CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Ústecko-teplická dráha – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"4ce777e3-3e1e-4e63-9c43-72121fa86bb9","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Ústecko-teplická_dráha","wgTitle":"Ústecko-teplická dráha","wgCurRevisionId":24144470,"wgRevisionId":24144470,"wgArticleId":187255,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Wikidata mají jiný štítek","Monitoring:Adresa z Wikidat","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Wikipedie:Nejlepší články","České železniční společnosti","Doprava v Rakousku-Uhersku","Zaniklé železniční společnosti","Postaveno v Česku 1856","Zaniklo 1923"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext" ,"wgRelevantPageName":"Ústecko-teplická_dráha","wgRelevantArticleId":187255,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":80000,"wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q971217","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform", "platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa", "ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="noindex,nofollow,max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/ATE-network_3.svg/1200px-ATE-network_3.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1617"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/ATE-network_3.svg/800px-ATE-network_3.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="1078"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/ATE-network_3.svg/640px-ATE-network_3.svg.png"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="862"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Ústecko-teplická dráha – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Ústecko-teplická_dráha rootpage-Ústecko-teplická_dráha skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1+dr%C3%A1ha&returntoquery=section%3D23%26veaction%3Dedit%26redirect%3Dno" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1+dr%C3%A1ha&returntoquery=section%3D23%26veaction%3Dedit%26redirect%3Dno" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1+dr%C3%A1ha&returntoquery=section%3D23%26veaction%3Dedit%26redirect%3Dno" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1+dr%C3%A1ha&returntoquery=section%3D23%26veaction%3Dedit%26redirect%3Dno" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Historie" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Historie"> <div class="vector-toc-text"> 1 Historie </div> </a> <button aria-controls="toc-Historie-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Historie </button> <ul id="toc-Historie-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Vznik" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Vznik"> <div class="vector-toc-text"> 1.1 Vznik </div> </a> <ul id="toc-Vznik-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Název" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Název"> <div class="vector-toc-text"> 1.2 Název </div> </a> <ul id="toc-Název-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Teplická_trať" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Teplická_trať"> <div class="vector-toc-text"> 1.3 Teplická trať </div> </a> <ul id="toc-Teplická_trať-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Rozšiřování_sítě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Rozšiřování_sítě"> <div class="vector-toc-text"> 1.4 Rozšiřování sítě </div> </a> <ul id="toc-Rozšiřování_sítě-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Lokomotivy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Lokomotivy"> <div class="vector-toc-text"> 1.5 Lokomotivy </div> </a> <ul id="toc-Lokomotivy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Severočeská_transverzálka" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Severočeská_transverzálka"> <div class="vector-toc-text"> 1.6 Severočeská transverzálka </div> </a> <ul id="toc-Severočeská_transverzálka-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Cesta_k_transverzálce" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Cesta_k_transverzálce"> <div class="vector-toc-text"> 1.6.1 Cesta k transverzálce </div> </a> <ul id="toc-Cesta_k_transverzálce-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vlastní_realizace" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlastní_realizace"> <div class="vector-toc-text"> 1.6.2 Vlastní realizace </div> </a> <ul id="toc-Vlastní_realizace-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ostatní_tratě" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Ostatní_tratě"> <div class="vector-toc-text"> 1.7 Ostatní tratě </div> </a> <ul id="toc-Ostatní_tratě-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Duchcovsko-podmokelská_dráha" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Duchcovsko-podmokelská_dráha"> <div class="vector-toc-text"> 1.7.1 Duchcovsko-podmokelská dráha </div> </a> <ul id="toc-Duchcovsko-podmokelská_dráha-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Rakovnicko-protivínská_dráha" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Rakovnicko-protivínská_dráha"> <div class="vector-toc-text"> 1.7.2 Rakovnicko-protivínská dráha </div> </a> <ul id="toc-Rakovnicko-protivínská_dráha-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vlečková_činnost" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Vlečková_činnost"> <div class="vector-toc-text"> 1.7.3 Vlečková činnost </div> </a> <ul id="toc-Vlečková_činnost-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Ekonomika" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Ekonomika"> <div class="vector-toc-text"> 2 Ekonomika </div> </a> <ul id="toc-Ekonomika-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zestátnění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Zestátnění"> <div class="vector-toc-text"> 3 Zestátnění </div> </a> <ul id="toc-Zestátnění-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Dnešní_význam" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Dnešní_význam"> <div class="vector-toc-text"> 4 Dnešní význam </div> </a> <button aria-controls="toc-Dnešní_význam-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Dnešní význam </button> <ul id="toc-Dnešní_význam-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Trať_Ústí_nad_Labem_–_Chomutov" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Trať_Ústí_nad_Labem_–_Chomutov"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Trať Ústí nad Labem – Chomutov </div> </a> <ul id="toc-Trať_Ústí_nad_Labem_–_Chomutov-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Trať_Ústí_nad_Labem_–_Bílina" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Trať_Ústí_nad_Labem_–_Bílina"> <div class="vector-toc-text"> 4.2 Trať Ústí nad Labem – Bílina </div> </a> <ul id="toc-Trať_Ústí_nad_Labem_–_Bílina-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Severočeská_transverzálka_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Severočeská_transverzálka_2"> <div class="vector-toc-text"> 4.3 Severočeská transverzálka </div> </a> <ul id="toc-Severočeská_transverzálka_2-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Úsek_Řetenice_–_Lovosice" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Úsek_Řetenice_–_Lovosice"> <div class="vector-toc-text"> 4.3.1 Úsek Řetenice – Lovosice </div> </a> <ul id="toc-Úsek_Řetenice_–_Lovosice-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Úsek_Lovosice_–_Česká_Lípa" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Úsek_Lovosice_–_Česká_Lípa"> <div class="vector-toc-text"> 4.3.2 Úsek Lovosice – Česká Lípa </div> </a> <ul id="toc-Úsek_Lovosice_–_Česká_Lípa-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Úsek_Česká_Lípa_–_Liberec" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Úsek_Česká_Lípa_–_Liberec"> <div class="vector-toc-text"> 4.3.3 Úsek Česká Lípa – Liberec </div> </a> <ul id="toc-Úsek_Česká_Lípa_–_Liberec-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Železniční_tratě_ATE" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Železniční_tratě_ATE"> <div class="vector-toc-text"> 5 Železniční tratě ATE </div> </a> <ul id="toc-Železniční_tratě_ATE-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Přehled_lokomotiv_ATE" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Přehled_lokomotiv_ATE"> <div class="vector-toc-text"> 6 Přehled lokomotiv ATE </div> </a> <ul id="toc-Přehled_lokomotiv_ATE-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 7 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> 7.1 Poznámky </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 7.2 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 7.3 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> 7.4 Související články </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 7.5 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Ústecko-teplická dráha</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 1 jazyce" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-1" aria-hidden="true" > 1 jazyk </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Aussig-Teplitzer_Eisenbahn" title="Aussig-Teplitzer Eisenbahn – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Aussig-Teplitzer Eisenbahn" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q971217#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&oldid=24144470" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&id=24144470&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fw%2Findex.php%3Ftitle%3D%25C3%259Astecko-teplick%25C3%25A1_dr%25C3%25A1ha%26section%3D23%26veaction%3Dedit">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fw%2Findex.php%3Ftitle%3D%25C3%259Astecko-teplick%25C3%25A1_dr%25C3%25A1ha%26section%3D23%26veaction%3Dedit">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1+dr%C3%A1ha">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Aussig-Teplitzer_Eisenbahn" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q971217" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> <div id="mw-indicator-featured" class="mw-indicator"><div class="mw-parser-output"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace."><img alt="Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Gold_piece.png/20px-Gold_piece.png" decoding="async" width="20" height="20" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Gold_piece.png/30px-Gold_piece.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Gold_piece.png/40px-Gold_piece.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="595" /></a></div></div> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><table class="infobox" style="width:22em;width:25em;"><tbody><tr><th colspan="2" style="text-align:center;font-size:125%;font-weight:bold;background-color: #E8E8E8;">Ústecko-teplická dráha k. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn-Gesellschaft, A. T. E.</th></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center"><a href="/wiki/Soubor:ATE-network_3.svg" class="mw-file-description" title="Mapa železnic Ústecko-teplické dráhy v Čechách; modrá barva – tratě vybudované a provozované ATE; zelená – tratě dočasně provozované ATE; světle červená – ostatní tratě[1]"><img alt="Mapa železnic Ústecko-teplické dráhy v Čechách; modrá barva – tratě vybudované a provozované ATE; zelená – tratě dočasně provozované ATE; světle červená – ostatní tratě[1]" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/ATE-network_3.svg/300px-ATE-network_3.svg.png" decoding="async" width="300" height="404" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/ATE-network_3.svg/450px-ATE-network_3.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8c/ATE-network_3.svg/600px-ATE-network_3.svg.png 2x" data-file-width="1063" data-file-height="1432" /></a><div>Mapa železnic Ústecko-teplické dráhy v Čechách; modrá barva – tratě vybudované a provozované ATE; zelená – tratě dočasně provozované ATE; světle červená – ostatní tratě<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a></div></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #E8E8E8;">Základní údaje</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Datum založení</th><td><a href="/wiki/26._%C4%8Dervenec" title="26. červenec">26. července</a> <a href="/wiki/1856" title="1856">1856</a><a href="#cite_note-zeithammer-2">[2]</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Datum zániku</th><td><a href="/wiki/1924" title="1924">1924</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Osud</th><td>Pokles obratu na základě <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a>, zvyšující se schodky, zestátnění v červnu <a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a>, 1. ledna <a href="/wiki/1924" title="1924">1924</a> vymazána z obchodního rejstříku</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Sídlo</th><td><a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplice</a>, <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Rakouské císařství">Rakouské císařství</a> (<a href="/wiki/1856" title="1856">1856</a>–<a href="/wiki/1867" title="1867">1867</a>) <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakousko-Uhersko</a> (<a href="/wiki/1867" title="1867">1867</a>–<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>) <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československo</a> (<a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>–<a href="/wiki/1923" title="1923">1923</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Adresa sídla</th><td><a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplice</a>, <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> (<a href="/wiki/Teplice_v_%C4%8Cech%C3%A1ch_(n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD)" title="Teplice v Čechách (nádraží)">Teplice v Čechách</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Klíčoví lidé</th><td><a href="/wiki/Edmund_Clary-Aldringen" class="mw-redirect" title="Edmund Clary-Aldringen">Edmund Clary-Aldringen</a> <a href="/wiki/Josef_Lippmann_von_Lissingen" title="Josef Lippmann von Lissingen">Josef Lippmann von Lissingen</a> <a href="/wiki/Albert_Nostitz-Rieneck" class="mw-redirect" title="Albert Nostitz-Rieneck">Albert Nostitz-Rieneck</a> <a href="/wiki/Franz_Stradal" title="Franz Stradal">Franz Stradal</a> <a href="/wiki/Karl_Wolfrum" class="mw-redirect" title="Karl Wolfrum">Karl Wolfrum</a></td></tr><tr><th colspan="2" style="text-align:center;background-color: #E8E8E8;">Charakteristika firmy</th></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Oblast činnosti</th><td><a href="/w/index.php?title=Dopravn%C3%AD_stavitelstv%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dopravní stavitelství (stránka neexistuje)">Dopravní stavitelství</a>, <a href="/wiki/Doprava" title="Doprava">doprava</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Produkty</th><td>Výstavba <a href="/wiki/%C5%BDeleznice" title="Železnice">železničních tratí</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left">Služby</th><td><a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_doprava" title="Železniční doprava">Železniční doprava</a></td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/V%C3%BDsledek_hospoda%C5%99en%C3%AD" title="Výsledek hospodaření">Výsledek hospodaření</a></th><td>▲ 2 628 079,99 <a href="/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A1_koruna" title="Rakousko-uherská koruna">K</a> (<a href="/wiki/1910" title="1910">1910</a>)</td></tr><tr><th scope="row" style="text-align:left"><a href="/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_kapit%C3%A1l" title="Základní kapitál">Základní kapitál</a></th><td>5 260 500 <a href="/wiki/Rakousko-uhersk%C3%BD_zlat%C3%BD" title="Rakousko-uherský zlatý">zlatých</a> (později <a href="/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A1_koruna" title="Rakousko-uherská koruna">K</a>)</td></tr><tr><td colspan="2" style="text-align:center;font-size: smaller;">Některá data mohou pocházet z <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q971217" class="extiw" title="d:Q971217">datové položky</a>.</td></tr></tbody></table> Ústecko-teplická dráha (úřední <a href="/wiki/N%C4%9Bm%C4%8Dina" title="Němčina">německý</a> oficiální název k. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn-Gesellschaft, A. T. E., ATE)<a href="#cite_note-vlak-3">[3]</a> byla soukromá železniční společnost v severních Čechách v tehdejším <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakousku-Uhersku</a> (a později krátce i v <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československu</a>). Firmu založila roku <a href="/wiki/1856" title="1856">1856</a> v <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplicích</a> skupina místních podnikatelů a průmyslníků, aby jejím prostřednictvím vybudovali první trať do <a href="/wiki/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem" title="Ústí nad Labem">Ústí nad Labem</a> (Aussig, odtud i samotný název). Později společnost provozovala rozsáhlou síť drah a navazujících <a href="/wiki/Vle%C4%8Dka" title="Vlečka">vleček</a> v <a href="/wiki/Podkru%C5%A1nohorsk%C3%A1_oblast" title="Podkrušnohorská oblast">Podkrušnohoří</a>, po kterých přepravovala především <a href="/wiki/Hn%C4%9Bd%C3%A9_uhl%C3%AD" title="Hnědé uhlí">hnědé uhlí</a> těžené v okolních dolech. Její <a href="/wiki/Se%C5%99a%C4%8Fovac%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD" title="Seřaďovací nádraží">seřaďovací nádraží</a> v Ústí nad Labem, předané do provozu roku <a href="/wiki/1874" title="1874">1874</a>, bylo v době otevření největší v Rakousku-Uhersku.<a href="#cite_note-krivy-4">[4]</a> Po ekonomické stránce šlo o nejvýnosnější železniční společnost v Rakousku-Uhersku.<a href="#cite_note-polabi-5">[5]</a> Koncem 19. století ročně přepravovala až 870 tisíc tun uhlí;<a href="#cite_note-hons-6">[6]</a> v roce <a href="/wiki/1910" title="1910">1910</a> již šlo o desetinásobek.<a href="#cite_note-roll-7">[7]</a> Podpořena velkým kapitálem a zisky z lukrativní přepravy uhlí, rozhodla se společnost ATE v devadesátých letech 19. století realizovat nejdelší <a href="/wiki/Region%C3%A1ln%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Regionální dráha">místní dráhu</a> v <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_zem%C4%9B" title="České země">Českých zemích</a>, takzvanou Severočeskou transverzálku. Tato trať o délce 143 km, vedoucí napříč severními Čechami, měla svůj začátek v <a href="/wiki/%C5%98etenice" title="Řetenice">Řetenicích</a> u Teplic (na stávající hlavní <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_%E2%80%93_Chomutov" title="Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov">trati Ústí nad Labem – Chomutov</a>) a vedla přes <a href="/wiki/Lovosice" title="Lovosice">Lovosice</a>, <a href="/wiki/Litom%C4%9B%C5%99ice" title="Litoměřice">Litoměřice</a> a <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa" title="Česká Lípa">Českou Lípu</a> až do <a href="/wiki/Liberec" title="Liberec">Liberce</a>. Poslední úsek dráhy byl do provozu předán v září <a href="/wiki/1900" title="1900">1900</a>.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> Svého vrcholu dosáhla společnost krátce před <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světovou válkou</a>, poté ale vlivem války přišlo omezení dopravy a pokles obratu. Po roce <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a> sice společnost zůstala mezi posledními třemi velkými soukromými železnicemi (spolu s <a href="/wiki/Bu%C5%A1t%C4%9Bhradsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Buštěhradská dráha">Buštěhradskou dráhou</a> a <a href="/wiki/Ko%C5%A1icko-bohum%C3%ADnsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Košicko-bohumínská dráha">dráhou Košicko-bohumínskou</a>), generovala však rok od roku zvyšující se schodek.<a href="#cite_note-vlak-168-8">[8]</a> Její zestátnění bylo schváleno <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_republiky_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_(1920%E2%80%931939)" title="Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)">československým parlamentem</a> v červnu <a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a> a k <a href="/wiki/1._leden" title="1. leden">1. lednu</a> roku následujícího vstoupilo v platnost.