CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Germánská mytologie – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""],"wgDefaultDateFormat": "ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"3494344f-918c-460e-8cde-e4793098a8f2","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Germánská_mytologie","wgTitle":"Germánská mytologie","wgCurRevisionId":24517992,"wgRevisionId":24517992,"wgArticleId":648621,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články s rozpory","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem LNB","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN","Údržba:Články s referencemi k verifikaci","Germánská mytologie"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel": "wikitext","wgRelevantPageName":"Germánská_mytologie","wgRelevantArticleId":648621,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":50000,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q5551960","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true, "wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses", "ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.18"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b1/R%C3%B6kstenen_1.JPG"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1600"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/R%C3%B6kstenen_1.JPG/800px-R%C3%B6kstenen_1.JPG"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="1067"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/R%C3%B6kstenen_1.JPG/640px-R%C3%B6kstenen_1.JPG"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="853"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Germánská mytologie – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Germánská_mytologie rootpage-Germánská_mytologie skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" title="Hlavní menu" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-menu mw-ui-icon-wikimedia-menu"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Hlavní menu</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z"><span>Hlavní strana</span></a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc"><span>Nápověda</span></a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních"><span>Potřebuji pomoc</span></a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii"><span>Nejlepší články</span></a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x"><span>Náhodný článek</span></a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r"><span>Poslední změny</span></a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat"><span>Komunitní portál</span></a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum"><span>Pod lípou</span></a></li><li id="n-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky"><span>Speciální stránky</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <span class="mw-logo-container skin-invert"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </span> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-appearance mw-ui-icon-wikimedia-appearance"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Vzhled</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs" class=""><span>Podpořte Wikipedii</span></a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Germ%C3%A1nsk%C3%A1+mytologie" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class=""><span>Vytvoření účtu</span></a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Germ%C3%A1nsk%C3%A1+mytologie" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class=""><span>Přihlášení</span></a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-ellipsis mw-ui-icon-wikimedia-ellipsis"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Osobní nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs"><span>Podpořte Wikipedii</span></a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Germ%C3%A1nsk%C3%A1+mytologie" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"><span class="vector-icon mw-ui-icon-userAdd mw-ui-icon-wikimedia-userAdd"></span> <span>Vytvoření účtu</span></a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Germ%C3%A1nsk%C3%A1+mytologie" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"><span class="vector-icon mw-ui-icon-logIn mw-ui-icon-wikimedia-logIn"></span> <span>Přihlášení</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování"><span>dozvědět se více</span></a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y"><span>Příspěvky</span></a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Nejstarší_prameny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Nejstarší_prameny"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1</span> <span>Nejstarší prameny</span> </div> </a> <ul id="toc-Nejstarší_prameny-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Památky_středověkého_písemnictví" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Památky_středověkého_písemnictví"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2</span> <span>Památky středověkého písemnictví</span> </div> </a> <ul id="toc-Památky_středověkého_písemnictví-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Bájesloví" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Bájesloví"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3</span> <span>Bájesloví</span> </div> </a> <ul id="toc-Bájesloví-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Kult" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Kult"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4</span> <span>Kult</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Kult-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Kult</span> </button> <ul id="toc-Kult-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Svatyně_a_atributy_bohů" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Svatyně_a_atributy_bohů"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1</span> <span>Svatyně a atributy bohů</span> </div> </a> <ul id="toc-Svatyně_a_atributy_bohů-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Náboženské_rituály" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Náboženské_rituály"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.2</span> <span>Náboženské rituály</span> </div> </a> <ul id="toc-Náboženské_rituály-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Christianizace_a_zánik_náboženství" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Christianizace_a_zánik_náboženství"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5</span> <span>Christianizace a zánik náboženství</span> </div> </a> <ul id="toc-Christianizace_a_zánik_náboženství-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Etymologie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Etymologie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6</span> <span>Etymologie</span> </div> </a> <ul id="toc-Etymologie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkaz_germánských_mýtů" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkaz_germánských_mýtů"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7</span> <span>Odkaz germánských mýtů</span> </div> </a> <ul id="toc-Odkaz_germánských_mýtů-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8</span> <span>Odkazy</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Odkazy</span> </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.1</span> <span>Poznámky</span> </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.2</span> <span>Reference</span> </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.3</span> <span>Literatura</span> </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Prameny" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Prameny"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.3.1</span> <span>Prameny</span> </div> </a> <ul id="toc-Prameny-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Bibliografie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Bibliografie"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.3.2</span> <span>Bibliografie</span> </div> </a> <ul id="toc-Bibliografie-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8.4</span> <span>Externí odkazy</span> </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" title="Obsah" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading"><span class="mw-page-title-main">Germánská mytologie</span></h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 35 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-35" aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-language-progressive mw-ui-icon-wikimedia-language-progressive"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">35 jazyků</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Germaanse_mitologie" title="Germaanse mitologie – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Germaanse mitologie" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target"><span>Afrikaans</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A3%D8%B3%D8%A7%D8%B7%D9%8A%D8%B1_%D8%AC%D8%B1%D9%85%D8%A7%D9%86%D9%8A%D8%A9" title="أساطير جرمانية – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="أساطير جرمانية" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target"><span>العربية</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Mitolox%C3%ADa_xermana" title="Mitoloxía xermana – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Mitoloxía xermana" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target"><span>Asturianu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Mitologia_germ%C3%A0nica" title="Mitologia germànica – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Mitologia germànica" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target"><span>Català</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Germanische_Mythologie" title="Germanische Mythologie – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Germanische Mythologie" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target"><span>Deutsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%93%CE%B5%CF%81%CE%BC%CE%B1%CE%BD%CE%B9%CE%BA%CE%AE_%CE%BC%CF%85%CE%B8%CE%BF%CE%BB%CE%BF%CE%B3%CE%AF%CE%B1" title="Γερμανική μυθολογία – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Γερμανική μυθολογία" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Ελληνικά</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Germanic_mythology" title="Germanic mythology – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Germanic mythology" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target"><span>English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Mitolog%C3%ADa_germana" title="Mitología germana – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Mitología germana" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target"><span>Español</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Germaani_m%C3%BCtoloogia" title="Germaani mütoloogia – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Germaani mütoloogia" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target"><span>Eesti</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Germaniar_mitologia" title="Germaniar mitologia – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Germaniar mitologia" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Euskara</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Germaaninen_mytologia" title="Germaaninen mytologia – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Germaaninen mytologia" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target"><span>Suomi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Mythologie_germanique" title="Mythologie germanique – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Mythologie germanique" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target"><span>Français</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Germaanske_mytology" title="Germaanske mytology – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Germaanske mytology" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target"><span>Frysk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Mitolox%C3%ADa_xerm%C3%A1nica" title="Mitoloxía xermánica – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Mitoloxía xermánica" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target"><span>Galego</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%9E%D7%99%D7%AA%D7%95%D7%9C%D7%95%D7%92%D7%99%D7%94_%D7%92%D7%A8%D7%9E%D7%90%D7%A0%D7%99%D7%AA" title="מיתולוגיה גרמאנית – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="מיתולוגיה גרמאנית" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target"><span>עברית</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Mitologi_Jermanik" title="Mitologi Jermanik – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Mitologi Jermanik" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Indonesia</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%B2%E3%83%AB%E3%83%9E%E3%83%B3%E7%A5%9E%E8%A9%B1" title="ゲルマン神話 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="ゲルマン神話" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target"><span>日本語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EA%B2%8C%EB%A5%B4%EB%A7%8C_%EC%8B%A0%ED%99%94" title="게르만 신화 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="게르만 신화" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target"><span>한국어</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/M%C3%AEtolojiya_german%C3%AE" title="Mîtolojiya germanî – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Mîtolojiya germanî" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target"><span>Kurdî</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Mitolojia_germanica_antica" title="Mitolojia germanica antica – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Mitolojia germanica antica" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target"><span>Lingua Franca Nova</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/German%C5%B3_mitologija" title="Germanų mitologija – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Germanų mitologija" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target"><span>Lietuvių</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds-nl mw-list-item"><a href="https://nds-nl.wikipedia.org/wiki/Germaanse_mythologie" title="Germaanse mythologie – dolnosaština" lang="nds-NL" hreflang="nds-NL" data-title="Germaanse mythologie" data-language-autonym="Nedersaksies" data-language-local-name="dolnosaština" class="interlanguage-link-target"><span>Nedersaksies</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Germaanse_mythologie" title="Germaanse mythologie – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Germaanse mythologie" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target"><span>Nederlands</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Germansk_mytologi" title="Germansk mytologi – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Germansk mytologi" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk bokmål</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Mitologia_germa%C5%84ska" title="Mitologia germańska – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Mitologia germańska" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target"><span>Polski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Mitologia_n%C3%B3rdica#Adoração_germânica" title="Mitologia nórdica – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Mitologia nórdica" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target"><span>Português</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%BC%D0%B8%D1%84%D0%BE%D0%BB%D0%BE%D0%B3%D0%B8%D1%8F" title="Германская