CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Boleslav I. – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"873bc560-00c4-4df5-b231-966bbfeb1f66","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Boleslav_I.","wgTitle":"Boleslav I.","wgCurRevisionId":24368055,"wgRevisionId":24368055,"wgArticleId":24537,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Wikidata mají jiný štítek","Monitoring:Články s odkazem na autoritní záznam","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Muži","Osoby s nejistým datem narození","Osoby s nejistým datem úmrtí","Wikipedie:Dobré články","Česká knížata","Katoličtí panovníci","Přemyslovci", "Narození v 10. století","Úmrtí v 10. století","Úmrtí 15. července","Čeští vojevůdci"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Boleslav_I.","wgRelevantArticleId":24537,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":80000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true, "wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q360112","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.tablesorter.styles":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media", "site","mediawiki.page.ready","jquery.tablesorter","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cjquery.tablesorter.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3c/Boleslav-I-Bohemian.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1800"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3c/Boleslav-I-Bohemian.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="1200"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="960"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Boleslav I. – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I."> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I."> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Boleslav_I rootpage-Boleslav_I skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Boleslav+I." title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Boleslav+I." title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Boleslav+I." title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Boleslav+I." title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Život" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Život"> <div class="vector-toc-text"> 1 Život </div> </a> <button aria-controls="toc-Život-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Život </button> <ul id="toc-Život-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Mládí_(915–935)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Mládí_(915–935)"> <div class="vector-toc-text"> 1.1 Mládí (915–935) </div> </a> <ul id="toc-Mládí_(915–935)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Smrt_bratra_Václava_a_nástup_na_trůn_(935–936)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Smrt_bratra_Václava_a_nástup_na_trůn_(935–936)"> <div class="vector-toc-text"> 1.2 Smrt bratra Václava a nástup na trůn (935–936) </div> </a> <ul id="toc-Smrt_bratra_Václava_a_nástup_na_trůn_(935–936)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Saská_válka_a_první_roky_vlády_(936–950)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Saská_válka_a_první_roky_vlády_(936–950)"> <div class="vector-toc-text"> 1.3 Saská válka a první roky vlády (936–950) </div> </a> <ul id="toc-Saská_válka_a_první_roky_vlády_(936–950)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Spojenec_Oty_I._(950–965)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Spojenec_Oty_I._(950–965)"> <div class="vector-toc-text"> 1.4 Spojenec Oty I. (950–965) </div> </a> <ul id="toc-Spojenec_Oty_I._(950–965)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Závěr_života_(965–967/972)" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Závěr_života_(965–967/972)"> <div class="vector-toc-text"> 1.5 Závěr života (965–967/972) </div> </a> <ul id="toc-Závěr_života_(965–967/972)-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Boleslavovy_ostatky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Boleslavovy_ostatky"> <div class="vector-toc-text"> 2 Boleslavovy ostatky </div> </a> <ul id="toc-Boleslavovy_ostatky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zakladatelská_činnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Zakladatelská_činnost"> <div class="vector-toc-text"> 3 Zakladatelská činnost </div> </a> <button aria-controls="toc-Zakladatelská_činnost-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Zakladatelská činnost </button> <ul id="toc-Zakladatelská_činnost-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Centra_hradské_soustavy_za_Boleslava_I." class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Centra_hradské_soustavy_za_Boleslava_I."> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Centra hradské soustavy za Boleslava I. </div> </a> <ul id="toc-Centra_hradské_soustavy_za_Boleslava_I.-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Mincovnictví" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Mincovnictví"> <div class="vector-toc-text"> 4 Mincovnictví </div> </a> <ul id="toc-Mincovnictví-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Hodnocení_vlády" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Hodnocení_vlády"> <div class="vector-toc-text"> 5 Hodnocení vlády </div> </a> <ul id="toc-Hodnocení_vlády-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkaz_v_literatuře_a_umění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkaz_v_literatuře_a_umění"> <div class="vector-toc-text"> 6 Odkaz v literatuře a umění </div> </a> <ul id="toc-Odkaz_v_literatuře_a_umění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Rodina" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Rodina"> <div class="vector-toc-text"> 7 Rodina </div> </a> <ul id="toc-Rodina-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Genealogie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Genealogie"> <div class="vector-toc-text"> 8 Genealogie </div> </a> <ul id="toc-Genealogie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 9 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 9.1 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 9.2 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 9.3 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Boleslav I.</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 28 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-28" aria-hidden="true" > 28 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D1%81%D0%BB%D0%B0%D0%B2_I_%D0%A1%D1%82%D1%80%D0%B0%D1%88%D0%BD%D0%B8" title="Болеслав I Страшни – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Болеслав I Страшни" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Boleslau_I_de_Boh%C3%A8mia" title="Boleslau I de Bohèmia – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Boleslau I de Bohèmia" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Boleslav_1._af_B%C3%B8hmen" title="Boleslav 1. af Bøhmen – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Boleslav 1. af Bøhmen" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I._(B%C3%B6hmen)" title="Boleslav I. (Böhmen) – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Boleslav I. (Böhmen)" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%9C%CF%80%CE%BF%CE%BB%CE%AD%CF%83%CE%BB%CE%B1%CE%BF%CF%82_%CE%91%CE%84_%CF%84%CE%B7%CF%82_%CE%92%CE%BF%CE%B7%CE%BC%CE%AF%CE%B1%CF%82" title="Μπολέσλαος Α΄ της Βοημίας – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Μπολέσλαος Α΄ της Βοημίας" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Boleslaus_I,_Duke_of_Bohemia" title="Boleslaus I, Duke of Bohemia – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Boleslaus I, Duke of Bohemia" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Boleslao_la_1-a_(Bohemio)" title="Boleslao la 1-a (Bohemio) – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Boleslao la 1-a (Bohemio)" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Boleslao_I_de_Bohemia" title="Boleslao I de Bohemia – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Boleslao I de Bohemia" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Boleslav_Ier_de_Boh%C3%AAme" title="Boleslav Ier de Bohême – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Boleslav Ier de Bohême" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/I._Boleszl%C3%A1v_cseh_fejedelem" title="I. Boleszláv cseh fejedelem – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="I. Boleszláv cseh fejedelem" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I_dari_Bohemia" title="Boleslav I dari Bohemia – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Boleslav I dari Bohemia" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Boleslao_I_di_Boemia" title="Boleslao I di Boemia – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Boleslao I di Boemia" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EB%B3%BC%EB%A0%88%EC%8A%AC%EB%9D%BC%ED%94%84_1%EC%84%B8" title="볼레슬라프 1세 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="볼레슬라프 1세" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I_van_Bohemen" title="Boleslav I van Bohemen – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Boleslav I van Bohemen" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I_av_B%C3%B6hmen" title="Boleslav I av Böhmen – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Boleslav I av Böhmen" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Boles%C5%82aw_I_Srogi" title="Bolesław I Srogi – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Bolesław I Srogi" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Boleslau_I_da_Bo%C3%AAmia" title="Boleslau I da Boêmia – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Boleslau I da Boêmia" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Boleslau_I_al_Boemiei" title="Boleslau I al Boemiei – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Boleslau I al Boemiei" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D1%81%D0%BB%D0%B0%D0%B2_I_%D0%93%D1%80%D0%BE%D0%B7%D0%BD%D1%8B%D0%B9" title="Болеслав I Грозный – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Болеслав I Грозный" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I_od_%C4%8Ce%C5%A1ke" title="Boleslav I od Češke – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Boleslav I od Češke" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I._(%C4%8Cechy)" title="Boleslav I. (Čechy) – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Boleslav I. (Čechy)" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I._%C4%8Ce%C5%A1ki" title="Boleslav I. Češki – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Boleslav I. Češki" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D1%81%D0%BB%D0%B0%D0%B2_I,_%D0%B2%D0%BE%D1%98%D0%B2%D0%BE%D0%B4%D0%B0_%D0%A7%D0%B5%D1%88%D0%BA%D0%B5" title="Болеслав I, војвода Чешке – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Болеслав I, војвода Чешке" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I_av_B%C3%B6hmen" title="Boleslav I av Böhmen – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Boleslav I av Böhmen" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I" title="Boleslav I – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Boleslav I" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D1%81%D0%BB%D0%B0%D0%B2_I_(%D0%BA%D0%BD%D1%8F%D0%B7%D1%8C_%D0%A7%D0%B5%D1%85%D1%96%D1%97)" title="Болеслав I (князь Чехії) – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Болеслав I (князь Чехії)" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Boleslaus_I,_Duke_han_Bohemia" title="Boleslaus I, Duke han Bohemia – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Boleslaus I, Duke han Bohemia" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E6%B3%A2%E5%88%97%E6%96%AF%E6%8B%89%E5%A4%AB%E4%B8%80%E4%B8%96" title="波列斯拉夫一世 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="波列斯拉夫一世" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q360112#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Boleslav_I." title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Boleslav_I." rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Boleslav_I.">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Boleslav_I.">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Boleslav_I." title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Boleslav_I." rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&oldid=24368055" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Boleslav_I.&id=24368055&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FBoleslav_I.">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FBoleslav_I.">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Boleslav+I.">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Boleslav_I.&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Boleslaus_I,_Duke_of_Bohemia" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q360112" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-good" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output"><a href="/wiki/Wikipedie:Dobr%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace."><img alt="Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Silver_piece.png/20px-Silver_piece.png" decoding="async" width="20" height="20" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Silver_piece.png/30px-Silver_piece.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Silver_piece.png/40px-Silver_piece.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="595" /></a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" style="width:22em"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;color: #000000; background-color: #C1D8FF;">Boleslav I.</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-style: italic;">Český kníže</td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/Soubor:Boleslav-I-Bohemian.jpg" class="mw-file-description" title="Malba Boleslava I. ve znojemské rotundě."><img alt="Malba Boleslava I. ve znojemské rotundě." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3c/Boleslav-I-Bohemian.jpg" decoding="async" width="220" height="330" class="mw-file-element" data-file-width="138" data-file-height="207" /></a><div>Malba Boleslava I. ve <a href="/wiki/Rotunda_svat%C3%A9_Kate%C5%99iny" title="Rotunda svaté Kateřiny">znojemské rotundě</a>.</div></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Doba vlády</th><td>asi <a href="/wiki/935" title="935">935</a>–<a href="/wiki/967" title="967">967</a>/<a href="/wiki/972" title="972">972</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Úplné jméno</th><td>Boleslav I. Ukrutný</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Narození</th><td><a href="/wiki/915" title="915">915</a> nebo <a href="/wiki/908" title="908">908</a> <a href="/wiki/%C4%8Cechy" title="Čechy">Čechy</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Úmrtí</th><td><a href="/wiki/15._%C4%8Dervenec" title="15. červenec">15. července</a> <a href="/wiki/972" title="972">972</a> <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Předchůdce</th><td><a href="/wiki/Svat%C3%BD_V%C3%A1clav" title="Svatý Václav">Svatý Václav</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Nástupce</th><td><a href="/wiki/Boleslav_II." title="Boleslav II.">Boleslav II.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Manželka</th><td><a href="/wiki/Biagota" title="Biagota">Biagota</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Potomci</th><td><a href="/wiki/Boleslav_II." title="Boleslav II.">Boleslav II.</a> <a href="/wiki/Strachkvas" title="Strachkvas">Strachkvas</a> <a href="/wiki/Doubravka_P%C5%99emyslovna" title="Doubravka Přemyslovna">Doubravka Přemyslovna</a> <a href="/wiki/Mlada" title="Mlada">Mlada</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Dynastie</th><td><a href="/wiki/P%C5%99emyslovci" title="Přemyslovci">Přemyslovci</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Otec</th><td><a href="/wiki/Vratislav_I." title="Vratislav I.">Vratislav I.</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Matka</th><td><a href="/wiki/Drahom%C3%ADra_ze_Stodor" title="Drahomíra ze Stodor">Drahomíra ze Stodor</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-size: smaller;">Některá data mohou pocházet z <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q360112" class="extiw" title="d:Q360112">datové položky</a>.</td></tr></tbody></table> <div class="uvodni-upozorneni hatnote noprint">Tento článek je o českém knížeti. Další významy jsou uvedeny na stránce <a href="/wiki/Boleslav_I._(rozcestn%C3%ADk)" class="mw-disambig" title="Boleslav I. (rozcestník)">Boleslav I. (rozcestník)</a>.</div> Boleslav I., zvaný Ukrutný (asi <a href="/wiki/915" title="915">915</a> <a href="/wiki/Praha" title="Praha">Praha</a>? – <a href="/wiki/15._%C4%8Dervenec" title="15. červenec">15. července</a> <a href="/wiki/967" title="967">967</a>/<a href="/wiki/972" title="972">972</a>), byl pátý <a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_%C4%8Desk%C3%A9ho_st%C3%A1tu" title="Seznam představitelů českého státu">český kníže</a> z rodu <a href="/wiki/P%C5%99emyslovci" title="Přemyslovci">Přemyslovců</a>. Narodil se zřejmě roku 915 jako syn českého knížete <a href="/wiki/Vratislav_I." title="Vratislav I.">Vratislava I.</a> a jeho manželky <a href="/wiki/Drahom%C3%ADra_ze_Stodor" title="Drahomíra ze Stodor">Drahomíry ze Stodor</a>. Jeho starším bratrem byl <a href="/wiki/Svat%C3%BD_V%C3%A1clav" title="Svatý Václav">svatý Václav</a>. Během Václavovy vlády držel <a href="/wiki/Star%C3%A1_Boleslav" title="Stará Boleslav">Starou Boleslav</a>. Dne <a href="/wiki/28._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="28. září">28. září</a> roku 935, případně 929, Boleslav svého bratra Václava zavraždil a stal se po něm českým knížetem. Brzy po nástupu na trůn se dostal do sporu s římským králem <a href="/wiki/Ota_I._Velik%C3%BD" title="Ota I. Veliký">Otou I.</a>, kterému odmítl odvádět <a href="/wiki/Tribut" title="Tribut">tribut</a> a vedl s ním čtrnáctiletou <a href="/wiki/%C4%8Cesko-sask%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Česko-saská válka">saskou válku</a>. Po roce 950 se však stal Otovým spojencem, čeští vojáci bojovali i ve vítězné <a href="/wiki/Bitva_na_Lechu_(955)" title="Bitva na Lechu (955)">bitvě na Lechu</a> proti Maďarům. Roku 965 provdal svou dceru <a href="/wiki/Doubravka_P%C5%99emyslovna" title="Doubravka Přemyslovna">Doubravku Přemyslovnu</a> za polského knížete <a href="/wiki/M%C4%9B%C5%A1ek_I." title="Měšek I.">Měška</a>. Boleslav se výrazně podílel na ekonomickém růstu <a href="/wiki/%C4%8Cechy" title="Čechy">Čech</a>. Podařilo se mu dobýt <a href="/wiki/Slezsko" title="Slezsko">Slezsko</a>, severní <a href="/wiki/Morava" title="Morava">Moravu</a> a <a href="/wiki/Krakovsko" title="Krakovsko">Krakovsko</a>, které ležely podél obchodní stezky do <a href="/wiki/Kyjev" title="Kyjev">Kyjeva</a>. Za jeho vlády byly v Čechách raženy první mince (denáry) a vznikla <a href="/wiki/Hradsk%C3%A1_soustava" title="Hradská soustava">hradská soustava</a>, která prostřednictvím kastelánů umožňovala Boleslavovi vládu po celé zemi. Boleslav I. založil mj. <a href="/wiki/%C5%BDatec_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Žatec (hradiště)">Žatec</a>, <a href="/wiki/H%C5%AFrka_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Hůrka (hradiště)">Plzeň</a> a <a href="/wiki/Hradi%C5%A1t%C4%9B_u_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD" title="Hradiště u svatého Jiří">Kouřim</a>. Usiloval o založení <a href="/wiki/Arcidiec%C3%A9ze_pra%C5%BEsk%C3%A1" title="Arcidiecéze pražská">pražského biskupství</a>, ke kterému však došlo až po jeho smrti. Novodobí historikové považují Boleslava za jednoho z nejvýznamnějších přemyslovských panovníků. Zemřel 15. července roku 972 (nebo 967). Jeho nástupcem se stal jeho syn <a href="/wiki/Boleslav_II." title="Boleslav II.">Boleslav II.</a> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Život">Život</h2>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Život" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Život">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Wratys%C5%82aw1.