<a href="#cite_note-vlakopis-9">[9]</a> Úředně společnost zanikla teprve k prvnímu dni roku <a href="/wiki/1924" title="1924">1924</a> vymazáním z obchodního rejstříku.<a href="#cite_note-vlak-169-10">[10]</a> Všechny tratě vybudované Ústecko-teplickou dráhou jsou i nadále v provozu. Bývalá hlavní trať ATE funguje jako nejdůležitější železnice, spojující velká města v prostoru mezi Ústím nad Labem a <a href="/wiki/Chomutov" title="Chomutov">Chomutovem</a>. Postupně byla v celé délce <a href="/wiki/Elektrifikace" title="Elektrifikace">elektrifikována</a> a roku <a href="/wiki/1984" title="1984">1984</a> v úseku mezi <a href="/wiki/Most_(m%C4%9Bsto)" title="Most (město)">Mostem</a> a Chomutovem kvůli postupující těžbě uhlí i přeložena.<a href="#cite_note-Jelen-11">[11]</a> Transverzální dráha Řetenice – Liberec svého významu mírně pozbyla a byla provozně rozdělena na menší části, dopravě však slouží v celé délce. <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historie">Historie</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Historie" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Historie">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Vznik">Vznik</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Vznik" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Vznik">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-right" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:ATE_IIb.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Lokomotiva typu IIb, kterou ATE zakoupila roku 1870 a provozovala na trati Ústí nad Labem – Teplice. Jde o lokomotivu s vlečným tendrem, jenž však na tomto retušovaném továrním snímku chybí." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/ATE_IIb.jpg/220px-ATE_IIb.jpg" decoding="async" width="220" height="123" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/ATE_IIb.jpg/330px-ATE_IIb.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/ATE_IIb.jpg/440px-ATE_IIb.jpg 2x" data-file-width="600" data-file-height="335" /></a><figcaption>Lokomotiva typu IIb, kterou ATE zakoupila roku 1870</figcaption></figure> Až do poloviny <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> byla česká strana podkrušnohorské oblasti zcela bez železnic. První impuls, který později vedl k založení společnosti ATE, proběhl dne <a href="/wiki/23._%C4%8Derven" title="23. červen">23. června</a> roku <a href="/wiki/1850" title="1850">1850</a>,<a href="#cite_note-pribehy-12">[12]</a> kdy skupina místních osobností (mezi hlavní iniciátory patřil <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">teplický</a> <a href="/wiki/Advok%C3%A1t" title="Advokát">advokát</a> <a href="/wiki/Franz_Stradal" title="Franz Stradal">Franz Stradal</a>) předložila podání, ve kterém žádala <a href="/wiki/Rakousk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD" title="Rakouské císařství">stát</a>, aby vybudoval železnici pod <a href="/wiki/Kru%C5%A1n%C3%A9_hory" title="Krušné hory">Krušnými horami</a>, a pokud se tak nestane, plánovala ucházet se o <a href="/wiki/Koncese" title="Koncese">koncesi</a> sama. V té době však stát ustoupil od budování železnic, a tak byl po několika dalších pokusech ustaven komitét, sdružující významné osobnosti Teplicka a Ústecka za účelem vybudování železnice.<a href="#cite_note-zeithammer-2">[2]</a> Jeho první zasedání se konalo <a href="/wiki/8._prosinec" title="8. prosinec">8. prosince</a> <a href="/wiki/1855" title="1855">1855</a> v Praze.<a href="#cite_note-zeithammer-2">[2]</a> <a href="/wiki/26._%C4%8Dervenec" title="26. červenec">26. července</a> <a href="/wiki/1856" title="1856">1856</a> stejný komitét ustavil <a href="/wiki/Akciov%C3%A1_spole%C4%8Dnost" title="Akciová společnost">akciovou společnost</a> k. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn- und Bergbau- Gesellschaft k vystavění trati mezi Ústím nad Labem a Teplicemi.<a href="#cite_note-zeithammer-2">[2]</a><a href="#cite_note-rpd-13">[13]</a> Firma se původně chtěla zabývat i samotnou těžbou <a href="/wiki/Uhl%C3%AD" title="Uhlí">uhlí</a>, ale od tohoto záměru brzy ustoupila.<a href="#cite_note-pribehy-12">[12]</a> Hlavním sídlem se staly <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplice</a> a téměř celý základní kapitál v hodnotě 2 miliony <a href="/wiki/Rakousko-uhersk%C3%BD_zlat%C3%BD" title="Rakousko-uherský zlatý">zlatých</a><a href="#cite_note-geerkens-14">[14]</a> složily německé banky a místní průmyslníci, již se většinou taktéž hlásili k německé národnosti. Prvním prezidentem společnosti se stal <a href="/wiki/Edmund_Clary-Aldringen" class="mw-redirect" title="Edmund Clary-Aldringen">Edmund Clary-Aldringen</a>, jenž byl zároveň majitelem teplického panství.<a href="#cite_note-15">[15]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Název">Název</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Název" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Název">editovat zdroj</a>]</div> Od svého založení používala společnost německého názvu k. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn- und Bergbau- Gesellschaft, často zkracovaného na A. T. E.<a href="#cite_note-geerkens-2-16">[16]</a> V moderní literatuře je též používáno zjednodušeného přepisu ATE.<a href="#cite_note-vlak-3">[3]</a> Německé pojmenování vycházelo z faktu, že společnost sídlila v Teplicích, tedy v převážně německy mluvící oblasti, a většina původních zakladatelů se hlásila k národnosti německé.<a href="#cite_note-vlak-3">[3]</a> Název byl odvozen na základě původního záměru vystavět a provozovat trať mezi městy <a href="/wiki/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem" title="Ústí nad Labem">Ústí nad Labem</a> (v <a href="/wiki/N%C4%9Bm%C4%8Dina" title="Němčina">němčině</a> Aussig) a <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplice</a> (Teplitz), doplněného o obvyklé slovo Eisenbahn, označující železnici. Protože šlo o společnost držící výhradní práva ke koncesi na stavbu a provozování této železnice, před názvem směla používat zkratku k. k. privilegierte, případně zkrácenou na k. k. priv.<a href="#cite_note-geerkens-14">[14]</a> Dodatek und Bergbau- pamatoval na původní záměry podniku zabývat se i těžbou uhlí, od čehož brzy jeho zakladatelé ustoupili.<a href="#cite_note-pribehy-12">[12]</a> Na emisi akcií z počátku roku <a href="/wiki/1874" title="1874">1874</a> je proto již název zkrácen na k. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn-Gesellschaft.<a href="#cite_note-17">[17]</a> Pod tímto názvem firma fungovala až do konce své činnosti. Společnost v oficiálních dokumentech vždy používala zavedený německý název i zkratku a v češtině rozšířená zkratka ÚTD se uchytila až mnohem později.<a href="#cite_note-vlak-74-18">[18]</a> Český název Ústecko-teplická dráha začal vystupovat do popředí až po roce <a href="/wiki/1918" title="1918">1918</a>, kdy se podnik ocitl na území nově vzniklého <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československa</a>.<a href="#cite_note-vlak-74-18">[18]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Teplická_trať">Teplická trať</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Teplická trať" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Teplická trať">editovat zdroj</a>]</div> <div class="thumb tleft"><div class="thumbinner" style="width:202px"><div><div style="margin-bottom:3px; vertical-align:top; width:202px"><a href="/wiki/Soubor:Teplick%C3%A9_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_(1923).jpg" class="mw-file-description" title="Nádraží ATE v Teplicích, cca 1885. V této rozsáhlé budově měla společnost také své hlavní sídlo"><img alt="Záběr části nádraží ATE v Teplicích s dostavníky v popředí, patřícími okolním hotelům. Snímek pochází přibližně z roku 1885. V této rozsáhlé budově měla společnost také své hlavní sídlo." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Teplick%C3%A9_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_%281923%29.jpg/200px-Teplick%C3%A9_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_%281923%29.jpg" decoding="async" width="200" height="127" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Teplick%C3%A9_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_%281923%29.jpg/300px-Teplick%C3%A9_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_%281923%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Teplick%C3%A9_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_%281923%29.jpg/400px-Teplick%C3%A9_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_%281923%29.jpg 2x" data-file-width="1108" data-file-height="706" /></a><div class="thumbcaption">Nádraží ATE v Teplicích, cca 1885. V této rozsáhlé budově měla společnost také své hlavní sídlo</div></div><div style="vertical-align:top; width:202px"><a href="/wiki/Soubor:Teplice,_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD,_hala.JPG" class="mw-file-description" title="Historický secesní interiér teplického nádraží"><img alt="Vestibul nádraží Teplice s klenbami v secesním stylu. Tento prostor stále slouží jako čekárna pro cestující na teplickém nádraží; představený záběr je však postrádá." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Teplice%2C_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_hala.JPG/200px-Teplice%2C_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_hala.JPG" decoding="async" width="200" height="300" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Teplice%2C_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_hala.JPG/300px-Teplice%2C_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_hala.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Teplice%2C_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_hala.JPG/400px-Teplice%2C_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_hala.JPG 2x" data-file-width="1440" data-file-height="2160" /></a><div class="thumbcaption">Historický <a href="/wiki/Secese" title="Secese">secesní</a> interiér <a href="/wiki/Teplice_v_%C4%8Cech%C3%A1ch_(n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD)" title="Teplice v Čechách (nádraží)">teplického nádraží</a></div></div></div></div></div> Koncesi na stavbu trati do Teplic vydal <a href="/wiki/Zemsk%C3%BD_sn%C4%9Bm_(Rakousk%C3%A9_c%C3%ADsa%C5%99stv%C3%AD)" title="Zemský sněm (Rakouské císařství)">zemský sněm</a> nové společnosti v čele s hrabětem <a href="/wiki/Albert_Nostitz-Rieneck" class="mw-redirect" title="Albert Nostitz-Rieneck">Albertem Nostitz-Rieneckem</a> <a href="/wiki/2._srpen" title="2. srpen">2. srpna</a> <a href="/wiki/1856" title="1856">1856</a>;<a href="#cite_note-geerkens-14">[14]</a> práce započaly slavnostním výkopem u <a href="/wiki/Trmice" title="Trmice">Trmic</a> <a href="/wiki/15._listopad" title="15. listopad">15. listopadu</a> téhož roku a na jaře <a href="/wiki/1858" title="1858">1858</a> bylo hotovo.<a href="#cite_note-zeithammer-13-19">[19]</a> První osobní vlaky se mezi <a href="/wiki/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem" title="Ústí nad Labem">Ústím</a> a <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplicemi</a> rozjely <a href="/wiki/20._kv%C4%9Bten" title="20. květen">20. května</a>, před lázeňskou sezónou.<a href="#cite_note-pribehy-12">[12]</a> Nákladní doprava byla zahájena až od <a href="/wiki/8._%C4%8Dervenec" title="8. červenec">8. července</a>.<a href="#cite_note-roll-7">[7]</a> Za první půlrok firma přepravila 135 tisíc cestujících a 107 tisíc tun nákladu, z větší části uhlí.<a href="#cite_note-pribehy-12">[12]</a> V prvním jízdním řádu bylo každý den zavedeno pět osobních vlaků. Kromě hlavní trati s připojením k <a href="/wiki/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_hlavn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD" title="Ústí nad Labem hlavní nádraží">nádraží státní dráhy</a> zbudovala společnost i <a href="/wiki/Vle%C4%8Dka" title="Vlečka">vlečku</a> do <a href="/wiki/Labe" title="Labe">labského</a> <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADstav" title="Přístav">přístavu</a> v <a href="/wiki/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem" title="Ústí nad Labem">Ústí nad Labem</a>, což umožňovalo <a href="/wiki/V%C3%BDvoz" title="Vývoz">export</a> uhlí do <a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německa</a>, které mělo být hlavním odbytištěm.<a href="#cite_note-pribehy-12">[12]</a><a href="#cite_note-vlak-74-18">[18]</a> V Ústí nad Labem si dráha zřídila své nádraží na jihozápadním okraji města (se společností <a href="/wiki/Severn%C3%AD_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Severní státní dráha">Severní státní dráhy</a>, která již provozovala hlavní <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Praha%E2%80%93D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn" title="Železniční trať Praha–Děčín">trať Praha – Ústí – Podmokly-Děčín</a>, příliš nevycházela) a k němu přibylo v sedmdesátých letech 19. století i rozsáhlé <a href="/wiki/Se%C5%99a%C4%8Fovac%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD" title="Seřaďovací nádraží">seřaďovací nádraží</a> (ve své době největší v monarchii) a <a href="/wiki/Lokomotivn%C3%AD_depo" title="Lokomotivní depo">lokomotivní depo</a>.<a href="#cite_note-krivy-4">[4]</a> Firma zavedla vlastní označovací systém pomocí <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A9_%C4%8D%C3%ADslice" title="Římské číslice">římských číslic</a> a doplňkových písmen, první lokomotivy proto získaly označení řadami Ia a IIa a byly zakoupeny v lokomotivce Borsig v <a href="/wiki/Berl%C3%ADn" title="Berlín">Berlíně</a>.<a href="#cite_note-zeithammer-14-20">[20]</a> Provoz zahajovaly čtyři lokomotivy, nesoucí symbolicky jména sídel podél trati – Türmitz, Karbitz, Schönfeld a Mariaschein, tedy <a href="/wiki/Trmice" title="Trmice">Trmice</a>, <a href="/wiki/Chaba%C5%99ovice" title="Chabařovice">Chabařovice</a>, Krásné Pole a <a href="/wiki/Bohosudov" title="Bohosudov">Bohosudov</a>.<a href="#cite_note-hertl-21">[21]</a> První zahajovací vlak odvezly stroje Türmitz a Mariaschein.<a href="#cite_note-zeithammer-14-20">[20]</a> Vzápětí přibyly další a na trati tak roku <a href="/wiki/1864" title="1864">1864</a> už sloužilo šest lokomotiv.<a href="#cite_note-zeithammer-15-22">[22]</a> Vozy nová společnost objednala u firem Lauenstein & Co. v <a href="/wiki/Hamburk" title="Hamburk">Hamburku</a> (30 osobních vagonů, 35 krytých nákladních vagonů a 245 vagonů na uhlí) a <a href="/wiki/Sm%C3%ADchov" title="Smíchov">smíchovské</a> vagonky <a href="/wiki/Ringhofferovi" title="Ringhofferovi">Ringhoffer</a> (51 uhláků, 15 nízkostěnných plošinových vagonů a 2 drezíny).<a href="#cite_note-zeithammer-14-20">[20]</a> Vložený kapitál se však vlastníkům zpočátku téměř nevracel – v prvních letech se podnik stal spíše prodělečným a objevily se i hlasy, navrhující společnost prodat větší <a href="/wiki/Rakousk%C3%A1_spole%C4%8Dnost_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy" title="Rakouská společnost státní dráhy">Společnosti státní dráhy</a>.<a href="#cite_note-zeithammer-15-22">[22]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Rozšiřování_sítě">Rozšiřování sítě</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Rozšiřování sítě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Rozšiřování sítě">editovat zdroj</a>]</div> Po zásahu německých bank a celkové stabilizaci se ale ekonomická situace zlepšila a mohlo dojít i k zakoupení dalších vozidel.<a href="#cite_note-zeithammer-15-22">[22]</a> Mezitím začalo vedení uvažovat o prodloužení dále na západ, kde se nacházela další velká ložiska uhlí.<a href="#cite_note-pribehy-12">[12]</a> První úsek byl vystavěn přes <a href="/wiki/%C5%98etenice" title="Řetenice">Řetenice</a> (dnes část Teplic) do <a href="/wiki/Duchcov" title="Duchcov">Duchcova</a>; koncesi na jeho stavbu společnost získala <a href="/wiki/10._kv%C4%9Bten" title="10. květen">10. května</a> <a href="/wiki/1866" title="1866">1866</a> a po roční stavbě jej otevřela v červenci <a href="/wiki/1867" title="1867">1867</a>.<a href="#cite_note-roll-7">[7]</a> To s sebou neslo potřebu dalších lokomotiv a vozů; tentokrát padla volba na typy IIb a IIIa výrobců Hartmann a Sigl.<a href="#cite_note-zeithammer-102-23">[23]</a> V té době již probíhalo plánování prodloužení přes <a href="/wiki/B%C3%ADlina_(m%C4%9Bsto)" title="Bílina (město)">Bílinu</a> a <a href="/wiki/Most_(m%C4%9Bsto)" title="Most (město)">Most</a> až do <a href="/wiki/Chomutov" title="Chomutov">Chomutova</a>. Samotná výstavba proběhla v letech <a href="/wiki/1868" title="1868">1868</a>–<a href="/wiki/1870" title="1870">1870</a> a na celém úseku o délce 36 kilometrů proběhlo zahájení provozu <a href="/wiki/8._%C5%99%C3%ADjen" title="8. říjen">8. října</a> stejného roku.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> ATE začala v polovině 60. let spolupracovat s <a href="/wiki/Bu%C5%A1t%C4%9Bhradsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Buštěhradská dráha">Buštěhradskou dráhou</a> a poloha nádraží v <a href="/wiki/Chomutov" title="Chomutov">Chomutově</a> proto byla dohodnuta i s ohledem na připojení trati druhé společnosti.<a href="#cite_note-vlak-74-18">[18]</a> Ta stavěla svou <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Praha_%E2%80%93_Lu%C5%BEn%C3%A1_u_Rakovn%C3%ADka_%E2%80%93_Chomutov/Rakovn%C3%ADk" title="Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník">trať z Lužné u Rakovníka přes Žatec a Březno u Chomutova</a>. Tato železnice byla otevřena o několik měsíců později, v únoru <a href="/wiki/1871" title="1871">1871</a>.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> V roce <a href="/wiki/1870" title="1870">1870</a> byl po odchodu Clary-Aldringena do ústraní do funkce prezidenta správní rady zvolen ústecký průmyslník a poslanec <a href="/wiki/Karl_Wolfrum" class="mw-redirect" title="Karl Wolfrum">Karl Wolfrum</a>, jenž byl zároveň jedním z původních zakladatelů společnosti.<a href="#cite_note-Wolfrum-24">[24]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Franz_Skopalik_Wien_1899.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Historická malba nádraží v Bílině Kyselce z konce 19. století s vrchem Bořeň na pozadí. Dominantou je areál stáčírny a úpravny minerálních vod z okolních pramenů, včetně vlečkové koleje se čtyřmi nákladními vozy, do kterých se balené vody nakládaly. Také je k vidění velká rezidence v zalesněném svahu, několik domků a hřiště v blízkosti stáčírny. Silnici, přicházející zleva ze samotného města Bílina, lemuje okrasné stromořadí." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Franz_Skopalik_Wien_1899.jpg/220px-Franz_Skopalik_Wien_1899.jpg" decoding="async" width="220" height="122" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Franz_Skopalik_Wien_1899.jpg/330px-Franz_Skopalik_Wien_1899.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Franz_Skopalik_Wien_1899.jpg/440px-Franz_Skopalik_Wien_1899.jpg 2x" data-file-width="3042" data-file-height="1691" /></a><figcaption>Historický pohled na nádraží v Bílině Kyselce z konce 19. století, v pozadí vrch <a href="/wiki/Bo%C5%99e%C5%88" title="Bořeň">Bořeň</a></figcaption></figure> Záhy po otevření trati si provozovatelé uvědomili, že celá jednokolejná dráha potřebám provozu nemůže stačit (navíc při tehdejších nízkých rychlostech vlaků, pohybujících se okolo 30 km/h) a jelikož splňovali státem stanovené podmínky pro dostavbu druhé koleje (tyto podmínky zahrnovaly např. stanovený minimální čistý výnos na jeden kilometr trati ve dvou po sobě následujících letech), rozhodli se pro její doplnění.<a href="#cite_note-pribehy-90-25">[25]</a> Položení proběhlo v letech <a href="/wiki/1870" title="1870">1870</a>–<a href="/wiki/1871" title="1871">1871</a> alespoň v nejvytíženějším úseku <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_%E2%80%93_Chomutov" title="Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov">Ústí – Teplice</a> a druhá kolej zvýšila několikanásobně propustnost. O rok později se dočkala část do <a href="/wiki/Duchcov" title="Duchcov">Duchcova</a> a na zbytku trati byl dvojkolejný provoz zahájen až roku <a href="/wiki/1889" title="1889">1889</a>.