CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Král Artuš – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-sticky-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""], "wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"630141e3-0b6a-441e-917d-01ef6a17f65b","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Král_Artuš","wgTitle":"Král Artuš","wgCurRevisionId":24263826,"wgRevisionId":24263826,"wgArticleId":522999,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem Biblio","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem BNE","Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem NLA","Monitoring:Články s identifikátorem NLI", "Monitoring:Články s identifikátorem Trove","Monitoring:Články s identifikátorem VIAF","Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities","Artušovské postavy","Legendární panovníci","Lidé, jejichž existence je zpochybňována","Fiktivní válečníci","Fiktivní králové","Mabinogi"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Král_Artuš","wgRelevantArticleId":522999,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":50000, "wgRelatedArticlesCompat":[],"wgCentralAuthMobileDomain":false,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q45792","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGEStructuredTaskRejectionReasonTextInputEnabled":false,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false};RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready", "wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession","wikibase.sidebar.tracking"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.4"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1d/King_arthur.jpg"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1170"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1d/King_arthur.jpg"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="780"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="624"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Král Artuš – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="//login.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Král_Artuš rootpage-Král_Artuš skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Hlavní menu </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z">Hlavní strana</a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc">Nápověda</a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních">Potřebuji pomoc</a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii">Nejlepší články</a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x">Náhodný článek</a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r">Poslední změny</a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat">Komunitní portál</a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum">Pod lípou</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"> Hledání </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Vzhled </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs" class="">Podpořte Wikipedii</a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Kr%C3%A1l+Artu%C5%A1" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class="">Vytvoření účtu</a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Kr%C3%A1l+Artu%C5%A1" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class="">Přihlášení</a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Osobní nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="//donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_cs.wikipedia.org&uselang=cs">Podpořte Wikipedii</a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Kr%C3%A1l+Artu%C5%A1" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"> Vytvoření účtu</a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Kr%C3%A1l+Artu%C5%A1" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"> Přihlášení</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování">dozvědět se více</a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y">Příspěvky</a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Historicita_krále_Artuše" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Historicita_krále_Artuše"> <div class="vector-toc-text"> 1 Historicita krále Artuše </div> </a> <ul id="toc-Historicita_krále_Artuše-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Jméno" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Jméno"> <div class="vector-toc-text"> 2 Jméno </div> </a> <ul id="toc-Jméno-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Středověká_literární_zpracování" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Středověká_literární_zpracování"> <div class="vector-toc-text"> 3 Středověká literární zpracování </div> </a> <button aria-controls="toc-Středověká_literární_zpracování-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Středověká literární zpracování </button> <ul id="toc-Středověká_literární_zpracování-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Rané_texty" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Rané_texty"> <div class="vector-toc-text"> 3.1 Rané texty </div> </a> <ul id="toc-Rané_texty-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Geoffrey_z_Monmouthu" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Geoffrey_z_Monmouthu"> <div class="vector-toc-text"> 3.2 Geoffrey z Monmouthu </div> </a> <ul id="toc-Geoffrey_z_Monmouthu-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Romance" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Romance"> <div class="vector-toc-text"> 3.3 Romance </div> </a> <ul id="toc-Romance-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Král_Artuš_v_umění" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Král_Artuš_v_umění"> <div class="vector-toc-text"> 4 Král Artuš v umění </div> </a> <button aria-controls="toc-Král_Artuš_v_umění-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Král Artuš v umění </button> <ul id="toc-Král_Artuš_v_umění-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Literatura" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura"> <div class="vector-toc-text"> 4.1 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Geoffrey_z_Monmouthu_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Geoffrey_z_Monmouthu_2"> <div class="vector-toc-text"> 4.1.1 Geoffrey z Monmouthu </div> </a> <ul id="toc-Geoffrey_z_Monmouthu_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Thomas_Malory" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Thomas_Malory"> <div class="vector-toc-text"> 4.1.2 Thomas Malory </div> </a> <ul id="toc-Thomas_Malory-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-William_Morris" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#William_Morris"> <div class="vector-toc-text"> 4.1.3 William Morris </div> </a> <ul id="toc-William_Morris-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Alfred_Tennyson" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Alfred_Tennyson"> <div class="vector-toc-text"> 4.1.4 Alfred Tennyson </div> </a> <ul id="toc-Alfred_Tennyson-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Mark_Twain" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Mark_Twain"> <div class="vector-toc-text"> 4.1.5 Mark Twain </div> </a> <ul id="toc-Mark_Twain-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Mary_Stewartová_–_cyklus_románů:" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Mary_Stewartová_–_cyklus_románů:"> <div class="vector-toc-text"> 4.1.6 Mary Stewartová – cyklus románů: </div> </a> <ul id="toc-Mary_Stewartová_–_cyklus_románů:-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Marion_Zimmer_Bradley" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Marion_Zimmer_Bradley"> <div class="vector-toc-text"> 4.1.7 Marion Zimmer Bradley </div> </a> <ul id="toc-Marion_Zimmer_Bradley-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Bernard_Cornwell" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Bernard_Cornwell"> <div class="vector-toc-text"> 4.1.8 Bernard Cornwell </div> </a> <ul id="toc-Bernard_Cornwell-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Hudba_a_divadlo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Hudba_a_divadlo"> <div class="vector-toc-text"> 4.2 Hudba a divadlo </div> </a> <ul id="toc-Hudba_a_divadlo-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Rozhlas" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Rozhlas"> <div class="vector-toc-text"> 4.3 Rozhlas </div> </a> <ul id="toc-Rozhlas-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Film" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Film"> <div class="vector-toc-text"> 4.4 Film </div> </a> <ul id="toc-Film-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Televize" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Televize"> <div class="vector-toc-text"> 4.5 Televize </div> </a> <ul id="toc-Televize-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 5 Odkazy </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> Přepnout podsekci Odkazy </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> 5.1 Reference </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Literatura_2" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Literatura_2"> <div class="vector-toc-text"> 5.2 Literatura </div> </a> <ul id="toc-Literatura_2-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> 5.3 Externí odkazy </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" > Přepnout obsah </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading">Král Artuš</h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 99 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-99" aria-hidden="true" > 99 jazyků </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Artus" title="Artus – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Artus" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target">Alemannisch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Rei_Arturo" title="Rei Arturo – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Rei Arturo" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target">Aragonés</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%84%D9%83_%D8%A2%D8%B1%D8%AB%D8%B1" title="الملك آرثر – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="الملك آرثر" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target">العربية</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D9%85%D9%84%D9%83_%D8%A7%D8%B1%D8%AB%D8%B1" title="الملك ارثر – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="الملك ارثر" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target">مصرى</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-as mw-list-item"><a href="https://as.wikipedia.org/wiki/%E0%A7%B0%E0%A6%9C%E0%A6%BE_%E0%A6%86%E0%A7%B0%E0%A7%8D%E0%A6%A5%E0%A6%BE%E0%A7%B0" title="ৰজা আৰ্থাৰ – ásámština" lang="as" hreflang="as" data-title="ৰজা আৰ্থাৰ" data-language-autonym="অসমীয়া" data-language-local-name="ásámština" class="interlanguage-link-target">অসমীয়া</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/Rei_Arturu" title="Rei Arturu – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Rei Arturu" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target">Asturianu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Kral_Artur" title="Kral Artur – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Kral Artur" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target">Azərbaycanca</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%BB%D1%8C_%D0%90%D1%80%D1%82%D1%83%D1%80" title="Кароль Артур – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Кароль Артур" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target">Беларуская</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%BB%D1%8C_%D0%90%D1%80%D1%82%D1%83%D1%80" title="Кароль Артур – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Кароль Артур" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target">Беларуская (тарашкевіца)</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D1%80%D1%82%D1%83%D1%80" title="Артур – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Артур" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target">Български</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bjn mw-list-item"><a href="https://bjn.wikipedia.org/wiki/Raja_Arthur" title="Raja Arthur – bandžarština" lang="bjn" hreflang="bjn" data-title="Raja Arthur" data-language-autonym="Banjar" data-language-local-name="bandžarština" class="interlanguage-link-target">Banjar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%B0%E0%A6%BE%E0%A6%9C%E0%A6%BE_%E0%A6%86%E0%A6%B0%E0%A7%8D%E0%A6%A5%E0%A6%BE%E0%A6%B0" title="রাজা আর্থার – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="রাজা আর্থার" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target">বাংলা</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/Roue_Arzhur" title="Roue Arzhur – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="Roue Arzhur" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target">Brezhoneg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Kralj_Arthur" title="Kralj Arthur – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Kralj Arthur" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target">Bosanski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/Rei_Art%C3%BAs" title="Rei Artús – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Rei Artús" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target">Català</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ceb mw-list-item"><a href="https://ceb.wikipedia.org/wiki/Haring_Arturo" title="Haring Arturo – cebuánština" lang="ceb" hreflang="ceb" data-title="Haring Arturo" data-language-autonym="Cebuano" data-language-local-name="cebuánština" class="interlanguage-link-target">Cebuano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D8%B4%D8%A7_%D8%A6%D8%A7%D8%B1%D8%AA%D9%88%D9%88%D8%B1" title="شا ئارتوور – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="شا ئارتوور" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target">کوردی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%BB%D1%8C_%D0%90%D1%80%D1%82%D1%83%D1%80" title="Король Артур – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Король Артур" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target">Чӑвашла</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Y_Brenin_Arthur" title="Y Brenin Arthur – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Y Brenin Arthur" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target">Cymraeg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da mw-list-item"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Kong_Arthur" title="Kong Arthur – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Kong Arthur" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target">Dansk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Artus" title="Artus – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Artus" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target">Deutsch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%92%CE%B1%CF%83%CE%B9%CE%BB%CE%B9%CE%AC%CF%82_%CE%91%CF%81%CE%B8%CE%BF%CF%8D%CF%81%CE%BF%CF%82" title="Βασιλιάς Αρθούρος – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Βασιλιάς Αρθούρος" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target">Ελληνικά</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/King_Arthur" title="King Arthur – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="King Arthur" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target">English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Re%C4%9Do_Arturo" title="Reĝo Arturo – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Reĝo Arturo" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target">Esperanto</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/Rey_Arturo" title="Rey Arturo – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Rey Arturo" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target">Español</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Kuningas_Arthur" title="Kuningas Arthur – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Kuningas Arthur" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target">Eesti</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Artur_erregea" title="Artur erregea – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Artur erregea" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target">Euskara</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%B4%D8%A7%D9%87_%D8%A2%D8%B1%D8%AA%D9%88%D8%B1" title="شاه آرتور – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="شاه آرتور" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target">فارسی</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Kuningas_Arthur" title="Kuningas