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Obraz muže s rudým plnovousem na červeném pozadí. V obou rukách drží kostel" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Wratys%C5%82aw1.jpg/220px-Wratys%C5%82aw1.jpg" decoding="async" width="220" height="200" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Wratys%C5%82aw1.jpg/330px-Wratys%C5%82aw1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Wratys%C5%82aw1.jpg/440px-Wratys%C5%82aw1.jpg 2x" data-file-width="1817" data-file-height="1651" /></a><figcaption>Obraz Boleslavova otce <a href="/wiki/Vratislav_I." title="Vratislav I.">Vratislava I.</a> na tumbě v <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD_(Praha)" title="Klášter svatého Jiří (Praha)">klášteře svatého Jiří</a>.</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Mládí_(915–935)">Mládí (915–935)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Mládí (915–935)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Mládí (915–935)">editovat zdroj</a>]</div> Boleslav se narodil jako mladší syn českého knížete <a href="/wiki/Vratislav_I." title="Vratislav I.">Vratislava I.</a> a jeho manželky <a href="/wiki/Drahom%C3%ADra_ze_Stodor" title="Drahomíra ze Stodor">Drahomíry ze Stodor</a> zřejmě roku 915, přesné datum však není známo.<a href="#cite_note-:22-1">[1]</a><a href="#cite_note-2">[2]</a> Autoři monografie Velké dějiny zemí Koruny české I. uvedli, že se Boleslav narodil mezi lety 912 a 914,<a href="#cite_note-3">[3]</a> Vratislav Vaníček se pak domníval, že se Boleslav narodil roku 908 či 912<a href="#cite_note-4">[4]</a> a <a href="/wiki/Petr_Charv%C3%A1t" title="Petr Charvát">Petr Charvát</a> zase zastával názor, že se Boleslav narodil kolem roku 910.<a href="#cite_note-5">[5]</a> Podle <a href="/wiki/Michal_Lutovsk%C3%BD" title="Michal Lutovský">Michala Lutovského</a> se Boleslav narodil v Praze, kde se jeho otec stal právě pražským knížetem. Měl několik sourozenců − staršího <a href="/wiki/Svat%C3%BD_V%C3%A1clav" title="Svatý Václav">Václava</a>, mladšího <a href="/wiki/Spytihn%C4%9Bv_P%C5%99emyslovec" title="Spytihněv Přemyslovec">Spytihněva</a>, který však zemřel pravděpodobně v dětském věku, a několik sester, mezi nimi <a href="/wiki/P%C5%99ibyslava_%C4%8Cesk%C3%A1" title="Přibyslava Česká">Přibyslavu</a>.<a href="#cite_note-6">[6]</a> <a href="/wiki/Kristi%C3%A1nova_legenda" title="Kristiánova legenda">Kristiánova legenda</a> uvádí, že Boleslav a Václav byli ještě jako děti svěřeni do péče <a href="/wiki/Svat%C3%A1_Ludmila" title="Svatá Ludmila">Svaté Ludmily</a>.<a href="#cite_note-7">[7]</a> <a href="/wiki/V%C3%A1clav_Novotn%C3%BD_(historik)" title="Václav Novotný (historik)">Václav Novotný</a> se však domnívá, že tato zpráva není příliš spolehlivá, jelikož legenda vznikla mnoho let po událostech.<a href="#cite_note-8">[8]</a> Jeho otec zemřel již roku 921, za svého nástupce ustanovil svého prvorozeného syna Václava.<a href="#cite_note-9">[9]</a> Následné boje o pražský stolec, které trvaly pravděpodobně až do roku 925, zřejmě Boleslava nijak neovlivnily, jelikož byl v té době malým chlapcem.<a href="#cite_note-10">[10]</a> Podle Václava Novotného se po nástupu Václava stal Boleslav údělným knížetem <a href="/wiki/P%C5%A1ovan%C3%A9" title="Pšované">pšovským</a>.<a href="#cite_note-:0-11">[11]</a> Kosmas tvrdí, že Boleslav nechal v této době vystavět <a href="/wiki/Star%C3%A1_Boleslav" title="Stará Boleslav">Starou Boleslav</a>.<a href="#cite_note-:1-12">[12]</a> S tímto názorem souhlasil také Václav Novotný.<a href="#cite_note-:0-11">[11]</a> Naopak <a href="/wiki/Michal_Lutovsk%C3%BD" title="Michal Lutovský">Michal Lutovský</a> tvrdí, že k založení Boleslavi došlo již za vlády knížete <a href="/wiki/Spytihn%C4%9Bv_I." title="Spytihněv I.">Spytihněva I</a>. a Boleslav pouze mohl hrad přestavět a opevnit jej kamennou hradbou, o které nás spravuje <a href="/wiki/Kosmas" title="Kosmas">Kosmas</a>.<a href="#cite_note-:2-13">[13]</a> Kamenná hradba v Čechách byla ještě ve 12. století velice neobvyklá. Hradbu potvrdil i archeologický výzkum, ten ji datoval do 10. století.<a href="#cite_note-14">[14]</a> Michal Lutovský sice napsal, že hradbu je možno datovat do 10. století, připustil však také, že si historku o výstavbě kamenné hradby mohl Kosmas s Boleslavem pouze spojit a ke stavbě mohlo dojít až později.<a href="#cite_note-:2-13">[13]</a> Tento názor zastával také Petr Charvát.<a href="#cite_note-15">[15]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Tak se stalo, že si umínil založiti hrad po způsobu římském. A ihned svolal přední muže z lidu, všechny do jednoho, na jedno místo a dovedl je do lesa u řeky Labe, a označiv jim místo, vyjevil jim tajné přaní srdce svého, řka: ‚Zde chci a káži, abyste mi římském způsobu vystavěli hradní zeď velmi vysokou dokola.‘ </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— <a href="/wiki/Kosmova_kronika_%C4%8Desk%C3%A1" class="mw-redirect" title="Kosmova kronika česká">Kosmova kronika česká</a><a href="#cite_note-:1-12">[12]</a></cite> </td></tr></tbody></table> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:ZapichnutiVaclava_liberviaticus.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Tři stojící muži bodají klečícího muže kopími a mečem." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/ZapichnutiVaclava_liberviaticus.jpg/180px-ZapichnutiVaclava_liberviaticus.jpg" decoding="async" width="180" height="252" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/ZapichnutiVaclava_liberviaticus.jpg/270px-ZapichnutiVaclava_liberviaticus.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/ZapichnutiVaclava_liberviaticus.jpg/360px-ZapichnutiVaclava_liberviaticus.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="1121" /></a><figcaption>Vražda sv. Václava v <a href="/wiki/Liber_viaticus_Jana_ze_St%C5%99edy" title="Liber viaticus Jana ze Středy">Liber viaticus</a>. Boleslav je stojící muž s červenou knížecí korunou, Václav muž klečící.</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Smrt_bratra_Václava_a_nástup_na_trůn_(935–936)">Smrt bratra Václava a nástup na trůn (935–936)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Smrt bratra Václava a nástup na trůn (935–936)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Smrt bratra Václava a nástup na trůn (935–936)">editovat zdroj</a>]</div> Dne 28. září kteréhosi roku měl Boleslav zabít svého bratra Václava. Den před vraždou prý Václav přijel do Staré Boleslavi, kde se účastnil mše a hostiny. Během hostiny se měl Boleslav setkat se svými družiníky, kde mělo dojít k dohodě, že Václava zavraždí až před ranní mší. Pomoci jim v tom měl boleslavský kněz Krastěj, který měl na mši zazvonit dřív, než bylo zvykem.<a href="#cite_note-:3-16">[16]</a><a href="#cite_note-17">[17]</a> <a href="/wiki/%C5%BDivot_svat%C3%A9ho_V%C3%A1clava" title="Život svatého Václava">První staroslověnská legenda</a> uvádí, že se Václav při cestě na mši dostal do slovní potyčky s bratrem. Boleslav se pokusil na Václava zaútočit, Václav však bratra povalil na zem. Brzy přispěchal nejdřív jakýsi Tuža a ťal Václava do paže. Václav se utíkal schovat do kostela. U dveří chrámu, které byly nejspíš zamčené, jej Tira a Česta ubili a Hněvsa jej probodl mečem.<a href="#cite_note-:4-18">[18]</a><a href="#cite_note-19">[19]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Časně zrána zvonili na jitřní. Jakmile Václav uslyšel zvon, řekl: ‚Díky tobě, Pane, že ses mi dal dočkat tohoto jitra.‘ I vstal a šel na jitřní. Hned v bráně jej dostihl Boleslav. Václav se naň ohlédl a řekl: ‚Bratře, včeras nám dobře posloužil.‘ K uchu Boleslava se naklonil ďábel a zkazil jeho srdce, že mu odpověděl: ‚Nyní ti chci lépe posloužit.‘ Po těch slovech udeřil jej mečem po hlavě. Václav se obrátil k němu a řekl: ‚Co ti to napadlo, bratře?‘ A po těch slovech jej uchopil a srazil na zem. Tu přispěchal jakýsi Tuža a ťal Václava do ruky. Ten poraněn na ruce pustil bratra a běžel do chrámu. Tu dva ďábli řečení Tira a Česta ubili jej v bráně chrámové. Hněvsa pak přiskočil a probodl mu bok mečem. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— <a href="/wiki/%C5%BDivot_svat%C3%A9ho_V%C3%A1clava" title="Život svatého Václava">První staroslověnská legenda o svatém Václavu</a><a href="#cite_note-:4-18">[18]</a></cite> </td></tr></tbody></table> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Zab%C3%B3jstwo_Wac%C5%82awa.JPG" class="mw-file-description"><img alt="Vpravo stojí kněz zavírající či otevírající dveře kostela. Na muže vlevo od něj útočí tři muži s meči." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Zab%C3%B3jstwo_Wac%C5%82awa.JPG/243px-Zab%C3%B3jstwo_Wac%C5%82awa.JPG" decoding="async" width="243" height="142" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Zab%C3%B3jstwo_Wac%C5%82awa.JPG/365px-Zab%C3%B3jstwo_Wac%C5%82awa.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Zab%C3%B3jstwo_Wac%C5%82awa.JPG/486px-Zab%C3%B3jstwo_Wac%C5%82awa.JPG 2x" data-file-width="1093" data-file-height="637" /></a><figcaption>Iluminace vraždy před kostelem z <a href="/wiki/Gumpoldova_legenda" title="Gumpoldova legenda">Gumpoldovy legendy</a>. Václav se a snaží se utéct do kostela.</figcaption></figure> Motiv vraždy byl tradičně vykládán jako spor bratrů o postoj vůči saským panovníkům.<a href="#cite_note-20">[20]</a> Autoři knihy Velké dějiny však uvádí také možnost, že důvodem vraždy byl spor nikoliv bratrů, ale velmožů s knížetem.<a href="#cite_note-21">[21]</a> Podle Dušana Třeštíka byla vražda v Boleslavi pouhou náhodou, ze které byl Boleslav neprávem obviňován. Václav měl Boleslava oslovit tak povýšeně, že na něj jeho bratr bez přemýšlení vytasil meč. Boleslav ho neměl zasáhnout, přesto mu Václav vykroutil meč z ruky a povalil jej na zem. Boleslav pak vyděšeně zavolal o pomoc své družiníky, kteří, když viděli Václava s mečem v ruce, rychle zasáhli a Václava zabili.<a href="#cite_note-:15-22">[22]</a> Tuto domněnku podpořil Michal Lutovský,<a href="#cite_note-23">[23]</a> naopak ji odmítl <a href="/wiki/Vratislav_Van%C3%AD%C4%8Dek" title="Vratislav Vaníček">Vratislav Vaníček</a>, jelikož by při případném volání o pomoc přiběhla i Václavova družina.<a href="#cite_note-24">[24]</a> Nejistá je také datace vraždy. Historikové přijímají obvykle tyto dva letopočty: 929 a 935.<a href="#cite_note-:5-25">[25]</a> Originály legend uvádí pouze datum, nikoliv rok. Jedinou výjimkou je Kristián, který uvádí rok 929. Vratislav Vaníček však zastával názor, že si Kristián odvodil rok z kalendáře.<a href="#cite_note-26">[26]</a> Rok 929 obhajoval <a href="/wiki/Josef_Peka%C5%99" title="Josef Pekař">Josef Pekař</a>, který se domníval, že datum 929 bylo i v nezachovaném originále První staroslověnské legendy.<a href="#cite_note-27">[27]</a> S Pekařem souhlasil také Václav Novotný.<a href="#cite_note-28">[28]</a> Novodobí historikové se však kloní spíše k roku 935. Poprvé tak učinil <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD" title="František Palacký">František Palacký</a>.<a href="#cite_note-29">[29]</a> Nejpodrobněji se o Václavově smrti v roce 935 rozepsal Dušan Třeštík. Ten se odkazoval na kroniku <a href="/wiki/Widukind_z_Corvey" title="Widukind z Corvey">Widukinda z Corvey</a>, který uvádí, že v roce 929 byl Václav napaden <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_I._Pt%C3%A1%C4%8Dn%C3%ADk" title="Jindřich I. Ptáčník">Jindřichem I. Ptáčníkem</a>,<a href="#cite_note-30">[30]</a> a podle něhož byl někdy před rokem 936 Václav zavražděn Boleslavem.<a href="#cite_note-31">[31]</a> Odkazoval se také na vysvěcení <a href="/wiki/Rotunda_svat%C3%A9ho_V%C3%ADta" title="Rotunda svatého Víta">rotundy svatého Víta</a>, ke kterému mělo dojít v roce 930.<a href="#cite_note-32">[32]</a> S názorem, že k Václavově zavraždění došlo v roce 935, se pak již všichni moderní historici shodovali.<a href="#cite_note-:5-25">[25]</a><a href="#cite_note-33">[33]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Mezitím hrozilo další povstání barbarů a Boleslav zabil svého bratra, křesťana a, jak se tvrdí velice zbožného muže. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— <a href="/wiki/Widukind_z_Corvey" title="Widukind z Corvey">Widukind z Corvey</a><a href="#cite_note-34">[34]</a></cite> </td></tr></tbody></table> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Osmicka.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Bezbarvá iluminace z knihy. Muž vlevo seká muže se svatozáří mečem do hlavy. Muž padá před bránu." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Osmicka.jpg/230px-Osmicka.jpg" decoding="async" width="230" height="105" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Osmicka.jpg/345px-Osmicka.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Osmicka.jpg/460px-Osmicka.jpg 2x" data-file-width="639" data-file-height="293" /></a><figcaption>Vražda Václava ve <a href="/wiki/Velislavova_bible" title="Velislavova bible">Velislavově bibli</a>.</figcaption></figure> Hned po vraždě se Boleslav vydal do Prahy ke kamennému stolci. Nebezpečí pro něj představoval spojenec Václava, saský král Jindřich I., nebezpečí hrozilo také od jiných knížat, kteří vládli na území dnešní České republiky.<a href="#cite_note-:6-35">[35]</a> První staroslověnská legenda tvrdí, že Boleslav se svými druhy povraždil či vyhnal Václavovy věrné. V legendách se také mluví o vraždění nemluvňátek,<a href="#cite_note-36">[36]</a><a href="#cite_note-:7-37">[37]</a> tento popis je však jistě nadnesený.<a href="#cite_note-:6-35">[35]</a> Legendy také mluví o vyhnání Václavových kněží.<a href="#cite_note-:7-37">[37]</a> Michal Lutovský tuto informaci popírá, Boleslav možná vyhnal několik jedinců, možná je informace o vyhnání kněží pouhým legendistovým výmyslem.<a href="#cite_note-:6-35">[35]</a> Brzy po vraždě byl Boleslav jistě nastolen na kamenný stolec a uveden ke slavnostní mši v <a href="/wiki/Bazilika_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD" title="Bazilika svatého Jiří">kostele svatého Jiří</a>.<a href="#cite_note-38">[38]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Ale vrahové svatého mučedníka, nehodlajíce toho, jejž až k smrti pronásledovali, ani po smrti šetřiti, rychlou jízdou do hradu Prahy pospíšili a všechny jeho přátelé, – a věříme, že dobří lidé to byli, kteří k dobrému člověku přilnuli – rozličným způsobem krutě zahubili a jejich děti za živa do hloubi řeky Vltavy potopili. A poněvadž byli účastni mučednictví, věříme, že stali se účastnými i slávy, a třebas my nehodní neznáme jejich počtu a jmen pro množství jejich, přece podle pravdy věříme, že Bůh je zná a že si je vyvolil. Shromáždil pak blahoslavený muž, dokud ještě žil, kolem sebe nemalé množství kleriků a sluhů božích, které pronásledovatelé svatého mučedníka tak stíhali, že téměř žádný z nich ve vlasti nezůstal. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Kristiánova legenda<a href="#cite_note-:7-37">[37]</a></cite> </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Saská_válka_a_první_roky_vlády_(936–950)">Saská válka a první roky vlády (936–950)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Saská válka a první roky vlády (936–950)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Saská válka a první roky vlády (936–950)">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Otto_the_Great.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Černobílá fotografie. Muž s korunou a kudrnatými vlasy po krk sedí na koni." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Otto_the_Great.jpg/168px-Otto_the_Great.jpg" decoding="async" width="168" height="231" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Otto_the_Great.jpg/252px-Otto_the_Great.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/35/Otto_the_Great.jpg 2x" data-file-width="266" data-file-height="366" /></a><figcaption>Socha <a href="/wiki/Ota_I._Velik%C3%BD" title="Ota I. Veliký">Oty I.</a> na koni v <a href="/wiki/Magdeburg" title="Magdeburg">Magdeburgu</a>.</figcaption></figure> Neznámý je vztah Boleslava a saského krále Jindřicha. Podle Michala Lutovského mu určitě Boleslav neslíbil věrnost. Jindřicha však již v říjnu 935 ranila mrtvice a 2. července 936 zemřel. Proti novému králi, jeho synovi <a href="/wiki/Ota_I._Velik%C3%BD" title="Ota I. Veliký">Otovi I.</a>, ihned povstaly kmeny <a href="/wiki/Lutici" title="Lutici">Luticů</a> a <a href="/wiki/Obodrit%C3%A9" title="Obodrité">Obodritů</a>.<a href="#cite_note-39">[39]</a><a href="#cite_note-40">[40]</a> Tohoto povstání využil i Boleslav. Widukind tvrdí, že Boleslav zaútočil na sousedního knížete, který byl spojencem Saska.<a href="#cite_note-:9-41">[41]</a> Marie Bláhová se domnívá, že sousední kníže byl Boleslavovi formálně podřízen, kontakty se Saskem mu však měly zajistit nezávislost na Boleslavovi.<a href="#cite_note-42">[42]</a> Vratislav Vaníček je toho názoru, že kníže byl Václavovým spojencem a přijímal Boleslavovy nepřátele. Ota reagoval okamžitě a proti Boleslavovi poslal dva proudy bojovníků. Prvnímu proudu z <a href="/wiki/Merseburg" title="Merseburg">Merseburku</a> a <a href="/w/index.php?title=Hassegau&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hassegau (stránka neexistuje)">Hassegau</a> velel <a href="/wiki/Asic" title="Asic">Asic</a>, ve druhém proudu byli vojáci z <a href="/wiki/Durynsko" title="Durynsko">Durynska</a>. Šlo především o zločince, kteří byli místo trestů odesláni do Merseburku k vojenské službě.<a href="#cite_note-#1-43">[43]</a> Dušan Třeštík zastává názor, že by se vojsko bývalo setkalo někde u Míšně.<a href="#cite_note-:8-44">[44]</a> Boleslav se však o vojsku dozvěděl a i on svoji družinu rozdělil. Widukind tvrdí, že část vojska byla poslaná proti Durynkům, které bez boje zahnala. Dušan Třeštík informaci o durynském útěku zpochybňuje, neboť kronikář Widukind neměl Durynky v lásce. Durynci měli prý být poraženi.<a href="#cite_note-:8-44">[44]</a> Druhá část vojska byla merseburským vojskem poražena. Václav Novotný má za to, že byl Boleslav v druhé části vojska.<a href="#cite_note-45">[45]</a> Obě části českého vojska se však znovu spojily a plenící merseburské vojsko tentokrát porazily.<a href="#cite_note-46">[46]</a> Až poté se Boleslav vydal k hradišti sousedního knížete, které srovnal se zemí.<a href="#cite_note-:8-44">[44]</a> Tímto vítězstvím také začala <a href="/wiki/%C4%8Cesko-sask%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Česko-saská válka">saská válka</a>, která trvala až do roku 950. <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Jelikož se Boleslav doslechl o saském vojsku a o tom, že Sasové a Durynkové proti němu táhnou odděleně, rozdělil své druhy (také), protože byl velmi chytrý, a rozhodl se, že se utká s každou armádou (zvlášť). Když Durynkové viděli, že nepřátelé neočekávaně vyrazili proti nim, vyhnuli se nebezpečí útěkem. Asik se Sasy a ostatními pomocnými sbory nikterak neváhal a vyřítil se proti nepřátelům. Větší část z nich přemohl zbraněmi, ostatní zahnal na útěk a vrátil se do tábora jako vítěz. Protože nevěděl o Boleslavově vojsku, které pronásledovalo Durynky, s dosaženým vítězstvím zacházel málo obezřetně. Když Boleslav viděl, že je naše vojsko rozptýleno, že jedni olupují zabité, druzí si léčí zranění a další shánějí píci pro koně, spojil své rozprchlé a vracející se vojsko, vyřítil se znenadání proti těm, kteří si připadali po vítězství v bezpečí a nic takového nečekali, a velitele i s celým naším vojskem zničil. Poté zamířil k hradu subregula a při prvním útoku ho dobyl. Místo zůstalo až dodnes opuštěné. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Widukind z Corvey<a href="#cite_note-:9-41">[41]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Místo hradu sousedního knížete není známé. Historici nejčastěji uvádí hradiště <a href="/wiki/Zabru%C5%A1any_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Zabrušany (hradiště)">Zabrušany</a> nebo hradiště Chloumek u <a href="/wiki/Mlad%C3%A1_Boleslav" title="Mladá Boleslav">Mladé Boleslavi</a>.<a href="#cite_note-47">[47]</a> Michal Lutovský vyloučil možnost Zabrušan, jelikož bylo hradiště osídleno ještě dlouho po roce 936.<a href="#cite_note-48">[48]</a> Vratislav Vaníček ještě dodal, že Zabrušany jsou daleko od Prahy, takže by je nemohl Widukind označit za souseda Čech.<a href="#cite_note-#1-43">[43]</a> Hradiště Chloumek leží podle autorů Velkých dějin zemí Koruny české I. až příliš daleko od Saska. Autoři Velkých dějin také dodali, že hradiště leželo pravděpodobně v severozápadních Čechách.<a href="#cite_note-49">[49]</a> Michal Lutovský sice ve své práci z roku 1998 uvedl, že Chloumek nemohl být hradem sousedního knížete,<a href="#cite_note-50">[50]</a> ve své novější práci z roku 2006 však tuto možnost připustil.