мифология – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Германская мифология" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target"><span>Русский</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Germanic_meethologie" title="Germanic meethologie – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Germanic meethologie" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target"><span>Scots</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Germanska_mitologija" title="Germanska mitologija – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Germanska mitologija" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenščina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B0_%D0%BC%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%BE%D0%B3%D0%B8%D1%98%D0%B0" title="Германска митологија – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Германска митологија" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Српски / srpski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv badge-Q70893996 mw-list-item" title=""><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Germansk_mytologi" title="Germansk mytologi – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Germansk mytologi" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target"><span>Svenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Mitolohiyang_Hermaniko" title="Mitolohiyang Hermaniko – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Mitolohiyang Hermaniko" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target"><span>Tagalog</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk badge-Q70893996 mw-list-item" title=""><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B5%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%81%D1%8C%D0%BA%D0%B0_%D0%BC%D1%96%D1%84%D0%BE%D0%BB%D0%BE%D0%B3%D1%96%D1%8F" title="Германська міфологія – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Германська міфологія" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target"><span>Українська</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vls mw-list-item"><a href="https://vls.wikipedia.org/wiki/Germoansche_mythologie" title="Germoansche mythologie – vlámština (západní)" lang="vls" hreflang="vls" data-title="Germoansche mythologie" data-language-autonym="West-Vlams" data-language-local-name="vlámština (západní)" class="interlanguage-link-target"><span>West-Vlams</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/German_s%C3%AEn-%C5%8De" title="German sîn-ōe – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="German sîn-ōe" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target"><span>閩南語 / Bân-lâm-gú</span></a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><span class="wb-langlinks-edit wb-langlinks-link"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q5551960#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></span></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c"><span>Článek</span></a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">čeština</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">Nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=history"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j"><span>Odkazuje sem</span></a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k"><span>Související změny</span></a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u"><span>Načíst soubor</span></a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&oldid=24517992" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky"><span>Trvalý odkaz</span></a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=info" title="Více informací o této stránce"><span>Informace o stránce</span></a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&id=24517992&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku"><span>Citovat stránku</span></a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FGerm%25C3%25A1nsk%25C3%25A1_mytologie"><span>Získat zkrácené URL</span></a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FGerm%25C3%25A1nsk%25C3%25A1_mytologie"><span>Stáhnout QR kód</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Germ%C3%A1nsk%C3%A1+mytologie"><span>Vytvořit knihu</span></a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=show-download-screen"><span>Stáhnout jako PDF</span></a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p"><span>Verze k tisku</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Germanic_mythology" hreflang="en"><span>Wikimedia Commons</span></a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q5551960" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g"><span>Položka Wikidat</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:R%C3%B6kstenen_1.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/R%C3%B6kstenen_1.JPG/200px-R%C3%B6kstenen_1.JPG" decoding="async" width="200" height="267" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/R%C3%B6kstenen_1.JPG/300px-R%C3%B6kstenen_1.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/R%C3%B6kstenen_1.JPG/400px-R%C3%B6kstenen_1.JPG 2x" data-file-width="960" data-file-height="1280" /></a><figcaption>Runový kámen pocházející ze švédského Röku v Östergötlandu. Jeho původ je datován do 9. století a odkazuje nejen na ztracené germánské legendy z období <a href="/wiki/St%C4%9Bhov%C3%A1n%C3%AD_n%C3%A1rod%C5%AF" title="Stěhování národů">stěhování národů</a>, ale i na příběhy ze <a href="/wiki/Seversk%C3%A1_mytologie" title="Severská mytologie">severské mytologie</a></figcaption></figure><p><b>Germánská mytologie</b> je bájesloví <a href="/wiki/Germ%C3%A1ni" title="Germáni">germánských kmenů</a>, které lze charakterizovat jako patriarchální <a href="/wiki/Polyteismus" title="Polyteismus">polyteismus</a><sup id="cite_ref-slovník_naučný,_24_1-0" class="reference"><a href="#cite_note-slovník_naučný,_24-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> s archaickými prvky <a href="/wiki/Totemismus" title="Totemismus">totemismu</a>, uctíváním přírodních jevů a s magickými obřady vycházejícími z <a href="/wiki/Animismus" title="Animismus">animistických</a> představ.<sup id="cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_39_2-0" class="reference"><a href="#cite_note-Waldhauser,_Košnar,_39-2"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> S postupující společenskou diferenciací se jeho ústředním motivem stalo líčení vzniku a zániku světa, bojů bohů s obry a osudů dvou božských rodů – <a href="/wiki/%C3%81sov%C3%A9" title="Ásové">ásů</a> a <a href="/wiki/Vanov%C3%A9" title="Vanové">vanů</a>.<sup id="cite_ref-3" class="reference"><a href="#cite_note-3"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Původně měly mytologické představy jednotlivých kmenů některé společné rysy, avšak pod vlivem křesťanství se vyvíjely rozdílně.<sup id="cite_ref-4" class="reference"><a href="#cite_note-4"><span class="cite-bracket">[</span>4<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Do dnešních dnů se dochoval pouze nepatrný zlomek těchto pověstí a prameny k nim pochází převážně z pera severogermánských obyvatel středověké Skandinávie.<sup id="cite_ref-5" class="reference"><a href="#cite_note-5"><span class="cite-bracket">[</span>5<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Mezi klíčová díla v tomto směru patří rukopisy <i>Codex regius</i> a prozaická <i><a href="/wiki/Edda" title="Edda">Edda</a></i>, dnes známé jako <i>Starší</i> a <i>Mladší Edda</i>.<sup id="cite_ref-6" class="reference"><a href="#cite_note-6"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Původně postavy bohů personifikovaly přírodní síly, roční období atd., s postupem času však vznikl obsáhlý hierarchicky uspořádaný panteon, o němž germánský lid získával povědomí díky ústní slovesnosti, především pak z písní <a href="/wiki/Skald" title="Skald">skaldů</a>.<sup id="cite_ref-slovník_naučný,_24_1-1" class="reference"><a href="#cite_note-slovník_naučný,_24-1"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Tyto báje a ságy však nebyly a dodnes nejsou tak populární jako <a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A1_mytologie" title="Řecká mytologie">mýty Řeků</a> nebo <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm" title="Starověký Řím">Římanů</a>,<sup id="cite_ref-7" class="reference"><a href="#cite_note-7"><span class="cite-bracket">[</span>7<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> přesto z jejich obsahu čerpalo množství umělců, kteří se postarali o jejich popularizaci i v moderním světě. Nicméně v průběhu <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a> bylo germánské náboženství zneužito pro politické účely, kvůli čemuž zůstalo na téměř dvě desetiletí tabuizováno. Teprve odborné studie vydané v 60. letech 20. století byly základem pro nezkreslený a ideologie prostý historický výzkum.<sup id="cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_9_8-0" class="reference"><a href="#cite_note-Spáčilová,_Wolfová,_9-8"><span class="cite-bracket">[</span>8<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Kromě samotného bájesloví termín germánská mytologie označuje vědu, která se zabývá obsahem a původem mýtů a zkoumá náboženské tradice germánských kmenů v předkřesťanské Evropě. Ačkoli informace o kultu a rituálech spojených s náboženskými obřady nejsou příliš známé, lze si o nich dnes díky archeologickým nálezům a ojedinělým písemným pramenům učinit určitou představu.<sup id="cite_ref-9" class="reference"><a href="#cite_note-9"><span class="cite-bracket">[</span>9<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Nejstarší_prameny"><span id="Nejstar.C5.A1.C3.AD_prameny"></span>Nejstarší prameny</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Nejstarší prameny" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Nejstarší prameny"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Trundholm.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Trundholm.jpg/220px-Trundholm.jpg" decoding="async" width="220" height="148" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Trundholm.jpg/330px-Trundholm.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Trundholm.jpg 2x" data-file-width="430" data-file-height="290" /></a><figcaption>Sluneční vůz z Trundholmu, artefakt, který je tradičně považován za jednu z nejstarších památek spjatých s raným germánským náboženským kultem</figcaption></figure><p>Informace o germánské mytologii z předkřesťanské Evropy jsou pro detailnější výzkum velmi nedostačující. První náznaky o ní spadají do <a href="/wiki/Doba_bronzov%C3%A1" title="Doba bronzová">doby bronzové</a><sup id="cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_16_10-0" class="reference"><a href="#cite_note-Spáčilová,_Wolfová,_16-10"><span class="cite-bracket">[</span>10<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> a za nejstarší památku z tohoto období je tradičně považován artefakt nazvaný sluneční vůz z Trundholmu, nalezený v močálech <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">dánského</a> Seelandu. Jde o 57 cm dlouhý zlatým plechem potažený kultovní vůz, který představuje sluneční kotouč, v němž je zapřažený kůň. Tyto relikvie lidé pravděpodobně tahali přes pole, aby získali od bohů požehnání pro bohatou úrodu.<sup id="cite_ref-Germánská_mytologie,_19_11-0" class="reference"><a href="#cite_note-Germánská_mytologie,_19-11"><span class="cite-bracket">[</span>11<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ze skalních kreseb z téhož období lze soudit na kouzla plodnosti a kult slunce.<sup id="cite_ref-Svetove_mytologie,_218_12-0" class="reference"><a href="#cite_note-Svetove_mytologie,_218-12"><span class="cite-bracket">[</span>12<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Další pramen vědomostí lze nalézt v dílech antických autorů. Jako první se o germánském náboženství zmiňuje římský vojevůdce <a href="/wiki/Julius_Caesar" title="Julius Caesar">Gaius Julius Caesar</a> v 1. století př. n. l. ve svých <i><a href="/wiki/Z%C3%A1pisky_o_v%C3%A1lce_galsk%C3%A9" title="Zápisky o válce galské">Zápiscích o válce galské</a></i>. Zde uvádí, že Germáni na rozdíl od <a href="/wiki/Keltov%C3%A9" title="Keltové">Keltů</a> <i>nemají ani druidy, aby se starali o bohoslužbu, ani nepřikládají váhy obětem. Za bohy mají jen ty, které vidí a kteří jim zřejmě jsou na prospěch, Slunce, Oheň, Měsíc; ostatní neznají ani z doslechu</i>.<sup id="cite_ref-13" class="reference"><a href="#cite_note-13"><span class="cite-bracket">[</span>13<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Caesarův nástin je komplexně nejstarším souvislým popisem germánské společnosti, přesto je nutno vzít v úvahu, že poznal jen malou část Germánie, zahrnující Porýní a krajinu na východ od něj.<sup id="cite_ref-14" class="reference"><a href="#cite_note-14"><span class="cite-bracket">[</span>14<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Podrobnější zprávy zaznamenal římský dějepisec <a href="/wiki/Tacitus" title="Tacitus">Tacitus</a> kolem roku 100 n. l. ve spisu <i>O původu a poloze Germánů</i>, nazývaném zkráceně <i>Germánie</i>. Jelikož přenášel římskou realitu na germánské poměry jsou i germánská božstva označena latinskými jmény na základě shodných vlastností a kompetencí. <a href="/wiki/Merkur_(mytologie)" title="Merkur (mytologie)">Merkur</a> = <a href="/wiki/T%C3%BDr" title="Týr">Týr</a>, tedy Teiwaz; <a href="/wiki/Mars_(mytologie)" title="Mars (mytologie)">Mars</a> = Wotan, tedy <a href="/wiki/%C3%93din" title="Ódin">Ódin</a>; <a href="/wiki/H%C3%A9rakl%C3%A9s" title="Héraklés">Herkules</a> = Donar, tedy <a href="/wiki/Th%C3%B3r" title="Thór">Thór</a> atd.<sup id="cite_ref-Vlčková,_16_15-0" class="reference"><a href="#cite_note-Vlčková,_16-15"><span class="cite-bracket">[</span>15<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup>[<a href="/wiki/Wikipedie:Rozpor" title="Wikipedie:Rozpor"><span title="snad všude se uvádí Mercuriem Tacitus myslí Wotana, čemuž odpovídá i středa=dies Mercurii=Wednesday">rozpor</span></a>]</sup><sup>[<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Verifikovat" title="Šablona:Verifikovat">verifikovat</a>]</sup> </p> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; color: inherit; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Z bohů ctí nejvíce Mercuria a považují za bohulibé přinášet mu o určitých svátcích i lidské oběti. Hercula a Marta usmiřují dovolenými oběťmi, totiž oběťmi zvířecími. Část Suebů obětuje i Ísidě. Nepodařilo se mi zjistit, kde je příčina a původ tohoto cizího kultu, jen náboženský symbol v podobě liburnské lodi nás poučuje, že jde o víru dovezenou. Jinak neodpovídá jejich představě o velikosti nebešťanů, že by měli bohy zavírat mezi čtyřmi stěnami a zobrazovat je čímkoli podobné lidem. Zasvěcují jim háje a hvozdy a jmény bohů označují onu tajemnou bytost, kterou jim umožňuje vnímat jen jejich nábožná úcta. </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Tacitus<sup id="cite_ref-16" class="reference"><a href="#cite_note-16"><span class="cite-bracket">[</span>16<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></cite> </td></tr></tbody></table> <p>Z Tacitova díla jsou známy i jiná jména kmenových božstev; u <a href="/wiki/Fr%C3%ADsko" title="Frísko">Frísů</a> to byli Fosite a Baduhenna, v Porýní Negalennia, u Marsů Tanfana, u Nahanarvalů božští blíženci Alkové atd.