Arthur – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Kuningas Arthur" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target">Suomi</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Roi_Arthur" title="Roi Arthur – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Roi Arthur" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target">Français</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-frr mw-list-item"><a href="https://frr.wikipedia.org/wiki/Artus" title="Artus – fríština (severní)" lang="frr" hreflang="frr" data-title="Artus" data-language-autonym="Nordfriisk" data-language-local-name="fríština (severní)" class="interlanguage-link-target">Nordfriisk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Kening_Arthur" title="Kening Arthur – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Kening Arthur" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target">Frysk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/R%C3%AD_Art%C3%BAr" title="Rí Artúr – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Rí Artúr" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target">Gaeilge</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/Rei_Artur" title="Rei Artur – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Rei Artur" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target">Galego</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gu mw-list-item"><a href="https://gu.wikipedia.org/wiki/%E0%AA%B0%E0%AA%BE%E0%AA%9C%E0%AA%BE_%E0%AA%86%E0%AA%B0%E0%AB%8D%E0%AA%A5%E0%AA%B0" title="રાજા આર્થર – gudžarátština" lang="gu" hreflang="gu" data-title="રાજા આર્થર" data-language-autonym="ગુજરાતી" data-language-local-name="gudžarátština" class="interlanguage-link-target">ગુજરાતી</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Ree_Adha" title="Ree Adha – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Ree Adha" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target">Gaelg</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%94%D7%9E%D7%9C%D7%9A_%D7%90%D7%A8%D7%AA%D7%95%D7%A8" title="המלך ארתור – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="המלך ארתור" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target">עברית</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A4%BE_%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%B0" title="राजा आर्थर – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="राजा आर्थर" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target">हिन्दी</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Kralj_Arthur" title="Kralj Arthur – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Kralj Arthur" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target">Hrvatski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Art%C3%BAr_kir%C3%A1ly" title="Artúr király – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Artúr király" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target">Magyar</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D4%B1%D6%80%D5%A9%D5%B8%D6%82%D6%80_(%D5%A1%D6%80%D6%84%D5%A1)" title="Արթուր (արքա) – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Արթուր (արքա)" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target">Հայերեն</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Raja_Arthur" title="Raja Arthur – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Raja Arthur" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Indonesia</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Rejulo_Arthur" title="Rejulo Arthur – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Rejulo Arthur" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target">Ido</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/Art%C3%BAr_konungur" title="Artúr konungur – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Artúr konungur" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target">Íslenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Re_Art%C3%B9" title="Re Artù – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Re Artù" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target">Italiano</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%A2%E3%83%BC%E3%82%B5%E3%83%BC%E7%8E%8B" title="アーサー王 – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="アーサー王" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target">日本語</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/King_Aata" title="King Aata – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="King Aata" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target">Patois</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%90%E1%83%A0%E1%83%97%E1%83%A3%E1%83%A0%E1%83%98" title="ართური – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="ართური" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target">ქართული</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%95%E0%B2%BF%E0%B2%82%E0%B2%97%E0%B3%8D_%E0%B2%86%E0%B2%B0%E0%B3%8D%E0%B2%A5%E0%B2%B0%E0%B3%8D" title="ಕಿಂಗ್ ಆರ್ಥರ್ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಕಿಂಗ್ ಆರ್ಥರ್" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target">ಕನ್ನಡ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%95%84%EC%84%9C%EC%99%95" title="아서왕 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="아서왕" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target">한국어</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Key_Arthur" title="Key Arthur – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Key Arthur" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target">Kurdî</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Arthur_Gernow" title="Arthur Gernow – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Arthur Gernow" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target">Kernowek</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la mw-list-item"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Arthurus_(rex)" title="Arthurus (rex) – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Arthurus (rex)" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target">Latina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Artus" title="Artus – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Artus" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target">Lëtzebuergesch</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lfn mw-list-item"><a href="https://lfn.wikipedia.org/wiki/Re_Artur" title="Re Artur – lingua franca nova" lang="lfn" hreflang="lfn" data-title="Re Artur" data-language-autonym="Lingua Franca Nova" data-language-local-name="lingua franca nova" class="interlanguage-link-target">Lingua Franca Nova</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lmo mw-list-item"><a href="https://lmo.wikipedia.org/wiki/R%C3%A8_Artur" title="Rè Artur – lombardština" lang="lmo" hreflang="lmo" data-title="Rè Artur" data-language-autonym="Lombard" data-language-local-name="lombardština" class="interlanguage-link-target">Lombard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Karalius_Art%C5%ABras" title="Karalius Artūras – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Karalius Artūras" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target">Lietuvių</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Karalis_Arturs" title="Karalis Arturs – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Karalis Arturs" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target">Latviešu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mg mw-list-item"><a href="https://mg.wikipedia.org/wiki/Roi_Arthur" title="Roi Arthur – malgaština" lang="mg" hreflang="mg" data-title="Roi Arthur" data-language-autonym="Malagasy" data-language-local-name="malgaština" class="interlanguage-link-target">Malagasy</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%80%D0%B0%D0%BB_%D0%90%D1%80%D1%82%D1%83%D1%80" title="Крал Артур – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Крал Артур" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target">Македонски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%95%E0%B4%BF%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%99%E0%B5%8D_%E0%B4%86%E0%B5%BC%E0%B4%A4%E0%B5%BC" title="കിങ്ങ് ആർതർ – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="കിങ്ങ് ആർതർ" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target">മലയാളം</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms mw-list-item"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Raja_Arthur" title="Raja Arthur – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Raja Arthur" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target">Bahasa Melayu</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Koning_Arthur" title="Koning Arthur – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Koning Arthur" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target">Nederlands</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Kong_Arthur" title="Kong Arthur – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Kong Arthur" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target">Norsk nynorsk</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Kong_Arthur" title="Kong Arthur – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Kong Arthur" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target">Norsk bokmål</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nrm mw-list-item"><a href="https://nrm.wikipedia.org/wiki/Rouai_%C3%88rthu" title="Rouai Èrthu – Norman" lang="nrf" hreflang="nrf" data-title="Rouai Èrthu" data-language-autonym="Nouormand" data-language-local-name="Norman" class="interlanguage-link-target">Nouormand</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Rei_Art%C3%BAs" title="Rei Artús – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Rei Artús" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target">Occitan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%8A%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%BB_%D0%90%D1%80%D1%82%D1%83%D1%80" title="Къарол Артур – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Къарол Артур" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target">Ирон</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%B0%E0%A8%BE%E0%A8%9C%E0%A8%BE_%E0%A8%86%E0%A8%B0%E0%A8%A5%E0%A8%B0" title="ਰਾਜਾ ਆਰਥਰ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਰਾਜਾ ਆਰਥਰ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target">ਪੰਜਾਬੀ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pam mw-list-item"><a href="https://pam.wikipedia.org/wiki/Aring_Arturo" title="Aring Arturo – papangau" lang="pam" hreflang="pam" data-title="Aring Arturo" data-language-autonym="Kapampangan" data-language-local-name="papangau" class="interlanguage-link-target">Kapampangan</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Ro%C3%A9_Artur" title="Roé Artur – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Roé Artur" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target">Picard</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%B3l_Artur" title="Król Artur – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Król Artur" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target">Polski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%D8%A7%DA%86%D8%A7_%D8%A2%D8%B1%D8%AA%D9%88%D8%B1" title="پاچا آرتور – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="پاچا آرتور" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target">پښتو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/Rei_Artur" title="Rei Artur – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Rei Artur" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target">Português</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Regele_Arthur" title="Regele Arthur – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Regele Arthur" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target">Română</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%BB%D1%8C_%D0%90%D1%80%D1%82%D1%83%D1%80" title="Король Артур – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Король Артур" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target">Русский</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Keeng_Arthur" title="Keeng Arthur – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Keeng Arthur" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target">Scots</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Kralj_Arthur" title="Kralj Arthur – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Kralj Arthur" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target">Srpskohrvatski / српскохрватски</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/King_Arthur" title="King Arthur – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="King Arthur" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target">Simple English</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Artu%C5%A1" title="Artuš – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Artuš" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target">Slovenčina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Kralj_Artur" title="Kralj Artur – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Kralj Artur" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target">Slovenščina</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Mbreti_Arthur" title="Mbreti Arthur – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Mbreti Arthur" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target">Shqip</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/Kralj_Artur" title="Kralj Artur – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Kralj Artur" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target">Српски / srpski</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv mw-list-item"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Kung_Artur" title="Kung Artur – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Kung Artur" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target">Svenska</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Mfalme_Arthur" title="Mfalme Arthur – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Mfalme Arthur" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target">Kiswahili</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%86%E0%AE%B0%E0%AF%8D%E0%AE%A4%E0%AE%B0%E0%AF%8D_%E0%AE%85%E0%AE%B0%E0%AE%9A%E0%AE%B0%E0%AF%8D" title="ஆர்தர் அரசர் – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="ஆர்தர் அரசர்" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target">தமிழ்</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%A8%D0%BE%D2%B3_%D0%90%D1%80%D1%82%D1%83%D1%80" title="Шоҳ Артур – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Шоҳ Артур" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target">Тоҷикӣ</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%9E%E0%B8%A3%E0%B8%B0%E0%B9%80%E0%B8%88%E0%B9%89%E0%B8%B2%E0%B8%AD%E0%B8%B2%E0%B8%A3%E0%B9%8C%E0%B9%80%E0%B8%97%E0%B8%AD%E0%B8%A3%E0%B9%8C" title="พระเจ้าอาร์เทอร์ – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="พระเจ้าอาร์เทอร์" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target">ไทย</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Haring_Arturo" title="Haring Arturo – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Haring Arturo" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target">Tagalog</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Kral_Arthur" title="Kral Arthur – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Kral Arthur" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target">Türkçe</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%BB%D1%8C_%D0%90%D1%80%D1%82%D1%83%D1%80" title="Король Артур – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Король Артур" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target">Українська</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D8%A7%D8%AF%D8%B4%D8%A7%DB%81_%D8%A2%D8%B1%D8%AA%DA%BE%D8%B1" title="بادشاہ آرتھر – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="بادشاہ آرتھر" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target">اردو</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Qirol_Arthur" title="Qirol Arthur – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Qirol Arthur" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target">Oʻzbekcha / ўзбекча</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Vua_Arthur" title="Vua Arthur – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Vua Arthur" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target">Tiếng Việt</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Hadi_Arturo" title="Hadi Arturo – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Hadi