<a href="#cite_note-51">[51]</a> Dušan Třeštík uvedl možnost, že poražení knížete se později odrazilo v pověsti o <a href="/wiki/Luck%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Lucká válka">lucké válce</a>.<a href="#cite_note-:8-44">[44]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Kou%C5%99im,_hradi%C5%A1t%C4%9B_U_Svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Louka porostlá [[Bršlice kozí noha|Bršlicí kozí nohou]]. V pozadí se nachází les." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Kou%C5%99im%2C_hradi%C5%A1t%C4%9B_U_Svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD.jpg/220px-Kou%C5%99im%2C_hradi%C5%A1t%C4%9B_U_Svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Kou%C5%99im%2C_hradi%C5%A1t%C4%9B_U_Svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD.jpg/330px-Kou%C5%99im%2C_hradi%C5%A1t%C4%9B_U_Svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Kou%C5%99im%2C_hradi%C5%A1t%C4%9B_U_Svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD.jpg/440px-Kou%C5%99im%2C_hradi%C5%A1t%C4%9B_U_Svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD.jpg 2x" data-file-width="4000" data-file-height="3000" /></a><figcaption>Zbytky <a href="/wiki/Hradi%C5%A1t%C4%9B_u_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD" title="Hradiště u svatého Jiří">hradiště u svatého Jiří</a>, které založil Boleslav jako správní hrad nedaleko <a href="/wiki/Star%C3%A1_Kou%C5%99im" title="Stará Kouřim">Staré Kouřimi</a>, která sloužila jako lokální mocenské středisko.</figcaption></figure> Porážka sousedního knížete nebyla ojedinělá. Čechy se na počátku Boleslavovy vlády skládaly z několika na sobě nezávislých knížectví.<a href="#cite_note-52">[52]</a> Ještě jeho bratr Václav se spokojil s vazalstvím, Boleslav povětšinou knížata nejprve zbavil moci, jejich hrady srovnal se zemí a nedaleko vystavěl nové správní středisko, čímž položil základy <a href="/wiki/Hradsk%C3%A1_soustava" title="Hradská soustava">hradské soustavy</a>.<a href="#cite_note-:11-53">[53]</a> Archeolog <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Sl%C3%A1ma" title="Jiří Sláma">Jiří Sláma</a> uvedl, že k tomuto procesu došlo právě v době saské války, tedy mezi lety 936 a 950.<a href="#cite_note-:23-54">[54]</a> S názorem, že šlo o jednorázovou akci souhlasí jak Dušan Třeštík,<a href="#cite_note-:24-55">[55]</a> tak Michal Lutovský.<a href="#cite_note-56">[56]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:St_Wenceslas_grave2.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Černobílá fotografie. V obdelníkovém hrobu leží schránka." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/St_Wenceslas_grave2.jpg/170px-St_Wenceslas_grave2.jpg" decoding="async" width="170" height="210" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/St_Wenceslas_grave2.jpg/255px-St_Wenceslas_grave2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/St_Wenceslas_grave2.jpg/340px-St_Wenceslas_grave2.jpg 2x" data-file-width="1079" data-file-height="1335" /></a><figcaption>Hrob svatého Václava, kam ho Boleslav nechal pohřbít.</figcaption></figure> Tři roky po vraždě nechal v nočních hodinách Boleslav přenést Václavovo tělo ze Staré Boleslavi do pražské <a href="/wiki/Rotunda_svat%C3%A9ho_V%C3%ADta" title="Rotunda svatého Víta">rotundy svatého Víta</a>. Josef Pekař uvádí možnost, že se Boleslav obával odporu obyvatel Čech, kteří již tehdy považovali Václava za hrdinu a mohli by proti Boleslavovi povstát, nechal tedy přenést tělo v noci.<a href="#cite_note-:10-57">[57]</a> Díky svatováclavským legendám máme o přenesení těla mnoho informací. Vratislav Vaníček se domníval, že se autoři legend při popisu značně inspirovali přenesením těla <a href="/wiki/Jimram_z_%C5%98ezna" title="Jimram z Řezna">Jimrama z Řezna</a>. Václavovo tělo bylo převáženo na voze, <a href="/wiki/Laurentiova_legenda" title="Laurentiova legenda">Vavřincova legenda</a> pak píše o kajícím se Boleslavovi nad Václavovým tělem.<a href="#cite_note-58">[58]</a> Převoz byl dokončen 4. března tři roky po vraždě, zřejmě tedy v roce 938.<a href="#cite_note-:10-57">[57]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Dne 4. měsíce března bylo přeneseno tělo svatého Václava mučedníka z hradu Boleslavě do hradu Prahy, a to ze zášti závistného bratra. Neboť jeho bratr Boleslav, den ode dne hůř a hůře čině a necítě v srdci žádnou lítost nad svým zlým činem, nesnesl v hrdé mysli, že Bůh pro zásluhy svého mučedníka Václava zjevoval nad jeho hrobem nesčetné zázraky. I nařídil tajně svým služebníkům sobě věrným, aby jeho tělo přenesli do hradu Prahy a v noci pochovali v kostele svatého Víta, aby nebylo přičítáno zásluhám jeho bratra, nýbrž svatého Víta mučedníka, kdyby Bůh k slávě svým svatým ukazoval nějaké divy. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Kosmova kronika česká<a href="#cite_note-:18-59">[59]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Vítězstvím Boleslava začala dlouhá, čtrnáctiletá válka se Saskem. Pravděpodobně se však v mezidobí neodehrála nějaká významná akce, šlo maximálně o drobné potyčky v pohraničí.<a href="#cite_note-60">[60]</a> Ota však začal mít navrch, zvláště poté, co dobyl území na sever od Čech, čímž si do nich zjednodušil přístup.<a href="#cite_note-61">[61]</a> Mezi jednotlivými stranami však určitě nepanoval mír, jelikož Widukind k roku 946 uvádí, že Ota držel zajaté Boleslavovy rukojmí.<a href="#cite_note-62">[62]</a><a href="#cite_note-63">[63]</a> Válka skončila po čtrnácti letech vítězstvím Oty, který díky tomu upevnil svojí moc v Čechách. Tehdy zaútočil Ota s vojskem na nějaký hrad, ve kterém vojsko obléhalo Boleslavova syna. Podle Widukinda měl Ota před hradem zastavit boj, aby se jeho vojsko vyvarovalo rabování.<a href="#cite_note-:12-64">[64]</a> Nejspíš se tak stalo proto, aby se neopakovala porážka z roku 936, kdy bylo vojsko poraženo právě díky rabování. Boleslav se pokusil svému synovi pomoci, jakmile však poznal ohromnou sílu vojska, raději se Otovi poddal. Ota se také rozhodl nebojovat, jelikož, jak soudil Michal Lutovský, i Boleslav disponoval velkým vojskem, a proto se také Ota vydal cestou míru.<a href="#cite_note-65">[65]</a> Boleslav také musel obnovit odvádění poplatku do Saska.<a href="#cite_note-66">[66]</a> Dětmar z Merseburku pak dodal, že Ota zároveň pověřil svého bratra <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_I._Bavorsk%C3%BD" title="Jindřich I. Bavorský">Jindřicha</a> dohledem nad Čechami.<a href="#cite_note-67">[67]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">V té době se král vydal na vojenskou výpravu proti Boleslavovi, králi Čechů. Když bylo možné zmocnit se hradu, jenž se nazýval Nový a v němž byl v obležení Boleslavův syn, král moudře rozhodl a přerušil bitvu, aby se jeho vojáci při kořistění u nepřátel neocitli v ohrožení. Jakmile Boleslav pochopil, jakými ctnostmi král oplývá a jak veliká je jeho armáda, vyšel z hradu a raději se sám poddal takovému majestátu, než aby utrpěl naprostou zkázu. Poté, co se postavil pod královy praporce, vyslechl ho a dal mu odpověď, vysloužil si konečně odpuštění. Svým naprostým vítězstvím si král získal slávu a vrátil se do Saska. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Widukind<a href="#cite_note-:12-64">[64]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Jaký hrad přesně Ota obléhal, není jisté. Ze 16. července 950 pochází listina týkající se <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_svat%C3%A9ho_Jimrama_(%C5%98ezno)" title="Klášter svatého Jimrama (Řezno)">kláštera sv. Jimrama</a>, která byla sepsána v Čechách, v podhradí Nového hradu (<a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinsky</a> Niuunburg). Jiří Sláma se domníval, že Novým hradem mohl být <a href="/wiki/Nymburk" title="Nymburk">Nymburk</a>,<a href="#cite_note-68">[68]</a> toto však vyvrátil Michal Lutovský, jelikož k založení Nymburku došlo mnohem později.<a href="#cite_note-69">[69]</a> Ota přitáhl do Čech ze Saska, průběh tažení byl podobný jako před čtrnácti lety. Nový hrad se tak nacházel zřejmě nedaleko Krušných hor. Pravděpodobně se tak jednalo o <a href="/wiki/%C5%BDatec_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Žatec (hradiště)">Žatec</a>, z něhož jsou první stopy již z 10. století.<a href="#cite_note-70">[70]</a> Nejasnosti panují také o Boleslavově synovi, který měl být v Novém hradu obležen. Michal Lutovský nevyloučil možnost, že se mohlo jednat o Boleslavova nástupce, <a href="/wiki/Boleslav_II." title="Boleslav II.">Boleslava II</a>,<a href="#cite_note-71">[71]</a> což připouští i autoři Velkých dějin.<a href="#cite_note-:11-53">[53]</a> Naopak Joanna Sobiesiak a Dušan Třeštík se domnívali, že tím synem nebyl Boleslav II., ale jeho neznámý bratr.<a href="#cite_note-72">[72]</a><a href="#cite_note-73">[73]</a> Otázky padají také ohledně Boleslavova lenního slibu. Odmítl ho již František Palacký,<a href="#cite_note-74">[74]</a> proti tomu se však postavil Václav Novotný, který napsal, že Boleslav se Otovým leníkem stal.<a href="#cite_note-75">[75]</a> Současná historiografie souhlasí s názorem Palackého, jelikož nejsou zmínky o tom, že by Ota a jeho potomci do vnitřních poměrů Čech nějak zasahovali.<a href="#cite_note-76">[76]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Lechfeld1457.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Obrázek z kroniky. Dolní polovina obsahuje text, červeně orámovaná polovina zobrazuje obrovskou a krvavou bitvu." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Lechfeld1457.jpg/170px-Lechfeld1457.jpg" decoding="async" width="170" height="255" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Lechfeld1457.jpg/255px-Lechfeld1457.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Lechfeld1457.jpg/340px-Lechfeld1457.jpg 2x" data-file-width="1009" data-file-height="1512" /></a><figcaption>Boj Němců a Maďarů v <a href="/wiki/Bitva_na_Lechu_(955)" title="Bitva na Lechu (955)">bitvě na Lechu</a> v roce 955. Němci, na jejichž straně bojovali i Češi na pravé straně.</figcaption></figure> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Spojenec_Oty_I._(950–965)">Spojenec Oty I. (950–965)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Spojenec Oty I. (950–965)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Spojenec Oty I. (950–965)">editovat zdroj</a>]</div> Roku 950 došlo k ukončení čtrnáctileté války a Boleslav zůstal Otovi už věrný. Zároveň však upřednostňoval své vlastní zájmy, o čemž svědčí fakt, že se nijak nepodílel na potlačení vzpoury, kterou proti Otovi vedl jeho syn <a href="/w/index.php?title=Liudolf_%C5%A0v%C3%A1bsk%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Liudolf Švábský (stránka neexistuje)">Liudolf</a>.<a href="#cite_note-77">[77]</a> Na začátku 50. let 10. století začali Maďaři útočit na střední a západní Evropu. Středověcí kronikáři uvádí, že v roce 955 vtrhlo do Evropy obrovské množství Maďarů, jeden z kronikářů mluví až o stotisícovém vojsku, které vtrhlo do jižního Německa.<a href="#cite_note-78">[78]</a> Tento údaj je jistě nadsazený, Maďarů bylo pravděpodobně asi 10 000.<a href="#cite_note-79">[79]</a> Ota a možná i Boleslav právě bojovali na severu Německa proti Polabským Slovanům.<a href="#cite_note-80">[80]</a> Jakmile Otovi poslové přinesli zprávu o vpádu Maďarů, Oto neváhal a ihned se vydal směrem k <a href="/wiki/Augsburg" title="Augsburg">Augsburgu</a>, který již byl v obležení maďarských jednotek. <a href="/wiki/Bitva_na_Lechu_(955)" title="Bitva na Lechu (955)">Bitva na řece Lech</a> byla jedna z nejdůležitějších bitev v Evropě raného středověku, kdy byl zastaven postup staromaďarských kmenů do západní Evropy. <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Maďaři totiž na nic nečekali a překročili řeku Lech, obešli vojsko a začali poslední legii odstřelovat šípy. Poté se s ohromným křikem pustili do útoku, některý zabili, jiné zajali, zmocnili se všech zavazadel a zbylé muže z této legie zahnali na útěk. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Widukind <a href="#cite_note-81">[81]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Ota dorazil na bojiště 8. srpna 955. Vojsko se skládalo z 8 legií, poslední osmou legii tvořilo velmi dobře vyzbrojených 1000 Čechů. 10. srpna ráno přebrodilo maďarské vojsko řeku Lech, která doposud obě vojska dělila. Maďaři objeli hlavní voj a zničili českou a také švábskou legii. Postup Maďarů zastavil se čtvrtou legií lotrinský vévoda <a href="/wiki/Konr%C3%A1d_Rud%C3%BD" title="Konrád Rudý">Konrád</a> a osvobodil zajatce. Poté zasáhlo hlavní vojsko v čele s Otou i se zbytky švábského i českého vojska, které Maďary rozehnalo za řeku, kde byli pobíjeni pronásledujícími.<a href="#cite_note-82">[82]</a><a href="#cite_note-83">[83]</a> Účast Boleslava v bitvě na Lechu odmítl už František Palacký.<a href="#cite_note-84">[84]</a> Podle Svatohavelských análů měl Boleslav porazil jistého maďarského knížete jménem <a href="/w/index.php?title=Lele&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lele (stránka neexistuje)">Lele</a>.<a href="#cite_note-:13-85">[85]</a> František Palacký se domníval, že to byl zbytek Maďarů, který přežil bitvu na Lechu a rozhodl se vyplenit alespoň Čechy.<a href="#cite_note-86">[86]</a> Toto odmítl už Václav Novotný, který mínil, že se jednalo o jinou část vojska, která od počátku směřovala na Čechy.<a href="#cite_note-:13-85">[85]</a> Novotný také uvádí, že se bitva odehrála na Moravě a právě toto vítězství pomohlo Boleslavovi k jejímu ovládnutí.<a href="#cite_note-87">[87]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%C4%8Cesk%C3%BD_st%C3%A1t_v_X._stolet%C3%AD_za_Boleslava_I._a_II.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Na obrázku je černobílá mapa. Vyznačené území obsahuje území České republiky, Slezska a jihu Polska." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/%C4%8Cesk%C3%BD_st%C3%A1t_v_X._stolet%C3%AD_za_Boleslava_I._a_II.jpg/220px-%C4%8Cesk%C3%BD_st%C3%A1t_v_X._stolet%C3%AD_za_Boleslava_I._a_II.jpg" decoding="async" width="220" height="114" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/%C4%8Cesk%C3%BD_st%C3%A1t_v_X._stolet%C3%AD_za_Boleslava_I._a_II.jpg/330px-%C4%8Cesk%C3%BD_st%C3%A1t_v_X._stolet%C3%AD_za_Boleslava_I._a_II.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/%C4%8Cesk%C3%BD_st%C3%A1t_v_X._stolet%C3%AD_za_Boleslava_I._a_II.jpg/440px-%C4%8Cesk%C3%BD_st%C3%A1t_v_X._stolet%C3%AD_za_Boleslava_I._a_II.jpg 2x" data-file-width="930" data-file-height="484" /></a><figcaption>Území ovládané českými knížaty v druhé polovině 10. století.</figcaption></figure> V 60. letech 10. století navštívil Prahu kupec <a href="/wiki/Ibr%C3%A1h%C3%ADm_ibn_J%C3%A1k%C3%BAb" title="Ibráhím ibn Jákúb">Ibráhím ibn Jákúb</a>. Ten informuje o rozsahu Boleslavovy říše, která prý něj dosahovala až ke <a href="/wiki/Krakov" title="Krakov">Krakovu</a>. Michal Lutovský se na základě Jákúbova tvrzení, že cesta na hranici Boleslavovy říše trvá z Prahy asi tři týdny, domníval, že Boleslav ovládal území až k řekám <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Bug" title="Západní Bug">Bug</a>, <a href="/wiki/Styr" title="Styr">Styr</a> a <a href="/wiki/San" title="San">San</a>, kde se České knížectví potkávalo s <a href="/wiki/Kyjevsk%C3%A1_Rus" title="Kyjevská Rus">Kyjevskou Rusí</a>, která byla silou s jeho říší srovnatelná.<a href="#cite_note-:14-88">[88]</a> Skrz dobytá území vedla kupecká stezka, pravděpodobně hlavní důvod expanze, která začínala již na Araby ovládané jižní části Pyrenejského poloostrova a přes Francii právě do Prahy a Krakova, kudy dále pokračovala až do Kyjeva.<a href="#cite_note-89">[89]</a> Na tomto území se také nacházelo velké množství otroků, kteří byli pravděpodobně důvodem ekonomického růstu Čech.<a href="#cite_note-90">[90]</a> Severní část Moravy byla vzhledem k cestě z Prahy do Krakova téměř jistě součástí Boleslavovy říše. V Olomouci se navíc nachází mnoho denárů z té doby.<a href="#cite_note-:14-88">[88]</a> <a href="/wiki/Martin_Wihoda" title="Martin Wihoda">Martin Wihoda</a> se domníval, že se na jižní části Moravy musel Boleslav spokojit s pouhým tributem,<a href="#cite_note-91">[91]</a> se stejným názorem, navíc i s možností, že tribut přicházel i ze západního Slovenska, přišel i Michal Lutovský. K ovládnutí Moravy došlo pravděpodobně až po porážce Maďarů na Lechu,<a href="#cite_note-92">[92]</a> dobytí Krakovska pak podle Václava Novotného nastalo pravděpodobně před rokem 950.<a href="#cite_note-93">[93]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Země Slovanů táhnou se nepřetržitě od Syrského moře až k obklopujícímu oceánu na severu... Počet jejich králů dnes činí čtyři: král Bulharů, Bújislaw – král Frágy, Bújamy a Krakúa, Miška – král severu a Nakún, nejdále na západě </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— <a href="/wiki/Ibr%C3%A1h%C3%ADm_ibn_J%C3%A1k%C3%BAb" title="Ibráhím ibn Jákúb">Ibráhím ibn Jákúb</a><a href="#cite_note-94">[94]</a></cite> </td></tr></tbody></table> Území na východě Čech bylo dlouhou dobu považováno za nezávislé knížectví <a href="/wiki/Slavn%C3%ADkovci" title="Slavníkovci">Slavníkovců</a>, kteří využili oslabení Boleslava I. po roce 950 a dobyli téměř polovinu země.<a href="#cite_note-95">[95]</a><a href="#cite_note-96">[96]</a> Pokud však Boleslav ovládal Moravu nebo až vzdálené Krakovsko, je nepochybné, že musel ovládat i východní Čechy.<a href="#cite_note-97">[97]</a> <a href="/wiki/Slavn%C3%ADk" title="Slavník">Slavník</a>, první doložený člen Slavníkovců, byl možná do východních Čech dosazen jako správce, případně pocházel z nějaké boční větve Přemyslovců.<a href="#cite_note-98">[98]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Závěr_života_(965–967/972)">Závěr života (965–967/972)</h3>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Závěr života (965–967/972)" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Závěr života (965–967/972)">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mieszko_I_(274939)_(cropped).jpg" class="mw-file-description"><img alt="Černobílý obraz. Muž drží v pravé ruce ptačí pero a cosi píše." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg/170px-Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg" decoding="async" width="170" height="222" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg/255px-Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg/340px-Mieszko_I_%28274939%29_%28cropped%29.jpg 2x" data-file-width="2438" data-file-height="3190" /></a><figcaption>Obraz <a href="/wiki/M%C4%9B%C5%A1ek_I." title="Měšek I.">Měška I.</a> od <a href="/wiki/Jan_Matejko" title="Jan Matejko">Jana Matejka</a>.</figcaption></figure> Počátkem 60. let 10. století probíhala na sever od Čech válka mezi Polskem a <a href="/wiki/Vel%C3%A9ti" title="Veléti">Velety</a>, již byli vedeni <a href="/wiki/Wichmann_II." title="Wichmann II.">Wichmannem</a>. Polský kníže <a href="/wiki/M%C4%9B%C5%A1ek_I." title="Měšek I.">Měšek I.</a> byl v konfliktu také s markrabětem jižní marky, pohraničního území se sídlem v <a href="/wiki/Magdeburg" title="Magdeburg">Magdeburgu</a>, <a href="/w/index.php?title=Gero&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gero (stránka neexistuje)">Gerem</a>, který ho měl podle <a href="/wiki/D%C4%9Btmar_z_Merseburku" title="Dětmar z Merseburku">Dětmara z Merseburku</a> donutit k placení tributu.<a href="#cite_note-99">[99]</a><a href="#cite_note-100">[100]</a> Měšek se rozhodl obrátit se s žádostí o pomoc na Boleslava. Ten se rozhodl spojit se s Měškem ještě více, neboť mu nabídl ruku jeho dcery <a href="/wiki/Doubravka_P%C5%99emyslovna" title="Doubravka Přemyslovna">Doubravky</a>. Měšek s nabídkou souhlasil a v roce 965 se oženil. Byla to také pravděpodobně Doubravka, kdo obrátil Měška na křesťanskou víru.<a href="#cite_note-101">[101]</a><a href="#cite_note-102">[102]</a> Wichmann se však nenechal zastrašit česko-polským spojenectvím a roku 967 na Polsko opět, tentokrát s podporou <a href="/w/index.php?title=Voly%C5%88an%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Volyňané (stránka neexistuje)">Volyňanů</a>, zaútočil. Měšek, tentokrát již posílen českým vojskem Volyňany, nejen porazil, ale dokonce zabil jejich vrchního velitele.