CINXE.COM

<!DOCTYPE html> <html class="client-nojs vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available" lang="cs" dir="ltr"> <head> <meta charset="UTF-8"> <title>Opera – Wikipedie</title> <script>(function(){var className="client-js vector-feature-language-in-header-enabled vector-feature-language-in-main-page-header-disabled vector-feature-page-tools-pinned-disabled vector-feature-toc-pinned-clientpref-1 vector-feature-main-menu-pinned-disabled vector-feature-limited-width-clientpref-1 vector-feature-limited-width-content-enabled vector-feature-custom-font-size-clientpref-1 vector-feature-appearance-pinned-clientpref-1 vector-feature-night-mode-disabled skin-theme-clientpref-day vector-sticky-header-enabled vector-toc-available";var cookie=document.cookie.match(/(?:^|; )cswikimwclientpreferences=([^;]+)/);if(cookie){cookie[1].split('%2C').forEach(function(pref){className=className.replace(new RegExp('(^| )'+pref.replace(/-clientpref-\w+$|[^\w-]+/g,'')+'-clientpref-\\w+( |$)'),'$1'+pref+'$2');});}document.documentElement.className=className;}());RLCONF={"wgBreakFrames":false,"wgSeparatorTransformTable":[",\t."," \t,"],"wgDigitTransformTable":["",""],"wgDefaultDateFormat":"ČSN basic dt","wgMonthNames":["","leden","únor","březen","duben","květen","červen","červenec","srpen","září","říjen","listopad","prosinec"],"wgRequestId":"230d40da-e545-44c0-814d-ade3a2285166","wgCanonicalNamespace":"","wgCanonicalSpecialPageName":false,"wgNamespaceNumber":0,"wgPageName":"Opera","wgTitle":"Opera","wgCurRevisionId":24654274,"wgRevisionId":24654274,"wgArticleId":318747,"wgIsArticle":true,"wgIsRedirect":false,"wgAction":"view","wgUserName":null,"wgUserGroups":["*"],"wgCategories":["Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje","Údržba:Články s dočasně použitou šablonou","Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení","Monitoring:Články přeložené z enwiki","Monitoring:Články s identifikátorem NKC","Monitoring:Články s identifikátorem PSH","Monitoring:Články s identifikátorem BNF","Monitoring:Články s identifikátorem GND","Monitoring:Články s identifikátorem IEU","Monitoring:Články s identifikátorem LCCN","Monitoring:Články s identifikátorem NDL","Monitoring:Články s identifikátorem NLI","Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé","Opera","Divadelní žánry","Formy klasické hudby","Obecné hudební formy","Hudební terminologie"],"wgPageViewLanguage":"cs","wgPageContentLanguage":"cs","wgPageContentModel":"wikitext","wgRelevantPageName":"Opera","wgRelevantArticleId":318747,"wgIsProbablyEditable":true,"wgRelevantPageIsProbablyEditable":true,"wgRestrictionEdit":[],"wgRestrictionMove":[],"wgNoticeProject":"wikipedia","wgCiteReferencePreviewsActive":false,"wgMediaViewerOnClick":true,"wgMediaViewerEnabledByDefault":true,"wgPopupsFlags":0,"wgVisualEditor":{"pageLanguageCode":"cs","pageLanguageDir":"ltr","pageVariantFallbacks":"cs"},"wgMFDisplayWikibaseDescriptions":{"search":true,"watchlist":true,"tagline":true,"nearby":true},"wgWMESchemaEditAttemptStepOversample":false,"wgWMEPageLength":80000,"wgEditSubmitButtonLabelPublish":true,"wgULSPosition":"interlanguage","wgULSisCompactLinksEnabled":false,"wgVector2022LanguageInHeader":true,"wgULSisLanguageSelectorEmpty":false,"wgWikibaseItemId":"Q1344","wgCheckUserClientHintsHeadersJsApi":["brands","architecture","bitness","fullVersionList","mobile","model","platform","platformVersion"],"GEHomepageSuggestedEditsEnableTopics":true,"wgGETopicsMatchModeEnabled":true,"wgGELevelingUpEnabledForUser":false}; RLSTATE={"ext.globalCssJs.user.styles":"ready","site.styles":"ready","user.styles":"ready","ext.globalCssJs.user":"ready","user":"ready","user.options":"loading","ext.cite.styles":"ready","skins.vector.search.codex.styles":"ready","skins.vector.styles":"ready","skins.vector.icons":"ready","jquery.tablesorter.styles":"ready","jquery.makeCollapsible.styles":"ready","ext.wikimediamessages.styles":"ready","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript":"ready","ext.uls.interlanguage":"ready","wikibase.client.init":"ready","ext.wikimediaBadges":"ready"};RLPAGEMODULES=["ext.cite.ux-enhancements","mediawiki.page.media","site","mediawiki.page.ready","jquery.tablesorter","jquery.makeCollapsible","mediawiki.toc","skins.vector.js","ext.centralNotice.geoIP","ext.centralNotice.startUp","ext.gadget.WikiMiniAtlas","ext.gadget.OSMmapa","ext.gadget.direct-links-to-commons","ext.gadget.ReferenceTooltips","ext.gadget.courses","ext.urlShortener.toolbar","ext.centralauth.centralautologin","mmv.bootstrap","ext.popups","ext.visualEditor.desktopArticleTarget.init","ext.visualEditor.targetLoader","ext.echo.centralauth","ext.eventLogging","ext.wikimediaEvents","ext.navigationTiming","ext.uls.interface","ext.cx.eventlogging.campaigns","ext.cx.uls.quick.actions","wikibase.client.vector-2022","ext.checkUser.clientHints","ext.growthExperiments.SuggestedEditSession"];</script> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.loader.impl(function(){return["user.options@12s5i",function($,jQuery,require,module){mw.user.tokens.set({"patrolToken":"+\\","watchToken":"+\\","csrfToken":"+\\"}); }];});});</script> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=ext.cite.styles%7Cext.uls.interlanguage%7Cext.visualEditor.desktopArticleTarget.noscript%7Cext.wikimediaBadges%7Cext.wikimediamessages.styles%7Cjquery.makeCollapsible.styles%7Cjquery.tablesorter.styles%7Cskins.vector.icons%2Cstyles%7Cskins.vector.search.codex.styles%7Cwikibase.client.init&only=styles&skin=vector-2022"> <script async="" src="/w/load.php?lang=cs&modules=startup&only=scripts&raw=1&skin=vector-2022"></script> <meta name="ResourceLoaderDynamicStyles" content=""> <link rel="stylesheet" href="/w/load.php?lang=cs&modules=site.styles&only=styles&skin=vector-2022"> <meta name="generator" content="MediaWiki 1.44.0-wmf.22"> <meta name="referrer" content="origin"> <meta name="referrer" content="origin-when-cross-origin"> <meta name="robots" content="max-image-preview:standard"> <meta name="format-detection" content="telephone=no"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/10/Prodana_cover_1919.JPG"> <meta property="og:image:width" content="1200"> <meta property="og:image:height" content="1610"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Prodana_cover_1919.JPG/800px-Prodana_cover_1919.JPG"> <meta property="og:image:width" content="800"> <meta property="og:image:height" content="1073"> <meta property="og:image" content="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Prodana_cover_1919.JPG/640px-Prodana_cover_1919.JPG"> <meta property="og:image:width" content="640"> <meta property="og:image:height" content="859"> <meta name="viewport" content="width=1120"> <meta property="og:title" content="Opera – Wikipedie"> <meta property="og:type" content="website"> <link rel="preconnect" href="//upload.wikimedia.org"> <link rel="alternate" media="only screen and (max-width: 640px)" href="//cs.m.wikipedia.org/wiki/Opera"> <link rel="alternate" type="application/x-wiki" title="Editovat" href="/w/index.php?title=Opera&action=edit"> <link rel="apple-touch-icon" href="/static/apple-touch/wikipedia.png"> <link rel="icon" href="/static/favicon/wikipedia.ico"> <link rel="search" type="application/opensearchdescription+xml" href="/w/rest.php/v1/search" title="Wikipedie (cs)"> <link rel="EditURI" type="application/rsd+xml" href="//cs.wikipedia.org/w/api.php?action=rsd"> <link rel="canonical" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Opera"> <link rel="license" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs"> <link rel="alternate" type="application/atom+xml" title="Atom kanál Wikipedie." href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny&feed=atom"> <link rel="dns-prefetch" href="//meta.wikimedia.org" /> <link rel="dns-prefetch" href="auth.wikimedia.org"> </head> <body class="skin--responsive skin-vector skin-vector-search-vue mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Opera rootpage-Opera skin-vector-2022 action-view"><a class="mw-jump-link" href="#bodyContent">Přeskočit na obsah</a> <div class="vector-header-container"> <header class="vector-header mw-header"> <div class="vector-header-start"> <nav class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown vector-main-menu-dropdown vector-button-flush-left vector-button-flush-right" title="Hlavní menu" > <input type="checkbox" id="vector-main-menu-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-main-menu-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Hlavní menu" > <label id="vector-main-menu-dropdown-label" for="vector-main-menu-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-menu mw-ui-icon-wikimedia-menu"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Hlavní menu</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-main-menu-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-main-menu" class="vector-main-menu vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-main-menu-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="main-menu-pinned" data-pinnable-element-id="vector-main-menu" data-pinned-container-id="vector-main-menu-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-main-menu-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Hlavní menu</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-main-menu.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-navigation" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-navigation" > <div class="vector-menu-heading"> Navigace </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="n-mainpage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" title="Navštívit Hlavní stranu [z]" accesskey="z"><span>Hlavní strana</span></a></li><li id="n-help" class="mw-list-item"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah" title="Místo, kde najdete pomoc"><span>Nápověda</span></a></li><li id="n-helpdesk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pot%C5%99ebuji_pomoc" title="Pokud si nevíte rady, zeptejte se ostatních"><span>Potřebuji pomoc</span></a></li><li id="n-featuredcontent" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii"><span>Nejlepší články</span></a></li><li id="n-randompage" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka" title="Přejít na náhodně vybranou stránku [x]" accesskey="x"><span>Náhodný článek</span></a></li><li id="n-recentchanges" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny" title="Seznam posledních změn na této wiki [r]" accesskey="r"><span>Poslední změny</span></a></li><li id="n-portal" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Port%C3%A1l_Wikipedie" title="O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat"><span>Komunitní portál</span></a></li><li id="n-villagepump" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou" title="Hlavní diskusní fórum"><span>Pod lípou</span></a></li><li id="n-specialpages" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Speci%C3%A1ln%C3%AD_str%C3%A1nky"><span>Speciální stránky</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> <a href="/wiki/Hlavn%C3%AD_strana" class="mw-logo"> <img class="mw-logo-icon" src="/static/images/icons/wikipedia.png" alt="" aria-hidden="true" height="50" width="50"> <span class="mw-logo-container skin-invert"> <img class="mw-logo-wordmark" alt="Wikipedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-wordmark-cs.svg" style="width: 7.5em; height: 1.1875em;"> <img class="mw-logo-tagline" alt="Wikipedie: Otevřená encyklopedie" src="/static/images/mobile/copyright/wikipedia-tagline-cs.svg" width="118" height="13" style="width: 7.375em; height: 0.8125em;"> </span> </a> </div> <div class="vector-header-end"> <div id="p-search" role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-collapses vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box-auto-expand-width vector-search-box"> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only search-toggle" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </a> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail cdx-typeahead-search--auto-expand-width"> <form action="/w/index.php" id="searchform" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div id="simpleSearch" class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii" aria-label="Hledat na Wikipedii" autocapitalize="sentences" title="Prohledat tuto wiki [f]" accesskey="f" id="searchInput" > <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <nav class="vector-user-links vector-user-links-wide" aria-label="Osobní nástroje"> <div class="vector-user-links-main"> <div id="p-vector-user-menu-preferences" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-userpage" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown " title="Změnit vzhled velikosti písma, šířky stránky a barvy" > <input type="checkbox" id="vector-appearance-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-appearance-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Vzhled" > <label