Arturo" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target">Winaray</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E4%BA%9A%E7%91%9F%E7%8E%8B" title="亚瑟王 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="亚瑟王" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target">吴语</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E4%BA%9A%E7%91%9F%E7%8E%8B" title="亚瑟王 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="亚瑟王" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target">中文</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-classical mw-list-item"><a href="https://zh-classical.wikipedia.org/wiki/%E4%BA%9E%E7%91%9F%E7%8E%8B%E5%82%B3%E8%AA%AA" title="亞瑟王傳說 – čínština (klasická)" lang="lzh" hreflang="lzh" data-title="亞瑟王傳說" data-language-autonym="文言" data-language-local-name="čínština (klasická)" class="interlanguage-link-target">文言</a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E9%9B%85%E6%89%93%E7%8E%8B" title="雅打王 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="雅打王" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target">粵語</a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q45792#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c">Článek</a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t">Diskuse</a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >čeština </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1">Číst</a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" >Nástroje </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1">Číst</a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v">Editovat</a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e">Editovat zdroj</a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=history">Zobrazit historii</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j">Odkazuje sem</a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k">Související změny</a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u">Načíst soubor</a></li><li id="t-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky" title="Seznam všech speciálních stránek [q]" accesskey="q">Speciální stránky</a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&oldid=24263826" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky">Trvalý odkaz</a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=info" title="Více informací o této stránce">Informace o stránce</a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&id=24263826&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku">Citovat stránku</a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FKr%25C3%25A1l_Artu%25C5%25A1">Získat zkrácené URL</a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FKr%25C3%25A1l_Artu%25C5%25A1">Stáhnout QR kód</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Kr%C3%A1l+Artu%C5%A1">Vytvořit knihu</a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=show-download-screen">Stáhnout jako PDF</a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p">Verze k tisku</a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:King_Arthur" hreflang="en">Wikimedia Commons</a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q45792" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g">Položka Wikidat</a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:King_arthur.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/King_arthur.jpg/220px-King_arthur.jpg" decoding="async" width="220" height="215" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/King_arthur.jpg/330px-King_arthur.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1d/King_arthur.jpg 2x" data-file-width="400" data-file-height="390" /></a><figcaption>Král Artuš - miniatura z díla Flores Historiarum</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg/220px-Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg" decoding="async" width="220" height="145" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg/330px-Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg/440px-Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg 2x" data-file-width="3072" data-file-height="2023" /></a><figcaption>Králi Artušovi a rytířům Kulatého stolu se při <a href="/wiki/Letnice" title="Letnice">letnicích</a> zjevuje <a href="/wiki/Svat%C3%BD_gr%C3%A1l" title="Svatý grál">Svatý grál</a>, z francouzského iluminovaného rukopisu, 15. století</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:History_of_the_Kings_(f.75.v)_King_Arthur.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/History_of_the_Kings_%28f.75.v%29_King_Arthur.jpg/220px-History_of_the_Kings_%28f.75.v%29_King_Arthur.jpg" decoding="async" width="220" height="305" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/History_of_the_Kings_%28f.75.v%29_King_Arthur.jpg/330px-History_of_the_Kings_%28f.75.v%29_King_Arthur.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/History_of_the_Kings_%28f.75.v%29_King_Arthur.jpg/440px-History_of_the_Kings_%28f.75.v%29_King_Arthur.jpg 2x" data-file-width="685" data-file-height="950" /></a><figcaption>Král Artuš; iluistrace z rukopisu <a href="/wiki/Historia_Regum_Britanniae" title="Historia Regum Britanniae">Historie králů Británie</a>, 15. století</figcaption></figure> Král Artuš (<a href="/wiki/Angli%C4%8Dtina" title="Angličtina">anglicky</a> King Arthur) je <a href="/wiki/M%C3%BDtus" title="Mýtus">bájný</a> <a href="/wiki/Britonov%C3%A9" title="Britonové">britský</a> panovník, který dle <a href="/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk" title="Středověk">středověkých</a> dějepisců a <a href="/wiki/Ryt%C3%AD%C5%99sk%C3%BD_rom%C3%A1n" title="Rytířský román">rytířských románů</a> vedl obranu <a href="/wiki/Velk%C3%A1_Brit%C3%A1nie_(ostrov)" title="Velká Británie (ostrov)">Británie</a> proti <a href="/wiki/Sasov%C3%A9" title="Sasové">Sasům</a> na konci <a href="/wiki/5._stolet%C3%AD" title="5. století">5.</a> a začátku <a href="/wiki/6._stolet%C3%AD" title="6. století">6. století</a>. Detaily jeho života jsou převážně díly lidové a literární tvořivosti; současní historici zpochybňují samotnou existenci této postavy.<a href="#cite_note-1">[1]</a> Vzácné zmínky o něm nacházíme například v <a href="/wiki/Annales_Cambriae" title="Annales Cambriae">Annales Cambriae</a>, <a href="/wiki/Historia_Brittonum" title="Historia Brittonum">Historia Brittonum</a> a spisech <a href="/wiki/Svat%C3%BD_Gilda" title="Svatý Gilda">sv. Gildy</a>. Jeho jméno se objevuje také ve středověké poezii, například v básni <a href="/wiki/Y_Gododdin" title="Y Gododdin">Y Gododdin</a>.<a href="#cite_note-2">[2]</a> Své sídlo měl podle legendy na hradě <a href="/wiki/Kamelot_(hrad)" title="Kamelot (hrad)">Kamelot</a>. Postava legendárního Artuše se dostala do mezinárodního povědomí především díky populárnímu dílu <a href="/wiki/Geoffrey_z_Monmouthu" title="Geoffrey z Monmouthu">Geoffreyho z Monmouthu</a> <a href="/wiki/Historia_Regum_Britanniae" title="Historia Regum Britanniae">Historia Regum Britanniae</a> (Historie králů Británie)<a href="#cite_note-3">[3]</a> z <a href="/wiki/12._stolet%C3%AD" title="12. století">12. století</a>. Objevuje se ovšem i v některých dřívějších <a href="/wiki/Wales" title="Wales">velšských</a> a <a href="/wiki/Breta%C5%88" title="Bretaň">bretaňských</a> příbězích a básních; v těchto dílech je obvykle líčen jako mocný válečník bránící Británii před lidskými i nadpřirozenými nepřáteli, nebo jako kouzelná postava, někdy spojovaná s velšským zásvětím <a href="/wiki/Annwn" title="Annwn">Annwn</a>.<a href="#cite_note-4">[4]</a> Nakolik byly Monmouthovy Dějiny (dokončené přibližně roku 1135) směsicí starších pramenů a nakolik plodem jeho představivosti, není známo. Ačkoliv se náměty, události a postavy zachycené v jednotlivých zpracováních <a href="/wiki/Artu%C5%A1ovsk%C3%A9_legendy" title="Artušovské legendy">artušovské legendy</a> často zásadně liší a neexistuje její kanonická verze, Monmouthův král Artuš často sloužil jako vzor pro pozdější příběhy. V jeho díle je Artuš vyobrazen jako král, který porazil Sasy a vytvořil impérium ovládající Británii, <a href="/wiki/Irsko" title="Irsko">Irsko</a>, <a href="/wiki/Island" title="Island">Island</a>, <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a> a <a href="/wiki/Galie" title="Galie">Galii</a>. Mnoho prvků a událostí považovaných dnes za základní součásti artušovského příběhu se objevuje právě v jeho Dějinách, a to včetně Artušova otce <a href="/wiki/Uther_Pendragon" title="Uther Pendragon">Uthera Pendragona</a>, čaroděje <a href="/wiki/Merlin" title="Merlin">Merlina</a>, Artušovy manželky <a href="/wiki/Guinevere" title="Guinevere">Guinevery</a>, meče <a href="/wiki/Excalibur" title="Excalibur">Excaliburu</a>, Artušova početí na <a href="/wiki/Tintagel_(hrad)" title="Tintagel (hrad)">Tintagelu</a>, závěrečného boje s <a href="/wiki/Mordred" title="Mordred">Mordredem</a> u <a href="/wiki/Bitva_u_Camlannu" title="Bitva u Camlannu">Camlannu</a> a Artušova posledního odpočinku na <a href="/wiki/Avalon_(ostrov)" title="Avalon (ostrov)">Avalonu</a>. Ve 12. století přidal francouzský básník <a href="/wiki/Chr%C3%A9tien_de_Troyes" title="Chrétien de Troyes">Chrétien de Troyes</a> k legendě postavu <a href="/wiki/Lancelot" title="Lancelot">Lancelota</a> a motiv putování za <a href="/wiki/Svat%C3%BD_gr%C3%A1l" title="Svatý grál">Svatým grálem</a>. Jeho dílo položilo základy žánru artušovské romance, který tvořil významný proud ve <a href="/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A1_literatura" title="Středověká literatura">středověké literatuře</a>. V těchto příbězích pocházejících často z Francie se vyprávění soustřeďuje nejen na postavu Artuše samotného, nýbrž i na jiné postavy, například <a href="/wiki/Ryt%C3%AD%C5%99" title="Rytíř">rytíře</a> <a href="/wiki/Kulat%C3%BD_st%C5%AFl" title="Kulatý stůl">kulatého stolu</a>. Artušovská literatura hrála důležitou roli ve středověkém umění, její význam však v následujících stoletích klesal; znovuobnovení zájmu se dočkala až v 19. století. Ve 21. století legenda nadále přežívá nejen v adaptacích literárních, ale i divadelních, filmových, televizních či komiksových. <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Historicita_krále_Artuše">Historicita krále Artuše</h2>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Historicita krále Artuše" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Historicita krále Artuše">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Arth_tapestry2.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Arth_tapestry2.jpg/170px-Arth_tapestry2.jpg" decoding="async" width="170" height="298" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Arth_tapestry2.jpg/255px-Arth_tapestry2.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Arth_tapestry2.jpg/340px-Arth_tapestry2.jpg 2x" data-file-width="1067" data-file-height="1873" /></a><figcaption>Artuš jako jeden z devíti ctnostných, tapisérie, cca  1385</figcaption></figure> První dochovaná zmínka o králi Artušovi pochází z <a href="/wiki/Latina" title="Latina">latinského</a> textu Historia Brittonum z <a href="/wiki/9._stolet%C3%AD" title="9. století">9. století</a>, připisovaného v pozdějších rukopisech velšskému kleriku <a href="/wiki/Nennius" title="Nennius">Nenniovi</a>. Tento text je soupisem dvanácti bitev vybojovaných Artušem a vrcholících <a href="/wiki/Bitva_na_Mons_Badonicus" title="Bitva na Mons Badonicus">bitvou o Mons Badonicus</a>, nebo též horu Badon, při níž měl Artuš údajně vlastnoručně pobít 960 mužů. Nedávné studie nicméně zpochybňují důvěryhodnost díla Historia Brittonum.<a href="#cite_note-5">[5]</a> Historické základy artušovské legendy tak i po dlouhé době zůstávají tématem odborné diskuze. Někteří vědci považují Artuše za skutečnou historickou osobnost: římsko-britského vůdce, bojujícího proti invazi <a href="/wiki/Anglov%C3%A9" title="Anglové">Anglů</a> a Sasů na přelomu 5. a 6. století. Svá tvrzení opírají právě o Historii Brittonum a o Annales Cambriae (Velšské letopisy). Tyto letopisy z <a href="/wiki/10._stolet%C3%AD" title="10. století">10. století</a> také spojují Artuše s bitvou u hory Badon, kterou datují mezi léta 516 a 518. Kromě toho zmiňují i bitvu u Camlannu, v níž měl padnout jak Artuš, tak i Mordred, a která se měla odehrát mezi léty 537 a 539. Tento zápis byl často odborníky interpretován jako potvrzení Historie Brittonum a jako důkaz Artušovy účasti v bitvě u hory Badon. Nicméně pozdější výzkum zpochybnil tyto závěry. Bylo zjištěno, že Annales Cambriae vychází z kroniky, psané ve <a href="/wiki/Wales" title="Wales">Walesu</a> teprve od konce <a href="/wiki/8._stolet%C3%AD" title="8. století">8. století</a>. Navíc kvůli složité historii Letopisů není možné dokázat, že již v té době byly jejich součástí zápisy o Artušovi. Předpokládá se spíše, že k nim byly připojeny v průběhu 10. století a že dřívější verze Annales Cambriae tyto zápisy vůbec neobsahovaly. Samotný zápis o hoře Badon byl pak pravděpodobně převzat z díla Historia Brittonum.<a href="#cite_note-6">[6]</a> Právě nedostatek přesvědčivých důkazů pocházejících z raného středověku je důvodem, proč mnozí současní historici nezmiňují Artuše ve svých pracích o pořímské Británii. Z pohledu současného anglického historika <a href="/w/index.php?title=Thomas_Charles-Edwards&action=edit&redlink=1" class="new" title="Thomas Charles-Edwards (stránka neexistuje)">Thomase Charles-Edwardse</a>, „můžeme s ohledem na současný stav výzkumu říci, že docela dobře mohla existovat jistá historická osobnost jménem Artuš, [ale…] nemůžeme o ní říct nic podstatného“.<a href="#cite_note-7">[7]</a> Takovéto přiznání nedostatku informací se však objevilo teprve v nedávné době. Dřívější generace historiků nebyly tak skeptické: například anglický historik <a href="/w/index.php?title=John_Morris&action=edit&redlink=1" class="new" title="John Morris (stránka neexistuje)">John Morris</a> (1913–1977) uspořádal svou knihu The Age of Arthur (Doba Artušova) zabývající se post-římskou Británii a Irskem právě vzhledem k domnělému období vlády Artuše. I přesto se o historickém Artušovi zmiňuje pouze okrajově.<a href="#cite_note-8">[8]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Innsbruck_1_262.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Innsbruck_1_262.jpg/220px-Innsbruck_1_262.jpg" decoding="async" width="220" height="293" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Innsbruck_1_262.jpg/330px-Innsbruck_1_262.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Innsbruck_1_262.jpg/440px-Innsbruck_1_262.jpg 2x" data-file-width="2448" data-file-height="3264" /></a><figcaption>Socha krále Artuše v Hofkirche v <a href="/wiki/Innsbruck" title="Innsbruck">Innsbrucku</a>, navržená <a href="/wiki/Albrecht_D%C3%BCrer" title="Albrecht Dürer">Albrechtem Dürerem</a> a odlitá <a href="/wiki/Peter_Vischer_star%C5%A1%C3%AD" title="Peter Vischer starší">Peterem Vischerem starším</a> kolem roku 1520<a href="#cite_note-9">[9]</a></figcaption></figure> Jiní historici však tvrdí, že král Artuš ve skutečnosti nikdy neexistoval. Na Morrisovu Dobu Artušovu reagoval anglický archeolog <a href="/w/index.php?title=Nowell_Myres&action=edit&redlink=1" class="new" title="Nowell Myres (stránka neexistuje)">Nowell Myres</a> (1902–1989) poznámkou, že „žádná postava na pomezí historie a mytologie nezpůsobila větší plýtvání časem historiků“. Gildovo polemické dílo <a href="/w/index.php?title=De_Excidio_et_Conquestu_Britanniae&action=edit&redlink=1" class="new" title="De Excidio et Conquestu Britanniae (stránka neexistuje)">De Excidio et Conquestu Britanniae</a> (O zničení a dobytí Británie) ze 6. století, tedy napsané ještě za života pamětníků bitvy u hory Badon, tuto bitvu skutečně zmiňuje, nezmiňuje se ovšem o nikom jménem Artuš.<a href="#cite_note-10">[10]</a> Stejně tak se o něm nezmiňuje ani <a href="/wiki/Anglosask%C3%A1_kronika" title="Anglosaská kronika">Anglosaská kronika</a>, ani žádný jiný dochovaný rukopis vytvořený mezi léty 400 a 820.<a href="#cite_note-11">[11]</a> Král Artuš chybí také v <a href="/wiki/Historia_ecclesiastica_gentis_Anglorum" title="Historia ecclesiastica gentis Anglorum">Církevní historii národa Anglů</a> <a href="/wiki/Beda_Ctihodn%C3%BD" title="Beda Ctihodný">Bedy Ctihodného</a> z raného 8. století, ačkoliv i on zmiňuje bitvu u hory Badon.<a href="#cite_note-12">[12]</a> Současný anglický historik <a href="/w/index.php?title=David_Dumville&action=edit&redlink=1" class="new" title="David Dumville (stránka neexistuje)">David Dumville</a> napsal: „Domnívám se, že se ho [Artuše] můžeme snadno zbavit. Své místo v našich knihách o historii dluží historikům pracujícím metodou 'Není kouře bez ohně' ... věc se má ovšem tak, že neexistují historické důkazy o Artušovi; musíme jej vykázat z naší historie a – především – z titulů našich knih.