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> Během celé druhé poloviny <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> množství přepravených osob a především nákladu (uhlí mělo téměř monopol, ale menší část tvořil například i kvalitní stavební kámen, těžený v okolí Bíliny)<a href="#cite_note-pribehy-90-25">[25]</a> rostlo každý rok o několik procent a již v polovině 80. let se 65 kilometrů dlouhá trať stala jednou z nejvytíženějších v celém Rakousko-Uhersku.<a href="#cite_note-pribehy-91-26">[26]</a> Přes veškeré dostavby druhých kolejí, instalaci moderního <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_zabezpe%C4%8Dovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD" title="Železniční zabezpečovací zařízení">zabezpečovacího zařízení</a> a zvyšování rychlostí se ukázalo, že jediná železniční spojnice nestačí. Proto v roce <a href="/wiki/1869" title="1869">1869</a> přišel spolek obcí v údolí řeky <a href="/wiki/B%C3%ADlina_(%C5%99eka)" title="Bílina (řeka)">Bíliny</a> se svým projektem na stavbu trati <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_%E2%80%93_B%C3%ADlina" class="mw-redirect" title="Železniční trať Ústí nad Labem – Bílina">z Trmic přes Úpořiny do Bíliny</a>. Navrhovaná spojnice měla přibližně stejnou délku jako stávající úsek přes <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplice</a>, ale zajišťovala spojení i těmto obcím, ležícím dosud mimo provozovanou železnici.<a href="#cite_note-pribehy-91-26">[26]</a> Se svým projektem se obrátili i na ATE a ta se jej nakonec rozhodla realizovat (zisky společnosti dosahovaly takové výše, že na náklady se ani příliš nehledělo). <a href="/wiki/Jednokolejn%C3%A1_tra%C5%A5" title="Jednokolejná trať">Jednokolejná trať</a> byla vystavěna mezi lety <a href="/wiki/1872" title="1872">1872</a>–<a href="/wiki/1874" title="1874">1874</a> a odlehčila už tak přetížené hlavní trati (v poslední čtvrtině <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> projelo po obou tratích dohromady až 100 nákladních vlaků denně).<a href="#cite_note-rydval-27">[27]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Lokomotivy">Lokomotivy</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Lokomotivy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Lokomotivy">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:ATE_IVa.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Čtyřspřežní nákladní lokomotiva typu IVa, zobrazená ve světle šedém nátěru na továrním snímku bez vlečného tendru." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/ATE_IVa.jpg/220px-ATE_IVa.jpg" decoding="async" width="220" height="108" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/ATE_IVa.jpg/330px-ATE_IVa.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/ATE_IVa.jpg/440px-ATE_IVa.jpg 2x" data-file-width="600" data-file-height="294" /></a><figcaption>Tovární snímek první nákladní lokomotivy série IVa. Zobrazená lokomotiva, označená číslem 60 a jménem „Altenberg“, sloužila přes 70 let</figcaption></figure> Jak již bylo zmíněno, provoz společnost zahájila s pouhými čtyřmi lokomotivami typu Ia, jež vyrobila strojírna Augusta Borsiga v Berlíně.<a href="#cite_note-zeithammer-73-28">[28]</a> O rok později přibyla pátá, výkonnější lokomotiva, označená sérií IIa.<a href="#cite_note-zeithammer-100-29">[29]</a> Provozně nejdůležitějšími se postupem času staly nákladní lokomotivy řad IIa, IIb a IIIb, kterých si ATE mezi lety <a href="/wiki/1870" title="1870">1870</a>–<a href="/wiki/1894" title="1894">1894</a> pořídila celkem 63 kusů.<a href="#cite_note-zeithammer-133-30">[30]</a> Sloužily zejména na uhelných vlacích, které dopravovaly surovinu z dolů do ústeckých přístavů; s přibývajícím stářím se některé přesunuly i do posunovací služby.<a href="#cite_note-zeithammer-115-31">[31]</a> Většina z nich po zestátnění připadla nástupnickým <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy" title="Československé státní dráhy">Československým státním dráhám</a> (ČSD), u kterých lokomotivy sloužily další desetiletí – poslední exempláře byly vyřazeny v padesátých letech 20. století.<a href="#cite_note-zeithammer-133-30">[30]</a> Pozoruhodná byla i životnost zcela nejstarších lokomotiv společnosti. Ze čtyř vyrobených kusů typu Ia (rok výroby <a href="/wiki/1858" title="1858">1858</a>) se dva dočkaly několika rekonstrukcí, nových kotlů a ČSD je po roce <a href="/wiki/1925" title="1925">1925</a> označily řadou 220.1.<a href="#cite_note-zeithammer-76-32">[32]</a> V <a href="/wiki/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem" title="Ústí nad Labem">Ústí nad Labem</a> sloužily až do počátku třicátých let, kdy byly po neuvěřitelných 75 letech provozu administrativně zrušeny v dubnu, resp. červnu <a href="/wiki/1933" title="1933">1933</a> a následně na stejném místě i rozloženy.<a href="#cite_note-zeithammer-76-32">[32]</a> Vůbec nejdéle ze všech lokomotiv společnosti ATE vydržela v provozu původní lokomotiva čísla 60 a jména „Altenberg“ (série IVa), vyrobená v lokomotivce Hartmann v <a href="/wiki/Sask%C3%A1_Kamenice" title="Saská Kamenice">Chemnitz</a> roku <a href="/wiki/1882" title="1882">1882</a>. Tato zároveň nejstarší čtyřnápravová lokomotiva ATE byla po předání ČSD roku <a href="/wiki/1925" title="1925">1925</a> označena číslem 402.201 a opatřena novým kotlem.<a href="#cite_note-zeithammer-118-33">[33]</a> Spolu se všemi ostatními lokomotivami své řady přečkala i druhou světovou válku a zrušení ji potkalo až v roce <a href="/wiki/1950" title="1950">1950</a>.<a href="#cite_note-zeithammer-120-34">[34]</a> Následně ještě dosluhovala v podobě vytápěcího kotle v <a href="/wiki/Vr%C5%A1ovice" title="Vršovice">Praze-Vršovicích</a> – definitivně byla sešrotována teprve roku <a href="/wiki/1959" title="1959">1959</a>, tedy 77 let od vyrobení.<a href="#cite_note-zeithammer-134-35">[35]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:3547152zlichov1998-05-23.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Lokomotiva řady 354.7 s vlečným tendrem, vzhledově podobná starší řadě 354.8 z lokomotivního parku ATE. Na detailním záběru vidíme lokomotivu v jízdě v čele soupravy historických osobních vozů po elektrifikované trati v Praze-Zlíchově." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/3547152zlichov1998-05-23.jpg/220px-3547152zlichov1998-05-23.jpg" decoding="async" width="220" height="149" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/3547152zlichov1998-05-23.jpg/330px-3547152zlichov1998-05-23.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/3547152zlichov1998-05-23.jpg/440px-3547152zlichov1998-05-23.jpg 2x" data-file-width="1409" data-file-height="954" /></a><figcaption>Vzhledově velmi podobná mladší řada 354.7, příbuzná řadě 354.8</figcaption></figure> S ohledem na své kladné hospodaření si společnost mohla dovolit pořizovat ve své době nejmodernější dostupná vozidla, především lokomotivy. Přesto však vedení společnosti podnikalo spíše úsporné kroky a orientovalo se na nákupy osvědčených, byť již v některých případech zastaralých konstrukcí.<a href="#cite_note-zeithammer-111-36">[36]</a> Většina lokomotiv pocházela z rakouské či německé provenience; po roce <a href="/wiki/1900" title="1900">1900</a>, kdy byla v <a href="/wiki/Praha" title="Praha">Praze</a> založena <a href="/wiki/%C4%8CKD" title="ČKD">První Českomoravská továrna na stroje</a>, objednala ATE 10 strojů série Ie i zde.<a href="#cite_note-zeithammer-90-37">[37]</a> Kromě nákladních lokomotiv železniční společnost poptávala i stroje pro rychlíkovou dopravu, aby zajistila po své trati vedení prestižního lázeňského rychlíku <a href="/wiki/Berl%C3%ADn" title="Berlín">Berlín</a> – <a href="/wiki/Karlovy_Vary" title="Karlovy Vary">Karlovy Vary</a>. Nevyhovující stroje typu Ib nejprve nahradily novější Ic.<a href="#cite_note-zeithammer-81-38">[38]</a> Ani ty však nepřekonaly očekávání a ATE následně zadala v lokomotivce StEG ve <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88sk%C3%A9_Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto" title="Vídeňské Nové Město">Vídeňském Novém Městě</a> stavbu výkonnějších strojů.<a href="#cite_note-zeithammer-96-39">[39]</a> Výsledkem se staly tříspřežní lokomotivy řady If s vlečným tendrem, vyrobené roku <a href="/wiki/1906" title="1906">1906</a> ve třech kusech.<a href="#cite_note-zeithammer-96-39">[39]</a> Jejich maximální rychlost 80 km/h a kotel s plochou roštu 3,67 m2 již pro dopravu těchto vlaků vyhověly.<a href="#cite_note-zeithammer-97-40">[40]</a> Díky své spolehlivosti a moderní konstrukci je později spolu s ostatními převzaly ČSD, označily řadou 354.8 a provozovaly až téměř do poloviny 20. století – všechny tři lokomotivy byly vyřazeny až v roce <a href="/wiki/1948" title="1948">1948</a>.<a href="#cite_note-zeithammer-99-41">[41]</a><a href="#cite_note-trutnov3548-42">[42]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Severočeská_transverzálka">Severočeská transverzálka</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Severočeská transverzálka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Severočeská transverzálka">editovat zdroj</a>]</div> Přestože byla ATE velmi zisková, kromě výše uvedených dvou tratí se do stavby dalších příliš nehrnula.<a href="#cite_note-vlak-74-18">[18]</a> Její uhelné dráhy vykazovaly výborné hospodářské výsledky a společnost se snažila jejich provoz dále rozvíjet a modernizovat. Jeden z paradoxních problémů však představovala skutečnost, že pro své kladné hospodářství musela dráha část svých zisků odevzdávat do státní pokladny.<a href="#cite_note-mikolasek-43">[43]</a> To se majitelům společnosti nezamlouvalo a hledali proto náhradní řešení, jak se těmto odvodům vyhnout.<a href="#cite_note-vlak-75-44">[44]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Cesta_k_transverzálce">Cesta k transverzálce</h4>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Cesta k transverzálce" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Cesta k transverzálce">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_z%C3%A1pad.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Budova stanice s dnešním názvem Ústí nad Labem západ, jež také patřila ATE. Na záběru z 21. století je stanice plně elektrifikována, stále v ní však slouží sypaná nástupiště. V pozadí vystupuje část administrativní budovy podniku Spolchemie, jehož areál těsně sousedí s prostorem stanice." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_z%C3%A1pad.jpg/220px-%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_z%C3%A1pad.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_z%C3%A1pad.jpg/330px-%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_z%C3%A1pad.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_z%C3%A1pad.jpg/440px-%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_z%C3%A1pad.jpg 2x" data-file-width="2816" data-file-height="2112" /></a><figcaption>Budova stanice s dnešním názvem Ústí nad Labem západ, jež také patřila ATE</figcaption></figure> Od 80. let 19. století byl v českých zemích často zmiňován projekt jakési transverzální dráhy,<a href="#cite_note-46">[p 1]</a> která by vedla napříč severními Čechami a spojovala podkrušnohorskou oblast s dalším průmyslovým regionem, jímž bylo Liberecko s tamními rozvinutými textilkami. V průběhu mnoha let se objevil bezpočet různých projektů různé kvality a možnosti realizace.<a href="#cite_note-vlak-68-45">[45]</a> Jejich autoři oslovovali řadu železničních společností, většina z nich ale tyto návrhy ignorovala a případně podpořila argumenty, že stavba takovéto trati je finančně velmi náročná a nemůže se pozdějším provozem splatit.<a href="#cite_note-vlak-69-47">[46]</a> V úvahu připadalo například uskupení <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_severn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Česká severní dráha">Česká severní dráha</a> (častěji používaná německá zkratka BNB z názvu Böhmische Nordbahn), ale i ta se zachovala podobně jako ostatní oslovené společnosti.<a href="#cite_note-vlak-69-47">[46]</a> Až do začátku 90. let 19. století se tak řešení tohoto problému nikam neposunulo. Zlom přinesl projekt nové trati z <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplic</a> do <a href="/wiki/Lovosice" title="Lovosice">Lovosic</a>, představený skupinou teplických občanů roku <a href="/wiki/1892" title="1892">1892</a>.<a href="#cite_note-pribehy-132-48">[47]</a> Počítáno bylo s tím, že se tudy bude vyvážet severočeské uhlí k Labi a tato informace zaujala vedení ATE jakožto dosavadního monopolního přepravce uhlí ve zdejší oblasti.<a href="#cite_note-vlak-73-49">[48]</a> Nový návrh totiž mohl ohrozit její výsadní postavení v tomto oboru, a to správní rada nechtěla dopustit. V červenci <a href="/wiki/1894" title="1894">1894</a> proto sama zažádala na rakouské vládě o povolení přípravných prací na této trase, což autory původního návrhu nadchlo a neváhali s vyřizováním všech potřebných povolení firmě pomoci.<a href="#cite_note-vlak-73-49">[48]</a> ATE zároveň přišla s informací, že se hodlá angažovat ve stavbě celé trati přes <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa" title="Česká Lípa">Českou Lípu</a> až do <a href="/wiki/Liberec" title="Liberec">Liberce</a>. Její ekonomové totiž vycítili příležitost právě v tomto projektu „odložit“ peníze, které by společnost jinak musela odvést státu na daních.<a href="#cite_note-vlak-73-49">[48]</a> Mimo jiné také představovalo Liberecko další velké odbytiště severočeského uhlí.<a href="#cite_note-mikolasek-43">[43]</a> Vzhledem k velikosti celého kapitálu firmy se proto nezdálo nereálné, že by společnost nemohla svůj závazek splnit. Zpráva se rychle rozšířila po celých severních Čechách a mnohé městské radnice se také rozhodly na projektu spolupracovat (často především proto, aby dráha vedla právě přes jejich katastr).<a href="#cite_note-vlak-76-50">[49]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vlastní_realizace">Vlastní realizace</h4>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Vlastní realizace" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlastní realizace">editovat zdroj</a>]</div> Následné projektování určilo délku trati na 143 kilometrů a protože se mělo administrativně jednat o <a href="/wiki/Region%C3%A1ln%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Regionální dráha">dráhu místní</a>, stala se tak nejdelší místní drahou v celé zemi. Realizace díla nazvaného Nordböhmische Transversalbahn (Severočeská transverzálka) započala po udělení koncese na první úsek Řetenice – Lovosice o délce 36 kilometrů (13. června 1896)<a href="#cite_note-mikolasek-43">[43]</a> v létě téhož roku a již na sklonku roku 1897 proběhlo jeho otevření.<a href="#cite_note-vlak-76-50">[49]</a> Takřka neomezený rozpočet na stavbu způsobil, že se při jejím budování využívaly nejmodernější technologie a i celé trasování bylo provedeno velmi velkoryse. Nechyběly dlouhé rampy ve sklonu až 15 promile a jediný <a href="/wiki/Tunel" title="Tunel">tunel</a> se nachází v úseku mezi <a href="/wiki/%C3%9Apo%C5%99iny" title="Úpořiny">Úpořinami</a> a <a href="/wiki/Hradi%C5%A1t%C4%9B_(B%C5%BEany)" title="Hradiště (Bžany)">Hradištěm</a>.<a href="#cite_note-vlak-76-50">[49]</a> Poté stavba postupovala dále severovýchodním směrem přes <a href="/wiki/Litom%C4%9B%C5%99ice" title="Litoměřice">Litoměřice</a> na Českou Lípu. V <a href="/wiki/Litom%C4%9B%C5%99ice" title="Litoměřice">Litoměřicích</a> se ATE střetla s <a href="/wiki/Rakousk%C3%A1_severoz%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Rakouská severozápadní dráha">Rakouskou severozápadní dráhou</a> (ÖNWB z německého Österreichische Nordwestbahn) a jelikož se obě společnosti po zvážení možných řešení nedohodly na stavbě společného nádraží (ATE odmítla zaústění své tratě do stávající stanice ÖNWB),<a href="#cite_note-mikolasek-43">[43]</a> zadělaly městu na problém se dvěma oddělenými nádražími, který přetrvává do současnosti.<a href="#cite_note-vlak-76-50">[49]</a> Na železnice společnosti ÖNWB se síť ATE napojila pouze jedinou krátkou spojkou ze stanice <a href="/wiki/%C5%BDalhostice" title="Žalhostice">Žalhostice</a> do <a href="/wiki/Velk%C3%A9_%C5%BDernoseky" title="Velké Žernoseky">Velkých Žernosek</a>.<a href="#cite_note-mikolasek-43">[43]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Viadukt_Karba_2015.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Viadukt přes údolí Peklo nedaleko Zahrádek u České Lípy, postavený kombinací kamenných oblouků a ocelové příhradoviny. Na předjarním záběru vystupují obnažené skalní masivy, kterými trať prochází, a stromy postrádající olistění. Po mostě projíždí motorová jednotka řady 814, takzvaná Regionova." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Viadukt_Karba_2015.jpg/220px-Viadukt_Karba_2015.jpg" decoding="async" width="220" height="151" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Viadukt_Karba_2015.jpg/330px-Viadukt_Karba_2015.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Viadukt_Karba_2015.jpg/440px-Viadukt_Karba_2015.jpg 2x" data-file-width="1920" data-file-height="1318" /></a><figcaption>Viadukt v Karbě (2015)</figcaption></figure> Pokračování do České Lípy, měřící rovných 50 kilometrů, bylo otevřeno po pouhém roce, 29. prosince 1898. Původní plán počítal s vedením tratě údolím <a href="/wiki/Peklo_(n%C3%A1rodn%C3%AD_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_pam%C3%A1tka)" title="Peklo (národní přírodní památka)">Peklo</a>, proti tomu se ovšem postavil místní vlastivědný spolek a nakonec si prosadil svou.<a href="#cite_note-vlak-80-51">[50]</a> Údolí v osadě <a href="/wiki/Karba" title="Karba">Karba</a> u <a href="/wiki/Zahr%C3%A1dky_(okres_%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa)" title="Zahrádky (okres Česká Lípa)">Zahrádek</a> překlenul 209 metrů dlouhý viadukt, který se později stal technickou památkou.<a href="#cite_note-mikolasek-43">[43]</a><a href="#cite_note-Historie-52">[51]</a> Jedním z problémů se stalo vedení trati přes město <a href="/wiki/%C3%9A%C5%A1t%C4%9Bk" title="Úštěk">Úštěk</a>, kam již sahala <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Velk%C3%A9_B%C5%99ezno_%E2%80%93_Love%C4%8Dkovice_%E2%80%93_Verne%C5%99ice/%C3%9A%C5%A1t%C4%9Bk" title="Železniční trať Velké Březno – Lovečkovice – Verneřice/Úštěk">místní dráha z Velkého Března</a>, provozovaná <a href="/wiki/Rakousk%C3%A1_severoz%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Rakouská severozápadní dráha">ÖNWB</a>.<a href="#cite_note-mikolasek-43">[43]</a> Zde ATE nepřistoupila na možnost jednoho společného nádraží s místní dráhou a vystavěla si stanici vlastní na břehu <a href="/wiki/Rybn%C3%ADk" title="Rybník">rybníka</a> Chmelař.<a href="#cite_note-mikolasek-43">[43]</a> Další překážkou byl samotný českolipský uzel, který celý patřil BNB a tato společnost se k napojování nové cizí trati do svého nádraží postavila odmítavě. Po dlouhých tahanicích bylo dohodnuto vybudování provizorního přestupního místa u <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa_hlavn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD" title="Česká Lípa hlavní nádraží">hlavního nádraží</a> (dnešní lovosické nástupiště), kde si navíc BNB prosadila podmínku, aby zde směly vlaky ATE zastavit pouze na dobu nezbytně nutnou k přestupu cestujících obou společností.<a href="#cite_note-vlak-83-53">[52]</a> Hlavní českolipské nádraží si ATE postavila o kus dál v místech již od roku 1989 nepoužívaného tzv. městského nádraží.<a href="#cite_note-mikolasek-43">[43]</a> Ve smlouvě o povolení stavby celé trati pak stálo, že ATE musí odkoupit celou trať <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa" title="Česká Lípa">Česká Lípa</a> – <a href="/wiki/Mimo%C5%88" title="Mimoň">Mimoň</a>, provozovanou státem již od roku <a href="/wiki/1883" title="1883">1883</a>.<a href="#cite_note-mikolasek-43">[43]</a> Ani privatizace této trati nebyla pro obě strany jednoduchá, nicméně sněmovna ji odsouhlasila a ATE za ni zaplatila 1,3 milionu zlatých.<a href="#cite_note-vlak-83-53">[52]</a> Zpočátku ATE nechtěla využít celé délky trati a svou transverzálku vést mimo město Mimoň, po mnoha protestech nejen ze strany městské rady ji ale definitivně přetrasovala tudy.