id="vector-appearance-dropdown-label" for="vector-appearance-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-appearance mw-ui-icon-wikimedia-appearance"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Vzhled</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-appearance-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div id="p-vector-user-menu-notifications" class="vector-menu mw-portlet emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> <div id="p-vector-user-menu-overflow" class="vector-menu mw-portlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs" class=""><span>Podpořte Wikipedii</span></a> </li> <li id="pt-createaccount-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Opera" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné" class=""><span>Vytvoření účtu</span></a> </li> <li id="pt-login-2" class="user-links-collapsible-item mw-list-item user-links-collapsible-item"><a data-mw="interface" href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Opera" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o" class=""><span>Přihlášení</span></a> </li> </ul> </div> </div> </div> <div id="vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown vector-user-menu vector-button-flush-right vector-user-menu-logged-out" title="Další možnosti" > <input type="checkbox" id="vector-user-links-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-user-links-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Osobní nástroje" > <label id="vector-user-links-dropdown-label" for="vector-user-links-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-ellipsis mw-ui-icon-wikimedia-ellipsis"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Osobní nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-personal" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-personal user-links-collapsible-item" title="Uživatelské menu" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-sitesupport" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="https://donate.wikimedia.org/?wmf_source=donate&wmf_medium=sidebar&wmf_campaign=cs.wikipedia.org&uselang=cs"><span>Podpořte Wikipedii</span></a></li><li id="pt-createaccount" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Vytvo%C5%99it_%C3%BA%C4%8Det&returnto=Opera" title="Doporučujeme vytvořit si účet a přihlásit se, ovšem není to povinné"><span class="vector-icon mw-ui-icon-userAdd mw-ui-icon-wikimedia-userAdd"></span> <span>Vytvoření účtu</span></a></li><li id="pt-login" class="user-links-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99ihl%C3%A1sit&returnto=Opera" title="Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné. [o]" accesskey="o"><span class="vector-icon mw-ui-icon-logIn mw-ui-icon-wikimedia-logIn"></span> <span>Přihlášení</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-user-menu-anon-editor" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-user-menu-anon-editor" > <div class="vector-menu-heading"> Stránky pro odhlášené editory <a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:%C3%9Avod" aria-label="Více informací o editování"><span>dozvědět se více</span></a> </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="pt-anoncontribs" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky" title="Seznam editací provedených z této IP adresy [y]" accesskey="y"><span>Příspěvky</span></a></li><li id="pt-anontalk" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Moje_diskuse" title="Diskuse o editacích provedených z této IP adresy [n]" accesskey="n"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </header> </div> <div class="mw-page-container"> <div class="mw-page-container-inner"> <div class="vector-sitenotice-container"> <div id="siteNotice"></div> </div> <div class="vector-column-start"> <div class="vector-main-menu-container"> <div id="mw-navigation"> <nav id="mw-panel" class="vector-main-menu-landmark" aria-label="Projekt"> <div id="vector-main-menu-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> </div> </div> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav id="mw-panel-toc" aria-label="Obsah" data-event-name="ui.sidebar-toc" class="mw-table-of-contents-container vector-toc-landmark"> <div id="vector-toc-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-toc" class="vector-toc vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-toc-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="toc-pinned" data-pinnable-element-id="vector-toc" > <h2 class="vector-pinnable-header-label">Obsah</h2> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-toc.unpin">skrýt</button> </div> <ul class="vector-toc-contents" id="mw-panel-toc-list"> <li id="toc-mw-content-text" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1"> <a href="#" class="vector-toc-link"> <div class="vector-toc-text">(úvod)</div> </a> </li> <li id="toc-Dějiny_opery" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Dějiny_opery"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">1</span> <span>Dějiny opery</span> </div> </a> <ul id="toc-Dějiny_opery-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Významná_prvenství_v_dějinách_opery" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Významná_prvenství_v_dějinách_opery"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">2</span> <span>Významná prvenství v dějinách opery</span> </div> </a> <ul id="toc-Významná_prvenství_v_dějinách_opery-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Vymezení_vůči_jiným_uměleckým_formám" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Vymezení_vůči_jiným_uměleckým_formám"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3</span> <span>Vymezení vůči jiným uměleckým formám</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Vymezení_vůči_jiným_uměleckým_formám-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Vymezení vůči jiným uměleckým formám</span> </button> <ul id="toc-Vymezení_vůči_jiným_uměleckým_formám-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Opera_a_drama" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Opera_a_drama"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.1</span> <span>Opera a drama</span> </div> </a> <ul id="toc-Opera_a_drama-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Opera_a_taneční_divadlo" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Opera_a_taneční_divadlo"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.2</span> <span>Opera a taneční divadlo</span> </div> </a> <ul id="toc-Opera_a_taneční_divadlo-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Opera_a_oratorium" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Opera_a_oratorium"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.3</span> <span>Opera a oratorium</span> </div> </a> <ul id="toc-Opera_a_oratorium-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Opera_a_opereta/muzikál" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Opera_a_opereta/muzikál"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">3.4</span> <span>Opera a opereta/muzikál</span> </div> </a> <ul id="toc-Opera_a_opereta/muzikál-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Forma" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Forma"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4</span> <span>Forma</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Forma-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Forma</span> </button> <ul id="toc-Forma-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Číslová_opera" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Číslová_opera"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1</span> <span>Číslová opera</span> </div> </a> <ul id="toc-Číslová_opera-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Instrumentální_útvary" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Instrumentální_útvary"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1.1</span> <span>Instrumentální útvary</span> </div> </a> <ul id="toc-Instrumentální_útvary-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Zpěvní_čísla" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Zpěvní_čísla"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1.2</span> <span>Zpěvní čísla</span> </div> </a> <ul id="toc-Zpěvní_čísla-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Melodram" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-3"> <a class="vector-toc-link" href="#Melodram"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.1.3</span> <span>Melodram</span> </div> </a> <ul id="toc-Melodram-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Prokomponovaná_opera" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Prokomponovaná_opera"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">4.2</span> <span>Prokomponovaná opera</span> </div> </a> <ul id="toc-Prokomponovaná_opera-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Třídění_oper" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Třídění_oper"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">5</span> <span>Třídění oper</span> </div> </a> <ul id="toc-Třídění_oper-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Profese_operního_divadla" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Profese_operního_divadla"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6</span> <span>Profese operního divadla</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Profese_operního_divadla-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Profese operního divadla</span> </button> <ul id="toc-Profese_operního_divadla-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Libretista" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Libretista"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6.1</span> <span>Libretista</span> </div> </a> <ul id="toc-Libretista-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Výprava" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Výprava"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">6.2</span> <span>Výprava</span> </div> </a> <ul id="toc-Výprava-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> <li id="toc-Jazyk_představení_a_národní_opera" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Jazyk_představení_a_národní_opera"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">7</span> <span>Jazyk představení a národní opera</span> </div> </a> <ul id="toc-Jazyk_představení_a_národní_opera-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Financování_opery" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Financování_opery"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">8</span> <span>Financování opery</span> </div> </a> <ul id="toc-Financování_opery-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Televize,_kino_a_internet" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Televize,_kino_a_internet"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">9</span> <span>Televize, kino a internet</span> </div> </a> <ul id="toc-Televize,_kino_a_internet-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-1 vector-toc-list-item-expanded"> <a class="vector-toc-link" href="#Odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">10</span> <span>Odkazy</span> </div> </a> <button aria-controls="toc-Odkazy-sublist" class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-toc-toggle"> <span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-expand"></span> <span>Přepnout podsekci Odkazy</span> </button> <ul id="toc-Odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> <li id="toc-Poznámky" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Poznámky"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">10.1</span> <span>Poznámky</span> </div> </a> <ul id="toc-Poznámky-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Reference" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Reference"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">10.2</span> <span>Reference</span> </div> </a> <ul id="toc-Reference-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Související_články" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Související_články"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">10.3</span> <span>Související články</span> </div> </a> <ul id="toc-Související_články-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> <li id="toc-Externí_odkazy" class="vector-toc-list-item vector-toc-level-2"> <a class="vector-toc-link" href="#Externí_odkazy"> <div class="vector-toc-text"> <span class="vector-toc-numb">10.4</span> <span>Externí odkazy</span> </div> </a> <ul id="toc-Externí_odkazy-sublist" class="vector-toc-list"> </ul> </li> </ul> </li> </ul> </div> </div> </nav> </div> </div> <div class="mw-content-container"> <main id="content" class="mw-body"> <header class="mw-body-header vector-page-titlebar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown vector-page-titlebar-toc vector-button-flush-left" title="Obsah" > <input type="checkbox" id="vector-page-titlebar-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-titlebar-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-page-titlebar-toc-label" for="vector-page-titlebar-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-titlebar-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <h1 id="firstHeading" class="firstHeading mw-first-heading"><span class="mw-page-title-main">Opera</span></h1> <div id="p-lang-btn" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-lang" > <input type="checkbox" id="p-lang-btn-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn" class="vector-dropdown-checkbox mw-interlanguage-selector" aria-label="Přejděte k článku v jiném jazyce. Je dostupný v 139 jazycích" > <label id="p-lang-btn-label" for="p-lang-btn-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive mw-portlet-lang-heading-139" aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-language-progressive mw-ui-icon-wikimedia-language-progressive"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">139 jazyků</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="interlanguage-link interwiki-af mw-list-item"><a href="https://af.