“<a href="#cite_note-13">[13]</a> Další skupina odborníků se domnívá, že Artuš byl původně fiktivním hrdinou lidové slovesnosti – nebo snad napůl zapomenutým <a href="/wiki/Keltsk%C3%A1_mytologie" title="Keltská mytologie">keltským bohem</a> – kterému byly připsány skutečné činy z dávné minulosti. Jako potvrzení své teorie zmiňují paralelu s postavami <a href="/wiki/Kent_(kr%C3%A1lovstv%C3%AD)" title="Kent (království)">kentských</a> totemových koní-bohů <a href="/w/index.php?title=Hengest_a_Horsa&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hengest a Horsa (stránka neexistuje)">Hengesta a Horsy</a>, kteří se později dostali do kronik, když jim Beda Ctihodný přisoudil historickou úlohu v dobytí východní Británie <a href="/wiki/Anglosasov%C3%A9" title="Anglosasové">Anglosasy</a> v 5. století.<a href="#cite_note-green-14">[14]</a> Předmětem diskuze je i Artušův královský titul. Ani Historia ani Annales jej nenazývají rex: místo toho jej titulují dux bellorum (válečný vůdce) a miles (voják).<a href="#cite_note-15">[15]</a> Jako jejich protiváha pak stojí <a href="/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk" title="Středověk">středověké</a> <a href="/wiki/Wales" title="Wales">velšské</a> texty (například Geraint, syn Erbina), které jej nazývají ameraudur (to odpovídá dnešnímu velšskému výrazu ymerawdwr, překládanému jako „císař“).<a href="#cite_note-16">[16]</a> Historické prameny z post-římského období jsou vzácné, proto nelze očekávat konečnou odpověď ohledně Artušovy existence. Již od 12. století jsou některá místa a sídla označována jako „artušovská“. Archeologové však považují za věrohodná pouze jména nalezená na nápisech obklopených odpovídajícím okolím. Takzvaný <a href="/wiki/Artognou%C5%AFv_k%C3%A1men" title="Artognouův kámen">Artušův kámen</a>, objevený roku 1998 v ruinách hradu <a href="/wiki/Tintagel_(hrad)" title="Tintagel (hrad)">Tintagel</a> v <a href="/wiki/Cornwall" title="Cornwall">Cornwallu</a> byl obklopen takovýmto okolím, datovaným s jistotou do 6. století, a proto na krátko vyvolal vzrušení ve vědecké obci, později se však ukázal jako neprůkazný.<a href="#cite_note-17">[17]</a> Jiné nápisy zmiňující Artuše, včetně <a href="/w/index.php?title=Glastonbury_(Opatstv%C3%AD)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Glastonbury (Opatství) (stránka neexistuje)">kříže z Glastonbury</a>, jsou zpochybněny jako možné padělky.<a href="#cite_note-18">[18]</a> Ačkoliv několik historických postav bylo považováno za možný předobraz Artuše,<a href="#cite_note-19">[19]</a> nebyl dosud nalezen žádný přesvědčivý důkaz pro tyto teorie. <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Jméno">Jméno</h2>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Jméno" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Jméno">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Arthur-Pyle_King_Arthur_of_Britain.JPG" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Arthur-Pyle_King_Arthur_of_Britain.JPG/220px-Arthur-Pyle_King_Arthur_of_Britain.JPG" decoding="async" width="220" height="249" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Arthur-Pyle_King_Arthur_of_Britain.JPG/330px-Arthur-Pyle_King_Arthur_of_Britain.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Arthur-Pyle_King_Arthur_of_Britain.JPG/440px-Arthur-Pyle_King_Arthur_of_Britain.JPG 2x" data-file-width="1325" data-file-height="1500" /></a><figcaption>Artuš, král britský, <a href="/w/index.php?title=Howard_Pyle&action=edit&redlink=1" class="new" title="Howard Pyle (stránka neexistuje)">Howarda Pylea</a> z Příběhu krále Artuše a jeho rytířů. (1903)</figcaption></figure> Původ Artušova jména zůstává předmětem debaty. Někteří historici předpokládají, že se jedná o odvozeninu z římského nomen gentile (příjmení) <a href="/w/index.php?title=Artorius&action=edit&redlink=1" class="new" title="Artorius (stránka neexistuje)">Artōrius</a> (v některých nářečích lidové latiny změněného na Arturius), jehož původ ovšem není znám<a href="#cite_note-20">[20]</a> (ač se někdy usuzuje na <a href="/wiki/Messap%C5%A1tina" title="Messapština">messapský</a><a href="#cite_note-21">[21]</a><a href="#cite_note-22">[22]</a><a href="#cite_note-23">[23]</a> či <a href="/wiki/Etruskov%C3%A9" title="Etruskové">etruský</a> původ).<a href="#cite_note-24">[24]</a><a href="#cite_note-25">[25]</a><a href="#cite_note-26">[26]</a> Oponenti však poukazují na skutečnost, že v raných latinsky psaných artušovských textech se jméno objevuje pouze ve formách Arthur či Arturus, nikdy jako Artōrius. Tento fakt ovšem nijak neodporuje teorii o latinském původu jména, neboť Artōrius by byl při převzetí Velšany (tedy autory těchto raných textů) nejspíše změněn na Art(h)ur.<a href="#cite_note-27">[27]</a> Původ jména bývá také vysvětlován jako derivát z keltobritského <a href="/wiki/Patronymum" title="Patronymum">patronyma</a> *Arto-rīg-ios (jehož kořen *arto-rīg- "medvěd-král" můžeme nalézt ve staroirském vlastním jménu Art-ri) přes jeho latinizovanou formu Artōrius.<a href="#cite_note-Zimmer,_Stefan_2009,_pp._131–136-28">[28]</a> Méně pravděpodobná je obecně rozšířená hypotéza o odvození z <a href="/wiki/Vel%C5%A1tina" title="Velština">velšského</a> arth „medvěd“ + (g)wr „člověk“ (v britonštině *Arto-uiros). Ta ovšem naráží na <a href="/wiki/Fonologie" title="Fonologie">fonologické</a> nesrovnalosti, neboť britonská složenina *Arto-uiros by byla s nejvyšší pravděpodobností převzata do starovelštiny jako *Artgur, což by pro střední a moderní velštinu odpovídalo tvaru *Arthwr a nikoliv Arthur, jak je Artušovo jméno zapisováno ve velšské poezii. Navíc je zásadně rýmováno se slovy končícími -ur a nikdy se slovy končícími -wr, což dokazuje, že druhá složka nemůže být [g]wr „člověk“.<a href="#cite_note-29">[29]</a><a href="#cite_note-30">[30]</a> Jedna z méně rozšířených hypotéz pak<a href="#cite_note-Zimmer,_Stefan_2009,_pp._131–136-28">[28]</a><a href="#cite_note-31">[31]</a><a href="#cite_note-32">[32]</a><a href="#cite_note-33">[33]</a><a href="#cite_note-34">[34]</a><a href="#cite_note-35">[35]</a> tvrdí, že jméno Arthur je odvozeno z <a href="/wiki/Arcturus" title="Arcturus">Arcturus</a>, jména nejjasnější hvězdy v <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Past%C3%BD%C5%99e" title="Souhvězdí Pastýře">souhvězdí Pastýře</a>, poblíž <a href="/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Velk%C3%A9_medv%C4%9Bdice" title="Souhvězdí Velké medvědice">souhvězdí Velké medvědice</a> (tvar Arcturus by totiž byl z klasické latiny převzat do velštiny pravděpodobně jako Art(h)ur). Jasnost a pozice této hvězdy měly údajně vést lidi k víře, že se jedná o jakéhosi „strážce medvědice“, což je význam jména Artuš v <a href="/wiki/Staro%C5%99e%C4%8Dtina" title="Starořečtina">klasické řečtině</a>, či „vůdce“ ostatních hvězd souhvězdí Pastýře.<a href="#cite_note-36">[36]</a><a href="#cite_note-37">[37]</a> Podobně jako anglické Arthur zní také <a href="/wiki/Ir%C5%A1tina" title="Irština">staroirské</a> jméno Artúr, které bylo pravděpodobně odvozeno přímo ze starovelšského či <a href="/wiki/Cumbria" title="Cumbria">cumbrijského</a> Artur.<a href="#cite_note-38">[38]</a> Prvním historicky doloženým nositelem tohoto jména je syn či vnuk <a href="/wiki/%C3%81ed%C3%A1n_mac_Gabr%C3%A1in" title="Áedán mac Gabráin">Áedána mac Gabráina</a> (? – 609 n. l.).<a href="#cite_note-39">[39]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Středověká_literární_zpracování">Středověká literární zpracování</h2>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Středověká literární zpracování" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Středověká literární zpracování">editovat zdroj</a>]</div> Za tvůrce postavy Artuše jak ji známe dnes bývá považován Geoffrey z Monmouthu a jeho pseudohistorické dílo Historia Regum Britanniae, sepsané ve 30. letech 12. století. Středověké artušovské texty jsou proto rozdělovány do dvou skupin: <ul><li>Rané texty („předgeoffreyovské“) – vzniknuvší před Monmouthovou Historií (anglicky pre-Galfridian podle latinské verze jména Geoffrey, Galfridius)</li> <li>Pozdější texty („postgeoffreyovské“) – vytvořené po Monmouthově Historii (anglicky Galfridian či post-Galfridian). Tyto texty byly obvykle tímto dílem ovlivněny.</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Rané_texty">Rané texty</h3>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Rané texty" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Rané texty">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Gododdin1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Gododdin1.jpg/170px-Gododdin1.jpg" decoding="async" width="170" height="229" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Gododdin1.jpg/255px-Gododdin1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Gododdin1.jpg/340px-Gododdin1.jpg 2x" data-file-width="969" data-file-height="1305" /></a><figcaption>Opis strany z <a href="/wiki/Y_Gododdin" title="Y Gododdin">Y Gododdin</a>, jednoho z nejznámějších raných velšských textů, pojednávajících o Artušovi, cca  1275</figcaption></figure> Nejstarší zmínky o Artušovi nalézáme ve velšských a bretonských spisech. Někteří odborníci chápou Artuše v těchto dílech jako jednotnou literární postavu spíše než mozaiku postav zachycených v různých textech a příbězích. Jedním z nich je <a href="/wiki/Thomas_Green" title="Thomas Green">Thomas Green</a>, který ve svém pojednání rozlišuje tři základní proudy v zobrazení Artuše v těchto textech.<a href="#cite_note-40">[40]</a> První proud jej zobrazuje jako neporazitelného válečníka a lovce příšer, chránícího Británii před hrozbami zvenčí i zevnitř. Některé tyto hrozby představují lidé (například <a href="/wiki/Sasov%C3%A9" title="Sasové">Sasové</a> v <a href="/wiki/Historia_Brittonum" title="Historia Brittonum">Historii Brittonum</a>), většinou se však jedná o nadpřirozené bytosti, včetně obřích <a href="/w/index.php?title=Cath_Palug&action=edit&redlink=1" class="new" title="Cath Palug (stránka neexistuje)">kočičích příšer</a>, pustošivých <a href="/w/index.php?title=Twrch_Trwyth&action=edit&redlink=1" class="new" title="Twrch Trwyth (stránka neexistuje)">božských divočáků</a>, <a href="/wiki/Drak" title="Drak">draků</a>, psohlavců, <a href="/wiki/Obr" title="Obr">obrů</a> a <a href="/wiki/%C4%8Carod%C4%9Bjnictv%C3%AD" title="Čarodějnictví">čarodějnic</a>.<a href="#cite_note-41">[41]</a> Druhý proud se opírá o předgeoffreyovská folklorní ztvárnění Artuše jako vůdce družiny nadlidských hrdinů, obývajících odlehlé části kraje (tato folklorní ztvárnění se často pojila s konkrétní oblastí).<a href="#cite_note-42">[42]</a> Třetí proud pak úzce spojuje Artuše s velšským zásvětím <a href="/wiki/Annwn" title="Annwn">Annwn</a>. Na jednu stranu se Artuš v těchto příbězích vydává do zásvětí, aby dobýval tamní tvrze, získal poklady a osvobodil vězně; na druhou stranu jsou však v nejstarších příbězích mnozí členové jeho družiny staří pohanští bohové a jak jeho žena, tak i majetek jasně z Annwnu pocházejí.<a href="#cite_note-43">[43]</a> K nejznámějším velšským básním pojednávajícím o Artušovi patří část sbírky básní <a href="/wiki/Y_Gododdin" title="Y Gododdin">Y Gododdin</a>. Tyto básně oslavují hrdinskou smrt mytických válečníků a jsou připisovány básníku <a href="/w/index.php?title=Aneirin&action=edit&redlink=1" class="new" title="Aneirin (stránka neexistuje)">Aneirinovi</a>, žijícímu v 6. století. V jedné ze slok je chváleno hrdinství bojovníka, který měl pobít na 300 nepřátel; přesto je zmíněno, že "nebyl žádný Artuš", tedy, že se Artušovi nemohl vyrovnat.<a href="#cite_note-44">[44]</a> Y Gododdin se dochoval pouze v opisu ze <a href="/wiki/13._stolet%C3%AD" title="13. století">13. století</a>, takže dnes nelze dokázat, jedná-li se o původní pasáž, či pozdější vsuvku. Tvrzení Johna Kocha, že pasáž pochází nejpozději ze <a href="/wiki/7._stolet%C3%AD" title="7. století">7. století</a> však bývá považováno za neprokázané; obvykle se hovoří až o 9. nebo 10. století.<a href="#cite_note-45">[45]</a> O Artušovi se zmiňuje také několik básní dříve připisovaných <a href="/wiki/Taliesin" title="Taliesin">Taliesinovi</a>, básníkovi žijícímu nejspíše v 6. století. V souvislosti s těmito díly se však dnes hovoří spíše o 8. až 12. století.<a href="#cite_note-46">[46]</a> Patří k nim Kadeir Teyrnon (Princův stolec),<a href="#cite_note-47">[47]</a> v němž se mluví o „Artušovi Požehnaném", a dále <a href="/w/index.php?title=Preiddeu_Annwn&action=edit&redlink=1" class="new" title="Preiddeu Annwn (stránka neexistuje)">Preiddeu Annwn</a> (Kořist Annwnu)<a href="#cite_note-48">[48]</a> o Artušově výpravě do zásvětí. Další z básní Marwnat vthyr pen[dragon] (Žalozpěv Uthera Pen(dragona)<a href="#cite_note-49">[49]</a> pojednává o Artušově udatnosti a naznačuje vztah otec-syn mezi Artušem a Utherem Pendragonem. <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:AC.jpeg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/AC.jpeg/170px-AC.jpeg" decoding="async" width="170" height="234" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/AC.jpeg/255px-AC.jpeg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/AC.jpeg/340px-AC.jpeg 2x" data-file-width="1789" data-file-height="2462" /></a><figcaption>Annales Cambriae z 10. století, přepis v manuskriptu z cca  1100</figcaption></figure> K dalším raným velšským artušovským textům patří báseň z <a href="/wiki/Llyfr_Du_Caerfyrddin" title="Llyfr Du Caerfyrddin">Černé knihy z Carmarthenu</a>, nazvaná Pa gur yv y porthaur? (Kdo je strážný u brány?).<a href="#cite_note-50">[50]</a> Ta má formu rozhovoru mezi Artušem a strážným u brány tvrze, do níž chce vstoupit. Při tomto rozhovoru Artuš vyjmenovává své činy a jména a zásluhy svých mužů, mimo jiné <a href="/w/index.php?title=Sir_Kay&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sir Kay (stránka neexistuje)">Ceie</a> (sira Kaye) a <a href="/wiki/Bedivere" title="Bedivere">Bedwyra</a> (Bedivera). Velšský prozaický příběh <a href="/w/index.php?title=Culhwch_ac_Olwen&action=edit&redlink=1" class="new" title="Culhwch ac Olwen (stránka neexistuje)">Culhwch ac Olwen</a> (Culhwch a Olwen; kolem roku 1100) obsahuje podstatně delší seznam Artušových mužů: jeho družina čítá přes 200 bojovníků, Cei a Bedwyr však opět zaujímají význačná místa. Příběh jako takový vypráví, jak Artuš pomohl svému příbuznému <a href="/w/index.php?title=Culhwchovi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Culhwchovi (stránka neexistuje)">Culhwchovi</a> získat ruku <a href="/w/index.php?title=Olwen&action=edit&redlink=1" class="new" title="Olwen (stránka neexistuje)">Olwen</a>, dcery <a href="/w/index.php?title=Ysbaddaden&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ysbaddaden (stránka neexistuje)">Ysbaddadena</a>, náčelníka obrů, splněním několika zdánlivě nemožných úkolů, například ulovení polobožského kance, nazývaného <a href="/w/index.php?title=Twrch_Trwyth&action=edit&redlink=1" class="new" title="Twrch Trwyth (stránka neexistuje)">Twrch Trwyth</a>. Tuto epizodu zmiňuje také Historia Brittonum o více než 200 let dříve, kanec se zde však jmenuje Troy(n)t.<a href="#cite_note-51">[51]</a> Kromě toho je Artuš mnohokrát zmíněn ve <a href="/wiki/Vel%C5%A1sk%C3%A9_tri%C3%A1dy" title="Velšské triády">Velšských triádách</a>, sbírce stručných shrnutí velšských tradic a legend, které jsou utříděny do skupin se třemi vzájemně propojenými postavami či epizodami pro snadnější zapamatování. Pozdější rukopisy Triád jsou částečně ovlivněny dílem Geoffreyho z Monmouthu a kontinentální tradicí, dřívější však nevykazují žádné známky takového vlivu, proto jsou obvykle považovány za odkaz na původní velšské tradice. Nicméně i v těchto již začíná Artušův dvůr zahrnovat celou legendární Británii – pojem „Artušův dvůr“ tak je někdy nahrazen spojením „ostrov Británie“ v triádě Tři XXX z ostrova Británie.<a href="#cite_note-52">[52]</a> Ačkoliv ani Historia Brittonum, ani Annales Cambriae nepřisuzují Artušovi královský titul, v době napsání Triád a Culhwcha a Olwen byl již nazýván „Penteyrnedd yr Ynys hon“ (Přední z vládců tohoto ostrova), panovník Walesu, Cornwallu a britského Severu.<a href="#cite_note-53">[53]</a> Kromě těchto předgeoffreyovských velšských textů se postava Artuše objevuje také v některých raně středověkých latinských textech. Zmiňuje jej především několik vitae („<a href="/wiki/Hagiografie" title="Hagiografie">životů</a>“) britských post-římských <a href="/wiki/Sv%C4%9Btec" title="Světec">světců</a>, žádný z těchto příběhů však dnes není považován za spolehlivý historický pramen (nejstarší z nich pravděpodobně pochází z <a href="/wiki/11._stolet%C3%AD" title="11. století">11. století</a>).