<a href="#cite_note-vlak-83-53">[52]</a> Když o několik let později chtěla naopak BNB napojit svou <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Svor_%E2%80%93_Jablonn%C3%A9_v_Podje%C5%A1t%C4%9Bd%C3%AD" title="Železniční trať Svor – Jablonné v Podještědí">lokálku ze Svoru</a> do <a href="/wiki/Jablonn%C3%A9_v_Podje%C5%A1t%C4%9Bd%C3%AD_(n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD)" title="Jablonné v Podještědí (nádraží)">stanice Jablonné</a>, ATE proti tomu nic nenamítala a konkurenční společnosti tento krok umožnila.<a href="#cite_note-vlak-112-54">[53]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Novina-22.05.2012_-_(3).JPG" class="mw-file-description"><img alt="Kamenný víceobloukový viadukt přes údolí v obci Novina. V pozadí se nachází Ještědský hřbet (samotný nejvyšší vrchol však na tomto záběru není vidět). V blízkosti viaduktu jsou k vidění tradiční hrázděné domy a usedlosti. Snímek pochází z letního období a celá krajina je plná bující zeleně." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Novina-22.05.2012_-_%283%29.JPG/220px-Novina-22.05.2012_-_%283%29.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Novina-22.05.2012_-_%283%29.JPG/330px-Novina-22.05.2012_-_%283%29.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4e/Novina-22.05.2012_-_%283%29.JPG/440px-Novina-22.05.2012_-_%283%29.JPG 2x" data-file-width="1920" data-file-height="1284" /></a><figcaption>Viadukt v Novině (2012)</figcaption></figure> Nejnáročnějším se na trati transverzálky stal závěrečný úsek z <a href="/wiki/Jablonn%C3%A9_v_Podje%C5%A1t%C4%9Bd%C3%AD" title="Jablonné v Podještědí">Jablonného v Podještědí</a> do <a href="/wiki/Liberec" title="Liberec">Liberce</a>, kde bylo nutno překonat <a href="/wiki/Je%C5%A1t%C4%9Bdsk%C3%BD_h%C5%99bet" title="Ještědský hřbet">Ještědský hřbet</a>. Zvolená cesta vyžadovala několik tunelů a viaduktů, mezi nimiž vyniká nejdelší <a href="/wiki/Je%C5%A1t%C4%9Bdsk%C3%BD_tunel" title="Ještědský tunel">Ještědský tunel</a> o délce 816 metrů. <a href="/wiki/K%C5%99i%C5%BEany_(n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD)" title="Křižany (nádraží)">Stanice Křižany</a> byla určena jako vrcholová a z obou směrů k ní vedou dlouhé, až sedmnáctipromilové rampy.<a href="#cite_note-vlak-84-55">[54]</a> Nejznámější stavbou transverzálky se ale stal <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_viadukt_(Novina)" title="Železniční viadukt (Novina)">viadukt v Novině</a>, tyčící se do výšky až 33 metrů nad údolím. Zamýšlené použití <a href="/wiki/Ocel" title="Ocel">ocelové</a> příhradoviny bylo v době stavby ještě technicky nemožné (viadukt se totiž nachází v oblouku), charakteristickou podobu mu tak vtiskl kámen, dovezený na jeho stavbu ze širokého okolí.<a href="#cite_note-vlak-84-55">[54]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Rynoltice-22.05.2012_-_(1).JPG" class="mw-file-description"><img alt="Nádraží v Rynolticích, představující typickou architekturu ATE s červenými cihlami, v letním období. Stanice je i v současnosti upravena a osázena množstvím okrasných květin; celá se pak nachází na okraji menšího listnatého lesa." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Rynoltice-22.05.2012_-_%281%29.JPG/220px-Rynoltice-22.05.2012_-_%281%29.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Rynoltice-22.05.2012_-_%281%29.JPG/330px-Rynoltice-22.05.2012_-_%281%29.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Rynoltice-22.05.2012_-_%281%29.JPG/440px-Rynoltice-22.05.2012_-_%281%29.JPG 2x" data-file-width="1920" data-file-height="1280" /></a><figcaption>Nádraží v <a href="/wiki/Rynoltice" title="Rynoltice">Rynolticích</a> – typická architektura ATE s červenými cihlami</figcaption></figure> Poslední překážkou se stalo zaústění transverzálky do uzlu v Liberci. Jeho provozovatelem byla v době projektování a stavby transverzálky již více než čtyřicet let <a href="/wiki/Jihoseveron%C4%9Bmeck%C3%A1_spojovac%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Jihoseveroněmecká spojovací dráha">Jihoseveroněmecká spojovací dráha</a> (SNDVB, Süd-norddeutsche Verbindungsbahn), která se společností ATE neměla příliš dobré vztahy. Podle některých pramenů především proto, že pociťovala křivdu, že transverzálku realizovala jiná společnost.<a href="#cite_note-vlak-84-55">[54]</a> Následovaly podobně ostré spory jako v otázce uzlu v České Lípě a i zde si musela ATE postavit své nádraží stranou – zvolen byl prostor mezi tratí SNDVB do <a href="/wiki/Turnov" title="Turnov">Turnova</a> a RGTE (Liberecko-jablonecko-tanvaldskou dráhou, nyní <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Liberec%E2%80%93Harrachov" title="Železniční trať Liberec–Harrachov">trať 036</a>). Proto došlo k dodatečnému zvětšení nádraží v <a href="/wiki/Horn%C3%AD_R%C5%AF%C5%BEodol" title="Horní Růžodol">Horním Růžodole</a>.<a href="#cite_note-vlak-84-55">[54]</a> Tento úsek byl přes zmíněné nesnáze dokončen roku 1900 a otevřen 17. září téhož roku.<a href="#cite_note-vlak-86-56">[55]</a> Náklady na celou trať se vyšplhaly do výše přibližně 50 milionů <a href="/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A1_koruna" title="Rakousko-uherská koruna">korun</a>,<a href="#cite_note-roll-7">[7]</a> ale jejímu majiteli tato skutečnost příliš nevadila, jelikož nemusel tyto peníze odvést do státní kasy.<a href="#cite_note-vlak-87-57">[56]</a> V době vzniku se nepočítalo s žádnou přílišnou rentabilitou – dlouhodobě vysoké zisky společnosti a výdělečné přepravy uhlí proto měly „dotovat“ provoz na transverzálce.<a href="#cite_note-vlak-76-50">[49]</a> Po její dostavbě si ATE zadala u osvědčených výrobců ještě stavbu několika desítek lokomotiv, jimiž hodlala zajistit provoz.<a href="#cite_note-zeithammer-41-58">[57]</a><a href="#cite_note-vlak-89-59">[58]</a> Definitivní kolaudace trati proběhla v roce 1903. Příslušná komise ji tehdy ukončila 26. listopadu toho roku v Liberci a následně přešla trať do plného provozu.<a href="#cite_note-mikolasek-43">[43]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Ostatní_tratě">Ostatní tratě</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Ostatní tratě" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Ostatní tratě">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Duchcovsko-podmokelská_dráha">Duchcovsko-podmokelská dráha</h4>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Duchcovsko-podmokelská dráha" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Duchcovsko-podmokelská dráha">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Erv%C4%9Bnice_d%C5%AFl_Hedvika.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Hnědouhelný povrchový důl Hedvika v Ervěnicích u Chomutova s důlními vlaky, provozovanými ATE. Dominantním motivem je těžební prostor s těžební technikou a množstvím horníků, samotné vlaky jsou k vidění na horním okraji sloje, kde je do nich nakládáno surové vytěžené uhlí pomocí lžícového nakladače." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Erv%C4%9Bnice_d%C5%AFl_Hedvika.jpg/220px-Erv%C4%9Bnice_d%C5%AFl_Hedvika.jpg" decoding="async" width="220" height="159" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Erv%C4%9Bnice_d%C5%AFl_Hedvika.jpg/330px-Erv%C4%9Bnice_d%C5%AFl_Hedvika.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Erv%C4%9Bnice_d%C5%AFl_Hedvika.jpg/440px-Erv%C4%9Bnice_d%C5%AFl_Hedvika.jpg 2x" data-file-width="1382" data-file-height="998" /></a><figcaption>Důl Hedvika v <a href="/wiki/Erv%C4%9Bnice" title="Ervěnice">Ervěnicích</a>, kde společnost také zajišťovala dopravu</figcaption></figure> Po otevření trati Ústecko-teplické dráhy společnost získala v podstatě monopol na přepravu uhlí v regionu a díky tomu kontrolovala z velké většiny pohyb této komodity z pánve k <a href="/wiki/Labe" title="Labe">Labi</a> a dále do <a href="/wiki/Sasko" title="Sasko">Saska</a>.<a href="#cite_note-pribehy-132-48">[47]</a> V polovině 60. let tak vznikl projekt konkurenční dráhy pod názvem <a href="/wiki/Duchcovsko-podmokelsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Duchcovsko-podmokelská dráha">Duchcovsko-podmokelská dráha</a> mezi stejnojmennými městy s cílem přepravu nerostné suroviny alespoň částečně přebrat dosud dominantní společnosti ATE. Koncesi k její výstavbě obdržel podnikatel <a href="/wiki/Johann_Liebieg" title="Johann Liebieg">Johann Liebieg</a> spolu s <a href="/wiki/Advok%C3%A1t" title="Advokát">advokátem</a> a poslancem <a href="/wiki/Franz_Stradal" title="Franz Stradal">Franzem Stradalem</a>.<a href="#cite_note-pribehy-132-48">[47]</a> Sám Stradal, paradoxně jeden z původních zakladatelů ATE, byl po zjištění, že spolupracuje s konkurencí, ze společnosti vyobcován.<a href="#cite_note-pribehy-132-48">[47]</a> Podnik, úředně vedený pod německým názvem Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft (zkratka DBE) si na provoz na vlastní trati pořídil původem francouzské lokomotivy a dopravu zajišťoval sám.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> V prosinci <a href="/wiki/1872" title="1872">1872</a> bylo otevřeno prodloužení trati přes <a href="/wiki/Litv%C3%ADnov" title="Litvínov">Litvínov</a> do <a href="/wiki/Chomutov" title="Chomutov">Chomutova</a> a dráha se tak stala spojnicí <a href="/wiki/Podmokly_(D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn)" title="Podmokly (Děčín)">Podmokel</a> (dnešního <a href="/wiki/D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn" title="Děčín">Děčína</a>) s <a href="/wiki/Chomutov" title="Chomutov">Chomutovem</a>, vedoucí v podstatě souběžně se stávající hlavní tratí ATE.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> Již od počátku však společnost vykazovala špatné hospodářské výsledky (trakční náročnost a trasování dráhy způsobily, že vlastně pro ATE nepředstavovala vážnější konkurenci) a po roce <a href="/wiki/1875" title="1875">1875</a> neměla daleko k úpadku.<a href="#cite_note-dbe-60">[59]</a> Následující rok (1876) proběhla úspěšná jednání s ATE o zajištění provozu, a tak se působení firmy ATE od <a href="/wiki/1._leden" title="1. leden">1. ledna</a> 1877 rozšířilo i na konkurenční trať. Souběžně s tím se vyjednávalo o převzetí celé společnosti právě ATE.<a href="#cite_note-dbe-60">[59]</a><a href="#cite_note-ottuvslovnik-61">[60]</a> Tento model však říšská rada neschválila a po pouhých dvou měsících se provoz na trati vrátil zpět do rukou DBE.<a href="#cite_note-ottuvslovnik-61">[60]</a> Podnik DBE se však stále utápěl v problémech. A když roku 1879 zemřel předseda správní rady Stradal (utopil se v jezeře <a href="/wiki/Chiemsk%C3%A9_jezero" title="Chiemské jezero">Chiemsee</a>, u něhož měl rekreační vilu),<a href="#cite_note-StammBO-62">[61]</a> převzaly roku 1884 provoz na jeho tratích státní <a href="/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sko-kr%C3%A1lovsk%C3%A9_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy" title="Císařsko-královské státní dráhy">kkStB</a> a o osm let později společnost DBE administrativně zanikla úplně.<a href="#cite_note-ottuvslovnik-61">[60]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Rakovnicko-protivínská_dráha">Rakovnicko-protivínská dráha</h4>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Rakovnicko-protivínská dráha" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Rakovnicko-protivínská dráha">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:K%C5%99ivokl%C3%A1t,_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_zast%C3%A1vka.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Železniční zastávka v obci Křivoklát na trati Rakovník – Beroun. Asymetrická budova, vystavěná pomocí kombinace zdiva a dřevěných prvků, s listnatým lesem v pozadí. V popředí obrázku se nachází moderní nástupiště z betonových panelů a traťová kolej." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/K%C5%99ivokl%C3%A1t%2C_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_zast%C3%A1vka.jpg/220px-K%C5%99ivokl%C3%A1t%2C_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_zast%C3%A1vka.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/K%C5%99ivokl%C3%A1t%2C_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_zast%C3%A1vka.jpg/330px-K%C5%99ivokl%C3%A1t%2C_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_zast%C3%A1vka.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/45/K%C5%99ivokl%C3%A1t%2C_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_zast%C3%A1vka.jpg/440px-K%C5%99ivokl%C3%A1t%2C_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_zast%C3%A1vka.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536" /></a><figcaption>Železniční zastávka <a href="/wiki/K%C5%99ivokl%C3%A1t_(m%C4%9Bstys)" title="Křivoklát (městys)">Křivoklát</a></figcaption></figure> Další železnicí, na které ATE zajišťovala dopravu, se stala trať Rakovnicko-protivínské dráhy. Oba její oddělené úseky (<a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Beroun%E2%80%93Rakovn%C3%ADk" title="Železniční trať Beroun–Rakovník">Rakovník – Beroun</a> a <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Zdice%E2%80%93Protiv%C3%ADn" title="Železniční trať Zdice–Protivín">Zdice – Protivín</a>) byly propojeny krátkým úsekem <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_z%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Česká západní dráha">České západní dráhy</a> mezi <a href="/wiki/Beroun" title="Beroun">Berounem</a> a <a href="/wiki/Zdice" title="Zdice">Zdicemi</a> a otevřeny v letech <a href="/wiki/1876" title="1876">1876</a>, respektive <a href="/wiki/1875" title="1875">1875</a>.<a href="#cite_note-ottuvslovnik2-63">[62]</a><a href="#cite_note-rpd-13">[13]</a> V okamžiku zahájení provozu na nich provoz realizovala výše zmíněná DBE, která se však již tehdy nacházela v problémech.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> V souladu s předchozí smlouvou proto dopravu na obou tratích dočasně k <a href="/wiki/1._leden" title="1. leden">1. lednu</a> <a href="/wiki/1877" title="1877">1877</a> převzala ATE.<a href="#cite_note-ottuvslovnik-61">[60]</a> Z důvodu nevyřešených majetkových poměrů i zde ATE ukončila svoje působení po pouhých dvou měsících a od března téhož roku provoz zajišťovala <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_z%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Česká západní dráha">Česká západní dráha</a>.<a href="#cite_note-ottuvslovnik2-63">[62]</a> Roku <a href="/wiki/1884" title="1884">1884</a> ji následně vystřídaly státní <a href="/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sko-kr%C3%A1lovsk%C3%A9_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy" title="Císařsko-královské státní dráhy">kkStB</a>.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Vlečková_činnost">Vlečková činnost</h4>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Vlečková činnost" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Vlečková činnost">editovat zdroj</a>]</div> Vedení společnosti si uvědomovalo nutnost kvalitního propojení svých stanic přímo s důlními provozy, proto vznikly na vlastní náklady četné <a href="/wiki/Vle%C4%8Dka" title="Vlečka">vlečky</a>, na nichž také dráha zajišťovala dopravu. Jejich počet dosahoval několika desítek a nezřídka bylo do některých stanic napojeno vleček více (např. stanice v <a href="/wiki/Most_(m%C4%9Bsto)" title="Most (město)">Mostě</a>).<a href="#cite_note-sverma-64">[63]</a> S pozdějším rozvojem povrchové těžby byly některé vlečky rušeny nebo budovány provizorně, aby se daly v případě potřeby přestavovat.<a href="#cite_note-sverma-64">[63]</a> Mnohdy patřily na vlečkách provozované lokomotivy přímo těžařům a ATE na ně pouze dodávala obsluhující personál, v některých případech používala i vlastní stroje. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Ekonomika">Ekonomika</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Ekonomika" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Ekonomika">editovat zdroj</a>]</div> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Siegelmarke_Aussig-Teplitzer_Eisenbahn-Gesellschaft.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Historická pečeť společnosti ATE – červená s dvojitou orlicí ve znaku." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Siegelmarke_Aussig-Teplitzer_Eisenbahn-Gesellschaft.jpg/150px-Siegelmarke_Aussig-Teplitzer_Eisenbahn-Gesellschaft.jpg" decoding="async" width="150" height="151" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Siegelmarke_Aussig-Teplitzer_Eisenbahn-Gesellschaft.jpg/225px-Siegelmarke_Aussig-Teplitzer_Eisenbahn-Gesellschaft.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/61/Siegelmarke_Aussig-Teplitzer_Eisenbahn-Gesellschaft.jpg 2x" data-file-width="269" data-file-height="270" /></a><figcaption>Pečeť ATE</figcaption></figure> Ústecko-teplická dráha se honosila titulem nejvýnosnější železniční společnosti v monarchii.<a href="#cite_note-polabi-5">[5]</a> Po jejích 250 kilometrech tratí na konci <a href="/wiki/19._stolet%C3%AD" title="19. století">19. století</a> ročně projelo 870 tisíc tun uhlí – nejvíce ze všech železnic, tedy více než u firem, které vlastnily sítě i minimálně čtyřikrát rozsáhlejší ve srovnání s ATE.<a href="#cite_note-hons-6">[6]</a> V roce <a href="/wiki/1910" title="1910">1910</a> už čísla dosahovala násobků předchozích hodnot; z celkem 10 006 305 tun přepraveného zboží představovalo uhlí více než 87 % (8 731 782 tun).<a href="#cite_note-roll-7">[7]</a> Ve stejném roce dosáhl čistý zisk z provozu všech tratí 2 628 079,99 <a href="/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A1_koruna" title="Rakousko-uherská koruna">K</a>, z čehož na transverzální dráhu připadalo 468 265,76 <a href="/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A1_koruna" title="Rakousko-uherská koruna">K</a> a zbytek na tratě ostatní.<a href="#cite_note-roll-7">[7]</a> Není bez zajímavosti, že například v roce <a href="/wiki/1905" title="1905">1905</a> se na ústeckém nádraží ATE kromě více než dvou milionů tun uhlí přeložilo také 400 tisíc tun ovoce, určeného pro tuzemské i zahraniční trhy.<a href="#cite_note-hertl-21">[21]</a> Vedení společnosti sídlilo po celou dobu existence firmy přímo v nádražní budově v Teplicích, která byla pro tento účel postavena velmi honosně.<a href="#cite_note-hertl-21">[21]</a> V 80. letech 19. století byly u akcionářů relativně běžné deseti- až dvacetiprocentní <a href="/wiki/Dividenda" title="Dividenda">dividendy</a>, u jiných drah naprosto nepředstavitelné.<a href="#cite_note-roll-7">[7]</a><a href="#cite_note-hertl-21">[21]</a> Společně s <a href="/wiki/Rakousk%C3%A1_severoz%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Rakouská severozápadní dráha">Rakouskou severozápadní dráhou</a> a <a href="/wiki/Rakousk%C3%A1_spole%C4%8Dnost_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy" title="Rakouská společnost státní dráhy">Společností státní dráhy</a> provozovala jedno z největších seřaďovacích nádraží (na ploše 45 hektarů)<a href="#cite_note-roll-7">[7]</a> v monarchii v prostoru dnešního nádraží Ústí nad Labem západ, kde se například v roce <a href="/wiki/1887" title="1887">1887</a> roztřídilo 365 806 vozů.<a href="#cite_note-polabi-5">[5]</a> Toto seřaďovací nádraží používaly všechny tři železniční společnosti, jež měly v <a href="/wiki/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem" title="Ústí nad Labem">Ústí nad Labem</a> své tratě. Spravovala jej však Ústecko-teplická dráha, která zde měla i své provozní zázemí.<a href="#cite_note-roll-7">[7]</a> Společnost také disponovala štědrým sociálním programem. Zaměstnanci dostávali pravidelné poukázky na pobyty v lázních, příspěvky na cestování, ošacení a další výhody, což v dané době nebylo zdaleka pravidlem.<a href="#cite_note-polabi-5">[5]</a> Od roku <a href="/wiki/1884" title="1884">1884</a> dostávali železničáři také v prosinci dvě výplaty jako odměnu za práci pro společnost a měli vlastní sociální fond.<a href="#cite_note-hertl-21">[21]</a> I díky tomu platila ATE za jednoho z nejprestižnějších zaměstnavatelů v regionu. Po otevření transverzálky dosahoval počet zaměstnanců okolo 3000, z toho drtivou většinu tvořili <a href="/wiki/Strojvedouc%C3%AD" title="Strojvedoucí">strojvedoucí</a>, <a href="/wiki/Topi%C4%8D" title="Topič">topiči</a> a provozní personál. Před pozdějším zestátněním podnik ke konci roku <a href="/wiki/1921" title="1921">1921</a> vykázal počet zaměstnanců 6739.