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – afrikánština" lang="af" hreflang="af" data-title="Opera" data-language-autonym="Afrikaans" data-language-local-name="afrikánština" class="interlanguage-link-target"><span>Afrikaans</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-als mw-list-item"><a href="https://als.wikipedia.org/wiki/Oper" title="Oper – němčina (Švýcarsko)" lang="gsw" hreflang="gsw" data-title="Oper" data-language-autonym="Alemannisch" data-language-local-name="němčina (Švýcarsko)" class="interlanguage-link-target"><span>Alemannisch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-an mw-list-item"><a href="https://an.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – aragonština" lang="an" hreflang="an" data-title="Opera" data-language-autonym="Aragonés" data-language-local-name="aragonština" class="interlanguage-link-target"><span>Aragonés</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ang mw-list-item"><a href="https://ang.wikipedia.org/wiki/Gl%C4%ABwpleg" title="Glīwpleg – staroangličtina" lang="ang" hreflang="ang" data-title="Glīwpleg" data-language-autonym="Ænglisc" data-language-local-name="staroangličtina" class="interlanguage-link-target"><span>Ænglisc</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ar mw-list-item"><a href="https://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A3%D9%88%D8%A8%D8%B1%D8%A7" title="أوبرا – arabština" lang="ar" hreflang="ar" data-title="أوبرا" data-language-autonym="العربية" data-language-local-name="arabština" class="interlanguage-link-target"><span>العربية</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-arz mw-list-item"><a href="https://arz.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%88%D8%A8%D8%B1%D8%A7" title="اوبرا – arabština (egyptská)" lang="arz" hreflang="arz" data-title="اوبرا" data-language-autonym="مصرى" data-language-local-name="arabština (egyptská)" class="interlanguage-link-target"><span>مصرى</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ast mw-list-item"><a href="https://ast.wikipedia.org/wiki/%C3%93pera" title="Ópera – asturština" lang="ast" hreflang="ast" data-title="Ópera" data-language-autonym="Asturianu" data-language-local-name="asturština" class="interlanguage-link-target"><span>Asturianu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-az mw-list-item"><a href="https://az.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – ázerbájdžánština" lang="az" hreflang="az" data-title="Opera" data-language-autonym="Azərbaycanca" data-language-local-name="ázerbájdžánština" class="interlanguage-link-target"><span>Azərbaycanca</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-azb mw-list-item"><a href="https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%88%D9%BE%D8%B1%D8%A7" title="اوپرا – South Azerbaijani" lang="azb" hreflang="azb" data-title="اوپرا" data-language-autonym="تۆرکجه" data-language-local-name="South Azerbaijani" class="interlanguage-link-target"><span>تۆرکجه</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ba mw-list-item"><a href="https://ba.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – baškirština" lang="ba" hreflang="ba" data-title="Опера" data-language-autonym="Башҡортса" data-language-local-name="baškirština" class="interlanguage-link-target"><span>Башҡортса</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bar mw-list-item"><a href="https://bar.wikipedia.org/wiki/Oper" title="Oper – bavorština" lang="bar" hreflang="bar" data-title="Oper" data-language-autonym="Boarisch" data-language-local-name="bavorština" class="interlanguage-link-target"><span>Boarisch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bat-smg mw-list-item"><a href="https://bat-smg.wikipedia.org/wiki/Uopera" title="Uopera – žemaitština" lang="sgs" hreflang="sgs" data-title="Uopera" data-language-autonym="Žemaitėška" data-language-local-name="žemaitština" class="interlanguage-link-target"><span>Žemaitėška</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bcl mw-list-item"><a href="https://bcl.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – Central Bikol" lang="bcl" hreflang="bcl" data-title="Opera" data-language-autonym="Bikol Central" data-language-local-name="Central Bikol" class="interlanguage-link-target"><span>Bikol Central</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be mw-list-item"><a href="https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – běloruština" lang="be" hreflang="be" data-title="Опера" data-language-autonym="Беларуская" data-language-local-name="běloruština" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-be-x-old mw-list-item"><a href="https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D1%8D%D1%80%D0%B0" title="Опэра – Belarusian (Taraškievica orthography)" lang="be-tarask" hreflang="be-tarask" data-title="Опэра" data-language-autonym="Беларуская (тарашкевіца)" data-language-local-name="Belarusian (Taraškievica orthography)" class="interlanguage-link-target"><span>Беларуская (тарашкевіца)</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bg mw-list-item"><a href="https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – bulharština" lang="bg" hreflang="bg" data-title="Опера" data-language-autonym="Български" data-language-local-name="bulharština" class="interlanguage-link-target"><span>Български</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bn mw-list-item"><a href="https://bn.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%97%E0%A7%80%E0%A6%A4%E0%A6%BF%E0%A6%A8%E0%A6%BE%E0%A6%9F%E0%A7%8D%E0%A6%AF" title="গীতিনাট্য – bengálština" lang="bn" hreflang="bn" data-title="গীতিনাট্য" data-language-autonym="বাংলা" data-language-local-name="bengálština" class="interlanguage-link-target"><span>বাংলা</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-br mw-list-item"><a href="https://br.wikipedia.org/wiki/C%27hoarigan" title="C'hoarigan – bretonština" lang="br" hreflang="br" data-title="C'hoarigan" data-language-autonym="Brezhoneg" data-language-local-name="bretonština" class="interlanguage-link-target"><span>Brezhoneg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bs mw-list-item"><a href="https://bs.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – bosenština" lang="bs" hreflang="bs" data-title="Opera" data-language-autonym="Bosanski" data-language-local-name="bosenština" class="interlanguage-link-target"><span>Bosanski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-bxr mw-list-item"><a href="https://bxr.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D1%83%D1%83%D1%80%D0%B8" title="Дуури – Russia Buriat" lang="bxr" hreflang="bxr" data-title="Дуури" data-language-autonym="Буряад" data-language-local-name="Russia Buriat" class="interlanguage-link-target"><span>Буряад</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ca mw-list-item"><a href="https://ca.wikipedia.org/wiki/%C3%92pera" title="Òpera – katalánština" lang="ca" hreflang="ca" data-title="Òpera" data-language-autonym="Català" data-language-local-name="katalánština" class="interlanguage-link-target"><span>Català</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ckb mw-list-item"><a href="https://ckb.wikipedia.org/wiki/%D8%A6%DB%86%D9%BE%DB%8E%D8%B1%D8%A7" title="ئۆپێرا – kurdština (sorání)" lang="ckb" hreflang="ckb" data-title="ئۆپێرا" data-language-autonym="کوردی" data-language-local-name="kurdština (sorání)" class="interlanguage-link-target"><span>کوردی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cv mw-list-item"><a href="https://cv.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – čuvaština" lang="cv" hreflang="cv" data-title="Опера" data-language-autonym="Чӑвашла" data-language-local-name="čuvaština" class="interlanguage-link-target"><span>Чӑвашла</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-cy mw-list-item"><a href="https://cy.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – velština" lang="cy" hreflang="cy" data-title="Opera" data-language-autonym="Cymraeg" data-language-local-name="velština" class="interlanguage-link-target"><span>Cymraeg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-da badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://da.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – dánština" lang="da" hreflang="da" data-title="Opera" data-language-autonym="Dansk" data-language-local-name="dánština" class="interlanguage-link-target"><span>Dansk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-de mw-list-item"><a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Oper" title="Oper – němčina" lang="de" hreflang="de" data-title="Oper" data-language-autonym="Deutsch" data-language-local-name="němčina" class="interlanguage-link-target"><span>Deutsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-diq mw-list-item"><a href="https://diq.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – Dimli" lang="diq" hreflang="diq" data-title="Opera" data-language-autonym="Zazaki" data-language-local-name="Dimli" class="interlanguage-link-target"><span>Zazaki</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-el mw-list-item"><a href="https://el.wikipedia.org/wiki/%CE%8C%CF%80%CE%B5%CF%81%CE%B1" title="Όπερα – řečtina" lang="el" hreflang="el" data-title="Όπερα" data-language-autonym="Ελληνικά" data-language-local-name="řečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Ελληνικά</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-en mw-list-item"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – angličtina" lang="en" hreflang="en" data-title="Opera" data-language-autonym="English" data-language-local-name="angličtina" class="interlanguage-link-target"><span>English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eo mw-list-item"><a href="https://eo.wikipedia.org/wiki/Opero" title="Opero – esperanto" lang="eo" hreflang="eo" data-title="Opero" data-language-autonym="Esperanto" data-language-local-name="esperanto" class="interlanguage-link-target"><span>Esperanto</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-es mw-list-item"><a href="https://es.wikipedia.org/wiki/%C3%93pera" title="Ópera – španělština" lang="es" hreflang="es" data-title="Ópera" data-language-autonym="Español" data-language-local-name="španělština" class="interlanguage-link-target"><span>Español</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-et mw-list-item"><a href="https://et.wikipedia.org/wiki/Ooper" title="Ooper – estonština" lang="et" hreflang="et" data-title="Ooper" data-language-autonym="Eesti" data-language-local-name="estonština" class="interlanguage-link-target"><span>Eesti</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-eu mw-list-item"><a href="https://eu.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – baskičtina" lang="eu" hreflang="eu" data-title="Opera" data-language-autonym="Euskara" data-language-local-name="baskičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Euskara</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fa mw-list-item"><a href="https://fa.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%BE%D8%B1%D8%A7" title="اپرا – perština" lang="fa" hreflang="fa" data-title="اپرا" data-language-autonym="فارسی" data-language-local-name="perština" class="interlanguage-link-target"><span>فارسی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fi mw-list-item"><a href="https://fi.wikipedia.org/wiki/Ooppera" title="Ooppera – finština" lang="fi" hreflang="fi" data-title="Ooppera" data-language-autonym="Suomi" data-language-local-name="finština" class="interlanguage-link-target"><span>Suomi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fr mw-list-item"><a href="https://fr.wikipedia.org/wiki/Op%C3%A9ra" title="Opéra – francouzština" lang="fr" hreflang="fr" data-title="Opéra" data-language-autonym="Français" data-language-local-name="francouzština" class="interlanguage-link-target"><span>Français</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-fy mw-list-item"><a href="https://fy.