<sup id="cite_ref-Svetove_mytologie,_218_12-1" class="reference"><a href="#cite_note-Svetove_mytologie,_218-12"><span class="cite-bracket">[</span>12<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Dalším zdrojem informací, který se zachoval z období před nástupem křesťanství, byly nepříliš obsáhlé <a href="/wiki/Runy" title="Runy">runové</a> nápisy Anglosasů a Skandinávců.<sup id="cite_ref-Germánská_mytologie,_19_11-1" class="reference"><a href="#cite_note-Germánská_mytologie,_19-11"><span class="cite-bracket">[</span>11<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Nejstarší datované runy pochází z druhé poloviny 2. století našeho letopočtu.<sup id="cite_ref-18" class="reference"><a href="#cite_note-18"><span class="cite-bracket">[</span>pozn. 1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> a podle germánských ság je lidem daroval bůh Ódin. Písmo nesloužilo pouze k účelům profánním, ale i k provozování magie. Značky germáni vyrývali například do dřevěných hůlek, kde byly pro zvýšení účinku zabarvované krví nebo si je vpisovali na zápěstí. Některé <a href="/wiki/Runov%C3%BD_k%C3%A1men" title="Runový kámen">runové kameny</a> sloužily jako náhrobky a magické formule chránily poslední místo odpočinku zesnulého.<sup id="cite_ref-19" class="reference"><a href="#cite_note-19"><span class="cite-bracket">[</span>18<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Památky_středověkého_písemnictví"><span id="Pam.C3.A1tky_st.C5.99edov.C4.9Bk.C3.A9ho_p.C3.ADsemnictv.C3.AD"></span>Památky středověkého písemnictví</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Památky středověkého písemnictví" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Památky středověkého písemnictví"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:A_copy_of_the_Thor%27s_hammer_from_Sk%C3%A5ne_-_Nachbildung_des_Thorshammers_von_Sk%C3%A5ne_02.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/A_copy_of_the_Thor%27s_hammer_from_Sk%C3%A5ne_-_Nachbildung_des_Thorshammers_von_Sk%C3%A5ne_02.jpg/180px-A_copy_of_the_Thor%27s_hammer_from_Sk%C3%A5ne_-_Nachbildung_des_Thorshammers_von_Sk%C3%A5ne_02.jpg" decoding="async" width="180" height="194" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/A_copy_of_the_Thor%27s_hammer_from_Sk%C3%A5ne_-_Nachbildung_des_Thorshammers_von_Sk%C3%A5ne_02.jpg/270px-A_copy_of_the_Thor%27s_hammer_from_Sk%C3%A5ne_-_Nachbildung_des_Thorshammers_von_Sk%C3%A5ne_02.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/A_copy_of_the_Thor%27s_hammer_from_Sk%C3%A5ne_-_Nachbildung_des_Thorshammers_von_Sk%C3%A5ne_02.jpg/360px-A_copy_of_the_Thor%27s_hammer_from_Sk%C3%A5ne_-_Nachbildung_des_Thorshammers_von_Sk%C3%A5ne_02.jpg 2x" data-file-width="407" data-file-height="439" /></a><figcaption>Amulet ve tvaru Thórova kladiva. Tyto šperky ze zlata a stříbra byly nalezeny v mnoha germánských hrobech, což dokládá, že kladivu byl přisuzován velký význam. Většina talismanů pochází z 10. století a některé měřily sotva 2 cm<sup id="cite_ref-20" class="reference"><a href="#cite_note-20"><span class="cite-bracket">[</span>19<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></figcaption></figure><p>Klíčovou se pro poznání germánské (resp. severogermánské) mytologie stala středověká severská literatura, původem především z <a href="/wiki/Island" title="Island">Islandu</a>, <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norska</a> a <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánska</a>.<sup id="cite_ref-Vlčková,_16_15-1" class="reference"><a href="#cite_note-Vlčková,_16-15"><span class="cite-bracket">[</span>15<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V předkřesťanské době se hrdinské a mytologické písně dostávaly do povědomí germánského obyvatelstva zejména díky ústní lidové slovesnosti a písním skaldů. Literární památky se dochovaly teprve s příchodem křesťanské písemné kultury na pergamenu,<sup id="cite_ref-21" class="reference"><a href="#cite_note-21"><span class="cite-bracket">[</span>20<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> přičemž většina těchto písemných záznamů byla sepsána učenci v období vrcholného středověku. Základní pramenem, jenž skýtá nejdůležitější informace o germánské kosmogonii a panteonu je soustředěn v anonymním díle z 13. století nazvaném <i>Codex Regius</i>, později pak <i>Starší Edda</i>. Tato práce byla nalezena biskupem Sweinssonem v roce 1643 a její autorství bylo původně připisováno islandskému učenci a historiografovi Saemundovi Moudrému (1056–1133). Zpěvy, které rukopis obsahuje, jsou pravděpodobně o několik století starší než dílo samotné a nejspíš pochází z různých období.<sup id="cite_ref-Světové_myt,_219_22-0" class="reference"><a href="#cite_note-Světové_myt,_219-22"><span class="cite-bracket">[</span>21<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Dalším literárním počinem, který skýtá ucelené vědomosti o světě germánských bohů, je dílo islandského velmože, politika a dějepisce <a href="/wiki/Snorri_Sturluson" title="Snorri Sturluson">Snorriho Sturlusona</a> známé pod názvem <i>Mladší Edda</i>. Obě literární práce jsou sice poznamenány křesťanským vlivem,<sup id="cite_ref-Světové_myt,_219_22-1" class="reference"><a href="#cite_note-Světové_myt,_219-22"><span class="cite-bracket">[</span>21<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> přesto se staly nejdůležitějším pramenem zkoumání komparativních studií o germánské mytologii obecně, neboť neexistuje žádný další písemný doklad o mýtech jiných germánských skupin.<sup id="cite_ref-23" class="reference"><a href="#cite_note-23"><span class="cite-bracket">[</span>22<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Součástí obsahu <i>Edd</i> jsou i bohatýrské písně, v nichž vedle smrtelníků vystupují také hrdinové božského původu. Nejvýznamnější z nich je cyklus o <i>Nibelunzích</i>, v němž lze nalézt odkazy na historické události i osobnosti. Z četných variant pověstí je básnicky nejhodnotnější text <i>Starší Eddy</i> a epická skladba <i>Der Nibelunge Not</i> zapsaná ve 12.–13. století v okolí <a href="/wiki/Pasov" title="Pasov">Pasova</a>. I přes skutečnost, že mezi oběma variantami jsou značné rozdíly, je patrné, že cyklus byl v hlavních rysech znám jak u severních tak u západních Germánů.<sup id="cite_ref-24" class="reference"><a href="#cite_note-24"><span class="cite-bracket">[</span>23<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Mezi další dochovanou památku anglosaské epiky patří příběh o <i><a href="/wiki/Beowulf" title="Beowulf">Beowulfovi</a></i>. Dílo bylo zapsáno v době, kdy obyvatelé konvertovali ke křesťanstvím a mísí se v něm pohanské i křesťanské prvky.<sup id="cite_ref-25" class="reference"><a href="#cite_note-25"><span class="cite-bracket">[</span>24<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Motivy severogermánského náboženství lze nalézt i v zachovalých islandských rodových románech, ságách a skandinávských kronikách.<sup id="cite_ref-26" class="reference"><a href="#cite_note-26"><span class="cite-bracket">[</span>25<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Za tzv. <i>nižší mytologii</i> jsou považovány pohádky, zejména <a href="/wiki/Brat%C5%99i_Grimmov%C3%A9" title="Bratři Grimmové">bratří Grimmů</a>, které velmi často čerpají motivy z bájných germánských pověstí; lze v nich nalézt obry, skřítky, trpaslíky i norny, obyčejně ztvárňované jako tři sudičky.<sup id="cite_ref-27" class="reference"><a href="#cite_note-27"><span class="cite-bracket">[</span>26<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Bájesloví"><span id="B.C3.A1jeslov.C3.AD"></span>Bájesloví</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Bájesloví" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Bájesloví"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Altunastenen_U_1161_(Ra%C3%A4-nr_Altuna_42-1)_Tors_fiskaf%C3%A4nge_0646.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Altunastenen_U_1161_%28Ra%C3%A4-nr_Altuna_42-1%29_Tors_fiskaf%C3%A4nge_0646.jpg/220px-Altunastenen_U_1161_%28Ra%C3%A4-nr_Altuna_42-1%29_Tors_fiskaf%C3%A4nge_0646.jpg" decoding="async" width="220" height="392" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Altunastenen_U_1161_%28Ra%C3%A4-nr_Altuna_42-1%29_Tors_fiskaf%C3%A4nge_0646.jpg/330px-Altunastenen_U_1161_%28Ra%C3%A4-nr_Altuna_42-1%29_Tors_fiskaf%C3%A4nge_0646.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Altunastenen_U_1161_%28Ra%C3%A4-nr_Altuna_42-1%29_Tors_fiskaf%C3%A4nge_0646.jpg/440px-Altunastenen_U_1161_%28Ra%C3%A4-nr_Altuna_42-1%29_Tors_fiskaf%C3%A4nge_0646.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="3648" /></a><figcaption>Thórův rybolov: dolní část výjevu z obrazového kamene z Altuny (Uppland) ve <a href="/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko" title="Švédsko">Švédsku</a>. Thor drží v pravé ruce kladivo <a href="/wiki/Mj%C3%B6llni" title="Mjöllni">Mjöllni</a>, v levé pak udici s volskou hlavou do níž se právě zakousl had <a href="/wiki/J%C3%B6rmungandr" title="Jörmungandr">Midgardsormr</a></figcaption></figure><p>Je velmi pravděpodobné, že od raných dob stál v čele germánského panteonu bůh Teiwaz, který v době svého primátu vládl nad válkou. Spolu s ním byl uctíván Donar, později známý jako Thór, jenž byl bohem hromu a patrně i oblohy. K nejstarším bohům patří také <a href="/wiki/Nj%C3%B6rd" title="Njörd">Njörd</a>, jeho syn <a href="/wiki/Frey" title="Frey">Frey</a> a dcera <a href="/wiki/Freya" title="Freya">Freya</a>, jíž náležel patronát nad láskou a manželstvím a jejíž moc se vztahovala i na zemřelé.<sup id="cite_ref-Todd,_99_28-0" class="reference"><a href="#cite_note-Todd,_99-28"><span class="cite-bracket">[</span>27<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Původní mýty jsou však prakticky neznámé a vycházet tedy lze pouze ze skandinávských Edd. Podle nich se germánští bohové dělili na dvě větve, ásy a vany. Někteří historikové náboženství se domnívají, že sdružují bohy různých etnických skupin či jsou toho názoru, že ásové byli bohy válečníků a vanové zemědělců.<sup id="cite_ref-29" class="reference"><a href="#cite_note-29"><span class="cite-bracket">[</span>28<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Původně spolu oba rody vedly válku, avšak rozpor, jehož příčina je neznámá, skončil slavnostním uzavřením míru. </p><p>Obrazem světa, který možná obsahuje velmi rané prvky náboženství, je představa obřího <a href="/wiki/Jasan" title="Jasan">jasanu</a> <a href="/wiki/Yggdrasil" title="Yggdrasil">Yggdrasilu</a>, jenž stojí uprostřed vesmíru a jehož větve se rozprostírají nad nebesy a zemí.<sup id="cite_ref-Todd,_99_28-1" class="reference"><a href="#cite_note-Todd,_99-28"><span class="cite-bracket">[</span>27<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Podle těchto představ má Yggdrasil tři kořeny, jeden zasahuje do světa lidí (<a href="/wiki/Midgard" title="Midgard">Midgard</a>), druhý do světa obrů (<a href="/wiki/J%C3%B6tunheim" title="Jötunheim">Jötunheim</a>) a třetí do říše zemřelých (<a href="/wiki/Hel" class="mw-disambig" title="Hel">Hel</a>). U jeho paty sídlí tři nejvyšší <a href="/wiki/Norny" title="Norny">norny</a>, Urd, bohyně minulosti, Verdandi, bohyně přítomnosti a Skuld, bohyně budoucnosti. Pramení zde i dvě studny, z nichž jedna náleží vodnímu démonovi jménem <a href="/wiki/M%C3%ADmi" title="Mími">Mímir</a>, druhá pak bohyni osudu Urd. Kořeny stromu hlodá had Nidhögg se svými dětmi a jeleni okusují jeho korunu. Kmen proto trouchniví, avšak aby neuschnl, zavlažují jej norny. U pramene v péči bohyně minulosti se schází <i><a href="/wiki/Thing" title="Thing">thing</a></i> bohů, kteří sídlí nad příbytky lidí. Ásové v <a href="/wiki/%C3%81sgard" title="Ásgard">Ásgardu</a>, vanové ve <a href="/wiki/Vanaheim" title="Vanaheim">Vanaheimu</a> (jeho lokace je nejasná).<sup id="cite_ref-30" class="reference"><a href="#cite_note-30"><span class="cite-bracket">[</span>29<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V Ásgardu se nachází Ódinovo sídlo, síň padlých, <a href="/wiki/Valhalla" title="Valhalla">Valhalla</a>. Zde <a href="/wiki/Valk%C3%BDra" title="Valkýra">valkýry</a> shromažďují všechny hrdiny, kteří našli smrt na bitevním poli. Lidé, kteří zemřeli v důsledku nemoci nebo stáří, odchází do říše bohyně <a href="/wiki/Hel_(bohyn%C4%9B)" title="Hel (bohyně)">Hel</a>. Utonulé k sobě v síti přitahuje bohyně Rán, manželka boha moří <a href="/wiki/Aegir" title="Aegir">Ägira</a>.<sup id="cite_ref-31" class="reference"><a href="#cite_note-31"><span class="cite-bracket">[</span>30<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ásgard je spojen se Midgardem duhovým mostem (<a href="/wiki/Bifr%C3%B6st" title="Bifröst">Bifröst</a>), kde nepřetržitě hlídkuje bůh <a href="/wiki/Heimdall" title="Heimdall">Heimdall</a>, který je připraven troubením na roh <a href="/w/index.php?title=Gjallahorn&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gjallahorn (stránka neexistuje)">Gjallahorn</a> ohlásit <a href="/wiki/Ragnar%C3%B6k" title="Ragnarök">Ragnarök</a>. Důležitou postavou germánské mytologie je potomek obrů <a href="/wiki/Loki" title="Loki">Loki</a>, který sice není pravým bohem, ale žije mezi ásy. Jeho rozporuplná osobnost zapříčinila mnoho událostí líčených v mýtech a někdy byl na straně bohů, jindy stál proti nim. S obryní <a href="/wiki/Angrboda" title="Angrboda">Angrbdou</a> měl tři potomky: hada <a href="/wiki/J%C3%B6rmungandr" title="Jörmungandr">Jörmungandra</a>, napůl živou a napůl mrtvou <a href="/wiki/Hel_(bohyn%C4%9B)" title="Hel (bohyně)">Hel</a> a obřího vlka <a href="/wiki/Fenrir" title="Fenrir">Fenrira</a>. Jelikož věštby prorokovaly jejich neblahou úlohu v osudu bohů, nechal Ódin všechny tři uvěznit.<sup id="cite_ref-32" class="reference"><a href="#cite_note-32"><span class="cite-bracket">[</span>31<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p> Součástí mytologických představ Germánů byla také bohatá <a href="/wiki/Kosmogonie" title="Kosmogonie">kosmogonie</a> a líčení zániku světa. O jeho zrození hovoří Edda v písni o Vaftrúdnim:</p><center> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; color: inherit; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Z Ymiho masa<br />je stvořena země<br />a z jeho kostí skály,<br />obloha z lebky<br />mrazivého obra<br />a z krve vlny vod.<br /> … <br />Mundilferi má jméno,<br />jenž zplodil měsíc<br />i jasné světlo slunce.<br />Po nebi kráčejí<br />každý den,<br />by lidem čítaly čas.<sup id="cite_ref-34" class="reference"><a href="#cite_note-34"><span class="cite-bracket">[</span>pozn. 2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Edda<sup id="cite_ref-35" class="reference"><a href="#cite_note-35"><span class="cite-bracket">[</span>33<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></cite> </td></tr></tbody></table></center> <figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Br_Olsen;185A,_Andreas.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/Br_Olsen%3B185A%2C_Andreas.jpg/150px-Br_Olsen%3B185A%2C_Andreas.jpg" decoding="async" width="150" height="181" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/Br_Olsen%3B185A%2C_Andreas.jpg/225px-Br_Olsen%3B185A%2C_Andreas.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/Br_Olsen%3B185A%2C_Andreas.jpg/300px-Br_Olsen%3B185A%2C_Andreas.jpg 2x" data-file-width="355" data-file-height="429" /></a><figcaption>Pamětní kámen v Andreasu na <a href="/wiki/Man_(ostrov)" title="Man (ostrov)">ostrově Man</a>. Na výjevu vpravo vlk <a href="/wiki/Fenrir" title="Fenrir">Fenrir</a> útočí na Ódina při Ragnaröku</figcaption></figure><p>Nevyhnutelnou součástí osudu bohů je Ragnarög, tedy poslední bitva, v jejímž důsledku dojde k zániku téměř celého lidstva i božského pokolení. Přestože se jej bohové snaží svými skutky oddálit, nejsou jejich opatření dostatečná a jejich osud je definitivní. Ragnarög ohlásí tři roky trvající, neobyčejně silná zima zvaná Fimbulvetr. Bude ji doprovázet doba, kdy budou zpřetrhány veškeré mezilidské svazky a lidé se budou vraždit bez ohledu na pokrevní příbuzenství.