<a href="#cite_note-hertl-21">[21]</a><a href="#cite_note-zeithammer-61-65">[64]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Zestátnění">Zestátnění</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Zestátnění" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Zestátnění">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:15836-Komotau-1913-Hauptbahnhof-Br%C3%BCck_%26_Sohn_Kunstverlag.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Nádraží v Chomutově, společné Ústecko-teplické i Buštěhradské dráze; rozsáhlá secesní budova s velkým kolejištěm a mnoha právě rozposunovávanými nákladními vagony. V pozadí velké skladiště s nakládací rampou." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/15836-Komotau-1913-Hauptbahnhof-Br%C3%BCck_%26_Sohn_Kunstverlag.jpg/220px-15836-Komotau-1913-Hauptbahnhof-Br%C3%BCck_%26_Sohn_Kunstverlag.jpg" decoding="async" width="220" height="149" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/15836-Komotau-1913-Hauptbahnhof-Br%C3%BCck_%26_Sohn_Kunstverlag.jpg/330px-15836-Komotau-1913-Hauptbahnhof-Br%C3%BCck_%26_Sohn_Kunstverlag.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/15836-Komotau-1913-Hauptbahnhof-Br%C3%BCck_%26_Sohn_Kunstverlag.jpg/440px-15836-Komotau-1913-Hauptbahnhof-Br%C3%BCck_%26_Sohn_Kunstverlag.jpg 2x" data-file-width="1479" data-file-height="1000" /></a><figcaption>Nádraží v Chomutově, společné Ústecko-teplické i Buštěhradské dráze</figcaption></figure> Od konce 19. století probíhaly v <a href="/wiki/Rakousko-Uhersko" title="Rakousko-Uhersko">Rakousku-Uhersku</a> zestátňovací vlny, při kterých přebíral provoz od soukromých firem na mnoha tratích stát.<a href="#cite_note-vlak-117-66">[65]</a> Velkým a stabilním železničním společnostem, mezi něž patřila ATE, se tento krok však vyhýbal, jelikož by jejich zestátnění bylo pro státní kasu velice nákladné a erár mj. i kvůli masivnímu zbrojení trpěl trvalým nedostatkem finančních prostředků.<a href="#cite_note-vlak-117-66">[65]</a> Až do vypuknutí <a href="/wiki/Prvn%C3%AD_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="První světová válka">první světové války</a> v roce <a href="/wiki/1914" title="1914">1914</a> si společnost udržovala své výsadní postavení, poté ale přišel prudký pokles obratu i zisků, zapříčiněný snížením objemu přepraveného uhlí na úkor vojenských potřeb a v neposlední řadě také pomalu nastupujícími <a href="/wiki/Spalovac%C3%AD_motor" title="Spalovací motor">spalovacími motory</a>. Během války se podnik zestátnit nepodařilo a tento krok tak připadl až nově vzniklému <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československu</a>. Po válce již společnost negenerovala velké zisky jako dříve a její hospodaření se pohybovalo na hranici ziskovosti (zejména díky faktu, že ještě v letech <a href="/wiki/1919" title="1919">1919</a> a <a href="/wiki/1920" title="1920">1920</a> dostávala od státu tzv. válečnou přirážku k dopravnému v hodnotě celkem 19 milionů <a href="/wiki/Koruna_%C4%8Deskoslovensk%C3%A1" title="Koruna československá">korun</a>).<a href="#cite_note-vlak-168-8">[8]</a> Rok <a href="/wiki/1921" title="1921">1921</a> přinesl zlom v podobě velkých ztrát, zapříčiněných mimo jiné zrušením válečné přirážky a také zjištěnými nedostatky v účetnictví, jehož kontrolu roku předešlého provedla ministerská komise.<a href="#cite_note-vlak-168-8">[8]</a> Časy vysokých dividend již byly minulostí a akcionáři mnohdy bojovali i s existenčními potížemi. Na jaře <a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a> přišel od vlády první konkrétní návrh na její zestátnění, který byl následně postoupen <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_shrom%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bn%C3%AD_republiky_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_(1920%E2%80%931939)" title="Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)">parlamentu</a> ke schválení.<a href="#cite_note-vlakopis-15-67">[66]</a> Předcházela mu ostrá diskuse a bitka poslanců rozháněných pak policií<a href="#cite_note-Historie-52">[51]</a>, kdy se němečtí poslanci obávali počešťování dráhy, resp. vytlačování zaměstnanců německé národnosti českými. Potyčka si vyžádala deset zraněných jak na straně politiků, tak přivolaných strážců zákona.<a href="#cite_note-vlak-169-10">[10]</a> Nakonec bylo zákonem č. 234 Sb. ze dne <a href="/wiki/30._%C4%8Derven" title="30. červen">30. června</a> <a href="/wiki/1922" title="1922">1922</a><a href="#cite_note-vlak-169-10">[10]</a><a href="#cite_note-vlakopis-14-68">[67]</a> zestátnění schváleno vyplacením akcionářů za odhadovanou částku 80 milionů korun. Ústecko-teplická dráha byla jako jedna z posledních soukromých drah v <a href="/wiki/%C4%8Cechy" title="Čechy">Čechách</a> zestátněna k <a href="/wiki/1._leden" title="1. leden">1. lednu</a> <a href="/wiki/1923" title="1923">1923</a> a její tratě integrovaly <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy" title="Československé státní dráhy">Československé státní dráhy</a> (ČSD).<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> Transverzálka Řetenice – Liberec přešla pod správu Ředitelství drah v <a href="/wiki/Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9" title="Hradec Králové">Hradci Králové</a>, zbytek sítě připadl pražskému ředitelství.<a href="#cite_note-vlak-169-10">[10]</a> Tzv. likvidační správa ÚTD fungovala do <a href="/wiki/1._leden" title="1. leden">1. ledna</a> <a href="/wiki/1924" title="1924">1924</a>, kdy byl majetek definitivně rozdělen a společnost vymazána z obchodního rejstříku.<a href="#cite_note-vlak-169-10">[10]</a> Tím skončila necelých 68 let trvající historie Ústecko-teplické dráhy. Zestátnění později potkalo i poslední soukromé železnice fungující na území <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensko" title="Československo">Československa</a>, <a href="/wiki/Bu%C5%A1t%C4%9Bhradsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Buštěhradská dráha">Buštěhradskou dráhu</a> stát převzal na začátku roku <a href="/wiki/1924" title="1924">1924</a>, společnost provozující <a href="/wiki/Ko%C5%A1icko-bohum%C3%ADnsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Košicko-bohumínská dráha">Košicko-bohumínskou dráhu</a> zůstala soukromá až do konce <a href="/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Druhá světová válka">druhé světové války</a> (zde ale již od roku <a href="/wiki/1921" title="1921">1921</a> zajišťovaly provoz ČSD na účet vlastníka).<a href="#cite_note-69">[68]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Dnešní_význam">Dnešní význam</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Dnešní význam" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Dnešní význam">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Trať_Ústí_nad_Labem_–_Chomutov">Trať Ústí nad Labem – Chomutov</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Trať Ústí nad Labem – Chomutov" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Trať Ústí nad Labem – Chomutov">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_%E2%80%93_Chomutov" title="Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov">Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov</a>.</div> Po celou dobu existence společnosti plnila funkci hlavní a nejdůležitější dopravní spojnice <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_%E2%80%93_Chomutov" title="Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov">trať z Ústí nad Labem do Chomutova</a>, jejíž první úsek do <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplic</a> byl otevřen již v roce <a href="/wiki/1858" title="1858">1858</a>. I v 21. století je trať využívána k silné osobní i nákladní dopravě napříč hustě osídlenou oblastí Podkrušnohoří. Úsek do <a href="/wiki/Most_(m%C4%9Bsto)" title="Most (město)">Mostu</a> a <a href="/wiki/T%C5%99ebu%C5%A1ice" title="Třebušice">Třebušic</a> (pro odvoz uhlí z lomů <a href="/wiki/Lom_%C4%8CSA" title="Lom ČSA">ČSA</a> a <a href="/wiki/Lom_Vr%C5%A1any" title="Lom Vršany">Vršany</a>) byl zahrnut mezi nejdůležitější v programu elektrifikace a první elektrický vlak tudy projel již v roce <a href="/wiki/1963" title="1963">1963</a>; zbytek trati do Chomutova si musel počkat až do roku <a href="/wiki/1989" title="1989">1989</a>.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> Na nejvytíženějším úseku z <a href="/wiki/B%C3%ADlina_(m%C4%9Bsto)" title="Bílina (město)">Bíliny</a> k odbočce <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_Zlatn%C3%ADky" title="České Zlatníky">České Zlatníky</a> došlo v 70. letech navíc k položení třetí koleje.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> Kromě uhelných vlaků je v provozu také doprava ropných produktů z <a href="/wiki/Ropn%C3%A1_rafinerie" title="Ropná rafinerie">rafinerie</a> v <a href="/wiki/Z%C3%A1lu%C5%BE%C3%AD_(Litv%C3%ADnov)" title="Záluží (Litvínov)">Záluží u Litvínova</a>, jež je na trať napojena přes tzv. Nové nádraží v Mostě.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> Osobní dopravu zastupuje dvouhodinový takt <a href="/wiki/Rychl%C3%ADk_(vlak)" title="Rychlík (vlak)">rychlíků</a> v relaci <a href="/wiki/Praha" title="Praha">Praha</a> – <a href="/wiki/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem" title="Ústí nad Labem">Ústí nad Labem</a> – <a href="/wiki/Cheb" title="Cheb">Cheb</a> a hodinový interval zastávkových osobních vlaků, vedených z <a href="/wiki/D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn" title="Děčín">Děčína</a> do <a href="/wiki/Most_(m%C4%9Bsto)" title="Most (město)">Mostu</a>, v delších intervalech až do <a href="/wiki/Chomutov" title="Chomutov">Chomutova</a> (linka U1 <a href="/wiki/Doprava_%C3%9Asteck%C3%A9ho_kraje" title="Doprava Ústeckého kraje">Dopravy Ústeckého kraje</a>).<a href="#cite_note-jr2017-70">[69]</a> Na trati slouží od roku <a href="/wiki/2012" title="2012">2012</a> moderní elektrické jednotky <a href="/wiki/RegioPanter" title="RegioPanter">RegioPanter</a>.<a href="#cite_note-usteckykraj-71">[70]</a> Ve špičkách je doprava posílena spěšnými vlaky a vloženými dalšími osobními vlaky kratších relací.<a href="#cite_note-jr2017-70">[69]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Trať_Ústí_nad_Labem_–_Bílina">Trať Ústí nad Labem – Bílina</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Trať Ústí nad Labem – Bílina" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Trať Ústí nad Labem – Bílina">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_%E2%80%93_B%C3%ADlina" class="mw-redirect" title="Železniční trať Ústí nad Labem – Bílina">Železniční trať Ústí nad Labem – Bílina</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Litom%C4%9B%C5%99ice_horn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD,_pokladny.JPG" class="mw-file-description"><img alt="Pohled do typické současné čekárny ve stanici ATE, na litoměřickém horním nádraží. Dominuje jí strop s klenbami a řada laviček pro čekání cestujících. Na levé straně se pak nacházejí dvě okna osobních pokladen." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Litom%C4%9B%C5%99ice_horn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_pokladny.JPG/220px-Litom%C4%9B%C5%99ice_horn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_pokladny.JPG" decoding="async" width="220" height="165" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Litom%C4%9B%C5%99ice_horn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_pokladny.JPG/330px-Litom%C4%9B%C5%99ice_horn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_pokladny.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Litom%C4%9B%C5%99ice_horn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_pokladny.JPG/440px-Litom%C4%9B%C5%99ice_horn%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD%2C_pokladny.JPG 2x" data-file-width="3968" data-file-height="2976" /></a><figcaption>Pohled do typické současné čekárny ve stanici ATE – zde na <a href="/wiki/Litom%C4%9B%C5%99ice" title="Litoměřice">litoměřickém</a> horním nádraží</figcaption></figure> Původně <a href="/wiki/Jednokolejn%C3%A1_tra%C5%A5" title="Jednokolejná trať">jednokolejná trať</a>, vedená klidným údolím řeky <a href="/wiki/B%C3%ADlina_(%C5%99eka)" title="Bílina (řeka)">Bíliny</a>, byla od počátku vedena jako trať nižšího významu, umožňující převedení některých vlaků z přetížené hlavní trati.<a href="#cite_note-pribehy-91-26">[26]</a> V polovině padesátých let bylo provedeno zdvojkolejnění celé trati a od roku <a href="/wiki/1967" title="1967">1967</a> je elektrifikována.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> Kvůli přednostní nákladní dopravě (zejména uhlí) byla na trati dvakrát zastavena osobní doprava a nahrazena autobusy; naposledy se tak stalo mezi lety <a href="/wiki/1976" title="1976">1976</a>–<a href="/wiki/1991" title="1991">1991</a>.<a href="#cite_note-HT-1">[1]</a> Vzhledem k faktu, že je trať vedena méně obydlenou oblastí, osobní vlaky zde byly provozovány pouze v dvouhodinovém taktu a dopravu cestujících zajišťovaly motorové jednotky <a href="/wiki/Motorov%C3%A1_jednotka_814" title="Motorová jednotka 814">Regionova</a>.<a href="#cite_note-72">[71]</a> Od prosince roku 2019 zde začal jezdit dopravce <a href="/wiki/RegioJet" title="RegioJet">RegioJet ÚK</a> s německými jednotkami <a href="/wiki/Motorov%C3%A1_jednotka_845" title="Motorová jednotka 845">628</a>. Došlo i k úpravě intervalů, kdy ve špičce jsou provozovány spoje každou hodinu (2 soupravy/trať). O víkendech a v sedle zůstal plně dostačující dvouhodinový takt. V prosinci roku 2021 zde měly vyjet nové elektrické jednotky řady 654 od polského výrobce <a href="/wiki/PESA_Bydgoszcz" class="mw-redirect" title="PESA Bydgoszcz">PESA</a>; kvůli jejich opožděnému schválení byl tento krok odložen. I nadále má však trať větší význam po stránce dopravy nákladní a jsou po ní prováženy nákladní vlaky, odkloněné z hlavní trati přes <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplice</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Severočeská_transverzálka_2">Severočeská transverzálka</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Severočeská transverzálka" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Severočeská transverzálka">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Úsek_Řetenice_–_Lovosice">Úsek Řetenice – Lovosice</h4>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Úsek Řetenice – Lovosice" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Úsek Řetenice – Lovosice">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Lovosice_%E2%80%93_Teplice_v_%C4%8Cech%C3%A1ch" title="Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách">Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách</a>.</div> Téměř 150 kilometrů dlouhá místní dráha z <a href="/wiki/%C5%98etenice" title="Řetenice">Řetenic</a> do <a href="/wiki/Liberec" title="Liberec">Liberce</a> se během více než jednoho staletí rozdělila na kratší provozní úseky, na nichž je doprava organizována odlišně. Na nejzápadnějším úseku do <a href="/wiki/Lovosice" title="Lovosice">Lovosic</a> byla doprava zajištěna osobními vlaky, také s jednotkami <a href="/wiki/Motorov%C3%A1_jednotka_814" title="Motorová jednotka 814">Regionova</a>. V červnu <a href="/wiki/2013" title="2013">2013</a> však došlo k rozsáhlému <a href="/wiki/Svahov%C3%BD_pohyb" title="Svahový pohyb">sesuvu půdy</a> u obce <a href="/wiki/Litochovice" title="Litochovice">Litochovice</a>, který kromě rozestavěné <a href="/wiki/D%C3%A1lnice_D8" title="Dálnice D8">dálnice D8</a> značně poškodil i tuto železniční trať.<a href="#cite_note-referendum-73">[72]</a> Po sesuvu byl provoz v úseku mezi <a href="/wiki/Radej%C4%8D%C3%ADn" title="Radejčín">Radejčínem</a> a <a href="/wiki/Lovosice" title="Lovosice">Lovosicemi</a> zastaven a vlaky nahrazeny autobusy. Přestože zástupci <a href="/wiki/%C3%9Asteck%C3%BD_kraj" title="Ústecký kraj">Ústeckého kraje</a> zdůrazňovali již krátce po sesuvu ochotu trať obnovit, do současnosti žádný větší pokrok v této otázce neproběhl.<a href="#cite_note-zelpagesesuv-74">[73]</a> Osobní doprava zatím zůstává zachována pouze z <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplic</a> do <a href="/wiki/Radej%C4%8D%C3%ADn" title="Radejčín">Radejčína</a>. <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Úsek_Lovosice_–_Česká_Lípa">Úsek Lovosice – Česká Lípa</h4>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Úsek Lovosice – Česká Lípa" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Úsek Lovosice – Česká Lípa">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Lovosice_%E2%80%93_%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa" title="Železniční trať Lovosice – Česká Lípa">Železniční trať Lovosice – Česká Lípa</a>.</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Zahr%C3%A1dky,_train_station.jpg" class="mw-file-description"><img alt="Dvoupodlažní budova se dvěma rizality po krajích. Spodní patro objektu je zděné, horní dřevěné. Před budovou se nachází nástupiště a kolejiště, za ní listnatý les." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/94/Zahr%C3%A1dky%2C_train_station.jpg/220px-Zahr%C3%A1dky%2C_train_station.jpg" decoding="async" width="220" height="163" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/94/Zahr%C3%A1dky%2C_train_station.jpg/330px-Zahr%C3%A1dky%2C_train_station.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/94/Zahr%C3%A1dky%2C_train_station.jpg/440px-Zahr%C3%A1dky%2C_train_station.jpg 2x" data-file-width="2470" data-file-height="1828" /></a><figcaption>Stanice v <a href="/wiki/Zahr%C3%A1dky_(okres_%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa)" title="Zahrádky (okres Česká Lípa)">Zahrádkách u České Lípy</a></figcaption></figure> Stejně jako v případě prvního úseku, i následující pokračování do <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa" title="Česká Lípa">České Lípy</a> se postupem času změnilo na trať lokálního významu. Osobní doprava byla zredukována na standardní dvouhodinový interval a i zde dominují všudypřítomné jednotky <a href="/wiki/Motorov%C3%A1_jednotka_814" title="Motorová jednotka 814">Regionova</a>. Tyto „dálkové“ osobní vlaky jsou zavedeny v relaci <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa" title="Česká Lípa">Česká Lípa</a> – <a href="/wiki/Louny" title="Louny">Louny</a> – <a href="/wiki/Postoloprty" title="Postoloprty">Postoloprty</a>.<a href="#cite_note-razeni087-75">[74]</a> Hustší doprava je provozována pouze na úseku <a href="/wiki/Lovosice" title="Lovosice">Lovosice</a> – <a href="/wiki/Litom%C4%9B%C5%99ice" title="Litoměřice">Litoměřice</a>, jenž má význam pro dopravu mezi oběma městy.<a href="#cite_note-razeni087-75">[74]</a> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Úsek_Česká_Lípa_–_Liberec">Úsek Česká Lípa – Liberec</h4>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Úsek Česká Lípa – Liberec" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Úsek Česká Lípa – Liberec">editovat zdroj</a>]</div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote"> Podrobnější informace naleznete v článku <a href="/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Liberec_%E2%80%93_%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa" title="Železniční trať Liberec – Česká Lípa">Železniční trať Liberec – Česká Lípa</a>.</div> Nejmladší část trati, spojující <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa" title="Česká Lípa">Českou Lípu</a> s někdejším textilním centrem severních Čech – <a href="/wiki/Liberec" title="Liberec">Libercem</a>, si jako jediná dokázala do současnosti přinést status <a href="/wiki/Celost%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Celostátní dráha">celostátní dráhy</a>. Kromě osobních vlaků, zajišťovaných jednotkami <a href="/wiki/Motorov%C3%A1_jednotka_844" title="Motorová jednotka 844">RegioShark</a> a motorovými vozy <a href="/wiki/Motorov%C3%BD_v%C5%AFz_843" title="Motorový vůz 843">řady 843</a>, jsou zde provozovány <a href="/wiki/Rychl%C3%ADk_(vlak)" title="Rychlík (vlak)">rychlíky</a> <a href="/wiki/Liberec" title="Liberec">Liberec</a> – <a href="/wiki/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem" title="Ústí nad Labem">Ústí nad Labem</a>.