CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Kniha Daniel – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"a72afd01-259c-42b5-8573-e5247db0b29a","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Kniha_Daniel","wgTitle":"Kniha Daniel","wgCurRevisionId":24182693,"wgRevisionId":24182693,"wgArticleId":12403,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Země není na Wikidatech","Údržba:Citační šablona s nepojmenovaným parametrem","Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem NLG","Monitoring:Články s identifikátorem NLI", "Monitoring:Články s identifikátorem NSK","Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN","Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Knihy Starého zákona","Apokalyptická literatura"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Kniha_Daniel","wgRelevantArticleId":12403,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":60000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition": "interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q80115","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=[ "ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.6"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="772"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg/800px-Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="515"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg/640px-Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="412"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Kniha Daniel – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Kniha_Daniel"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kniha_Daniel"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Kniha_Daniel rootpage-Kniha_Daniel skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-menu mw-ui-icon-wikimedia-menu"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Hlavní menu</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z"><span>Hlavní strana</span></a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc"><span>Nápověda</span></a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních"><span>Potřebuji pomoc</span></a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii"><span>Nejlepší články</span></a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x"><span>Náhodný článek</span></a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r"><span>Poslední změny</span></a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat"><span>Komunitní portál</span></a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum"><span>Pod lípou</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <span class="mw-logo-container skin-invert"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </span> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-appearance mw-ui-icon-wikimedia-appearance"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Vzhled</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs" class=""><span>Podpořte Wikipedii</span></a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Kniha+Daniel" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class=""><span>Vytvoření účtu</span></a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Kniha+Daniel" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class=""><span>Přihlášení</span></a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-ellipsis mw-ui-icon-wikimedia-ellipsis"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Osobní nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs"><span>Podpořte Wikipedii</span></a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Kniha+Daniel" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"><span class="vector-icon mw-ui-icon-userAdd mw-ui-icon-wikimedia-userAdd"></span> <span>Vytvoření účtu</span></a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Kniha+Daniel" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"><span class="vector-icon mw-ui-icon-logIn mw-ui-icon-wikimedia-logIn"></span> <span>Přihlášení</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování"><span>dozvědět se více</span></a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y"><span>Příspěvky</span></a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Text_knihy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Text_knihy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1</span> <span>Text knihy</span> </div> </a> <ul id="toc-Text_knihy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Datace_a_autorství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Datace_a_autorství"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2</span> <span>Datace a autorství</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Datace_a_autorství-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Datace a autorství</span> </button> <ul id="toc-Datace_a_autorství-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Belšazar" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Belšazar"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.1</span> <span>Belšazar</span> </div> </a> <ul id="toc-Belšazar-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Dareios_Médský" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Dareios_Médský"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.2</span> <span>Dareios Médský</span> </div> </a> <ul id="toc-Dareios_Médský-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Přesné_detaily_a_jiné_doklady" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Přesné_detaily_a_jiné_doklady"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2.3</span> <span>Přesné detaily a jiné doklady</span> </div> </a> <ul id="toc-Přesné_detaily_a_jiné_doklady-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Obsah_knihy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Obsah_knihy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3</span> <span>Obsah knihy</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Obsah_knihy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Obsah knihy</span> </button> <ul id="toc-Obsah_knihy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Obsah_jednotlivých_kapitol" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Obsah_jednotlivých_kapitol"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1</span> <span>Obsah jednotlivých kapitol</span> </div> </a> <ul id="toc-Obsah_jednotlivých_kapitol-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-1._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#1._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.1</span> <span>1. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-1._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-2._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#2._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.2</span> <span>2. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-2._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-3._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#3._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.3</span> <span>3. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-3._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-4._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#4._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.4</span> <span>4. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-4._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-5._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#5._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.5</span> <span>5. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-5._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Ukázky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-4"> <a class="vector-toc-link" href="#Ukázky"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.5.1</span> <span>Ukázky</span> </div> </a> <ul id="toc-Ukázky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-6._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#6._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.6</span> <span>6. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-6._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-7._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#7._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.7</span> <span>7. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-7._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-8._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#8._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.8</span> <span>8. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-8._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-9._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#9._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.9</span> <span>9. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-9._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Proroctví_o_sedmdesáti_týdnech" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-4"> <a class="vector-toc-link" href="#Proroctví_o_sedmdesáti_týdnech"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.9.1</span> <span>Proroctví o sedmdesáti týdnech</span> </div> </a> <ul id="toc-Proroctví_o_sedmdesáti_týdnech-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Daniel_9:25_a_rozlučovací_akcent" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-4"> <a class="vector-toc-link" href="#Daniel_9:25_a_rozlučovací_akcent"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.9.2</span> <span>Daniel 9:25 a rozlučovací akcent</span> </div> </a> <ul id="toc-Daniel_9:25_a_rozlučovací_akcent-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-10._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#10._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.10</span> <span>10. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-10._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-11._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#11._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.11</span> <span>11. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-11._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-12._kapitola" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#12._kapitola"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1.12</span> <span>12. kapitola</span> </div> </a> <ul id="toc-12._kapitola-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Dvorské_příběhy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Dvorské_příběhy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.2</span> <span>Dvorské příběhy</span> </div> </a> <ul id="toc-Dvorské_příběhy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Danielovy_apokalyptické_vize" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Danielovy_apokalyptické_vize"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.3</span> <span>Danielovy apokalyptické vize</span> </div> </a> <ul id="toc-Danielovy_apokalyptické_vize-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Deuterokanonické_dodatky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Deuterokanonické_dodatky"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.4</span> <span>Deuterokanonické dodatky</span> </div> </a> <ul id="toc-Deuterokanonické_dodatky-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Zuzana" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Zuzana"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.4.1</span> <span>Zuzana</span> </div> </a> <ul id="toc-Zuzana-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Bél_a_drak" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Bél_a_drak"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.4.2</span> <span>Bél a drak</span> </div> </a> <ul id="toc-Bél_a_drak-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Kniha_Daniel_a_proroctví" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Kniha_Daniel_a_proroctví"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4</span> <span>Kniha Daniel a proroctví</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Kniha_Daniel_a_proroctví-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Kniha Daniel a proroctví</span> </button> <ul id="toc-Kniha_Daniel_a_proroctví-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Pád_Babylónu_a_Kýros_Veliký" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Pád_Babylónu_a_Kýros_Veliký"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1</span> <span>Pád Babylónu a Kýros Veliký</span> </div> </a> <ul id="toc-Pád_Babylónu_a_Kýros_Veliký-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vidění_berana_a_kozla" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vidění_berana_a_kozla"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.2</span> <span>Vidění berana a kozla</span> </div> </a> <ul id="toc-Vidění_berana_a_kozla-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5</span> <span>Odkazy</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Odkazy</span> </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.1</span> <span>Reference</span> </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.2</span> <span>Literatura</span> </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5.3</span> <span>Externí odkazy</span> </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading"><i>Kniha Daniel</i></h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 82 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-82" aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-language-progressive mw-ui-icon-wikimedia-language-progressive"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">82 jazyků</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Dani%C3%ABl" title="Daniël – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Daniël" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target"><span>Afrikaans</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-am mw-list-item"><a href="https://am.wikipedia.org/wiki/%E1%89%B5%E1%8A%95%E1%89%A2%E1%89%B0_%E1%8B%B3%E1%8A%95%E1%8A%A4%E1%88%8D" title="ትንቢተ ዳንኤል – amharština" lang="am" hreflang="am" data-title="ትንቢተ ዳንኤል" data-language-autonym="አማርኛ" data-language-local-name="amharština" class="interlanguage-link-target"><span>አማርኛ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D9%81%D8%B1_%D8%AF%D8%A7%D9%86%D9%8A%D8%A7%D9%84" title="سفر دانيال – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="سفر دانيال" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target"><span>العربية</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arc mw-list-item"><a href="https://arc.wikipedia.org/wiki/%DC%A3%DC%A6%DC%AA%DC%90_%DC%95%DC%95%DC%A2%DC%9D%DC%90%DC%9D%DC%A0" title="ܣܦܪܐ ܕܕܢܝܐܝܠ – aramejština" lang="arc" hreflang="arc" data-title="ܣܦܪܐ ܕܕܢܝܐܝܠ" data-language-autonym="ܐܪܡܝܐ" data-language-local-name="aramejština" class="interlanguage-link-target"><span>ܐܪܡܝܐ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D9%81%D8%B1_%D8%AF%D8%A7%D9%86%D9%8A%D8%A7%D9%84" title="سفر دانيال – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="سفر دانيال" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target"><span>مصرى</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Daniel_(Buach)" title="Daniel (Buach) – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Daniel (Buach)" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target"><span>Boarisch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bbc mw-list-item"><a href="https://bbc.wikipedia.org/wiki/Buku_Daniel" title="Buku Daniel – batak toba" lang="bbc" hreflang="bbc" data-title="Buku Daniel" data-language-autonym="Batak Toba" data-language-local-name="batak toba" class="interlanguage-link-target"><span>Batak Toba</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BD%D1%96%D0%B3%D0%B0_%D0%BF%D1%80%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%BA%D0%B0_%D0%94%D0%B0%D0%BD%D1%96%D1%96%D0%BB%D0%B0" title="Кніга прарока Данііла – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Кніга прарока Данііла" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BD%D1%96%D0%B3%D0%B0_%D0%BF%D1%80%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%BA%D0%B0_%D0%94%D0%B0%D0%BD%D1%96%D1%96%D0%BB%D0%B0" title="Кніга прарока Данііла – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Кніга прарока Данііла" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская (тарашкевіца)</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BD%D0%B8%D0%B3%D0%B0_%D0%BD%D0%B0_%D0%BF%D1%80%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%BA_%D0%94%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%B8%D0%BB%D0%B0" title="Книга на пророк Даниила – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Книга на пророк Даниила" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target"><span>Български</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Levr_Daniel" title="Levr Daniel – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Levr Daniel" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target"><span>Brezhoneg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Llibre_de_Daniel" title="Llibre de Daniel – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Llibre de Daniel" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target"><span>Català</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cdo mw-list-item"><a href="https://cdo.