<sup id="cite_ref-36" class="reference"><a href="#cite_note-36"><span class="cite-bracket">[</span>34<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Obr Hrym vyjede na moře v lodi Naglafar, zhotovené z nehtů mrtvých mužů a dojde k osvobození dětí boha Lokiho. Vlk Fenrir pohltí boha Odina, avšak vzápětí bude zabit jeho synem Vídarem. Bůh Thor skolí hada Midgardsormra, po devíti krocích však bude zasažen jeho jedem a padne mrtev k zemi. Navzájem se usmrtí bůh Heimdal a Loki, stejně jako pes Garm a bůh Tyr. Obr <a href="/wiki/Surtr" title="Surtr">Surtr</a> zabije boha Freye a vše spálí svým plamenem. Slunce pozře vlk a hvězdy zhasnou.<sup id="cite_ref-Brøndsted,_209_37-0" class="reference"><a href="#cite_note-Brøndsted,_209-37"><span class="cite-bracket">[</span>35<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Podle názorů některých historiků líčení konce světa není starého germánského původu, ale vznikl vlivem křesťanské víry nebo kosmogonie jiných náboženství.<sup id="cite_ref-38" class="reference"><a href="#cite_note-38"><span class="cite-bracket">[</span>36<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Na pozadí Vědminy věštby a písně o Vaftrúdnim, které líčí jednotlivé události posledních okamžiků světa, lze vytušit symbol nástupu nového náboženství, jež nahradilo starou víru. Symbolika znovuzrození a zmrtvýchvstání je patrná zejména z vyvrcholení celé apokalypsy. Katastrofu přežijí dva lidé, Líf a Líftrasi, kteří dají vzniknout novému lidskému pokolení. Poslední bitvu přestane také několik bohů, k nimž se z posmrtné říše Helu připojí bohové Höd a <a href="/wiki/Baldr" title="Baldr">Baldr</a>. Motiv Baldra, od něhož má vzejít nový rod bohů a lidí, je patrně ohlasem křesťanského spasitele.<sup id="cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_40_39-0" class="reference"><a href="#cite_note-Waldhauser,_Košnar,_40-39"><span class="cite-bracket">[</span>37<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Dál bude existovat i slunce, neboť předtím než jej spolkne vlk, stačí zrodit dceru.<sup id="cite_ref-Brøndsted,_209_37-1" class="reference"><a href="#cite_note-Brøndsted,_209-37"><span class="cite-bracket">[</span>35<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-40" class="reference"><a href="#cite_note-40"><span class="cite-bracket">[</span>pozn. 3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Je zřejmé, že mimo severský svět germánská Evropa uctívala i řadu dalších lokálních bohů, kteří upadali do zapomnění se vznikem kmenových svazů. Historicky se však o těchto kultech a jejich mýtech lze dozvědět buď z nemnoha stop nebo jakékoliv informace chybí.<sup id="cite_ref-41" class="reference"><a href="#cite_note-41"><span class="cite-bracket">[</span>38<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Kult">Kult</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Kult" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Kult"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Svatyně_a_atributy_bohů"><span id="Svatyn.C4.9B_a_atributy_boh.C5.AF"></span>Svatyně a atributy bohů</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Svatyně a atributy bohů" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Svatyně a atributy bohů"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gosforth_Cross_Loki_and_Sigyn.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Gosforth_Cross_Loki_and_Sigyn.jpg/150px-Gosforth_Cross_Loki_and_Sigyn.jpg" decoding="async" width="150" height="312" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Gosforth_Cross_Loki_and_Sigyn.jpg/225px-Gosforth_Cross_Loki_and_Sigyn.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Gosforth_Cross_Loki_and_Sigyn.jpg/300px-Gosforth_Cross_Loki_and_Sigyn.jpg 2x" data-file-width="798" data-file-height="1659" /></a><figcaption>Výjev z tzv. gosfortského kříže: svázaný bůh Loki a jeho manželka <a href="/wiki/Sigyn" title="Sigyn">Sigyn</a></figcaption></figure><p>Caesar ve svých <i>Zápiscích</i> sděluje, že Germáni neznali kněžský stav, naproti tomu dějepisec Tacitus o půldruhého století později hovoří o velkém vlivu jejich kněží. Kultovními místy byly v té době posvátné háje, kde stály obětní oltáře.<sup id="cite_ref-42" class="reference"><a href="#cite_note-42"><span class="cite-bracket">[</span>39<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Atributy bohů se staly některé z totemových zvířat tradičně zobrazované v germánském umění (kanec, pták, býk, kůň).<sup id="cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_39_2-1" class="reference"><a href="#cite_note-Waldhauser,_Košnar,_39-2"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Kupříkladu kanec byl obvyklým symbolem plodnosti, mohl však zastávat i funkci strážce mrtvých. Ve <a href="/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Evropa" title="Střední Evropa">střední Evropě</a> byly nalezeny malé figurky, které ztvárňují skot a lze je opět spojit s kultem plodnosti, v tomto případě však není zřejmé nic určitého.<sup id="cite_ref-Todd,_99_28-2" class="reference"><a href="#cite_note-Todd,_99-28"><span class="cite-bracket">[</span>27<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Sochy božstev a jiných nadpřirozených bytostí jsou poměrně vzácné, a to v jakékoliv podobě. Votivní dary se ukládaly do pramenů, tůní, potoků i řek. Rozšířeným zvykem bylo také obětovat v bažinách a rašeliništích. Zejména tato místa jsou důležitým zdrojem poznatků pro výzkum germánského náboženství. Nejznámější votivní depoty pochází z Dánska (Ejsbøl, Illrelup, Nydam, Vimose, Tollund, Grauballe, Borremose) a <a href="/wiki/%C5%A0lesvicko-Hol%C5%A1t%C3%BDnsko" title="Šlesvicko-Holštýnsko">Šlesvicka-Holštýnska</a> (Possendorf, Oberdorla, Windeby). Nálezy dokládají, že na těchto obřadních místech se do bažin vhazovaly obětiny související se zemědělstvím (nářadí, keramika, hospodářská zvířata) nebo válečnictvím (stovky hrotů kopí a šípů, meče, štíty, nože, sekery, bronzové zbroje aj.). Nezřídka byly nalezeny i lidské oběti, přičemž některá těla zůstala působením kyselin dokonale mumifikovaná.<sup id="cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_40_39-1" class="reference"><a href="#cite_note-Waldhauser,_Košnar,_40-39"><span class="cite-bracket">[</span>37<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-43" class="reference"><a href="#cite_note-43"><span class="cite-bracket">[</span>40<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Jestliže Tacitus v 1. století dokládá, <i>že bohové ani zdmi svíráni ani lidskou postavou napodobováni býti nemohou</i>, toto neplatilo v severogermánských oblastech v dobách před příchodem křesťanství. Adam z Brém kolem roku <a href="/wiki/1070" title="1070">1070</a> popsal jednu z nejproslulejších svatyní <a href="/wiki/Vikingov%C3%A9" title="Vikingové">vikinské</a> éry, chrám ve <a href="/wiki/Uppsala" title="Uppsala">Staré Uppsale</a>. V té době byla svatyně jádrem tvrdého odporu proti novému náboženství a těšila se plnému rozkvětu. </p> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; color: inherit; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">V chrámu, zcela pokrytému zlatem, stojí tři sochy, vzývané lidem. Trůn nejmocnějšího z bohů, Thóra, je umístěn uprostřed síně a po jeho stranách lze spatřit Ódina a Freye. ... Tento lid také někdy povýší některého ze svého středu na boha a vzývá jej přisoudiv mu za vynikající činy nesmrtelnost. ... V blízkosti tohoto chrámu stojí ohromný strom, jehož větve, rozkládající se do veliké šíře, jsou stále zelené, v létě i v zimě; druh tohoto stromu nikdo nezná. Tam je i pramen, kde se konají oběti pohanů. Potopí-li do něho živého člověka a ten se již neobjeví, je to znamením, že se přání lidu vyplní. </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Adam z Brém<sup id="cite_ref-Brøndsted,_218_–_219_44-0" class="reference"><a href="#cite_note-Brøndsted,_218_–_219-44"><span class="cite-bracket">[</span>41<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></cite> </td></tr></tbody></table> <p>Oběti však vikingové nepřinášeli jen ásům a vanům, ale také nižším bytostem božského původu jménem <i>dísir</i> a <i>álfar</i>. Stvoření ženského pohlaví jmenované na prvním místě nebyly lidem vždy příznivě nakloněny a bylo nutno s nimi dobře vycházet neboť pečovaly o uctívání mrtvých, ochranu domu a úrodu polí. Álfar byli vzývaní jako ochranné božstvo (ne však bohové v pravém smyslu). K dalším neviditelným bytostem zdržujícím se v příbytcích patřili <i>vaettir</i>, malí <a href="/wiki/Troll_(seversk%C3%A1_mytologie)" title="Troll (severská mytologie)">trollové</a> a <a href="/wiki/Sk%C5%99%C3%ADtek_(mytologie)" title="Skřítek (mytologie)">šotci</a>; v jejich případech však nešlo o skutečné uctívání.<sup id="cite_ref-45" class="reference"><a href="#cite_note-45"><span class="cite-bracket">[</span>42<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Náboženské_rituály"><span id="N.C3.A1bo.C5.BEensk.C3.A9_ritu.C3.A1ly"></span>Náboženské rituály</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Náboženské rituály" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Náboženské rituály"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Small_Gallehus_horn_images.png" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Small_Gallehus_horn_images.png/150px-Small_Gallehus_horn_images.png" decoding="async" width="150" height="279" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Small_Gallehus_horn_images.png/225px-Small_Gallehus_horn_images.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Small_Gallehus_horn_images.png/300px-Small_Gallehus_horn_images.png 2x" data-file-width="700" data-file-height="1304" /></a><figcaption>Vyobrazení rytin na menším ze dvou zlatých rohů nalezených v dánském Gallehusu. Ani jeden z výrobků se nedochoval, k dispozici jsou pouze tyto rytiny, oba motivy však vykazují tematickou spojitost, jelikož některé postavy se vyskytují na obou ztracených artefaktech. Na zobrazeném rohu zanechal na sebe výrobce tento odkaz: „Já, Helewagast, syn Holtův, jsem vyrobil tento roh.“</figcaption></figure> <p>Náboženské obřady starých Germánů zůstávají ve svých podrobnostech opět velkou neznámou, avšak díky několika důležitým archeologickým nálezům a písemným pramenům lze získat určité povědomí. Tacius zevrubně popisuje kult bohyně <a href="/wiki/Nerthus" title="Nerthus">Nerthus</a> (bývá považována za ženskou podobu severogermánského boha <a href="/wiki/Nj%C3%B6rd" title="Njörd">Njörda</a>), jež byla ochránkyní kmenového svazu na sever od <a href="/wiki/Labe" title="Labe">Labe</a>. Příslušníci těchto kmenů se prý domnívali, že zasahuje do jejich záležitostí a občas je navštěvuje. <i>Na jednom ostrově v oceánu</i> prý stál zahalený kočár v majetku bohyně, jehož se směl dotknout pouze kněz. Když byl oslavován její svátek, byly do vozu zapřahány krávy a po celé zemi ustaly války a <i>všude panoval mír a hojnost</i>. Po skončení slavnosti byl kočár očištěn otroky, kteří byli posléze utopeni, aby neprozradili tajemství spjatá s obřadem.<sup id="cite_ref-46" class="reference"><a href="#cite_note-46"><span class="cite-bracket">[</span>43<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> K nejznámějším dochovaným památkám patří rytiny na dvou zlatých rozích pocházejících z 5. století nalezených v letech 1639 a 1734 v dánském Gallehusu. Výjevy, které jsou dodnes značně diskutabilní, patrně zobrazují cyklus náboženských svátků a k nim náležejících obřadů. Lze se domnívat, že jeden z rohů zobrazuje jarní a letní rituály, druhý pak zimní a podzimní.<sup id="cite_ref-47" class="reference"><a href="#cite_note-47"><span class="cite-bracket">[</span>44<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Adam z Brém mimo popisu chrámu ve staré Uppsale zaznamenal i formu zde prováděných obětí: </p> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; color: inherit; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Každého devátého roku se v Uppsale pak koná společná obětní slavnost všech švédských krajů; účasti na ní není nikdo zproštěn. ... Obětní obřad probíhá takto: od každého druhu živých bytostí mužského pohlaví je obětováno devět kusů. Jejich krví jsou usmiřováni bohové, těla však jsou pověšena v háji blízko svatyně. Tento háj považují pohané za posvátný, majíce každý strom za svatý pro smrt a rozklad obětí. ... Kromě lidských těl visí v tomto háji též psi a koně a jeden křesťan mi vyprávěl, že tam spatřil 72 těl mrtvých obětí. Zpěvy zpívané během této obětní slavnosti jsou ostatně prý velice nemravné, pročež je lépe o nich pomlčeti. </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Adam z Brém<sup id="cite_ref-Brøndsted,_218_–_219_44-1" class="reference"><a href="#cite_note-Brøndsted,_218_–_219-44"><span class="cite-bracket">[</span>41<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></cite> </td></tr></tbody></table><p> K náboženské praxi předkřesťanských Germánů se velkou měrou řadilo i věštění, tedy interpretace zpráv od bohů a ti, kdo toto umění praktikovali, požívali mezi svým lidem značné úcty.<sup id="cite_ref-Todd,_110_48-0" class="reference"><a href="#cite_note-Todd,_110-48"><span class="cite-bracket">[</span>45<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Nejvýznamnější informace o výkladu božských znamení zaznamenal opět římský historik Tacitus: </p><figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Bracteate_from_Funen,_Denmark_(DR_BR42).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Bracteate_from_Funen%2C_Denmark_%28DR_BR42%29.jpg/180px-Bracteate_from_Funen%2C_Denmark_%28DR_BR42%29.jpg" decoding="async" width="180" height="169" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Bracteate_from_Funen%2C_Denmark_%28DR_BR42%29.jpg/270px-Bracteate_from_Funen%2C_Denmark_%28DR_BR42%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Bracteate_from_Funen%2C_Denmark_%28DR_BR42%29.jpg/360px-Bracteate_from_Funen%2C_Denmark_%28DR_BR42%29.jpg 2x" data-file-width="1641" data-file-height="1540" /></a><figcaption>Zlatý <a href="/wiki/Brakte%C3%A1t" title="Brakteát">brakteát</a> z dánského Funenu, který patrně zobrazuje boha Ódina. Celkem bylo nalezeno kolem šesti set těchto medailonů a předpokládá se, že je původně germánští vůdcové předávali svým předním bojovníkům. Je však také možné, že později nesloužily jen jako odznaky hodnosti, ale jako ochranné amulety<sup id="cite_ref-49" class="reference"><a href="#cite_note-49"><span class="cite-bracket">[</span>46<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></figcaption></figure> <table style="margin: auto; border-collapse: collapse; display: block; background-color: transparent; color: inherit; overflow: auto;"> <tbody><tr style="font-family: 'Linux Libertine', Georgia, Times, serif;"> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: bottom; padding-bottom: .7ex; _padding-bottom: .6ex;">„ </td> <td style="font-size: 110%; font-style: italic; text-align: justify;">Věštná znamení a výklad boží vůle z losu berou tak vážně jako žádný jiný národ. Jejich způsob losování je prostý. Useknou větev plodného stromu, nařežou z ní krátké tyčinky, na ty vyryjí nějaké značky a rozhodí je nazdařbůh na bílou látku, ať padnou kam padnou. Potom kněz, jde-li o dotaz týkající se celé obce, nebo hlava rodiny, jde-li o dotaz soukromý, přednese modlitbu k bohům, s pohledem obráceným k nebi zvedne tři tyčinky, jednu po druhé, a podle značek, které tam předtím byly vyryty, podává výklad. </td> <td style="color: #aad; font-size: %; font-weight: bold; vertical-align: top; padding-top: .3ex;">“ </td></tr> <tr> <td colspan="2" style="text-align: right;"><cite style="font-style: normal;">— Tacitus<sup id="cite_ref-50" class="reference"><a href="#cite_note-50"><span class="cite-bracket">[</span>47<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></cite> </td></tr></tbody></table> <p>Další jeho poznatky informují o výkladu budoucnosti z letu ptáků a charakteristického chování posvátných koní. Výsledky důležitých konfliktů staří Germáni údajně zjišťovali tak, že zajali příslušníka národa s nímž hodlali vést válku a výsledek souboje s šampiónem z vlastních řad byl považován za předběžné rozhodnutí.