<a href="#cite_note-razeni086-76">[75]</a> Nákladní dopravu zastupuje přeprava <a href="/wiki/Oxid_v%C3%A1penat%C3%BD" title="Oxid vápenatý">vápna</a> a chemikálií pro podnik <a href="/wiki/Diamo" class="mw-redirect" title="Diamo">Diamo</a> ve <a href="/wiki/Str%C3%A1%C5%BE_pod_Ralskem" title="Stráž pod Ralskem">Stráži pod Ralskem</a>, jež je na trať napojen vlastní <a href="/wiki/Vle%C4%8Dka" title="Vlečka">vlečkou</a> do stanice <a href="/wiki/Brni%C5%A1t%C4%9B" title="Brniště">Brniště</a>.<a href="#cite_note-kozuk-77">[76]</a> Menší význam má také přeprava kusových zásilek uhlí do železničních stanic <a href="/wiki/Mimo%C5%88" title="Mimoň">Mimoň</a> a <a href="/wiki/Jablonn%C3%A9_v_Podje%C5%A1t%C4%9Bd%C3%AD_(n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD)" title="Jablonné v Podještědí (nádraží)">Jablonné v Podještědí</a>.<a href="#cite_note-kozuk-77">[76]</a> V Liberci je stále používán název dopravního bodu „Liberec ÚTD“ pro bývalé nádraží této dráhy, které však dále slouží pouze pro odstavování a provozní ošetření osobních vagonů <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_dr%C3%A1hy" title="České dráhy">Českých drah</a>. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Železniční_tratě_ATE">Železniční tratě ATE</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Železniční tratě ATE" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Železniční tratě ATE">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem" title="Ústí nad Labem">Ústí nad Labem</a> – <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplice</a> – <a href="/wiki/Duchcov" title="Duchcov">Duchcov</a> – <a href="/wiki/Most_(m%C4%9Bsto)" title="Most (město)">Most</a> – <a href="/wiki/Chomutov" title="Chomutov">Chomutov</a> (1858/1870)</li> <li><a href="/wiki/Duchcov" title="Duchcov">Duchcov</a>/<a href="/wiki/B%C3%ADlina_(m%C4%9Bsto)" title="Bílina (město)">Bílina</a> – <a href="/wiki/Trmice" title="Trmice">Trmice</a> (1874)</li> <li>Nordböhmische Transversalbahn: <a href="/wiki/Teplice" title="Teplice">Teplice</a> – <a href="/wiki/Litom%C4%9B%C5%99ice" title="Litoměřice">Litoměřice</a> – <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa" title="Česká Lípa">Česká Lípa</a> – <a href="/wiki/Mimo%C5%88" title="Mimoň">Mimoň</a> – <a href="/wiki/Jablonn%C3%A9_v_Podje%C5%A1t%C4%9Bd%C3%AD_(n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD)" title="Jablonné v Podještědí (nádraží)">Jablonné v Podještědí</a> – <a href="/wiki/Liberec" title="Liberec">Liberec</a> (1900)</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Přehled_lokomotiv_ATE">Přehled lokomotiv ATE</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Přehled lokomotiv ATE" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Přehled lokomotiv ATE">editovat zdroj</a>]</div> <table class="wikitable"> <caption>Lokomotivy Ústecko-teplické dráhy </caption> <tbody><tr> <th>Řada</th> <th>Číslo ATE (staré)</th> <th>Číslo ATE (nové)</th> <th>Počet</th> <th>Výrobce</th> <th>Rok výroby</th> <th><a href="/wiki/Uspo%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_pojezdu" title="Uspořádání pojezdu">Uspořádání pojezdu</a></th> <th>Číslo <a href="/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy" title="Československé státní dráhy">ČSD</a></th> <th>Číslo <a href="/wiki/Deutsche_Reichsbahn" title="Deutsche Reichsbahn">DR</a></th> <th>Fotografie </th></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_Ia&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE Ia (stránka neexistuje)">Ia</a></td> <td>1–4</td> <td>1–2</td> <td>4</td> <td><a href="/w/index.php?title=Borsig_(firma)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Borsig (firma) (stránka neexistuje)">Borsig</a></td> <td>1858</td> <td>1B</td> <td>220.101–102</td> <td>–</td> <td> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_Ib&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE Ib (stránka neexistuje)">Ib</a></td> <td>3–5, 70–73</td> <td></td> <td>7</td> <td><a href="/w/index.php?title=Wiener_Neust%C3%A4dter_Lokomotivfabrik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wiener Neustädter Lokomotivfabrik (stránka neexistuje)">Wiener Neustadt</a></td> <td>1887</td> <td>1'B</td> <td>253.201–207</td> <td>–</td> <td> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_Ic&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE Ic (stránka neexistuje)">Ic</a></td> <td>99–100, 140–141</td> <td></td> <td>4</td> <td><a href="/w/index.php?title=Lokomotivfabrik_StEG&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lokomotivfabrik StEG (stránka neexistuje)">StEG</a></td> <td>1900</td> <td>2C-n2v</td> <td>344.501–504</td> <td>neznámé</td> <td><a href="/wiki/Soubor:ONWB_XIVb_611.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/ONWB_XIVb_611.jpg/100px-ONWB_XIVb_611.jpg" decoding="async" width="100" height="51" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/ONWB_XIVb_611.jpg/150px-ONWB_XIVb_611.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/ONWB_XIVb_611.jpg/200px-ONWB_XIVb_611.jpg 2x" data-file-width="1778" data-file-height="914" /></a> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_Id&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE Id (stránka neexistuje)">Id</a></td> <td>145 146</td> <td></td> <td>1 1</td> <td><a href="/w/index.php?title=Lokomotivfabrik_StEG&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lokomotivfabrik StEG (stránka neexistuje)">StEG</a></td> <td>1902</td> <td>1C-n2 1C-n3v</td> <td>334.4 344.3 (přestavba)</td> <td>54 537 54 538</td> <td> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_Ie&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE Ie (stránka neexistuje)">Ie</a></td> <td>147–148</td> <td>211–220</td> <td>10</td> <td><a href="/wiki/%C4%8CKD" title="ČKD">Erste Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik</a></td> <td>1908–1914</td> <td>1'C-h2</td> <td>344.601–610</td> <td>neznámé</td> <td> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_If&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE If (stránka neexistuje)">If</a></td> <td>150–152</td> <td></td> <td>3</td> <td><a href="/w/index.php?title=Wiener_Neust%C3%A4dter_Lokomotivfabrik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wiener Neustädter Lokomotivfabrik (stránka neexistuje)">Wiener Neustadt</a></td> <td>1906</td> <td>1'C1'-h2</td> <td>354.801–803</td> <td>35 401–403</td> <td> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_IIa&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE IIa (stránka neexistuje)">IIa</a></td> <td>5–9</td> <td>26–30</td> <td>5</td> <td><a href="/w/index.php?title=Borsig_(Unternehmen)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Borsig (Unternehmen) (stránka neexistuje)">Borsig</a>, <a href="/wiki/Georg_Sigl" title="Georg Sigl">Sigl</a></td> <td>1859–1868</td> <td>C-n2</td> <td>302.1</td> <td>–</td> <td> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_IIb&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE IIb (stránka neexistuje)">IIb</a></td> <td>10-16, 4, 24–36</td> <td>31–59, 63–65</td> <td>32</td> <td><a href="/w/index.php?title=S%C3%A4chsische_Maschinenfabrik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sächsische Maschinenfabrik (stránka neexistuje)">Hartmann</a>, <a href="/w/index.php?title=Wiener_Neust%C3%A4dter_Lokomotivfabrik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wiener Neustädter Lokomotivfabrik (stránka neexistuje)">Wiener Neustadt</a></td> <td>1870–1884</td> <td>C-n2</td> <td>302.1</td> <td>–</td> <td><a href="/wiki/Soubor:ATE_IIb.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/ATE_IIb.jpg/100px-ATE_IIb.jpg" decoding="async" width="100" height="56" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/ATE_IIb.jpg/150px-ATE_IIb.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/ATE_IIb.jpg/200px-ATE_IIb.jpg 2x" data-file-width="600" data-file-height="335" /></a> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_IIIa&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE IIIa (stránka neexistuje)">IIIa</a></td> <td>17–25</td> <td></td> <td>9</td> <td><a href="/w/index.php?title=S%C3%A4chsische_Maschinenfabrik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sächsische Maschinenfabrik (stránka neexistuje)">Hartmann</a></td> <td>1869–1874</td> <td>C-n2</td> <td>322.301–309</td> <td>–</td> <td><a href="/wiki/Soubor:322_302_Chomutov.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/322_302_Chomutov.jpg/100px-322_302_Chomutov.jpg" decoding="async" width="100" height="75" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/322_302_Chomutov.jpg/150px-322_302_Chomutov.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5d/322_302_Chomutov.jpg/200px-322_302_Chomutov.jpg 2x" data-file-width="2816" data-file-height="2112" /></a> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_IIIb&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE IIIb (stránka neexistuje)">IIIb</a></td> <td>9–16, 81–98</td> <td></td> <td>26</td> <td><a href="/w/index.php?title=Wiener_Neust%C3%A4dter_Lokomotivfabrik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wiener Neustädter Lokomotivfabrik (stránka neexistuje)">Wiener Neustadt</a></td> <td>1889–1894</td> <td>C-n2</td> <td>322.4</td> <td>53 7401–7413</td> <td> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_IVa&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE IVa (stránka neexistuje)">IVa</a></td> <td>60–62, 66–69</td> <td></td> <td>7</td> <td><a href="/w/index.php?title=S%C3%A4chsische_Maschinenfabrik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sächsische Maschinenfabrik (stránka neexistuje)">Hartmann</a></td> <td>1882–1888</td> <td>D-n2</td> <td>402.2</td> <td>55 7111–7117</td> <td><a href="/wiki/Soubor:ATE_IVa.jpg" class="mw-file-description"><img alt="ATE IVa" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/ATE_IVa.jpg/100px-ATE_IVa.jpg" decoding="async" width="100" height="49" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/ATE_IVa.jpg/150px-ATE_IVa.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/ATE_IVa.jpg/200px-ATE_IVa.jpg 2x" data-file-width="600" data-file-height="294" /></a> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_IVb&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE IVb (stránka neexistuje)">IVb</a></td> <td>101–110</td> <td></td> <td>10</td> <td><a href="/w/index.php?title=Wiener_Neust%C3%A4dter_Lokomotivfabrik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wiener Neustädter Lokomotivfabrik (stránka neexistuje)">Wiener Neustadt</a>, <a href="/wiki/Lokomotivfabrik_Floridsdorf" title="Lokomotivfabrik Floridsdorf">Floridsdorf</a></td> <td>1897</td> <td>D-n2</td> <td>412.1</td> <td>–</td> <td> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_IVc&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE IVc (stránka neexistuje)">IVc</a></td> <td>111–132</td> <td></td> <td>22</td> <td><a href="/w/index.php?title=Wiener_Neust%C3%A4dter_Lokomotivfabrik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wiener Neustädter Lokomotivfabrik (stránka neexistuje)">Wiener Neustadt</a></td> <td>1899–1910</td> <td>D-n2</td> <td>413.2</td> <td>55 6001–6022</td> <td> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_X&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE X (stránka neexistuje)">X</a></td> <td>6–7</td> <td></td> <td>2</td> <td><a href="/w/index.php?title=Wiener_Neust%C3%A4dter_Lokomotivfabrik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wiener Neustädter Lokomotivfabrik (stránka neexistuje)">Wiener Neustadt</a></td> <td>1899</td> <td>B-n2t</td> <td>–</td> <td>–</td> <td> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=ATE_Xa&action=edit&redlink=1" class="new" title="ATE Xa (stránka neexistuje)">Xa</a></td> <td>8</td> <td></td> <td>1</td> <td>Krauss M. (<a href="/w/index.php?title=Wiener_Neust%C3%A4dter_Lokomotivfabrik&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wiener Neustädter Lokomotivfabrik (stránka neexistuje)">Wiener Neustadt</a>)<a href="#cite_note-79">[p 2]</a></td> <td>1870</td> <td>B-n2t</td> <td>200.1</td> <td>–</td> <td> </td></tr> <tr> <td><a href="/w/index.php?title=Gewerkschaft_Brucher_Kohlenwerke&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gewerkschaft Brucher Kohlenwerke (stránka neexistuje)">GBK</a></td> <td>001–003</td> <td></td> <td>3</td> <td><a href="/wiki/%C4%8CKD" title="ČKD">Erste Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik</a></td> <td>1912/1914</td> <td>E-n2t</td> <td>514.101–103</td> <td>–</td> <td> </td></tr></tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky">Poznámky</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=26" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=26" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> Za transverzální dráhu, zkráceně transverzálku, je obvykle považován soubor kratších místních drah, navazujících na sebe, případně jedna místní dráha o větší délce, spojující důležitá centra. V případě Severočeské transverzálky šlo o propojení průmyslové podkrušnohorské oblasti s Libereckem.<a href="#cite_note-vlak-68-45">[45]</a> </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> Lokomotivu vyrobil Krauss Mnichov (v.č. 122 z roku 1871) pro stavební firmu. Po prodeji k ATE prošla generální opravou u společnosti WrN vč. výměny kotle (a dostala nové č. 4416/1901)<a href="#cite_note-78">[77]</a> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=27" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=27" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-HT-1">↑ <a href="#cite_ref-HT_1-0">a</a> <a href="#cite_ref-HT_1-1">b</a> <a href="#cite_ref-HT_1-2">c</a> <a href="#cite_ref-HT_1-3">d</a> <a href="#cite_ref-HT_1-4">e</a> <a href="#cite_ref-HT_1-5">f</a> <a href="#cite_ref-HT_1-6">g</a> <a href="#cite_ref-HT_1-7">h</a> <a href="#cite_ref-HT_1-8">i</a> <a href="#cite_ref-HT_1-9">j</a> <a href="#cite_ref-HT_1-10">k</a> <a href="#cite_ref-HT_1-11">l</a> <a href="#cite_ref-HT_1-12">m</a> <a href="#cite_ref-HT_1-13">n</a> <a href="#cite_ref-HT_1-14">o</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Historie železničních tratí v ČR [online]. Pavel Sekera, 2011 [cit. 2016-05-02]. [Dále pouze Historie tratí]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://historie-trati.wz.cz/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Historie+%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%ADch+trat%C3%AD+v+%C4%8CR&rft_id=http%3A%2F%2Fhistorie-trati.wz.cz%2F&rft.pub=Pavel+Sekera">  </li> <li id="cite_note-zeithammer-2">↑ <a href="#cite_ref-zeithammer_2-0">a</a> <a href="#cite_ref-zeithammer_2-1">b</a> <a href="#cite_ref-zeithammer_2-2">c</a> <a href="#cite_ref-zeithammer_2-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ZEITHAMMER, Karel. Lokomotivy Ústecko-teplické dráhy. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2011. 156 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-86765-19-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-86765-19-8">978-80-86765-19-8</a>. S. 12. [Dále jen Zeithammer].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Lokomotivy+%C3%9Astecko-teplick%C3%A9+dr%C3%A1hy&rft.isbn=978-80-86765-19-8&rft.aulast=Zeithammer&rft.aufirst=Karel&rft.place=Litom%C4%9B%C5%99ice&rft.pub=Vydavatelstv%C3%AD+dopravn%C3%AD+literatury&rft.date=2011&rft.tpages=156&rft.pages=12">  </li> <li id="cite_note-vlak-3">↑ <a href="#cite_ref-vlak_3-0">a</a> <a href="#cite_ref-vlak_3-1">b</a> <a href="#cite_ref-vlak_3-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ŠINDLAUER, Zdeněk. Už dlouho nejel žádnej vlak. 1. vyd. Česká Lípa: Vydavatelství END, 1999. 199 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-901955-3-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-901955-3-9">80-901955-3-9</a>. S. 73. [Dále jen Vlak].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=U%C5%BE+dlouho+nejel+%C5%BE%C3%A1dnej+vlak&rft.isbn=80-901955-3-9&rft.aulast=%C5%A0indlauer&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk&rft.place=%C4%8Cesk%C3%A1+L%C3%ADpa&rft.pub=Vydavatelstv%C3%AD+END&rft.date=1999&rft.edition=1&rft.tpages=199&rft.pages=73">  </li> <li id="cite_note-krivy-4">↑ <a href="#cite_ref-krivy_4-0">a</a> <a href="#cite_ref-krivy_4-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KRIVÝ, Bohumil. Dvě výročí v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: České dráhy, 2008. 3 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.vlaky.net/upload/images/reports/002667/Dve%20vyroci.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Dv%C4%9B+v%C3%BDro%C4%8D%C3%AD+v+%C3%9Ast%C3%AD+nad+Labem&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.vlaky.net%2Fupload%2Fimages%2Freports%2F002667%2FDve%2520vyroci.pdf&rft.aulast=Kriv%C3%BD&rft.aufirst=Bohumil&rft.place=%C3%9Ast%C3%AD+nad+Labem&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A9+dr%C3%A1hy&rft.date=2008&rft.tpages=3">  </li> <li id="cite_note-polabi-5">↑ <a href="#cite_ref-polabi_5-0">a</a> <a href="#cite_ref-polabi_5-1">b</a> <a href="#cite_ref-polabi_5-2">c</a> <a href="#cite_ref-polabi_5-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WACHSMANN, V. Severní Polabí - od Litoměřic až k Hřensku. Praha: Česká Beseda, 1888. 169 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ukp98.cz/polabi/labe/prumysl.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Severn%C3%AD+Polab%C3%AD+-+od+Litom%C4%9B%C5%99ic+a%C5%BE+k%26nbsp%3BH%C5%99ensku&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ukp98.cz%2Fpolabi%2Flabe%2Fprumysl.htm&rft.aulast=Wachsmann&rft.aufirst=V.&rft.place=Praha&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%A1+Beseda&rft.date=1888&rft.tpages=169">  </li> <li id="cite_note-hons-6">↑ <a href="#cite_ref-hons_6-0">a</a> <a href="#cite_ref-hons_6-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HONS, Josef. Čtení o Severní dráze Ferdinandově. Praha: Nadas, 1990. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7030-094-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7030-094-9">80-7030-094-9</a>. Kapitola Zestátnění Severní dráhy, s. 204.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Cten%C3%AD+o+Severn%C3%AD+dr%C3%A1ze+Ferdinandov%C4%9B&rft.isbn=80-7030-094-9&rft.aulast=Hons&rft.aufirst=Josef&rft.atitle=Zest%C3%A1tn%C4%9Bn%C3%AD+Severn%C3%AD+dr%C3%A1hy&rft.place=Praha&rft.pub=Nadas&rft.date=1990&rft.pages=204">  </li> <li id="cite_note-roll-7">↑ <a href="#cite_ref-roll_7-0">a</a> <a href="#cite_ref-roll_7-1">b</a> <a href="#cite_ref-roll_7-2">c</a> <a href="#cite_ref-roll_7-3">d</a> <a href="#cite_ref-roll_7-4">e</a> <a href="#cite_ref-roll_7-5">f</a> <a href="#cite_ref-roll_7-6">g</a> <a href="#cite_ref-roll_7-7">h</a> <a href="#cite_ref-roll_7-8">i</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Victor_von_R%C3%B6ll" title="Victor von Röll">VON RÖLL, Victor</a>. Enzyklopädie des Eisenbahnwesens. 1. vyd. Vídeň: Urban & Schwarzenberg, 1912. 480 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/enzyklopdiedes04rl">Dostupné online</a>. Kapitola Aussig-Teplitzer Eisenbahn, s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/enzyklopdiedes04rl/page/326">326</a>–328. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Enzyklop%C3%A4die+des+Eisenbahnwesens&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fenzyklopdiedes04rl&rft.aulast=von+R%C3%B6ll&rft.aufirst=Victor&rft.atitle=Aussig-Teplitzer+Eisenbahn&rft.place=V%C3%ADde%C5%88&rft.pub=Urban+%26+Schwarzenberg&rft.date=1912&rft.edition=1&rft.tpages=480&rft.pages=%5Bhttps%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fenzyklopdiedes04rl%2Fpage%2F326+326%5D%E2%80%93328">  </li> <li id="cite_note-vlak-168-8">↑ <a href="#cite_ref-vlak-168_8-0">a</a> <a href="#cite_ref-vlak-168_8-1">b</a> <a href="#cite_ref-vlak-168_8-2">c</a> Vlak, s. 168 </li> <li id="cite_note-vlakopis-9"><a href="#cite_ref-vlakopis_9-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">ŠINDLAUER, Zdeněk. Vlakopis lužický. 1. vyd. Praha: K-Report, 2004. 