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – fríština (západní)" lang="fy" hreflang="fy" data-title="Opera" data-language-autonym="Frysk" data-language-local-name="fríština (západní)" class="interlanguage-link-target"><span>Frysk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ga mw-list-item"><a href="https://ga.wikipedia.org/wiki/Ceoldr%C3%A1ma" title="Ceoldráma – irština" lang="ga" hreflang="ga" data-title="Ceoldráma" data-language-autonym="Gaeilge" data-language-local-name="irština" class="interlanguage-link-target"><span>Gaeilge</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gan mw-list-item"><a href="https://gan.wikipedia.org/wiki/%E6%AD%8C%E5%8A%87" title="歌劇 – čínština (dialekty Gan)" lang="gan" hreflang="gan" data-title="歌劇" data-language-autonym="贛語" data-language-local-name="čínština (dialekty Gan)" class="interlanguage-link-target"><span>贛語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gcr mw-list-item"><a href="https://gcr.wikipedia.org/wiki/Op%C3%A9ra_(lamizik)" title="Opéra (lamizik) – Guianan Creole" lang="gcr" hreflang="gcr" data-title="Opéra (lamizik)" data-language-autonym="Kriyòl gwiyannen" data-language-local-name="Guianan Creole" class="interlanguage-link-target"><span>Kriyòl gwiyannen</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gd mw-list-item"><a href="https://gd.wikipedia.org/wiki/Opra" title="Opra – skotská gaelština" lang="gd" hreflang="gd" data-title="Opra" data-language-autonym="Gàidhlig" data-language-local-name="skotská gaelština" class="interlanguage-link-target"><span>Gàidhlig</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gl mw-list-item"><a href="https://gl.wikipedia.org/wiki/%C3%93pera" title="Ópera – galicijština" lang="gl" hreflang="gl" data-title="Ópera" data-language-autonym="Galego" data-language-local-name="galicijština" class="interlanguage-link-target"><span>Galego</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gn mw-list-item"><a href="https://gn.wikipedia.org/wiki/%C3%93pera" title="Ópera – guaranština" lang="gn" hreflang="gn" data-title="Ópera" data-language-autonym="Avañe'ẽ" data-language-local-name="guaranština" class="interlanguage-link-target"><span>Avañe'ẽ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-gv mw-list-item"><a href="https://gv.wikipedia.org/wiki/Kiaulldramey" title="Kiaulldramey – manština" lang="gv" hreflang="gv" data-title="Kiaulldramey" data-language-autonym="Gaelg" data-language-local-name="manština" class="interlanguage-link-target"><span>Gaelg</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ha mw-list-item"><a href="https://ha.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – hauština" lang="ha" hreflang="ha" data-title="Opera" data-language-autonym="Hausa" data-language-local-name="hauština" class="interlanguage-link-target"><span>Hausa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-he mw-list-item"><a href="https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%90%D7%95%D7%A4%D7%A8%D7%94" title="אופרה – hebrejština" lang="he" hreflang="he" data-title="אופרה" data-language-autonym="עברית" data-language-local-name="hebrejština" class="interlanguage-link-target"><span>עברית</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hi mw-list-item"><a href="https://hi.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%93%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE_(%E0%A4%97%E0%A5%80%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%9F%E0%A4%95)" title="ओपेरा (गीतिनाटक) – hindština" lang="hi" hreflang="hi" data-title="ओपेरा (गीतिनाटक)" data-language-autonym="हिन्दी" data-language-local-name="hindština" class="interlanguage-link-target"><span>हिन्दी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hif mw-list-item"><a href="https://hif.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – hindština (Fidži)" lang="hif" hreflang="hif" data-title="Opera" data-language-autonym="Fiji Hindi" data-language-local-name="hindština (Fidži)" class="interlanguage-link-target"><span>Fiji Hindi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hr mw-list-item"><a href="https://hr.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – chorvatština" lang="hr" hreflang="hr" data-title="Opera" data-language-autonym="Hrvatski" data-language-local-name="chorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Hrvatski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hu mw-list-item"><a href="https://hu.wikipedia.org/wiki/Opera_(sz%C3%ADnm%C5%B1)" title="Opera (színmű) – maďarština" lang="hu" hreflang="hu" data-title="Opera (színmű)" data-language-autonym="Magyar" data-language-local-name="maďarština" class="interlanguage-link-target"><span>Magyar</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-hy mw-list-item"><a href="https://hy.wikipedia.org/wiki/%D5%95%D5%BA%D5%A5%D6%80%D5%A1" title="Օպերա – arménština" lang="hy" hreflang="hy" data-title="Օպերա" data-language-autonym="Հայերեն" data-language-local-name="arménština" class="interlanguage-link-target"><span>Հայերեն</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ia mw-list-item"><a href="https://ia.wikipedia.org/wiki/Opera_(musica)" title="Opera (musica) – interlingua" lang="ia" hreflang="ia" data-title="Opera (musica)" data-language-autonym="Interlingua" data-language-local-name="interlingua" class="interlanguage-link-target"><span>Interlingua</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-id mw-list-item"><a href="https://id.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – indonéština" lang="id" hreflang="id" data-title="Opera" data-language-autonym="Bahasa Indonesia" data-language-local-name="indonéština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Indonesia</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ilo mw-list-item"><a href="https://ilo.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – ilokánština" lang="ilo" hreflang="ilo" data-title="Opera" data-language-autonym="Ilokano" data-language-local-name="ilokánština" class="interlanguage-link-target"><span>Ilokano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-io mw-list-item"><a href="https://io.wikipedia.org/wiki/Opero" title="Opero – ido" lang="io" hreflang="io" data-title="Opero" data-language-autonym="Ido" data-language-local-name="ido" class="interlanguage-link-target"><span>Ido</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-is mw-list-item"><a href="https://is.wikipedia.org/wiki/%C3%93pera" title="Ópera – islandština" lang="is" hreflang="is" data-title="Ópera" data-language-autonym="Íslenska" data-language-local-name="islandština" class="interlanguage-link-target"><span>Íslenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-it mw-list-item"><a href="https://it.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – italština" lang="it" hreflang="it" data-title="Opera" data-language-autonym="Italiano" data-language-local-name="italština" class="interlanguage-link-target"><span>Italiano</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ja mw-list-item"><a href="https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%AA%E3%83%9A%E3%83%A9" title="オペラ – japonština" lang="ja" hreflang="ja" data-title="オペラ" data-language-autonym="日本語" data-language-local-name="japonština" class="interlanguage-link-target"><span>日本語</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jam mw-list-item"><a href="https://jam.wikipedia.org/wiki/Apra" title="Apra – jamajská kreolština" lang="jam" hreflang="jam" data-title="Apra" data-language-autonym="Patois" data-language-local-name="jamajská kreolština" class="interlanguage-link-target"><span>Patois</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-jv mw-list-item"><a href="https://jv.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – javánština" lang="jv" hreflang="jv" data-title="Opera" data-language-autonym="Jawa" data-language-local-name="javánština" class="interlanguage-link-target"><span>Jawa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ka mw-list-item"><a href="https://ka.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9D%E1%83%9E%E1%83%94%E1%83%A0%E1%83%90" title="ოპერა – gruzínština" lang="ka" hreflang="ka" data-title="ოპერა" data-language-autonym="ქართული" data-language-local-name="gruzínština" class="interlanguage-link-target"><span>ქართული</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kbp mw-list-item"><a href="https://kbp.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – Kabiye" lang="kbp" hreflang="kbp" data-title="Opera" data-language-autonym="Kabɩyɛ" data-language-local-name="Kabiye" class="interlanguage-link-target"><span>Kabɩyɛ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kk mw-list-item"><a href="https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0_(%D0%BC%D1%83%D0%B7%D1%8B%D0%BA%D0%B0)" title="Опера (музыка) – kazaština" lang="kk" hreflang="kk" data-title="Опера (музыка)" data-language-autonym="Қазақша" data-language-local-name="kazaština" class="interlanguage-link-target"><span>Қазақша</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kn mw-list-item"><a href="https://kn.wikipedia.org/wiki/%E0%B2%92%E0%B2%AA%E0%B3%87%E0%B2%B0" title="ಒಪೇರ – kannadština" lang="kn" hreflang="kn" data-title="ಒಪೇರ" data-language-autonym="ಕನ್ನಡ" data-language-local-name="kannadština" class="interlanguage-link-target"><span>ಕನ್ನಡ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ko mw-list-item"><a href="https://ko.wikipedia.org/wiki/%EC%98%A4%ED%8E%98%EB%9D%BC" title="오페라 – korejština" lang="ko" hreflang="ko" data-title="오페라" data-language-autonym="한국어" data-language-local-name="korejština" class="interlanguage-link-target"><span>한국어</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ku mw-list-item"><a href="https://ku.wikipedia.org/wiki/Opera_(muz%C3%AEk)" title="Opera (muzîk) – kurdština" lang="ku" hreflang="ku" data-title="Opera (muzîk)" data-language-autonym="Kurdî" data-language-local-name="kurdština" class="interlanguage-link-target"><span>Kurdî</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-kw mw-list-item"><a href="https://kw.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – kornština" lang="kw" hreflang="kw" data-title="Opera" data-language-autonym="Kernowek" data-language-local-name="kornština" class="interlanguage-link-target"><span>Kernowek</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ky mw-list-item"><a href="https://ky.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – kyrgyzština" lang="ky" hreflang="ky" data-title="Опера" data-language-autonym="Кыргызча" data-language-local-name="kyrgyzština" class="interlanguage-link-target"><span>Кыргызча</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-la badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://la.wikipedia.org/wiki/Melodrama_(musica)" title="Melodrama (musica) – latina" lang="la" hreflang="la" data-title="Melodrama (musica)" data-language-autonym="Latina" data-language-local-name="latina" class="interlanguage-link-target"><span>Latina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lb mw-list-item"><a href="https://lb.wikipedia.org/wiki/Oper" title="Oper – lucemburština" lang="lb" hreflang="lb" data-title="Oper" data-language-autonym="Lëtzebuergesch" data-language-local-name="lucemburština" class="interlanguage-link-target"><span>Lëtzebuergesch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-li mw-list-item"><a href="https://li.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – limburština" lang="li" hreflang="li" data-title="Opera" data-language-autonym="Limburgs" data-language-local-name="limburština" class="interlanguage-link-target"><span>Limburgs</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lt mw-list-item"><a href="https://lt.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – litevština" lang="lt" hreflang="lt" data-title="Opera" data-language-autonym="Lietuvių" data-language-local-name="litevština" class="interlanguage-link-target"><span>Lietuvių</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-lv mw-list-item"><a href="https://lv.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – lotyština" lang="lv" hreflang="lv" data-title="Opera" data-language-autonym="Latviešu" data-language-local-name="lotyština" class="interlanguage-link-target"><span>Latviešu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mhr mw-list-item"><a href="https://mhr.