<sup id="cite_ref-51" class="reference"><a href="#cite_note-51"><span class="cite-bracket">[</span>48<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Mezi nejslavnější věštkyně patřily především ženy. Kupříkladu u dolnorýnských Germánů byla zvláště ctěna Veleda, která měla velký vliv na vůdce vzpoury Batavů v roce 69 n. l. Julia Civila. Jiná Germánka, jménem Ganna, četla budoucnost před římským císařem <a href="/wiki/Domitianus" title="Domitianus">Domitianem</a>.<sup id="cite_ref-Todd,_110_48-1" class="reference"><a href="#cite_note-Todd,_110-48"><span class="cite-bracket">[</span>45<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Důležitým článkem germánské mystiky byl pohřební ritus. Stovky či tisíce žárových hrobů rozličných typů na různých nalezištích dokazují, že v prvopočátcích byl popel ze spálených tělesných pozůstatků ukládán převážně buď do hliněné urny (<i>hroby popelnicové</i>) nebo do hrobové jámy. V mužských hrobech byly nalezeny milodary (kovové součástky oděvu, ozdoby a drobné toaletní potřeby) i zbytky zbraní, z nichž se dochovaly pouze železné části. Některé zbraně byly zohýbány, jakoby zbraň měla zemřít spolu s majitelem. Zdá se, že v dolním Polabí byli na některých místech muži a ženy pochováváni na odlišných místech.<sup id="cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_38_52-0" class="reference"><a href="#cite_note-Waldhauser,_Košnar,_38-52"><span class="cite-bracket">[</span>49<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> První kostrové pohřby se datují k 1. století př. n. l., avšak byly omezeny pouze na několik oblastí (např. v Meklenbursku, Polsku, na dánských ostrovech a v jižním Norsku).<sup id="cite_ref-53" class="reference"><a href="#cite_note-53"><span class="cite-bracket">[</span>50<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Je velmi pravděpodobné, že tyto tzv. <i>knížecí hroby</i> patřily příslušníkům vládnoucí vrstvy, neboť některé z objektů vynikají nákladnou výbavou i výstavbou. Od 3. století n. l. nabyl výskyt kosterních hrobů mnohem širšího rázu, avšak žárový ritus si na většině germánského území udržel svou převahu.<sup id="cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_38_52-1" class="reference"><a href="#cite_note-Waldhauser,_Košnar,_38-52"><span class="cite-bracket">[</span>49<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Značná nejednotnost ve způsobech pohřbívání se projevila i v merovejské (předvikinské) době na severu Evropy. Na dánském území byly do hrobů místo celistvých předmětů ukládány jen jejich fragmenty nebo symbolické drobnosti. Naproti tomu ve Švédsku a Norsku byly v 7. a 8. století konstatován poměrně častý způsob pohřbívání (žárový i kosterní) v člunech. Tento způsob se udržel až do vikinského období, kdy byl člun kvůli majetkovým poměrům pozůstalých mnohdy jen symbolicky sestaven z kamenů. Nicméně severogermánský pohřební rituál neměl přesně daná a ustálená pravidla a vynikal značnou variabilitou.<sup id="cite_ref-54" class="reference"><a href="#cite_note-54"><span class="cite-bracket">[</span>51<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Christianizace_a_zánik_náboženství"><span id="Christianizace_a_z.C3.A1nik_n.C3.A1bo.C5.BEenstv.C3.AD"></span>Christianizace a zánik náboženství</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Christianizace a zánik náboženství" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Christianizace a zánik náboženství"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Tj%C3%A4ngvide.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/Tj%C3%A4ngvide.jpg/180px-Tj%C3%A4ngvide.jpg" decoding="async" width="180" height="240" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/Tj%C3%A4ngvide.jpg/270px-Tj%C3%A4ngvide.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/Tj%C3%A4ngvide.jpg/360px-Tj%C3%A4ngvide.jpg 2x" data-file-width="2448" data-file-height="3264" /></a><figcaption>Obrazový kámen z Tjängvide (Švédsko): mužská postava na horní části ploché vápencové desky je obvykle identifikována jako bůh Ódin jedoucí na svém osminohém koni jménem <a href="/wiki/Sleipnir" title="Sleipnir">Sleipnir</a> do Valhaly. Ženské postavy jsou považovány za valkýry</figcaption></figure><p>Podle historických podkladů není pravděpodobné, že by do 4. století n. l. mělo křesťanství vliv na Germány mimo římské impérium. Vojáci začlenění do římské armády vzývaly své vlastní bohy a konverze jednotlivců k rodově netradičním božstvům byla pravděpodobně řídkým jevem.<sup id="cite_ref-55" class="reference"><a href="#cite_note-55"><span class="cite-bracket">[</span>52<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Prvním germánským národem, jenž přijal křest, byli <a href="/wiki/G%C3%B3tov%C3%A9" title="Gótové">Gótové</a>. Náboženství k nim proniklo prostřednictvím válečných zajatců, kteří na svou víru obrátili některé z gótských velmožů. Tato skutečnost připravila půdu pro řecké a římské misionáře a v roce 341 byl Gót jménem <a href="/wiki/Wulfila" title="Wulfila">Wulfila</a> vysvěcen na <a href="/wiki/Biskup" title="Biskup">biskupa</a>. Funkci vykonával dalších čtyřicet let, přičemž dal vzniknout písemné gótštině a do tohoto jazyka přeložil i bibli. Po Gótech postupně přejímali římské náboženství i další germánské kmeny, z nichž některé se přikláněly především k <a href="/wiki/Ari%C3%A1nstv%C3%AD" title="Ariánství">ariánství</a>. Je známo, že <a href="/wiki/Frankov%C3%A9" title="Frankové">Frankové</a> se stali monotheisty ke konci 5. století<sup id="cite_ref-Tod,_116_56-0" class="reference"><a href="#cite_note-Tod,_116-56"><span class="cite-bracket">[</span>53<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> a <a href="/wiki/Vizig%C3%B3ti" title="Vizigóti">Vizigóti</a> na konci století šestého.<sup id="cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_16_10-1" class="reference"><a href="#cite_note-Spáčilová,_Wolfová,_16-10"><span class="cite-bracket">[</span>10<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Oproti jiným evropským teritoriím se křesťanství v severogermánských oblastech prosadilo až v období kolem prvního tisíciletí. Ještě na přelomu osmého a devátého století, v počátcích éry Vikingů, byla celá Skandinávie bez výjimky pohanská. V Dánsku se novému náboženství podařilo vymoci dominantní postavení v polovině desátého století, za dalších padesát let bylo spolu s Norskem přijato i na Islandu a další jedno století trvalo, než proniklo do celého Švédska.<sup id="cite_ref-Brøndsted,_234_57-0" class="reference"><a href="#cite_note-Brøndsted,_234-57"><span class="cite-bracket">[</span>54<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Příčin, kvůli nimž germánský polytheismus ustoupil víře v učení <a href="/wiki/Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus" title="Ježíš Kristus">Ježíše Krista</a>, bylo nesporně mnoho a nelze podceňovat jejich složitost či je zobecňovat. Přesto si lze učinit přibližnou představu. Kmeny přicházející na území římské říše z jižní a západní části Evropy se dostaly pod vliv dobře organizované církevní správy, v několika generacích se asimilovaly a přijaly náboženství vládnoucí v provinciích.<sup id="cite_ref-Tod,_116_56-1" class="reference"><a href="#cite_note-Tod,_116-56"><span class="cite-bracket">[</span>53<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Určitou roli zajisté sehrála i rozmanitost pohřebních zvyklostí a s tím spjatá nejistota v otázkách posmrtného života,<sup id="cite_ref-59" class="reference"><a href="#cite_note-59"><span class="cite-bracket">[</span>pozn. 4<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> na něž mělo křesťanství jednoznačnou odpověď. Navíc víra v ásy vynikala silnou zaujatostí pro vyšší vrstvy, neboť prostému a mírumilovnému Germánovi toho nabízela v posmrtném životě jen nemnoho.<sup id="cite_ref-Brøndsted,_234_57-1" class="reference"><a href="#cite_note-Brøndsted,_234-57"><span class="cite-bracket">[</span>54<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-61" class="reference"><a href="#cite_note-61"><span class="cite-bracket">[</span>pozn. 5<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Současně je historickou realitou, že Germáni vůči novému náboženství vystupovali značně tolerantně a nebylo proti jejich zásadám k původnímu panteonu připojit i víru v izraelského spasitele.<sup id="cite_ref-Brøndsted,_234_57-2" class="reference"><a href="#cite_note-Brøndsted,_234-57"><span class="cite-bracket">[</span>54<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Učení římských misionářů nebylo pochopitelně přijímáno vždy bez problémů, značný odpor zaznamenali zejména v Dánsku a Švédsku, přesto se jim podařilo tažení proti pohanům dotáhnout do vítězného konce. Avšak složitější než prosazení samotné víry se ve výsledku ukázalo vymýcení tradic spjatých se samotným kultem. Skutečného pokroku – stejně jako v ostatní Evropě – docílila církev teprve ve chvíli, kdy se rozhodla tolerovat staré zvyky i pověry, upravit je a převzít je pod novým jménem.<sup id="cite_ref-62" class="reference"><a href="#cite_note-62"><span class="cite-bracket">[</span>57<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Etymologie">Etymologie</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Etymologie" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Etymologie"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Copy_of_Freyr_from_Rallinge.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Copy_of_Freyr_from_Rallinge.jpg/150px-Copy_of_Freyr_from_Rallinge.jpg" decoding="async" width="150" height="200" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Copy_of_Freyr_from_Rallinge.jpg/225px-Copy_of_Freyr_from_Rallinge.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Copy_of_Freyr_from_Rallinge.jpg/300px-Copy_of_Freyr_from_Rallinge.jpg 2x" data-file-width="450" data-file-height="600" /></a><figcaption>Falická figurka z Rällinge ve Švédsku (kopie). Pravděpodobně symbolizuje boha plodnosti Freye</figcaption></figure><p>Germánská populace je členem indoevropské jazykové skupiny, důležitou roli v pátrání po staré mytologii proto sehrála i srovnávací jazykověda. Etymologický vývoj lze velmi názorně sledovat kupříkladu u boha Teiwaze (Týr), jenž patřil k nejdůležitějším bohům z germánského panteonu. Původně byl pánem oblohy a války, s postupem času však převzal patronát nad zákonodárným shromážděním (<i>Thing</i>) a římští vojáci, federati germánského původu, jej podle nápisu na <a href="/wiki/Hadri%C3%A1n%C5%AFv_val" title="Hadriánův val">Hadriánově valu</a> vzývali pod jménem Marta Thingu.<sup id="cite_ref-Todd,_98_63-0" class="reference"><a href="#cite_note-Todd,_98-63"><span class="cite-bracket">[</span>58<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> U Severogermánů byl na postu boha války vystřídán bohem Ódinem, přesto si udržel významnou pozici pod jménem Týr a Saxnót až do raného středověku.<sup id="cite_ref-64" class="reference"><a href="#cite_note-64"><span class="cite-bracket">[</span>59<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Severoněmecká podoba jeho jména byla Ziu a etymologicky souvisí s řeckým jménem <a href="/wiki/Zeus" title="Zeus">Zeus</a>, s římským Dyaus (Otec bohů, <a href="/wiki/Jupiter_(mytologie)" title="Jupiter (mytologie)">Jupiter</a>) a se staroindickým bohem nebes Djausem.<sup id="cite_ref-Todd,_98_63-1" class="reference"><a href="#cite_note-Todd,_98-63"><span class="cite-bracket">[</span>58<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Dalším vodítkem při jazykovědném výzkumu, kterým lze určit rozšíření kultu jednotlivých božstev, jsou místní jména odvozená od jmen germánských bohů. Jména pocházející z přízviska boha Ódina jsou známá ve všech severských zemích kromě Islandu. Naproti tomu se v celé Skandinávii velmi četně vyskytují odvozeniny jména Thór. Jména dalších ásů a vanů nejsou používána v tak hojné míře, přesto se s nimi lze setkat na celém skandinávském území.<sup id="cite_ref-65" class="reference"><a href="#cite_note-65"><span class="cite-bracket">[</span>60<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Dále se podle částí místních jmen dá určit, co kterému bohu bylo zasvěceno. Svatostánky nebo chrámy obsahují koncovky <i>-hov</i>, <i>-hof</i>; obětiště <i>-harg</i>, <i>-tuna</i>; místa kde stávala <a href="/wiki/Modla" title="Modla">modla</a> některého z bohů <i>-hylde</i>; posvátné ohrazené prostranství <i>-ví</i>.<sup id="cite_ref-66" class="reference"><a href="#cite_note-66"><span class="cite-bracket">[</span>61<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Také původ slov některých jazykových skupin se odvozuje od bytostí a míst germánského bájesloví. Bůh Týr dal jméno anglickému (v latinské interpretaci) i německému úterý (Tuesday, Dienstag),<sup id="cite_ref-Světové_myt_222_67-0" class="reference"><a href="#cite_note-Světové_myt_222-67"><span class="cite-bracket">[</span>62<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ódina (Wuotan, Wotan) upomíná středa (wednesday),<sup id="cite_ref-68" class="reference"><a href="#cite_note-68"><span class="cite-bracket">[</span>63<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Thorovi (Donar) byl zasvěcen čtvrtek a je od něj odvozen anglický Thursday a německý Donnerstag.<sup id="cite_ref-Světové_myt_222_67-1" class="reference"><a href="#cite_note-Světové_myt_222-67"><span class="cite-bracket">[</span>62<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Od pojmenování říše germánského podsvětí Helu má původ anglické i německé slovo peklo (Hell, Hölle).<sup id="cite_ref-69" class="reference"><a href="#cite_note-69"><span class="cite-bracket">[</span>64<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkaz_germánských_mýtů"><span id="Odkaz_germ.C3.A1nsk.C3.BDch_m.C3.BDt.C5.AF"></span>Odkaz germánských mýtů</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Odkaz germánských mýtů" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkaz germánských mýtů"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Valkyrie_Copenhagen.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Valkyrie_Copenhagen.jpg/235px-Valkyrie_Copenhagen.jpg" decoding="async" width="235" height="235" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Valkyrie_Copenhagen.jpg/353px-Valkyrie_Copenhagen.