<a href="#cite_note-54">[54]</a> Podle Života sv. Gildy, napsaného v raném 12. století <a href="/w/index.php?title=Caradoc_z_Llancarfanu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Caradoc z Llancarfanu (stránka neexistuje)">Caradokem z Llancarfanu</a>, usmrtil Artuš Gildova bratra Hueila a vysvobodil svou ženu <a href="/wiki/Guinevere" title="Guinevere">Gwenhwyfar</a> (Guineveru) z <a href="/wiki/Glastonbury" title="Glastonbury">Glastonbury</a>.<a href="#cite_note-55">[55]</a> V příběhu Život svatého Cadoka, napsaném okolo roku 1100 Lifrisem z Llancarfanu, poskytuje světec svou ochranu muži, který zabil tři Artušovy vojáky, za což Artuš požaduje jako „krevní mzdu“ (<a href="/wiki/Wergeld" title="Wergeld">wergeld</a>) stádo dobytka. <a href="/w/index.php?title=Cadoc&action=edit&redlink=1" class="new" title="Cadoc (stránka neexistuje)">Cadoc</a> je Artušovi předává, zvířata se však posléze změní ve svazek kapradí.<a href="#cite_note-56">[56]</a> Podobné příhody jsou popsány ve středověkých životopisech Carannoga, Padarna a Eufflama, pocházejících nejspíše ze 12. století. Za více pravděpodobné považují historici pak vyprávění o Artušovi v Legenda Sancti Goeznovii, která bývá datována do počátku 11. století (ačkoliv její nejstarší opis pochází z <a href="/wiki/15._stolet%C3%AD" title="15. století">15. století</a>).<a href="#cite_note-57">[57]</a> Důležité jsou i zmínky o Artušovi v díle Williama z Malmesbury De Gestis Regum Anglorum a Hermanově De Miraculis Sanctae Mariae Laudensis, které jako první zmiňují domněnku, že Artuš ve skutečnosti nezemřel, nýbrž že se jednou vrátí („hypotéza o mesiášském návratu krále Artuše“), téma často zpracovávané v pozdním středověkém artušovském folkloru.<a href="#cite_note-58">[58]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Geoffrey_z_Monmouthu">Geoffrey z Monmouthu</h3>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Geoffrey z Monmouthu" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Geoffrey z Monmouthu">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sir_Mordred_by_H._J._Ford,_from_King_Arthur-_The_Tales_of_the_Round_Table_by_Andrew_Lang,_1902.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Sir_Mordred_by_H._J._Ford%2C_from_King_Arthur-_The_Tales_of_the_Round_Table_by_Andrew_Lang%2C_1902.jpg/170px-Sir_Mordred_by_H._J._Ford%2C_from_King_Arthur-_The_Tales_of_the_Round_Table_by_Andrew_Lang%2C_1902.jpg" decoding="async" width="170" height="258" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Sir_Mordred_by_H._J._Ford%2C_from_King_Arthur-_The_Tales_of_the_Round_Table_by_Andrew_Lang%2C_1902.jpg/255px-Sir_Mordred_by_H._J._Ford%2C_from_King_Arthur-_The_Tales_of_the_Round_Table_by_Andrew_Lang%2C_1902.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Sir_Mordred_by_H._J._Ford%2C_from_King_Arthur-_The_Tales_of_the_Round_Table_by_Andrew_Lang%2C_1902.jpg/340px-Sir_Mordred_by_H._J._Ford%2C_from_King_Arthur-_The_Tales_of_the_Round_Table_by_Andrew_Lang%2C_1902.jpg 2x" data-file-width="384" data-file-height="582" /></a><figcaption><a href="/wiki/Mordred" title="Mordred">Mordred</a>, podle Geoffreyho z Monmouthu Arturův poslední protivník, ilustrace <a href="/w/index.php?title=Henry_Justice_Ford&action=edit&redlink=1" class="new" title="Henry Justice Ford (stránka neexistuje)">H. J. Forda</a> pro knihu <a href="/wiki/Andrew_Lang" title="Andrew Lang">Andrewa Langa</a> Král Artuš: Příběhy kulatého stolu, 1902</figcaption></figure> První ucelené vyprávění o Artušově životě nalézáme v latinském díle Historia Regum Britanniae (Historie britských králů) Geoffreyho z Monmouthu.<a href="#cite_note-59">[59]</a> Toto dílo, dokončené pravděpodobně v roce <a href="/wiki/1138" title="1138">1138</a>, je fiktivním popisem života králů Británie od legendárního uprchlíka z <a href="/wiki/Tr%C3%B3ja" title="Trója">Tróje</a>, <a href="/w/index.php?title=Brutus_Trojsk%C3%BD&action=edit&redlink=1" class="new" title="Brutus Trojský (stránka neexistuje)">Bruta Trojského</a>, až po velšského krále <a href="/w/index.php?title=Cadwaladr&action=edit&redlink=1" class="new" title="Cadwaladr (stránka neexistuje)">Cadwaladra</a>, vládnoucího v 7. století. Podle Monmoutha žil Artuš ve stejném období post-římského vývoje Británie, jako tvrdí Historia Brittonum a Annales Cambriae. V příběhu se objevuje Artušův otec, Uther Pendragon, jeho kouzelnický rádce Merlin a příběh Artušova početí, v němž Uther, Merlinovým <a href="/wiki/Magie" title="Magie">kouzlem</a> proměněný do podoby svého nepřítele <a href="/wiki/Gorlois" title="Gorlois">Gorloise</a>, stráví noc s jeho ženou <a href="/wiki/Igraine" title="Igraine">Igraine</a> na hradu <a href="/wiki/Tintagel_(hrad)" title="Tintagel (hrad)">Tintagel</a>, přičemž Igraine počne Artuše. Po Utherově smrti nastupuje patnáctiletý Artuš na otcův trůn krále Británie a vybojovává řadu bitev, podobnou výčtu bitev v Historia Brittonum, vrcholící bitvou u Bathu. Následně poráží <a href="/wiki/Piktov%C3%A9" title="Piktové">Pikty</a> a <a href="/wiki/Skotov%C3%A9_(kmen)" title="Skotové (kmen)">Skoty</a> a po dobytí Irska, Islandu a <a href="/wiki/Orkneje" title="Orkneje">Orknejí</a> vytváří artušovské impérium. Po dvanácti letech míru rozšiřuje impérium o <a href="/wiki/Norsko" title="Norsko">Norsko</a>, <a href="/wiki/D%C3%A1nsko" title="Dánsko">Dánsko</a> a Gálii. V době dobytí je Gálie stále ještě ovládána <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e" title="Římská říše">římským impériem</a>, takže jeho vítězství vede k dalším bojům proti Římu. Artuš a jeho válečníci, včetně Kaia (<a href="/w/index.php?title=Sir_Kay&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sir Kay (stránka neexistuje)">Kaye</a>), Beduera (<a href="/wiki/Bedivere" title="Bedivere">Bedivera</a>) a Gualguana (<a href="/w/index.php?title=Gawain&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gawain (stránka neexistuje)">Gawaina</a>) poráží římského císaře <a href="/w/index.php?title=Lucius_Tiberius&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lucius Tiberius (stránka neexistuje)">Lucia Tiberia</a>. Během příprav k tažení na Řím se však Artuš dozvídá, že jeho synovec Modredus (<a href="/wiki/Mordred" title="Mordred">Mordred</a>) se v Británii oženil s jeho manželkou Guenhuuarou (<a href="/wiki/Guinevere" title="Guinevere">Guineverou</a>) a uzurpoval trůn. Artuš se vrací do Británie, kde v bitvě u řeky Camblam v Cornwallu poráží a zabíjí Modreda. Sám je však smrtelně raněn. Předává korunu svému příbuznému Konstantinovi a je převezen na ostrov Avalon, aby byl vyléčen. Z Avalonu se však Artuš již nikdy nevrátí.<a href="#cite_note-60">[60]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Merlin_(illustration_from_middle_ages).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Merlin_%28illustration_from_middle_ages%29.jpg/220px-Merlin_%28illustration_from_middle_ages%29.jpg" decoding="async" width="220" height="240" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Merlin_%28illustration_from_middle_ages%29.jpg/330px-Merlin_%28illustration_from_middle_ages%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Merlin_%28illustration_from_middle_ages%29.jpg/440px-Merlin_%28illustration_from_middle_ages%29.jpg 2x" data-file-width="642" data-file-height="700" /></a><figcaption>Čaroděj <a href="/wiki/Merlin" title="Merlin">Merlin</a>, cca 1300<a href="#cite_note-61">[61]</a></figcaption></figure> Jak velká část tohoto příběhu je Monmouthovým vlastním dílem zůstává dodnes předmětem debaty. S jistotou víme, že se inspiroval seznamem dvanácti Artušových bitev proti Sasům v Historia Brittonum, bitvou u Camlannu z Annales Cambriae a myšlenkou, že Artuš stále žije snad z De Miraculis Sanctae Mariae Laudensis.<a href="#cite_note-62">[62]</a> Také Artušova role krále se zdá být vypůjčena z některého z dřívějších děl (např. Culhwch a Olwen, Velšské triády či středověká vitae).<a href="#cite_note-63">[63]</a> Kromě toho je mnoho prvků obsažených v Monmouthově vyprávění o králi Artušovi velmi blízkých příběhu Culhwch a Olwen. Náměty a témata věrnosti, cti, obrů, darů, kouzelných bytostí či únosu manželky hrají v obou příbězích významnou roli. Kromě toho si Monmouth vypůjčil některá jména postav z Culhwch a Olwen. Sir Kay pochází z „Kai“, sir Bedivere je odvozen z „Bedwyr“ a sir Gawain je ve velšském textu nazýván „Gwalchmei“. Také jména obou hlavních hrdinek nezapřou jistou podobnost – zatímco jméno Guinevere lze vyložit jako „Bílá víla“, Olwen znamená „Bílostopá“.<a href="#cite_note-64">[64]</a> Stejně tak jsou propojena jména označující Artušův majetek, členy rodiny a družiny. Dokonce i jméno meče Excalibru, Geoffreym z Monmouthu nazývaného Caliburnus, snad pochází z velšského Caledfwlch.<a href="#cite_note-65">[65]</a> Nicméně, ačkoliv jména, události a názvy snad byly vypůjčeny, současný velšský historik <a href="/w/index.php?title=Brynley_F._Roberts&action=edit&redlink=1" class="new" title="Brynley F. Roberts (stránka neexistuje)">Brynley Roberts</a> tvrdí, že „artušovská část [Historie] je Monmouthovým literárním výtvorem a z dřívějších textů neopisuje“.<a href="#cite_note-66">[66]</a> Například velšské jméno Medraut jím bylo přejato jako Modredus, obdobná negativní postava se však ve velšských textech objevuje teprve v <a href="/wiki/16._stolet%C3%AD" title="16. století">16. století</a>.<a href="#cite_note-67">[67]</a> Ve 20. a na počátku 21. století převládal názor, že Historia Regum Britanniae je především Monmouthovým vlastním dílem. Odborníci se často s nadsázkou přiklánějí k poznámce vyslovené <a href="/w/index.php?title=William_z_Newburghu&action=edit&redlink=1" class="new" title="William z Newburghu (stránka neexistuje)">Williamem z Newburghu</a> na konci 12. století, totiž že Geoffrey z Monmouthu vytvořil své historické dílo nejspíše jako následek své „nadměrné lásky k lhaní“.<a href="#cite_note-68">[68]</a> Jedním z odpůrců této hypotézy je současný anglický historik <a href="/w/index.php?title=Geoffrey_Ashe&action=edit&redlink=1" class="new" title="Geoffrey Ashe (stránka neexistuje)">Geoffrey Ashe</a>, který tvrdí, že Historia vychází ze ztraceného historického pramenu popisujícího skutky britského krále <a href="/wiki/Riothamus" title="Riothamus">Riothama</a>, žijícího v 5. století. Tato postava byla podle Ashe původním Artušem. Historici a keltologové jsou však ohledně tohoto tvrzení spíše zdrženliví.<a href="#cite_note-69">[69]</a> Ať už byly jeho zdroje jakékoliv, nelze popřít velkou popularitu Monmouthovy Historie Regum Britanniae. Dodnes se dochovalo více než 200 opisů díla v latině, o překladech do jiných jazyků nemluvě.<a href="#cite_note-70">[70]</a> Jen ve velštině se dochovalo dalších zhruba 60 rukopisů, přičemž nejstarší z nich pocházejí ze 13. století. Právě tyto překlady byly dříve považovány za původní zdroj Geoffreyho z Monmouthu. Tento názor, prosazovaný některými sběrateli starožitností (například Lewisem Morrisem v 18. století) je nicméně v akademické oblasti na počátku 21. století považován za bezpečně vyvrácený.<a href="#cite_note-71">[71]</a> Důsledkem této obliby byl velký vliv, který měla <a href="/wiki/Historia_Regum_Britanniae" title="Historia Regum Britanniae">Historia Regum Britanniae</a> na pozdější středověký vývoj artušovské legendy. Ačkoliv Geoffrey z Monmouthu nemůže být považován za jediného autora postavy krále Artuše, mnoho jím poprvé použitých prvků bylo vypůjčeno a dále rozváděno (například postava Merlina, či konečný Artušův osud). Historia také vytvořila historický rámec, do nějž byly později vkládány romantické příběhy o kouzelných a pozoruhodných příhodách Artuše a jeho družiny.<a href="#cite_note-72">[72]</a> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Romance">Romance</h3>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Romance" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Romance">editovat zdroj</a>]</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:John_william_waterhouse_tristan_and_isolde_with_the_potion.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/John_william_waterhouse_tristan_and_isolde_with_the_potion.jpg/170px-John_william_waterhouse_tristan_and_isolde_with_the_potion.jpg" decoding="async" width="170" height="232" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/John_william_waterhouse_tristan_and_isolde_with_the_potion.jpg/255px-John_william_waterhouse_tristan_and_isolde_with_the_potion.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/John_william_waterhouse_tristan_and_isolde_with_the_potion.jpg/340px-John_william_waterhouse_tristan_and_isolde_with_the_potion.jpg 2x" data-file-width="1601" data-file-height="2181" /></a><figcaption>Během 12. století byla postava Artuše marginalizována díly soustřeďujícími se na artušovské "vedlejší příběhy", například <a href="/wiki/Tristan_a_Isolda" title="Tristan a Isolda">Tristana a Isoldy</a>. Ilustrace: <a href="/wiki/John_William_Waterhouse" title="John William Waterhouse">John William Waterhouse</a>, 1916</figcaption></figure> Popularita Monmouthovy Historie a dalších z ní vycházejících děl (například Waceova <a href="/w/index.php?title=Roman_de_Brut&action=edit&redlink=1" class="new" title="Roman de Brut (stránka neexistuje)">Roman de Brut</a>) významně podpořila vznik množství artušovských děl v kontinentální Evropě 12. a 13. století, především ve Francii.<a href="#cite_note-73">[73]</a> Samotná artušovská legenda však byla na evropském kontinentu známa již dříve (jak dokazuje například severní portál <a href="/wiki/Katedr%C3%A1la_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Modena)" title="Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Modena)">katedrály v Modeně</a>,<a href="#cite_note-74">[74]</a> nebo používání "keltských" jmen a příběhů, neobsažených v Historii v artušovských <a href="/wiki/Romance" title="Romance">romancích</a>).<a href="#cite_note-75">[75]</a> Tato obliba vedla především k proměně role krále Artuše: artušovská díla 12. století – stejně jako pozdější středověké texty – se totiž nezaměřují ani tak na postavu Artuše, jako spíše na příběhy spojené s osudy <a href="/wiki/Lancelot" title="Lancelot">Lancelota</a> a <a href="/wiki/Guinevere" title="Guinevere">Guinevery</a>, <a href="/w/index.php?title=Percival&action=edit&redlink=1" class="new" title="Percival (stránka neexistuje)">Percivala</a>, <a href="/w/index.php?title=Galahad&action=edit&redlink=1" class="new" title="Galahad (stránka neexistuje)">Galahada</a>, <a href="/w/index.php?title=Gawain&action=edit&redlink=1" class="new" title="Gawain (stránka neexistuje)">Gawaina</a> a <a href="/wiki/Tristan_a_Isolda" title="Tristan a Isolda">Tristana a Isoldy</a>. Zatímco v raných textech a Historii je Artuš centrem dění, v pozdějších romancích byl upozaděn.<a href="#cite_note-76">[76]</a> Charakter jeho postavy se také do značné míry mění. Zatímco v dřívějších textech býval zobrazován jako nelítostný válečník, smějící se, zatímco vlastnoručně vraždí čarodějnice a obry, a mající vůdčí roli ve všech vojenských podnicích,<a href="#cite_note-77">[77]</a> v kontinentálních romancích je zobrazován jako roi fainéant, "král-lenoch", jehož "nečinnost a povolnost představovaly zásadní nedostatek jeho jinak dokonalé společnosti".<a href="#cite_note-78">[78]</a> Artuš hraje v těchto textech často roli moudrého, důstojného, rozvážného, poněkud dobromyslného a občas chabého panovníka. To vede k tomu, že například v Mort Artu pouze zbledne a oněmí, když se dozví o poměru Lancelota a Guinevery; v díle <a href="/wiki/Chr%C3%A9tien_de_Troyes" title="Chrétien de Troyes">Chrétiena de Troyes</a> Yvain ou le Chevalier au lion nedokáže po hostině zůstat vzhůru a musí si jít zdřímnout.<a href="#cite_note-79">[79]</a> Nicméně – jak pozoroval <a href="/w/index.php?title=Norris_J._Lacy&action=edit&redlink=1" class="new" title="Norris J. Lacy (stránka neexistuje)">Norris J. Lacy</a> – navzdory jeho chybám a slabostem, vyobrazeným v těchto romancích, "jeho prestiž není nikdy – nebo téměř nikdy – jeho osobními slabostmi zpochybněna; [...] jeho autorita a sláva zůstávají nedotčeny."<a href="#cite_note-80">[80]</a> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Sir_Gawain_and_the_Green_Knight,_from_Pearl_Manuscript.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Sir_Gawain_and_the_Green_Knight%2C_from_Pearl_Manuscript.jpg/170px-Sir_Gawain_and_the_Green_Knight%2C_from_Pearl_Manuscript.jpg" decoding="async" width="170" height="204" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Sir_Gawain_and_the_Green_Knight%2C_from_Pearl_Manuscript.jpg/255px-Sir_Gawain_and_the_Green_Knight%2C_from_Pearl_Manuscript.