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – Eastern Mari" lang="mhr" hreflang="mhr" data-title="Опера" data-language-autonym="Олык марий" data-language-local-name="Eastern Mari" class="interlanguage-link-target"><span>Олык марий</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mk mw-list-item"><a href="https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – makedonština" lang="mk" hreflang="mk" data-title="Опера" data-language-autonym="Македонски" data-language-local-name="makedonština" class="interlanguage-link-target"><span>Македонски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ml mw-list-item"><a href="https://ml.wikipedia.org/wiki/%E0%B4%93%E0%B4%AA%E0%B5%8D%E0%B4%AA%E0%B4%B1" title="ഓപ്പറ – malajálamština" lang="ml" hreflang="ml" data-title="ഓപ്പറ" data-language-autonym="മലയാളം" data-language-local-name="malajálamština" class="interlanguage-link-target"><span>മലയാളം</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mn mw-list-item"><a href="https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D1%83%D1%83%D1%80%D1%8C" title="Дуурь – mongolština" lang="mn" hreflang="mn" data-title="Дуурь" data-language-autonym="Монгол" data-language-local-name="mongolština" class="interlanguage-link-target"><span>Монгол</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-mr mw-list-item"><a href="https://mr.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%91%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="ऑपेरा – maráthština" lang="mr" hreflang="mr" data-title="ऑपेरा" data-language-autonym="मराठी" data-language-local-name="maráthština" class="interlanguage-link-target"><span>मराठी</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ms badge-Q17437796 badge-featuredarticle mw-list-item" title="nejlepší článek"><a href="https://ms.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – malajština" lang="ms" hreflang="ms" data-title="Opera" data-language-autonym="Bahasa Melayu" data-language-local-name="malajština" class="interlanguage-link-target"><span>Bahasa Melayu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-my mw-list-item"><a href="https://my.wikipedia.org/wiki/%E1%80%A1%E1%80%B1%E1%80%AC%E1%80%BA%E1%80%95%E1%80%9B%E1%80%AC%E1%80%87%E1%80%AC%E1%80%90%E1%80%BA%E1%80%95%E1%80%BD%E1%80%B2" title="အော်ပရာဇာတ်ပွဲ – barmština" lang="my" hreflang="my" data-title="အော်ပရာဇာတ်ပွဲ" data-language-autonym="မြန်မာဘာသာ" data-language-local-name="barmština" class="interlanguage-link-target"><span>မြန်မာဘာသာ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nah mw-list-item"><a href="https://nah.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – Nahuatl" lang="nah" hreflang="nah" data-title="Opera" data-language-autonym="Nāhuatl" data-language-local-name="Nahuatl" class="interlanguage-link-target"><span>Nāhuatl</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nds mw-list-item"><a href="https://nds.wikipedia.org/wiki/Oper" title="Oper – dolnoněmčina" lang="nds" hreflang="nds" data-title="Oper" data-language-autonym="Plattdüütsch" data-language-local-name="dolnoněmčina" class="interlanguage-link-target"><span>Plattdüütsch</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-new mw-list-item"><a href="https://new.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%93%E0%A4%AA%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE" title="ओपेरा – névárština" lang="new" hreflang="new" data-title="ओपेरा" data-language-autonym="नेपाल भाषा" data-language-local-name="névárština" class="interlanguage-link-target"><span>नेपाल भाषा</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nl mw-list-item"><a href="https://nl.wikipedia.org/wiki/Opera_(muziek)" title="Opera (muziek) – nizozemština" lang="nl" hreflang="nl" data-title="Opera (muziek)" data-language-autonym="Nederlands" data-language-local-name="nizozemština" class="interlanguage-link-target"><span>Nederlands</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-nn mw-list-item"><a href="https://nn.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – norština (nynorsk)" lang="nn" hreflang="nn" data-title="Opera" data-language-autonym="Norsk nynorsk" data-language-local-name="norština (nynorsk)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk nynorsk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-no mw-list-item"><a href="https://no.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – norština (bokmål)" lang="nb" hreflang="nb" data-title="Opera" data-language-autonym="Norsk bokmål" data-language-local-name="norština (bokmål)" class="interlanguage-link-target"><span>Norsk bokmål</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-oc mw-list-item"><a href="https://oc.wikipedia.org/wiki/Op%C3%A8ra" title="Opèra – okcitánština" lang="oc" hreflang="oc" data-title="Opèra" data-language-autonym="Occitan" data-language-local-name="okcitánština" class="interlanguage-link-target"><span>Occitan</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-olo mw-list-item"><a href="https://olo.wikipedia.org/wiki/Ouperu" title="Ouperu – Livvi-Karelian" lang="olo" hreflang="olo" data-title="Ouperu" data-language-autonym="Livvinkarjala" data-language-local-name="Livvi-Karelian" class="interlanguage-link-target"><span>Livvinkarjala</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-os mw-list-item"><a href="https://os.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%C3%A6" title="Оперæ – osetština" lang="os" hreflang="os" data-title="Оперæ" data-language-autonym="Ирон" data-language-local-name="osetština" class="interlanguage-link-target"><span>Ирон</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pa mw-list-item"><a href="https://pa.wikipedia.org/wiki/%E0%A8%93%E0%A8%AA%E0%A9%87%E0%A8%B0%E0%A8%BE" title="ਓਪੇਰਾ – paňdžábština" lang="pa" hreflang="pa" data-title="ਓਪੇਰਾ" data-language-autonym="ਪੰਜਾਬੀ" data-language-local-name="paňdžábština" class="interlanguage-link-target"><span>ਪੰਜਾਬੀ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pap mw-list-item"><a href="https://pap.wikipedia.org/wiki/%C3%93pera" title="Ópera – papiamento" lang="pap" hreflang="pap" data-title="Ópera" data-language-autonym="Papiamentu" data-language-local-name="papiamento" class="interlanguage-link-target"><span>Papiamentu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pcd mw-list-item"><a href="https://pcd.wikipedia.org/wiki/Op%C3%A9ra" title="Opéra – picardština" lang="pcd" hreflang="pcd" data-title="Opéra" data-language-autonym="Picard" data-language-local-name="picardština" class="interlanguage-link-target"><span>Picard</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pl mw-list-item"><a href="https://pl.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – polština" lang="pl" hreflang="pl" data-title="Opera" data-language-autonym="Polski" data-language-local-name="polština" class="interlanguage-link-target"><span>Polski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pms mw-list-item"><a href="https://pms.wikipedia.org/wiki/%C3%92pera" title="Òpera – piemonština" lang="pms" hreflang="pms" data-title="Òpera" data-language-autonym="Piemontèis" data-language-local-name="piemonština" class="interlanguage-link-target"><span>Piemontèis</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pnb mw-list-item"><a href="https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%88%D9%BE%DB%8C%D8%B1%D8%A7" title="اوپیرا – Western Punjabi" lang="pnb" hreflang="pnb" data-title="اوپیرا" data-language-autonym="پنجابی" data-language-local-name="Western Punjabi" class="interlanguage-link-target"><span>پنجابی</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ps mw-list-item"><a href="https://ps.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%88%D9%BE%D8%B1%D8%A7" title="اوپرا – paštština" lang="ps" hreflang="ps" data-title="اوپرا" data-language-autonym="پښتو" data-language-local-name="paštština" class="interlanguage-link-target"><span>پښتو</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-pt mw-list-item"><a href="https://pt.wikipedia.org/wiki/%C3%93pera" title="Ópera – portugalština" lang="pt" hreflang="pt" data-title="Ópera" data-language-autonym="Português" data-language-local-name="portugalština" class="interlanguage-link-target"><span>Português</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-qu mw-list-item"><a href="https://qu.wikipedia.org/wiki/Taki_aranway" title="Taki aranway – kečuánština" lang="qu" hreflang="qu" data-title="Taki aranway" data-language-autonym="Runa Simi" data-language-local-name="kečuánština" class="interlanguage-link-target"><span>Runa Simi</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ro mw-list-item"><a href="https://ro.wikipedia.org/wiki/Oper%C4%83" title="Operă – rumunština" lang="ro" hreflang="ro" data-title="Operă" data-language-autonym="Română" data-language-local-name="rumunština" class="interlanguage-link-target"><span>Română</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ru mw-list-item"><a href="https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – ruština" lang="ru" hreflang="ru" data-title="Опера" data-language-autonym="Русский" data-language-local-name="ruština" class="interlanguage-link-target"><span>Русский</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-rue mw-list-item"><a href="https://rue.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – rusínština" lang="rue" hreflang="rue" data-title="Опера" data-language-autonym="Русиньскый" data-language-local-name="rusínština" class="interlanguage-link-target"><span>Русиньскый</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-scn mw-list-item"><a href="https://scn.wikipedia.org/wiki/Cantanti_l%C3%ACrici" title="Cantanti lìrici – sicilština" lang="scn" hreflang="scn" data-title="Cantanti lìrici" data-language-autonym="Sicilianu" data-language-local-name="sicilština" class="interlanguage-link-target"><span>Sicilianu</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sco mw-list-item"><a href="https://sco.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – skotština" lang="sco" hreflang="sco" data-title="Opera" data-language-autonym="Scots" data-language-local-name="skotština" class="interlanguage-link-target"><span>Scots</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sd mw-list-item"><a href="https://sd.wikipedia.org/wiki/%D8%B3%D9%86%DA%AF%D9%8A%D8%AA_%D9%86%D8%A7%D9%BD%DA%AA_(%D8%A7%D9%88%D9%BE%D9%8A%D8%B1%D8%A7)" title="سنگيت ناٽڪ (اوپيرا) – sindhština" lang="sd" hreflang="sd" data-title="سنگيت ناٽڪ (اوپيرا)" data-language-autonym="سنڌي" data-language-local-name="sindhština" class="interlanguage-link-target"><span>سنڌي</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sh mw-list-item"><a href="https://sh.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – srbochorvatština" lang="sh" hreflang="sh" data-title="Opera" data-language-autonym="Srpskohrvatski / српскохрватски" data-language-local-name="srbochorvatština" class="interlanguage-link-target"><span>Srpskohrvatski / српскохрватски</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-si mw-list-item"><a href="https://si.wikipedia.org/wiki/%E0%B6%94%E0%B6%B4%E0%B7%99%E0%B6%BB%E0%B7%8F" title="ඔපෙරා – sinhálština" lang="si" hreflang="si" data-title="ඔපෙරා" data-language-autonym="සිංහල" data-language-local-name="sinhálština" class="interlanguage-link-target"><span>සිංහල</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-simple mw-list-item"><a href="https://simple.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – Simple English" lang="en-simple" hreflang="en-simple" data-title="Opera" data-language-autonym="Simple English" data-language-local-name="Simple English" class="interlanguage-link-target"><span>Simple English</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sk mw-list-item"><a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – slovenština" lang="sk" hreflang="sk" data-title="Opera" data-language-autonym="Slovenčina" data-language-local-name="slovenština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenčina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sl mw-list-item"><a href="https://sl.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – slovinština" lang="sl" hreflang="sl" data-title="Opera" data-language-autonym="Slovenščina" data-language-local-name="slovinština" class="interlanguage-link-target"><span>Slovenščina</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sm mw-list-item"><a href="https://sm.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – samojština" lang="sm" hreflang="sm" data-title="Opera" data-language-autonym="Gagana Samoa" data-language-local-name="samojština" class="interlanguage-link-target"><span>Gagana Samoa</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sq mw-list-item"><a href="https://sq.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – albánština" lang="sq" hreflang="sq" data-title="Opera" data-language-autonym="Shqip" data-language-local-name="albánština" class="interlanguage-link-target"><span>Shqip</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sr mw-list-item"><a href="https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – srbština" lang="sr" hreflang="sr" data-title="Опера" data-language-autonym="Српски / srpski" data-language-local-name="srbština" class="interlanguage-link-target"><span>Српски / srpski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-stq mw-list-item"><a href="https://stq.wikipedia.org/wiki/Oper" title="Oper – fríština (saterlandská)" lang="stq" hreflang="stq" data-title="Oper" data-language-autonym="Seeltersk" data-language-local-name="fríština (saterlandská)" class="interlanguage-link-target"><span>Seeltersk</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-su mw-list-item"><a href="https://su.