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Valkyrie_Copenhagen.jpg/470px-Valkyrie_Copenhagen.jpg 2x" data-file-width="1944" data-file-height="1944" /></a><figcaption><a href="/w/index.php?title=Stephan_Sinding&action=edit&redlink=1" class="new" title="Stephan Sinding (stránka neexistuje)">Stephan Sinding</a>: plastika valkýry vystavená v roce <a href="/wiki/1910" title="1910">1910</a> v parku dánské metropole <a href="/wiki/Koda%C5%88" title="Kodaň">Kodaně</a></figcaption></figure><p>Poté, co patronát nad duchovním životem Germánů zcela převzala katolická církev, zůstalo staré náboženství na několik století téměř zapomenuto. Přestože latiny znalé třídy obyvatelstva byly běžně obeznámeny s mytologií Řeků a Římanů, obecný zájem o starogermánský kult přišel teprve s nástupem <a href="/wiki/Renesance" title="Renesance">renesance</a>, kdy <a href="/wiki/Humanismus" title="Humanismus">humanisté</a> znovuobjevili Tacitovu <i>Germánii</i>. O opravdové oživení zájmu se však postarali teprve <a href="/wiki/Romantismus" title="Romantismus">romantici</a> 19. století, přičemž první odborné práce zabývající se eddickými písněmi sepsali Jacob Grimm (<i><a href="/wiki/Deutsche_Mythologie" title="Deutsche Mythologie">Deutsche Mythologie</a></i>), Paul Hermann (<i>Deutsche mythologie</i>) či Karl Sirmrock (<i>Handbuch der Deutschen mythologie</i>).<sup id="cite_ref-70" class="reference"><a href="#cite_note-70"><span class="cite-bracket">[</span>65<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Svůj odraz germánské mýty zanechaly nejen v literatuře, ale i v architektuře. Z podnětu krále <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_I._Bavorsk%C3%BD" title="Ludvík I. Bavorský">Ludvíka I. Bavorského</a> byl podle návrhu architekta Lea von Klenzeho poblíž <a href="/wiki/%C5%98ezno" title="Řezno">Řezna</a> zřízen památník připomínající Valhalu, v němž stojí busty slavných Němců. Avšak za nejzásadnějším počinem té doby stál skladatel <a href="/wiki/Richard_Wagner" title="Richard Wagner">Richard Wagner</a>, který složil monumentální operní cyklus <i><a href="/wiki/Prsten_Nibelung%C5%AFv" title="Prsten Nibelungův">Prsten Nibelungův</a></i> (<i>Der Ring des Nibelungen</i>). Teprve díky němu získaly o mytologii Germánů povědomí i širší vrstvy obyvatelstva.<sup id="cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_8_71-0" class="reference"><a href="#cite_note-Spáčilová,_Wolfová,_8-71"><span class="cite-bracket">[</span>66<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Na přelomu 19. a 20. století vznikla v německých zemích na kořenech starogermánského kultu nová náboženství, která tvořila okultní základy <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_socialismus" title="Národní socialismus">nacionálního socialismu</a>. <a href="/w/index.php?title=Wotanismus&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wotanismus (stránka neexistuje)">Wotanismus</a> měl sloužit především nižším vrstvám a <a href="/w/index.php?title=Armanimus&action=edit&redlink=1" class="new" title="Armanimus (stránka neexistuje)">armanimus</a>, vyplněný <a href="/wiki/Gnosticismus" title="Gnosticismus">gnostickými</a> mystérii, byl určen elitě. Svou negativní úlohu sehrály mýty Germánů i v období <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a>, kdy vytržené z kontextu posloužily ideologii německých <a href="/wiki/Nacismus" title="Nacismus">nacistů</a> pro ospravedlnění politických i vojenských činů.<sup id="cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_8_71-1" class="reference"><a href="#cite_note-Spáčilová,_Wolfová,_8-71"><span class="cite-bracket">[</span>66<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V historii této epochy se lze velmi často setkat s odrazem starogermánské symboliky, kterou pro svou mystiku reprezentuje zejména dvojice run <i>sig</i> tvořící znak elitních jednotek <a href="/wiki/Schutzstaffel" title="Schutzstaffel">SS</a>. Díky této kompromitaci zájem o germánskou mytologii poněkud pohasl, avšak již v 60. letech 20. století byly publikovány první moderní odborné publikace.<sup id="cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_9_8-1" class="reference"><a href="#cite_note-Spáčilová,_Wolfová,_9-8"><span class="cite-bracket">[</span>8<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Starogermánská mytologie se v první polovině 20. století přiblížila i čtenáři prozaických děl. Na jejích základech vznikl literární směr zvaný angloamerická <a href="/wiki/Fantasy" title="Fantasy">fantasy</a>, ve svých prvopočátcích reprezentovaný zejména dílem <a href="/wiki/John_Ronald_Reuel_Tolkien" title="John Ronald Reuel Tolkien">J. R. R. Tolkiena</a>, který se nechal volně inspirovat eddickými a staroanglickými motivy. Koncem 60. let vznikly na Islandu nové náboženské proudy pod jmény <a href="/wiki/Germ%C3%A1nsk%C3%A9_novopohanstv%C3%AD" title="Germánské novopohanství">Ásatrů</a> a <a href="/w/index.php?title=V%C3%A1natrov%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Vánatrové (stránka neexistuje)">Vánatrů</a>. Uctívači prve jmenovaného vyznávají víru v Ásy, druhého pak ve Vany; obě náboženství dosáhla oficiálního uznání od islandské vlády. V moderním umění se germánskou, respektive severogermánskou, mytologií nechaly inspirovat některé hudební skupiny (<a href="/wiki/Manowar" title="Manowar">Manowar</a>, <a href="/w/index.php?title=Buldok_(kapela)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Buldok (kapela) (stránka neexistuje)">Buldok</a>), autoři komiksů (<a href="/wiki/Thor_(komiks)" title="Thor (komiks)">Thor</a>) či ilustrátoři (<a href="/wiki/Boris_Vallejo" title="Boris Vallejo">Boris Vallejo</a>). </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky"><span id="Pozn.C3.A1mky"></span>Poznámky</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-18"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-18">↑</a></span> <span class="reference-text">Někteří historici se domnívají, že runová soustava je o jedno století starší.<sup id="cite_ref-17" class="reference"><a href="#cite_note-17"><span class="cite-bracket">[</span>17<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></span> </li> <li id="cite_note-34"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-34">↑</a></span> <span class="reference-text">Stvoření světa ze zabitého praobra je znám i v indické a íránské mytologii.<sup id="cite_ref-33" class="reference"><a href="#cite_note-33"><span class="cite-bracket">[</span>32<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></span> </li> <li id="cite_note-40"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-40">↑</a></span> <span class="reference-text">Mytologické představy jednotlivých germánských kmenů se nepatrně lišily. Tyto rozdíly spočívaly zejména v četnosti a důležitosti jednotlivých bohů.</span> </li> <li id="cite_note-59"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-59">↑</a></span> <span class="reference-text">Duch člena rodiny i dál po smrti zůstával přítomen a povinností živých příslušníků jeho rodu bylo udržovat hrob nebo mohylu a vzpomínat na mrtvého, aby se necítil zapomenut nebo ukřivděn a nezačal se mstít. Pokud se tak stalo, nezbývalo pozůstalým nic jiného než otevřít místo jeho posledního odpočinku a usmrtit nebožtíka podruhé. Za běžných okolností se duše zemřelého zdržovala v okolí rodového dvorce, na posvátném návrší či hoře nebo se tu a tam vypravila na návštěvu do Valhaly nebo do nebe.<sup id="cite_ref-58" class="reference"><a href="#cite_note-58"><span class="cite-bracket">[</span>55<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></span> </li> <li id="cite_note-61"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-61">↑</a></span> <span class="reference-text">Mimo jiné praxi severogermánského pohřebního rituálu ovlivňovaly místní zvyklosti a majetkové poměry. Lidské pozůstatky bývaly na některých místech spalovány, jinde byly ukládány do země. Odlišoval typ a množství milodarů, zesnulí se pohřbívali pod mohyly či do honosnějších hrobek, kde leželi se svou zbrojí, koňmi, psy, manželkami nebo otrokyněmi. Ani pohřby v člunech nevykazovaly vzájemnou podobnost. Některé z lodí byly spáleny spolu se zesnulým, jiné byly položeny na hrob nebo jako milodar uloženy v hrobce. <sup id="cite_ref-60" class="reference"><a href="#cite_note-60"><span class="cite-bracket">[</span>56<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></span> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-slovník_naučný,_24-1"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-slovník_naučný,_24_1-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-slovník_naučný,_24_1-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">PROCHÁZKA, Vladimír a kol. <i><a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADru%C4%8Dn%C3%AD_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD" title="Příruční slovník naučný">Příruční slovník naučný</a> II. díl</i>. 1. vyd. Praha: Academia, 1963. S. 24.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%5B%5BP%C5%99%C3%ADru%C4%8Dn%C3%AD+slovn%C3%ADk+nau%C4%8Dn%C3%BD%5D%5D+II.+d%C3%ADl&rft.aulast=Proch%C3%A1zka&rft.aufirst=Vladim%C3%ADr+a+kol&rft.place=Praha&rft.pub=Academia&rft.date=1963&rft.edition=1&rft.pages=24"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-Waldhauser,_Košnar,_39-2"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_39_2-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_39_2-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">WALDHAUSER, Jiří; KOŠNAR, Lubomír. <i>Archeologie Germánů v Pojizeří a v Čes. ráji</i>. 1. vyd. Praha, Ml. Boleslav: Libri, 1997. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85983-35-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-85983-35-4"><span class="ISBN">80-85983-35-4</span></a></span>. S. 39. [Dále jen: <i>Waldhauser, Košnar</i>].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Archeologie+Germ%C3%A1n%C5%AF+v+Pojize%C5%99%C3%AD+a+v+%C4%8Ces.+r%C3%A1ji&rft.isbn=80-85983-35-4&rft.aulast=Waldhauser&rft.aufirst=Ji%C5%99%C3%AD&rft.au=Ko%C5%A1nar%2C+Lubom%C3%ADr&rft.place=Praha%2C+Ml.+Boleslav&rft.pub=Libri&rft.date=1997&rft.edition=1&rft.pages=39"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-3"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-3">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">BRØNDSTED, Johannes. <i>Vikingové - Sága tří staletí</i>. Překlad Jana Hendrychová. Praha: Orbis, 1967. S. 208. [Dále jen: <i>Brøndsted</i>].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Vikingov%C3%A9+-+S%C3%A1ga+t%C5%99%C3%AD+stalet%C3%AD&rft.aulast=Br%C3%B8ndsted&rft.aufirst=Johannes&rft.place=Praha&rft.pub=Orbis&rft.date=1967&rft.pages=208"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-4"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-4">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">SPÁČILOVÁ, Libuše; WOLFOVÁ, Maria. <i>Germánská mytologie</i>. Překlad Eva Bosáková. 1. vyd. Praha: Votobia, 1996. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7198-138-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7198-138-9"><span class="ISBN">80-7198-138-9</span></a></span>. S. 14. [Dále jen: <i>Spáčilová, Wolfová</i>].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Germ%C3%A1nsk%C3%A1+mytologie&rft.isbn=80-7198-138-9&rft.aulast=Sp%C3%A1%C4%8Dilov%C3%A1&rft.aufirst=Libu%C5%A1e&rft.au=Wolfov%C3%A1%2C+Maria&rft.place=Praha&rft.pub=Votobia&rft.date=1996&rft.edition=1&rft.pages=14"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-5"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-5">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">PAGE, Raymond, Ian. <i>Severské mýty</i>. Překlad Jana Odehnalová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-218-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-218-9"><span class="ISBN">80-7106-218-9</span></a></span>. S. 15. [Dále jen: <i>Page</i>].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Seversk%C3%A9+m%C3%BDty&rft.isbn=80-7106-218-9&rft.aulast=Page&rft.aufirst=Raymond%2C+Ian&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=1997&rft.edition=1&rft.pages=15"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-6"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-6">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Edda</i>. Překlad Ladislava Heger. Praha: Argo, 2004. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7203-533-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7203-533-9"><span class="ISBN">80-7203-533-9</span></a></span>. S. 7. [Dále jen: <i>Edda</i>].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Edda&rft.isbn=80-7203-533-9&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2004&rft.pages=7"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-7"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-7">↑</a></span> <span class="reference-text">Spáčilová, Wolfová, s. 7.</span> </li> <li id="cite_note-Spáčilová,_Wolfová,_9-8"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_9_8-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_9_8-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Spáčilová, Wolfová, s. 9.</span> </li> <li id="cite_note-9"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-9">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">TODD, Malcom. <i>Germáni</i>. Překlad Stanislava Pošustová a Jiří Ohlídal. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-263-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-263-4"><span class="ISBN">80-7106-263-4</span></a></span>. S. 108. [Dále jen: <i>Todd</i>].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Germ%C3%A1ni&rft.isbn=80-7106-263-4&rft.aulast=Todd&rft.aufirst=Malcom&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=1999&rft.edition=1&rft.pages=108"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-Spáčilová,_Wolfová,_16-10"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_16_10-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_16_10-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Spáčilová, Wolfová, s. 16.</span> </li> <li id="cite_note-Germánská_mytologie,_19-11"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Germánská_mytologie,_19_11-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Germánská_mytologie,_19_11-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Spáčilová, Wolfová, s. 19.</span> </li> <li id="cite_note-Svetove_mytologie,_218-12"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Svetove_mytologie,_218_12-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Svetove_mytologie,_218_12-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">KULCSÁROVÁ, Zsuzsa a kol. <i>Světové mytologie</i>. Překlad Marie Tílkovská. 1. vyd. Praha: Orbis, 1973. S. 218. [Dále jen: <i>Světové mytologie</i>].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Sv%C4%9Btov%C3%A9+mytologie&rft.aulast=Kulcs%C3%A1rov%C3%A1&rft.aufirst=Zsuzsa+a+kol&rft.place=Praha&rft.pub=Orbis&rft.date=1973&rft.edition=1&rft.pages=218"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-13"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-13">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Julius_Caesar" title="Julius Caesar">CAESAR, Gaius Julius</a>. <i>Zápisky o válce galské</i>. Překlad Ivan Bureš. 1. vyd. Praha: SNKLU, 1964. S. 161.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Z%C3%A1pisky+o+v%C3%A1lce+galsk%C3%A9&rft.aulast=Caesar&rft.aufirst=Gaius+Julius&rft.place=Praha&rft.pub=SNKLU&rft.date=1964&rft.edition=1&rft.pages=161"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-14"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-14">↑</a></span> <span class="reference-text">Todd, s. 8.</span> </li> <li id="cite_note-Vlčková,_16-15"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Vlčková,_16_15-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Vlčková,_16_15-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">VLČKOVÁ, Jitka. <i>Encyklopedie mytologie germánských a severských národů</i>. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85983-91-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-85983-91-5"><span class="ISBN">80-85983-91-5</span></a></span>. S. 16. [Dále jen: <i>Vlčková</i>].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyklopedie+mytologie+germ%C3%A1nsk%C3%BDch+a+seversk%C3%BDch+n%C3%A1rod%C5%AF&rft.isbn=80-85983-91-5&rft.aulast=Vl%C4%8Dkov%C3%A1&rft.aufirst=Jitka&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=1999&rft.edition=1&rft.pages=16"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-16"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-16">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Tacitus" title="Tacitus">TACITUS, Publius Cornelius</a>. <i>Z dějin císařského Říma</i>. Překlad Antonín Minařík, Antonín Hartmann a Václav Bahník. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1976. S. 337. [Dále jen: <i>Tacitus</i>].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Z+d%C4%9Bjin+c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A9ho+%C5%98%C3%ADma&rft.aulast=Tacitus&rft.aufirst=Publius+Cornelius&rft.place=Praha&rft.pub=Svoboda&rft.date=1976&rft.edition=1&rft.pages=337"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-17"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-17">↑</a></span> <span class="reference-text">Todd, s. 112.</span> </li> <li id="cite_note-19"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-19">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">UNBEGAUN, Boris. Úvahy. S. 188. <i>Časopis pro moderní filologii</i> [online]. 1936. Čís. XXII, s. 188. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20120111072147/http://kramerius.lib.cas.cz/kramerius/PShowPeriodical.do?id=1064&it=">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2012-01-11.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=%C4%8Casopis+pro+modern%C3%AD+filologii&rft_id=http%3A%2F%2Fkramerius.lib.cas.cz%2Fkramerius%2FPShowPeriodical.do%3Fid%3D1064%26it%3D&rft.atitle=%C3%9Avahy&rft.date=1936&rft.issue=XXII&rft.pages=188&rft.aulast=Unbegaun&rft.aufirst=Boris"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-20"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-20">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">COTTERELL, Arthur a kol. <i>Mytologie</i>. Překlad Vladimír Čadský. 1. vyd. Praha: Slovart, 2007. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7209-778-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7209-778-4"><span class="ISBN">978-80-7209-778-4</span></a></span>. S. 118.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mytologie&rft.isbn=978-80-7209-778-4&rft.aulast=Cotterell&rft.aufirst=Arthur+a+kol.&rft.place=Praha&rft.pub=Slovart&rft.date=2007&rft.edition=1&rft.pages=118"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-21"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-21">↑</a></span> <span class="reference-text">Edda, s. 5.</span> </li> <li id="cite_note-Světové_myt,_219-22"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Světové_myt,_219_22-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Světové_myt,_219_22-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Světové mytologie, s. 219.</span> </li> <li id="cite_note-23"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-23">↑</a></span> <span class="reference-text">Edda, s. 13.</span> </li> <li id="cite_note-24"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-24">↑</a></span> <span class="reference-text">Světové mytologie, s. 230.</span> </li> <li id="cite_note-25"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-25">↑</a></span> <span class="reference-text">Světové mytologie, s. 232.</span> </li> <li id="cite_note-26"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-26">↑</a></span> <span class="reference-text">Světové mytologie, s. 233.</span> </li> <li id="cite_note-27"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-27">↑</a></span> <span class="reference-text">Spáčilová, Wolfová, s. 27–28.</span> </li> <li id="cite_note-Todd,_99-28"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Todd,_99_28-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Todd,_99_28-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a> <a href="#cite_ref-Todd,_99_28-2"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">c</sup></a></span> <span class="reference-text">Todd, s. 99.</span> </li> <li id="cite_note-29"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-29">↑</a></span> <span class="reference-text">Světové mytologie, s. 219–220.</span> </li> <li id="cite_note-30"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-30">↑</a></span> <span class="reference-text">Spáčilová, Wolfová, s. 33.</span> </li> <li id="cite_note-31"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-31">↑</a></span> <span class="reference-text">Spáčilová, Wolfová, s. 34.</span> </li> <li id="cite_note-32"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-32">↑</a></span> <span class="reference-text">Cotterell, s. 124–125.</span> </li> <li id="cite_note-33"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-33">↑</a></span> <span class="reference-text">Spáčilová, Wolfová, s. 96.</span> </li> <li id="cite_note-35"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-35">↑</a></span> <span class="reference-text">Edda, s. 78.</span> </li> <li id="cite_note-36"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-36">↑</a></span> <span class="reference-text">Vlčková, s. 178–179.</span> </li> <li id="cite_note-Brøndsted,_209-37"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Brøndsted,_209_37-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Brøndsted,_209_37-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Brøndsted, s. 209.</span> </li> <li id="cite_note-38"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-38">↑</a></span> <span class="reference-text">Světové mytologie, s. 229.</span> </li> <li id="cite_note-Waldhauser,_Košnar,_40-39"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_40_39-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_40_39-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Waldhauser, Košnar, s. 40.</span> </li> <li id="cite_note-41"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-41">↑</a></span> <span class="reference-text">Todd, s. 100.</span> </li> <li id="cite_note-42"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-42">↑</a></span> <span class="reference-text">Světové mytologie, s. 218.</span> </li> <li id="cite_note-43"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-43">↑</a></span> <span class="reference-text">Todd, s. 101.</span> </li> <li id="cite_note-Brøndsted,_218_–_219-44"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Brøndsted,_218_–_219_44-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Brøndsted,_218_–_219_44-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Brøndsted, s. 218–219.</span> </li> <li id="cite_note-45"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-45">↑</a></span> <span class="reference-text">Brøndsted, s. 219–220.</span> </li> <li id="cite_note-46"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-46">↑</a></span> <span class="reference-text">Tacitus, s. 358–359.</span> </li> <li id="cite_note-47"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-47">↑</a></span> <span class="reference-text">Todd, s. 108.</span> </li> <li id="cite_note-Todd,_110-48"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Todd,_110_48-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Todd,_110_48-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Todd 110.</span> </li> <li id="cite_note-49"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-49">↑</a></span> <span class="reference-text">Todd, s. 131.</span> </li> <li id="cite_note-50"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-50">↑</a></span> <span class="reference-text">Tacitus, s. 337–338.</span> </li> <li id="cite_note-51"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-51">↑</a></span> <span class="reference-text">Tacitus, s. 338.</span> </li> <li id="cite_note-Waldhauser,_Košnar,_38-52"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_38_52-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Waldhauser,_Košnar,_38_52-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Waldhauser, Košnar, s. 38.</span> </li> <li id="cite_note-53"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-53">↑</a></span> <span class="reference-text">Todd, s. 76.</span> </li> <li id="cite_note-54"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-54">↑</a></span> <span class="reference-text">Brøndsted, s. 222–223.</span> </li> <li id="cite_note-55"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-55">↑</a></span> <span class="reference-text">Todd, s. 113.</span> </li> <li id="cite_note-Tod,_116-56"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Tod,_116_56-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Tod,_116_56-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Todd, s. 116.</span> </li> <li id="cite_note-Brøndsted,_234-57"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Brøndsted,_234_57-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Brøndsted,_234_57-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a> <a href="#cite_ref-Brøndsted,_234_57-2"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">c</sup></a></span> <span class="reference-text">Brøndsted, s. 234.</span> </li> <li id="cite_note-58"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-58">↑</a></span> <span class="reference-text">Brøndsted, s. 223.</span> </li> <li id="cite_note-60"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-60">↑</a></span> <span class="reference-text">Brøndsted, s. 221–224.</span> </li> <li id="cite_note-62"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-62">↑</a></span> <span class="reference-text">Brøndsted, 235–239.</span> </li> <li id="cite_note-Todd,_98-63"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Todd,_98_63-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Todd,_98_63-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Todd, s. 98.</span> </li> <li id="cite_note-64"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-64">↑</a></span> <span class="reference-text">Vlčková, s. 216.</span> </li> <li id="cite_note-65"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-65">↑</a></span> <span class="reference-text">Brøndsted, s. 216–217.</span> </li> <li id="cite_note-66"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-66">↑</a></span> <span class="reference-text">Brøndsted, s. 217.</span> </li> <li id="cite_note-Světové_myt_222-67"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Světové_myt_222_67-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Světové_myt_222_67-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Světové mytologie, s. 222.</span> </li> <li id="cite_note-68"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-68">↑</a></span> <span class="reference-text">Světové mytologie, s. 221.</span> </li> <li id="cite_note-69"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-69">↑</a></span> <span class="reference-text">Vlčková, s. 101.</span> </li> <li id="cite_note-70"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-70">↑</a></span> <span class="reference-text">Spáčilová, Wolfová, s. 7–8.</span> </li> <li id="cite_note-Spáčilová,_Wolfová,_8-71"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_8_71-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Spáčilová,_Wolfová,_8_71-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text">Spáčilová, Wolfová, s. 8.</span> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Prameny">Prameny</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Prameny" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Prameny"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Edda</i>. Překlad Ladislava Heger. Praha: Argo, 2004. 496 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7203-533-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7203-533-9"><span class="ISBN">80-7203-533-9</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Edda&rft.isbn=80-7203-533-9&rft.place=Praha&rft.pub=Argo&rft.date=2004&rft.tpages=496"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Julius_Caesar" title="Julius Caesar">CAESAR, Gaius Julius</a>. <i>Zápisky o válce galské</i>. Překlad Ivan Bureš. 1. vyd. Praha: SNKLU, 1964. 275 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Z%C3%A1pisky+o+v%C3%A1lce+galsk%C3%A9&rft.aulast=Caesar&rft.aufirst=Gaius+Julius&rft.place=Praha&rft.pub=SNKLU&rft.date=1964&rft.edition=1&rft.tpages=275"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Tacitus" title="Tacitus">TACITUS, Publius Cornelius</a>. <i>Z dějin císařského Říma</i>. Překlad Antonín Minařík, Antonín Hartmann a Václav Bahník. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1976. 473 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Z+d%C4%9Bjin+c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A9ho+%C5%98%C3%ADma&rft.aulast=Tacitus&rft.aufirst=Publius+Cornelius&rft.place=Praha&rft.pub=Svoboda&rft.date=1976&rft.edition=1&rft.tpages=473"><span style="display:none"> </span></span></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Bibliografie">Bibliografie</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Bibliografie" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Bibliografie"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">BRØNDSTED, Johannes. <i>Vikingové - Sága tří staletí</i>. Překlad Jana Hendrychová. Praha: Orbis, 1967. 248 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Vikingov%C3%A9+-+S%C3%A1ga+t%C5%99%C3%AD+stalet%C3%AD&rft.aulast=Br%C3%B8ndsted&rft.aufirst=Johannes&rft.place=Praha&rft.pub=Orbis&rft.date=1967&rft.tpages=248"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KULCSÁROVÁ, Zsuzsa a kol. <i>Světové mytologie</i>. Překlad Marie Tílkovská. 1. vyd. Praha: Orbis, 1973. 416 s.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Sv%C4%9Btov%C3%A9+mytologie&rft.aulast=Kulcs%C3%A1rov%C3%A1&rft.aufirst=Zsuzsa+a+kol&rft.place=Praha&rft.pub=Orbis&rft.date=1973&rft.edition=1&rft.tpages=416"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">PAGE, Raymond, Ian. <i>Severské mýty</i>. Překlad Jana Odehnalová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 131 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-218-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-218-9"><span class="ISBN">80-7106-218-9</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Seversk%C3%A9+m%C3%BDty&rft.isbn=80-7106-218-9&rft.aulast=Page&rft.aufirst=Raymond%2C+Ian&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=1997&rft.edition=1&rft.tpages=131"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">SPÁČILOVÁ, Libuše; WOLFOVÁ, Maria. <i>Germánská mytologie</i>. Překlad Eva Bosáková. 1. vyd. Praha: Votobia, 1996. 136 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7198-138-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7198-138-9"><span class="ISBN">80-7198-138-9</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Germ%C3%A1nsk%C3%A1+mytologie&rft.isbn=80-7198-138-9&rft.aulast=Sp%C3%A1%C4%8Dilov%C3%A1&rft.aufirst=Libu%C5%A1e&rft.au=Wolfov%C3%A1%2C+Maria&rft.place=Praha&rft.pub=Votobia&rft.date=1996&rft.edition=1&rft.tpages=136"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">TODD, Malcom. <i>Germáni</i>. Překlad Stanislava Pošustová a Jiří Ohlídal. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. 301 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7106-263-4" title="Speciální:Zdroje knih/80-7106-263-4"><span class="ISBN">80-7106-263-4</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Germ%C3%A1ni&rft.isbn=80-7106-263-4&rft.aulast=Todd&rft.aufirst=Malcom&rft.place=Praha&rft.pub=Nakladatelstv%C3%AD+Lidov%C3%A9+noviny&rft.date=1999&rft.edition=1&rft.tpages=301"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">VLČKOVÁ, Jitka. <i>Encyklopedie mytologie germánských a severských národů</i>. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 256 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-85983-91-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-85983-91-5"><span class="ISBN">80-85983-91-5</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Encyklopedie+mytologie+germ%C3%A1nsk%C3%BDch+a+seversk%C3%BDch+n%C3%A1rod%C5%AF&rft.isbn=80-85983-91-5&rft.aulast=Vl%C4%8Dkov%C3%A1&rft.aufirst=Jitka&rft.place=Praha&rft.pub=Libri&rft.date=1999&rft.edition=1&rft.tpages=256"><span style="display:none"> </span></span></li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KOŠANOVÁ, Marcela. <i>Kateřina v zemi Ásů</i>. 2. vyd. Praha: Motto, 2002. 430 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7246-450-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7246-450-0"><span class="ISBN">978-80-7246-450-0</span></a></span>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Kate%C5%99ina+v+zemi+%C3%81s%C5%AF&rft.isbn=978-80-7246-450-0&rft.aulast=Ko%C5%A1anov%C3%A1&rft.aufirst=Marcela&rft.place=Praha&rft.pub=Motto&rft.date=2002&rft.edition=2&rft.tpages=430"><span style="display:none"> </span></span></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy"><span id="Extern.C3.AD_odkazy"></span>Externí odkazy</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><span class="sisterproject sisterproject-commons"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text">Obrázky, zvuky či videa k tématu <span class="sisterproject_text_target"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Germanic_mythology" class="extiw" title="c:Category:Germanic mythology">germánská mytologie</a></span> na Wikimedia Commons</span></span><i> </i></li></ul> <div class="navbox noprint" title="Severská mytologie"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <span class="navbox-titletext"><a href="/wiki/Seversk%C3%A1_mytologie" title="Severská mytologie">Severská mytologie</a></span> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seznam_seversk%C3%BDch_boh%C5%AF" title="Seznam severských bohů">Bohové severské mytologie</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/%C3%81sov%C3%A9" title="Ásové">Ásové</a> • <a href="/wiki/Vanov%C3%A9" title="Vanové">Vanové</a> • <a href="/wiki/D%C3%ADsy" title="Dísy">Dísy</a> • <a href="/wiki/Seznam_lid%C3%AD,_m%C3%ADst_a_v%C4%9Bc%C3%AD_ze_seversk%C3%A9_mytologie#Obři" title="Seznam lidí, míst a věcí ze severské mytologie">Obři</a> • <a href="/wiki/Elf" title="Elf">Elfové</a> • <a href="/wiki/%C3%81lfov%C3%A9" title="Álfové">Álfové</a> • <a href="/wiki/Valk%C3%BDra" title="Valkýra">Valkýry</a> • <a href="/wiki/Einherjov%C3%A9" title="Einherjové">Einherjové</a> • <a href="/wiki/Norny" title="Norny">Norny</a> • <a href="/wiki/%C3%93din" title="Ódin">Ódin</a> • <a href="/wiki/Th%C3%B3r" title="Thór">Thór</a> • <a href="/wiki/Frey" title="Frey">Frey</a> • <a href="/wiki/Freya" title="Freya">Freya</a> • <a href="/wiki/Loki" title="Loki">Loki</a> • <a href="/wiki/Baldr" title="Baldr">Baldr</a> • <a href="/wiki/T%C3%BDr" title="Týr">Týr</a> • <a href="/wiki/Nj%C3%B6rd" title="Njörd">Njörd</a> • <a href="/wiki/Heimdall" title="Heimdall">Heimdall</a> • <a href="/wiki/Bragi" title="Bragi">Bragi</a> • <a href="/wiki/Idunn" title="Idunn">Idunn</a> • <a href="/wiki/Frigg" title="Frigg">Frigg</a> • <a href="/wiki/H%C3%B6d" title="Höd">Höd</a> • <a href="/wiki/Gefjun" title="Gefjun">Gefjun</a> • <a href="/wiki/Fulla" title="Fulla">Fulla</a> • <a href="/wiki/Beyla" title="Beyla">Beyla</a> • <a href="/wiki/Dellingr" title="Dellingr">Dellingr</a> • <a href="/wiki/N%C3%B3tt" title="Nótt">Nótt</a> • <a href="/wiki/Dagr" title="Dagr">Dagr</a> • <a href="/wiki/Fj%C3%B6rgyn" title="Fjörgyn">Fjörgyn</a> • <a href="/wiki/J%C3%B6r%C3%B0" title="Jörð">Jörð</a> • <a href="/wiki/Forseti" title="Forseti">Forseti</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Seversk%C3%A1_kosmologie" title="Severská kosmologie">Světy</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/Lj%C3%B3s%C3%A1lfheim" title="Ljósálfheim">Ljósálfheim</a> • <a href="/wiki/%C3%81sgard" title="Ásgard">Ásgard</a> • <a href="/wiki/Midgard" title="Midgard">Midgard</a> • <a href="/wiki/Vanaheim" title="Vanaheim">Vanaheim</a> • <a href="/wiki/J%C3%B6tunheim" title="Jötunheim">Jötunheim</a> • <a href="/wiki/M%C3%BAspellheim" title="Múspellheim">Múspellheim</a> • <a href="/wiki/Niflheim" title="Niflheim">Niflheim</a> • <a href="/wiki/Svart%C3%A1lfheim" title="Svartálfheim">Svartálfheim</a> • <a href="/wiki/Helheim" title="Helheim">Helheim</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Zdroje</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/Poetick%C3%A1_Edda" title="Poetická Edda">Poetická Edda</a> • <a href="/wiki/Prozaick%C3%A1_Edda" title="Prozaická Edda">Prozaická Edda</a> • <a href="/wiki/S%C3%A1ga" title="Sága">Ságy</a> • <a href="/wiki/Snorri_Sturluson" title="Snorri Sturluson">Snorri Sturluson</a> • <a href="/wiki/Runy" title="Runy">Runy</a> • <a href="/wiki/Runov%C3%BD_k%C3%A1men" title="Runový kámen">Runové kameny</a> • <a href="/wiki/Star%C3%A1_sever%C5%A1tina" title="Stará severština">Staroseverština</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Společnost</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/Skald" title="Skald">Skaldi</a> • <a href="/wiki/Kenning" title="Kenning">Kenning</a> • <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADsla_v_seversk%C3%A9_mytologii" title="Čísla v severské mytologii">Čísla</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Původ</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a class="mw-selflink selflink">Germánská mytologie</a> • <a href="/wiki/Indoevropsk%C3%A9_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Indoevropské náboženství">Praindoevropské náboženství</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Ostatní</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/%C3%81sgard" title="Ásgard">Ásgard</a> • <a href="/wiki/Seversk%C3%A1_kosmologie" title="Severská kosmologie">Devět světů severské mytologie</a><b> • </b><a href="/wiki/Seznam_lid%C3%AD,_m%C3%ADst_a_v%C4%9Bc%C3%AD_ze_seversk%C3%A9_mytologie" title="Seznam lidí, míst a věcí ze severské mytologie">Lidé, místa a věci</a> • <a href="/wiki/Yggdrasil" title="Yggdrasil">Yggdrasil</a> • <a href="/wiki/Ginnungagap" title="Ginnungagap">Ginnungagap</a> • <a href="/wiki/Ragnar%C3%B6k" title="Ragnarök">Ragnarök</a> </p> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q5551960#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q5551960#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <span class="mw-valign-text-top" typeof="mw:File/Frameless"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q5551960#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></span></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph114628">ph114628</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/subjects/sh85089395">sh85089395</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Loty%C5%A1sk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Lotyšská národní knihovna">LNB</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://kopkatalogs.lv/F?func=direct&local_base=lnc10&doc_number=000050499&P_CON_LNG=ENG">000050499</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00598576">00598576</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nli.org.il/en/authorities/987007555860805171">987007555860805171</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Polsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Polská národní knihovna">PLWABN</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/9810676077305606">9810676077305606</a></span></span></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD" title="Portál:Náboženství">Náboženství</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?useformat=desktop&type=1x1&usesul3=0" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Germánská_mytologie&oldid=24517992">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Germánská_mytologie&oldid=24517992</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_referencemi_k_verifikaci" title="Kategorie:Údržba:Články s referencemi k verifikaci">Údržba:Články s referencemi k verifikaci</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie" title="Kategorie:Germánská mytologie">Germánská mytologie</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_rozpory" title="Kategorie:Údržba:Články s rozpory">Údržba:Články s rozpory</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LNB" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LNB">Monitoring:Články s identifikátorem LNB</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PLWABN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN">Monitoring:Články s identifikátorem PLWABN</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 29. 12. 2024 v 14:46.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29"><img src="/static/images/footer/wikimedia.svg" width="25" height="25" alt="Wikimedia Foundation" lang="en" loading="lazy"></picture></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" width="88" height="31"><img src="/w/resources/assets/mediawiki_compact.svg" alt="Powered by MediaWiki" lang="en" width="25" height="25" loading="lazy"></picture></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-header-container vector-sticky-header-container"> <div id="vector-sticky-header" class="vector-sticky-header"> <div class="vector-sticky-header-start"> <div class="vector-sticky-header-icon-start vector-button-flush-left vector-button-flush-right" aria-hidden="true"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-sticky-header-search-toggle" tabindex="-1" data-event-name="ui.vector-sticky-search-form.icon"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </button> </div> <div role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box"> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail"> <form action="/w/index.php" id="vector-sticky-search-form" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii"> <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-context-bar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-sticky-header-toc vector-sticky-header-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-sticky-header-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-sticky-header-toc-label" for="vector-sticky-header-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-sticky-header-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div class="vector-sticky-header-context-bar-primary" aria-hidden="true" ><span class="mw-page-title-main">Germánská mytologie</span></div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-end" aria-hidden="true"> <div class="vector-sticky-header-icons"> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-talk-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="talk-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-speechBubbles mw-ui-icon-wikimedia-speechBubbles"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-subject-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="subject-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-article mw-ui-icon-wikimedia-article"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-history-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="history-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-history mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-history"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only mw-watchlink" id="ca-watchstar-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="watch-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-star mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-star"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-ve-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-edit mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-edit"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="wikitext-edit-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-wikiText mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-wikiText"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-viewsource-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-protected-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-editLock mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-editLock"></span> <span></span> </a> </div> <div class="vector-sticky-header-buttons"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet mw-interlanguage-selector" id="p-lang-btn-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-language mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-language"></span> <span>35 jazyků</span> </button> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive" id="ca-addsection-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="addsection-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-speechBubbleAdd-progressive mw-ui-icon-wikimedia-speechBubbleAdd-progressive"></span> <span>Přidat téma</span> </a> </div> <div class="vector-sticky-header-icon-end"> <div class="vector-user-links"> </div> </div> </div> </div> </div> <div class="mw-portlet mw-portlet-dock-bottom emptyPortlet" id="p-dock-bottom"> <ul> </ul> </div> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-64b5bb4b79-6qxsc","wgBackendResponseTime":184,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.268","walltime":"0.484","ppvisitednodes":{"value":3001,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":58321,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":16556,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":10,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":6,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":1,"limit":20},"unstrip-size":{"value":46317,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 226.365 1 -total"," 23.31% 52.767 1 Šablona:Commonscat"," 20.76% 46.986 22 Šablona:Citace_monografie"," 16.41% 37.139 1 Šablona:Autoritní_data"," 7.25% 16.407 1 Šablona:Verifikovat"," 4.85% 10.970 1 Šablona:Severská_mytologie"," 3.98% 9.012 1 Šablona:Navbox"," 2.91% 6.576 5 Šablona:Citát"," 1.95% 4.404 1 Šablona:Rozpor"," 1.42% 3.203 1 Šablona:Portály"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.065","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":1692118,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-d8647bfd6-qv74n","timestamp":"20250221024602","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Germ\u00e1nsk\u00e1 mytologie","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Germ%C3%A1nsk%C3%A1_mytologie","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q5551960","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q5551960","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2011-02-10T16:46:04Z","dateModified":"2024-12-29T13:46:02Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/b\/b1\/R%C3%B6kstenen_1.JPG","headline":"b\u00e1jeslov\u00ed germ\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f"}</script> </body> </html>