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Sir_Gawain_and_the_Green_Knight%2C_from_Pearl_Manuscript.jpg/340px-Sir_Gawain_and_the_Green_Knight%2C_from_Pearl_Manuscript.jpg 2x" data-file-width="403" data-file-height="484" /></a><figcaption>Artuš (nahoře uprostřed) v ilustraci k středověké anglické básni <a href="/wiki/Sir_Gawain_a_Zelen%C3%BD_ryt%C3%AD%C5%99" title="Sir Gawain a Zelený rytíř">Sir Gawain a Zelený rytíř</a>, pozdní 14. století</figcaption></figure> Artuš a jeho doprovod se objevují také v některých <a href="/wiki/Lejch" title="Lejch">lais</a> <a href="/wiki/Marie_de_France" title="Marie de France">Marie de France</a>,<a href="#cite_note-81">[81]</a> ale rozhodující vliv na výše popsaný vývoj postavy Artuše a artušovské legendy jako celku měla práce jiného francouzského básníka, <a href="/wiki/Chr%C3%A9tien_de_Troyes" title="Chrétien de Troyes">Chrétiena de Troyes</a>.<a href="#cite_note-82">[82]</a> De Troyes napsal mezi lety 1170 a 1190 pět artušovských romancí. <a href="/w/index.php?title=Erec_a_Enide&action=edit&redlink=1" class="new" title="Erec a Enide (stránka neexistuje)">Erec a Enide</a> a <a href="/w/index.php?title=Clig%C3%A8s&action=edit&redlink=1" class="new" title="Cligès (stránka neexistuje)">Cligès</a> jsou příběhy dvorské lásky s Artušovým dvorem tvořícím pozadí, ztělesňující posun od hrdinského světa, znázorněného ve velšských verzích legendy či díle <a href="/wiki/Geoffrey_z_Monmouthu" title="Geoffrey z Monmouthu">Geoffreyho z Monmouthu</a>. Yvain ou le Chevalier au lion popisuje nadpřirozené dobrodružství Yvaina a Gawaina, sám Artuš hraje pouze vedlejší roli. Za nejdůležitější pro vývoj artušovské legendy však bývá považováno dílo <a href="/w/index.php?title=Lancelot,_ryt%C3%AD%C5%99_z_K%C3%A1ry&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lancelot, rytíř z Káry (stránka neexistuje)">Lancelot, rytíř z Káry</a>, poprvé vyprávějící o Lancelotovi a jeho poměru s Guineverou (navazujíce tak na již dříve použitý motiv podváděného Artuše), a <a href="/w/index.php?title=Perceval_a_p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh_Gr%C3%A1lu&action=edit&redlink=1" class="new" title="Perceval a příběh Grálu (stránka neexistuje)">Perceval a příběh Grálu</a>, uvádějící do legendy motiv <a href="/wiki/Svat%C3%BD_gr%C3%A1l" title="Svatý grál">Svatého grálu</a> a odsouvající krále Artuše do pozadí.<a href="#cite_note-83">[83]</a> De Troyes tak "zároveň napomohl rozvinutí detailů Artušovské legendy a zakotvení ideální formy pro rozmělnění téže";<a href="#cite_note-84">[84]</a> mnoho textů vzniknuvších po jeho dílech bylo, co se zobrazení Artuše a jeho světa týče – vystavěno na základech položených právě jím. Perceval, se dočkal zvláštní obliby, a to i přesto, že nebyl dokončen. Během půlstoletí po něm vznikly čtyři různé texty (například Joseph d’Arimathe <a href="/w/index.php?title=Robert_de_Boron&action=edit&redlink=1" class="new" title="Robert de Boron (stránka neexistuje)">Roberta de Borona</a>), které na něj navazovaly a dále rozvíjely příběh Svatého grálu a putování za ním.<a href="#cite_note-85">[85]</a> Podobně bylo navazováno i na příběh o Lancelotovi a Guinevere, který se stal jedním z klasických motivů artušovské legendy; postava Lancelota v prozaickém díle Lancelot (cca 1225) a pozdějších textech byla spojetím de Troyovy postavy a <a href="/w/index.php?title=Lanzelet&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lanzelet (stránka neexistuje)">Lanzeleta</a> <a href="/wiki/Ulrich_von_Zatzikhoven" title="Ulrich von Zatzikhoven">Ulricha von Zatzikhoven</a>.<a href="#cite_note-86">[86]</a> Zdá se dokonce, že dílo de Troyes zpětně ovlivnilo velšskou artušovskou literaturu – i v ní začal romantický Artuš nahrazovat původního hrdinského a jednajícího Artuše.<a href="#cite_note-87">[87]</a> Obzvláště významnou roli v tomto vývoji sehrály tři velšské artušovské romance, nápadně podobné dílům Chrétiena de Troyes (ač s několika podstatnými rozdíly): Iarlles y Ffynnon je propojenos Yvainem; Geraint ac Enid s Erec and Enide, a Peredur fab Efrawg s Percevalem.<a href="#cite_note-88">[88]</a> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg/220px-Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg" decoding="async" width="220" height="145" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg/330px-Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg/440px-Holy-grail-round-table-bnf-fr-120-f524v-15th.jpg 2x" data-file-width="3072" data-file-height="2023" /></a><figcaption>Rytířům kulatého stolu se zjevuje <a href="/wiki/Svat%C3%BD_gr%C3%A1l" title="Svatý grál">Svatý grál</a>. Francouzský rukopis, 15. století.</figcaption></figure> Až do roku cca 1210, byla kontinentální artušovská romance psána výhradně v poetické formě. V první polovině 13. století však začala vznikat také díla prozaická. K nejdůležitějším prozaickým romancím 13. století patří cyklus Vulgáta, série pěti francouzských textů.<a href="#cite_note-lacy-1992-89">[89]</a> Byly to texty Estoire del Saint Grail, Estoire de Merlin, Lancelot propre (prozaický Lancelot tvořil svým rozsahem více než polovinu celého cyklu), Queste del Saint Graal a Mort Artu, dohromady tvořící první ucelenou verzi artušovské legendy rozšířené o prvky uvedené Chrétienem de Troyes. Cyklus pokračoval v trendu odsunování Artuše do pozadí, částečně skrze uvedení postavy <a href="/w/index.php?title=Galahad&action=edit&redlink=1" class="new" title="Galahad (stránka neexistuje)">Galahada</a> a rozšíření role <a href="/wiki/Merlin" title="Merlin">Merlina</a>. Cyklus také ustavuje roli <a href="/wiki/Kamelot_(hrad)" title="Kamelot (hrad)">Kamelotu</a> (poprvé letmo zmíněného jako Artušovo hlavní sídlo v de Troyesově díle Lancelot, rytíř z Káry) a poprvé prezentuje <a href="/wiki/Mordred" title="Mordred">Mordred</a> jako plod Artušova incestního poměru s polorodou sestrou.<a href="#cite_note-90">[90]</a> Tato série byla brzy následována cyklem Post-Vulgáta (cca 1230–40), značně redukující význam poměru Lancelota a Guinevery. I zde byla nicméně nadále zmenšována roli krále Artuše, nyní ve prospěch putování za Grálem.<a href="#cite_note-lacy-1992-89">[89]</a> V důsledku toho se Artuš stává v těchto francouzských prozaických romancích spíše vedlejší postavou; v samotném cyklu Vulgáta hraje významnější roli pouze v příbězích Estoire de Merlin a Mort Artu. Vývoj středověkého artušovského cyklu a romantické postavy krále Artuše vyvrcholil v díle <a href="/wiki/Artu%C5%A1ova_smrt" title="Artušova smrt">Le Morte d'Arthur</a> <a href="/wiki/Thomas_Malory" title="Thomas Malory">Thomase Maloryho</a>. V tomto díle z 15. století Malory shrnul celou artušovskou legendu. Svou knihu – původně nazvanou Úplná kniha o králi Artušovi a jeho vznešených rytířích Kruhového stolu – vytvořil na základě předchozích romantických verzí (především podle cyklu Vulgáta); zdá se, že cílem bylo vytvořit kompletní a směrodatnou sbírku artušovských příběhů.<a href="#cite_note-91">[91]</a> Následkem toho – a faktu, že Le Morte D'Arthur byla jedna z prvních <a href="/wiki/Knihtisk" title="Knihtisk">tištěných knih</a> v Anglii (vytištěna <a href="/wiki/William_Caxton" title="William Caxton">Williamem Caxtonem</a> roku 1485) – většina pozdějších textů o králi Artušovi vychází právě z Maloryho díla.<a href="#cite_note-92">[92]</a> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Král_Artuš_v_umění">Král Artuš v umění</h2>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Král Artuš v umění" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Král Artuš v umění">editovat zdroj</a>]</div> Artušovské legendy se staly inspirací pro dlouhou řadu uměleckých děl. Aranžované portréty připomínající dobu krále Artuše snímala také britská fotografka <a href="/wiki/Julia_Margaret_Cameronov%C3%A1" title="Julia Margaret Cameronová">Julia Margaret Cameronová</a>. <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Geoffrey_z_Monmouthu_2"><a href="/wiki/Geoffrey_z_Monmouthu" title="Geoffrey z Monmouthu">Geoffrey z Monmouthu</a></h4>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Geoffrey z Monmouthu" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Geoffrey z Monmouthu">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li>kronika Historie králů Británie (<a href="/wiki/Historia_Regum_Britanniae" title="Historia Regum Britanniae">Historia Regum Britanniae</a>) - kolem r. <a href="/wiki/1135" title="1135">1135</a></li> <li>Merlinova proroctví (Prophetiae Merlini) kolem roku <a href="/wiki/1137" title="1137">1137</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Thomas_Malory"><a href="/wiki/Thomas_Malory" title="Thomas Malory">Thomas Malory</a></h4>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Thomas Malory" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Thomas Malory">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Artu%C5%A1ova_smrt" title="Artušova smrt">Artušova smrt</a> (Le Morte d'Arthur) - kolem roku <a href="/wiki/1471" title="1471">1471</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="William_Morris"><a href="/wiki/William_Morris" title="William Morris">William Morris</a></h4>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: William Morris" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce William Morris">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li>The Defence of Guinevere, and other Poems – <a href="/wiki/1858" title="1858">1858</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Alfred_Tennyson"><a href="/wiki/Alfred_Tennyson" title="Alfred Tennyson">Alfred Tennyson</a></h4>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Alfred Tennyson" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Alfred Tennyson">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Pan%C3%AD_ze_Shalott" title="Paní ze Shalott">Paní ze Shalott</a> (The Lady of Shalott) – <a href="/wiki/1833" title="1833">1833</a>–<a href="/wiki/1842" title="1842">1842</a></li> <li><a href="/wiki/Idyly_kr%C3%A1lovsk%C3%A9" title="Idyly královské">Idyly královské</a> (Idylls of the King) – <a href="/wiki/1859" title="1859">1859</a>–<a href="/wiki/1885" title="1885">1885</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Mark_Twain"><a href="/wiki/Mark_Twain" title="Mark Twain">Mark Twain</a></h4>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Mark Twain" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Mark Twain">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Yankee_z_Connecticutu_na_dvo%C5%99e_kr%C3%A1le_Artu%C5%A1e" title="Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše">Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše</a> (A Connecticut Yankee in King Arthur's Court) – <a href="/wiki/1889" title="1889">1889</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Mary_Stewartová_–_cyklus_románů:">Mary Stewartová – cyklus románů:</h4>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Mary Stewartová – cyklus románů:" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Mary Stewartová – cyklus románů:">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li>Kouzelník Merlin (The Crystal Cave),</li> <li>Meč krále Artuše (The Hollow Hills),</li> <li>Okouzlený kouzelník (The Last Enchantment),</li> <li>Smrt krále Artuše (The Wicked Day)</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Marion_Zimmer_Bradley"><a href="/wiki/Marion_Zimmer_Bradley" title="Marion Zimmer Bradley">Marion Zimmer Bradley</a></h4>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Marion Zimmer Bradley" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Marion Zimmer Bradley">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Mlhy_Avalonu" title="Mlhy Avalonu">Mlhy Avalonu</a> (The Mists of Avalon) – <a href="/wiki/1986" title="1986">1986</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Bernard_Cornwell"><a href="/wiki/Bernard_Cornwell" title="Bernard Cornwell">Bernard Cornwell</a></h4>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Bernard Cornwell" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Bernard Cornwell">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li>Kronika válečníkova (The Warlord Chronicles) – cyklus románů: <ul><li>Zimní král (The Winter King)</li> <li>Ostrov mrtvých</li> <li>Nepřítel Boha (Enemy of God)</li> <li>Excalibur (Excalibur: A Novel of Arthur)</li> <li>Rytíři krále Artuše</li></ul></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Hudba_a_divadlo">Hudba a divadlo</h3>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Hudba a divadlo" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Hudba a divadlo">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Henry_Purcell" title="Henry Purcell">Henry Purcell</a>: <a href="/wiki/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1_(opera)" title="Král Artuš (opera)">King Arthur</a> (<a href="/wiki/1691" title="1691">1691</a>)</li> <li><a href="/wiki/Richard_Wagner" title="Richard Wagner">Richard Wagner</a>: <a href="/wiki/Parsifal" title="Parsifal">Parsifal</a><a href="/wiki/Parsifal" title="Parsifal">Parsifal</a> (<a href="/wiki/1882" title="1882">1882</a>)</li> <li><a href="/wiki/Ernest_Chausson" title="Ernest Chausson">Ernest Chausson</a>: Le roi Arthus (<a href="/wiki/1903" title="1903">1903</a>)</li> <li><a href="/wiki/Rick_Wakeman" title="Rick Wakeman">Rick Wakeman</a> - <a href="/wiki/The_Myths_and_Legends_of_King_Arthur_and_the_Knights_of_the_Round_Table" title="The Myths and Legends of King Arthur and the Knights of the Round Table">The Myths and Legends of King Arthur and the Knights of the Round Table</a> (1975)</li> <li>Monty Python's Spamalot (2004)</li> <li><a href="/wiki/Excalibur_(muzik%C3%A1l)" title="Excalibur (muzikál)">Muzikál Excalibur</a> (<a href="/wiki/2003" title="2003">2003</a>)</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Rozhlas">Rozhlas</h3>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Rozhlas" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Rozhlas">editovat zdroj</a>]</div> <a href="/wiki/Michal_L%C3%A1z%C5%88ovsk%C3%BD_star%C5%A1%C3%AD" title="Michal Lázňovský starší">Michal Lázňovský starší</a> - cyklus rozhlasových her <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_rozhlas" title="Český rozhlas">Českého rozhlasu</a> v režii <a href="/wiki/Dimitrij_Dud%C3%ADk" title="Dimitrij Dudík">Dimitrije Dudíka</a>: <ul><li>Rytíři kulatého stolu (1998), tři části: <ul><li>Merlin<a href="#cite_note-93">[93]</a></li> <li>Artuš<a href="#cite_note-94">[94]</a></li> <li>Kulatý stůl<a href="#cite_note-95">[95]</a></li> <li class="mw-empty-elt"></li></ul></li> <li>Merlinův odkaz (2001, dvě části)<a href="#cite_note-96">[96]</a></li> <li>Rytíř Perceval a Svatý grál (2002, dvě části)<a href="#cite_note-97">[97]</a></li> <li>Rytíř Galahad a Svatý grál (2003, dvě části)<a href="#cite_note-98">[98]</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Film">Film</h3>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Film" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Film">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Monty_Python_a_Svat%C3%BD_Gr%C3%A1l" title="Monty Python a Svatý Grál">Monty Python a Svatý Grál</a> (1975)</li> <li><a href="/w/index.php?title=Excalibur_(film,_1981)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Excalibur (film, 1981) (stránka neexistuje)">Excalibur</a> (1981)<a href="#cite_note-99">[99]</a></li> <li><a href="/w/index.php?title=Prvn%C3%AD_ryt%C3%AD%C5%99&action=edit&redlink=1" class="new" title="První rytíř (stránka neexistuje)">První rytíř</a> (1995)<a href="#cite_note-100">[100]</a></li> <li><a href="/wiki/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1_(film)" title="Král Artuš (film)">Král Artuš</a> (2004)</li> <li><a href="/wiki/Posledn%C3%AD_legie" title="Poslední legie">Poslední legie</a> (2007)</li> <li><a href="/wiki/Shrek_T%C5%99et%C3%AD" title="Shrek Třetí">Shrek Třetí</a> (2007)</li> <li><a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1:_Legenda_o_me%C4%8Di&action=edit&redlink=1" class="new" title="Král Artuš: Legenda o meči (stránka neexistuje)">Král Artuš: Legenda o meči</a> (2017)<a href="#cite_note-101">[101]</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Televize">Televize</h3>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Televize" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Televize">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/w/index.php?title=Merlin_of_the_Crystal_Cave&action=edit&redlink=1" class="new" title="Merlin of the Crystal Cave (stránka neexistuje)">Merlin of the Crystal Cave</a> (1991)<a href="#cite_note-102">[102]</a></li> <li><a href="/wiki/Merlin_(film,_1998)" title="Merlin (film, 1998)">Merlin</a> (1998)</li> <li><a href="/wiki/Merlin_(seri%C3%A1l)" title="Merlin (seriál)">Merlin</a> (2008)</li> <li><a href="/w/index.php?title=Camelot_(seri%C3%A1l)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Camelot (seriál) (stránka neexistuje)">Camelot</a> (2011)<a href="#cite_note-103">[103]</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference">editovat zdroj</a>]</div> V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/King_Arthur?oldid=524110476">King Arthur</a> na anglické Wikipedii. <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><a href="#cite_ref-1">↑</a> <a href="#CITEREFHigham2002">Higham 2002</a>, s. 11–37 shrnuje debatu na toto téma. </li> <li id="cite_note-2"><a href="#cite_ref-2">↑</a> <a href="#CITEREFCharles-Edwards1991">Charles-Edwards 1991</a>, s. 15; <a href="#CITEREFSims-Williams1991">Sims-Williams 1991</a>. Y Gododdin nelze přesně datovat: popisuje události 6. století pomocí pravopisu 9.