180 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-903012-2-3" title="Speciální:Zdroje knih/80-903012-2-3">80-903012-2-3</a>. S. 7. [Dále jen Vlakopis].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Vlakopis+lu%C5%BEick%C3%BD&rft.isbn=80-903012-2-3&rft.aulast=%C5%A0indlauer&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk&rft.place=Praha&rft.pub=K-Report&rft.date=2004&rft.edition=1&rft.tpages=180&rft.pages=7">  </li> <li id="cite_note-vlak-169-10">↑ <a href="#cite_ref-vlak-169_10-0">a</a> <a href="#cite_ref-vlak-169_10-1">b</a> <a href="#cite_ref-vlak-169_10-2">c</a> <a href="#cite_ref-vlak-169_10-3">d</a> <a href="#cite_ref-vlak-169_10-4">e</a> Vlak, s. 169 </li> <li id="cite_note-Jelen-11"><a href="#cite_ref-Jelen_11-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Dokořán, 2009. 160 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7363-129-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7363-129-1">978-80-7363-129-1</a>. S. 49.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Zru%C5%A1en%C3%A9+%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD+trat%C4%9B+v+%C4%8Cech%C3%A1ch%2C+na+Morav%C4%9B+a+ve+Slezsku&rft.isbn=978-80-7363-129-1&rft.aulast=Jelen&rft.aufirst=Miroslav&rft.place=Praha&rft.pub=Doko%C5%99%C3%A1n&rft.date=2009&rft.tpages=160&rft.pages=49">  </li> <li id="cite_note-pribehy-12">↑ <a href="#cite_ref-pribehy_12-0">a</a> <a href="#cite_ref-pribehy_12-1">b</a> <a href="#cite_ref-pribehy_12-2">c</a> <a href="#cite_ref-pribehy_12-3">d</a> <a href="#cite_ref-pribehy_12-4">e</a> <a href="#cite_ref-pribehy_12-5">f</a> <a href="#cite_ref-pribehy_12-6">g</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-204-1505-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-204-1505-9">978-80-204-1505-9</a>. Kapitola Dráhy zvané uhelné, s. 89. [Dále jen Příběhy].</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhy+z+d%C4%9Bjin+na%C5%A1ich+drah&rft.isbn=978-80-204-1505-9&rft.aulast=Schreier&rft.aufirst=Pavel&rft.atitle=Dr%C3%A1hy+zvan%C3%A9+uheln%C3%A9&rft.place=Praha&rft.pub=Mlad%C3%A1+fronta&rft.date=2009&rft.pages=89">  </li> <li id="cite_note-rpd-13">↑ <a href="#cite_ref-rpd_13-0">a</a> <a href="#cite_ref-rpd_13-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Rakouský koncesní zákon - podpora soukromého kapitálu (1854) [online]. Railian.com [cit. 2016-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.railian.com/historie/koncese.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Rakousk%C3%BD+koncesn%C3%AD+z%C3%A1kon+-+podpora+soukrom%C3%A9ho+kapit%C3%A1lu+%281854%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.railian.com%2Fhistorie%2Fkoncese.html&rft.pub=Railian.com">  </li> <li id="cite_note-geerkens-14">↑ <a href="#cite_ref-geerkens_14-0">a</a> <a href="#cite_ref-geerkens_14-1">b</a> <a href="#cite_ref-geerkens_14-2">c</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GEERKENS, Dieter. K. k. priv. AUSSIG - TEPLITZER Eisenbahn- und Bergbaugesellschaft Anleihen [online]. Geerkens.at [cit. 2017-01-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170110015636/http://www.geerkens.at/historische-wertpapiere/hauptbahnen-fuer-oesterreich/?wp=250">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2017-01-10. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=K.+k.+priv.+AUSSIG+-+TEPLITZER+Eisenbahn-+und+Bergbaugesellschaft+Anleihen&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.geerkens.at%2Fhistorische-wertpapiere%2Fhauptbahnen-fuer-oesterreich%2F%3Fwp%3D250&rft.aulast=Geerkens&rft.aufirst=Dieter&rft.pub=Geerkens.at">  </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KUCHYŇKA, Adolf. Ústecko-teplická dráha [online]. Infofila, 2004-05-06 [cit. 2016-08-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.infofila.cz/ustecko-teplicka-draha-r-2-c-948">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1+dr%C3%A1ha&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.infofila.cz%2Fustecko-teplicka-draha-r-2-c-948&rft.aulast=Kuchy%C5%88ka&rft.aufirst=Adolf&rft.pub=Infofila">  </li> <li id="cite_note-geerkens-2-16"><a href="#cite_ref-geerkens-2_16-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">GEERKENS, Dieter. K. k. priv. AUSSIG - TEPLITZER Eisenbahn- und Bergbaugesellschaft Aktien [online]. Geerkens.at [cit. 2017-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20170131190802/http://www.geerkens.at/historische-wertpapiere/hauptbahnen-fuer-oesterreich/?wp=249">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2017-01-31. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=K.+k.+priv.+AUSSIG+-+TEPLITZER+Eisenbahn-+und+Bergbaugesellschaft+Aktien&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.geerkens.at%2Fhistorische-wertpapiere%2Fhauptbahnen-fuer-oesterreich%2F%3Fwp%3D249&rft.aulast=Geerkens&rft.aufirst=Dieter&rft.pub=Geerkens.at">  </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> K. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn-Gesellschaft Los [online]. HWPH Historisches Wertpapierhaus AG [cit. 2017-01-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.hwph.de/historische-wertpapiere/losnr-auktnr-pa6-400.html">Dostupné online</a>. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=K.+k.+privilegierte+Aussig-Teplitzer+Eisenbahn-Gesellschaft+Los&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.hwph.de%2Fhistorische-wertpapiere%2Flosnr-auktnr-pa6-400.html&rft.pub=HWPH+Historisches+Wertpapierhaus+AG">  </li> <li id="cite_note-vlak-74-18">↑ <a href="#cite_ref-vlak-74_18-0">a</a> <a href="#cite_ref-vlak-74_18-1">b</a> <a href="#cite_ref-vlak-74_18-2">c</a> <a href="#cite_ref-vlak-74_18-3">d</a> <a href="#cite_ref-vlak-74_18-4">e</a> Vlak, s. 74 </li> <li id="cite_note-zeithammer-13-19"><a href="#cite_ref-zeithammer-13_19-0">↑</a> Zeithammer, s. 13 </li> <li id="cite_note-zeithammer-14-20">↑ <a href="#cite_ref-zeithammer-14_20-0">a</a> <a href="#cite_ref-zeithammer-14_20-1">b</a> <a href="#cite_ref-zeithammer-14_20-2">c</a> Zeithammer, s. 14 </li> <li id="cite_note-hertl-21">↑ <a href="#cite_ref-hertl_21-0">a</a> <a href="#cite_ref-hertl_21-1">b</a> <a href="#cite_ref-hertl_21-2">c</a> <a href="#cite_ref-hertl_21-3">d</a> <a href="#cite_ref-hertl_21-4">e</a> <a href="#cite_ref-hertl_21-5">f</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">HERTL, David. 150 let provozu na trati z Ústí nad Labem do Teplic [online]. Český rozhlas Sever, 2008 [cit. 2017-02-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rozhlas.cz/sever/severoceskyatlas/_zprava/150-let-provozu-na-trati-z-usti-nad-labem-do-teplic--454153">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=150+let+provozu+na+trati+z+%C3%9Ast%C3%AD+nad+Labem+do+Teplic&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.rozhlas.cz%2Fsever%2Fseveroceskyatlas%2F_zprava%2F150-let-provozu-na-trati-z-usti-nad-labem-do-teplic--454153&rft.aulast=Hertl&rft.aufirst=David&rft.pub=%C4%8Cesk%C3%BD+rozhlas+Sever">  </li> <li id="cite_note-zeithammer-15-22">↑ <a href="#cite_ref-zeithammer-15_22-0">a</a> <a href="#cite_ref-zeithammer-15_22-1">b</a> <a href="#cite_ref-zeithammer-15_22-2">c</a> Zeithammer, s. 15 </li> <li id="cite_note-zeithammer-102-23"><a href="#cite_ref-zeithammer-102_23-0">↑</a> Zeithammer, s. 102 </li> <li id="cite_note-Wolfrum-24"><a href="#cite_ref-Wolfrum_24-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Wolfrum, Karl G. [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2017-02-19]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/en/detail-kl_us_auth-p0204805-Wolfrum-Karl-G/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Wolfrum%2C+Karl+G.&rft_id=http%3A%2F%2Fsvk7.svkkl.cz%2Farl-kl%2Fen%2Fdetail-kl_us_auth-p0204805-Wolfrum-Karl-G%2F&rft.pub=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%A1+v%C4%9Bdeck%C3%A1+knihovna+v+Kladn%C4%9B">  </li> <li id="cite_note-pribehy-90-25">↑ <a href="#cite_ref-pribehy-90_25-0">a</a> <a href="#cite_ref-pribehy-90_25-1">b</a> Příběhy, s. 90 </li> <li id="cite_note-pribehy-91-26">↑ <a href="#cite_ref-pribehy-91_26-0">a</a> <a href="#cite_ref-pribehy-91_26-1">b</a> <a href="#cite_ref-pribehy-91_26-2">c</a> Příběhy, s. 91 </li> <li id="cite_note-rydval-27"><a href="#cite_ref-rydval_27-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">RYDVAL, Jaroslav. Ústí nad Labem po roce 1918. Ústí nad Labem: Vlastní náklad, 2012. 272 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ukp98.cz/fred/ustipo1918.pdf">Dostupné online</a>. S. 196.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C3%9Ast%C3%AD+nad+Labem+po+roce+1918&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ukp98.cz%2Ffred%2Fustipo1918.pdf&rft.aulast=Rydval&rft.aufirst=Jaroslav&rft.place=%C3%9Ast%C3%AD+nad+Labem&rft.pub=Vlastn%C3%AD+n%C3%A1klad&rft.date=2012&rft.tpages=272&rft.pages=196">  </li> <li id="cite_note-zeithammer-73-28"><a href="#cite_ref-zeithammer-73_28-0">↑</a> Zeithammer, s. 73 </li> <li id="cite_note-zeithammer-100-29"><a href="#cite_ref-zeithammer-100_29-0">↑</a> Zeithammer, s. 100 </li> <li id="cite_note-zeithammer-133-30">↑ <a href="#cite_ref-zeithammer-133_30-0">a</a> <a href="#cite_ref-zeithammer-133_30-1">b</a> Zeithammer, s. 133 </li> <li id="cite_note-zeithammer-115-31"><a href="#cite_ref-zeithammer-115_31-0">↑</a> Zeithammer, s. 115 </li> <li id="cite_note-zeithammer-76-32">↑ <a href="#cite_ref-zeithammer-76_32-0">a</a> <a href="#cite_ref-zeithammer-76_32-1">b</a> Zeithammer, s. 76 </li> <li id="cite_note-zeithammer-118-33"><a href="#cite_ref-zeithammer-118_33-0">↑</a> Zeithammer, s. 118 </li> <li id="cite_note-zeithammer-120-34"><a href="#cite_ref-zeithammer-120_34-0">↑</a> Zeithammer, s. 120 </li> <li id="cite_note-zeithammer-134-35"><a href="#cite_ref-zeithammer-134_35-0">↑</a> Zeithammer, s. 134 </li> <li id="cite_note-zeithammer-111-36"><a href="#cite_ref-zeithammer-111_36-0">↑</a> Zeithammer, s. 111 </li> <li id="cite_note-zeithammer-90-37"><a href="#cite_ref-zeithammer-90_37-0">↑</a> Zeithammer, s. 90 </li> <li id="cite_note-zeithammer-81-38"><a href="#cite_ref-zeithammer-81_38-0">↑</a> Zeithammer, s. 81 </li> <li id="cite_note-zeithammer-96-39">↑ <a href="#cite_ref-zeithammer-96_39-0">a</a> <a href="#cite_ref-zeithammer-96_39-1">b</a> Zeithammer, s. 96 </li> <li id="cite_note-zeithammer-97-40"><a href="#cite_ref-zeithammer-97_40-0">↑</a> Zeithammer, s. 97 </li> <li id="cite_note-zeithammer-99-41"><a href="#cite_ref-zeithammer-99_41-0">↑</a> Zeithammer, s. 99 </li> <li id="cite_note-trutnov3548-42"><a href="#cite_ref-trutnov3548_42-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> 354.8 [online]. Lokomotivní depo Trutnov [cit. 2016-10-12]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.ld-trutnov.cz/vozidla/prehledy-vozidel/parni-lokomotivy/354-8/">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=354.8&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.ld-trutnov.cz%2Fvozidla%2Fprehledy-vozidel%2Fparni-lokomotivy%2F354-8%2F&rft.pub=Lokomotivn%C3%AD+depo+Trutnov">  </li> <li id="cite_note-mikolasek-43">↑ <a href="#cite_ref-mikolasek_43-0">a</a> <a href="#cite_ref-mikolasek_43-1">b</a> <a href="#cite_ref-mikolasek_43-2">c</a> <a href="#cite_ref-mikolasek_43-3">d</a> <a href="#cite_ref-mikolasek_43-4">e</a> <a href="#cite_ref-mikolasek_43-5">f</a> <a href="#cite_ref-mikolasek_43-6">g</a> <a href="#cite_ref-mikolasek_43-7">h</a> <a href="#cite_ref-mikolasek_43-8">i</a> <a href="#cite_ref-mikolasek_43-9">j</a> <a href="#cite_ref-mikolasek_43-10">k</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">MIKOLÁŠEK, Karel. Historie trati Lovosice – Česká Lípa [online]. Lokálky Českého středohoří [cit. 2016-12-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.trat087.info/historie.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Historie+trati+Lovosice+%E2%80%93+%C4%8Cesk%C3%A1+L%C3%ADpa&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.trat087.info%2Fhistorie.htm&rft.aulast=Mikol%C3%A1%C5%A1ek&rft.aufirst=Karel&rft.pub=Lok%C3%A1lky+%C4%8Cesk%C3%A9ho+st%C5%99edoho%C5%99%C3%AD">  </li> <li id="cite_note-vlak-75-44"><a href="#cite_ref-vlak-75_44-0">↑</a> Vlak, s. 75 </li> <li id="cite_note-vlak-68-45">↑ <a href="#cite_ref-vlak-68_45-0">a</a> <a href="#cite_ref-vlak-68_45-1">b</a> Vlak, s. 68 </li> <li id="cite_note-vlak-69-47">↑ <a href="#cite_ref-vlak-69_47-0">a</a> <a href="#cite_ref-vlak-69_47-1">b</a> Vlak, s. 69 </li> <li id="cite_note-pribehy-132-48">↑ <a href="#cite_ref-pribehy-132_48-0">a</a> <a href="#cite_ref-pribehy-132_48-1">b</a> <a href="#cite_ref-pribehy-132_48-2">c</a> <a href="#cite_ref-pribehy-132_48-3">d</a> Příběhy, s. 132 </li> <li id="cite_note-vlak-73-49">↑ <a href="#cite_ref-vlak-73_49-0">a</a> <a href="#cite_ref-vlak-73_49-1">b</a> <a href="#cite_ref-vlak-73_49-2">c</a> Vlak, s. 73 </li> <li id="cite_note-vlak-76-50">↑ <a href="#cite_ref-vlak-76_50-0">a</a> <a href="#cite_ref-vlak-76_50-1">b</a> <a href="#cite_ref-vlak-76_50-2">c</a> <a href="#cite_ref-vlak-76_50-3">d</a> <a href="#cite_ref-vlak-76_50-4">e</a> Vlak, s. 76 </li> <li id="cite_note-vlak-80-51"><a href="#cite_ref-vlak-80_51-0">↑</a> Vlak, s. 80 </li> <li id="cite_note-Historie-52">↑ <a href="#cite_ref-Historie_52-0">a</a> <a href="#cite_ref-Historie_52-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-86699-58-5" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-86699-58-5">978-80-86699-58-5</a>. Kapitola Železnice, s. 34.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Historie+a+sou%C4%8Dasnost+podnik%C3%A1n%C3%AD+na+%C4%8Ceskolipsku&rft.isbn=978-80-86699-58-5&rft.aulast=Smejkal&rft.aufirst=Ladislav&rft.atitle=%C5%BDeleznice&rft.place=%C5%BDehu%C5%A1ice&rft.pub=M%C4%9Bstsk%C3%A9+knihy+s.r.o.&rft.date=2009&rft.pages=34">  </li> <li id="cite_note-vlak-83-53">↑ <a href="#cite_ref-vlak-83_53-0">a</a> <a href="#cite_ref-vlak-83_53-1">b</a> <a href="#cite_ref-vlak-83_53-2">c</a> Vlak, s. 83 </li> <li id="cite_note-vlak-112-54"><a href="#cite_ref-vlak-112_54-0">↑</a> Vlak, s. 112 </li> <li id="cite_note-vlak-84-55">↑ <a href="#cite_ref-vlak-84_55-0">a</a> <a href="#cite_ref-vlak-84_55-1">b</a> <a href="#cite_ref-vlak-84_55-2">c</a> <a href="#cite_ref-vlak-84_55-3">d</a> Vlak, s. 84 </li> <li id="cite_note-vlak-86-56"><a href="#cite_ref-vlak-86_56-0">↑</a> Vlak, s. 86 </li> <li id="cite_note-vlak-87-57"><a href="#cite_ref-vlak-87_57-0">↑</a> Vlak, s. 87 </li> <li id="cite_note-zeithammer-41-58"><a href="#cite_ref-zeithammer-41_58-0">↑</a> Zeithammer, s. 41 </li> <li id="cite_note-vlak-89-59"><a href="#cite_ref-vlak-89_59-0">↑</a> Vlak, s. 89 </li> <li id="cite_note-dbe-60">↑ <a href="#cite_ref-dbe_60-0">a</a> <a href="#cite_ref-dbe_60-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">AULICKÝ, Pavel. Duchcovsko-podmokelská dráha [online]. Historie Litvínovska, 2011-03-28 [cit. 2016-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://litvinov.sator.eu/kategorie/krusnohori/duchcovsko-podmokelska-draha">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Duchcovsko-podmokelsk%C3%A1+dr%C3%A1ha&rft_id=http%3A%2F%2Flitvinov.sator.eu%2Fkategorie%2Fkrusnohori%2Fduchcovsko-podmokelska-draha&rft.aulast=Aulick%C3%BD&rft.aufirst=Pavel&rft.pub=Historie+Litv%C3%ADnovska">  </li> <li id="cite_note-ottuvslovnik-61">↑ <a href="#cite_ref-ottuvslovnik_61-0">a</a> <a href="#cite_ref-ottuvslovnik_61-1">b</a> <a href="#cite_ref-ottuvslovnik_61-2">c</a> <a href="#cite_ref-ottuvslovnik_61-3">d</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOLEKTIV, autorů. Ottův slovník naučný, díl VIII.. Praha: J. Otto, 1894. Kapitola Duchcovsko-podmokelská železnice, s. 181.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ott%C5%AFv+slovn%C3%ADk+nau%C4%8Dn%C3%BD%2C+d%C3%ADl+VIII.&rft.aulast=Kolektiv&rft.aufirst=autor%C5%AF&rft.atitle=Duchcovsko-podmokelsk%C3%A1+%C5%BEeleznice&rft.place=Praha&rft.pub=J.+Otto&rft.date=1894&rft.pages=181">  </li> <li id="cite_note-StammBO-62"><a href="#cite_ref-StammBO_62-0">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Teplitz. <a href="/wiki/Bohemia_(den%C3%ADk)" title="Bohemia (deník)">Bohemia</a>. Červenec 1879, roč. 52, čís. 185, s. 5. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=9584392&picp=&it=0&s=djvu">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=Bohemia&rft_id=http%3A%2F%2Fkramerius.nkp.cz%2Fkramerius%2FPShowPageDoc.do%3Fid%3D9584392%26picp%3D%26it%3D0%26s%3Ddjvu&rft.atitle=Teplitz&rft.date=1879&rft.chron=%C4%8Dervenec&rft.volume=52&rft.issue=185&rft.pages=5">  </li> <li id="cite_note-ottuvslovnik2-63">↑ <a href="#cite_ref-ottuvslovnik2_63-0">a</a> <a href="#cite_ref-ottuvslovnik2_63-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOLEKTIV, autorů. Ottův slovník naučný, díl VI.. Praha: J. Otto, 1893. Kapitola Česká západní železnice, s. 660.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Ott%C5%AFv+slovn%C3%ADk+nau%C4%8Dn%C3%BD%2C+d%C3%ADl+VI.&rft.aulast=Kolektiv&rft.aufirst=autor%C5%AF&rft.atitle=%C4%8Cesk%C3%A1+z%C3%A1padn%C3%AD+%C5%BEeleznice&rft.place=Praha&rft.pub=J.+Otto&rft.date=1893&rft.pages=660">  </li> <li id="cite_note-sverma-64">↑ <a href="#cite_ref-sverma_64-0">a</a> <a href="#cite_ref-sverma_64-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOSTELEJ, Václav. Historie dolu Jan Šverma (Robert). Praha: vlastní náklad, 2010. S. 554.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Historie+dolu+Jan+%C5%A0verma+%28Robert%29&rft.aulast=Kostelej&rft.aufirst=V%C3%A1clav&rft.place=Praha&rft.pub=vlastn%C3%AD+n%C3%A1klad&rft.date=2010&rft.pages=554">  </li> <li id="cite_note-zeithammer-61-65"><a href="#cite_ref-zeithammer-61_65-0">↑</a> Zeithammer, s. 61 </li> <li id="cite_note-vlak-117-66">↑ <a href="#cite_ref-vlak-117_66-0">a</a> <a href="#cite_ref-vlak-117_66-1">b</a> Vlak, s. 117 </li> <li id="cite_note-vlakopis-15-67"><a href="#cite_ref-vlakopis-15_67-0">↑</a> Vlakopis, s. 15 </li> <li id="cite_note-vlakopis-14-68"><a href="#cite_ref-vlakopis-14_68-0">↑</a> Vlakopis, s. 14 </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">WOLF, Leopold. Košicko-bohumínská dráha [online]. Železniční muzeum moravskoslezské [cit. 2016-08-03]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161005180234/http://zmms.cz/index.php/archiv/historie-trati/55-kosicko-bohuminska-draha">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2016-10-05.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Ko%C5%A1icko-bohum%C3%ADnsk%C3%A1+dr%C3%A1ha&rft_id=http%3A%2F%2Fzmms.cz%2Findex.php%2Farchiv%2Fhistorie-trati%2F55-kosicko-bohuminska-draha&rft.aulast=Wolf&rft.aufirst=Leopold&rft.pub=%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD+muzeum+moravskoslezsk%C3%A9">  </li> <li id="cite_note-jr2017-70">↑ <a href="#cite_ref-jr2017_70-0">a</a> <a href="#cite_ref-jr2017_70-1">b</a> Jízdní řád trati Ústí nad Labem – Chomutov <a rel="nofollow" class="external free" href="https://www.spravazeleznic.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady/k130.pdf">https://www.spravazeleznic.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady/k130.pdf</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20161224033324/https://www.spravazeleznic.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady/k130.pdf">Archivováno</a> 24. 12. 