<a href="#cite_note-103">[103]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Když se Wichmann doslechl, že hrad byl dobyt a jeho druzi potrestáni, vydal se znovu na východ a vmísil se mezi pohany. Jednal se Slovany nazývanými Volyňané, jak podnítit k válce císařova přítele Měška. Měšek si to však uvědomoval a vypravil poselstvo k Boleslavovi, králi Čechů – byl to totiž jeho zeť (švagr) – a získal od něj dva oddíly jezdců. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Widukind <a href="#cite_note-104">[104]</a></cite> </td></tr></tbody></table> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Mlada.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Tympanon zobrazuje klečící ženu v jeptišském oděvu." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Mlada.jpg/170px-Mlada.jpg" decoding="async" width="170" height="256" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Mlada.jpg/255px-Mlada.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Mlada.jpg/340px-Mlada.jpg 2x" data-file-width="600" data-file-height="902" /></a><figcaption>Sádrový tympanon <a href="/wiki/Mlada" title="Mlada">Mlady</a> v <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD_(Praha)" title="Klášter svatého Jiří (Praha)">klášter svatého Jiří</a>.</figcaption></figure> Závěr života věnoval Boleslav především snaze o založení pražské diecéze. Pravděpodobně v roce 966 dorazilo do Říma za papežem <a href="/wiki/Jan_XIII." title="Jan XIII.">Jan XIII.</a> poselstvo, vedené Boleslavovou dcerou <a href="/wiki/Mlada" title="Mlada">Mladou</a>.<a href="#cite_note-105">[105]</a> Cílem poselstva bylo patrně založení jak pražského biskupství, tak prvního kláštera na českém území. Zatímco k založení kláštera došlo pravděpodobně již brzy po Mladině návratu, prvním klášterem se stal benediktinský <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD_(Praha)" title="Klášter svatého Jiří (Praha)">klášter u svatého Jiří</a> na Pražském hradě, kde se první abatyší stala právě Mlada. Biskupství bylo založeno, především kvůli odporu <a href="/wiki/Seznam_%C5%99ezensk%C3%BDch_biskup%C5%AF" title="Seznam řezenských biskupů">řezenského biskupa</a> <a href="/wiki/Michal_(%C5%99ezensk%C3%BD_biskup)" title="Michal (řezenský biskup)">Michala</a>, až po Boleslavově smrti. Boleslav zemřel <a href="/wiki/15._%C4%8Dervenec" title="15. červenec">15. července</a> kteréhosi roku. Zatímco starší historiografie, například Václav Novotný či František Palacký, souhlasili s Kosmou, který tvrdí, že měl Boleslav zemřít roku 967,<a href="#cite_note-106">[106]</a><a href="#cite_note-:16-107">[107]</a><a href="#cite_note-:17-108">[108]</a> novější historikové, jako například Dušan Třeštík nebo Michal Lutovský, se domnívají, že Boleslav zemřel až o 5 let později, v roce 972. Widukind z Corvey uvádí k roku 967 Boleslava jako Měškova gener, což sice může znamenat jak zeť, tak švagr, zároveň však Widukind nic neví o novém českém knížeti.<a href="#cite_note-109">[109]</a> Dušan Třeštík dokonce uvádí, že si Kosmas rok 967 vymyslel, aby nemusel přičíst Boleslavovi jeho zásluhy na založení pražského biskupství.<a href="#cite_note-110">[110]</a> Rok 972, jako rok Boleslavovy smrti, se navíc objevuje i v Letopisech českých, jejichž autor pravděpodobně vycházel ze starších a autentických zdrojů.<a href="#cite_note-111">[111]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Dne 15. července (967) kníže Boleslav, mající příjmení Ukrutný, pozbyl knížectví, bratrovou krví zle získaného, spolu s životem. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Kosmova kronika česká<a href="#cite_note-:17-108">[108]</a></cite> </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Boleslavovy_ostatky">Boleslavovy ostatky</h2>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Boleslavovy ostatky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Boleslavovy ostatky">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Rotunda_sv._V%C3%ADta_z_doby_kn%C3%AD%C5%BEete_V%C3%A1clava_(p%C5%99ed_r._935)_I.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Černobílý obrázek čtyřapsidové rotundy. V dolní apsidě se nachází tři hroby, označené shora K1, K2 a kříž." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Rotunda_sv._V%C3%ADta_z_doby_kn%C3%AD%C5%BEete_V%C3%A1clava_%28p%C5%99ed_r._935%29_I.jpg/220px-Rotunda_sv._V%C3%ADta_z_doby_kn%C3%AD%C5%BEete_V%C3%A1clava_%28p%C5%99ed_r._935%29_I.jpg" decoding="async" width="220" height="204" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Rotunda_sv._V%C3%ADta_z_doby_kn%C3%AD%C5%BEete_V%C3%A1clava_%28p%C5%99ed_r._935%29_I.jpg/330px-Rotunda_sv._V%C3%ADta_z_doby_kn%C3%AD%C5%BEete_V%C3%A1clava_%28p%C5%99ed_r._935%29_I.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Rotunda_sv._V%C3%ADta_z_doby_kn%C3%AD%C5%BEete_V%C3%A1clava_%28p%C5%99ed_r._935%29_I.jpg/440px-Rotunda_sv._V%C3%ADta_z_doby_kn%C3%AD%C5%BEete_V%C3%A1clava_%28p%C5%99ed_r._935%29_I.jpg 2x" data-file-width="2644" data-file-height="2450" /></a><figcaption>Hrob K1 a K2 nacházející se na území dnešní <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_V%C3%ADta,_V%C3%A1clava_a_Vojt%C4%9Bcha" title="Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha">katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha</a> obsahuje podle Michala Lutovského tělo Boleslava I.</figcaption></figure> Místo Boleslavova posledního odpočinku je neznámé.<a href="#cite_note-112">[112]</a> Michal Lutovský se domníval, že Boleslav byl pohřben v hrobu K1 pod hrobem svého bratra Václava. Boleslav prý chtěl, aby poutníci chodili po místě jeho pohřbení. Šlo prý o symbol kání.<a href="#cite_note-:21-113">[113]</a> Dřívější bádání se domnívalo, že v tomto hrobě leží <a href="/wiki/Bo%C5%99ivoj_I." title="Bořivoj I.">Bořivoj I.</a>, novější průzkum však ukázal, že ostatky pochází z druhé poloviny 10. století.<a href="#cite_note-114">[114]</a> Ani toto zjištění však definitivně nerozluštilo původ ostatků, Jiří Sláma si myslel, že se jedná o ostatky <a href="/wiki/Boleslav_II." title="Boleslav II.">Boleslava II.</a><a href="#cite_note-115">[115]</a> Výzkum z roku 2018 však ukázal, že věk muže z hrobu K1 dosahuje maximálně čtyřiceti, tedy mnohem méně, než kolika se Boleslav I. dožil.<a href="#cite_note-116">[116]</a> Archeolog <a href="/wiki/Ivan_Borkovsk%C3%BD" title="Ivan Borkovský">Ivan Borkovský</a> se pak domníval, že Boleslavovi patří ostatky z hrobu č. 92 v <a href="/wiki/Bazilika_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD" title="Bazilika svatého Jiří">svatojiřské bazilice</a>.<a href="#cite_note-117">[117]</a> Podle závěrů pozdějšího bádání však hrob patří knížeti <a href="/wiki/Jarom%C3%ADr_(kn%C3%AD%C5%BEe)" title="Jaromír (kníže)">Jaromírovi</a> nebo <a href="/wiki/Old%C5%99ich_(kn%C3%AD%C5%BEe)" title="Oldřich (kníže)">Oldřichovi</a>.<a href="#cite_note-118">[118]</a> Pravé ostatky Boleslava I. tak stále nejsou známy. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Zakladatelská_činnost">Zakladatelská činnost</h2>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Zakladatelská činnost" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Zakladatelská činnost">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:B%C3%ADlina_-_slovansk%C3%A9_hradi%C5%A1t%C4%9B_(8)_-_v%C3%BDchodn%C3%AD_okraj_j%C3%A1dra_hradi%C5%A1t%C4%9B_s_poz%C5%AFstatky_hradby.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Stoupání porostlé trávou. Uprostřed stoupání roste strom." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/B%C3%ADlina_-_slovansk%C3%A9_hradi%C5%A1t%C4%9B_%288%29_-_v%C3%BDchodn%C3%AD_okraj_j%C3%A1dra_hradi%C5%A1t%C4%9B_s_poz%C5%AFstatky_hradby.jpg/224px-B%C3%ADlina_-_slovansk%C3%A9_hradi%C5%A1t%C4%9B_%288%29_-_v%C3%BDchodn%C3%AD_okraj_j%C3%A1dra_hradi%C5%A1t%C4%9B_s_poz%C5%AFstatky_hradby.jpg" decoding="async" width="224" height="168" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/B%C3%ADlina_-_slovansk%C3%A9_hradi%C5%A1t%C4%9B_%288%29_-_v%C3%BDchodn%C3%AD_okraj_j%C3%A1dra_hradi%C5%A1t%C4%9B_s_poz%C5%AFstatky_hradby.jpg/336px-B%C3%ADlina_-_slovansk%C3%A9_hradi%C5%A1t%C4%9B_%288%29_-_v%C3%BDchodn%C3%AD_okraj_j%C3%A1dra_hradi%C5%A1t%C4%9B_s_poz%C5%AFstatky_hradby.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/B%C3%ADlina_-_slovansk%C3%A9_hradi%C5%A1t%C4%9B_%288%29_-_v%C3%BDchodn%C3%AD_okraj_j%C3%A1dra_hradi%C5%A1t%C4%9B_s_poz%C5%AFstatky_hradby.jpg/448px-B%C3%ADlina_-_slovansk%C3%A9_hradi%C5%A1t%C4%9B_%288%29_-_v%C3%BDchodn%C3%AD_okraj_j%C3%A1dra_hradi%C5%A1t%C4%9B_s_poz%C5%AFstatky_hradby.jpg 2x" data-file-width="4032" data-file-height="3024" /></a><figcaption>Pozůstatek hradby na hradišti <a href="/wiki/B%C3%ADlina_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Bílina (hradiště)">Bílina</a>, založené Boleslavem I.</figcaption></figure> Za vlády Boleslava, snad mezi lety 936 a 950,<a href="#cite_note-:23-54">[54]</a> započalo budování <a href="/wiki/Hradsk%C3%A1_soustava" title="Hradská soustava">hradské soustavy</a>. Boleslav se pravděpodobně inspiroval <a href="/wiki/Kn%C3%AD%C5%BEec%C3%AD_rodov%C3%A9_patrimonium" title="Knížecí rodové patrimonium">knížecím rodovým patrimoniem</a>, které vybudoval kníže <a href="/wiki/Spytihn%C4%9Bv_I." title="Spytihněv I.">Spytihněv I.</a><a href="#cite_note-119">[119]</a> Boleslav nechal nedaleko od dobytého hradu, ve kterém vládl kníže nezávisle na Boleslavovi, vystavět nová správní střediska, kastelánské hrady. Hrady a okolí spravovali knížetem dosazení správci, kromě jiného zde také vybírali daně pro Boleslava.<a href="#cite_note-:11-53">[53]</a> Hradiště byla menší než dřívější hradiště, občas na nich mohli sídlit nevládnoucí Přemyslovci, jak dokazuje přítomnost Boleslavova syna na Novém hradě, kde bojoval proti Otovi I.<a href="#cite_note-120">[120]</a> Podle Jiřího Slámy bylo na konci Boleslavovy vlády vybudováno alespoň 12 takovýchto hradišť.<a href="#cite_note-:23-54">[54]</a> Za Boleslava také započalo přesidlování řemeslníků k novým hradištím, kde odváděli své výrobky knížeti jako určitou daň. Hrnčíři zakládali vesnice Hrnčíře, koláři Koloděje a vinaři Vinařice.<a href="#cite_note-121">[121]</a> Přesidlováni byli také zajatci z válečných výprav nebo také obyvatelstvo z dobytého území, byť s přesidlováním se ve větší míře začalo až ve století následujícím. Tak vznikly vesnice jako Srby z <a href="/wiki/Lu%C5%BEi%C4%8Dt%C3%AD_Srbov%C3%A9" title="Lužičtí Srbové">Lužických Srbů</a>, Moravany z <a href="/wiki/Moravan%C3%A9" title="Moravané">Moravanů</a> nebo Krakovany z obyvatelů <a href="/wiki/Krakovsko" title="Krakovsko">Krakovska</a>.<a href="#cite_note-122">[122]</a> Hradská soustava také zajišťovala soudy, na hradištích se nacházelo vojsko, které bylo připraveno v případě vojenské hotovosti zasáhnout. Na hradištích se věznilo, případně také popravovalo. Kníže na hradištích organizoval trhy, pokud se hradiště nacházelo na kupecké stezce, vybíralo se zde clo a mýto.<a href="#cite_note-123">[123]</a> Nacházely se zde také kostely, díky nimž mohl Boleslav zahájit christianizaci celých Čech. Ačkoli Kosmas připisuje založení dvaceti kostelů až Boleslavovi II.,<a href="#cite_note-124">[124]</a> je pravděpodobné, že tím zakladatelem byl již jeho otec.<a href="#cite_note-:24-55">[55]</a> Kněží, kteří do Čech přicházeli, mohli pocházet z Moravy, jak se domníval Dušan Třeštík, což by také vysvětlovalo přítomnost slovanského písemnictví v Čechách druhé poloviny 10. století.<a href="#cite_note-125">[125]</a> Hradskou soustavou se pak inspiroval i <a href="/wiki/B%C5%99etislav_I." title="Břetislav I.">Břetislav I.</a>, který si díky ní upevnil svou moc na Moravě.<a href="#cite_note-126">[126]</a> Michal Lutovský se domnívá, že to byl Boleslav, který zahájil výstavbu hradů v pohraničí. Tyto hrady měly jediný úkol, zabránit překvapivému vpádu cizí země. Byl to velmi účinný způsob obrany, jelikož se takovéto hrady nedaly dlouhou obléhat. Hvozdy, které rozdělovaly obě země, neposkytovaly útočníkům dostatek potravy. Nepřátelské vojsko tak muselo dobýt hrad velmi rychle, jinak mu brzy došla potrava, nebo muselo útok vzdát.<a href="#cite_note-127">[127]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Centra_hradské_soustavy_za_Boleslava_I.">Centra hradské soustavy za Boleslava I.</h3>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Centra hradské soustavy za Boleslava I." class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Centra hradské soustavy za Boleslava I.">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/B%C3%ADlina_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Bílina (hradiště)">Bílina</a></li> <li><a href="/wiki/Doudleby_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Doudleby (hradiště)">Doudleby</a></li> <li><a href="/wiki/Hradi%C5%A1t%C4%9B_u_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD" title="Hradiště u svatého Jiří">Kouřim</a></li> <li><a href="/wiki/Litom%C4%9B%C5%99ice_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Litoměřice (hradiště)">Litoměřice</a></li> <li><a href="/wiki/M%C4%9Bln%C3%ADk_(z%C3%A1mek)" title="Mělník (zámek)">Mělník</a></li> <li><a href="/wiki/Mlad%C3%A1_Boleslav_(hrad)" title="Mladá Boleslav (hrad)">Mladá Boleslav</a></li> <li><a href="/wiki/Netolice_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Netolice (hradiště)">Netolice</a> (?)<a href="#cite_note-128">[128]</a></li> <li><a href="/wiki/Old%C5%99%C3%AD%C5%A1_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Oldříš (hradiště)">Oldříš</a> (?)</li> <li><a href="/wiki/H%C5%AFrka_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Hůrka (hradiště)">Plzeň</a></li> <li><a href="/wiki/Pr%C3%A1che%C5%88_(hrad)" title="Prácheň (hrad)">Prácheň</a></li> <li><a href="/wiki/Sedlec_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Sedlec (hradiště)">Sedlec</a> (?)</li> <li><a href="/wiki/Boze%C5%88" title="Bozeň">Šance u Březnice</a></li> <li><a href="/wiki/%C5%BDatec_(hradi%C5%A1t%C4%9B)" title="Žatec (hradiště)">Žatec</a><a href="#cite_note-:23-54">[54]</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Mincovnictví">Mincovnictví</h2>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Mincovnictví" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Mincovnictví">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Boleslav1_denar.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Černobílá fotografie. Mince pokrytá různými znaky a nečitelnými písmeny." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Boleslav1_denar.jpg/220px-Boleslav1_denar.jpg" decoding="async" width="220" height="222" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Boleslav1_denar.jpg/330px-Boleslav1_denar.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Boleslav1_denar.jpg 2x" data-file-width="400" data-file-height="404" /></a><figcaption>Denár Boleslava I.</figcaption></figure> Byl to Boleslav I., kdo nechal jako první razit české mince. <a href="/wiki/Gustav_Skalsk%C3%BD" title="Gustav Skalský">Gustav Skalský</a> se ve 30. letech 20. století domníval, že minci nechal razit už jeho bratr Václav,<a href="#cite_note-129">[129]</a> a naopak Stanislav Suchodolski a Wolfgang Hahn se pak domnívali, že první mince razil až jeho syn Boleslav II.<a href="#cite_note-130">[130]</a><a href="#cite_note-131">[131]</a> Moderní historiografie však tyto domněnky odmítá.<a href="#cite_note-132">[132]</a><a href="#cite_note-133">[133]</a> O denáru se totiž zmiňuje Ibráhím ibn Jákúb, který v 60. letech 10. století jasně dokládá přítomnost mince.<a href="#cite_note-134">[134]</a> Michal Lutovský uvádí, že Boleslav I. nechal razit mince z důvodu prestižního, a chtěl prý také ovládnout domácí trh.<a href="#cite_note-135">[135]</a> Třeštík pak ještě tvrdil, že díky tomu mohl Boleslav vybírat jednotnou daň. První ražba se měla udát kolem roku 950,<a href="#cite_note-136">[136]</a> Michal Lutovský ji datuje po roce 955, jelikož jsou nejstarší mince nápadně podobné bavorskému denáru z roku 955. Mince se nazývaly denár, alespoň tak ji jmenuje Ibráhím ibn Jákúb v 60. letech. Denár měl údajně velmi vysokou hodnotu, která udivila i kupce ibn Jákúba. Obchod však i nadále zůstával povětšinou směnný, denárem platila pouze ta nejvyšší společenská třída.<a href="#cite_note-137">[137]</a> Průměr denáru byl 21 milimetrů, byl vyroben z ryzího stříbra a celkově vážil asi 1 gram. Na denárech se nacházela klasická křesťanská vyobrazení, jako byli například ptáci, meče, kříže nebo Kristova hlava. Petr Sommer uváděl lokalizaci mincovny na tržišti v podhradí Pražského hradu,<a href="#cite_note-:25-138">[138]</a> ačkoli Michal Lutovský ji zařadil přímo na Pražský hrad.<a href="#cite_note-139">[139]</a> Význam mincí dokládá také jejich hojný počet na pobřeží <a href="/wiki/Baltsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Baltské moře">Baltského moře</a>, v <a href="/wiki/Pomo%C5%99ansko" title="Pomořansko">Pomořansku</a> nebo dokonce na švédském ostrově <a href="/wiki/Gotland" title="Gotland">Gotland</a>.<a href="#cite_note-:25-138">[138]</a> Denárů z doby Boleslava se zachovalo něco kolem 400 kusů, je to však dost málo oproti denárům Boleslava II., kterých se dochovalo několik tisíc.<a href="#cite_note-140">[140]</a> <ul><li class="mw-empty-elt"></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Hodnocení_vlády">Hodnocení vlády</h2>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Hodnocení vlády" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Hodnocení vlády">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Boles%C5%82aw_II_Pobo%C5%BCny.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Černobílá fotografie od krku nahoru, Muž má černý límec a dlouhé vlasy." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/Boles%C5%82aw_II_Pobo%C5%BCny.jpg" decoding="async" width="100" height="150" class="mw-file-element" data-file-width="100" data-file-height="150" /></a><figcaption>Freska <a href="/wiki/Boleslav_II." title="Boleslav II.">Boleslava II.</a>, následníka Boleslava I.</figcaption></figure> Hodnocení Boleslavovy osobnosti a vlády se během doby mění. <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD" title="František Palacký">František Palacký</a> mu sice neodpustil vraždu Václava, na druhou stranu byl pro něj jedním z největších panovníků, kteří kdy seděli na českém trůnu.<a href="#cite_note-:16-107">[107]</a> Činy Boleslava, ať už šlo o rozšíření Českého knížectví, nebo snahy o založení biskupství, chválil i <a href="/wiki/V%C3%A1clav_Novotn%C3%BD_(historik)" title="Václav Novotný (historik)">Václav Novotný</a>, byť ani on mu neodpustil vraždu Václava.<a href="#cite_note-141">[141]</a> I moderní historiografie Boleslavovu osobnost hodnotí kladně. <a href="/wiki/Du%C5%A1an_T%C5%99e%C5%A1t%C3%ADk" title="Dušan Třeštík">Dušan Třeštík</a> popřel Boleslavovu účast na vraždě Václava,<a href="#cite_note-:15-22">[22]</a> sám ho navíc hodnotí jako sjednocovatele českého státu a rozšiřovatele křesťanství<a href="#cite_note-:24-55">[55]</a> a také dodává, že Boleslav vytvořil starý český stát.<a href="#cite_note-142">[142]</a> <a href="/wiki/Michal_Lutovsk%C3%BD" title="Michal Lutovský">Michal Lutovský</a> napsal o Boleslavovi kompletní knihu, ve které ho neustále chválí a považuje ho za velmi mocného panovníka té doby, který téměř z ničeho vybudoval mocný stát.<a href="#cite_note-143">[143]</a> Jako mocného knížete, za jehož vlády se Čechy povznesly, jej vidí také <a href="/wiki/Petr_Charv%C3%A1t" title="Petr Charvát">Petr Charvát</a>.<a href="#cite_note-144">[144]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkaz_v_literatuře_a_umění">Odkaz v literatuře a umění</h2>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Odkaz v literatuře a umění" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkaz v literatuře a umění">editovat zdroj</a>]</div> Pravděpodobně nejstarší částečné vylíčení Boleslava pochází z kroniky <a href="/wiki/Widukind_z_Corvey" title="Widukind z Corvey">Widukinda z Corvey</a>. Ten ho popisuje jako velmi chytrého panovníka s dobrými válečnickými schopnostmi.<a href="#cite_note-:9-41">[41]</a> Další kronikáři se pak zmiňují pouze o vraždě. Raný kronikář <a href="/wiki/D%C4%9Btmar_z_Merseburku" title="Dětmar z Merseburku">Dětmar z Merseburku</a>, jej již označuje pouze jako ničemného knížete, který zabil svého bratra.<a href="#cite_note-145">[145]</a> Všechny svatováclavské legendy pak popisují Boleslava jako krutého panovníka, který především zabil svého bratra.