-10. století v knize ze 13. století. </li> <li id="cite_note-3"><a href="#cite_ref-3">↑</a> <a href="#CITEREFThorpe1966">Thorpe 1966</a> a <a href="#CITEREFLoomis1956">Loomis 1956</a> </li> <li id="cite_note-4"><a href="#cite_ref-4">↑</a> Viz <a href="#CITEREFPadel1994">Padel 1994</a>; <a href="#CITEREFSims-Williams1991">Sims-Williams 1991</a>; <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>; a <a href="#CITEREFRoberts1991a">Roberts 1991a</a> </li> <li id="cite_note-5"><a href="#cite_ref-5">↑</a> <a href="#CITEREFDumville1986">Dumville 1986</a>; <a href="#CITEREFHigham2002">Higham 2002</a>, s. 116–69; <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 15–26, 30–38. </li> <li id="cite_note-6"><a href="#cite_ref-6">↑</a> <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 26–30; <a href="#CITEREFKoch1996">Koch 1996</a>, s. 251–53. </li> <li id="cite_note-7"><a href="#cite_ref-7">↑</a> <a href="#CITEREFCharles-Edwards1991">Charles-Edwards 1991</a>, s. 29 </li> <li id="cite_note-8"><a href="#cite_ref-8">↑</a> <a href="#CITEREFMorris1973">Morris 1973</a> </li> <li id="cite_note-9"><a href="#cite_ref-9">↑</a> <a href="#CITEREFBarber1986">Barber 1986</a>, s. 141 </li> <li id="cite_note-10"><a href="#cite_ref-10">↑</a> Gildas, De Excidio et Conquestu Britanniae, kapitola 26. </li> <li id="cite_note-11"><a href="#cite_ref-11">↑</a> <a href="#CITEREFPryor2004">Pryor 2004</a>, s. 22–27 </li> <li id="cite_note-12"><a href="#cite_ref-12">↑</a> Bede, <a href="/wiki/Historia_ecclesiastica_gentis_Anglorum" title="Historia ecclesiastica gentis Anglorum">Historia ecclesiastica gentis Anglorum</a>, <a href="/w/index.php?title=Book_1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Book 1 (stránka neexistuje)">Kniha 1.16 (anglicky)</a>. </li> <li id="cite_note-13"><a href="#cite_ref-13">↑</a> <a href="#CITEREFDumville1977">Dumville 1977</a>, s. 187–88 </li> <li id="cite_note-green-14"><a href="#cite_ref-green_14-0">↑</a> <a href="#CITEREFGreen1998">Green 1998</a>; <a href="#CITEREFPadel1994">Padel 1994</a>; <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, kapitoly 5 a 7. </li> <li id="cite_note-15"><a href="#cite_ref-15">↑</a> Historia Brittonum <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/en:History_of_the_Britons#Arthuriana" class="extiw" title="s:en:History of the Britons">56</a>, <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/en:History_of_the_Britons#Wonders_of_Britain" class="extiw" title="s:en:History of the Britons">73</a>; <a href="/wiki/Annales_Cambriae" title="Annales Cambriae">Annales Cambriae</a> <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/en:Welsh_Annals" class="extiw" title="s:en:Welsh Annals">516, 537</a>. </li> <li id="cite_note-16"><a href="#cite_ref-16">↑</a> Bollard,J.K., (1994) Arthur in the Early Welsh Tradition in The Romance of Arthur: An Anthology of Medieval Texts in Translation. Routledge pp. 11-12 </li> <li id="cite_note-17"><a href="#cite_ref-17">↑</a> <a href="#CITEREFHeroic_Age1999">Heroic Age 1999</a> </li> <li id="cite_note-18"><a href="#cite_ref-18">↑</a> Současní historici vnímají kříž z Glastonbury jako památku podvodu, provedeného pravděpodobně v pozdním 12. století. Viz <a href="#CITEREFRahtz1993">Rahtz 1993</a> a <a href="#CITEREFCarey1999">Carey 1999</a>. </li> <li id="cite_note-19"><a href="#cite_ref-19">↑</a> Od <a href="/wiki/Lucius_Artorius_Castus" title="Lucius Artorius Castus">Lucia Artoria Casta</a>, římského důstojníka sloužícího v Británii ve 2. nebo 3. století (<a href="#CITEREFLittletonMalcor1994">Littleton & Malcor 1994</a>), až k římským uzurpátorským císařům jako <a href="/wiki/Magnus_Maximus" title="Magnus Maximus">Magnus Maximus</a> či post-římským britským panovníkům, například <a href="/wiki/Riothamus" title="Riothamus">Riotamovi</a> (<a href="#CITEREFAshe1985">Ashe 1985</a>), <a href="/w/index.php?title=Ambrosius_Aurelianus&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ambrosius Aurelianus (stránka neexistuje)">Ambrosiu Aurelianovi</a> (<a href="#CITEREFReno1996">Reno 1996</a>), <a href="/w/index.php?title=Owain_Ddantgwyn&action=edit&redlink=1" class="new" title="Owain Ddantgwyn (stránka neexistuje)">Owainu Ddantgwynovi</a> (<a href="#CITEREFPhillipsKeatman1992">Phillips & Keatman 1992</a>) a <a href="/w/index.php?title=Athrwys_ap_Meurig&action=edit&redlink=1" class="new" title="Athrwys ap Meurig (stránka neexistuje)">Athrwysu ap Meurigovi</a> (<a href="#CITEREFGilbertWilsonBlackett1998">Gilbert, Wilson & Blackett 1998</a>) </li> <li id="cite_note-20"><a href="#cite_ref-20">↑</a> <a href="#CITEREFMalone1925">Malone 1925</a> </li> <li id="cite_note-21"><a href="#cite_ref-21">↑</a> Marcella Chelotti, Vincenza Morizio, Marina Silvestrini, Le epigrafi romane di Canosa, díl 1, Edipuglia srl, 1990, pp. 261, 264. </li> <li id="cite_note-22"><a href="#cite_ref-22">↑</a> Ciro Santoro, "Per la nuova iscrizione messapica di Oria", La Zagaglia, A. VII, n. 27, 1965, pp. 271-293. </li> <li id="cite_note-23"><a href="#cite_ref-23">↑</a> Ciro Santoro, "La Nuova Epigrafe Messapica «IM 4. 16, I-III» di Ostuni ed nomi" in Art-, Ricerche e Studi, díl 12, 1979, pp. 45-60 </li> <li id="cite_note-24"><a href="#cite_ref-24">↑</a> Wilhelm Schulze, "Zur Geschichte lateinischer Eigennamen" (Díl 5, Výtisk 2, Abhandlungen der Gesellschaft der Wissenschaften zu Göttingen, Philologisch-Historische Klasse, Gesellschaft der Wissenschaften Göttingen Philologisch-Historische Klasse), 2. vydání, Weidmann, 1966, p. 72, pp. 333-338 </li> <li id="cite_note-25"><a href="#cite_ref-25">↑</a> Olli Salomies: Die römischen Vornamen. Studien zur römischen Namengebung. Helsinki 1987, p. 68 </li> <li id="cite_note-26"><a href="#cite_ref-26">↑</a> Herbig, Gust., "Falisca", Glotta, Svazek II, Göttingen, 1910, p. 98 </li> <li id="cite_note-27"><a href="#cite_ref-27">↑</a> <a href="#CITEREFKoch1996">Koch 1996</a>, s. 253 </li> <li id="cite_note-Zimmer,_Stefan_2009,_pp._131–136-28">↑ <a href="#cite_ref-Zimmer,_Stefan_2009,_pp._131–136_28-0">a</a> <a href="#cite_ref-Zimmer,_Stefan_2009,_pp._131–136_28-1">b</a> Zimmer, Stefan, "The Name of Arthur – A New Etymology ", Journal of Celtic Linguistics, Vol. 13, No. 1, March 2009, University of Wales Press, pp. 131-136. </li> <li id="cite_note-29"><a href="#cite_ref-29">↑</a> Viz <a href="#CITEREFHigham2002">Higham 2002</a>, s. 74. </li> <li id="cite_note-30"><a href="#cite_ref-30">↑</a> Viz <a href="#CITEREFHigham2002">Higham 2002</a>, s. 80. </li> <li id="cite_note-31"><a href="#cite_ref-31">↑</a> Bromwich, Rachel, Trioedd ynys Prydein: the Welsh triads, University of Wales Press, 1978, p. 544 </li> <li id="cite_note-32"><a href="#cite_ref-32">↑</a> Zimmer, Stefan, "Die keltischen Wurzeln der Artussage: mit einer vollständigen Übersetzung der ältesten Artuserzählung Culhwch und Olwen", Winter, 2006, p. 37 </li> <li id="cite_note-33"><a href="#cite_ref-33">↑</a> Johnson, Flint, The British Sources of the Abduction and Grail Romances, University Press of America, 2002, pp. 38-39 </li> <li id="cite_note-34"><a href="#cite_ref-34">↑</a> Walter, Philippe; Faccia, M. (trans.), Artù. L'orso e il re, Edizioni Arkeios, 2005, p. 74. (Original French ed.: Arthur: l'ours et le roi; Paris: Imago, 2002 <a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/2-911416-64-3" title="Speciální:Zdroje knih/2-911416-64-3">2-911416-64-3</a> </li> <li id="cite_note-35"><a href="#cite_ref-35">↑</a> Chambers, Edmund Kerchever, Arthur of Britain, Speculum Historiale, 1964, p. 170 </li> <li id="cite_note-36"><a href="#cite_ref-36">↑</a> <a href="#CITEREFAnderson2004">Anderson 2004</a>, s. 28–29 </li> <li id="cite_note-37"><a href="#cite_ref-37">↑</a> <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 191–4 </li> <li id="cite_note-38"><a href="#cite_ref-38">↑</a> Jaski, Bart, "Early Irish examples of the name Arthur", in: Zeitschrift für celtische Philologie; Bd. 56, 2004. </li> <li id="cite_note-39"><a href="#cite_ref-39">↑</a> Adomnán, I, 8–9 a pozn. překladatela 81; Bannerman, pp. 82–83. Bannerman, pp. 90–91, zmiňuje, že Artúr je jméno syna Conainga, syna Áedánova v Senchus fer n-Alban. </li> <li id="cite_note-40"><a href="#cite_ref-40">↑</a> <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 45–176 </li> <li id="cite_note-41"><a href="#cite_ref-41">↑</a> <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 93–130 </li> <li id="cite_note-42"><a href="#cite_ref-42">↑</a> <a href="#CITEREFPadel1994">Padel 1994</a> nabízí rozsáhlou diskuzi na toto téma. </li> <li id="cite_note-43"><a href="#cite_ref-43">↑</a> <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 135–76. Pro pojednání o původu Artušovy manželky a majetku viz <a href="#CITEREFFord1983">Ford 1983</a>. </li> <li id="cite_note-44"><a href="#cite_ref-44">↑</a> <a href="#CITEREFWilliams1937">Williams 1937</a>, s. 64, line 1242 </li> <li id="cite_note-45"><a href="#cite_ref-45">↑</a> <a href="#CITEREFCharles-Edwards1991">Charles-Edwards 1991</a>, s. 15; <a href="#CITEREFKoch1996">Koch 1996</a>, s. 242–45; <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 13–15, 50–52. </li> <li id="cite_note-46"><a href="#cite_ref-46">↑</a> Viz například <a href="#CITEREFHaycock1983–84">Haycock 1983–84</a> a <a href="#CITEREFKoch1996">Koch 1996</a>, s. 264–65. </li> <li id="cite_note-47"><a href="#cite_ref-47">↑</a> Existují online překlady těchto básní do angličtiny jsou nicméně nepřesné. Viz <a href="#CITEREFHaycock2007">Haycock 2007</a>, s. 293–311, pro kompletní anglickou verzi a <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 197 pro diskuzi artušovských prvků. </li> <li id="cite_note-48"><a href="#cite_ref-48">↑</a> Viz <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 54–67 a <a href="#CITEREFBudgey1992">Budgey 1992</a>. </li> <li id="cite_note-49"><a href="#cite_ref-49">↑</a> <a href="#CITEREFKochCarey1994">Koch & Carey 1994</a>, s. 314–15 </li> <li id="cite_note-50"><a href="#cite_ref-50">↑</a> <a href="#CITEREFSims-Williams1991">Sims-Williams 1991</a>, s. 38–46 obsahuje úplný překlad do angličtiny a rozbor básně. </li> <li id="cite_note-51"><a href="#cite_ref-51">↑</a> Diskuze příběhu viz <a href="#CITEREFBromwichEvans1992">Bromwich & Evans 1992</a>; viz též <a href="#CITEREFPadel1994">Padel 1994</a>, s. 2–4; <a href="#CITEREFRoberts1991a">Roberts 1991a</a> a <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 67–72 a 3. kapitola. </li> <li id="cite_note-52"><a href="#cite_ref-52">↑</a> <a href="#CITEREFBarber1986">Barber 1986</a>, s. 17–18, 49; <a href="#CITEREFBromwich1978">Bromwich 1978</a> </li> <li id="cite_note-53"><a href="#cite_ref-53">↑</a> <a href="#CITEREFRoberts1991a">Roberts 1991a</a>, s. 78, 81 </li> <li id="cite_note-54"><a href="#cite_ref-54">↑</a> <a href="#CITEREFRoberts1991a">Roberts 1991a</a> </li> <li id="cite_note-55"><a href="#cite_ref-55">↑</a> <a href="/wiki/Angli%C4%8Dtina" title="Angličtina">anglicky</a> v <a href="#CITEREFCoeYoung1995">Coe & Young 1995</a>, s. 22–27. Ohledně příběhu o Glastonbury a jeho předchůdců, viz <a href="#CITEREFSims-Williams1991">Sims-Williams 1991</a>, s. 58–61. </li> <li id="cite_note-56"><a href="#cite_ref-56">↑</a> <a href="#CITEREFCoeYoung1995">Coe & Young 1995</a>, s. 26–37 </li> <li id="cite_note-57"><a href="#cite_ref-57">↑</a> Viz <a href="#CITEREFAshe1985">Ashe 1985</a>, kde je tato vita pojednána jako historický pramen. </li> <li id="cite_note-58"><a href="#cite_ref-58">↑</a> <a href="#CITEREFPadel1994">Padel 1994</a>, s. 8–12; <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 72–5, 259, 261–2; <a href="#CITEREFBullock-Davies1982">Bullock-Davies 1982</a> </li> <li id="cite_note-59"><a href="#cite_ref-59">↑</a> <a href="#CITEREFWright1985">Wright 1985</a>; <a href="#CITEREFThorpe1966">Thorpe 1966</a> </li> <li id="cite_note-60"><a href="#cite_ref-60">↑</a> Geoffrey of Monmouth, Historia Regum Britanniae <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/en:History_of_the_Kings_of_Britain/Book_8#19" class="extiw" title="s:en:History of the Kings of Britain/Book 8">Book 8.19–24</a>, <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/en:History_of_the_Kings_of_Britain/Book_9" class="extiw" title="s:en:History of the Kings of Britain/Book 9">Book 9</a>, <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/en:History_of_the_Kings_of_Britain/Book_10" class="extiw" title="s:en:History of the Kings of Britain/Book 10">Book 10</a>, <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/en:History_of_the_Kings_of_Britain/Book_11" class="extiw" title="s:en:History of the Kings of Britain/Book 11">Book 11.1–2</a> </li> <li id="cite_note-61"><a href="#cite_ref-61">↑</a> <a href="#CITEREFThorpe1966">Thorpe 1966</a> </li> <li id="cite_note-62"><a href="#cite_ref-62">↑</a> <a href="#CITEREFRoberts1991b">Roberts 1991b</a>, s. 106; <a href="#CITEREFPadel1994">Padel 1994</a>, s. 11–12 </li> <li id="cite_note-63"><a href="#cite_ref-63">↑</a> <a href="#CITEREFGreen2007b">Green 2007b</a>, s. 217–19 </li> <li id="cite_note-64"><a href="#cite_ref-64">↑</a> History of the Kings of Britain p172 </li> <li id="cite_note-65"><a href="#cite_ref-65">↑</a> <a href="#CITEREFRoberts1991b">Roberts 1991b</a>, s. 109–10, 112; <a href="#CITEREFBromwichEvans1992">Bromwich & Evans 1992</a>, s. 64–5 </li> <li id="cite_note-66"><a href="#cite_ref-66">↑</a> <a href="#CITEREFRoberts1991b">Roberts 1991b</a>, s. 108 </li> <li id="cite_note-67"><a href="#cite_ref-67">↑</a> <a href="#CITEREFBromwich1978">Bromwich 1978</a>, s. 454–55 </li> <li id="cite_note-68"><a href="#cite_ref-68">↑</a> Viz například <a href="#CITEREFBrooke1986">Brooke 1986</a>, s. 95. </li> <li id="cite_note-69"><a href="#cite_ref-69">↑</a> <a href="#CITEREFAshe1985">Ashe 1985</a>, s. 6; <a href="#CITEREFPadel1995">Padel 1995</a>, s. 110; <a href="#CITEREFHigham2002">Higham 2002</a>, s. 76. </li> <li id="cite_note-70"><a href="#cite_ref-70">↑</a> <a href="#CITEREFCrick1989">Crick 1989</a> </li> <li id="cite_note-71"><a href="#cite_ref-71">↑</a> <a href="#CITEREFSweet2004">Sweet 2004</a>, s. 140. Dále pak <a href="#CITEREFRoberts1991b">Roberts 1991b</a> a <a href="#CITEREFRoberts1980">Roberts 1980</a>. </li> <li id="cite_note-72"><a href="#cite_ref-72">↑</a> Viz např. <a href="#CITEREFAshe1996">Ashe 1996</a>. </li> <li id="cite_note-73"><a href="#cite_ref-73">↑</a> Viz například <a href="#CITEREFThorpe1966">Thorpe 1966</a>, s. 29 </li> <li id="cite_note-74"><a href="#cite_ref-74">↑</a> <a href="#CITEREFStokstad1996">Stokstad 1996</a> </li> <li id="cite_note-75"><a href="#cite_ref-75">↑</a> <a href="#CITEREFLoomis1956">Loomis 1956</a>; <a href="#CITEREFBromwich1983">Bromwich 1983</a>; <a href="#CITEREFBromwich1991">Bromwich 1991</a>. </li> <li id="cite_note-76"><a href="#cite_ref-76">↑</a> <a href="#CITEREFLacy1996a">Lacy 1996a</a>, s. 16; <a href="#CITEREFMorris1982">Morris 1982</a>, s. 2. </li> <li id="cite_note-77"><a href="#cite_ref-77">↑</a> Například Geoffrey z Monmouthu, Historia Regum Britanniae <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/en:History_of_the_Kings_of_Britain/Book_10#3" class="extiw" title="s:en:History of the Kings of Britain/Book 10">Book 10.3</a>. </li> <li id="cite_note-78"><a href="#cite_ref-78">↑</a> <a href="#CITEREFPadel2000">Padel 2000</a>, s. 81 </li> <li id="cite_note-79"><a href="#cite_ref-79">↑</a> <a href="#CITEREFMorris1982">Morris 1982</a>, s. 99–102; <a href="#CITEREFLacy1996a">Lacy 1996a</a>, s. 17. </li> <li id="cite_note-80"><a href="#cite_ref-80">↑</a> <a href="#CITEREFLacy1996a">Lacy 1996a</a>, s. 17 </li> <li id="cite_note-81"><a href="#cite_ref-81">↑</a> <a href="#CITEREFBurgessBusby1999">Burgess & Busby 1999</a> </li> <li id="cite_note-82"><a href="#cite_ref-82">↑</a> <a href="#CITEREFLacy1996b">Lacy 1996b</a> </li> <li id="cite_note-83"><a href="#cite_ref-83">↑</a> <a href="#CITEREFKiblerCarroll1991">Kibler & Carroll 1991</a>, s. 1 </li> <li id="cite_note-84"><a href="#cite_ref-84">↑</a> <a href="#CITEREFLacy1996b">Lacy 1996b</a>, s. 88 </li> <li id="cite_note-85"><a href="#cite_ref-85">↑</a> <a href="#CITEREFRoach1949–83">Roach 1949–83</a> </li> <li id="cite_note-86"><a href="#cite_ref-86">↑</a> <a href="#CITEREFUlrich,_von_Zatzikhoven2005">Ulrich, von Zatzikhoven 2005</a> </li> <li id="cite_note-87"><a href="#cite_ref-87">↑</a> <a href="#CITEREFPadel2000">Padel 2000</a>, s. 77–82 </li> <li id="cite_note-88"><a href="#cite_ref-88">↑</a> Pro anglické překlady viz <a href="#CITEREFJonesJones1949">Jones & Jones 1949</a>. Vztah mezi těmito velšskými romancemi a díly Chrétiena de Troyes však není jistý, pro přehled hypotéz viz <a href="#CITEREFKoch1996">Koch 1996</a>, s. 280–88 </li> <li id="cite_note-lacy-1992-89">↑ <a href="#cite_ref-lacy-1992_89-0">a</a> <a href="#cite_ref-lacy-1992_89-1">b</a> <a href="#CITEREFLacy1992–96">Lacy 1992–96</a> </li> <li id="cite_note-90"><a href="#cite_ref-90">↑</a> Pro studii o tomto cyklu viz <a href="#CITEREFBurns1985">Burns 1985</a>. </li> <li id="cite_note-91"><a href="#cite_ref-91">↑</a> Ohledně Maloryho a jeho díla viz <a href="#CITEREFField1993">Field 1993</a> a <a href="#CITEREFField1998">Field 1998</a>. </li> <li id="cite_note-92"><a href="#cite_ref-92">↑</a> <a href="#CITEREFVinaver1990">Vinaver 1990</a> </li> <li id="cite_note-93"><a href="#cite_ref-93">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Michal Lázňovský: Rytíři kulatého stolu (1/3) - Merlin. Dvojka [online]. 