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1ng-%C4%AB-l%C4%AB" title="Dáng-ī-lī – Mindong" lang="cdo" hreflang="cdo" data-title="Dáng-ī-lī" data-language-autonym="閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄" data-language-local-name="Mindong" class="interlanguage-link-target"><span>閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Basahon_ni_Daniel" title="Basahon ni Daniel – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Basahon ni Daniel" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target"><span>Cebuano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Daniels_Bog" title="Daniels Bog – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Daniels Bog" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target"><span>Dansk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de badge-Q70894304 mw-list-item" title=""><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Buch_Daniel" title="Buch Daniel – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Buch Daniel" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target"><span>Deutsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Book_of_Daniel" title="Book of Daniel – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Book of Daniel" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target"><span>English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Libro_de_Danielo" title="Libro de Danielo – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Libro de Danielo" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target"><span>Esperanto</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Libro_de_Daniel" title="Libro de Daniel – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Libro de Daniel" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target"><span>Español</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Danielen_Liburua" title="Danielen Liburua – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Danielen Liburua" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Euskara</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%D8%AA%D8%A7%D8%A8_%D8%AF%D8%A7%D9%86%DB%8C%D8%A7%D9%84" title="کتاب دانیال – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="کتاب دانیال" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target"><span>فارسی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Danielin_kirja" title="Danielin kirja – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Danielin kirja" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target"><span>Suomi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Livre_de_Daniel" title="Livre de Daniel – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Livre de Daniel" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target"><span>Français</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Dani%C3%ABl_(bibelboek)" title="Daniël (bibelboek) – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Daniël (bibelboek)" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target"><span>Frysk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/Leabhar_Dhain%C3%A9il" title="Leabhar Dhainéil – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Leabhar Dhainéil" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target"><span>Gaeilge</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/Daniel" title="Daniel – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Daniel" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target"><span>Gàidhlig</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Libro_de_Daniel" title="Libro de Daniel – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Libro de Daniel" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target"><span>Galego</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gom mw-list-item"><a href="https://gom.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A6%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A5%87%E0%A4%B2_%E0%A4%86%E0%A4%9A%E0%A5%87%E0%A4%82_%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%95" title="दानयेल आचें पुस्तक – konkánština (Goa)" lang="gom" hreflang="gom" data-title="दानयेल आचें पुस्तक" data-language-autonym="गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni" data-language-local-name="konkánština (Goa)" class="interlanguage-link-target"><span>गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%A1%D7%A4%D7%A8_%D7%93%D7%A0%D7%99%D7%90%D7%9C" title="ספר דניאל – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="ספר דניאל" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target"><span>עברית</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Daniel_(knjiga)" title="Daniel (knjiga) – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Daniel (knjiga)" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Hrvatski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1niel_k%C3%B6nyve" title="Dániel könyve – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Dániel könyve" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target"><span>Magyar</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Kitab_Daniel" title="Kitab Daniel – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Kitab Daniel" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Indonesia</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Libro_di_Daniele" title="Libro di Daniele – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Libro di Daniele" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target"><span>Italiano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%83%80%E3%83%8B%E3%82%A8%E3%83%AB%E6%9B%B8" title="ダニエル書 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="ダニエル書" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target"><span>日本語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Kitab_Dani%C3%A8l" title="Kitab Danièl – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Kitab Danièl" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target"><span>Jawa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%AC%E1%83%98%E1%83%9C%E1%83%90%E1%83%A1%E1%83%AC%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%9B%E1%83%94%E1%83%A2%E1%83%A7%E1%83%95%E1%83%94%E1%83%9A%E1%83%94%E1%83%91%E1%83%90_%E1%83%93%E1%83%90%E1%83%9C%E1%83%98%E1%83%94%E1%83%9A%E1%83%98%E1%83%A1%E1%83%90" title="წინასწარმეტყველება დანიელისა – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="წინასწარმეტყველება დანიელისა" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target"><span>ქართული</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EB%8B%A4%EB%8B%88%EC%97%98%EC%84%9C" title="다니엘서 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="다니엘서" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target"><span>한국어</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kus mw-list-item"><a href="https://kus.wikipedia.org/wiki/Wina%27am_Gbau%C5%8B:N%C9%94naar_K%C9%94duk:Daniel" title="Wina'am Gbauŋ:Nɔnaar Kɔduk:Daniel – Kusaal" lang="kus" hreflang="kus" data-title="Wina'am Gbauŋ:Nɔnaar Kɔduk:Daniel" data-language-autonym="Kʋsaal" data-language-local-name="Kusaal" class="interlanguage-link-target"><span>Kʋsaal</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Prophetia_Danielis" title="Prophetia Danielis – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Prophetia Danielis" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target"><span>Latina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Libro_de_Daniel" title="Libro de Daniel – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Libro de Daniel" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target"><span>Lingua Franca Nova</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Danieliaus_knyga" title="Danieliaus knyga – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Danieliaus knyga" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target"><span>Lietuvių</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Dani%C4%93la_gr%C4%81mata" title="Daniēla grāmata – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Daniēla grāmata" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target"><span>Latviešu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Bokin%27_i_Daniela" title="Bokin' i Daniela – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Bokin' i Daniela" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target"><span>Malagasy</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%B8%D0%BB_(%D0%B1%D0%B8%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D1%81%D0%BA%D0%B0_%D0%BA%D0%BD%D0%B8%D0%B3%D0%B0)" title="Даниил (библиска книга) – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Даниил (библиска книга)" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target"><span>Македонски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%A6%E0%B4%BE%E0%B4%A8%E0%B4%BF%E0%B4%AF%E0%B5%87%E0%B4%B2%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%95%E0%B4%82" title="ദാനിയേലിന്റെ പുസ്തകം – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="ദാനിയേലിന്റെ പുസ്തകം" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target"><span>മലയാളം</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Kitab_Daniel" title="Kitab Daniel – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Kitab Daniel" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Melayu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Dani%C3%ABl_(boek)" title="Daniël (boek) – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Daniël (boek)" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target"><span>Nederlands</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Daniels_bok" title="Daniels bok – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Daniels bok" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk nynorsk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Daniels_bok" title="Daniels bok – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Daniels bok" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk bokmål</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Live_Danniel" title="Live Danniel – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Live Danniel" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target"><span>Picard</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl badge-Q17437798 badge-goodarticle mw-list-item" title="dobrý článek"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Ksi%C4%99ga_Daniela" title="Księga Daniela – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Księga Daniela" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target"><span>Polski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%D8%AA%D8%A7%D8%A8_%D8%AF%D8%A7%D9%86%DB%8C_%D8%A7%DB%8C%D9%84" title="کتاب دانی ایل – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="کتاب دانی ایل" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target"><span>پنجابی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Livro_de_Daniel" title="Livro de Daniel – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Livro de Daniel" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target"><span>Português</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Danyelpa_qillqasqan" title="Danyelpa qillqasqan – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Danyelpa qillqasqan" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target"><span>Runa Simi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Daniel_(carte)" title="Daniel (carte) – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Daniel (carte)" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target"><span>Română</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BD%D0%B8%D0%B3%D0%B0_%D0%BF%D1%80%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%BA%D0%B0_%D0%94%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%B8%D0%BB%D0%B0" title="Книга пророка Даниила – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Книга пророка Даниила" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target"><span>Русский</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rw mw-list-item"><a href="https://rw.wikipedia.org/wiki/Igitabo_cya_Daniyeli" title="Igitabo cya Daniyeli – kiňarwandština" lang="rw" hreflang="rw" data-title="Igitabo cya Daniyeli" data-language-autonym="Ikinyarwanda" data-language-local-name="kiňarwandština" class="interlanguage-link-target"><span>Ikinyarwanda</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Daniel_(knjiga)" title="Daniel (knjiga) – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Daniel (knjiga)" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Srpskohrvatski / српскохрватски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Book_of_Daniel" title="Book of Daniel – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Book of Daniel" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target"><span>Simple English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Kniha_proroka_Daniela" title="Kniha proroka Daniela – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Kniha proroka Daniela" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenčina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Daniel_(svetopisemska_knjiga)" title="Daniel (svetopisemska knjiga) – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Daniel (svetopisemska knjiga)" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenščina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sm mw-list-item"><a href="https://sm.wikipedia.org/wiki/O_le_tusi_a_le_Perofeta_o_Tanielu" title="O le tusi a le Perofeta o Tanielu – samojština" lang="sm" hreflang="sm" data-title="O le tusi a le Perofeta o Tanielu" data-language-autonym="Gagana Samoa" data-language-local-name="samojština" class="interlanguage-link-target"><span>Gagana Samoa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sn mw-list-item"><a href="https://sn.wikipedia.org/wiki/N%27wadhi_ra_Dhanyeri" title="N'wadhi ra Dhanyeri – šonština" lang="sn" hreflang="sn" data-title="N'wadhi ra Dhanyeri" data-language-autonym="ChiShona" data-language-local-name="šonština" class="interlanguage-link-target"><span>ChiShona</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%9A%D0%B8%D0%B3%D0%B0_%D0%BF%D1%80%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%BA%D0%B0_%D0%94%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%BB%D0%B0" title="Књига пророка Данила – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Књига пророка Данила" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Српски / srpski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Daniels_bok" title="Daniels bok – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Daniels bok" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target"><span>Svenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Kitabu_cha_Danieli" title="Kitabu cha Danieli – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Kitabu cha Danieli" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target"><span>Kiswahili</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%A4%E0%AE%BE%E0%AE%A9%E0%AE%BF%E0%AE%AF%E0%AF%87%E0%AE%B2%E0%AF%8D_(%E0%AE%A8%E0%AF%82%E0%AE%B2%E0%AF%8D)" title="தானியேல் (நூல்) – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="தானியேல் (நூல்)" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target"><span>தமிழ்</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%AB%E0%B8%99%E0%B8%B1%E0%B8%87%E0%B8%AA%E0%B8%B7%E0%B8%AD%E0%B8%94%E0%B8%B2%E0%B9%80%E0%B8%99%E0%B8%B5%E0%B8%A2%E0%B8%A5" title="หนังสือดาเนียล – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="หนังสือดาเนียล" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target"><span>ไทย</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Aklat_ni_Daniel" title="Aklat ni Daniel – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Aklat ni Daniel" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target"><span>Tagalog</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Daniel_Kitab%C4%B1" title="Daniel Kitabı – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Daniel Kitabı" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Türkçe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tw mw-list-item"><a href="https://tw.wikipedia.org/wiki/Daniel" title="Daniel – twi" lang="tw" hreflang="tw" data-title="Daniel" data-language-autonym="Twi" data-language-local-name="twi" class="interlanguage-link-target"><span>Twi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BD%D0%B8%D0%B3%D0%B0_%D0%BF%D1%80%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%BA%D0%B0_%D0%94%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%97%D0%BB%D0%B0" title="Книга пророка Даниїла – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Книга пророка Даниїла" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target"><span>Українська</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%DA%A9%D8%AA%D8%A7%D8%A8_%D8%AF%D8%A7%D9%86%DB%8C_%D8%A7%DB%8C%D9%84" title="کتاب دانی ایل – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="کتاب دانی ایل" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target"><span>اردو</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Daniilan_kirj" title="Daniilan kirj – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Daniilan kirj" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target"><span>Vepsän kel’</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1ch_%C4%90a-ni-en" title="Sách Đa-ni-en – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Sách Đa-ni-en" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target"><span>Tiếng Việt</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Basah%C3%A1n_ni_Daniel" title="Basahán ni Daniel – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Basahán ni Daniel" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target"><span>Winaray</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E4%BD%86%E4%BB%A5%E7%90%86%E4%B9%A6" title="但以理书 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="但以理书" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target"><span>吴语</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%A1%D7%A4%D7%A8_%D7%93%D7%A0%D7%99%D7%90%D7%9C" title="ספר דניאל – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="ספר דניאל" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target"><span>ייִדיש</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yo mw-list-item"><a href="https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cw%C3%A9_D%C3%A1n%C3%AD%E1%BA%B9%CC%81l%C3%AC" title="Ìwé Dáníẹ́lì – jorubština" lang="yo" hreflang="yo" data-title="Ìwé Dáníẹ́lì" data-language-autonym="Yorùbá" data-language-local-name="jorubština" class="interlanguage-link-target"><span>Yorùbá</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E4%BD%86%E4%BB%A5%E7%90%86%E6%9B%B8" title="但以理書 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="但以理書" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target"><span>中文</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E4%BD%86%E4%BB%A5%E7%90%86%E6%9B%B8" title="但以理書 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="但以理書" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target"><span>粵語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zu mw-list-item"><a href="https://zu.wikipedia.org/wiki/Daniyeli" title="Daniyeli – zuluština" lang="zu" hreflang="zu" data-title="Daniyeli" data-language-autonym="IsiZulu" data-language-local-name="zuluština" class="interlanguage-link-target"><span>IsiZulu</span></a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><span class="wb-langlinks-edit wb-langlinks-link"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q80115#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></span></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Kniha_Daniel" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c"><span>Článek</span></a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Kniha_Daniel" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">čeština</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Kniha_Daniel"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">Nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Kniha_Daniel"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=history"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Kniha_Daniel" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j"><span>Odkazuje sem</span></a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Kniha_Daniel" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k"><span>Související změny</span></a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u"><span>Načíst soubor</span></a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q"><span>Speciální stránky</span></a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&oldid=24182693" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky"><span>Trvalý odkaz</span></a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=info" title="Více informací o této stránce"><span>Informace o stránce</span></a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Kniha_Daniel&id=24182693&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku"><span>Citovat stránku</span></a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlQ%C4%B1sald%C4%B1c%C4%B1s%C4%B1&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FKniha_Daniel"><span>Získat zkrácené URL</span></a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrKodu&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FKniha_Daniel"><span>Stáhnout QR kód</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Kniha+Daniel"><span>Vytvořit knihu</span></a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Kniha_Daniel&action=show-download-screen"><span>Stáhnout jako PDF</span></a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p"><span>Verze k tisku</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Book_of_Daniel" hreflang="en"><span>Wikimedia Commons</span></a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q80115" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g"><span>Položka Wikidat</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" style="width:22em"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold"><i>Kniha Daniel</i></th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Soubor:Daniel%27s_Answer_to_the_King,_by_Briton_Riviere,_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg/200px-Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg" decoding="async" width="200" height="129" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg/300px-Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg/400px-Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg 2x" data-file-width="1200" data-file-height="772" /></a></span></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><span style="white-space:nowrap">Původní název</span></th><td><i><span class="wd"><span lang="hbo">דָּנִיּאֵל</span></span></i></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Žánr</th><td><span class="wd"><a href="/wiki/Prorock%C3%A9_knihy" title="Prorocké knihy">prorocké knihy</a></span></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center">Předchozí a následující dílo</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><table style="width: 100%; vertical-align: middle; font-style: italic; border-spacing: 0;"><tbody><tr> <td style="width: 50%;"><span class="wd"><a href="/wiki/Kniha_Ester" title="Kniha Ester">kniha Ester</a></span></td> <td style=""></td> </tr></tbody></table></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><span typeof="mw:File"><span title="Logo Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/20px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="20" height="27" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/30px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/40px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></span></span> <b><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Book_of_Daniel" class="extiw" title="c:Category:Book of Daniel">multimediální obsah</a></b> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Commons</a></td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-size: smaller;">Některá data mohou pocházet z <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q80115" class="extiw" title="d:Q80115">datové položky</a>.</td></tr></tbody></table> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:GiorcesBardo38.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/GiorcesBardo38.jpg/220px-GiorcesBardo38.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/GiorcesBardo38.jpg/330px-GiorcesBardo38.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/GiorcesBardo38.jpg/440px-GiorcesBardo38.jpg 2x" data-file-width="2272" data-file-height="1704" /></a><figcaption><a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">římská</a> <a href="/wiki/Mozaika" title="Mozaika">mozaika</a> zobrazující Daniela mezi lvy, <a href="/wiki/Tunis" title="Tunis">Tunis</a>, <a href="/wiki/4._stolet%C3%AD" title="4. století">4. století</a></figcaption></figure> <p><b>Kniha Daniel</b> (<span class="cizojazycne" lang="he" dir="rtl" title="hebrejština">דניאל</span>‎) je jedna z knih <a href="/wiki/Star%C3%BD_z%C3%A1kon" title="Starý zákon">Starého zákona</a>, která vznikla buď ve <a href="/wiki/2._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="2. století př. n. l.">2. století př. n. l.</a> za vlády <a href="/wiki/S%C3%BDrie" title="Sýrie">syrského</a> krále <a href="/wiki/Antiochos_IV._Epifan%C3%A9s" title="Antiochos IV. Epifanés">Antiocha IV. Epifana</a>, nebo v <a href="/wiki/6._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="6. století př. n. l.">6. století př. n. l.</a> Dle biblické chronologie Danielova kniha pojednává o období přibližně od roku <a href="/wiki/618_p%C5%99._n._l." class="mw-redirect" title="618 př. n. l.">618 př. n. l.</a> do roku <a href="/w/index.php?title=536_p%C5%99._n._l.&action=edit&redlink=1" class="new" title="536 př. n. l. (stránka neexistuje)">536 př. n. l.</a> Určení datace je kontroverzní, protože 2. století neodpovídá obsah, archeologické doklady a znění textu, zatímco v případě 6. století by se jednalo o skutečně prorocký spis. </p> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Text_knihy">Text knihy</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Text knihy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Text knihy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Pouze úvod a závěr knihy jsou psány <a href="/wiki/Hebrej%C5%A1tina" title="Hebrejština">hebrejsky</a>, zbytek je psán <a href="/wiki/Aramej%C5%A1tina" title="Aramejština">aramejsky</a>. Kniha obsahuje i několik <a href="/wiki/%C5%98e%C4%8Dtina" title="Řečtina">řeckých</a> a <a href="/wiki/Per%C5%A1tina" title="Perština">perských</a> slov. Jediná slova, která jsou ještě dnes považována za řecká, jsou názvy tří hudebních nástrojů, která se vyskytují v 1.–12. kapitole. </p><p>3. kapitola knihy obsahuje text <a href="/wiki/Azarj%C3%A1%C5%A1ova_modlitba" class="mw-redirect" title="Azarjášova modlitba">Azarjášovy modlitby</a> a <a href="/wiki/P%C3%ADse%C5%88_ml%C3%A1denc%C5%AF_v_ho%C5%99%C3%ADc%C3%AD_peci" class="mw-redirect" title="Píseň mládenců v hořící peci">Píseň mládenců v hořící peci</a>. K závěru knihy připojuje <a href="/wiki/Vulgata" title="Vulgata">Vulgata</a> jako 13. kapitolu příběh o ctnostné <a href="/wiki/Zuzana_(bible)" class="mw-redirect" title="Zuzana (bible)">Zuzaně</a> a jako 14. kapitolu příběh Bél a drak. Řecké části nejsou součástí <a href="/wiki/Palestinsk%C3%BD_k%C3%A1non" title="Palestinský kánon">palestinského kánonu</a>, <a href="/wiki/Protestantismus" title="Protestantismus">protestanti</a> je nepovažují za součást <a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bible</a>, avšak <a href="/wiki/Katolictv%C3%AD" class="mw-redirect" title="Katolictví">římští katolíci</a> je považují za kanonické texty stejně jako církve <a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">pravoslavné</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Datace_a_autorství"><span id="Datace_a_autorstv.C3.AD"></span>Datace a autorství</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Datace a autorství" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Datace a autorství"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><b>Tradiční pojetí</b> zastává názor, že spis vznikl někdy na konci <a href="/wiki/6._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="6. století př. n. l.">6. století př. n. l.</a> a odráží skutečnou situaci a události na <a href="/wiki/Babylonie" title="Babylonie">babylonském</a> dvoře. <a href="/wiki/Daniel_(prorok)" title="Daniel (prorok)">Daniel</a>, skutečná postava, byl <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">židovským</a> zajatcem, který se vypracoval na jedno z vedoucích míst v babylonské říši. Podle biblické knihy byl prorokem a od Boha dostal dar vykládat sny. Danielovy <a href="/wiki/Apokalypsa" title="Apokalypsa">apokalyptické</a> předpovědi nejsou podle tradičního výkladu předobrazem pronásledování Antiocha IV., ale příchodu <a href="/wiki/Mesi%C3%A1%C5%A1" title="Mesiáš">Mesiáše</a>, a to buď kvůli zvěstování spásy, či na konci věků. <a href="/wiki/K%C5%99es%C5%A5an" title="Křesťan">Křesťané</a> proto od raných dob vykládali tuto knihu jako mesiášské proroctví o <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Ježíši Kristu</a>, jak je patrné např. ze 7. kapitoly knihy Daniel, vidění <a href="/wiki/Syn_%C4%8Dlov%C4%9Bka" title="Syn člověka">Syna člověka</a>, které často citují <a href="/wiki/Nov%C3%BD_z%C3%A1kon" title="Nový zákon">novozákonní spisy</a> a zvláště <a href="/wiki/Zjeven%C3%AD_Janovo" title="Zjevení Janovo">Zjevení Janovo</a>. </p><p>Tento názor podporují archeologické výzkumy, které potvrzují historickou přesnost údajů, které byly dříve prezentovány jako zmatené a nepřesné. Například byla potvrzena existence <a href="/wiki/B%C3%A9l-%C5%A1ar-usur" title="Bél-šar-usur">Belšazara</a>, spoluvládce babylónského krále <a href="/wiki/Nabonid" title="Nabonid">Nabonida</a>; nález ugaritských textů v <a href="/wiki/Ras_%C5%A0amra" class="mw-redirect" title="Ras Šamra">Ras Šamra</a> přispěl k tomu, že aramejské výrazy, které byly pokládány za indicii pro pozdní vznik knihy, jsou naopak indicií pro její raný vznik. </p><p>Taktéž nálezy <a href="/wiki/Torzo" title="Torzo">fragmentů</a> variantních opisů knihy Daniel v <a href="/wiki/Kumr%C3%A1n" title="Kumrán">Kumránu</a> z konce druhého století svědčí pro delší dobu přepisování textu knihy. </p><p>Věrohodnost knihy Daniel potvrzuje například známý židovský historik <a href="/wiki/Josephus_Flavius" class="mw-redirect" title="Josephus Flavius">Josephus</a>. Říká, že ve <a href="/wiki/4._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="4. století př. n. l.">4. století př. n. l.</a>, během války proti Persii, se <a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandr Veliký</a> dostal do Jeruzaléma, kde mu kněží ukázali opis knihy Daniel. Alexandr dospěl k názoru, že slova z Danielova proroctví, na které byl upozorněn, poukazovala na jeho vojenské tažení proti Persii. Někteří historikové tvrdí, že by se tím mohlo vysvětlit, proč k Židům, kteří byli dlouhou dobu přáteli Peršanů, byl Alexandr tak laskavý, když tehdy vytáhl, aby všechny přátele Peršanů zničil. To se stalo asi jeden a půl století před tím, než údajně vznikla kniha Daniel v makabejském období. </p><p><b>Historicko-kritický přístup</b> zastává jiný názor. Především je tu otázka postavy Daniela, která je známa již Ezechielovi („staršímu současníkovi Daniela“, viz <a href="/wiki/Kniha_Ezechiel" title="Kniha Ezechiel">Ez</a> 14) a také (snad) postava moudrého soudce ze starých <a href="/wiki/Ugarit" title="Ugarit">ugaritských</a> textů s téměř shodným jménem Danel. Ve všech těchto textech se jedná o moudrého a zbožného muže či mladíka s prorockými vlastnostmi. </p><p>Tento přístup se snaží poukázat na to, že zatímco autor knihy má podávat poněkud zmatené a nepřesné informace o době babylonského exilu, je podrobně zpraven o situaci v <a href="/wiki/Judsko" title="Judsko">Judsku</a> v první polovině <a href="/wiki/2._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="2. století př. n. l.">2. století př. n. l.