<a href="#cite_note-:4-18">[18]</a><a href="#cite_note-146">[146]</a><a href="#cite_note-147">[147]</a> Podle <a href="/wiki/Kosmas" title="Kosmas">Kosmy</a> byl Boleslav, nazývaný Ukrutný, krutější než <a href="/wiki/Nero" title="Nero">Nero</a>, <a href="/wiki/Herodes_Velik%C3%BD" title="Herodes Veliký">Herodes</a>, <a href="/wiki/Decius" title="Decius">Decius</a> i <a href="/wiki/Diocletianus" title="Diocletianus">Diocletianus</a>, tedy největší ukrutníci starověku.<a href="#cite_note-:18-59">[59]</a> Jako o ukrutníkovi se o něm vyjadřuje i autor <a href="/wiki/Dalimilova_kronika" title="Dalimilova kronika">Dalimilovy kroniky</a><a href="#cite_note-148">[148]</a> a kronikáři <a href="/wiki/Karel_IV." title="Karel IV.">Karla IV.</a>, <a href="/wiki/P%C5%99ib%C3%ADk_Pulkava_z_Raden%C3%ADna" title="Přibík Pulkava z Radenína">Přibík Pulkava z Radenína</a> a <a href="/wiki/Jan_Marignola" class="mw-redirect" title="Jan Marignola">Jan Marignola</a>.<a href="#cite_note-149">[149]</a> Analista <a href="/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Pegau" title="Klášter Pegau">kláštera v Pegau</a> zaznamenal během druhé poloviny 11. století jistého krále Bouga, který měl být velmi mocným králem.<a href="#cite_note-:26-150">[150]</a> Lukáš Reitinger v něm viděl polského <a href="/wiki/Boleslav_Chrabr%C3%BD" title="Boleslav Chrabrý">Boleslava Chrabrého</a>,<a href="#cite_note-151">[151]</a> naopak pro Michala Lutovského to byl Boleslav I. Pokud by Bougem byl skutečně Boleslav, pak by to znamenalo, že si ho tradice i přes vraždu Václava pamatovala jako mocného panovníka.<a href="#cite_note-:26-150">[150]</a> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Bylť tento kníže Boleslav – smí-li se knížetem nazývati ten člověk bezbožný a násilný, krutější než Herodes, surovější než Nero, převyšující Decia nelidskostí zločinů, Diokleciána krvelačností, čímž si získal příjmení Boleslav Ukrutný – tak urputný, že se v ničem neřídil rozvahou ani rozumem, nýbrž všechno činil podle své libovůle a nálady. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Kosmova kronika česká<a href="#cite_note-:18-59">[59]</a></cite> </td></tr></tbody></table> V současné literatuře zastává Boleslav spíše vedlejší postavu, jako bratr Václava, tak jako v románu <a href="/wiki/Kn%C3%AD%C5%BEe_V%C3%A1clav" title="Kníže Václav">Kníže Václav</a> od <a href="/wiki/Zuzana_Koubkov%C3%A1" title="Zuzana Koubková">Zuzany Koubkové</a>, románu Svatý Václav - Jiný příběh od Miroslava Houšky nebo v dětské knize Svatý Václav - Vraždou to nekončí od <a href="/wiki/Veronika_V%C3%A1lkov%C3%A1" title="Veronika Válková">Veroniky Válkové</a>. Jako hlavní postava vystupuje Boleslav v knize Nevinný bratrovrah od <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Dobrylovsk%C3%BD" title="Jiří Dobrylovský">Jiřího Dobrylovského</a> nebo také v knize <a href="/wiki/Boleslav_-_P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh_bratrovraha" title="Boleslav - Příběh bratrovraha">Boleslav - Příběh bratrovraha</a>, která je volným pokračováním knihy Kníže Václav, od Zuzany Koubkové. K příležitosti svatováclavského milénia v roce 1929 byl natočen němý film <a href="/wiki/Svat%C3%BD_V%C3%A1clav_(film)" title="Svatý Václav (film)">Svatý Václav</a>, ve kterém vystupuje <a href="/wiki/Jan_W._Speerger" title="Jan W. Speerger">Jan W. Speerger</a> právě v roli Boleslava.<a href="#cite_note-152">[152]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Rodina">Rodina</h2>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Rodina" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Rodina">editovat zdroj</a>]</div> O Boleslavově manželce není nic známo. Byla jí pravděpodobně <a href="/wiki/Biagota" title="Biagota">Biagota</a>, o které vypovídá několik mincí. Na nich je vyryto, vedle Boleslavova jména, také Biagota coniunx, což znamená manželka Biagota.<a href="#cite_note-:22-1">[1]</a> Historik <a href="/wiki/Josef_Smol%C3%ADk_(historik)" title="Josef Smolík (historik)">Josef Smolík</a> se sice domníval, že šlo o manželku <a href="/wiki/Boleslav_II." title="Boleslav II.">Boleslava II.</a>,<a href="#cite_note-153">[153]</a> dnešní historiografie je však toho názoru, že Biagota byla manželkou jeho otce.<a href="#cite_note-154">[154]</a> Biagota byla podle Michala Lutovského germánského či bulharského původu.<a href="#cite_note-155">[155]</a> Svatba se měla, jak tvrdí Václav Novotný, konat před smrtí svatého Václava.<a href="#cite_note-156">[156]</a> Autoři monografie Přemyslovci: Budování českého státu se pak domnívali, že Boleslav měl před Biagotou ještě jednu ženu, se kterou zplodil jeho všechny nezpochybnitelné potomky.<a href="#cite_note-157">[157]</a> Zplodil několik synů a dcer: <ul><li>Neznámý syn (<a href="/wiki/Comes_Vok" title="Comes Vok">Vok</a>?) (před <a href="/wiki/936" title="936">936</a> – před <a href="/wiki/972" title="972">972</a>) – válečník<a href="#cite_note-:19-158">[158]</a></li> <li><a href="/wiki/Boleslav_II." title="Boleslav II.">Boleslav II.</a> (<a href="/wiki/942" title="942">942</a>? – <a href="/wiki/7._%C3%BAnor" title="7. únor">7. února</a> <a href="/wiki/999" title="999">999</a>) <a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_%C4%8Desk%C3%A9ho_st%C3%A1tu" title="Seznam představitelů českého státu">český kníže</a> ∞ před <a href="/wiki/970" title="970">970</a>?, neznámá manželka ∞ před <a href="/wiki/989" title="989">989</a>, neznámá manželka ∞ <a href="/wiki/989" title="989">989</a>?, <a href="/wiki/Emma_(kn%C4%9B%C5%BEna)" title="Emma (kněžna)">Emma</a><a href="#cite_note-:19-158">[158]</a></li> <li><a href="/wiki/Doubravka_P%C5%99emyslovna" title="Doubravka Přemyslovna">Doubravka</a> (před <a href="/wiki/953" title="953">953</a> – <a href="/wiki/977" title="977">977</a>) <a href="/wiki/Seznam_polsk%C3%BDch_kn%C4%9B%C5%BEen_a_kr%C3%A1loven" title="Seznam polských kněžen a královen">polská kněžna</a> ∞ <a href="/wiki/965" title="965">965</a>, <a href="/wiki/M%C4%9B%C5%A1ek_I." title="Měšek I.">Měšek I.</a><a href="#cite_note-:19-158">[158]</a></li> <li><a href="/wiki/Mlada" title="Mlada">Mlada</a> (? – <a href="/wiki/9._%C3%BAnor" title="9. únor">9. únor</a> <a href="/wiki/994" title="994">994</a>?) jeptiška<a href="#cite_note-:19-158">[158]</a></li> <li><a href="/wiki/Strachkvas" title="Strachkvas">Strachkvas Kristián</a> (<a href="/wiki/27._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="27. září">27. září</a> <a href="/wiki/935" title="935">935</a>, spíše však po <a href="/wiki/960" title="960">960</a> – po <a href="/wiki/996" title="996">996</a>) – duchovní<a href="#cite_note-159">[159]</a></li></ul> O dalších Boleslavových dětech se vedou spory. Jeho dětmi mohli také být: <ul><li><a href="/wiki/St%C5%99ezislava" title="Střezislava">Střezislava</a> (před <a href="/wiki/938" title="938">938</a> – <a href="/wiki/987" title="987">987</a>) manželka <a href="/wiki/Slavn%C3%ADk" title="Slavník">Slavníka</a> ∞ před <a href="/wiki/950" title="950">950</a>, Slavník<a href="#cite_note-:20-160">[160]</a></li> <li><a href="/wiki/Vladivoj" title="Vladivoj">Vladivoj</a> (okolo <a href="/wiki/970" title="970">970</a> – leden <a href="/wiki/1003" title="1003">1003</a>) <a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_%C4%8Desk%C3%A9ho_st%C3%A1tu" title="Seznam představitelů českého státu">český kníže</a><a href="#cite_note-:20-160">[160]</a></li></ul> Jako dcery Boleslava I., nebo jeho syna Boleslava II. jsou známy také tyto: <ul><li>Neznámá dcera (1) (? – ?) (šedesátá léta <a href="/wiki/10._stolet%C3%AD" title="10. století">10. století</a> – ?) ∞ po <a href="/wiki/976" title="976">976</a> <a href="/wiki/Vladim%C3%ADr_I." title="Vladimír I.">Vladimír I.</a><a href="#cite_note-:20-160">[160]</a></li> <li>Neznámá dcera (2) (? – ?) (šedesátá léta <a href="/wiki/10._stolet%C3%AD" title="10. století">10. století</a> – ?) ∞ po <a href="/wiki/978" title="978">978</a> <a href="/wiki/Vladim%C3%ADr_I." title="Vladimír I.">Vladimír I.</a><a href="#cite_note-:20-160">[160]</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Genealogie">Genealogie</h2>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Genealogie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Genealogie">editovat zdroj</a>]</div> <table width="100%" cellspacing="0" cellpadding="0" style="text-align:center; vertical-align:middle;"> <tbody><tr> <td colspan="2"><a href="/wiki/Bo%C5%99ivoj_I." title="Bořivoj I.">Bořivoj I.</a> * mezi <a href="/wiki/852" title="852">852</a> a <a href="/wiki/855" title="855">855</a> † mezi <a href="/wiki/888" title="888">888</a> a <a href="/wiki/890" title="890">890</a> </td> <td colspan="2">  </td> <td colspan="2"><a href="/wiki/Svat%C3%A1_Ludmila" title="Svatá Ludmila">Svatá Ludmila</a> * cca <a href="/wiki/860" title="860">860</a> † <a href="/wiki/15._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="15. září">15. září</a> <a href="/wiki/921" title="921">921</a> </td> <td colspan="2">  </td> <td colspan="2">Stodoranský kníže </td> <td colspan="2">  </td> <td colspan="2">? </td></tr> <tr> <td style="border-right:1px black solid;">  </td> <td colspan="4" style="border-bottom:1px black solid; border-right:1px black solid;">  </td> <td colspan="4" style="">  </td> <td colspan="4" style="border-bottom:1px black solid; border-left:1px black solid;">  </td> <td style="border-left:1px black solid;">  </td></tr> <tr> <td colspan="3">  </td> <td colspan="8" style="border-left:1px black solid; border-right:1px black solid;">  </td> <td colspan="3">  </td></tr> <tr> <td colspan="2">  </td> <td colspan="2"><a href="/wiki/Vratislav_I." title="Vratislav I.">Vratislav I.</a> * <a href="/wiki/888" title="888">888</a>? † <a href="/wiki/13._%C3%BAnor" title="13. únor">13. února</a> <a href="/wiki/921" title="921">921</a> </td> <td colspan="6">  </td> <td colspan="2"><a href="/wiki/Drahom%C3%ADra_ze_Stodor" title="Drahomíra ze Stodor">Drahomíra ze Stodor</a> * cca <a href="/wiki/890" title="890">890</a> † po <a href="/wiki/935" title="935">935</a> </td> <td colspan="2">  </td></tr> <tr> <td colspan="3" style="border-right:1px black solid;">  </td> <td colspan="8" style="border-bottom:1px black solid;">  </td> <td colspan="3" style="border-left:1px black solid;">  </td></tr> <tr> <td colspan="7" style="border-right:1px black solid;">  </td> <td colspan="7">  </td></tr> <tr> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td> <td width="7.14%"> </td></tr></tbody></table> <table cellspacing="0" cellpadding="0" style="width:100%; text-align:center; vertical-align:top;"> <tbody><tr> <td colspan="2"> </td> <td colspan="2" style="vertical-align:middle;"><a href="/wiki/Biagota" title="Biagota">Biagota</a> OO   před <a href="/wiki/935" title="935">935</a> </td> <td colspan="2" style="vertical-align:middle;">Boleslav I. * <a href="/wiki/915" title="915">915</a>? † <a href="/wiki/15._%C4%8Dervenec" title="15. červenec">15. července</a> <a href="/wiki/967" title="967">967</a>/<a href="/wiki/972" title="972">972</a> </td> <td colspan="2"> </td></tr> <tr> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;border-left:1px solid black;">  </td> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;"> </td></tr></tbody></table> <table class="sortable" cellspacing="0" cellpadding="0" style="width:100%; text-align:center; vertical-align:top;"> <tbody><tr> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;">  </td> <td> </td> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;">  </td></tr> <tr style="text-align:left;"> <td style="width:10%;">  </td> <td style="width:10%;border-left:1px solid black;border-top:1px solid black;">  </td> <td style="width:10%;border-top:1px solid black;">  </td> <td style="width:10%;border-left:1px solid black;border-top:1px solid black;">  </td> <td style="width:10%;border-top:1px solid black;">  </td> <td style="width:10%;border-left:1px solid black;border-top:1px solid black;">  </td> <td style="width:10%;border-top:1px solid black;">  </td> <td style="width:10%;border-left:1px solid black;">  </td></tr> <tr style="vertical-align:top;"> <td colspan="2"><a href="/wiki/Boleslav_II." title="Boleslav II.">Boleslav II.</a>  * asi <a href="/wiki/942" title="942">942</a>  † <a href="/wiki/7._%C3%BAnor" title="7. únor">7. února</a>/<a href="/wiki/999" title="999">999</a>   </td> <td colspan="2"><a href="/wiki/Doubravka_P%C5%99emyslovna" title="Doubravka Přemyslovna">Doubravka Přemyslovna</a> * před <a href="/wiki/953" title="953">953</a> † <a href="/wiki/977" title="977">977</a>   </td> <td colspan="2"><a href="/wiki/Mlada" title="Mlada">Mlada</a> * ?   † <a href="/wiki/9._%C3%BAnor" title="9. únor">9. únor</a> <a href="/wiki/994" title="994">994</a>?   </td> <td colspan="2"><a href="/wiki/Strachkvas" title="Strachkvas">Strachkvas</a> * <a href="/wiki/27._z%C3%A1%C5%99%C3%AD" title="27. září">27. září</a> <a href="/wiki/935" title="935">935</a>? † po <a href="/wiki/996" title="996">996</a>   </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-:22-1">↑ <a href="#cite_ref-:22_1-0">a</a> <a href="#cite_ref-:22_1-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Michal_Lutovsk%C3%BD" title="Michal Lutovský">LUTOVSKÝ, Michal</a>. Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Praha: Set out, 1998. 162 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-902058-8-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-902058-8-7">80-902058-8-7</a>. S. 30. [dále jen Boleslav I.].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Bratrovrah+a+tv%C5%AFrce+st%C3%A1tu.+%C5%BDivot+a+doba+kn%C3%AD%C5%BEete+Boleslava+I&rft.isbn=80-902058-8-7&rft.aulast=Lutovsk%C3%BD&rft.aufirst=Michal&rft.place=Praha&rft.pub=Set+out&rft.date=1998&rft.tpages=162&rft.pages=30">  </li> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Du%C5%A1an_T%C5%99e%C5%A1t%C3%ADk" title="Dušan Třeštík">TŘEŠTÍK, Dušan</a>. <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%A1tky_P%C5%99emyslovc%C5%AF._Vstup_%C4%8Cech%C5%AF_do_d%C4%9Bjin_(530%E2%80%93935)" title="Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935)">Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530−935)</a>. Praha: Lidové Noviny, 1997. 658 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-138-7." title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-138-7.">80-7106-138-7.</a>. S. 205. [dále jen Počátky].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Po%C4%8D%C3%A1tky+P%C5%99emyslovc%C5%AF%3A+Vstup+%C4%8Cech%C5%AF+do+d%C4%9Bjin+%28530%E2%88%92935%29&rft.isbn=80-7106-138-7.&rft.aulast=T%C5%99e%C5%A1t%C3%ADk&rft.aufirst=Du%C5%A1an&rft.place=Praha&rft.pub=Lidov%C3%A9+Noviny&rft.date=1997&rft.tpages=658&rft.pages=205">  </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Marie_Bl%C3%A1hov%C3%A1" title="Marie Bláhová">BLÁHOVÁ, Marie</a>; <a href="/wiki/Jan_Frol%C3%ADk_(archeolog)" title="Jan Frolík (archeolog)">FROLÍK, Jan</a>; <a href="/wiki/Na%C4%8Fa_Profantov%C3%A1" title="Naďa Profantová">PROFANTOVÁ, Naďa</a>. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: <a href="/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Paseka" title="Nakladatelství Paseka">Paseka</a>, 1999. 800 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7185-265-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-7185-265-1">80-7185-265-1</a>. S. 269. [dále jen Velké dějiny].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Velk%C3%A9+d%C4%9Bjiny+zem%C3%AD+Koruny+%C4%8Desk%C3%A9+I.+Do+roku+1197&rft.isbn=80-7185-265-1&rft.aulast=Bl%C3%A1hov%C3%A1&rft.aufirst=Marie&rft.au=Frol%C3%ADk%2C+Jan&rft.au=Profantov%C3%A1%2C+Na%C4%8Fa&rft.place=Praha+%3B+Litomy%C5%A1l&rft.pub=%5B%5BNakladatelstv%C3%AD+Paseka%7CPaseka%5D%5D&rft.date=1999&rft.tpages=800&rft.pages=269">  </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Vratislav_Van%C3%AD%C4%8Dek" title="Vratislav Vaníček">VANÍČEK, Vratislav</a>. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7432-501-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7432-501-4">978-80-7432-501-4</a>. S. 270. Dále jen Svatý Václav.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Svat%C3%BD+V%C3%A1clav+-+panovn%C3%ADk+a+sv%C4%9Btec+v+ran%C3%A9m+st%C5%99edov%C4%9Bku&rft.isbn=978-80-7432-501-4&rft.aulast=Van%C3%AD%C4%8Dek&rft.aufirst=Vratislav&rft.place=Praha%2C+Litomy%C5%A1l&rft.pub=Paseka&rft.date=2014&rft.tpages=324&rft.pages=270">  </li> <li id="cite_note-5"><a href="#cite_ref-5">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Petr_Charv%C3%A1t" title="Petr Charvát">CHARVÁT, Petr</a>. Boleslav II. Praha: <a href="/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Vy%C5%A1ehrad" title="Nakladatelství Vyšehrad">Vyšehrad</a>, 2004. 198 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7021-657-3" title="Speciální:Zdroje knih/80-7021-657-3">80-7021-657-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Boleslav+II&rft.isbn=80-7021-657-3&rft.aulast=Charv%C3%A1t&rft.aufirst=Petr&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BNakladatelstv%C3%AD+Vy%C5%A1ehrad%7CVy%C5%A1ehrad%5D%5D&rft.date=2004&rft.tpages=198">  </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> Boleslav I. s. 56 </li> <li id="cite_note-7"><a href="#cite_ref-7">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Kristiánova Legenda. Překlad Jaroslav Ludvíkovský. Praha: Vyšehrad, 1978. 171 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7429-291-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7429-291-0">978-80-7429-291-0</a>. S. 31–33. Dále jen Kristián.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kristi%C3%A1nova+Legenda&rft.isbn=978-80-7429-291-0&rft.place=Praha&rft.pub=Vy%C5%A1ehrad&rft.date=1978&rft.tpages=171&rft.pages=31%E2%80%9333">  </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/V%C3%A1clav_Novotn%C3%BD_(historik)" title="Václav Novotný (historik)">NOVOTNÝ, Václav</a>. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s. S. 453–454. [dále jen České dějiny].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Cesk%C3%A9+d%C4%9Bjiny+I.%2FI.+Od+nejstar%C5%A1%C3%ADch+dob+do+smrti+kn%C3%AD%C5%BEete+Old%C5%99icha&rft.aulast=Novotn%C3%BD&rft.aufirst=V%C3%A1clav&rft.place=Praha&rft.pub=Jan+Laichter&rft.date=1912&rft.tpages=782&rft.pages=453%E2%80%93454">  </li> <li id="cite_note-9"><a href="#cite_ref-9">↑</a> České dějiny s. 451 </li> <li id="cite_note-10"><a href="#cite_ref-10">↑</a> Boleslav I. s. 65 </li> <li id="cite_note-:0-11">↑ <a href="#cite_ref-:0_11-0">a</a> <a href="#cite_ref-:0_11-1">b</a> České dějiny s. 464 </li> <li id="cite_note-:1-12">↑ <a href="#cite_ref-:1_12-0">a</a> <a href="#cite_ref-:1_12-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/wiki/Kosmova_kronika_%C4%8Desk%C3%A1" class="mw-redirect" title="Kosmova kronika česká">Kosmova kronika česká</a>. Překlad Karel Hrdina, Marie Bláhová, Zdeněk Fiala. Praha: Československý spisovatel, 2012. 282 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7459-110-5." title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7459-110-5.">978-80-7459-110-5.</a>. S. 41–42. [dále jen Kosmas].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kosmova+kronika+%C4%8Desk%C3%A1&rft.isbn=978-80-7459-110-5.&rft.aufirst=Kosmas&rft.place=Praha&rft.pub=%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD+spisovatel&rft.date=2012&rft.tpages=282&rft.pages=41%E2%80%9342">  </li> <li id="cite_note-:2-13">↑ <a href="#cite_ref-:2_13-0">a</a> <a href="#cite_ref-:2_13-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Michal_Lutovsk%C3%BD" title="Michal Lutovský">LUTOVSKÝ, Michal</a>. Po stopách prvních Přemyslovců Díl I., Zrození státu (872 – 972): od Bořivoje I. po Boleslava I.. Praha: Libri, 2006. 267 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-308-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-308-9">80-7277-308-9</a>. S. 169. [dále jen Po stopách Přemyslovců I.].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Po+stop%C3%A1ch+prvn%C3%ADch+P%C5%99emyslovc%C5%AF+D%C3%ADl+I.%2C+Zrozen%C3%AD+st%C3%A1tu+%28872+%E2%80%93+972%29%3A+od+Bo%C5%99ivoje+I.+po+Boleslava+I.&rft.isbn=80-7277-308-9&rft.aulast=Lutovsk%C3%BD&rft.aufirst=Michal&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2006&rft.tpages=267&rft.pages=169">  </li> <li id="cite_note-14"><a href="#cite_ref-14">↑</a> Po stopách Přemyslovců I. s. 168 </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Petr_Charv%C3%A1t" title="Petr Charvát">CHARVÁT, Petr</a>. Zrod českého státu. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7021-845-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7021-845-7">978-80-7021-845-7</a>. S. 186. [dále jen Zrod Čech].