2016-07-02 [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190825063613/https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-rytiri-kulateho-stolu-13-merlin-7491311">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-rytiri-kulateho-stolu-13-merlin-7491311">originálu</a> dne 2019-08-25.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Dvojka&rft_id=https%3A%2F%2Fdvojka.rozhlas.cz%2Fmichal-laznovsky-rytiri-kulateho-stolu-13-merlin-7491311&rft.atitle=Michal+L%C3%A1z%C5%88ovsk%C3%BD%3A+Ryt%C3%AD%C5%99i+kulat%C3%A9ho+stolu+%281%2F3%29+-+Merlin&rft.date=2016-07-02">  </li> <li id="cite_note-94"><a href="#cite_ref-94">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Michal Lázňovský: Rytíři kulatého stolu (2/3) - Artuš. Dvojka [online]. 2013-01-19 [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190825063358/https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-rytiri-kulateho-stolu-23-artus-7491251">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-rytiri-kulateho-stolu-23-artus-7491251">originálu</a> dne 2019-08-25.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Dvojka&rft_id=https%3A%2F%2Fdvojka.rozhlas.cz%2Fmichal-laznovsky-rytiri-kulateho-stolu-23-artus-7491251&rft.atitle=Michal+L%C3%A1z%C5%88ovsk%C3%BD%3A+Ryt%C3%AD%C5%99i+kulat%C3%A9ho+stolu+%282%2F3%29+-+Artu%C5%A1&rft.date=2013-01-19">  </li> <li id="cite_note-95"><a href="#cite_ref-95">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Michal Lázňovský: Rytíři kulatého stolu (3/3) - Kulatý stůl. Dvojka [online]. 2016-07-16 [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190825073612/https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-rytiri-kulateho-stolu-33-kulaty-stul-7491170">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-rytiri-kulateho-stolu-33-kulaty-stul-7491170">originálu</a> dne 2019-08-25.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Dvojka&rft_id=https%3A%2F%2Fdvojka.rozhlas.cz%2Fmichal-laznovsky-rytiri-kulateho-stolu-33-kulaty-stul-7491170&rft.atitle=Michal+L%C3%A1z%C5%88ovsk%C3%BD%3A+Ryt%C3%AD%C5%99i+kulat%C3%A9ho+stolu+%283%2F3%29+-+Kulat%C3%BD+st%C5%AFl&rft.date=2016-07-16">  </li> <li id="cite_note-96"><a href="#cite_ref-96">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Michal Lázňovský: Merlinův odkaz (1/2). Dvojka [online]. 2016-07-23 [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190825063400/https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-merlinuv-odkaz-12-7491103">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-merlinuv-odkaz-12-7491103">originálu</a> dne 2019-08-25.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Dvojka&rft_id=https%3A%2F%2Fdvojka.rozhlas.cz%2Fmichal-laznovsky-merlinuv-odkaz-12-7491103&rft.atitle=Michal+L%C3%A1z%C5%88ovsk%C3%BD%3A+Merlin%C5%AFv+odkaz+%281%2F2%29&rft.date=2016-07-23">  </li> <li id="cite_note-97"><a href="#cite_ref-97">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Michal Lázňovský: Rytíř Perceval a svatý grál (1/2). Dvojka [online]. 2016-08-06 [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190825063402/https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-rytir-perceval-a-svaty-gral-12-7490582">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-rytir-perceval-a-svaty-gral-12-7490582">originálu</a> dne 2019-08-25.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Dvojka&rft_id=https%3A%2F%2Fdvojka.rozhlas.cz%2Fmichal-laznovsky-rytir-perceval-a-svaty-gral-12-7490582&rft.atitle=Michal+L%C3%A1z%C5%88ovsk%C3%BD%3A+Ryt%C3%AD%C5%99+Perceval+a+svat%C3%BD+gr%C3%A1l+%281%2F2%29&rft.date=2016-08-06">  </li> <li id="cite_note-98"><a href="#cite_ref-98">↑</a> <cite style="font-style:normal;"> Michal Lázňovský: Rytíř Galahad a svatý grál (1/2). Dvojka [online]. 2016-08-20 [cit. 2019-08-25]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20190825073656/https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-rytir-galahad-a-svaty-gral-12-7490513">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://dvojka.rozhlas.cz/michal-laznovsky-rytir-galahad-a-svaty-gral-12-7490513">originálu</a> dne 2019-08-25.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Dvojka&rft_id=https%3A%2F%2Fdvojka.rozhlas.cz%2Fmichal-laznovsky-rytir-galahad-a-svaty-gral-12-7490513&rft.atitle=Michal+L%C3%A1z%C5%88ovsk%C3%BD%3A+Ryt%C3%AD%C5%99+Galahad+a+svat%C3%BD+gr%C3%A1l+%281%2F2%29&rft.date=2016-08-20">  </li> <li id="cite_note-99"><a href="#cite_ref-99">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Excalibur [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.csfd.cz/film/859">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Excalibur&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.csfd.cz%2Ffilm%2F859&rft.pub=%C4%8Cesko-Slovensk%C3%A1+filmov%C3%A1+datab%C3%A1ze">  </li> <li id="cite_note-100"><a href="#cite_ref-100">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> První rytíř [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.csfd.cz/film/10198">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Prvn%C3%AD+ryt%C3%AD%C5%99&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.csfd.cz%2Ffilm%2F10198&rft.pub=%C4%8Cesko-Slovensk%C3%A1+filmov%C3%A1+datab%C3%A1ze">  </li> <li id="cite_note-101"><a href="#cite_ref-101">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Král Artuš: Legenda o meči [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.csfd.cz/film/371615">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Kr%C3%A1l+Artu%C5%A1%3A+Legenda+o+me%C4%8Di&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.csfd.cz%2Ffilm%2F371615&rft.pub=%C4%8Cesko-Slovensk%C3%A1+filmov%C3%A1+datab%C3%A1ze">  </li> <li id="cite_note-102"><a href="#cite_ref-102">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Merlin of the Crystal Cave [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.csfd.cz/film/85408">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Merlin+of+the+Crystal+Cave&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.csfd.cz%2Ffilm%2F85408&rft.pub=%C4%8Cesko-Slovensk%C3%A1+filmov%C3%A1+datab%C3%A1ze">  </li> <li id="cite_note-103"><a href="#cite_ref-103">↑</a> <cite class="book" style="font-style:normal;"> Camelot [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-28]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.csfd.cz/film/281168">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Camelot&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.csfd.cz%2Ffilm%2F281168&rft.pub=%C4%8Cesko-Slovensk%C3%A1+filmov%C3%A1+datab%C3%A1ze">  </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Literatura_2">Literatura</h3>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Literatura" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Literatura">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li>Vladimír Láník, Libor Martinek, Mýtus o králi Artuši a jeho proměna v literatuře. Zpravodaj Bratrstva Keltů, č. 14, 1998, s. 12–23; č. 15, 1998, s. 17–23</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy">Externí odkazy</h3>[<a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor">editovat</a> | <a href="/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy">editovat zdroj</a>]</div> <ul><li><a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons"><img alt="Logo Wikimedia Commons" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></a> Obrázky, zvuky či videa k tématu <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:King_Arthur" class="extiw" title="c:Category:King Arthur">Král Artuš</a> na <a href="/wiki/Wikimedia_Commons" title="Wikimedia Commons">Wikimedia Commons</a> </li> <li><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/15px-Wikisource-logo.svg.png" decoding="async" width="15" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/23px-Wikisource-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4c/Wikisource-logo.svg/30px-Wikisource-logo.svg.png 2x" data-file-width="410" data-file-height="430" /> <a href="https://cs.wikisource.org/wiki/Vlastensk%C3%BD_slovn%C3%ADk_historick%C3%BD/Artu%C5%A1" class="extiw" title="s:Vlastenský slovník historický/Artuš">Artuš</a> ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích</li></ul> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q45792#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q45792#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q45792#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><a href="/wiki/Bibliografie_d%C4%9Bjin_%C4%8Cesk%C3%BDch_zem%C3%AD" title="Bibliografie dějin Českých zemí">Biblio</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://biblio.hiu.cas.cz/records/d047e817-eeda-4c56-8c76-00d1c74234c6">d047e817-eeda-4c56-8c76-00d1c74234c6</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=jo2016908844">jo2016908844</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C5%A0pan%C4%9Blska" title="Národní knihovna Španělska">BNE</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://catalogo.bne.es/uhtbin/authoritybrowse.cgi?action=display&authority_id=XX1154992">XX1154992</a></li> <li><a href="/wiki/Katalog_jmen_a_n%C3%A1zv%C5%AF_d%C4%9Bl_Katal%C3%A1nska" title="Katalog jmen a názvů děl Katalánska">CANTIC</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://cantic.bnc.cat/registre/981058615142606706">981058615142606706</a></li> <li><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/118504517">118504517</a></li> <li><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/names/n79055479">n79055479</a></li> <li><a href="/wiki/Australsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Australská národní knihovna">NLA</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://nla.gov.au/anbd.aut-an49784115">49784115</a></li> <li><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="http://olduli.nli.org.il/F/?func=find-b&local_base=NLX10&find_code=UID&request=987007305263105171">987007305263105171</a></li> <li><a href="/wiki/Trove" title="Trove">Trove</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://trove.nla.gov.au/people/1511032">1511032</a></li> <li><a href="/wiki/Virtual_International_Authority_File" title="Virtual International Authority File">VIAF</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://viaf.org/viaf/142149444">142149444</a></li> <li><a href="/wiki/WorldCat" title="WorldCat">WorldCat Entities</a>: <a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PCjBd83wchfCR7mFCCtHxQq">E39PCjBd83wchfCR7mFCCtHxQq</a></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Film" title="Portál:Film">Film</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Historie" title="Portál:Historie">Historie</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Lid%C3%A9" title="Portál:Lidé">Lidé</a> | <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Literatura" title="Portál:Literatura">Literatura</a> </div>    </div><noscript><img src="https://login.wikimedia.org/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Král_Artuš&oldid=24263826">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Král_Artuš&oldid=24263826</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Artu%C5%A1ovsk%C3%A9_postavy" title="Kategorie:Artušovské postavy">Artušovské postavy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Legend%C3%A1rn%C3%AD_panovn%C3%ADci" title="Kategorie:Legendární panovníci">Legendární panovníci</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Lid%C3%A9,_jejich%C5%BE_existence_je_zpochyb%C5%88ov%C3%A1na" title="Kategorie:Lidé, jejichž existence je zpochybňována">Lidé, jejichž existence je zpochybňována</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Fiktivn%C3%AD_v%C3%A1le%C4%8Dn%C3%ADci" title="Kategorie:Fiktivní válečníci">Fiktivní válečníci</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Fiktivn%C3%AD_kr%C3%A1lov%C3%A9" title="Kategorie:Fiktivní králové">Fiktivní králové</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Mabinogi" title="Kategorie:Mabinogi">Mabinogi</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Biblio" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Biblio">Monitoring:Články s identifikátorem Biblio</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNE" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNE">Monitoring:Články s identifikátorem BNE</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_CANTIC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC">Monitoring:Články s identifikátorem CANTIC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLA" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLA">Monitoring:Články s identifikátorem NLA</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_Trove" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem Trove">Monitoring:Články s identifikátorem Trove</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_VIAF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem VIAF">Monitoring:Články s identifikátorem VIAF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_WorldCat_Entities" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities">Monitoring:Články s identifikátorem WorldCat Entities</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 24. 9. 2024 v 13:53.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://wikimediafoundation.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29" alt="Wikimedia Foundation" loading="lazy"></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><img src="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" alt="Powered by MediaWiki" width="88" height="31" loading="lazy"></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-settings" id="p-dock-bottom"> <ul></ul> </div><script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-f69cdc8f6-szq4t","wgBackendResponseTime":219,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.416","walltime":"0.532","ppvisitednodes":{"value":8716,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":52078,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":8506,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":12,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":54002,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 395.812 1 -total"," 17.23% 68.201 1 Šablona:Autoritní_data"," 15.83% 62.647 1 Šablona:Commonscat"," 13.51% 53.463 112 Šablona:Harvnb"," 9.69% 38.338 1 Šablona:Překlad"," 8.47% 33.519 17 Šablona:První_neprázdný"," 7.24% 28.646 1 Šablona:Překlad/core"," 6.83% 27.040 2 Šablona:Vjazyce"," 5.81% 22.993 1 Šablona:Překlad/článek"," 4.37% 17.311 6 Šablona:Citace_elektronického_periodika"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.083","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":2343259,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.eqiad.main-7c55db6c78-fnp9m","timestamp":"20241026121202","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Kr\u00e1l Artu\u0161","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q45792","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q45792","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2007-03-21T11:56:50Z","dateModified":"2024-09-24T12:53:49Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/1\/1d\/King_arthur.jpg","headline":"legend\u00e1rn\u00ed postava britsk\u00e9 mytologie v p\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed"}</script> </body> </html>