</a> Dovídáme se to z událostí, které jsou líčeny v Danielových viděních. Zlom v přesnosti nastává ohledně smrti Antiocha IV. Epifana. Tento zlom v roce <a href="/wiki/164_p%C5%99._n._l." title="164 př. n. l.">164 př. n. l.</a>, kdy autor vykazuje náhlou neznalost následných událostí, je znamením, že právě v tomto okamžiku autor psal a nevěděl tedy, co se stane v následujících dnech — to se jen dohaduje. Tíha děje spočívá na posledních popisovaných událostech, tj. na pronásledování Židů; tzn. že autor se snažil objasnit situaci své země a dodat odvahy svým soukmenovcům. </p><p>Ovšem tento přístup se nezakládá na výsledcích žádného historického, filologického či archeologického bádání, ale na filosofickém předpokladu, že nemůže existovat proroctví, které by se přesně naplnilo, proto pokud existuje nějaké zapsané vyplněné proroctví, tato metoda datace se snaží posunout dobu zapsání vyplněných proroctví až po události, o kterých se kritici domnívají, že jsou oněmi "prorokovanými" událostmi. </p><p>Významným faktorem pro pozdní dataci je i skutečnost, že v <a href="/wiki/Hebrejsk%C3%A1_bible" title="Hebrejská bible">židovském kánonu</a> není kniha řazena mezi <a href="/wiki/Prorock%C3%A9_knihy" title="Prorocké knihy">prorocké knihy</a>, nýbrž mezi spisy, což ukazuje na to, že když kniha Daniel vznikla, kánon prorockých knih byl již uzavřen. Přesto ne všichni badatelé, kteří zkoumají <a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bibli</a>, souhlasí s názorem, že starověcí rabíni rozdělili kánon takto pevně nebo že knihu Daniel vyřadili z prorockých knih. Někteří ukazují na řadu důvodů, které rabíny možná vedly k tomu, že Daniela mezi prorocké knihy nezařadili. Mohli to udělat například proto, že je kniha urážela, nebo proto, že se podle nich Daniel lišil od ostatních proroků tím, že zastával úřední pozici v cizí zemi. V každém případě je podstatné to, že starověcí Židé si knihy Daniel hluboce vážili a považovali ji za kanonickou. Navíc doklady svědčí o tom, že kánon <a href="/wiki/Star%C3%BD_z%C3%A1kon" title="Starý zákon">Starého zákona</a> byl uzavřen mnohem dříve než ve <a href="/wiki/2._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="2. století př. n. l.">2. století př. n. l.</a>. Nebylo přípustné později k němu něco přidávat, tedy ani knihy napsané během 2. století př. n. l. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Belšazar"><span id="Bel.C5.A1azar"></span>Belšazar</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Belšazar" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Belšazar"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Daniel napsal, že v době zničení <a href="/wiki/Babyl%C3%B3n" title="Babylón">Babylónu</a> kraloval v tomto městě <a href="/wiki/B%C3%A9l-%C5%A1ar-usur" title="Bél-šar-usur">Belšazar</a>, <a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesarův</a> syn. (Daniel 5:1,11,18) Starověcí historikové uváděli jako posledního babylónského krále <a href="/wiki/Nabonid" title="Nabonid">Nabonida</a>, <a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesarova</a> následníka. V roce <a href="/wiki/1850" title="1850">1850</a> <a href="/w/index.php?title=Ferdinand_Hitzig&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ferdinand Hitzig (stránka neexistuje)">Ferdinand Hitzig</a>, kritik <a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bible</a>, proto prohlásil, že Belšazar je výplodem pisatelovy fantazie. V roce <a href="/wiki/1854" title="1854">1854</a> byly v rozvalinách starověkého babylónského města <a href="/wiki/Ur_(m%C4%9Bsto)" title="Ur (město)">Ur</a> ležícího na území dnešního <a href="/wiki/Ir%C3%A1k" title="Irák">Iráku</a> vykopány hliněné válečky. Tyto <a href="/wiki/Kl%C3%ADnopis" class="mw-redirect" title="Klínopis">klínopisné</a> záznamy od krále <a href="/wiki/Nabonid" title="Nabonid">Nabonida</a> obsahovaly modlitbu za <i>Belšazara, jeho nejstaršího syna</i>. Později byly vykopány další klínopisné tabulky a ty popisovaly, že <a href="/wiki/B%C3%A9l-%C5%A1ar-usur" title="Bél-šar-usur">Belšazar</a> měl tajemníky a domácí personál. Jiné tabulky uvedly, že Nabonid byl v určitých obdobích celé roky mimo Babylón. Tyto tabulky také ukázaly, že v těchto obdobích svěřoval kralování nad Babylónem svému nejstaršímu synovi – Belšazarovi. </p><p><a href="/wiki/Nabonid" title="Nabonid">Nabonid</a> se zřejmě oženil s <a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesarovou</a> dcerou a <a href="/wiki/B%C3%A9l-%C5%A1ar-usur" title="Bél-šar-usur">Belšazar</a> se tak stal Nebukadnesarovým vnukem, a proto Daniel o <a href="/wiki/B%C3%A9l-%C5%A1ar-usur" title="Bél-šar-usur">Belšazarovi</a> mluví ne jako o Nabonidovu synovi, ale jako o <a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesarovu</a> synovi. Pro slova, <i>děda</i> a <i>vnuk</i>, však <a href="/wiki/Hebrej%C5%A1tina" title="Hebrejština">hebrejština</a> ani <a href="/wiki/Aramej%C5%A1tina" title="Aramejština">aramejština</a> nemá výraz, slovo <i>syn</i> může mít význam vnuk nebo dokonce potomek. A to, že Belšazar byl Nabonidovým synem, Daniel bere v úvahu. Když ho vyděsilo tajemné písmo na stěně, zoufalý Belšazar nabízí třetí místo v království tomu, kdo tato slova rozluští. (Daniel 5:7) Z nabídky vyplývá, že první dvě místa už byla obsazena – první místo patřilo Nabonidovi a druhé jeho synu <a href="/wiki/B%C3%A9l-%C5%A1ar-usur" title="Bél-šar-usur">Belšazarovi</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Dareios_Médský"><span id="Dareios_M.C3.A9dsk.C3.BD"></span>Dareios Médský</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Dareios Médský" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Dareios Médský"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Daniel uvádí, že když byl <a href="/wiki/Babyl%C3%B3n" title="Babylón">Babylón</a> dobyt, začal vládnout král, který se jmenoval <a href="/w/index.php?title=Dareios_M%C3%A9dsk%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dareios Médský (stránka neexistuje)">Dareios Médský</a>. (Daniel 5:31 nebo 6:1) Jméno Dareios Médský nebylo v archeologických pramenech dosud objeveno. </p><p>Nicméně klínopisné tabulky už odhalily, že <a href="/wiki/K%C3%BDros_II." title="Kýros II.">Kýros Perský</a> nepřijal titul král Babylónu ihned po jeho dobytí. Historickým předobrazem Dareia by mohl být médský vojevůdce jménem Gubaru (v řeckých pramenech Gobryas), který vedl dobytí Babylónu. Je možné, že Dareios bylo označení neboli titul mocného médského úředníka. Toho Kýros ustanovil místodržitelem v Babylóně a historické záznamy potvrzují, že jako panovník měl Gubaru značnou moc. Jedna klínopisná tabulka uvádí, že jmenoval nižší místodržitele nad Babylónem. Je zajímavé, že se Daniel zmiňuje o tom, že Dareios jmenoval 120 satrapů, kteří měli vládnout nad babylónským královstvím. (Daniel 6:1). Existuje jen málo zpráv o Gubaruově životě, zřejmě však zemřel ještě v roce 539 př. n. l. a jeho vláda nad Babylónem tedy trvala jen krátce. Toto jméno se objevuje v perských dějinách ještě jednou roku 522 př. n. l., kdy jistý Gubaru dopomohl svému švagrovi <a href="/wiki/Dareios_I." title="Dareios I.">Dareiovi Velikému</a> svrhnout samozvance <a href="/wiki/Gaum%C3%A1ta" title="Gaumáta">Gaumátu</a> a získat tak perský trůn. Synem tohoto Gubarua byl vojevůdce <a href="/wiki/Mardonios" title="Mardonios">Mardonios</a>, který velel perské armádě během <a href="/wiki/Xerx%C3%A9s_I." title="Xerxés I.">Xerxova</a> tažení do Řecka v letech 480-479 př. n. l. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Přesné_detaily_a_jiné_doklady"><span id="P.C5.99esn.C3.A9_detaily_a_jin.C3.A9_doklady"></span>Přesné detaily a jiné doklady</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Přesné detaily a jiné doklady" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Přesné detaily a jiné doklady"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Daniel znal i podrobnosti o starověkém <a href="/wiki/Babyl%C3%B3n" title="Babylón">Babylóně</a>. Například u Daniela 3:1–6 čteme, že <a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesar</a> postavil velkou sochu, kterou měli všichni lidé uctívat. Archeologové nacházejí stále nové doklady toho, že se tento král snažil svůj lid zapojit do nacionalistických a náboženských obřadů. Daniel také popisuje, že se Nebukadnesar II. velmi chlubil mnoha stavitelskými díly. (Daniel 4:30) Dnes archeologové potvrzují, že Nebukadnesar II. skutečně podporoval značnou část stavební činnosti v Babylóně. O jeho vychloubačnosti svědčí i to, že nechal své jméno vytlačit do cihel. </p><p>Kniha Daniel také ukazuje některé hlavní rozdíly mezi zákonem Babylónu a zákonem Médo-Persie. Například v době platnosti babylónského zákona byli tři Danielovi druhové vhozeni do ohnivé pece za to, že odmítli uposlechnout královo nařízení. O desetiletí později byl Daniel vhozen do lví jámy, protože odmítl uposlechnout perský zákon, který byl v rozporu s jeho svědomím. (Daniel 3:6; 6:7–9) Někteří učenci se zprávu o ohnivé peci snažili zavrhnout jako legendu. Archeologové však našli dopis, který pochází ze starověkého Babylónu a o této formě trestu se konkrétně zmiňuje. Nicméně <a href="/wiki/M%C3%A9die" title="Médie">Médové</a> a <a href="/wiki/Persk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Perská říše">Peršané</a> považovali oheň za něco posvátného, a proto používali jiné formy trestu. Lví jáma tedy není ničím překvapivým. Daniel poukazuje i na další rozdíl. <a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesar II.</a> mohl z rozmaru nějaký zákon vydat nebo změnit. Dareios, zákony Médů a Peršanů, měnit nemohl, a to dokonce ani ty, které sám vydal. (Daniel 2:5,6,24,46–49; 3:10,11,29; 6:12–16) Historik <i>John C. Whitcomb</i> píše: „Dějiny starověku dokazují tento rozdíl mezi Babylónem, kde byl zákon podřízen králi, a Médo-Persií, kde král byl podřízen zákonu.“ </p><p>Mnoho podrobností obsahuje i zpráva o <a href="/wiki/B%C3%A9l-%C5%A1ar-usur" title="Bél-šar-usur">Belšazarově</a> hostině. Je zřejmé, že hostina začala rozmařilým jedením a pitím, protože Daniel se několikrát zmiňuje o vínu. (Daniel 5:1–4) Vytesané reliéfy zobrazující podobné slavnosti ukazují, že se konzumovalo pouze víno. Je tedy zřejmé, že víno bylo při těchto slavnostech velmi důležité. Daniel se také zmiňuje, že na této hostině byly přítomny ženy — královy vedlejší manželky a konkubíny. (Daniel 5:3,23) Archeologie tento babylónský zvyk potvrzuje. Ale pro Židy a Řeky v makabejském období byla představa, že by se při nějaké slavnosti připojily k mužům i manželky, nepřijatelná. Možná právě z tohoto důvodu je tato zmínka o ženách vypuštěna z knihy Daniel v raných verzích překladu řecké <a href="/wiki/Septuaginta" title="Septuaginta">Septuaginty</a>. Hebrejský učenec <i>C. F. Keil</i> píše o Danielovi 5:3: „V LXX (Septuagintě) je zde a také ve verši 23 vypuštěna zmínka o ženách, a to v souladu se zvykem Makedonců, Řeků a Římanů.“ </p><p>Věrohodnost knihy Daniel potvrzuje například známý židovský historik <a href="/wiki/Josephus_Flavius" class="mw-redirect" title="Josephus Flavius">Josephus</a>. Říká, že ve <a href="/wiki/4._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="4. století př. n. l.">4. století př. n. l.</a>, během války proti Persii, se <a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandr Veliký</a> dostal do Jeruzaléma, kde mu kněží ukázali opis knihy Daniel. Alexandr dospěl k názoru, že slova z Danielova proroctví, na které byl upozorněn, poukazovala na jeho vojenské tažení proti Persii. Někteří historikové tvrdí, že by se tím mohlo vysvětlit, proč k Židům, kteří byli dlouhou dobu přáteli Peršanů, byl Alexandr tak laskavý, když tehdy vytáhl, aby všechny přátelé Peršanů zničil. To bylo asi jeden a půl století před tím, než údajně vznikla kniha Daniel v makabejském období. Kritikové Josepha kvůli této pasáži napadají. Napadají ho také za zmínky o tom, že se některá proroctví v knize Daniel splnila. Jak ale uvedl historik <i>Joseph D. Wilson</i>, „(Josephus) o celé záležitosti věděl pravděpodobně víc než všichni kritikové na světě“. </p><p>Věrohodnost knihy Daniel byla podpořena i tehdy, když se v jeskyních izraelského <a href="/wiki/Kumr%C3%A1n" title="Kumrán">Kumránu</a> našly <a href="/wiki/Kumr%C3%A1nsk%C3%A9_svitky" class="mw-redirect" title="Kumránské svitky">svitky</a> od Mrtvého moře. Je překvapující, že řadu nálezů tvoří svitky a zlomky knihy Daniel. Nejstarší z nich pochází z konce <a href="/wiki/2._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="2. století př. n. l.">2. století př. n. l.</a> Z toho vyplývá, že už tehdy byla kniha Daniel dobře známa a všeobecně uznávána. <i>The Zondervan Pictorial Encyclopedia of the Bible</i> uvádí: „Nyní je třeba upustit od datování (knihy) Daniel do doby Makabejců, i kdyby to mělo být jen proto, že mezi dobou, kdy byla sepsána, a dobou, kdy se objevila ve formě opisů v knihovně makabejské náboženské sekty, nemohlo uplynout dostatečně dlouhé období.“ Také v aramejštině použité u dokumentů nalezených mezi svitky od Mrtvého moře a v aramejštině použité v knize Daniel znalci objevili značné rozdíly. Proto se někteří domnívají, že kniha Daniel musela být napsána o staletí dříve, než tvrdí kritikové. </p><p>Jedním z Danielových současníků byl prorok <a href="/wiki/Kniha_Ezechiel" title="Kniha Ezechiel">Ezechiel</a>. I on sloužil jako prorok během vyhnanství Židů v Babylóně. V knize Ezechiel je Daniel několikrát jmenován. (Ezechiel 14:14,20; 28:3) Tyto zmínky ukazují, že dokonce už za svého života v <a href="/wiki/6._stolet%C3%AD_p%C5%99._n._l." title="6. století př. n. l.">6. století př. n. l.</a> byl Daniel dobře znám jako spravedlivý a moudrý muž. I <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Ježíš Kristus</a>, když mluvil o posledních dnech v <a href="/wiki/Matou%C5%A1ovo_evangelium" class="mw-redirect" title="Matoušovo evangelium">Matoušově evangeliu</a>, tak se zmínil o proroku Danielovi a jednom z Danielových proroctví. (Matouš 24:15; Daniel 11:31; 12:11) </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Obsah_knihy">Obsah knihy</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Obsah knihy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Obsah knihy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Kniha se nesnaží popsat historický obraz doby. Král <a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesar</a> který v ní vystupuje, není historickým portrétem jedince, avšak obecným typem nepřítele Božího lidu. Autorova současná zkušenost je <a href="/wiki/Alegorie" title="Alegorie">alegoricky</a> posunuta do dávných dob — záměr autora přitom je čtenáře povzbudit ve víře a potěšit ho v útrapách. Látka, jíž kniha používá, je však velmi různorodá — obsahuje mnoho podkladů <a href="/wiki/Izrael" title="Izrael">izraelských</a>, <a href="/wiki/Babyl%C3%B3n" title="Babylón">babylónských</a>, <a href="/wiki/Ugarit" title="Ugarit">ugaritských</a> a <a href="/wiki/Persk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Perská říše">perských</a>. </p><p>Ačkoli se kniha řadí obvykle mezi <a href="/wiki/Apokalypsa" title="Apokalypsa">apokalyptickou</a> literaturu, patří do této kategorie jen její druhá část (kapitoly 7–12). </p><p>Dle konzervativního pojetí Daniel popisuje skutečnou situaci a události na babylónském dvoře. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Obsah_jednotlivých_kapitol"><span id="Obsah_jednotliv.C3.BDch_kapitol"></span>Obsah jednotlivých kapitol</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Obsah jednotlivých kapitol" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Obsah jednotlivých kapitol"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="1._kapitola">1. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: 1. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce 1. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Úvodní slova Daniela zní: „Ve třetím roce kralování Jójakíma, krále judského, přitáhl <a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesar</a>, babylónský král, k Jeruzalému a oblehl jej.“ (Daniel 1:1) To se dle Daniela odehrálo v letech <a href="/wiki/618_p%C5%99._n._l." class="mw-redirect" title="618 př. n. l.">618 př. n. l.</a> – <a href="/wiki/617_p%C5%99._n._l." class="mw-redirect" title="617 př. n. l.">617 př. n. l.</a>. Poté, co se Židé vzdali, byly do Babylónu odneseny poklady z chrámu a také byly odvedeny děti (možná v počátečním období dospívání), které byly elitou mezi jeruzalémskou mládeží. Byli mezi nimi i Daniel, Chananjáš, Mišael a Azarjáš. Nebukadnesar II. chtěl zajistit, aby hebrejští mladíci zapadli do babylónského systému a proto jim zajistil tříleté intenzivní vzdělávání, babylónskou stravu a víno, a hlavní dvorní úředník jim změnil jména. Danielovi bylo jméno změněno na Beltšacar, Chananjášovi na Šadrak, Mišaelovi na Mešak a Azarjášovi na Abednego. Tito mladí Hebrejci se rozhodli, že se neznečistí babylónskou stravou. A po desetidenní zkoušce jim byla povolena zeleninová strava a voda. Po třech letech převýchovy a příprav na stání služby přichází rozhodující zkouška – osobní pohovor s králem. Tito čtyři Hebrejci obstáli ze všech nejlépe, byli vybráni, aby patřili k Nebukadnesarovu královskému dvoru. Zanedlouho moudrostí a pochopením, které jim poskytoval jejich Bůh, převýšili všechny rádce a moudré muže u dvora. Pokud jde o Daniela, poslední <a href="/wiki/Ver%C5%A1" title="Verš">verš</a> o něm říká: „ A Daniel tam zůstal až do prvního roku vlády krále Kýra.“ (Daniel 1:21) Je zřejmé, že díky své pověsti a svému postavení sloužil Daniel i u <a href="/wiki/K%C3%BDros_II." title="Kýros II.">Kýrova</a> dvora. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="2._kapitola">2. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: 2. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce 2. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Král <a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesar</a> měl sen, který jej tak rozrušil, že nemohl spát. Předvolal tedy babylónské mudrce a požadoval od nich, aby mu sen pověděli a vyložili. Obsah snu jim nesdělil (<a href="/wiki/Bible_kralick%C3%A1" title="Bible kralická">Bible kralická</a> to vysvětluje tak, že králi sen „již z paměti vyšel“). Takové zadání bylo ovšem nad síly mudrců. Jejich neschopnost Nebukadnesara tak rozzuřila, že vydal příkaz, aby byli zahubeni všichni moudří muži Babylónu. To se mělo týkat i Daniela a jeho tří hebrejských druhů. Když se to Daniel dozvěděl, tak si od krále vyžádal čas na odhalení jeho snu. To mu bylo povoleno. Daniel se vrátil do svého domu a společně se svými třemi přáteli se modlil o to, aby poznal samotný sen a jeho výklad. Bůh mu dal té noci vidění ve kterém mu tajemství snu sdělil. Další den Daniel předstoupil před krále a řekl, že mu Bůh zjevil daný sen, který se má týkat lidských dějin až do posledních dnů. Daniel vysvětloval, že král viděl obrovskou sochu strašného vzhledu, její hlava byla ze zlata, její prsa a paže byly ze stříbra, její břicho a stehna byly z mědi, její holeně ze železa, její chodidla zčásti ze železa a zčásti z hlíny. Pak byl vysekán kámen, který udeřil sochu do jejích chodidel a sochu rozdrtil. A z kamene se stala velká hora, která naplnila celou zemi. Poté Daniel předložil výklad snu. Řekl, že zlatou hlavou je samotný Nebukadnesar II. (babylónská panovnická dynastie), po něm má povstat další království symbolizované stříbrnými prsy a pažemi sochy. Měděné břicho a stehna mají představovat třetí království, které bude panovat nad světem. Čtvrté království vládnoucí nad světem bylo symbolizováno železem. Poslední páté království bylo symbolizováno chodidly ze železa a hlíny. Sen vyvrcholil zničením celé sochy. Daniel řekl, že Bůh zřídí království, které nebude zničeno a nahradí všechna předcházející království. Potom dodal, že Bůh dal králi poznat co se stane v budoucnosti a že sen je pravdivý a výklad spolehlivý. Nebukadnesar II. pak uznal, že pouze Danielův <a href="/wiki/Hospodin" title="Hospodin">Bůh</a> je zjevovatelem tajemství. Král také Danielovi a jeho třem druhům dal velmi odpovědné postavení v Babylóně. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="3._kapitola">3. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: 3. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce 3. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesar II.</a> chtěl patrně posílit jednotu své říše a proto na pláni Dura postavil zlatou sochu. Byla 27 metrů vysoká a 2,7 metrů široká. Poté uspořádal zasvěcovací obřad. Shromáždil své státní a vládní úředníky a prohlásil, že za zvuku hudebních nástrojů musí všichni padnout a uctívat zlatou sochu. Kdo nepadne a nepokloní se, bude v tu hodinu vhozen do rozpálené ohnivé pece. Všichni, poté co začala hrát hudba, padli před sochou k zemi kromě tří Hebrejců – Šadraka, Mešaka a Abednega. To, že tři hebrejští úředníci odmítli uctívat sochu, některé Babyloňany rozlítilo. Ihned předstoupili před krále a obžalovali Židy. Chtěli, aby byli tito Hebrejci potrestáni za neloajálnost a zradu. Krále jejich jednání rozlítilo. Předvolal je a řekl, že je ochoten jim dát ještě jednu šanci, aby se poklonili soše. Šadrak, Mešak a Abednego to odmítli a řekli, že cizí bohy uctívat nebudou. Rozlícený Nebukadnesar II. pak přikázal svým sluhům, aby pec rozpálili sedmkrát více, než bylo obvyklé. Potom vojákům rozkázal, aby jej svázali a hodili do hořící pece. To se také stalo. Nicméně s ohledem na žár pece tito vojáci zahynuli. Pak se stalo něco velmi zvláštního. Tři Hebrejci sice byli v ohnivé peci, ale plameny je nepohlcovaly. Dokonce se začali volně procházet v ohni. Pak si Nebukadnesar II. všiml ještě něčeho jiného. Všiml si, že v peci se nacházejí čtyři muži, jeden z nich vypadal jako anděl. Pak přistoupil ke dveřím ohnivé pece a zavolal na Hebrejce, aby vyšli z pece ven. Pak král uznal, že jejich Bůh je tím nejvyšším bohem. Pak vydal rozkaz, že kdokoli z lidí by řekl něco proti bohu Šadrakovu, Mešakovu a Abednegovu, ať je rozsekán na kusy a jeho dům ať je učiněn hnojištěm, neboť není jiného boha, který by mohl vyprostit, jako tento Bůh. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="4._kapitola">4. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: 4. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce 4. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Kapitola pojednává o strašlivém snu, který měl <a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesar</a>. Jediný, kdo byl schopen tento sen vyložit, byl opět pouze Daniel. Nebukadnesar II. ve snu viděl obrovský strom. Poté viděl sestupujícího posla z nebe, který nařídil podetnutí stromu a opásání pařezu. Posel dále řekl, ať se srdce pařezu změní z lidského na zvířecí, a ať nad ním přejde sedm časů. Daniel králi vyložil, že strom je samotný král. Nebukadnesara mělo dle tohoto snu čekat ponížení – měl být odehnán od lidí a žít se zvířaty. Daniel dále vysvětlil, že to, že stromu má být ponechán pařez i s kořeny, znamená, že Nebukadnesar své království znovu dostane, až uzná vládu Nebes. Po 12 měsících od doby, kdy se Nebukadnesarovi zdál tento sen, se král procházel po svém panství a chlubil se tím co dokázal v <a href="/wiki/Babylonie" title="Babylonie">Babylónu</a>. Král ještě slova nestačil doříct, a z nebe zazněl hlas, který mu sdělil, že bude odehnán od lidí, bude bydlet se zvířaty a jíst trávu. To vše mělo trvat sedm časů, dokud král nepozná, že nad lidským královstvím vládne Nejvyšší. V tom okamžiku se to slovo o Nabukadnesarovi splnilo. Po uplynutí sedmi časů byl babylónský král opět dosazen na svůj trůn a začal chválit Nejvyššího nebes. </p><p>Sedm časů bývá běžně považováno za sedm let, jak uvádí například <a href="/wiki/Kralick%C3%A1_bible" class="mw-redirect" title="Kralická bible">Kralická bible</a> nebo <a href="/wiki/Ekumenick%C3%BD_p%C5%99eklad_Bible" class="mw-redirect" title="Ekumenický překlad Bible">Ekumenický překlad</a>. Tentýž názor zastával i židovský historik <a href="/wiki/Josephus_Flavius" class="mw-redirect" title="Josephus Flavius">Josephus</a>.<sup id="cite_ref-1" class="reference"><a href="#cite_note-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="5._kapitola">5. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: 5. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce 5. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Kapitola se odehrává v noci z 5. na 6. října roku <a href="/wiki/539_p%C5%99._n._l." title="539 př. n. l.">539 př. n. l.</a>. Král <a href="/wiki/B%C3%A9l-%C5%A1ar-usur" title="Bél-šar-usur">Belšazar</a> nachystal velkou hostinu pro své velmože na které použil i nádoby z <a href="/wiki/Jeruzal%C3%A9msk%C3%BD_chr%C3%A1m" title="Jeruzalémský chrám">jeruzalémského chrámu</a>. Během hostiny se na stěně paláce objevila lidská ruka, která psala tajemnou zprávu. Belšazar se začal velmi bát, zavolal k sobě babylónské mudrce a prohlásil, že kdokoli odhalí význam těchto napsaných slov bude panovat jako třetí nejdůležitější osoba v království. Přesto ten nápis nebyl nikdo schopen vyložit. Na radu královny matky byl předvolán Daniel. Daniel řekl králi, že mu daný nápis vyloží a že ten nápis souvisí s tím, že on jako král je pyšný a nevzdal slávu skutečnému Bohu. Slova na stěně zněla: "<a href="/wiki/Mene_tekel" title="Mene tekel">MENE, MENE, TEKEL, UFARSIN</a>" a znamenají pro tebe králi, že Bůh ukončil tvé království, byl jsi zvážen a shledán příliš lehkým a tvé království je dáno <a href="/wiki/M%C3%A9die" title="Médie">Médům</a> a <a href="/wiki/Persk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Perská říše">Peršanům</a>". Daniel byl poté prohlášen za třetího nejmocnějšího muže království. Ještě té noci byl Belšazar zabit. </p><p>Doslovný význam <a href="/wiki/Aramej%C5%A1tina" title="Aramejština">aramejských</a> slov "MENE, MENE, TEKEL, UFARSIN" je "jedna mina, jedna mina, jeden šekel a půl šekelu". Byly to peněžní jednotky a byly uvedeny v pořadí od nejvyšší po nejnižší hodnotu. V aramejštině se psalo bez samohlásek a proto každé slovo mohlo mít několik významů. V prvním slově "MENE" se dle použitých souhlásek mohlo jednat o slovo "mina" a jednak o tvar aramejského slova pro "odpočítaný" nebo "sečtený". Slovo "TEKEL" má význam "šekel", ale dle použitých souhlásek mohlo jít i o slovo "zvážen". Poslední slovo bylo "UFARSIN" a Daniel ho přečetl v jednotném čísle, tedy jako "PERES". Důvodem mohlo být asi to, že mluvil k jednomu králi, zatímco druhý král nebyl přítomen. Doslovný význam slova "UFARSIN" je "půl šekelu". Použitá písmena však umožňují dva další významy, "rozdělení" a "Peršané". </p> <div class="mw-heading mw-heading5"><h5 id="Ukázky"><span id="Uk.C3.A1zky"></span>Ukázky</h5><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Ukázky" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Ukázky"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; color: inherit; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil. A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné. V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala. Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo. A zkřikl král ze <i>vší</i> síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. <i>I</i> mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— <a href="/wiki/Bible_kralick%C3%A1" title="Bible kralická">Bible kralická</a>, Daniel 5, 1 - 7</cite> </td></tr></tbody></table> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; color: inherit; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, <i>totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji</i>. Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl. Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký. Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským. Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý <i>dali</i> na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království. V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský. Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Bible kralická, Daniel 5, 25 - 31</cite> </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="6._kapitola">6. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: 6. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce 6. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Po pádu <a href="/wiki/Babyl%C3%B3n" title="Babylón">Babylónu</a> Dareios Médský jmenoval do úředních postavení 120 satrapů a nad nimi ustanovil tři vysoké úředníky, jedním z nich byl jmenován i Daniel. Ostatním úředníkům se nelíbilo, že by Daniel měl mít nad nimi autoritu a proto hledali záminku k tomu, aby se mohli Daniela zbavit. Nemohli na něj nic špatného nalézt a tak se shodli na tom, že se to musí týkat jeho náboženství. Proto požádali krále, aby se během následujících třiceti dnů nikdo nemohl modlit k někomu jinému než k jemu samotnému. Dareios tento výnos podepsal. Daniel se nepřestal modlit ke svému Bohu i když o daném výnosu věděl. Úředníci jej nachytali doma, jak se modlí ve své horní místnosti, tím získali jasný důkaz, který potřebovali k tomu, aby mohli Daniela usvědčit před králem. Král byl touto zprávou velmi znepokojen a hledal způsoby jak Daniela osvobodit. Jeho snahy byly však marné. Dareios doufal, že Danielův Bůh jej zachrání. Daniel byl pak vhozen do lví jámy. Dareios byl velmi skleslý, postil se a byl celou noc vzhůru. Zrána spěchal ke lví jámě a ptal se Daniela, zda jej Bůh dokázal ochránit. Velmi se mu ulevilo, když slyšel Danielovu odpověď, že je živ a zdráv. Dareios věděl, že Daniel neudělal nic, za co by měl být vhozen do lví jámy. Byl si dobře vědom toho, že se vysocí úředníci spikli, aby Daniela usmrtili a že jej krále zmanipulovali. Nechal Daniela vytáhnout do bezpečí a pak přikázal, aby ti kteří Daniela obžalovali byli společně se svými rodinami hozeni do lví jámy, kde byli roztrháni na kusy. Poté Dareios vydal prohlášení, aby všichni lidé ctili Danielova Boha. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="7._kapitola">7. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: 7. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce 7. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Danielovo proroctví nás zavádí zpět do prvního roku vlády babylonského krále Belšazara (7:1). Daniel měl vidění čtyř obrovských zvířat, prvním z nich je okřídlený lev, druhé se podobá medvědu, následuje levhart se čtyřmi křídly a čtyřmi hlavami. Čtvrté zvíře je neobyčejně silné a má zuby ze železa a deset rohů. Danielovo vidění se pak zaměřuje na nebe. Věkovitý (Bůh) zasedl jako soudce a vynáší nad zvířaty nepříznivý rozsudek, odnímá jim jejich panství a čtvrté zvíře zabíjí. Trvalé panství nad všemi národy bylo svěřeno Synu člověka. Daniel pak žádá anděla o vysvětlení, dostává vysvětlení, že čtyři zvířata představují čtyři krále (7:17) nebo království (7:23). </p><p>Vidění, v němž Daniel spatřil čtyři zvířata, dávají komentátoři <a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bible</a> obvykle do souvislosti s <a href="/wiki/Nebukadnesar_II." title="Nebukadnesar II.">Nebukadnesarovým</a> snem o obrovské soše (2. kapitola). Například v díle <i>The Expositor’s Bible Commentary</i> se píše: „Sedmá kapitola odpovídá druhé kapitole.“ A dílo <i>The Wycliffe Bible Commentary</i> uvádí: „Panuje obecná shoda v tom, že čtyři po sobě následující pohanská panství … jsou zde (v 7. kapitole) totožná s panstvími, o nichž pojednává druhá kapitola.“ </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="8._kapitola">8. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: 8. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce 8. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Daniel měl ve třetím roce kralování Belšazara vidění dvou zvířat, berana se dvěma rohy a kozla s nápadným rohem. Kozlovi má být velký roh zlomen a místo něj mají vyrůst čtyři rohy. Z jednoho z nich pak vyrazil jeden maličký roh. Kozel má berana srazit a zlámat mu rohy. Anděl <a href="/wiki/Archand%C4%9Bl_Gabriel" class="mw-redirect" title="Archanděl Gabriel">Gabriel</a> mu poskytl vysvětlení tohoto vidění. Beran představuje <a href="/wiki/M%C3%A9die" title="Médie">médské</a> a <a href="/wiki/Persk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Perská říše">perské</a> krále, kozel s nápadným rohem představuje prvního <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko" title="Starověké Řecko">řeckého</a> krále. Po něm mají povstat čtyři království z tohoto národa, ale nebudou již mít jeho sílu, nakonec má povstat král, který se postaví proti "Veliteli velitelů", avšak bude zlomen bez zásahu ruky. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="9._kapitola">9. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: 9. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce 9. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Daniel přistoupil k tomu, aby se ve prospěch svého hříšného lidu obrátil na Boha. Uznal, že Židé zhřešili, protože se odvrátili od Božích přikázání. Zatímco se Daniel modlí, objevuje se anděl Gabriel a ujišťuje jej, že se Židé vrátí do vlasti. Podrobný plán záchrany mu sděluje v podobě tzv. „<a href="/w/index.php?title=Proroctv%C3%AD_o_sedmdes%C3%A1ti_t%C3%BDdnech&action=edit&redlink=1" class="new" title="Proroctví o sedmdesáti týdnech (stránka neexistuje)">proroctví o sedmdesáti týdnech</a>“. </p> <div class="mw-heading mw-heading5"><h5 id="Proroctví_o_sedmdesáti_týdnech"><span id="Proroctv.C3.AD_o_sedmdes.C3.A1ti_t.C3.BDdnech"></span>Proroctví o sedmdesáti týdnech</h5><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Proroctví o sedmdesáti týdnech" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Proroctví o sedmdesáti týdnech"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Výklad tohoto proroctví (<a class="mw-selflink selflink">Da</a> 9, 24-27 (<a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1_(1918)/Daniel#9:24-27" class="extiw" title="s:Bible kralická (1918)/Daniel">Kral</a>, <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.bibleserver.com/CEP/Da9%2C24-27">ČEP</a>)), zmiňujícího na dvou místech rovněž roli „pomazaného“ (<i>mašiach</i>, <a href="/wiki/Mesi%C3%A1%C5%A1" title="Mesiáš">Mesiáš</a>) je předmětem kontroverze mezi židovskou a křesťanskou tradicí, jakož i mezi jednotlivými křesťanskými církvemi. Přestože panuje obecná shoda, že pojem „týden“ v tomto proroctví znamená období sedmi let, z proroctví není zcela zřejmé, odkdy je třeba začít počítat a s kterou etapou tohoto období jsou spojeny které události. <a href="/wiki/Judaismus" title="Judaismus">Judaismus</a> spojuje první zmínku o <i>pomazaném</i> s výnosem <a href="/wiki/K%C3%BDros" class="mw-disambig" title="Kýros">Kýra</a> umožňujícím návrat Židů do Jeruzaléma (po „sedmi týdnech“) a druhou zmínku se zkažeností kněžstva (=pomazaných) na konci období druhého chrámu, tedy po dalších 62 „týdnech“. Křesťanství naopak obě období sčítá a vztahuje obě <i>mesiášská</i> proroctví k působení <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Ježíše</a>. S touto kontroverzí souvisí také značná různorodost v překladech biblického textu: </p> <table> <tbody><tr> <th><a href="/wiki/%C4%8CEP" class="mw-redirect" title="ČEP">ČEP</a></th> <th><a href="/wiki/Bible_21" class="mw-redirect" title="Bible 21">Bible 21</a> </th></tr> <tr> <td> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; color: inherit; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Věz a pochop! Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma až k pomazanému vévodovi uplyne sedm týdnů. Za šedesát dva týdny bude opět vybudováno prostranství a příkop. Ale budou to svízelné doby. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> </tbody></table> </td> <td> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; color: inherit; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">A proto věz a rozuměj: Od vydání nařízení, aby byl Jeruzalém obnoven, až k Mesiáši vůdci sedmero týdnů uplyne a šedesát dva týdny. Jeruzalém bude obnoven i s náměstím a příkopem, přestože časy budou zlé. </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> </tbody></table> </td></tr></tbody></table> <p>Podle andělových slov mělo být období „sedmdesáti týdnů“ rozděleno do tří období: „sedm týdnů“, „šedesát dva týdny“ a „jeden týden“. Mělo tedy jít o 49 let, 434 let a 7 let, dohromady 490 let. <i>The Revised English Bible</i> uvádí: „Sedmdesát krát sedm let je určeno tvému lidu a tvému svatému městu.“ </p> <div class="mw-heading mw-heading5"><h5 id="Daniel_9:25_a_rozlučovací_akcent"><span id="Daniel_9:25_a_rozlu.C4.8Dovac.C3.AD_akcent"></span>Daniel 9:25 a rozlučovací akcent</h5><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Daniel 9:25 a rozlučovací akcent" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Daniel 9:25 a rozlučovací akcent"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><a href="/wiki/Masoretsk%C3%BD_text" title="Masoretský text">Masoretský text</a>, vytvořený ve druhé polovině prvního tisíciletí n. l. za účelem uchování tradičního způsobu psaní a čtení biblických textů,<sup id="cite_ref-2" class="reference"><a href="#cite_note-2"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> označuje ve verši 9:25 slova „sedm týdnů“ rozdělovacím <a href="/wiki/Akcent_(hebrej%C5%A1tina)" title="Akcent (hebrejština)">akcentem</a> <i>etnachta</i>, čímž „sedm týdnů“ odděluje od „šedesáti dvou týdnů“; z toho pak vyplývá, že 62 týdnů z tohoto proroctví, se vztahuje na dobu, kdy byl Jeruzalém znovu vybudován. </p><p>Křesťanský teolog <a href="/w/index.php?title=Edward_Bouverie_Pusey&action=edit&redlink=1" class="new" title="Edward Bouverie Pusey (stránka neexistuje)">E. B. Pusey</a>, profesor hebrejštiny v Oxfordu, zpochybňuje v poznámce ke svému rozboru knihy Daniel<sup id="cite_ref-3" class="reference"><a href="#cite_note-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> oprávněnost tohoto rozdělovacího akcentu: </p> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; color: inherit; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;"> <p>Židé vložili hlavní rozlučovací akcent verše pod „sedm“, čímž měla být obě čísla, 7 a 62, oddělena. Zajisté tak učinili nepoctivě, <i>lema'an minim (jak říká <a href="/wiki/Ra%C5%A1i" title="Raši">Raši</a>, když odmítá doslovné výklady, které přejí křesťanům), „kvůli heretikům“, tedy křesťanům. Je-li totiž tato druhá část věty takto rozdělena, může být její význam pouze‚ a během šedesáti a dvou týdnů mají být obnoveny a postaveny ulice a zeď; to ale znamená, že Jeruzalém měl být znovu stavěn 434 let, což je nesmyslné. …</i> </p> </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> </tbody></table> <p>Některé české překlady se na tomto místě nedrží masoretských rozdělovacích značek. Buď je za výrazem „sedm týdnů“ čárka, nebo je ze způsobu formulace patrné, že 62 týdnů následuje po těch 7 týdnech jako součást 70 týdnů, tedy že se 62 týdnů nevztahuje na období opětného budování Jeruzaléma. Viz např. překlady: Bible Kralická, Bible česká (redigoval dr. A. Podlaha, překlad dr. J. Hejčl a dr. J. L. Sýkora), Bible česká (nakladatel B. Rohlíček), Bible – Slovo na cestu, Český studijní překlad, Svaté Písmo — Překlad nového světa, Bible 21. </p><p>V redakční poznámce Jamese Stronga k Zöcklerovu komentáři ke knize Daniel<sup id="cite_ref-4" class="reference"><a href="#cite_note-4"><span class="cite-bracket">[</span>4<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> je řečeno: </p> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; color: inherit; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;"> <p>Jediným důvodem pro tento překlad, který odděluje období sedmi týdnů a šedesáti dvou týdnů, přičemž sedm týdnů uvádí jako <i>terminus ad quem</i> pomazaného knížete a šedesát dva týdnů jako dobu opětného budování, je masoretská interpunkce, která mezi ně klade <i>athnach</i> [rozlučovací akcent], … a příslušný překlad obsahuje kostrbatou konstrukci druhého větného členu, který je bez předložky. Je tedy lepší a jednodušší držet se překladu <i><a href="/wiki/Bible_kr%C3%A1le_Jakuba" title="Bible krále Jakuba">Autorizované verze</a></i>, který je v souladu se všemi staršími překlady. </p> </td> <td style="color: #aad; font-size: 400%; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> </tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="10._kapitola">10. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: 10. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce 10. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Daniel, který pociťuje úzkost, má vidění muže, jehož charakteristické rysy ukazují, že tento muž oděný v plátně je nadlidského původu. Daniel, sláb z vidiny tohoto ohromného zjevu, padá k zemi. Dále k němu mluví anděl (v Danielovi 10:13 je ukázáno, že <a href="/wiki/Archand%C4%9Bl_Michael" class="mw-redirect" title="Archanděl Michael">archanděl Michael</a> přišel tomuto andělovi na pomoc, když se zdržel v boji s knížetem perského království). Kdosi nadlidský, podobný člověku, měl pak Daniela posílit před tím, než dostane další vidění, které se má týkat budoucnosti. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="11._kapitola">11. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: 11. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce 11. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Jedná se o Danielovo proroctví, kdy mu anděl odhaloval podrobnosti o tom, jaká bude rivalita mezi dvěma králi (králi severu a králi jihu), kteří měli teprve v budoucích dobách začít vládnout. Soupeření mezi králem severu a králem jihu je ukončeno scénou, kterou ani jeden z těchto „králů“ nepředpokládá (Dan. 11:44, 45). </p><p>Podobně Danielův současník <a href="/wiki/Ezechiel" title="Ezechiel">Ezechiel</a> prorokoval o tom, že proti božímu lidu bude veden útok, kdy Bůh se postaví na stranu svého lidu (Ez. 38:14–23). </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="12._kapitola">12. kapitola</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: 12. kapitola" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce 12. kapitola"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>V čase konce má povstat Michael, aby ochránil boží lid. Daniel osobně přiznává, že nerozumí tomu, co zapisoval a dozvídá se, že pochopení těchto prorockých slov se má dostat „moudrým“ až během času konce. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Dvorské_příběhy"><span id="Dvorsk.C3.A9_p.C5.99.C3.ADb.C4.9Bhy"></span>Dvorské příběhy</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Dvorské příběhy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Dvorské příběhy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Fiery_furnace_01.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Fiery_furnace_01.jpg/220px-Fiery_furnace_01.jpg" decoding="async" width="220" height="160" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Fiery_furnace_01.jpg/330px-Fiery_furnace_01.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Fiery_furnace_01.jpg/440px-Fiery_furnace_01.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="580" /></a><figcaption>Tři mládenci v hořící peci, raná křesťanská freska, Priscilliny katakomby, <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADm" title="Řím">Řím</a>, konec <a href="/wiki/3._stolet%C3%AD" title="3. století">3. století</a></figcaption></figure> <p>První část knihy, tj. jejích prvních 6 kapitol, obsahuje několik volně propojených příběhů ze dvora krále Nebúkadnesara, které mají buď poučný charakter anebo zachycují nějaký zázrak. Příběhy spojuje postava legendární <a href="/wiki/Daniel_(Bible)" class="mw-redirect" title="Daniel (Bible)">Daniela</a>, kterého stará židovská tradice počítá mezi tři spravedlivé (<a href="/wiki/Noe" title="Noe">Noe</a>, <a href="/wiki/J%C3%B3b" title="Jób">Jób</a> a Daniel). Dvorské příběhy knihy Daniel jsou tyto: </p> <ol><li>Daniel odmítá jíst maso (vepřové maso zakazoval jíst <a href="/wiki/Moj%C5%BE%C3%AD%C5%A1" title="Mojžíš">mojžíšský</a> Zákon).</li> <li>Nebúkadnesarův sen o modle ze čtyř různých kovů a s nohama z hlíny.</li> <li>Ananiáš, Azarjáš a Misael odmítají poklonit se zlaté modle a jsou uvrženi do ohnivé pece.</li> <li>Nebúkadnesarův sen o vysokém stromě.</li> <li>Belšazarova hostina, kde Daniel vykládá znamení ruky píšící na zeď <i>mene, tekel, úfarsin</i>.</li> <li>Daniel ve lví jámě.</li></ol> <p><b>Historicko-kritický přístup</b> tvrdí, že tyto příběhy vznikaly v průběhu mnoha desítek či stovek let a kolovaly samostatně nebo ve volném cyklu. Jejich záměrem je popsat vztah zbožného žida a pohanské moci, které mu vládne. Zabývá se otázkou loajality s vládnoucí mocí, otázkou, do jaké míry je potřeba dodržovat náboženské zákony apod. Zdůrazňuje, že pohanská královská moc je svou povahou dobrá a Bohem seslaná, ale že nastane-li střet zájmů, náboženské předpisy (a tedy samotná víra na ně vázaná) mají vždy přednost. A pokud by se stalo, že by Žid musel za víru položit i život, potom Boží andělé budou s ním (viz Tři mládence v ohnivé peci). </p><p>Jako důkaz toho, že tyto příběhy kolovaly samostatně, je skutečnost, že jiné dva podobné příběhy, konkrétně Bél a drak a Zuzana jsou/byly přijímány jen některými židovskými komunitami, a proto se později nedostaly do židovského kánonu. Podobně je to s řeckými dodatky k 3. kapitole, které byly součástí některých z kolujících verzí. Nutno poznamenat, že <a href="/wiki/Deuterokanonick%C3%BD_spis" title="Deuterokanonický spis">deuterokanonické</a> dodatky Bél a drak a Zuzana se obsahově a literárně dosti liší od výše uvedených šesti kanonických. </p><p>Ke konečnému spojení všech těchto příběhů do pevného cyklu tedy mělo dojít někdy před konečným sepsáním knihy, tj. před polovinou 2. století př. n. l. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Danielovy_apokalyptické_vize"><span id="Danielovy_apokalyptick.C3.A9_vize"></span>Danielovy apokalyptické vize</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Danielovy apokalyptické vize" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Danielovy apokalyptické vize"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Druhou část knihy, tedy kapitoly 7–12, tvoří Danielovy vize, raný příklad apokalyptické literatury. Autor, hovořící v 1. osobě, odhaluje tajemství, která mu byla zjevena. Vize mají historický charakter. Pocházejí ze dvou zdrojů, rozlišených jazykem — část aramejsky a část hebrejsky. Apokalyptická část obsahuje tři vidění a jedno dlouhé prorocké sdělení, která se týkají osudu Izraele. </p><p>Jsou psány pravděpodobně v první polovině 2. století př. n. l. a promítnuty do doby <a href="/wiki/Babyl%C3%B3n" title="Babylón">babylonského</a> exilu. Texty se snaží pomocí apokalyptické barvitosti a za použití šifrovaných obrazů říct, že dějiny jsou celé v rukou Božích, On o všem ví a již se blíží konec a završení, kdy se Bůh dá slyšet a zjedná právo svému lidu. Kromě naděje na brzké vysvobození se tu projevuje především víra v to, že dějiny mají svůj cíl, že někam spějí, že dějiny řídí Bůh a že vše, co se na zemi děje, je v Jeho plánech a povede k dobrému. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Deuterokanonické_dodatky"><span id="Deuterokanonick.C3.A9_dodatky"></span>Deuterokanonické dodatky</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Deuterokanonické dodatky" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Deuterokanonické dodatky"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Zuzana">Zuzana</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Zuzana" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Zuzana"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/Zuzana_(bible)" class="mw-redirect" title="Zuzana (bible)">Zuzana (bible)</a>.</div> <p>Příběh o ctnostné Zuzaně, který je ve <a href="/wiki/Vulgata" title="Vulgata">Vulgatě</a> zařazen za knihu jako 13. kapitola (<a href="/wiki/Septuaginta" title="Septuaginta">LXX</a> jej řadí před knihu Daniel), vypráví příběh o krásné Zuzaně, manželce babylónského <a href="/wiki/%C5%BDid%C3%A9" title="Židé">Žida</a> <a href="/wiki/J%C3%B3jak%C3%ADm" title="Jójakím">Jójakíma</a>. Dvěma starším židovské obce, kteří vykonávají úřad soudce, se žena zalíbí a usilují o ni. Když jejich návrhy odmítne, obžalují ji, že se dopustila <a href="/wiki/Cizolo%C5%BEstv%C3%AD" title="Cizoložství">cizoložství</a> s jiným mužem a odsoudí ji na smrt. Mladičký Daniel se jí však ujme, dokáže rozporuplnost výpovědí obou soudců, a tak Zuzanu zachrání. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Bél_a_drak"><span id="B.C3.A9l_a_drak"></span>Bél a drak</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Bél a drak" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Bél a drak"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Příběh ostře zaměřený proti <a href="/wiki/Idolatrie" class="mw-redirect" title="Idolatrie">idolatrii</a> se dochoval ve dvou verzích, o nichž není možné prokázat, která je původní — text LXX a text <a href="/w/index.php?title=Theodotion&action=edit&redlink=1" class="new" title="Theodotion (stránka neexistuje)">Theodotionův</a>. Vulgata jej řadí jako 14. kapitolu knihy Daniel. Kněží babylónského boha <a href="/w/index.php?title=B%C3%A9l&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bél (stránka neexistuje)">Béla</a> (tj. <a href="/wiki/Marduk" title="Marduk">Marduka</a>) předstírají, že obětované jídlo této soše pojídá Bél sám, ve skutečnosti však z těchto pokrmů žijí oni sami. Daniel tento podvod odhalí, kněží jsou popraveni a Bél i drak, jemuž je prokazována božská úcta, je zničen. Pobouří však tak lid, který žádá po králi, aby jej popravil. Daniel je uvržen do lví jámy. Prostřednictvím <a href="/wiki/Prorok" title="Prorok">proroka</a> <a href="/wiki/Abakuk" title="Abakuk">Abakuka</a> je však po šesti dnech zachráněn. Sedmý den poznává sám král, kdo ve skutečnosti Daniela osvobodil, a získá si tak jeho úctu. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kniha_Daniel_a_proroctví"><span id="Kniha_Daniel_a_proroctv.C3.AD"></span>Kniha Daniel a proroctví</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Kniha Daniel a proroctví" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Kniha Daniel a proroctví"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Pád_Babylónu_a_Kýros_Veliký"><span id="P.C3.A1d_Babyl.C3.B3nu_a_K.C3.BDros_Velik.C3.BD"></span>Pád Babylónu a Kýros Veliký</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Pád Babylónu a Kýros Veliký" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Pád Babylónu a Kýros Veliký"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Daniel popisuje v 5. kapitole události v noci z 5. na 6. října 539 př. n. l. kdy přímo za hradbami tábořila Médo-perská vojska pod velením <a href="/wiki/K%C3%BDros_II." title="Kýros II.">Kýra Velikého</a> (Cyrus). Kýros stál před nelehkým úkolem. Babylón byl obklopen vysokými hradbami a zdál se nedobytný. A městem protékala velká řeka Eufrat, což velmi přispívalo k jeho obranyschopnosti. Přesto nakonec vstoupil do města bez boje. </p><p>Nabonidova kronika (nyní v Britském muzeu) uvádí: „V měsíci tašritu [tišri (září–říjen)], když Cyrus zaútočil na akkadská vojska v Opisi na Tigridu. . . 14. dne, byl dobyt Sippar bez boje. Nabonid uprchl. 16. dne [11. října 539 př. n. l. podle juliánského kalendáře, nebo 5. října podle gregoriánského kalendáře], Gobryas (Ugbaru), místodržitel Gutia, a Cyrovo vojsko vstoupili bez boje do Babylóna. Potom byl Nabonid uvězněn v Babylóně, když se (tam) vrátil. . . V měsíci arahšamnu [marchešvan (říjen–listopad)], 3. dne [28. říjen podle juliánského kalendáře], Cyrus vstoupil do Babylóna; byly před něj pokládány zelené ratolesti — stav ‚pokoje‘ byl vyhlášen nad městem. Cyrus poslal pozdravy celému Babylónu. Gobryas, jeho místodržitel, ustanovil (nižší) místodržitele v Babylóně.“<sup id="cite_ref-5" class="reference"><a href="#cite_note-5"><span class="cite-bracket">[</span>5<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Asi 200 let před touto událostí biblický prorok, <a href="/wiki/Izaj%C3%A1%C5%A1" title="Izajáš">Izajáš</a>, předpověděl nejen jméno vítězného perského krále, Kýra (Izajáš 45:1–3), ale i to, jakou strategii k dobytí Babylónu použije – „řeky“ neboli kanály napojené na Eufrat, které sloužily jako ochranný příkop, budou vysušeny. (Izajáš 44:27) Také varoval Židy v osmém století př. n. l., že se dostanou do babylónského područí, a předpověděl úplné zničení samotného Babylónu. (Izajáš 13:17–20) </p><p>Pád Babylónu předpověděl také prorok <a href="/wiki/Jeremj%C3%A1%C5%A1" title="Jeremjáš">Jeremjáš</a>, také mnoho let předem. A zmínil se i o podrobnostech, že „řeky“ budou vysušeny a Babylónští vojáci nebudou bojovat. (Jeremiáš 50:38; 51:30) </p><p>Řecký historik <a href="/wiki/H%C3%A9rodotos" title="Hérodotos">Hérodotos</a> popisuje, jak se Kýros dostal do města: „Seřadil celé vojsko u [Eufratu], a to jednak tam, kde řeka vtéká do města, a další část zase na druhé straně tam, kde z města vytéká, a vydal rozkaz, aby tudy vstoupili do města, jakmile uvidí, že budou moci řečištěm projít . . . Řeku svedl příkopem do jezera [umělého jezera vybudovaného jedním z předcházejících babylónských panovníků], které bylo bažinaté, a tím způsobil, že bylo možno staré řečiště přebrodit, když voda poklesla. Jakmile věc došla tak daleko, tu Peršané, kteří na to čekali u řečiště Eufratu, vešli jím do Babylónu, když už jim řeka sahala jen asi do půli stehen.“<sup id="cite_ref-6" class="reference"><a href="#cite_note-6"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p><a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bible</a> – stejně jako řečtí historikové Herodotos a <a href="/wiki/Xenof%C3%B3n" title="Xenofón">Xenofón</a> – uvádí, že ve chvíli, kdy Peršané zaútočili, Babylóňané právě hodovali. (Daniel 5:1)<sup id="cite_ref-7" class="reference"><a href="#cite_note-7"><span class="cite-bracket">[</span>7<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Nabonidova kronika, úřední klínopisný záznam, říká, že Cyrovo vojsko vstoupilo do Babylóna „bez boje“, což pravděpodobně znamená, že při tom nebyla svedena žádná větší regulérní bitva.<sup id="cite_ref-8" class="reference"><a href="#cite_note-8"><span class="cite-bracket">[</span>8<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Po pádu Babylóna došlo ve městě několikrát k povstání, a pak v roce 478 př. n. l. byl Babylón zničen Xerxem. Koncem čtvrtého století chtěl <a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandr Veliký</a> město obnovit, ale práce ještě příliš nepokročila, a Alexandr zemřel. Od té doby město upadalo. Ještě v prvním století našeho letopočtu v něm žili lidé, ale dnes ze starověkého Babylóna nezbylo nic víc než hromady trosek v Iráku. </p><p>Izajáš také předpověděl, že se Židé z <a href="/wiki/Babylonsk%C3%A9_zajet%C3%AD" title="Babylonské zajetí">babylónského zajetí</a> vrátí. Stejně i Jeremjáš řekl, že budou uvedeni zpět do své země po 70 letech. (Izajáš 44:26; Jeremjáš 29:10) Tento návrat byl umožněn dobytím Babylóna Médy a Peršany v roce 539 př. n. l. Izajáš je předpověděl téměř 200 let předem a Jeremjáš asi 50 let předem. Přesně podle proroctví – zařídil Cyrus návrat zajatců do jejich vlasti. (Ezdráš 1:1–4) </p><p>Nějaký čas potom, co Kýros začal vládnout jako král perské světové velmoci, byla na hliněném válci zaznamenána zpráva o jeho dobytí Babylóna roku 539 př. n. l. Tento válec je uchován v Britském muzeu. Část textu zní: „Já jsem Cyrus, král světa, velký král, zákonný král, král Babylónu, král Sumeru a Akkadu, král čtyř okrajů (země). . . Vrátil jsem [jistým dříve jmenovaným] posvátným městům na druhé straně Tigridu svatyně, které byly dlouho v troskách, sochy, které tam (kdysi) prodlévaly, a ustanovil jsem jim trvalé svatyně. (Také) jsem shromáždil všechny jejich (někdejší) obyvatele a vrátil (jim) jejich sídla.“<sup id="cite_ref-9" class="reference"><a href="#cite_note-9"><span class="cite-bracket">[</span>9<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Kýrův válec tak dává na vědomí královu taktiku uvádět zajaté národy na jejich původní místa. V souladu s tím vydal Kýros výnos, aby se Židé vrátili do Jeruzaléma. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vidění_berana_a_kozla"><span id="Vid.C4.9Bn.C3.AD_berana_a_kozla"></span>Vidění berana a kozla</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Vidění berana a kozla" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Vidění berana a kozla"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Toto vidění se odehrálo ve třetím roce krále Belšasara (zřejmě rok 551 př. n. l.) ve městě Susa, hlavním městě Elamu, které leželo asi 350 km východně od Babylónu. (Da 8:1, 2) </p><p>Daniel nejprve viděl berana, který měl dva rohy. (Da 8:3) Totožnost berana nezůstává pro Daniela tajemstvím. Anděl Gabriel později říká: „Ten dvourohý beran, jehož jsi viděl, jsou <b>králové Médie a Persie</b>.“ (Da 8:20) Médové pocházeli z náhorní roviny na východě Asýrie a Peršané původně vedli nomádský způsob života v kraji na sever od Perského zálivu. </p><p>„Oba rohy měl dlouhé, jeden však byl delší než druhý, ačkoli vyrostl později.“ (Da 8:3) Vyšší roh, který se objevil později, předobrazuje Peršany, a první roh představuje Médy. Ti měli zpočátku větší vliv. </p><p>Řečtí historikové <a href="/wiki/H%C3%A9rodotos" title="Hérodotos">Hérodotos</a> (Dějiny, I, 107, 108) a <a href="/wiki/Xenof%C3%B3n" title="Xenofón">Xenofón</a> (O Kýrově vychování, I, 2) vyprávějí o tom, že Astyagés (který je v klínopisných textech označován jako Ištumegu) dal svou dceru Mandané za manželku perskému vládci Kambýsovi a z tohoto manželství že se narodil <a href="/wiki/K%C3%BDros_II." title="Kýros II.">Kýros</a> (II.). Když se Kýros stal králem perské provincie Anšan, sjednotil perská vojska ve snaze svrhnout médské jho. Podle Nabonidovy kroniky se „proti Ištumeguovi [Astyagovi]… vzbouřilo jeho vojsko“ a „v poutech“ ho vydali Kýrovi, a ten se pak zmocnil médského hlavního města (550 př. n. l.). (Ancient Near Eastern Texts, J. Pritchard, ed., 1974, s. 305) Tehdy dochází ke sloučení Médie a Persie a vzniká Médo-perská říše. Ve vidění, které dostal prorok Daniel, je tedy médo-perská dvojvelmoc výstižně připodobněna ke dvourohému beranovi, přičemž vyšší z obou rohů je ten, který vyrostl později a znázorňuje převahu Peršanů a jejich nadvládu, kterou si v této říši udrželi až do jejího konce. (Da 8:3, 20) </p><p>V roce 539 př. n. l. podlehl Babylón Kýrovi Velikému. Král Kambýses II., který po Kýrovi Velikém usedl na trůn, dobyl Egypt. Kambýsův nástupce, perský král <a href="/wiki/Dareios_I." title="Dareios I.">Dareios</a> I., v roce 513 př. n. l. vytáhl na západ přes Bospor a vpadl na evropské území Trácie, jejímž hlavním městem bylo Byzantion (dnešní Istanbul). V roce 508 př. n. l. si Trácii podmanil a v roce 496 př. n. l. dobyl Makedonii. Do doby Dareia si tedy médo-perský „beran“ podmanil území ve třech hlavních směrech: na severu v Babylónii a Asýrii, na západě v Malé Asii a na jihu v Egyptě. </p><p>Daniel v pokračující části vidění viděl kozla s velkým rohem, který zahubil berana. O koho se jedná, anděl Gabriel vysvětlil, že kozel představuje <b>řeckého krále</b> a velký roh představuje prvního krále. (Da 8:5–7, 21) </p><p>V roce 336 př. n. l. byl korunován poslední král Perské říše, <a href="/wiki/Dareios_III." title="Dareios III.">Dareios</a> III. (Kodomannos). Ve stejném roce se v Makedonii stal králem Alexandr. Dějiny ukazují, že právě <a href="/wiki/Alexandr_Velik%C3%BD" title="Alexandr Veliký">Alexandr Veliký</a> byl předpověděným prvním ‚řeckým králem‘. V roce 334 př. n. l. rychle postupoval vpřed ze západu. Alexandr, jako by se ani „nedotýkal země“, dobýval území a srážel „berana“. Řecko ukončilo období trvající téměř 200 let, kdy měla nadvládu Médo-Persie. Jeho vláda byla předpověděna dvě stě let před jeho narozením. </p><p>Alexandr nastoupil na trůn po smrti svého otce, který byl zavražděn, a dva roky nato — bylo mu tehdy něco přes dvacet let — začal dobývat svět. Tento temperamentní mladý vojenský stratég rozvinul svou poměrně malou armádu do falangové formace, která se skládala z velkého počtu řad vojáků; tuto taktiku zavedl jeho otec a Alexandr ji ještě zdokonalil. </p><p>Alexandr pak dosáhl v Malé Asii dvou rozhodujících vítězství, prvního u řeky Granikos, druhého na planině u Issu, kde velké perské vojsko, odhadem půl milionu mužů, utrpělo naprostou porážku, pak obrátil svou pozornost k ostrovnímu městu Tyros, které zničil v roce 332 př. n. l. Pak vytáhl na jih do Egypta, kde byl uvítán jako osvoboditel. Založil tam město Alexandrie, sídlo vzdělanosti, kde vznikla řecká <a href="/wiki/Septuaginta" title="Septuaginta">Septuaginta</a>. Pak se Alexandr obrátil na východ, z Egypta se vrátil přes Palestinu a se svými 47 000 muži přemohl u Gaugamély reorganizovanou perskou armádu, která měla milión vojáků. V rychlém sledu šly za sebou další události. Dareios III. byl zavražděn svými někdejšími přáteli, Babylón se vzdal a Alexandr táhl dále, aby dobyl města Susa a Persepolis. Odtud táhl do Indie, kde porazil indického vládce Póra a pak se opět obrátil na západ. Krátce po návratu do Babylóna dostal Alexander malárii a už se neuzdravil. V červnu roku 323 př. n. l. v 32 letech nemoci podlehl. </p><p>Daniel upozornil, že Alexandr měl být u moci jen krátce a místo jeho království (jeden roh) mají povstat čtyři království (čtyři rohy). (Da 8:8, 22) Dále předpověděl, že království Alexandra Velikého bude rozděleno, a „nepřipadne jeho potomkům“. (Da 11:3, 4) </p><p>Ve shodě s tímto proroctvím byl 14 let po náhlé Alexandrově smrti zavražděn Alexandrův zákonný syn Alexandr IV. a nemanželský syn Hérakles. V roce 301 př. n. l. se moci nad rozlehlou říší, kterou Alexandr vybudoval, chopili jeho čtyři vojevůdci. Vojevůdce Kassandros ovládl Makedonii a Řecko. Vojevůdce Lýsimachos dostal Malou Asii a Trácii. Seleukovi I. Níkátorovi připadla Mezopotámie a Sýrie. A Ptolemaios Lagos vládl Egyptu a Palestině. Z jednoho velkého Alexandrova království tak vznikla čtyři helénistická, řecká království. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=31" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=31" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=32" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=32" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-1">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">FLAVIUS, Josephus. <i>Židovské starožitnosti</i>. [s.l.]: [s.n.] S. kniha 10, kapitola 10, odstavec 6.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C5%BDidovsk%C3%A9+staro%C5%BEitnosti&rft.aulast=Flavius&rft.aufirst=Josephus&rft.pages=kniha+10%2C+kapitola+10%2C+odstavec+6"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-2"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-2">↑</a></span> <span class="reference-text"> <cite class="book" style="font-style:normal;">NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. <i>Judaismus od A do Z</i>. Překlad Gita a Dušan Zbavitelovi. Praha: Sefer, 1992. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-900895-3-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-900895-3-4"><span class="ISBN">80-900895-3-4</span></a></span>. Heslo Masora.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Judaismus+od+A+do+Z&rft.isbn=80-900895-3-4&rft.aulast=Newman&rft.aufirst=Ja%27akov&rft.au=Sivan%2C+Gavri%27el&rft.atitle=Masora&rft.place=Praha&rft.pub=Sefer&rft.date=1992"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-3"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-3">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">PUSEY, Edward Bouverie. <i>Daniel the Prophet</i>. Oxford, London, Cambridge: James Parker and Rivingtons, 1868. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://books.google.cz/books?id=_EkBcy38bFQC">Dostupné online</a>. S. 173.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Daniel+the+Prophet&rft_id=http%3A%2F%2Fbooks.google.cz%2Fbooks%3Fid%3D_EkBcy38bFQC&rft.aulast=Pusey&rft.aufirst=Edward+Bouverie&rft.place=Oxford%2C+London%2C+Cambridge&rft.pub=James+Parker+and+Rivingtons&rft.date=1868&rft.pages=173"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-4"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-4">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">ZÖCKLER, Otto. The Book of the Prophet Daniel. In: LANGE, John Peter. <i>A Commentary on the Holy Scriptures</i>. New York: Charles Scribner's sons <a rel="nofollow" class="external text" href="http://archive.org/stream/CommentaryOnTheHolyScripturesCriticalDoctrinalAndHomilectical.Lange/13.ComHScrip.CritDocHom.Ezek.Dan.OT.v13.Lange.Schaff.1875.#page/n709/mode/1up">Dostupné online</a>. Svazek 13. S. 198 (ppč). (anglicky)</cite></span> </li> <li id="cite_note-5"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-5">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Ancient Near Eastern Texts</i>. [s.l.]: [s.n.] S. 306.