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Zrod+%C4%8Desk%C3%A9ho+st%C3%A1tu&rft.isbn=978-80-7021-845-7&rft.aulast=Charv%C3%A1t&rft.aufirst=Petr&rft.place=Praha&rft.pub=Vy%C5%A1ehrad&rft.date=2007&rft.tpages=263&rft.pages=186">  </li> <li id="cite_note-:3-16"><a href="#cite_ref-:3_16-0">↑</a> Počátky s. 432 </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> Svatý Václav s. 117–122. </li> <li id="cite_note-:4-18">↑ <a href="#cite_ref-:4_18-0">a</a> <a href="#cite_ref-:4_18-1">b</a> <a href="#cite_ref-:4_18-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Středověké legendy o českých světcích. Příprava vydání Jaroslav Kolár. Praha 2: Lidové noviny, 1998. 263 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.moraviamagna.cz/legendy/l_fuit.htm">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-280-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-280-4">80-7106-280-4</a>. S. 75–76. [dále jen Středověké legendy].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A9+legendy+o+%C4%8Desk%C3%BDch+sv%C4%9Btc%C3%ADch&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.moraviamagna.cz%2Flegendy%2Fl_fuit.htm&rft.isbn=80-7106-280-4&rft.place=Praha+2&rft.pub=Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=1998&rft.tpages=263&rft.pages=75%E2%80%9376">  </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> Počátky s. 433 </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">OBRZOVÁ, Pavla; VLK, Jan. Svatý kníže Václav: Major Gloria. Praha, Litomyšl: Paseka, 1994. 231 s. S. 88–89.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Svat%C3%BD+kn%C3%AD%C5%BEe+V%C3%A1clav%3A+Major+Gloria&rft.aulast=Obrzov%C3%A1&rft.aufirst=Pavla&rft.au=Vlk%2C+Jan&rft.place=Praha%2C+Litomy%C5%A1l&rft.pub=Paseka&rft.date=1994&rft.tpages=231&rft.pages=88%E2%80%9389">  </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> Velké dějiny s. 277 </li> <li id="cite_note-:15-22">↑ <a href="#cite_ref-:15_22-0">a</a> <a href="#cite_ref-:15_22-1">b</a> Počátky s. 434–435 </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> Boleslav I. s. 72 </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> Svatý Václav s. 126–127 </li> <li id="cite_note-:5-25">↑ <a href="#cite_ref-:5_25-0">a</a> <a href="#cite_ref-:5_25-1">b</a> Boleslav I. s. 67 </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> Svatý Václav s. 127–129 </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PEKAŘ, Josef. Die Wenzels und Ludmila Legenden und die Echtheit. Prag: A. Wiesner, 1906. 443 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/diewenzelsundlu00pekagoog">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/diewenzelsundlu00pekagoog/page/n229">211</a>-212. Dále jen Die Wenzels und Ludmila Legenden.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Die+Wenzels+und+Ludmila+Legenden+und+die+Echtheit&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fdiewenzelsundlu00pekagoog&rft.aulast=Peka%C5%99&rft.aufirst=Josef&rft.place=Prag&rft.pub=A.+Wiesner&rft.date=1906&rft.tpages=443&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fdiewenzelsundlu00pekagoog%2Fpage%2Fn229+211%5D-212">  </li> <li id="cite_note-28"><a href="#cite_ref-28">↑</a> České dějiny s. 474–476 </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. I., od pravěkosti až do roku 1253. 2. vyd. Praha: Kvasnička a Hampl, 1939. 707 s. S. 184. [dále jen Dějiny národa].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+n%C3%A1rodu+%C4%8Desk%C3%A9ho+v%26nbsp%3B%C4%8Cech%C3%A1ch+a+na+Morav%C4%9B.+I.%2C+od+prav%C4%9Bkosti+a%C5%BE+do+roku+1253&rft.aulast=Palack%C3%BD&rft.aufirst=Franti%C5%A1ek&rft.place=Praha&rft.pub=Kvasni%C4%8Dka+a+Hampl&rft.date=1939&rft.edition=2&rft.tpages=707&rft.pages=184">  </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> Počátky s. 395 </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> Počátky s. 210 </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> Počátky s. 257 </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> Svatý Václav s. 130 </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Widukind_z_Corvey" title="Widukind z Corvey">Z CORVEY, Widukind</a>. Dějiny Sasů. Překlad Jakub Izdný a Kateřina Spurný. Praha: Argo, 2012. 203 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-257-1743-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-257-1743-1">978-80-257-1743-1</a>. S. 69. [dále jen Widukind].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Sas%C5%AF&rft.isbn=978-80-257-1743-1&rft.aulast=z+Corvey&rft.aufirst=Widukind&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2012&rft.tpages=203&rft.pages=69">  </li> <li id="cite_note-:6-35">↑ <a href="#cite_ref-:6_35-0">a</a> <a href="#cite_ref-:6_35-1">b</a> <a href="#cite_ref-:6_35-2">c</a> Boleslav I. s. 74 </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> Středověké legendy s. 76 </li> <li id="cite_note-:7-37">↑ <a href="#cite_ref-:7_37-0">a</a> <a href="#cite_ref-:7_37-1">b</a> <a href="#cite_ref-:7_37-2">c</a> Kristián s. 83 </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> Boleslav I. s. 75 </li> <li id="cite_note-39"><a href="#cite_ref-39">↑</a> České dějiny s. 482. </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> Boleslav I. s. 79–80. </li> <li id="cite_note-:9-41">↑ <a href="#cite_ref-:9_41-0">a</a> <a href="#cite_ref-:9_41-1">b</a> <a href="#cite_ref-:9_41-2">c</a> Widukind s. 69–70 </li> <li id="cite_note-42"><a href="#cite_ref-42">↑</a> Velké dějiny s. 281. </li> <li id="cite_note-#1-43">↑ <a href="#cite_ref-#1_43-0">a</a> <a href="#cite_ref-#1_43-1">b</a> Svatý Václav s. 134. </li> <li id="cite_note-:8-44">↑ <a href="#cite_ref-:8_44-0">a</a> <a href="#cite_ref-:8_44-1">b</a> <a href="#cite_ref-:8_44-2">c</a> <a href="#cite_ref-:8_44-3">d</a> Počátky s. 436. </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> České dějiny s. 483. </li> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> Dějiny národa s. 186–187 </li> <li id="cite_note-47"><a href="#cite_ref-47">↑</a> Po stopách Přemyslovců I. s. 176. </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> Po stopách Přemyslovců I. s. 181 </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> Velké dějiny s. 282–283 </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> Boleslav I. s. 83–84 </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> Po stopách Přemyslovců I. s. 183–185 </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> Boleslav I. s. 84. </li> <li id="cite_note-:11-53">↑ <a href="#cite_ref-:11_53-0">a</a> <a href="#cite_ref-:11_53-1">b</a> <a href="#cite_ref-:11_53-2">c</a> Velké dějiny s. 286. </li> <li id="cite_note-:23-54">↑ <a href="#cite_ref-:23_54-0">a</a> <a href="#cite_ref-:23_54-1">b</a> <a href="#cite_ref-:23_54-2">c</a> <a href="#cite_ref-:23_54-3">d</a> <cite style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Sl%C3%A1ma" title="Jiří Sláma">SLÁMA, Jiří</a>. K počátkům hradské organizace v Čechách. In: <a href="/wiki/Josef_%C5%BDemli%C4%8Dka" title="Josef Žemlička">ŽEMLIČKA, Josef</a>. Typologie raně feudálních slovanských států. Praha: Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1987. S. 175–190.</cite> </li> <li id="cite_note-:24-55">↑ <a href="#cite_ref-:24_55-0">a</a> <a href="#cite_ref-:24_55-1">b</a> <a href="#cite_ref-:24_55-2">c</a> Počátky s. 437. </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> Boleslav I. s. 84–85 </li> <li id="cite_note-:10-57">↑ <a href="#cite_ref-:10_57-0">a</a> <a href="#cite_ref-:10_57-1">b</a> Boleslav I. s. 86–87 </li> <li id="cite_note-58"><a href="#cite_ref-58">↑</a> Svatý Václav s. 141–142 </li> <li id="cite_note-:18-59">↑ <a href="#cite_ref-:18_59-0">a</a> <a href="#cite_ref-:18_59-1">b</a> <a href="#cite_ref-:18_59-2">c</a> Kosmas s. 41 </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> Velké dějiny s. 283. </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> Zrod Čech s. 188. </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> Widukind s. 89. </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> Boleslav I. s. 90. </li> <li id="cite_note-:12-64">↑ <a href="#cite_ref-:12_64-0">a</a> <a href="#cite_ref-:12_64-1">b</a> Widukind s. 94–95 </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> Boleslav I. s. 93 </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> Svatý Václav s. 147 </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Dětmar z Merseburku, Kronika. Překlad Bořek Neškudla, Jakub Žytek. Praha: Argo, 2008. 342 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-257-0088-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-257-0088-4">978-80-257-0088-4</a>. S. 68. Dále jen Kronika.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Btmar+z+Merseburku%2C+Kronika&rft.isbn=978-80-257-0088-4&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2008&rft.tpages=342&rft.pages=68">  </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SLÁMA, Jiří. Střední Čechy v raném středověku II. Praha: Universita Karlova, 1986. 111 s. S. 58.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=St%C5%99edn%C3%AD+%C4%8Cechy+v+ran%C3%A9m+st%C5%99edov%C4%9Bku+II&rft.aulast=Sl%C3%A1ma&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.place=Praha&rft.pub=Universita+Karlova&rft.date=1986&rft.tpages=111&rft.pages=58">  </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> Boleslav I. s. 91. </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> Po stopách Přemyslovců I. s. 190–192 </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> Boleslav I. s. 92. </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SOBIESIAK, Joanna Aleksandra. Boleslav II. († 999). České Budějovice: Veduta, 2014. 280 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-86829-97-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-86829-97-5">978-80-86829-97-5</a>. Dále jen [Boleslav II.].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Boleslav+II.+%28%E2%80%A0+999%29&rft.isbn=978-80-86829-97-5&rft.aulast=Sobiesiak&rft.aufirst=Joanna+Aleksandra&rft.place=%C4%8Cesk%C3%A9+Bud%C4%9Bjovice&rft.pub=Veduta&rft.date=2014&rft.tpages=280">  </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> Počátky s. 463. </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> Dějiny národa s. 189. </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> České dějiny s. 554–555 </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> Boleslav I. s. 94. </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Dvorn%C3%ADk" title="František Dvorník">DVORNÍK, František</a>. Zrod střední a východní Evropy. Mezi Byzancí a Římem. Praha: Prostor, 1999. 528 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7260-005-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-7260-005-2">80-7260-005-2</a>. S. 55. Dále jen [Zrod].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Zrod+st%C5%99edn%C3%AD+a+v%C3%BDchodn%C3%AD+Evropy.+Mezi+Byzanc%C3%AD+a+%C5%98%C3%ADmem&rft.isbn=80-7260-005-2&rft.aulast=Dvorn%C3%ADk&rft.aufirst=Franti%C5%A1ek&rft.place=Praha&rft.pub=Prostor&rft.date=1999&rft.tpages=528&rft.pages=55">  </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> Boleslav I. s. 101. </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> Po stopách Přemyslovců I. s. 200. </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> Boleslav I. s. 104. </li> <li id="cite_note-81"><a href="#cite_ref-81">↑</a> Widukind s. 110 </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> Widukind s. 109–112 </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> Po stopách Přemyslovců I. s. 201–206 </li> <li id="cite_note-84"><a href="#cite_ref-84">↑</a> Dějiny národa s. 190. </li> <li id="cite_note-:13-85">↑ <a href="#cite_ref-:13_85-0">a</a> <a href="#cite_ref-:13_85-1">b</a> České dějiny s. 562. </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> Dějiny národa s. 192. </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> České dějiny s. 563. </li> <li id="cite_note-:14-88">↑ <a href="#cite_ref-:14_88-0">a</a> <a href="#cite_ref-:14_88-1">b</a> Boleslav I. s. 107 </li> <li id="cite_note-89"><a href="#cite_ref-89">↑</a> Boleslav I. s. 106–107 </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> Boleslav I. s. 113. </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Martin_Wihoda" title="Martin Wihoda">WIHODA, Martin</a>. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7106-563-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-563-0">978-80-7106-563-0</a>. S. 97.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Morava+v+dob%C4%9B+kn%C3%AD%C5%BEec%C3%AD+906%E2%80%931197&rft.isbn=978-80-7106-563-0&rft.aulast=Wihoda&rft.aufirst=Martin&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2010&rft.tpages=464&rft.pages=97">  </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> Boleslav I. s. 108. </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> České dějiny s. 570. </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> Po stopách Přemyslovců I. s. 208. </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Rudolf_Turek" title="Rudolf Turek">TUREK, Rudolf</a>. Slavníkovci a jejich panství. Hradec Králové: Kruh, 1982. 180 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.academia.edu/21264109/Rudolf_Turek_Slavn%C3%ADkovci_a_jejich_panstv%C3%AD_Slavn%C3%ADkovci_and_their_estates">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Slavn%C3%ADkovci+a+jejich+panstv%C3%AD&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.academia.edu%2F21264109%2FRudolf_Turek_Slavn%25C3%25ADkovci_a_jejich_panstv%25C3%25AD_Slavn%25C3%25ADkovci_and_their_estates&rft.aulast=Turek&rft.aufirst=Rudolf&rft.place=Hradec+Kr%C3%A1lov%C3%A9&rft.pub=Kruh&rft.date=1982&rft.tpages=180">  </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> Boleslav I. s. 119. </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> Boleslav I. s. 120. </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> Boleslav I. s. 124. </li> <li id="cite_note-99"><a href="#cite_ref-99">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Dětmar z Merseburku, Kronika. Překlad Bořek Neškudla, Jakub Žytek. Praha: Argo, 2008. 342 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-257-0088-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-257-0088-4">978-80-257-0088-4</a>. S. 58. Dále jen Dětmar.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Btmar+z+Merseburku%2C+Kronika&rft.isbn=978-80-257-0088-4&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2008&rft.tpages=342&rft.pages=58">  </li> <li id="cite_note-100"><a href="#cite_ref-100">↑</a> Zrod s. 72–75 </li> <li id="cite_note-101"><a href="#cite_ref-101">↑</a> České dějiny s. 574–575 </li> <li id="cite_note-102"><a href="#cite_ref-102">↑</a> Dětmar s. 121–122 </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> Zrod s. 76. </li> <li id="cite_note-104"><a href="#cite_ref-104">↑</a> Widukind s. 123. </li> <li id="cite_note-105"><a href="#cite_ref-105">↑</a> Zrod s. 94. </li> <li id="cite_note-106"><a href="#cite_ref-106">↑</a> České dějiny s. 576. </li> <li id="cite_note-:16-107">↑ <a href="#cite_ref-:16_107-0">a</a> <a href="#cite_ref-:16_107-1">b</a> Dějiny národa s. 195. </li> <li id="cite_note-:17-108">↑ <a href="#cite_ref-:17_108-0">a</a> <a href="#cite_ref-:17_108-1">b</a> Kosmas s. 45. </li> <li id="cite_note-109"><a href="#cite_ref-109">↑</a> Boleslav II. s. 21. </li> <li id="cite_note-110"><a href="#cite_ref-110">↑</a> <cite style="font-style:normal;">TŘEŠTÍK, Dušan. Anfänge der böhmischen Geschichtsschreibung - die ältesten Prager Annalen. Studia Źródłoznawcze. 1978, roč. 23., čís. 6., s. 1–37.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Studia+%C5%B9r%C3%B3d%C5%82oznawcze&rft.atitle=Anf%C3%A4nge+der+b%C3%B6hmischen+Geschichtsschreibung+-+die+%C3%A4ltesten+Prager+Annalen&rft.date=1978&rft.volume=23.&rft.issue=6.&rft.pages=1%E2%80%9337&rft.aulast=T%C5%99e%C5%A1t%C3%ADk&rft.aufirst=Du%C5%A1an">  </li> <li id="cite_note-111"><a href="#cite_ref-111">↑</a> Boleslav II. s. 23. </li> <li id="cite_note-112"><a href="#cite_ref-112">↑</a> Boleslav I. s. 145. </li> <li id="cite_note-:21-113"><a href="#cite_ref-:21_113-0">↑</a> Boleslav I. s. 150. </li> <li id="cite_note-114"><a href="#cite_ref-114">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> V hrobě pod svatovítskou rotundou není kníže Bořivoj. Vědci přišli na to, že ve vedlejším hrobě leží žena [online]. Česká televize, a.s., 2019-06-08 [cit. 2019-07-22]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2831966-v-hrobe-pod-svatovitskou-rotundou-neni-knize-borivoj-reporteri-ct-zjistovali-kdo-tam">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=V%26nbsp%3Bhrob%C4%9B+pod+svatov%C3%ADtskou+rotundou+nen%C3%AD+kn%C3%AD%C5%BEe+Bo%C5%99ivoj.+V%C4%9Bdci+p%C5%99i%C5%A1li+na+to%2C+%C5%BEe+ve+vedlej%C5%A1%C3%ADm+hrob%C4%9B+le%C5%BE%C3%AD+%C5%BEena&rft_id=https%3A%2F%2Fct24.ceskatelevize.cz%2Fdomaci%2F2831966-v-hrobe-pod-svatovitskou-rotundou-neni-knize-borivoj-reporteri-ct-zjistovali-kdo-tam&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+televize%2C+a.s.">  </li> <li id="cite_note-115"><a href="#cite_ref-115">↑</a> <cite style="font-style:normal;">SLÁMA, Jiří. Několik poznámek k hrobům přemyslovských knížat na Pražském hradě. Historica Pragensia. 2003, čís. 1, s. 293–300.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Historica+Pragensia&rft.atitle=N%C4%9Bkolik+pozn%C3%A1mek+k+hrob%C5%AFm+p%C5%99emyslovsk%C3%BDch+kn%C3%AD%C5%BEat+na+Pra%C5%BEsk%C3%A9m+hrad%C4%9B&rft.date=2003&rft.issue=1&rft.pages=293%E2%80%93300&rft.aulast=Sl%C3%A1ma&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD">  </li> <li id="cite_note-116"><a href="#cite_ref-116">↑</a> <cite style="font-style:normal;">BRAVERMANOVÁ, Milena; DOBISÍKOVÁ, Miluše; FROLÍK, Jan, aj. Nové poznatky o ostatcích z hrobů K1 a K2 z rotundy sv. Víta na Pražském hradě. Archeologické rozhledy. 2018, roč. 70., s. 284. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.arup.cas.cz/wp-content/uploads/2019/11/4_Bravermanova_260-293_web.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Archeologick%C3%A9+rozhledy&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.arup.cas.cz%2Fwp-content%2Fuploads%2F2019%2F11%2F4_Bravermanova_260-293_web.pdf&rft.atitle=Nov%C3%A9+poznatky+o+ostatc%C3%ADch+z%26nbsp%3Bhrob%C5%AF+K1+a+K2+z%26nbsp%3Brotundy+sv.+V%C3%ADta+na+Pra%C5%BEsk%C3%A9m+hrad%C4%9B&rft.date=2018&rft.volume=70.&rft.pages=284&rft.aulast=Bravermanov%C3%A1&rft.aufirst=Milena&rft.au=Dobis%C3%ADkov%C3%A1%2C+Milu%C5%A1e&rft.au=Frol%C3%ADk%2C+Jan">  </li> <li id="cite_note-117"><a href="#cite_ref-117">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">BORKOVSKÝ, Ivan. Svatojiřská bazilika a klášter na Pražském hradě. Praha: Academia, 1975. 162 s. S. 39.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Svatoji%C5%99sk%C3%A1+bazilika+a+kl%C3%A1%C5%A1ter+na+Pra%C5%BEsk%C3%A9m+hrad%C4%9B&rft.aulast=Borkovsk%C3%BD&rft.aufirst=Ivan&rft.place=Praha&rft.pub=Academia&rft.date=1975&rft.tpages=162&rft.pages=39">  </li> <li id="cite_note-118"><a href="#cite_ref-118">↑</a> Boleslav I. s. 146. </li> <li id="cite_note-119"><a href="#cite_ref-119">↑</a> Velké dějiny s. 287–288 </li> <li id="cite_note-120"><a href="#cite_ref-120">↑</a> Boleslav I. s. 135. </li> <li id="cite_note-121"><a href="#cite_ref-121">↑</a> Velké dějiny s. 288–289 </li> <li id="cite_note-122"><a href="#cite_ref-122">↑</a> Boleslav I. s. 138. </li> <li id="cite_note-123"><a href="#cite_ref-123">↑</a> Boleslav I. s. 136. </li> <li id="cite_note-124"><a href="#cite_ref-124">↑</a> Kosmas s. 46. </li> <li id="cite_note-125"><a href="#cite_ref-125">↑</a> Počátky s. 438. </li> <li id="cite_note-126"><a href="#cite_ref-126">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Petr_Sommer" title="Petr Sommer">SOMMER, Petr</a>; <a href="/wiki/Du%C5%A1an_T%C5%99e%C5%A1t%C3%ADk" title="Dušan Třeštík">TŘEŠTÍK, Dušan</a>; <a href="/wiki/Josef_%C5%BDemli%C4%8Dka" title="Josef Žemlička">ŽEMLIČKA, Josef</a>, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: <a href="/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Lidov%C3%A9_noviny" title="Nakladatelství Lidové noviny">Nakladatelství Lidové noviny</a>, 2009. 779 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7106-352-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-352-0">978-80-7106-352-0</a>. S. 184. [dále jen Přemyslovci].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=P%C5%99emyslovci.