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – sundština" lang="su" hreflang="su" data-title="Opera" data-language-autonym="Sunda" data-language-local-name="sundština" class="interlanguage-link-target"><span>Sunda</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sv badge-Q17559452 badge-recommendedarticle mw-list-item" title="doporučený článek"><a href="https://sv.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – švédština" lang="sv" hreflang="sv" data-title="Opera" data-language-autonym="Svenska" data-language-local-name="švédština" class="interlanguage-link-target"><span>Svenska</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-sw mw-list-item"><a href="https://sw.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – svahilština" lang="sw" hreflang="sw" data-title="Opera" data-language-autonym="Kiswahili" data-language-local-name="svahilština" class="interlanguage-link-target"><span>Kiswahili</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-szl mw-list-item"><a href="https://szl.wikipedia.org/wiki/Uopera" title="Uopera – slezština" lang="szl" hreflang="szl" data-title="Uopera" data-language-autonym="Ślůnski" data-language-local-name="slezština" class="interlanguage-link-target"><span>Ślůnski</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ta mw-list-item"><a href="https://ta.wikipedia.org/wiki/%E0%AE%86%E0%AE%AA%E0%AF%8D%E0%AE%AA%E0%AF%86%E0%AE%B0%E0%AE%BE" title="ஆப்பெரா – tamilština" lang="ta" hreflang="ta" data-title="ஆப்பெரா" data-language-autonym="தமிழ்" data-language-local-name="tamilština" class="interlanguage-link-target"><span>தமிழ்</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-te mw-list-item"><a href="https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%92%E0%B0%AA%E0%B1%86%E0%B0%B0%E0%B0%BE" title="ఒపెరా – telugština" lang="te" hreflang="te" data-title="ఒపెరా" data-language-autonym="తెలుగు" data-language-local-name="telugština" class="interlanguage-link-target"><span>తెలుగు</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tg mw-list-item"><a href="https://tg.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – tádžičtina" lang="tg" hreflang="tg" data-title="Опера" data-language-autonym="Тоҷикӣ" data-language-local-name="tádžičtina" class="interlanguage-link-target"><span>Тоҷикӣ</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-th mw-list-item"><a href="https://th.wikipedia.org/wiki/%E0%B8%AD%E0%B8%B8%E0%B8%9B%E0%B8%A3%E0%B8%B2%E0%B8%81%E0%B8%A3" title="อุปรากร – thajština" lang="th" hreflang="th" data-title="อุปรากร" data-language-autonym="ไทย" data-language-local-name="thajština" class="interlanguage-link-target"><span>ไทย</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tl mw-list-item"><a href="https://tl.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – tagalog" lang="tl" hreflang="tl" data-title="Opera" data-language-autonym="Tagalog" data-language-local-name="tagalog" class="interlanguage-link-target"><span>Tagalog</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tr mw-list-item"><a href="https://tr.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – turečtina" lang="tr" hreflang="tr" data-title="Opera" data-language-autonym="Türkçe" data-language-local-name="turečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Türkçe</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ts mw-list-item"><a href="https://ts.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – tsonga" lang="ts" hreflang="ts" data-title="Opera" data-language-autonym="Xitsonga" data-language-local-name="tsonga" class="interlanguage-link-target"><span>Xitsonga</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-tt mw-list-item"><a href="https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – tatarština" lang="tt" hreflang="tt" data-title="Опера" data-language-autonym="Татарча / tatarça" data-language-local-name="tatarština" class="interlanguage-link-target"><span>Татарча / tatarça</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uk mw-list-item"><a href="https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0" title="Опера – ukrajinština" lang="uk" hreflang="uk" data-title="Опера" data-language-autonym="Українська" data-language-local-name="ukrajinština" class="interlanguage-link-target"><span>Українська</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-ur mw-list-item"><a href="https://ur.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%88%D9%BE%D8%B1%D8%A7" title="اوپرا – urdština" lang="ur" hreflang="ur" data-title="اوپرا" data-language-autonym="اردو" data-language-local-name="urdština" class="interlanguage-link-target"><span>اردو</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-uz mw-list-item"><a href="https://uz.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – uzbečtina" lang="uz" hreflang="uz" data-title="Opera" data-language-autonym="Oʻzbekcha / ўзбекча" data-language-local-name="uzbečtina" class="interlanguage-link-target"><span>Oʻzbekcha / ўзбекча</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vep mw-list-item"><a href="https://vep.wikipedia.org/wiki/Oper" title="Oper – vepština" lang="vep" hreflang="vep" data-title="Oper" data-language-autonym="Vepsän kel’" data-language-local-name="vepština" class="interlanguage-link-target"><span>Vepsän kel’</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vi mw-list-item"><a href="https://vi.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – vietnamština" lang="vi" hreflang="vi" data-title="Opera" data-language-autonym="Tiếng Việt" data-language-local-name="vietnamština" class="interlanguage-link-target"><span>Tiếng Việt</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-vo mw-list-item"><a href="https://vo.wikipedia.org/wiki/Lop" title="Lop – volapük" lang="vo" hreflang="vo" data-title="Lop" data-language-autonym="Volapük" data-language-local-name="volapük" class="interlanguage-link-target"><span>Volapük</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wa mw-list-item"><a href="https://wa.wikipedia.org/wiki/Oper%C3%A5" title="Operå – valonština" lang="wa" hreflang="wa" data-title="Operå" data-language-autonym="Walon" data-language-local-name="valonština" class="interlanguage-link-target"><span>Walon</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-war mw-list-item"><a href="https://war.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – warajština" lang="war" hreflang="war" data-title="Opera" data-language-autonym="Winaray" data-language-local-name="warajština" class="interlanguage-link-target"><span>Winaray</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-wuu mw-list-item"><a href="https://wuu.wikipedia.org/wiki/%E6%AD%8C%E5%89%A7" title="歌剧 – čínština (dialekty Wu)" lang="wuu" hreflang="wuu" data-title="歌剧" data-language-autonym="吴语" data-language-local-name="čínština (dialekty Wu)" class="interlanguage-link-target"><span>吴语</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-xmf mw-list-item"><a href="https://xmf.wikipedia.org/wiki/%E1%83%9D%E1%83%9E%E1%83%94%E1%83%A0%E1%83%90" title="ოპერა – mingrelština" lang="xmf" hreflang="xmf" data-title="ოპერა" data-language-autonym="მარგალური" data-language-local-name="mingrelština" class="interlanguage-link-target"><span>მარგალური</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-yi mw-list-item"><a href="https://yi.wikipedia.org/wiki/%D7%90%D7%A4%D7%A2%D7%A8%D7%A2" title="אפערע – jidiš" lang="yi" hreflang="yi" data-title="אפערע" data-language-autonym="ייִדיש" data-language-local-name="jidiš" class="interlanguage-link-target"><span>ייִדיש</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh mw-list-item"><a href="https://zh.wikipedia.org/wiki/%E6%AD%8C%E5%89%A7" title="歌剧 – čínština" lang="zh" hreflang="zh" data-title="歌剧" data-language-autonym="中文" data-language-local-name="čínština" class="interlanguage-link-target"><span>中文</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-min-nan mw-list-item"><a href="https://zh-min-nan.wikipedia.org/wiki/Opera" title="Opera – čínština (dialekty Minnan)" lang="nan" hreflang="nan" data-title="Opera" data-language-autonym="閩南語 / Bân-lâm-gú" data-language-local-name="čínština (dialekty Minnan)" class="interlanguage-link-target"><span>閩南語 / Bân-lâm-gú</span></a></li><li class="interlanguage-link interwiki-zh-yue mw-list-item"><a href="https://zh-yue.wikipedia.org/wiki/%E6%AD%8C%E5%8A%87" title="歌劇 – kantonština" lang="yue" hreflang="yue" data-title="歌劇" data-language-autonym="粵語" data-language-local-name="kantonština" class="interlanguage-link-target"><span>粵語</span></a></li> </ul> <div class="after-portlet after-portlet-lang"><span class="wb-langlinks-edit wb-langlinks-link"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q1344#sitelinks-wikipedia" title="Editovat mezijazykové odkazy" class="wbc-editpage">Upravit odkazy</a></span></div> </div> </div> </div> </header> <div class="vector-page-toolbar"> <div class="vector-page-toolbar-container"> <div id="left-navigation"> <nav aria-label="Jmenné prostory"> <div id="p-associated-pages" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-associated-pages" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-nstab-main" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Opera" title="Zobrazit obsahovou stránku [c]" accesskey="c"><span>Článek</span></a></li><li id="ca-talk" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Diskuse:Opera" rel="discussion" title="Diskuse ke stránce [t]" accesskey="t"><span>Diskuse</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown emptyPortlet" > <input type="checkbox" id="vector-variants-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-variants-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Změnit variantu jazyka" > <label id="vector-variants-dropdown-label" for="vector-variants-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">čeština</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="p-variants" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-variants emptyPortlet" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> </ul> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> <div id="right-navigation" class="vector-collapsible"> <nav aria-label="Zobrazení"> <div id="p-views" class="vector-menu vector-menu-tabs mw-portlet mw-portlet-views" > <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-view" class="selected vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/wiki/Opera"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-ve-edit" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-edit" class="collapsible vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-history" class="vector-tab-noicon mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera&action=history" title="Starší verze této stránky. [h]" accesskey="h"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> </nav> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown vector-page-tools-dropdown" > <input type="checkbox" id="vector-page-tools-dropdown-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-page-tools-dropdown" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Nástroje" > <label id="vector-page-tools-dropdown-label" for="vector-page-tools-dropdown-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet" aria-hidden="true" ><span class="vector-dropdown-label-text">Nástroje</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-page-tools-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> <div id="vector-page-tools" class="vector-page-tools vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-page-tools-pinnable-header vector-pinnable-header-unpinned" data-feature-name="page-tools-pinned" data-pinnable-element-id="vector-page-tools" data-pinned-container-id="vector-page-tools-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-page-tools-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Nástroje</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-page-tools.unpin">skrýt</button> </div> <div id="p-cactions" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-cactions emptyPortlet vector-has-collapsible-items" title="Další možnosti" > <div class="vector-menu-heading"> Akce </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="ca-more-view" class="selected vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/wiki/Opera"><span>Číst</span></a></li><li id="ca-more-ve-edit" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit" title="Editovat tuto stránku [v]" accesskey="v"><span>Editovat</span></a></li><li id="ca-more-edit" class="collapsible vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit" title="Editovat zdrojový