Evropy" title="Kategorie:Státy Evropy">Státy Evropy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Vnitrozemsk%C3%A9_st%C3%A1ty" title="Kategorie:Vnitrozemské státy">Vnitrozemské státy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF" title="Kategorie:Státy Společenství nezávislých států">Státy Společenství nezávislých států</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Republiky" title="Kategorie:Republiky">Republiky</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD_zanikl%C3%A9_roku_1920" title="Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1920">Státy a území zaniklé roku 1920</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD_vznikl%C3%A9_roku_1918" title="Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918">Státy a území vzniklé roku 1918</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:St%C3%A1ty_a_%C3%BAzem%C3%AD_vznikl%C3%A9_roku_1991" title="Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991">Státy a území vzniklé roku 1991</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Transkontinent%C3%A1ln%C3%AD_st%C3%A1ty" title="Kategorie:Transkontinentální státy">Transkontinentální státy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Postsov%C4%9Btsk%C3%A9_st%C3%A1ty" title="Kategorie:Postsovětské státy">Postsovětské státy</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_odkazy_na_nedostupn%C3%A9_zdroje" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje">Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_v%C3%BDpo%C4%8Dty" title="Kategorie:Monitoring:Články s výpočty">Monitoring:Články s výpočty</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_HDS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem HDS">Monitoring:Články s identifikátorem HDS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_ISNI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem ISNI">Monitoring:Články s identifikátorem ISNI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_KulturNav" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav">Monitoring:Články s identifikátorem KulturNav</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_MusicBrainz_oblast" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast">Monitoring:Články s identifikátorem MusicBrainz oblast</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NARA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NARA">Monitoring:Články s identifikátorem NARA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Trove" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Trove">Monitoring:Články s identifikátorem Trove</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_UKPARL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL">Monitoring:Články s identifikátorem UKPARL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 28. 2. 2025 v 15:06.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Arm%C3%A9nie&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://www.wikimedia.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29"><img src="/static/images/footer/wikimedia.svg" width="25" height="25" alt="Wikimedia Foundation" lang="en" loading="lazy"></picture></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" width="88" height="31"><img src="/w/resources/assets/mediawiki_compact.svg" alt="Powered by MediaWiki" lang="en" width="25" height="25" loading="lazy"></picture></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-header-container vector-sticky-header-container"> <div id="vector-sticky-header" class="vector-sticky-header"> <div class="vector-sticky-header-start"> <div class="vector-sticky-header-icon-start vector-button-flush-left vector-button-flush-right" aria-hidden="true"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-sticky-header-search-toggle" tabindex="-1" data-event-name="ui.vector-sticky-search-form.icon"> Hledání </button> </div> <div role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box"> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail"> <form action="/w/index.php" id="vector-sticky-search-form" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii"> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-context-bar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-sticky-header-toc vector-sticky-header-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-sticky-header-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-sticky-header-toc-label" for="vector-sticky-header-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-sticky-header-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div class="vector-sticky-header-context-bar-primary" aria-hidden="true" >Arménie</div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-end" aria-hidden="true"> <div class="vector-sticky-header-icons"> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-talk-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="talk-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-subject-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="subject-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-history-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="history-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only mw-watchlink" id="ca-watchstar-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="watch-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-ve-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="wikitext-edit-sticky-header"> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-viewsource-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-protected-sticky-header"> </a> </div> <div class="vector-sticky-header-buttons"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet mw-interlanguage-selector" id="p-lang-btn-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn-sticky-header"> 279 jazyků </button> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive" id="ca-addsection-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="addsection-sticky-header"> Přidat téma </a> </div> <div class="vector-sticky-header-icon-end"> <div class="vector-user-links"> </div> </div> </div> </div> </div> <div class="mw-portlet mw-portlet-dock-bottom emptyPortlet" id="p-dock-bottom"> <ul> </ul> </div> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-77c4b9db66-n4snb","wgBackendResponseTime":252,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.926","walltime":"1.420","ppvisitednodes":{"value":17922,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":457766,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":141959,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":21,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":33,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":190168,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 813.624 1 -total"," 15.49% 126.068 1 Šablona:Infobox_-_stát"," 15.14% 123.217 1 Šablona:Infobox"," 12.72% 103.487 1 Šablona:Navboxes"," 12.19% 99.211 1 Šablona:Autoritní_data"," 10.92% 88.887 1 Šablona:Souřadnice_z_WD"," 10.60% 86.249 7 Šablona:Navbox"," 8.38% 68.185 1 Šablona:Státy_a_regiony_Kavkazu"," 8.15% 66.270 1 Šablona:Navbox_se_sloupci"," 7.08% 57.571 74 Šablona:Citace_elektronického_periodika"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.275","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":6697185,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-api-int.eqiad.main-998c54df4-7bpjw","timestamp":"20250331071540","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Arm\u00e9nie","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Arm%C3%A9nie","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q399","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q399","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2005-01-31T21:19:46Z","dateModified":"2025-02-28T13:06:10Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/9\/96\/Armenia_%28orthographic_projection%29.svg","headline":"st\u00e1t v z\u00e1padn\u00ed Asii"}</script> </body> </html>