+Budov%C3%A1n%C3%AD+%C4%8Desk%C3%A9ho+st%C3%A1tu&rft.isbn=978-80-7106-352-0&rft.aulast=Sommer&rft.aufirst=Petr&rft.au=T%C5%99e%C5%A1t%C3%ADk%2C+Du%C5%A1an&rft.au=%C5%BDemli%C4%8Dka%2C+Josef&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BNakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny%5D%5D&rft.date=2009&rft.tpages=779&rft.pages=184">  </li> <li id="cite_note-127"><a href="#cite_ref-127">↑</a> Boleslav I. s. 139. </li> <li id="cite_note-128"><a href="#cite_ref-128">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců Díl II., Léta krize a obnovy (972-1012), Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha: Libri, 2007. 271 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7277-231-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-231-5">978-80-7277-231-5</a>. S. 93.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Po+stop%C3%A1ch+prvn%C3%ADch+P%C5%99emyslovc%C5%AF+D%C3%ADl+II.%2C+L%C3%A9ta+krize+a+obnovy+%28972-1012%29%2C+Od+Boleslava+II.+po+Jarom%C3%ADra&rft.isbn=978-80-7277-231-5&rft.aulast=Lutovsk%C3%BD&rft.aufirst=Michal&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=2007&rft.tpages=271&rft.pages=93">  </li> <li id="cite_note-129"><a href="#cite_ref-129">↑</a> <cite style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Gustav_Skalsk%C3%BD" title="Gustav Skalský">SKALSKÝ, Gustav</a>. Kníže Václav Svatý a počátky české mince. In: GUTH, Karel. Svatováclavský sborník - na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého. Sv. 1 Kníže Václav Svatý a jeho doba. Praha: Státní tiskárna, 1934. S. 184–218.</cite> </li> <li id="cite_note-130"><a href="#cite_ref-130">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SUCHODOLSKI, Stanisław. Początky mennictwa w Europie środkowej, wschodnej i północne. Vratislav: Wydawnictwo Polskiej Akademii Nauk, 1971. 272 s. S. 39–101. (polsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Pocz%C4%85tky+mennictwa+w+Europie+%C5%9Brodkowej%2C+wschodnej+i+p%C3%B3%C5%82nocne&rft.aulast=Suchodolski&rft.aufirst=Stanis%C5%82aw&rft.place=Vratislav&rft.pub=Wydawnictwo+Polskiej+Akademii+Nauk&rft.date=1971&rft.tpages=272&rft.pages=39%E2%80%93101">  </li> <li id="cite_note-131"><a href="#cite_ref-131">↑</a> <cite style="font-style:normal;">HAHN, Wolfgang. Herzog Heinrich II. von Bayern und die Anfänge der böhmischen Münzprägung. Wiadomości Numizmatyczne. 1977, čís. 3, s. 162–167. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Wiadomo%C5%9Bci+Numizmatyczne&rft.atitle=Herzog+Heinrich+II.+von+Bayern+und+die+Anf%C3%A4nge+der+b%C3%B6hmischen+M%C3%BCnzpr%C3%A4gung&rft.date=1977&rft.issue=3&rft.pages=162%E2%80%93167&rft.aulast=Hahn&rft.aufirst=Wolfgang">  </li> <li id="cite_note-132"><a href="#cite_ref-132">↑</a> Boleslav I. s. 125. </li> <li id="cite_note-133"><a href="#cite_ref-133">↑</a> <cite style="font-style:normal;">PETRÁŇ, Zdeněk. Problematika denárů Boleslava I. s písmeny R pod kaplicí. Numismatické listy. 2002, roč. 57, čís. 5–6, s. 129. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://publikace.nm.cz/file/d7e7e74eaa2e4e0e1a8566ca2d55ec89/17877/NL5-6-2002.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Numismatick%C3%A9+listy&rft_id=https%3A%2F%2Fpublikace.nm.cz%2Ffile%2Fd7e7e74eaa2e4e0e1a8566ca2d55ec89%2F17877%2FNL5-6-2002.pdf&rft.atitle=Problematika+den%C3%A1r%C5%AF+Boleslava+I.+s+p%C3%ADsmeny+R+pod+kaplic%C3%AD&rft.date=2002&rft.volume=57&rft.issue=5%E2%80%936&rft.pages=129&rft.aulast=Petr%C3%A1%C5%88&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk">  </li> <li id="cite_note-134"><a href="#cite_ref-134">↑</a> Počátky s. 438–439 </li> <li id="cite_note-135"><a href="#cite_ref-135">↑</a> Boleslav I. s. 126. </li> <li id="cite_note-136"><a href="#cite_ref-136">↑</a> Počátky s. 439. </li> <li id="cite_note-137"><a href="#cite_ref-137">↑</a> Boleslav I. s. 126–127 </li> <li id="cite_note-:25-138">↑ <a href="#cite_ref-:25_138-0">a</a> <a href="#cite_ref-:25_138-1">b</a> Přemyslovci s. 193. </li> <li id="cite_note-139"><a href="#cite_ref-139">↑</a> Boleslav I. s. 131. </li> <li id="cite_note-140"><a href="#cite_ref-140">↑</a> Boleslav I. s. 130. </li> <li id="cite_note-141"><a href="#cite_ref-141">↑</a> České dějiny s. 566., 576–578 </li> <li id="cite_note-142"><a href="#cite_ref-142">↑</a> Počátky s. 440. </li> <li id="cite_note-143"><a href="#cite_ref-143">↑</a> Boleslav I. s. 143. a 155. </li> <li id="cite_note-144"><a href="#cite_ref-144">↑</a> Zrod Čech s. 191. </li> <li id="cite_note-145"><a href="#cite_ref-145">↑</a> Dětmar s. 52. </li> <li id="cite_note-146"><a href="#cite_ref-146">↑</a> Boleslav I. s. 15. </li> <li id="cite_note-147"><a href="#cite_ref-147">↑</a> Kristián s. 71. </li> <li id="cite_note-148"><a href="#cite_ref-148">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/wiki/Dalimilova_kronika" title="Dalimilova kronika">Kronika tak řečeného Dalimila</a>. Překlad Marie Krčmová, Hana Vrbová. Praha, Litomyšl: Paseka, 2005. 259 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7185-767-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7185-767-X">80-7185-767-X</a>. S. 57.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kronika+tak+%C5%99e%C4%8Den%C3%A9ho+Dalimila&rft.isbn=80-7185-767-X&rft.aufirst=Dalimil&rft.place=Praha%2C+Litomy%C5%A1l&rft.pub=Paseka&rft.date=2005&rft.tpages=259&rft.pages=57">  </li> <li id="cite_note-149"><a href="#cite_ref-149">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Kroniky doby Karla IV.. Praha: Svoboda, 1987. 648 s. S. 284 a 465.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kroniky+doby+Karla+IV.&rft.place=Praha&rft.pub=Svoboda&rft.date=1987&rft.tpages=648&rft.pages=284+a+465">  </li> <li id="cite_note-:26-150">↑ <a href="#cite_ref-:26_150-0">a</a> <a href="#cite_ref-:26_150-1">b</a> Boleslav I. s. 153–154 </li> <li id="cite_note-151"><a href="#cite_ref-151">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">REITINGER, Lukáš. Vratislav. První král Čechů. Praha: Argo, 2017. 536 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-257-2070-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-257-2070-7">978-80-257-2070-7</a>. S. 309–310.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Vratislav.+Prvn%C3%AD+kr%C3%A1l+%C4%8Cech%C5%AF&rft.isbn=978-80-257-2070-7&rft.aulast=Reitinger&rft.aufirst=Luk%C3%A1%C5%A1&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2017&rft.tpages=536&rft.pages=309%E2%80%93310">  </li> <li id="cite_note-152"><a href="#cite_ref-152">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Svatý Václav (1929). FDb.cz [online]. [cit. 2021-04-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.fdb.cz/film/svaty-vaclav/19972">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=FDb.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.fdb.cz%2Ffilm%2Fsvaty-vaclav%2F19972&rft.atitle=Svat%C3%BD+V%C3%A1clav+%281929%29">  </li> <li id="cite_note-153"><a href="#cite_ref-153">↑</a> <cite style="font-style:normal;">LAMEŠ, Jaroslav. Zprávy. S. 417. Český časopis historický [online]. Historický ústav Akademie věd ČR, 1931 [cit. 2021-08-14]. S. 417. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.digitalniknihovna.cz/knav/view/uuid:ba4a8de3-45b9-11e1-1431-001143e3f55c?page=uuid:ba4a8f98-45b9-11e1-1431-001143e3f55c">Dostupné online</a>. <a href="/wiki/International_Standard_Serial_Number" title="International Standard Serial Number">ISSN</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://worldcat.org/issn/0862-6111">0862-6111</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Cesk%C3%BD+%C4%8Dasopis+historick%C3%BD&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.digitalniknihovna.cz%2Fknav%2Fview%2Fuuid%3Aba4a8de3-45b9-11e1-1431-001143e3f55c%3Fpage%3Duuid%3Aba4a8f98-45b9-11e1-1431-001143e3f55c&rft.atitle=Zpr%C3%A1vy&rft.date=1931&rft.pages=417&rft.issn=0862-6111&rft.aulast=Lame%C5%A1&rft.aufirst=Jaroslav&rft.pub=Historick%C3%BD+%C3%BAstav+Akademie+v%C4%9Bd+%C4%8CR">  </li> <li id="cite_note-154"><a href="#cite_ref-154">↑</a> Počátky s. 451. </li> <li id="cite_note-155"><a href="#cite_ref-155">↑</a> Boleslav I. s. 88–89 </li> <li id="cite_note-156"><a href="#cite_ref-156">↑</a> České dějiny s. 577. </li> <li id="cite_note-157"><a href="#cite_ref-157">↑</a> Přemyslovci s. 549. </li> <li id="cite_note-:19-158">↑ <a href="#cite_ref-:19_158-0">a</a> <a href="#cite_ref-:19_158-1">b</a> <a href="#cite_ref-:19_158-2">c</a> <a href="#cite_ref-:19_158-3">d</a> Přemyslovci s. 551 </li> <li id="cite_note-159"><a href="#cite_ref-159">↑</a> Přemyslovci s. 551–552 </li> <li id="cite_note-:20-160">↑ <a href="#cite_ref-:20_160-0">a</a> <a href="#cite_ref-:20_160-1">b</a> <a href="#cite_ref-:20_160-2">c</a> <a href="#cite_ref-:20_160-3">d</a> Přemyslovci s. 552. </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <dl><dt>Primární literatura</dt></dl> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/wiki/Dalimilova_kronika" title="Dalimilova kronika">Kronika tak řečeného Dalimila</a>. Překlad Marie Krčmová, Hana Vrbová. Praha, Litomyšl: <a href="/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Paseka" title="Nakladatelství Paseka"> Paseka</a>, 2005. 259 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7185-767-X" title="Speciální:Zdroje knih/80-7185-767-X">80-7185-767-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kronika+tak+%C5%99e%C4%8Den%C3%A9ho+Dalimila&rft.isbn=80-7185-767-X&rft.aufirst=Dalimil&rft.place=Praha%2C+Litomy%C5%A1l&rft.pub=%5B%5BNakladatelstv%C3%AD+Paseka%7C+Paseka%5D%5D&rft.date=2005&rft.tpages=259"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Dětmar z Merseburku, Kronika. Překlad Bořek Neškudla, Jakub Žytek. Praha: <a href="/wiki/Argo" title="Argo">Argo</a>, 2008. 342 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-257-0088-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-257-0088-4">978-80-257-0088-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Btmar+z+Merseburku%2C+Kronika&rft.isbn=978-80-257-0088-4&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BArgo%5D%5D&rft.date=2008&rft.tpages=342"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/wiki/Kosmova_kronika_%C4%8Desk%C3%A1" class="mw-redirect" title="Kosmova kronika česká">Kosmova kronika česká</a>. Překlad Karel Hrdina, Marie Bláhová, Zdeněk Fiala. Praha: Československý spisovatel, 2012. 279 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7459-110-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7459-110-5">978-80-7459-110-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%5B%5BKosmova+kronika+%C4%8Desk%C3%A1%5D%5D&rft.isbn=978-80-7459-110-5&rft.place=Praha&rft.pub=%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD+spisovatel&rft.date=2012&rft.tpages=279"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> <a href="/wiki/Kristi%C3%A1nova_legenda" title="Kristiánova legenda">Kristiánova legenda</a>. Příprava vydání Jaroslav Ludvíkovský; překlad Jaroslav Ludvíkovský. Praha: Vyšehrad, 1978. 178 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7429-291-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7429-291-0">978-80-7429-291-0</a>. (česky a latinsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%5B%5BKristi%C3%A1nova+legenda%5D%5D&rft.isbn=978-80-7429-291-0&rft.place=Praha&rft.pub=Vy%C5%A1ehrad&rft.date=1978&rft.tpages=178"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Kroniky doby Karla IV.. Praha: Svoboda, 1987. 648 s. S. 284 a 465.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kroniky+doby+Karla+IV.&rft.place=Praha&rft.pub=Svoboda&rft.date=1987&rft.tpages=648&rft.pages=284+a+465"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"> Středověké legendy o českých světcích. Příprava vydání Jaroslav Kolár. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. 263 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-280-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-280-4">80-7106-280-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A9+legendy+o+%C4%8Desk%C3%BDch+sv%C4%9Btc%C3%ADch&rft.isbn=80-7106-280-4&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=1998&rft.tpages=263"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Widukind_z_Corvey" title="Widukind z Corvey">Z CORVEY, Widukind</a>. Dějiny Sasů. Překlad Jakub Izdný a Kateřina Spurná. Praha: Argo, 2012. 203 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-257-1743-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-257-1743-1">978-80-257-1743-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+Sas%C5%AF&rft.isbn=978-80-257-1743-1&rft.aulast=z+Corvey&rft.aufirst=Widukind&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2012&rft.tpages=203"> </li></ul> <dl><dt>Sekundární literatura</dt></dl> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Marie_Bl%C3%A1hov%C3%A1" title="Marie Bláhová">BLÁHOVÁ, Marie</a>; <a href="/wiki/Jan_Frol%C3%ADk_(archeolog)" title="Jan Frolík (archeolog)">FROLÍK, Jan</a>; <a href="/wiki/Na%C4%8Fa_Profantov%C3%A1" title="Naďa Profantová">PROFANTOVÁ, Naďa</a>. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: <a href="/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Paseka" title="Nakladatelství Paseka">Paseka</a>, 1999. 800 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7185-265-1" title="Speciální:Zdroje knih/80-7185-265-1">80-7185-265-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Velk%C3%A9+d%C4%9Bjiny+zem%C3%AD+Koruny+%C4%8Desk%C3%A9+I.+Do+roku+1197&rft.isbn=80-7185-265-1&rft.aulast=Bl%C3%A1hov%C3%A1&rft.aufirst=Marie&rft.au=Frol%C3%ADk%2C+Jan&rft.au=Profantov%C3%A1%2C+Na%C4%8Fa&rft.place=Praha+%3B+Litomy%C5%A1l&rft.pub=%5B%5BNakladatelstv%C3%AD+Paseka%7CPaseka%5D%5D&rft.date=1999&rft.tpages=800"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Petr_Charv%C3%A1t" title="Petr Charvát">CHARVÁT, Petr</a>. Boleslav II. Praha: <a href="/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Vy%C5%A1ehrad" title="Nakladatelství Vyšehrad">Vyšehrad</a>, 2004. 198 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7021-657-3" title="Speciální:Zdroje knih/80-7021-657-3">80-7021-657-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Boleslav+II&rft.isbn=80-7021-657-3&rft.aulast=Charv%C3%A1t&rft.aufirst=Petr&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BNakladatelstv%C3%AD+Vy%C5%A1ehrad%7CVy%C5%A1ehrad%5D%5D&rft.date=2004&rft.tpages=198"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Petr_Charv%C3%A1t" title="Petr Charvát">CHARVÁT, Petr</a>. Zrod českého státu 568-1055. Praha: <a href="/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Vy%C5%A1ehrad" title="Nakladatelství Vyšehrad">Vyšehrad</a>, 2007. 263 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7021-845-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7021-845-7">978-80-7021-845-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Zrod+%C4%8Desk%C3%A9ho+st%C3%A1tu+568-1055&rft.isbn=978-80-7021-845-7&rft.aulast=Charv%C3%A1t&rft.aufirst=Petr&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BNakladatelstv%C3%AD+Vy%C5%A1ehrad%7CVy%C5%A1ehrad%5D%5D&rft.date=2007&rft.tpages=263"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Dvorn%C3%ADk" title="František Dvorník">DVORNÍK, František</a>. Zrod střední a východní Evropy. Mezi Byzancí a Římem. Praha: Prostor, 1999. 528 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7260-005-2" title="Speciální:Zdroje knih/80-7260-005-2">80-7260-005-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Zrod+st%C5%99edn%C3%AD+a+v%C3%BDchodn%C3%AD+Evropy.+Mezi+Byzanc%C3%AD+a+%C5%98%C3%ADmem&rft.isbn=80-7260-005-2&rft.aulast=Dvorn%C3%ADk&rft.aufirst=Franti%C5%A1ek&rft.place=Praha&rft.pub=Prostor&rft.date=1999&rft.tpages=528"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Michal_Lutovsk%C3%BD" title="Michal Lutovský">LUTOVSKÝ, Michal</a>. Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Praha: Set out, 1998. 162 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-902058-8-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-902058-8-7">80-902058-8-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Bratrovrah+a+tv%C5%AFrce+st%C3%A1tu.+%C5%BDivot+a+doba+kn%C3%AD%C5%BEete+Boleslava+I&rft.isbn=80-902058-8-7&rft.aulast=Lutovsk%C3%BD&rft.aufirst=Michal&rft.place=Praha&rft.pub=Set+out&rft.date=1998&rft.tpages=162"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Michal_Lutovsk%C3%BD" title="Michal Lutovský">LUTOVSKÝ, Michal</a>. Po stopách prvních Přemyslovců I. Zrození státu 872-972. Od Bořivoje I. po Boleslava I. Praha: <a href="/wiki/Libri" title="Libri">Libri</a>, 2006. 267 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7277-308-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7277-308-9">80-7277-308-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Po+stop%C3%A1ch+prvn%C3%ADch+P%C5%99emyslovc%C5%AF+I.+Zrozen%C3%AD+st%C3%A1tu+872-972.+Od+Bo%C5%99ivoje+I.+po+Boleslava+I&rft.isbn=80-7277-308-9&rft.aulast=Lutovsk%C3%BD&rft.aufirst=Michal&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BLibri%5D%5D&rft.date=2006&rft.tpages=267"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/V%C3%A1clav_Novotn%C3%BD_(historik)" title="Václav Novotný (historik)">NOVOTNÝ, Václav</a>. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: <a href="/wiki/Jan_Laichter" title="Jan Laichter">Jan Laichter</a>, 1912. 782 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Cesk%C3%A9+d%C4%9Bjiny+I.%2FI.+Od+nejstar%C5%A1%C3%ADch+dob+do+smrti+kn%C3%AD%C5%BEete+Old%C5%99icha&rft.aulast=Novotn%C3%BD&rft.aufirst=V%C3%A1clav&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BJan+Laichter%5D%5D&rft.date=1912&rft.tpages=782"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. I., od pravěkosti až do roku 1253. 2. vyd. Praha: Kvasnička a Hampl, 1939. 707 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny+n%C3%A1rodu+%C4%8Desk%C3%A9ho+v%26nbsp%3B%C4%8Cech%C3%A1ch+a+na+Morav%C4%9B.+I.%2C+od+prav%C4%9Bkosti+a%C5%BE+do+roku+1253&rft.aulast=Palack%C3%BD&rft.aufirst=Franti%C5%A1ek&rft.place=Praha&rft.pub=Kvasni%C4%8Dka+a+Hampl&rft.date=1939&rft.edition=2&rft.tpages=707"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">REITINGER, Lukáš. Vratislav. První král Čechů. Praha: Argo, 2017. 536 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-257-2070-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-257-2070-7">978-80-257-2070-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Vratislav.+Prvn%C3%AD+kr%C3%A1l+%C4%8Cech%C5%AF&rft.isbn=978-80-257-2070-7&rft.aulast=Reitinger&rft.aufirst=Luk%C3%A1%C5%A1&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2017&rft.tpages=536"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">SOBIESIAK, Joanna Aleksandra. Boleslav II. († 999). České Budějovice: Veduta, 2014. 280 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-86829-97-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-86829-97-5">978-80-86829-97-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Boleslav+II.+%28%E2%80%A0+999%29&rft.isbn=978-80-86829-97-5&rft.aulast=Sobiesiak&rft.aufirst=Joanna+Aleksandra&rft.place=%C4%8Cesk%C3%A9+Bud%C4%9Bjovice&rft.pub=Veduta&rft.date=2014&rft.tpages=280"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Petr_Sommer" title="Petr Sommer">SOMMER, Petr</a>; <a href="/wiki/Du%C5%A1an_T%C5%99e%C5%A1t%C3%ADk" title="Dušan Třeštík">TŘEŠTÍK, Dušan</a>; <a href="/wiki/Josef_%C5%BDemli%C4%8Dka" title="Josef Žemlička">ŽEMLIČKA, Josef</a>, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: <a href="/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Lidov%C3%A9_noviny" title="Nakladatelství Lidové noviny">Nakladatelství Lidové noviny</a>, 2009. 779 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7106-352-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-352-0">978-80-7106-352-0</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=P%C5%99emyslovci.+Budov%C3%A1n%C3%AD+%C4%8Desk%C3%A9ho+st%C3%A1tu&rft.isbn=978-80-7106-352-0&rft.aulast=Sommer&rft.aufirst=Petr&rft.au=T%C5%99e%C5%A1t%C3%ADk%2C+Du%C5%A1an&rft.au=%C5%BDemli%C4%8Dka%2C+Josef&rft.place=Praha&rft.pub=%5B%5BNakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny%5D%5D&rft.date=2009&rft.tpages=779"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Du%C5%A1an_T%C5%99e%C5%A1t%C3%ADk" title="Dušan Třeštík">TŘEŠTÍK, Dušan</a>. <a href="/wiki/Po%C4%8D%C3%A1tky_P%C5%99emyslovc%C5%AF._Vstup_%C4%8Cech%C5%AF_do_d%C4%9Bjin_(530_-_935)" class="mw-redirect" title="Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530 - 935)">Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530–935)</a>. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-138-7" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-138-7">80-7106-138-7</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Po%C4%8D%C3%A1tky+P%C5%99emyslovc%C5%AF+%3A+vstup+%C4%8Cech%C5%AF+do+d%C4%9Bjin+%28530%E2%80%93935%29&rft.isbn=80-7106-138-7&rft.aulast=T%C5%99e%C5%A1t%C3%ADk&rft.aufirst=Du%C5%A1an&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=1997&rft.tpages=658"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Vratislav_Van%C3%AD%C4%8Dek" title="Vratislav Vaníček">VANÍČEK, Vratislav</a>. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7432-501-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7432-501-4">978-80-7432-501-4</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Svat%C3%BD+V%C3%A1clav+-+panovn%C3%ADk+a+sv%C4%9Btec+v+ran%C3%A9m+st%C5%99edov%C4%9Bku&rft.isbn=978-80-7432-501-4&rft.aulast=Van%C3%AD%C4%8Dek&rft.aufirst=Vratislav&rft.place=Praha%2C+Litomy%C5%A1l&rft.pub=Paseka&rft.date=2014&rft.tpages=324"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Martin_Wihoda" title="Martin Wihoda">WIHODA, Martin</a>. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7106-563-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-563-0">978-80-7106-563-0</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Morava+v+dob%C4%9B+kn%C3%AD%C5%BEec%C3%AD+906%E2%80%931197&rft.isbn=978-80-7106-563-0&rft.aulast=Wihoda&rft.aufirst=Martin&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=2010&rft.tpages=464"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Boleslav_I.&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Boleslaus_I,_Duke_of_Bohemia" class="extiw" title="c:Category:Boleslaus I, Duke of Bohemia">Boleslav I. Český</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?ccl_term=wau=jn20000728058+or+wkw=jn20000728058&func=find-c&local_base=skc">Seznam děl</a> v <a href="/wiki/Souborn%C3%BD_katalog_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Souborný katalog České republiky">Souborném katalogu ČR</a>, jejichž autorem nebo tématem je Boleslav I.</li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/15px-Wikisource-logo.svg.png" decoding="async" width="15" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/23px-Wikisource-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/30px-Wikisource-logo.svg.png 2x" data-file-width="410" data-file-height="430" /> Dílo <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/D%C4%9Bje_kr%C3%A1lovstv%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A9ho/11._%E2%80%93_Boleslav_I." class="extiw" title="s:Děje království českého/11. – Boleslav I.">Děje království českého/11. – Boleslav I.</a> ve Wikizdrojích</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://dvojka.rozhlas.cz/41-schuzka-boleslav-i-receny-ukrutny-7938318">Boleslav I., řečený Ukrutný</a> – záznam 41. dílu rozhlasového seriálu „Toulky českou minulostí“ vysílaného na <a href="/wiki/%C4%8CRo_Brno" class="mw-redirect" title="ČRo Brno">ČRo Brno</a></li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.ceskatelevize.cz/porady/11463682153-boleslav-prvni/21756226629/">Boleslav První</a> – dokument České televize o Boleslavovi I.</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.moraviamagna.cz/hroby/h_lu1998.htm">Boleslav I. – smrt a hrob</a> – Michal Lutovský o Boleslavově smrti a hrobu</li> <li><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.stoplusjednicka.cz/otrokarska-velmoc-boleslavske-cechy-vydelaly-na-otrocich-miliony-denaru">Otrokářská velmoc: Boleslavské Čechy vydělaly na otrocích miliony denárů</a></li></ul> <div style="clear:both; border: 1px solid #514671; margin:.3em 0"> <table style="vertical-align:top; text-align:center; width:100%; background: white; padding:4px; border-spacing:0px"> <tbody><tr> <td width="20%">Předchůdce: <a href="/wiki/Svat%C3%BD_V%C3%A1clav" title="Svatý Václav">Václav (I.)</a> </td> <td width="10%"><a href="/wiki/Soubor:P%C5%99emyslovci_erb.svg" class="mw-file-description" title="Znak z doby nástupu"><img alt="Znak z doby nástupu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/P%C5%99emyslovci_erb.svg/50px-P%C5%99emyslovci_erb.svg.png" decoding="async" width="50" height="53" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/P%C5%99emyslovci_erb.svg/75px-P%C5%99emyslovci_erb.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/P%C5%99emyslovci_erb.svg/100px-P%C5%99emyslovci_erb.svg.png 2x" data-file-width="470" data-file-height="500" /></a> </td> <td width="30%"><a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_%C4%8Desk%C3%A9ho_st%C3%A1tu" title="Seznam představitelů českého státu">Český kníže</a> Boleslav I. asi <a href="/wiki/935" title="935">935</a> – <a href="/wiki/967" title="967">967</a> nebo <a href="/wiki/972" title="972">972</a> </td> <td width="10%"><a href="/wiki/Soubor:P%C5%99emyslovci_erb.svg" class="mw-file-description" title="Znak z doby konce vlády"><img alt="Znak z doby konce vlády" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/P%C5%99emyslovci_erb.svg/50px-P%C5%99emyslovci_erb.svg.png" decoding="async" width="50" height="53" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/P%C5%99emyslovci_erb.svg/75px-P%C5%99emyslovci_erb.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/P%C5%99emyslovci_erb.svg/100px-P%C5%99emyslovci_erb.svg.png 2x" data-file-width="470" data-file-height="500" /></a> </td> <td width="20%">Nástupce: <a href="/wiki/Boleslav_II." title="Boleslav II.">Boleslav II.</a> </td></tr></tbody></table> </div> <div class="navbox noprint" title="Čeští panovníci"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/wiki/Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_%C4%8Desk%C3%A9ho_st%C3%A1tu" title="Seznam představitelů českého státu">Čeští panovníci</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_mytick%C3%BDch_panovn%C3%ADk%C5%AF_%C4%8Cech_a_Moravy" title="Seznam mytických panovníků Čech a Moravy">Mytičtí panovníci</a> (do 9. století)</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> </div><table title="" class="navbox-subgroup nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><tbody><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">První mytičtí panovníci</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Praotec_%C4%8Cech" title="Praotec Čech">Praotec Čech</a> • <a href="/wiki/Krok_(vojvoda)" title="Krok (vojvoda)">Krok</a> • <a href="/wiki/Libu%C5%A1e_(kn%C4%9B%C5%BEna)" title="Libuše (kněžna)">Libuše</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Mytičtí Přemyslovci</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/P%C5%99emysl_Or%C3%A1%C4%8D" title="Přemysl Oráč">Přemysl Oráč</a> • <a href="/wiki/Nezamysl" title="Nezamysl">Nezamysl</a> • <a href="/wiki/Mnata" title="Mnata">Mnata</a> • <a href="/wiki/Vojen" title="Vojen">Vojen</a> • <a href="/wiki/Vnislav" title="Vnislav">Vnislav</a> • <a href="/wiki/K%C5%99esomysl" title="Křesomysl">Křesomysl</a> • <a href="/wiki/Neklan" title="Neklan">Neklan</a> • <a href="/wiki/Hostiv%C3%ADt" title="Hostivít">Hostivít</a></div> </td> </tr></tbody></table> <div></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/P%C5%99emyslovci" title="Přemyslovci">Přemyslovci</a> (9. století–1306)</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Bo%C5%99ivoj_I." title="Bořivoj I.">Bořivoj I.</a> (872?–883?) • <a href="/wiki/Strojm%C3%ADr" title="Strojmír">Strojmír</a> (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • <a href="/wiki/Spytihn%C4%9Bv_I." title="Spytihněv I.">Spytihněv I.</a> (894–915) • <a href="/wiki/Vratislav_I." title="Vratislav I.">Vratislav I.</a> (915–921) • <a href="/wiki/Svat%C3%BD_V%C3%A1clav" title="Svatý Václav">svatý Václav</a> (921–935) • <a class="mw-selflink selflink">Boleslav I.</a> (935–972) • <a href="/wiki/Boleslav_II." title="Boleslav II.">Boleslav II.</a> (972–999) • <a href="/wiki/Boleslav_III." title="Boleslav III.">Boleslav III.</a> (999–1002) • <a href="/wiki/Boleslav_Chrabr%C3%BD" title="Boleslav Chrabrý">Boleslav Chrabrý</a>¹ (1003–1004) • <a href="/wiki/Vladivoj" title="Vladivoj">Vladivoj</a>? • <a href="/wiki/Jarom%C3%ADr_(kn%C3%AD%C5%BEe)" title="Jaromír (kníže)">Jaromír</a> (1004–1012) • <a href="/wiki/Old%C5%99ich_(kn%C3%AD%C5%BEe)" title="Oldřich (kníže)">Oldřich</a> (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • <a href="/wiki/B%C5%99etislav_I." title="Břetislav I.">Břetislav I.</a> (1034–1055) • <a href="/wiki/Spytihn%C4%9Bv_II." title="Spytihněv II.">Spytihněv II.</a> (1055–1061) • <a href="/wiki/Vratislav_II." title="Vratislav II.">Vratislav II.</a> (1061–1092) • <a href="/wiki/Konr%C3%A1d_I._Brn%C4%9Bnsk%C3%BD" title="Konrád I. Brněnský">Konrád I. Brněnský</a> (1092) • <a href="/wiki/B%C5%99etislav_II." title="Břetislav II.">Břetislav II.</a> (1092–1100) • <a href="/wiki/Bo%C5%99ivoj_II." title="Bořivoj II.">Bořivoj II.</a> (1100–1107) • <a href="/wiki/Svatopluk_Olomouck%C3%BD" title="Svatopluk Olomoucký">Svatopluk Olomoucký</a> (1107–1109) • <a href="/wiki/Vladislav_I." title="Vladislav I.">Vladislav I.</a> (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • <a href="/wiki/Sob%C4%9Bslav_I." title="Soběslav I.">Soběslav I.</a> (1125–1140) • <a href="/wiki/Vladislav_II." title="Vladislav II.">Vladislav II.</a> (1140–1172) • <a href="/wiki/Bed%C5%99ich_(kn%C3%AD%C5%BEe)" title="Bedřich (kníže)">Bedřich</a> (1172–1173) • <a href="/wiki/Sob%C4%9Bslav_II." title="Soběslav II.">Soběslav II.</a> (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • <a href="/wiki/Konr%C3%A1d_II._Ota" title="Konrád II. Ota">Konrád II. Ota</a> (1189–1191) • <a href="/wiki/V%C3%A1clav_II._(kn%C3%AD%C5%BEe)" title="Václav II. (kníže)">Václav II.</a> (1191–1192) • <a href="/wiki/P%C5%99emysl_Otakar_I." title="Přemysl Otakar I.">Přemysl Otakar I.</a> (1192–1193) • <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_B%C5%99etislav" title="Jindřich Břetislav">Jindřich Břetislav</a> (1193–1197) • <a href="/wiki/Vladislav_Jind%C5%99ich" title="Vladislav Jindřich">Vladislav Jindřich</a> (1197) • <a href="/wiki/P%C5%99emysl_Otakar_I." title="Přemysl Otakar I.">Přemysl Otakar I.</a> (1198–1230) • <a href="/wiki/V%C3%A1clav_I." title="Václav I.">Václav I.</a> (1230–1253) • <a href="/wiki/P%C5%99emysl_Otakar_II." title="Přemysl Otakar II.">Přemysl Otakar II.</a> (1253–1278) • <a href="/wiki/V%C3%A1clav_II." title="Václav II.">Václav II.</a> (1278–1305) • <a href="/wiki/V%C3%A1clav_III." title="Václav III.">Václav III.</a> (1305–1306)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Nedynastičtí (1306–1310)</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Jind%C5%99ich_Korutansk%C3%BD" title="Jindřich Korutanský">Jindřich Korutanský</a> (1306) • <a href="/wiki/Rudolf_Habsbursk%C3%BD" title="Rudolf Habsburský">Rudolf Habsburský</a> (1306–1307) • Jindřich Korutanský (1307–1310)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Lucemburkov%C3%A9" title="Lucemburkové">Lucemburkové</a> (1310–1437)</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Jan_Lucembursk%C3%BD" title="Jan Lucemburský">Jan Lucemburský</a> (1310–1346) • <a href="/wiki/Karel_IV." title="Karel IV.">Karel IV.</a> (1346–1378) • <a href="/wiki/V%C3%A1clav_IV." title="Václav IV.">Václav IV.</a> (1378–1419) • <a href="/wiki/Zikmund_Lucembursk%C3%BD" title="Zikmund Lucemburský">Zikmund Lucemburský</a> (1419–1437)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Habsburkov%C3%A9" title="Habsburkové">Habsburkové</a> (1437–1457)</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Albrecht_II._Habsbursk%C3%BD" title="Albrecht II. Habsburský">Albrecht II. Habsburský</a> (1438–1439) • <a href="/wiki/Interregnum" title="Interregnum">interregnum</a> (1439–1453) • <a href="/wiki/Ladislav_Pohrobek" title="Ladislav Pohrobek">Ladislav Pohrobek</a> (1453–1457)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Nedynastičtí (1457–1471)</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_z_Pod%C4%9Bbrad" title="Jiří z Poděbrad">Jiří z Poděbrad</a> (1458–1471) • <a href="/wiki/Maty%C3%A1%C5%A1_Korv%C3%ADn" title="Matyáš Korvín">Matyáš Korvín</a>² (1458–1490)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Jagellonci" title="Jagellonci">Jagellonci</a> (1471–1526)</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Vladislav_Jagellonsk%C3%BD" title="Vladislav Jagellonský">Vladislav Jagellonský</a> (1471–1516) • <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_Jagellonsk%C3%BD" title="Ludvík Jagellonský">Ludvík Jagellonský</a> (1516–1526)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Habsburkov%C3%A9" title="Habsburkové">Habsburkové</a> (1526–1780)</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Ferdinand_I._Habsbursk%C3%BD" title="Ferdinand I. Habsburský">Ferdinand I. Habsburský</a> (1526–1564) • <a href="/wiki/Maxmili%C3%A1n_II._Habsbursk%C3%BD" title="Maxmilián II. Habsburský">Maxmilián II. Habsburský</a> (1564–1576) • <a href="/wiki/Rudolf_II." title="Rudolf II.">Rudolf II.</a> (1576–1611) • <a href="/wiki/Maty%C3%A1%C5%A1_Habsbursk%C3%BD" title="Matyáš Habsburský">Matyáš Habsburský</a> (1611–1619) • <a href="/wiki/Ferdinand_II._%C5%A0t%C3%BDrsk%C3%BD" title="Ferdinand II. Štýrský">Ferdinand II. Habsburský</a> (1619–1637) • <a href="/wiki/Fridrich_Falck%C3%BD" title="Fridrich Falcký">Fridrich Falcký</a>³ (1619–1620) • <a href="/wiki/Ferdinand_III._Habsbursk%C3%BD" title="Ferdinand III. Habsburský">Ferdinand III. Habsburský</a> (1637–1657) • <a href="/wiki/Ferdinand_IV._Habsbursk%C3%BD" title="Ferdinand IV. Habsburský">Ferdinand IV. Habsburský</a> • <a href="/wiki/Leopold_I." title="Leopold I.">Leopold I.</a> (1657–1705) • <a href="/wiki/Josef_I._Habsbursk%C3%BD" title="Josef I. Habsburský">Josef I. Habsburský</a> (1705–1711) • <a href="/wiki/Karel_VI." title="Karel VI.">Karel VI.</a> (1711–1740) • <a href="/wiki/Marie_Terezie" title="Marie Terezie">Marie Terezie</a> (1740–1780) • <a href="/wiki/Karel_VII._Bavorsk%C3%BD" title="Karel VII. Bavorský">Karel VII. Bavorský</a>³ (1741–1743)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Habsbursko-lotrinsk%C3%A1_dynastie" title="Habsbursko-lotrinská dynastie">Habsburko-Lotrinkové</a> (1780–1918)</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/wiki/Josef_II." title="Josef II.">Josef II.</a> (1780–1790) • <a href="/wiki/Leopold_II." title="Leopold II.">Leopold II.</a> (1790–1792) • <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_I._Rakousk%C3%BD" title="František I. Rakouský">František I. Rakouský</a> (1792–1835) • <a href="/wiki/Ferdinand_I._Dobrotiv%C3%BD" title="Ferdinand I. Dobrotivý">Ferdinand I. Dobrotivý</a> (1835–1848) • <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Josef_I." title="František Josef I.">František Josef I.</a> (1848–1916) • <a href="/wiki/Karel_I." title="Karel I.">Karel I.</a> (1916–1918)</div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="2">¹ <a href="/wiki/Piastovci" title="Piastovci">Piastovec</a>, ² vládce <a href="/wiki/Zem%C4%9B_Koruny_%C4%8Desk%C3%A9#Pojem_„vedlejší_země“" title="Země Koruny české">vedlejších zemí Koruny české</a>, ³ <a href="/wiki/Protikr%C3%A1l" title="Protikrál">vzdorokrál</a> z rodu <a href="/wiki/Wittelsbachov%C3%A9" title="Wittelsbachové">Wittelsbachů</a></td></tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q360112#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q360112#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q360112#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/eaeee6d3-4f46-42f0-9ab5-e5292a0120d2">eaeee6d3-4f46-42f0-9ab5-e5292a0120d2</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=jn20000728058">jn20000728058</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/121190293">121190293</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/57464014">57464014</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/84044264">84044264</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Lid%C3%A9" title="Portál:Lidé">Lidé</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:St%C5%99edov%C4%9Bk" title="Portál:Středověk">Středověk</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:%C4%8Cesko" title="Portál:Česko">Česko</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Monarchie" title="Portál:Monarchie">Monarchie</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Boleslav_I.&oldid=24368055">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Boleslav_I.&oldid=24368055</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Osoby_s_nejist%C3%BDm_datem_narozen%C3%AD" title="Kategorie:Osoby s nejistým datem narození">Osoby s nejistým datem narození</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Osoby_s_nejist%C3%BDm_datem_%C3%BAmrt%C3%AD" title="Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí">Osoby s nejistým datem úmrtí</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Wikipedie:Dobr%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Kategorie:Wikipedie:Dobré články">Wikipedie:Dobré články</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C4%8Cesk%C3%A1_kn%C3%AD%C5%BEata" title="Kategorie:Česká knížata">Česká knížata</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Katoli%C4%8Dt%C3%AD_panovn%C3%ADci" title="Kategorie:Katoličtí panovníci">Katoličtí panovníci</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:P%C5%99emyslovci" title="Kategorie:Přemyslovci">Přemyslovci</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Narozen%C3%AD_v_10._stolet%C3%AD" title="Kategorie:Narození v 10. století">Narození v 10. století</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Amrt%C3%AD_v_10._stolet%C3%AD" title="Kategorie:Úmrtí v 10. století">Úmrtí v 10. století</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Amrt%C3%AD_15._%C4%8Dervence" title="Kategorie:Úmrtí 15. července">Úmrtí 15. července</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_vojev%C5%AFdci" title="Kategorie:Čeští vojevůdci">Čeští vojevůdci</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Wikidata_maj%C3%AD_jin%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek" title="Kategorie:Údržba:Wikidata mají jiný štítek">Údržba:Wikidata mají jiný štítek</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_odkazem_na_autoritn%C3%AD_z%C3%A1znam" title="Kategorie:Monitoring:Články s odkazem na autoritní záznam">Monitoring:Články s odkazem na autoritní záznam</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Mu%C5%BEi" title="Kategorie:Muži">Muži</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 5. 11. 2024 v 22:11.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Boleslav_I.&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-f69cdc8f6-gzd6v","wgBackendResponseTime":199,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.605","walltime":"0.753","ppvisitednodes":{"value":7804,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":176936,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":63272,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":21,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":4,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":101365,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 541.367 1 -total"," 28.06% 151.930 1 Šablona:Infobox_-_panovník"," 27.36% 148.107 1 Šablona:Infobox"," 17.11% 92.645 50 Šablona:Citace_monografie"," 8.83% 47.827 1 Šablona:Autoritní_data"," 7.65% 41.394 1 Šablona:WD_štítek"," 4.18% 22.630 1 Šablona:Čeští_panovníci"," 3.98% 21.529 2 Šablona:Navbox"," 3.66% 19.820 2 Šablona:Obrázek_z_WD"," 3.57% 19.305 1 Šablona:Commonscat"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.168","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":3185732,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.eqiad.main-754b497994-wqfc7","timestamp":"20241105211210","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Boleslav I.","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Boleslav_I.","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q360112","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q360112","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2005-06-30T06:16:03Z","dateModified":"2024-11-05T21:11:21Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/3\/3c\/Boleslav-I-Bohemian.jpg","headline":"\u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee"}</script> </body> </html>