2016 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. </li> <li id="cite_note-usteckykraj-71"><a href="#cite_ref-usteckykraj_71-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Na tratích Ústeckého kraje začnou jezdit nové soupravy RegioPanter a RegioShark [online]. Ústecký kraj, 2012-10-02 [cit. 2016-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.kr-ustecky.cz/na-tratich-usteckeho-kraje-zacnou-jezdit-nove-soupravy-regiopanter-a-regioshark/d-1669769">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Na+trat%C3%ADch+%C3%9Asteck%C3%A9ho+kraje+za%C4%8Dnou+jezdit+nov%C3%A9+soupravy+RegioPanter+a+RegioShark&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.kr-ustecky.cz%2Fna-tratich-usteckeho-kraje-zacnou-jezdit-nove-soupravy-regiopanter-a-regioshark%2Fd-1669769&rft.pub=%C3%9Asteck%C3%BD+kraj">  </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> Řazení osobních vlaků na trati Ústí nad Labem – Bílina <a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/trate/131/Os/?lang=cs">http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/trate/131/Os/?lang=cs</a> </li> <li id="cite_note-referendum-73"><a href="#cite_ref-referendum_73-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">DOSTÁL, Vratislav. Už rok jsou dálnice D8 a železniční trať zničené sesuvem půdy [online]. Deník Referendum, 2014-06-09 [cit. 2016-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://denikreferendum.cz/clanek/18153-uz-rok-jsou-dalnice-d8-a-zeleznicni-trat-znicene-sesuvem-pudy">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=U%C5%BE+rok+jsou+d%C3%A1lnice+D8+a+%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD+tra%C5%A5+zni%C4%8Den%C3%A9+sesuvem+p%C5%AFdy&rft_id=http%3A%2F%2Fdenikreferendum.cz%2Fclanek%2F18153-uz-rok-jsou-dalnice-d8-a-zeleznicni-trat-znicene-sesuvem-pudy&rft.aulast=Dost%C3%A1l&rft.aufirst=Vratislav&rft.pub=Den%C3%ADk+Referendum">  </li> <li id="cite_note-zelpagesesuv-74"><a href="#cite_ref-zelpagesesuv_74-0">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">JAROŠ, Michal. Bude obnovena železniční trať mezi Chotiměří a Úpořinami? [online]. ŽelPage, 2015-04-10 [cit. 2016-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.zelpage.cz/zpravy/9459">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Bude+obnovena+%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD+tra%C5%A5+mezi+Chotim%C4%9B%C5%99%C3%AD+a+%C3%9Apo%C5%99inami%3F&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.zelpage.cz%2Fzpravy%2F9459&rft.aulast=Jaro%C5%A1&rft.aufirst=Michal&rft.pub=%C5%BDelPage">  </li> <li id="cite_note-razeni087-75">↑ <a href="#cite_ref-razeni087_75-0">a</a> <a href="#cite_ref-razeni087_75-1">b</a> Řazení osobních vlaků na trati Lovosice – Česká Lípa <a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/trate/087/Os/?lang=cs">http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/trate/087/Os/?lang=cs</a> </li> <li id="cite_note-razeni086-76"><a href="#cite_ref-razeni086_76-0">↑</a> Řazení osobních vlaků na trati Česká Lípa – Liberec <a rel="nofollow" class="external free" href="http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/trate/087/Os/?lang=cs">http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/trate/087/Os/?lang=cs</a> </li> <li id="cite_note-kozuk-77">↑ <a href="#cite_ref-kozuk_77-0">a</a> <a href="#cite_ref-kozuk_77-1">b</a> <cite class="book" style="font-style:normal;">KOZUK, Michal. Nákladní doprava na Českolipsku v GVD 2004/2005 [online]. Stránky přátel železnic, 2005-12-07, rev. 2006-03-22 [cit. 2016-12-23]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://spz.logout.cz/provoz/nd-clipa.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=N%C3%A1kladn%C3%AD+doprava+na+%C4%8Ceskolipsku+v+GVD+2004%2F2005&rft_id=http%3A%2F%2Fspz.logout.cz%2Fprovoz%2Fnd-clipa.html&rft.aulast=Kozuk&rft.aufirst=Michal&rft.pub=Str%C3%A1nky+p%C5%99%C3%A1tel+%C5%BEeleznic">  </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Zd.Hrdina v: ČSD 200.1. www.pospichal.net [online]. Jos.Pospichal [cit. 2024-08-05]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.pospichal.net/lokstatistik/54002-csd200.1.htm">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=www.pospichal.net&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.pospichal.net%2Flokstatistik%2F54002-csd200.1.htm&rft.atitle=Zd.Hrdina+v%3A+%C4%8CSD+200.1&rft.pub=Jos.Pospichal">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=28" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=28" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><cite class="book" style="font-style:normal;">BUFE, Siegfried; SCHRÖPFER, Heribert. Eisenbahnen im Sudetenland. Egglham: Bufe, 1991. 194 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/3-922138-42-X" title="Speciální:Zdroje knih/3-922138-42-X">3-922138-42-X</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Eisenbahnen+im+Sudetenland&rft.isbn=3-922138-42-X&rft.aulast=Bufe&rft.aufirst=Siegfried&rft.au=Schr%C3%B6pfer%2C+Heribert&rft.place=Egglham&rft.pub=Bufe&rft.date=1991&rft.tpages=194"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">HONS, Josef. Čtení o Severní dráze Ferdinandově. Praha: Nadas, 1990. 263 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7030-094-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-7030-094-9">80-7030-094-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Cten%C3%AD+o+Severn%C3%AD+dr%C3%A1ze+Ferdinandov%C4%9B&rft.isbn=80-7030-094-9&rft.aulast=Hons&rft.aufirst=Josef&rft.place=Praha&rft.pub=Nadas&rft.date=1990&rft.tpages=263"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Dokořán, 2009. 160 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7363-129-1" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7363-129-1">978-80-7363-129-1</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Zru%C5%A1en%C3%A9+%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD+trat%C4%9B+v+%C4%8Cech%C3%A1ch%2C+na+Morav%C4%9B+a+ve+Slezsku&rft.isbn=978-80-7363-129-1&rft.aulast=Jelen&rft.aufirst=Miroslav&rft.place=Praha&rft.pub=Doko%C5%99%C3%A1n&rft.date=2009&rft.tpages=160"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží III. díl / část 1. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2009. 170 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-86765-09-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-86765-09-9">978-80-86765-09-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=%C4%8Cesk%C3%A1+n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD+III.+d%C3%ADl+%2F+%C4%8D%C3%A1st+1&rft.isbn=978-80-86765-09-9&rft.aulast=Krej%C4%8Di%C5%99%C3%ADk&rft.aufirst=Mojm%C3%ADr&rft.place=Litom%C4%9B%C5%99ice&rft.pub=Vydavatelstv%C3%AD+dopravn%C3%AD+literatury&rft.date=2009&rft.tpages=170"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">SCHREIER, Pavel. Naše dráhy ve 20. století: pohledy do železniční historie. Praha: Mladá fronta, 2010. 174 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-204-2312-2" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-204-2312-2">978-80-204-2312-2</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Na%C5%A1e+dr%C3%A1hy+ve+20.+stolet%C3%AD%3A+pohledy+do+%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD+historie&rft.isbn=978-80-204-2312-2&rft.aulast=Schreier&rft.aufirst=Pavel&rft.place=Praha&rft.pub=Mlad%C3%A1+fronta&rft.date=2010&rft.tpages=174"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. 207 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-204-1505-9" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-204-1505-9">978-80-204-1505-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhy+z+d%C4%9Bjin+na%C5%A1ich+drah&rft.isbn=978-80-204-1505-9&rft.aulast=Schreier&rft.aufirst=Pavel&rft.place=Praha&rft.pub=Mlad%C3%A1+fronta&rft.date=2009&rft.tpages=207"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Zden%C4%9Bk_%C5%A0indlauer" title="Zdeněk Šindlauer">ŠINDLAUER, Zdeněk</a>. Severočeská transverzálka. Praha: Dopravní vydavatelství Malkus, 2008. 220 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-87047-12-5" title="Speciální:Zdroje knih/80-87047-12-5">80-87047-12-5</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Severo%C4%8Desk%C3%A1+transverz%C3%A1lka&rft.isbn=80-87047-12-5&rft.aulast=%C5%A0indlauer&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk&rft.place=Praha&rft.pub=Dopravn%C3%AD+vydavatelstv%C3%AD+Malkus&rft.date=2008&rft.tpages=220"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ŠINDLAUER, Zdeněk. Už dlouho nejel žádnej vlak. Česká Lípa: Vydavatelství END, 1999. 199 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-901955-3-9" title="Speciální:Zdroje knih/80-901955-3-9">80-901955-3-9</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=U%C5%BE+dlouho+nejel+%C5%BE%C3%A1dnej+vlak&rft.isbn=80-901955-3-9&rft.aulast=%C5%A0indlauer&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk&rft.place=%C4%8Cesk%C3%A1+L%C3%ADpa&rft.pub=Vydavatelstv%C3%AD+END&rft.date=1999&rft.tpages=199"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ŠINDLAUER, Zdeněk. Vlakopis lužický. Praha: K-Report, 2004. 180 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-903012-2-3" title="Speciální:Zdroje knih/80-903012-2-3">80-903012-2-3</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Vlakopis+lu%C5%BEick%C3%BD&rft.isbn=80-903012-2-3&rft.aulast=%C5%A0indlauer&rft.aufirst=Zden%C4%9Bk&rft.place=Praha&rft.pub=K-Report&rft.date=2004&rft.tpages=180"> </li> <li><cite class="book" style="font-style:normal;">ZEITHAMMER, Karel. Lokomotivy Ústecko-teplické dráhy. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2011. 156 s. <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-86765-19-8" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-86765-19-8">978-80-86765-19-8</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Lokomotivy+%C3%9Astecko-teplick%C3%A9+dr%C3%A1hy&rft.isbn=978-80-86765-19-8&rft.aulast=Zeithammer&rft.aufirst=Karel&rft.place=Litom%C4%9B%C5%99ice&rft.pub=Vydavatelstv%C3%AD+dopravn%C3%AD+literatury&rft.date=2011&rft.tpages=156"> </li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články">Související články</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=29" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=29" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Historie_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_dopravy_v_%C4%8Cesku" title="Historie železniční dopravy v Česku">Historie železniční dopravy v Česku</a></li> <li><a href="/wiki/Ajznbonsk%C3%BD_tovary%C5%A1" title="Ajznbonský tovaryš">Ajznbonský tovaryš</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&veaction=edit&section=30" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&action=edit&section=30" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Aussig-Teplitzer_Eisenbahn" class="extiw" title="c:Category:Aussig-Teplitzer Eisenbahn">Ústecko-teplická dráha</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li></ul> <div class="navbox noprint" title="Železniční společnosti v českých zemích za Rakousko-Uherska"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <a href="/w/index.php?title=Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%ADch_spole%C4%8Dnost%C3%AD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Seznam českých železničních společností (stránka neexistuje)">Železniční společnosti v českých zemích za Rakouského císařství a Rakousko-Uherska</a> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Kategorie:Kon%C4%9Bsp%C5%99e%C5%BEn%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Kategorie:Koněspřežná dráha">Koněspřežné dráhy</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/Kon%C4%9Bsp%C5%99e%C5%BEn%C3%A1_dr%C3%A1ha_%C4%8Cesk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice_%E2%80%93_Linec_%E2%80%93_Gmunden" title="Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec – Gmunden">EEG</a> • <a href="/wiki/L%C3%A1nsk%C3%A1_kon%C4%9Bsp%C5%99e%C5%BEka" title="Lánská koněspřežka">PŽS</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Soukromé železniční společnosti vzniklé do roku 1877</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a class="mw-selflink selflink">ATE (ÚTD)</a> • <a href="/wiki/Bu%C5%A1t%C4%9Bhradsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Buštěhradská dráha">BEB (BD)</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_severn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Česká severní dráha">BNB</a> • <a href="/wiki/Brn%C4%9Bnsko-rosick%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Brněnsko-rosická dráha">BRE</a> • <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_z%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Česká západní dráha">BWB</a> • <a href="/wiki/Duchcovsko-podmokelsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Duchcovsko-podmokelská dráha">DBE</a> • <a href="/wiki/Plze%C5%88sko-b%C5%99ezensk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Plzeňsko-březenská dráha">EPPK</a> • <a href="/wiki/Dr%C3%A1ha_c%C3%ADsa%C5%99ovny_Al%C5%BEb%C4%9Bty" title="Dráha císařovny Alžběty">KEB</a> • <a href="/wiki/Dr%C3%A1ha_c%C3%ADsa%C5%99e_Franti%C5%A1ka_Josefa" title="Dráha císaře Františka Josefa">KFJB</a> • <a href="/wiki/Severn%C3%AD_dr%C3%A1ha_c%C3%ADsa%C5%99e_Ferdinanda" title="Severní dráha císaře Ferdinanda">KFNB</a> • <a href="/wiki/Ko%C5%A1icko-bohum%C3%ADnsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Košicko-bohumínská dráha">KOB / KsOd (KBD)</a> • <a href="/wiki/Moravsk%C3%A1_pohrani%C4%8Dn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Moravská pohraniční dráha">MGB</a> • <a href="/wiki/Moravsko-slezsk%C3%A1_%C3%BAst%C5%99edn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Moravsko-slezská ústřední dráha">MSCB</a> • <a href="/wiki/Ostravsko-fr%C3%BDdlantsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Ostravsko-frýdlantská dráha">OFE</a> • <a href="/wiki/Rakousk%C3%A1_severoz%C3%A1padn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Rakouská severozápadní dráha">ÖNWB</a> • <a href="/wiki/Pra%C5%BEsko-duchcovsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Pražsko-duchcovská dráha">PDE</a> • <a href="/wiki/Kladensko-nu%C4%8Dick%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Kladensko-nučická dráha">PEG</a> • <a href="/wiki/Jihoseveron%C4%9Bmeck%C3%A1_spojovac%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Jihoseveroněmecká spojovací dráha">SNDVB</a> • <a href="/wiki/Rakousk%C3%A1_spole%C4%8Dnost_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy" title="Rakouská společnost státní dráhy">StEG</a> • <a href="/wiki/Turnovsko-kralupsko-pra%C5%BEsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Turnovsko-kralupsko-pražská dráha">TKPE</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Státní železniční tratě a společnosti</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/%C4%8Ceskomoravsk%C3%A1_transverz%C3%A1ln%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Českomoravská transverzální dráha">BMTB</a> • <a href="/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sko-kr%C3%A1lovsk%C3%A9_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy" title="Císařsko-královské státní dráhy">KkStB</a> • <a href="/wiki/Severn%C3%AD_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1ha" title="Severní státní dráha">NStB</a> • <a href="/wiki/Rakovnicko-protiv%C3%ADnsk%C3%A1_dr%C3%A1ha" title="Rakovnicko-protivínská dráha">RPD</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Zahraniční společnosti zasahující na české území</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <a href="/w/index.php?title=Bavorsk%C3%A9_v%C3%BDchodn%C3%AD_dr%C3%A1hy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bavorské východní dráhy (stránka neexistuje)">BÖB</a> • <a href="/w/index.php?title=Bavorsk%C3%A9_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Bavorské státní dráhy (stránka neexistuje)">BStB</a> • <a href="/w/index.php?title=C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A9_prusk%C3%A9_dr%C3%A1hy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Císařské pruské dráhy (stránka neexistuje)">KPEV</a> • <a href="/w/index.php?title=Lenz_%26_Co._Berl%C3%ADn&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lenz & Co. Berlín (stránka neexistuje)">Lenz & Co. Berlín</a> • <a href="/w/index.php?title=Sask%C3%A9_kr%C3%A1lovsk%C3%A9_st%C3%A1tn%C3%AD_dr%C3%A1hy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Saské královské státní dráhy (stránka neexistuje)">K. Sächs. Sts. E. B.</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Velké společnosti zaměřené na stavbu a provozování místních drah</td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_obchodn%C3%AD_dr%C3%A1hy" title="České obchodní dráhy">BCB</a> • <a href="/wiki/Fr%C3%BDdlantsk%C3%A9_okresn%C3%AD_dr%C3%A1hy" title="Frýdlantské okresní dráhy">FBB (FOD)</a> • <a href="/wiki/Rakousk%C3%A1_spole%C4%8Dnost_m%C3%ADstn%C3%ADch_drah" title="Rakouská společnost místních drah">ÖLEG</a></div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr><td class="navbox-abovebelow" colspan="2">Malé firmy, které vlastnily místní dráhy, a též větší firmy, jež místní dráhy sice vlastnily, avšak dopravu na nich neprovozovaly, v přehledu uvedeny nejsou.</td></tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q971217#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q971217#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q971217#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ko20211108434">ko20211108434</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/123759421">123759421</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:%C5%BDeleznice" title="Portál:Železnice">Železnice</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ústecko-teplická_dráha&oldid=24144470">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ústecko-teplická_dráha&oldid=24144470</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Kategorie:Wikipedie:Nejlepší články">Wikipedie:Nejlepší články</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C4%8Cesk%C3%A9_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnosti" title="Kategorie:České železniční společnosti">České železniční společnosti</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Doprava_v_Rakousku-Uhersku" title="Kategorie:Doprava v Rakousku-Uhersku">Doprava v Rakousku-Uhersku</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Zanikl%C3%A9_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnosti" title="Kategorie:Zaniklé železniční společnosti">Zaniklé železniční společnosti</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Postaveno_v_%C4%8Cesku_1856" title="Kategorie:Postaveno v Česku 1856">Postaveno v Česku 1856</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Zaniklo_1923" title="Kategorie:Zaniklo 1923">Zaniklo 1923</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:Wikidata_maj%C3%AD_jin%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek" title="Kategorie:Údržba:Wikidata mají jiný štítek">Údržba:Wikidata mají jiný štítek</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:Adresa_z_Wikidat" title="Kategorie:Monitoring:Adresa z Wikidat">Monitoring:Adresa z Wikidat</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 5. 8. 2024 v 13:01.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha&section=23&veaction=edit&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-f69cdc8f6-zvhrd","wgBackendResponseTime":158,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.575","walltime":"1.092","ppvisitednodes":{"value":6747,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":111737,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":33135,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":17,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":2,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":1,"limit":20},"unstrip-size":{"value":92968,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":3,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 717.116 1 -total"," 53.05% 380.423 1 Šablona:Infobox_-_firma"," 52.50% 376.494 1 Šablona:Infobox"," 21.76% 156.009 1 Šablona:WD_štítek"," 20.35% 145.951 1 Šablona:Adresa_z_WD"," 5.74% 41.148 1 Šablona:Autoritní_data"," 5.36% 38.414 24 Šablona:Citace_monografie"," 4.04% 28.985 5 Šablona:Podrobně"," 3.62% 25.966 5 Šablona:Seznam"," 3.55% 25.424 18 Šablona:Cizojazyčně"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.136","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":3410183,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-5cb77ff894-xsm44","timestamp":"20241027134809","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"\u00dastecko-teplick\u00e1 dr\u00e1ha","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/%C3%9Astecko-teplick%C3%A1_dr%C3%A1ha","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q971217","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q971217","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2007-03-04T11:40:18Z","dateModified":"2024-08-05T12:01:01Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/8\/8c\/ATE-network_3.svg","headline":"soukrom\u00e1 \u017eelezni\u010dn\u00ed spole\u010dnost v severn\u00edch \u010cech\u00e1ch v Rakousku-Uhersku"}</script> </body> </html>