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ancient+Near+Eastern+Texts&rft.pages=306"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-6"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-6">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">HÉRODOTOS. <i>Dějiny, kniha I</i>. [s.l.]: [s.n.] S. 191, přeložil = Jaroslav Šonka, 1972, s. 89–90.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=D%C4%9Bjiny%2C+kniha+I&rft.aulast=H%C3%A9rodotos&rft.pages=191%2C+p%C5%99elo%C5%BEil+%3D+Jaroslav+%C5%A0onka%2C+1972%2C+s.+89%E2%80%9390"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-7"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-7">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">DOUGHERTY, Raymond Philip. <i>Nabonidus and Belshazzar</i>. [s.l.]: [s.n.], 1929. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/nabonidusbelshaz0000raym">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/nabonidusbelshaz0000raym/page/179">179</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Nabonidus+and+Belshazzar&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fnabonidusbelshaz0000raym&rft.aulast=Dougherty&rft.aufirst=Raymond+Philip&rft.date=1929&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fnabonidusbelshaz0000raym%2Fpage%2F179+179%5D"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-8"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-8">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">PRITCHARD, James B. (editor). <i>Ancient Near Eastern Texts</i>. [s.l.]: [s.n.], 1969. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/ancientneareaste00prit">Dostupné online</a>. S. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/ancientneareaste00prit/page/n331">306</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ancient+Near+Eastern+Texts&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fancientneareaste00prit&rft.aulast=Pritchard&rft.aufirst=James+B.+%28editor%29&rft.date=1969&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fancientneareaste00prit%2Fpage%2Fn331+306%5D"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-9"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-9">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Ancient Near Eastern Texts</i>. [s.l.]: [s.n.] S. 316.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ancient+Near+Eastern+Texts&rft.pages=316"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=33" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=33" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Věnujte pozornost Danielovu proroctví!</i>. Made in Germany: Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc. International Bible Students Association Brooklyn, New York, ©1999.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=V%C4%9Bnujte+pozornost+Danielovu+proroctv%C3%AD%21&rft.place=Made+in+Germany&rft.pub=Watchtower+Bible+and+Tract+Society+of+New+York%2C+Inc.+International+Bible+Students+Association+Brooklyn%2C+New+York&rft.date=%C2%A91999"><span style="display:none"> </span></span></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy"><span id="Extern.C3.AD_odkazy"></span>Externí odkazy</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&veaction=edit&section=34" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Kniha_Daniel&action=edit&section=34" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><span class="wd"><span class="sisterproject sisterproject-commons"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a></span></span> <span class="sisterproject_text">Obrázky, zvuky či videa k tématu <span class="sisterproject_text_target"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Book_of_Daniel" class="extiw" title="c:Category:Book of Daniel">Kniha Daniel</a></span> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a></span></span></span><i> </i></li> <li><span class="sisterproject sisterproject-wikisource"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/15px-Wikisource-logo.svg.png" decoding="async" width="15" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/23px-Wikisource-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/30px-Wikisource-logo.svg.png 2x" data-file-width="410" data-file-height="430" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text"><span class="sisterproject_text_prefix">Dílo </span><span class="sisterproject_text_target"><a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Bible_kralick%C3%A1/Daniel" class="extiw" title="s:Bible kralická/Daniel">Bible kralická/Daniel</a></span><span class="sisterproject_text_suffix"> ve Wikizdrojích</span></span></span></li></ul> <div class="navbox noprint" title="Starý zákon"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <span class="navbox-titletext"><a href="/wiki/Bible" title="Bible">Bible</a> – <a href="/wiki/Star%C3%BD_z%C3%A1kon" title="Starý zákon">Starý zákon</a></span> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-list navbox-odd hlist" colspan="2"> <div> <ul><li><a href="/wiki/Genesis" title="Genesis">Genesis</a></li> <li><a href="/wiki/Exodus" title="Exodus">Exodus</a></li> <li><a href="/wiki/Leviticus" title="Leviticus">Leviticus</a></li> <li><a href="/wiki/Numeri" title="Numeri">Numeri</a></li> <li><a href="/wiki/Deuteronomium" title="Deuteronomium">Deuteronomium</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Jozue" title="Kniha Jozue">Jozue</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Soudc%C5%AF" title="Kniha Soudců">Soudců</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_R%C3%BAt" title="Kniha Rút">Rút</a></li> <li><a href="/wiki/1._kniha_Samuelova" title="1. kniha Samuelova">1. Samuelova</a></li> <li><a href="/wiki/2._kniha_Samuelova" title="2. kniha Samuelova">2. Samuelova</a></li> <li><a href="/wiki/1._kniha_kr%C3%A1lovsk%C3%A1" title="1. kniha královská">1. Královská</a></li> <li><a href="/wiki/2._kniha_kr%C3%A1lovsk%C3%A1" title="2. kniha královská">2. Královská</a></li> <li><a href="/wiki/Knihy_kronik" title="Knihy kronik">1. Paralipomenon</a></li> <li><a href="/wiki/Knihy_kronik" title="Knihy kronik">2. Paralipomenon</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Ezdr%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Ezdráš">Ezdráš</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Nehemj%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Nehemjáš">Nehemjáš</a></li> <li><a href="/wiki/1._kniha_Makabejsk%C3%A1" title="1. kniha Makabejská">1. Makabejská</a><sup>*</sup></li> <li><a href="/wiki/2._kniha_Makabejsk%C3%A1" title="2. kniha Makabejská">2. Makabejská</a><sup>*</sup></li> <li><a href="/wiki/Kniha_T%C3%B3bij%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Tóbijáš">Tóbijáš</a><sup>*</sup></li> <li><a href="/wiki/Kniha_J%C3%BAdit" title="Kniha Júdit">Júdit</a><sup>*</sup></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Ester" title="Kniha Ester">Ester</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_J%C3%B3b" title="Kniha Jób">Jób</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_%C5%BEalm%C5%AF" title="Kniha žalmů">Žalmy</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD" title="Kniha přísloví">Přísloví</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Kazatel" title="Kniha Kazatel">Kazatel</a></li> <li><a href="/wiki/P%C3%ADse%C5%88_p%C3%ADsn%C3%AD" title="Píseň písní">Píseň písní</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Moudrosti" title="Kniha Moudrosti">Moudrost</a><sup>*</sup></li> <li><a href="/wiki/S%C3%ADrachovec" title="Sírachovec">Sírachovec</a><sup>*</sup></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Izaj%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Izajáš">Izajáš</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Jeremj%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Jeremjáš">Jeremjáš</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Pl%C3%A1%C4%8D" title="Kniha Pláč">Pláč Jeremjášův</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_B%C3%A1ruch" title="Kniha Báruch">Báruch</a><sup>*</sup></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Ezechiel" title="Kniha Ezechiel">Ezechiel</a></li> <li><a class="mw-selflink selflink">Daniel</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Oze%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Ozeáš">Ozeáš</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_J%C3%B3el" title="Kniha Jóel">Jóel</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_%C3%81mos" title="Kniha Ámos">Ámos</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Abdij%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Abdijáš">Abdijáš</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Jon%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Jonáš">Jonáš</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Miche%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Micheáš">Micheáš</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Nahum" title="Kniha Nahum">Nahum</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Abakuk" title="Kniha Abakuk">Abakuk</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Sofonj%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Sofonjáš">Sofonjáš</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Ageus" title="Kniha Ageus">Ageus</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Zacharj%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Zacharjáš">Zacharjáš</a></li> <li><a href="/wiki/Kniha_Malachi%C3%A1%C5%A1" title="Kniha Malachiáš">Malachiáš</a></li></ul></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="2">Knihy označené * jsou <i><a href="/wiki/Deuterokanonick%C3%BD_spis" title="Deuterokanonický spis">deuterokanonické</a></i> – <a href="/wiki/Judaismus" title="Judaismus">židé</a> a <a href="/wiki/Protestantismus" title="Protestantismus">protestantské</a> církve je neuznávají za součást <a href="/wiki/Biblick%C3%BD_k%C3%A1non" title="Biblický kánon">kánonu</a></td></tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q80115#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q80115#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <span class="mw-valign-text-top" typeof="mw:File/Frameless"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q80115#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></span></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><span class="nowrap"><a href="/wiki/BIBSYS" title="BIBSYS">BIBSYS</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://authority.bibsys.no/authority/rest/authorities/html/90551763">90551763</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb12065388z">cb12065388z</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb12065388z">(data)</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Katalog_jmen_a_n%C3%A1zv%C5%AF_d%C4%9Bl_Katal%C3%A1nska" title="Katalog jmen a názvů děl Katalánska">CANTIC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://cantic.bnc.cat/registre/981058512461106706">981058512461106706</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4011013-8">4011013-8</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n79007066">n79007066</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Řecká národní knihovna">NLG</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.nlg.gr/cgi-bin/koha/opac-authoritiesdetail.pl?authid=280074">280074</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nli.org.il/en/authorities/987007286492705171">987007286492705171</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_a_univerzitn%C3%AD_knihovna_v_Z%C3%A1h%C5%99ebu" title="Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu">NSK</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://katalog.nsk.hr/F/?func=direct&doc_number=000203133&local_base=nsk10">000203133</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">PLWABN</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/9810645945305606">9810645945305606</a></span>, <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/9810584458305606">9810584458305606</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Univerzitn%C3%AD_syst%C3%A9m_dokumentace" title="Univerzitní systém dokumentace">SUDOC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.idref.fr/028917251">028917251</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/174158777">174158777</a></span>, <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/177460782">177460782</a></span></span></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Bible" title="Portál:Bible">Bible</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?useformat=desktop&type=1x1&usesul3=0" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kniha_Daniel&oldid=24182693">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kniha_Daniel&oldid=24182693</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Knihy_Star%C3%A9ho_z%C3%A1kona" title="Kategorie:Knihy Starého zákona">Knihy Starého zákona</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Apokalyptick%C3%A1_literatura" title="Kategorie:Apokalyptická literatura">Apokalyptická literatura</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Zem%C4%9B_nen%C3%AD_na_Wikidatech" title="Kategorie:Údržba:Země není na Wikidatech">Údržba:Země není na Wikidatech</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Cita%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1ablona_s_nepojmenovan%C3%BDm_parametrem" title="Kategorie:Údržba:Citační šablona s nepojmenovaným parametrem">Údržba:Citační šablona s nepojmenovaným parametrem</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BIBSYS" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS">Monitoring:Články s identifikátorem BIBSYS</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CANTIC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC">Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLG" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLG">Monitoring:Články s identifikátorem NLG</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NSK" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NSK">Monitoring:Články s identifikátorem NSK</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PLWABN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN">Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_SUDOC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC">Monitoring:Články s identifikátorem SUDOC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 22. 8. 2024 v 09:34.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Kniha_Daniel&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-746fb5b8df-8lqbv","wgBackendResponseTime":171,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.278","walltime":"0.426","ppvisitednodes":{"value":2210,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":43362,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":12229,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":24,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":11,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":11067,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 327.520 1 -total"," 47.85% 156.726 1 Šablona:Infobox_-_kniha"," 46.64% 152.763 1 Šablona:Infobox"," 16.91% 55.384 1 Šablona:Autoritní_data"," 15.72% 51.493 1 Šablona:Obrázek_z_WD"," 9.80% 32.113 1 Šablona:WD_štítek"," 6.27% 20.544 10 Šablona:První_neprázdný"," 5.67% 18.572 1 Šablona:Commonscat"," 5.67% 18.561 9 Šablona:Citace_monografie"," 4.57% 14.981 1 Šablona:Wikizdroje"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.096","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":3188065,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.eqiad.main-6bbfcc6796-lclvk","timestamp":"20241209195814","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Kniha Daniel","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Kniha_Daniel","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q80115","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q80115","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2005-02-14T12:55:23Z","dateModified":"2024-08-22T08:34:54Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/1\/1b\/Daniel%27s_Answer_to_the_King%2C_by_Briton_Riviere%2C_GMIII_MCAG_1937_123-001.jpg","headline":"kniha Star\u00e9ho z\u00e1kona"}</script> </body> </html>