kód této stránky [e]" accesskey="e"><span>Editovat zdroj</span></a></li><li id="ca-more-history" class="vector-more-collapsible-item mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera&action=history"><span>Zobrazit historii</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-tb" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-tb" > <div class="vector-menu-heading"> Obecné </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="t-whatlinkshere" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Co_odkazuje_na/Opera" title="Seznam všech wikistránek, které sem odkazují [j]" accesskey="j"><span>Odkazuje sem</span></a></li><li id="t-recentchangeslinked" class="mw-list-item"><a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Souvisej%C3%ADc%C3%AD_zm%C4%9Bny/Opera" rel="nofollow" title="Nedávné změny stránek, na které je odkazováno [k]" accesskey="k"><span>Související změny</span></a></li><li id="t-upload" class="mw-list-item"><a href="//commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard?uselang=cs" title="Nahrát obrázky či jiná multimédia [u]" accesskey="u"><span>Načíst soubor</span></a></li><li id="t-permalink" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera&oldid=24654274" title="Trvalý odkaz na současnou verzi této stránky"><span>Trvalý odkaz</span></a></li><li id="t-info" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera&action=info" title="Více informací o této stránce"><span>Informace o stránce</span></a></li><li id="t-cite" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Citovat&page=Opera&id=24654274&wpFormIdentifier=titleform" title="Informace o tom, jak citovat tuto stránku"><span>Citovat stránku</span></a></li><li id="t-urlshortener" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:UrlShortener&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FOpera"><span>Získat zkrácené URL</span></a></li><li id="t-urlshortener-qrcode" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:QrCode&url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FOpera"><span>Stáhnout QR kód</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-coll-print_export" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-coll-print_export" > <div class="vector-menu-heading"> Tisk/export </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li id="coll-create_a_book" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Kniha&bookcmd=book_creator&referer=Opera"><span>Vytvořit knihu</span></a></li><li id="coll-download-as-rl" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:DownloadAsPdf&page=Opera&action=show-download-screen"><span>Stáhnout jako PDF</span></a></li><li id="t-print" class="mw-list-item"><a href="/w/index.php?title=Opera&printable=yes" title="Tato stránka v podobě vhodné k tisku [p]" accesskey="p"><span>Verze k tisku</span></a></li> </ul> </div> </div> <div id="p-wikibase-otherprojects" class="vector-menu mw-portlet mw-portlet-wikibase-otherprojects" > <div class="vector-menu-heading"> Na jiných projektech </div> <div class="vector-menu-content"> <ul class="vector-menu-content-list"> <li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-commons mw-list-item"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Opera" hreflang="en"><span>Wikimedia Commons</span></a></li><li class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikiquote mw-list-item"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/Opera" hreflang="cs"><span>Wikicitáty</span></a></li><li id="t-wikibase" class="wb-otherproject-link wb-otherproject-wikibase-dataitem mw-list-item"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Special:EntityPage/Q1344" title="Odkaz na propojenou položku datového úložiště [g]" accesskey="g"><span>Položka Wikidat</span></a></li> </ul> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> </div> <div class="vector-column-end"> <div class="vector-sticky-pinned-container"> <nav class="vector-page-tools-landmark" aria-label="Nástroje ke stránce"> <div id="vector-page-tools-pinned-container" class="vector-pinned-container"> </div> </nav> <nav class="vector-appearance-landmark" aria-label="Vzhled"> <div id="vector-appearance-pinned-container" class="vector-pinned-container"> <div id="vector-appearance" class="vector-appearance vector-pinnable-element"> <div class="vector-pinnable-header vector-appearance-pinnable-header vector-pinnable-header-pinned" data-feature-name="appearance-pinned" data-pinnable-element-id="vector-appearance" data-pinned-container-id="vector-appearance-pinned-container" data-unpinned-container-id="vector-appearance-unpinned-container" > <div class="vector-pinnable-header-label">Vzhled</div> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-pin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.pin">přesunout do postranního panelu</button> <button class="vector-pinnable-header-toggle-button vector-pinnable-header-unpin-button" data-event-name="pinnable-header.vector-appearance.unpin">skrýt</button> </div> </div> </div> </nav> </div> </div> <div id="bodyContent" class="vector-body" aria-labelledby="firstHeading" data-mw-ve-target-container> <div class="vector-body-before-content"> <div class="mw-indicators"> </div> <div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div> </div> <div id="contentSub"><div id="mw-content-subtitle"></div></div> <div id="mw-content-text" class="mw-body-content"><div class="mw-content-ltr mw-parser-output" lang="cs" dir="ltr"><div class="uvodni-upozorneni hatnote noprint">Tento článek je o druhu hudebně dramatického umění. Další významy jsou uvedeny na stránce <a href="/wiki/Opera_(rozcestn%C3%ADk)" class="mw-disambig" title="Opera (rozcestník)">Opera (rozcestník)</a>.</div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Prodana_cover_1919.JPG" class="mw-file-description"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Prodana_cover_1919.JPG/290px-Prodana_cover_1919.JPG" decoding="async" width="290" height="389" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Prodana_cover_1919.JPG/435px-Prodana_cover_1919.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Prodana_cover_1919.JPG/580px-Prodana_cover_1919.JPG 2x" data-file-width="919" data-file-height="1233" /></a><figcaption>Plakát k inscenaci opery <a href="/wiki/Prodan%C3%A1_nev%C4%9Bsta" title="Prodaná nevěsta">Prodaná nevěsta</a> <a href="/wiki/Bed%C5%99ich_Smetana" title="Bedřich Smetana">Bedřicha Smetany</a> z roku 1919</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Teatro_alla_Scala_interior_Milan.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Teatro_alla_Scala_interior_Milan.jpg/290px-Teatro_alla_Scala_interior_Milan.jpg" decoding="async" width="290" height="123" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Teatro_alla_Scala_interior_Milan.jpg/435px-Teatro_alla_Scala_interior_Milan.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Teatro_alla_Scala_interior_Milan.jpg/580px-Teatro_alla_Scala_interior_Milan.jpg 2x" data-file-width="10375" data-file-height="4388" /></a><figcaption><a href="/wiki/La_Scala" title="La Scala">La Scala</a> v Miláně</figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Paris_Opera_full_frontal_architecture,_May_2009.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/Paris_Opera_full_frontal_architecture%2C_May_2009.jpg/290px-Paris_Opera_full_frontal_architecture%2C_May_2009.jpg" decoding="async" width="290" height="195" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/Paris_Opera_full_frontal_architecture%2C_May_2009.jpg/435px-Paris_Opera_full_frontal_architecture%2C_May_2009.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dc/Paris_Opera_full_frontal_architecture%2C_May_2009.jpg/580px-Paris_Opera_full_frontal_architecture%2C_May_2009.jpg 2x" data-file-width="2079" data-file-height="1397" /></a><figcaption><a href="/wiki/Palais_Garnier" class="mw-redirect" title="Palais Garnier">Palais Garnier</a> <a href="/wiki/Op%C3%A9ra_national_de_Paris" title="Opéra national de Paris">Pařížské opery</a></figcaption></figure> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Berlin_-_Staatsoper_Unter_den_Linden.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Berlin_-_Staatsoper_Unter_den_Linden.jpg/290px-Berlin_-_Staatsoper_Unter_den_Linden.jpg" decoding="async" width="290" height="203" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Berlin_-_Staatsoper_Unter_den_Linden.jpg/435px-Berlin_-_Staatsoper_Unter_den_Linden.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Berlin_-_Staatsoper_Unter_den_Linden.jpg/580px-Berlin_-_Staatsoper_Unter_den_Linden.jpg 2x" data-file-width="5368" data-file-height="3750" /></a><figcaption><a href="/wiki/Staatsoper_Unter_den_Linden" title="Staatsoper Unter den Linden">Berlínská státní opera</a></figcaption></figure> <p><b>Opera</b> je druh západního <a href="/wiki/Divadlo" title="Divadlo">divadla</a>, jehož základní složkou je <a href="/wiki/Hudba" title="Hudba">hudba</a> a dramatické role jsou ztvárněny <a href="/wiki/Zp%C4%9Bv%C3%A1k" title="Zpěvák">zpěváky</a>. Takové „dílo“ (doslovný překlad italského slova „<i>opera</i>“) je obvykle výsledkem spolupráce <a href="/wiki/Hudebn%C3%AD_skladatel" title="Hudební skladatel">skladatele</a> a <a href="/wiki/Libreto" title="Libreto">libretisty</a><sup id="cite_ref-1" class="reference"><a href="#cite_note-1"><span class="cite-bracket">[</span>p 1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> a spojuje řadu <a href="/wiki/M%C3%BAzick%C3%A1_um%C4%9Bn%C3%AD" title="Múzická umění">scénických umění</a>, jako je <a href="/wiki/Herec" title="Herec">herectví</a>, <a href="/wiki/Divadeln%C3%AD_dekorace" title="Divadelní dekorace">scéna</a>, kostýmy a někdy i <a href="/wiki/Tanec" title="Tanec">tanec</a> nebo <a href="/wiki/Balet" title="Balet">balet</a>. Představení se obvykle koná v <a href="/wiki/Opern%C3%AD_sc%C3%A9na" title="Operní scéna">operním domě</a> za doprovodu <a href="/wiki/Orchestr" title="Orchestr">orchestru</a> nebo menšího <a href="/wiki/Ans%C3%A1mbl" title="Ansámbl">hudebního tělesa</a>, které od počátku 19. století vede <a href="/wiki/Dirigent" title="Dirigent">dirigent</a>. Spolu s některými dalšími příbuznými uměleckými formami je shrnována pod pojem <a href="/wiki/Hudebn%C3%AD_divadlo" title="Hudební divadlo">hudební divadlo</a>. </p><p>Opera je klíčovou součástí <a href="/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_kultura#Hudba" title="Západní kultura">západní</a> <a href="/wiki/Klasick%C3%A1_hudba" title="Klasická hudba">klasické hudby</a> a zejména italské tradice.<sup id="cite_ref-2" class="reference"><a href="#cite_note-2"><span class="cite-bracket">[</span>p 2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Původně byla chápána jako výhradně zpívané dílo, na rozdíl od divadelní hry se zpěvy, a zahrnuje řadu žánrů, včetně těch, které obsahují mluvené dialogy, jako je <i><a href="/wiki/Singspiel" title="Singspiel">Singspiel</a></i> a <a href="/wiki/Op%C3%A9ra_comique" title="Opéra comique"><i>Opéra comique</i></a>. V tradiční číslové opeře používají pěvci dva styly zpěvu: <a href="/wiki/Recitativ" title="Recitativ">recitativ</a>, který je inspirován řečí,<sup id="cite_ref-3" class="reference"><a href="#cite_note-3"><span class="cite-bracket">[</span>1<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> a samostatné <a href="/wiki/%C3%81rie" title="Árie">árie</a>. V 19. století došlo k rozmachu kontinuálního <a href="/wiki/Gesamtkunstwerk" title="Gesamtkunstwerk">hudebního dramatu</a>. </p><p><a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_opery#První_opery" title="Dějiny opery">Opera vznikla</a> v Itálii na konci 16. století („<i>La Dafne</i>“ <a href="/wiki/Jacopo_Peri" title="Jacopo Peri">Jacopa Periho</a>, která byla uvedena ve <a href="/wiki/Florencie" title="Florencie">Florencii</a> v roce 1598 a z větší části se ztratila) zejména na základě děl <a href="/wiki/Claudio_Monteverdi" title="Claudio Monteverdi">Claudia Monteverdiho</a>, především jeho opery <i>Orfeus</i>, a brzy se rozšířila i do ostatních evropských zemí: <a href="/wiki/Heinrich_Sch%C3%BCtz" title="Heinrich Schütz">Heinrich Schütz</a> v Německu, <a href="/wiki/Jean-Baptiste_Lully" title="Jean-Baptiste Lully">Jean-Baptiste Lully</a> ve Francii a <a href="/wiki/Henry_Purcell" title="Henry Purcell">Henry Purcell</a> v Anglii pomohli v 17. století vytvořit jejich národní tradice. V 18. století <a href="/wiki/Italsk%C3%A1_opera" title="Italská opera">italská opera</a> nadále dominovala ve většině Evropy (s výjimkou Francie) a přitahovala zahraniční skladatele, jako byl <a href="/wiki/Georg_Friedrich_H%C3%A4ndel" title="Georg Friedrich Händel">Georg Friedrich Händel</a>. <a href="/wiki/Opera_seria" title="Opera seria">Opera seria</a> byla nejprestižnější formou italské opery, dokud <a href="/wiki/Christoph_Willibald_Gluck" title="Christoph Willibald Gluck">Christoph Willibald Gluck</a> v 60. letech 18. století nereagoval na její umělost svými „reformními“ operami. Nejznámějším představitelem opery konce 18. století je <a href="/wiki/Wolfgang_Amadeus_Mozart" title="Wolfgang Amadeus Mozart">Wolfgang Amadeus Mozart</a>, který začínal s operou seria, ale nejvíce ho proslavily jeho italské komické opery, zejména <a href="/wiki/Figarova_svatba" title="Figarova svatba">Figarova svatba</a>, <a href="/wiki/Don_Giovanni" title="Don Giovanni">Don Giovanni</a> a <a href="/wiki/Cos%C3%AC_fan_tutte" title="Così fan tutte">Così fan tutte</a>, stejně jako <a href="/wiki/%C3%9Anos_ze_serailu" title="Únos ze serailu">Únos ze serailu</a> a <a href="/wiki/Kouzeln%C3%A1_fl%C3%A9tna" title="Kouzelná flétna">Kouzelná flétna</a>, milníky německé hudební tradice. </p><p>V první třetině 19. století vrcholil styl <a href="/wiki/Belcanto" title="Belcanto">belcanto</a> - <a href="/wiki/Gioacchino_Rossini" title="Gioacchino Rossini">Gioachino Rossini</a>, <a href="/wiki/Gaetano_Donizetti" title="Gaetano Donizetti">Gaetano Donizetti</a> a <a href="/wiki/Vincenzo_Bellini" title="Vincenzo Bellini">Vincenzo Bellini</a> vytvořili charakteristická díla tohoto stylu. V tomto období se také objevila <a href="/wiki/Grand_opera" title="Grand opera">grand opera</a>, typická díly <a href="/wiki/Daniel_Auber" title="Daniel Auber">Daniela Aubera</a> a <a href="/wiki/Giacomo_Meyerbeer" title="Giacomo Meyerbeer">Giacoma Meyerbeera</a>, a <a href="/wiki/Carl_Maria_von_Weber" title="Carl Maria von Weber">Carl Maria von Weber</a> zavedl německou <a href="/wiki/Romantismus_(hudba)" title="Romantismus (hudba)">romantickou</a> operu. Polovina a konec 19. století byly zlatým věkem opery, v jejímž čele stáli <a href="/wiki/Giuseppe_Verdi" title="Giuseppe Verdi">Giuseppe Verdi</a> v Itálii a <a href="/wiki/Richard_Wagner" title="Richard Wagner">Richard Wagner</a> v Německu. Obliba opery pokračovala v období <a href="/wiki/Verismus" title="Verismus">verismu</a> v Itálii a soudobé francouzské opery až po <a href="/wiki/Giacomo_Puccini" title="Giacomo Puccini">Giacoma Pucciniho</a> a <a href="/wiki/Richard_Strauss" title="Richard Strauss">Richarda Strausse</a> na počátku 20. století. V průběhu 19. století vznikaly paralelní operní tradice ve střední a východní Evropě, zejména v <a href="/wiki/Rusk%C3%A1_opera" title="Ruská opera">Rusku</a> a v <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_opera" title="Česká opera">Čechách</a>. Ve 20. století se objevilo mnoho experimentů s moderními styly, jako je <a href="/wiki/Atonalita" title="Atonalita">atonalita</a> a <a href="/wiki/Serialismus" title="Serialismus">serialismus</a> (<a href="/wiki/Arnold_Schoenberg" title="Arnold Schoenberg">Arnold Schoenberg</a> a <a href="/wiki/Alban_Berg" title="Alban Berg">Alban Berg</a>), <a href="/wiki/Neoklasicismus" title="Neoklasicismus">neoklasicismus</a> (<a href="/wiki/Igor_Stravinskij" title="Igor Stravinskij">Igor Stravinskij</a>) a <a href="/wiki/Minimalismus_(hudba)" title="Minimalismus (hudba)">minimalismus</a> (<a href="/wiki/Philip_Glass" title="Philip Glass">Philip Glass</a> a <a href="/wiki/John_Adams" title="John Adams">John Adams</a>). S rozvojem <a href="/wiki/Z%C3%A1znam_a_reprodukce_zvuku" title="Záznam a reprodukce zvuku">nahrávací techniky</a> se zpěváci jako <a href="/wiki/Enrico_Caruso" title="Enrico Caruso">Enrico Caruso</a> a <a href="/wiki/Maria_Callasov%C3%A1" title="Maria Callasová">Maria Callasová</a> mohli dostat do povědomí mnohem širšího publika, které přesahovalo okruh operních fanoušků. Od vynálezu rozhlasu a televize se opery začaly uvádět také v těchto médiích (a byly pro ně napsány). Od roku 2006 začala řada významných operních domů uvádět přímé videopřenosy svých představení ve vysokém rozlišení v <a href="/wiki/Kino" title="Kino">kinech</a> po celém světě. Od roku 2009 si lze kompletní představení stáhnout a jsou živě vysílána. </p> <meta property="mw:PageProp/toc" /> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Dějiny_opery"><span id="D.C4.9Bjiny_opery"></span>Dějiny opery</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=1" title="Editace sekce: Dějiny opery" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=1" title="Editovat zdrojový kód sekce Dějiny opery"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="uvodni-upozorneni hatnote">Související informace naleznete také v článku <a href="/wiki/D%C4%9Bjiny_opery" title="Dějiny opery">Dějiny opery</a>.</div> <p>Dějiny opery začínají v <a href="/wiki/Italsk%C3%A1_opera" title="Italská opera">Itálii</a> koncem 16. století. Nejstarším, dnes ztraceným, dílem považovaným za <a class="mw-selflink selflink">operu</a> je <i><a href="/w/index.php?title=Dafne&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dafne (stránka neexistuje)">Dafne</a></i> skladatele <a href="/wiki/Jacopo_Peri" title="Jacopo Peri">Jacopa Periho</a>, uvedeným ve <a href="/wiki/Florencie" title="Florencie">Florencii</a> kolem roku 1597; samotný název „opera“ byl poprvé použit v souvislosti s uvedením díla <a href="/wiki/Francesco_Cavalli" title="Francesco Cavalli">Francesca Cavalliho</a> <i><a href="/w/index.php?title=Le_nozze_di_Teti_e_di_Peleo&action=edit&redlink=1" class="new" title="Le nozze di Teti e di Peleo (stránka neexistuje)">Le nozze di Teti e di Peleo</a></i> v roce <a href="/wiki/1639" title="1639">1639</a> v <a href="/wiki/Ben%C3%A1tky" title="Benátky">Benátkách</a>.<sup id="cite_ref-4" class="reference"><a href="#cite_note-4"><span class="cite-bracket">[</span>2<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V 17. století se rozšířila po všech hlavních zemích Západu: <a href="/wiki/Heinrich_Sch%C3%BCtz" title="Heinrich Schütz">Heinrich Schütz</a> v Německu, Ital <a href="/wiki/Jean-Baptiste_Lully" title="Jean-Baptiste Lully">Jean-Baptiste Lully</a> ve Francii a <a href="/wiki/Henry_Purcell" title="Henry Purcell">Henry Purcell</a> v Anglii tehdy založili domácí operní tradice. Přes silnou zejména <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_opera" title="Francouzská opera">francouzskou operní školu</a> však až dlouho do 18. století zůstávala vedoucí zemí <a href="/wiki/Italsk%C3%A1_opera" title="Italská opera">opery Itálie</a>. Koncem 18. století se začal prosazovat vliv německy hovořících skladatelů: na <a href="/wiki/Christoph_Willibald_Gluck" title="Christoph Willibald Gluck">Gluckovu</a> reformu italské „<a href="/wiki/Opera_seria" title="Opera seria">opera seria</a>“ z 60. let navázal <a href="/wiki/Wolfgang_Amadeus_Mozart" title="Wolfgang Amadeus Mozart">Wolfgang Amadeus Mozart</a>, nejslavnější operní skladatel té doby.<sup>[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost"><span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení">zdroj?</span></a>]</sup> </p><p>V opeře první třetiny 19. století vyvrcholil operní styl <a href="/wiki/Belcanto" title="Belcanto">belcanto</a>, reprezentovaný autory jako <a href="/wiki/Gioacchino_Rossini" title="Gioacchino Rossini">Gioacchino Rossini</a>, <a href="/wiki/Gaetano_Donizetti" title="Gaetano Donizetti">Gaetano Donizetti</a> a <a href="/wiki/Vincenzo_Bellini" title="Vincenzo Bellini">Vincenzo Bellini</a>, a zároveň vznikla tradice „velké opery“ (<a href="/wiki/Grand_opera" title="Grand opera">grand opera</a>), spojené se jménem <a href="/wiki/Giacomo_Meyerbeer" title="Giacomo Meyerbeer">Giacomo Meyerbeera</a>. Následující „zlatý věk“ opery kolem poloviny 19. století, kdy působili <a href="/wiki/Richard_Wagner" title="Richard Wagner">Richard Wagner</a> a <a href="/wiki/Giuseppe_Verdi" title="Giuseppe Verdi">Giuseppe Verdi</a>, přinesl rovněž vznik dalších národních operních tradic mimo klasické země opery; českou operu tehdy ustanovil především <a href="/wiki/Bed%C5%99ich_Smetana" title="Bedřich Smetana">Bedřich Smetana</a>. Konec 19. a začátek 20. století poznamenal vliv italského <a href="/wiki/Verismus" title="Verismus">verismu</a> a rozvoj nových <a href="/wiki/Harmonie" title="Harmonie">harmonických</a> postupů, iniciovaných Wagnerem. K významným operním skladatelům patřili <a href="/wiki/Giacomo_Puccini" title="Giacomo Puccini">Giacomo Puccini</a>, <a href="/wiki/Richard_Strauss" title="Richard Strauss">Richard Strauss</a> a <a href="/wiki/Leo%C5%A1_Jan%C3%A1%C4%8Dek" title="Leoš Janáček">Leoš Janáček</a>. 20. století přineslo mnoho nových stylů a experimentů i v oblasti opery, například atonalitu a seriální hudbu (<a href="/wiki/Arnold_Schoenberg" title="Arnold Schoenberg">Arnold Schönberg</a> a <a href="/wiki/Alban_Berg" title="Alban Berg">Alban Berg</a>), neoklasicismus (<a href="/wiki/Igor_Fjodorovi%C4%8D_Stravinskij" class="mw-redirect" title="Igor Fjodorovič Stravinskij">Igor Stravinskij</a>) či později minimalismus (<a href="/wiki/Philip_Glass" title="Philip Glass">Philip Glass</a> a <a href="/wiki/John_Adams_(skladatel)" title="John Adams (skladatel)">John Adams</a>). </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Významná_prvenství_v_dějinách_opery"><span id="V.C3.BDznamn.C3.A1_prvenstv.C3.AD_v_d.C4.9Bjin.C3.A1ch_opery"></span>Významná prvenství v dějinách opery</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=2" title="Editace sekce: Významná prvenství v dějinách opery" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=2" title="Editovat zdrojový kód sekce Významná prvenství v dějinách opery"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Díla významná jako mezníky dějin opery. </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Jacopo_Peri_1.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Jacopo_Peri_1.jpg/220px-Jacopo_Peri_1.jpg" decoding="async" width="220" height="264" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Jacopo_Peri_1.jpg/330px-Jacopo_Peri_1.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Jacopo_Peri_1.jpg/440px-Jacopo_Peri_1.jpg 2x" data-file-width="2134" data-file-height="2557" /></a><figcaption>Jacopo Peri</figcaption></figure> <table class="wikitable sortable"> <tbody><tr> <th>Název opery </th> <th>Autor hudby </th> <th>Rok </th> <th class="unsortable">Popis </th></tr> <tr> <td><i><a href="/w/index.php?title=Dafne&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dafne (stránka neexistuje)">Dafne</a></i> </td> <td><a href="/wiki/Jacopo_Peri" title="Jacopo Peri">Jacopo Peri</a> </td> <td><a href="/wiki/1598" title="1598">1598</a> </td> <td>První opera vůbec. Byla uvedena ve Florencii, hudba se nedochovala.<sup id="cite_ref-5" class="reference"><a href="#cite_note-5"><span class="cite-bracket">[</span>3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td></tr> <tr> <td><i><a href="/w/index.php?title=Euridice_(opera)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Euridice (opera) (stránka neexistuje)">Euridice</a></i> </td> <td><a href="/wiki/Jacopo_Peri" title="Jacopo Peri">Jacopo Peri</a> </td> <td><a href="/wiki/1600" title="1600">1600</a> </td> <td>Nejstarší opera, jejíž hudba se dochovala.<sup id="cite_ref-6" class="reference"><a href="#cite_note-6"><span class="cite-bracket">[</span>4<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td></tr> <tr> <td><i>La liberazione di Ruggiero</i> </td> <td><a href="/wiki/Francesca_Cacciniov%C3%A1" title="Francesca Cacciniová">Francesca Caccini</a> </td> <td><a href="/wiki/1625" title="1625">1625</a> </td> <td>První opera napsaná ženou.<sup id="cite_ref-7" class="reference"><a href="#cite_note-7"><span class="cite-bracket">[</span>5<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td></tr> <tr> <td><i>Dafne</i> </td> <td><a href="/wiki/Heinrich_Sch%C3%BCtz" title="Heinrich Schütz">Heinrich Schütz</a> </td> <td><a href="/wiki/1627" title="1627">1627</a> </td> <td>První německá opera; hudba se nedochovala.<sup id="cite_ref-8" class="reference"><a href="#cite_note-8"><span class="cite-bracket">[</span>6<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td></tr> <tr> <td><i><a href="/wiki/Cadmus_et_Hermione" title="Cadmus et Hermione">Cadmus et Hermione</a></i> </td> <td><a href="/wiki/Jean-Baptiste_Lully" title="Jean-Baptiste Lully">Jean-Baptiste Lully</a> </td> <td><a href="/wiki/1673" title="1673">1673</a> </td> <td>Považována za první skutečnou <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_opera" title="Francouzská opera">francouzskou operu</a>.<sup id="cite_ref-9" class="reference"><a href="#cite_note-9"><span class="cite-bracket">[</span>7<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td></tr> <tr> <td><i><a href="/wiki/L%27origine_di_Jaromeritz_in_Moravia" class="mw-redirect" title="L'origine di Jaromeritz in Moravia">O původu Jaroměřic</a></i> </td> <td><a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Anton%C3%ADn_M%C3%AD%C4%8Da" title="František Antonín Míča">František Antonín Míča</a> </td> <td><a href="/wiki/1730" title="1730">1730</a> </td> <td>Považována za první <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_opera" title="Česká opera">českou operu</a>. Napsaná v italštině, avšak záhy zazněla v českém překladu.<sup id="cite_ref-10" class="reference"><a href="#cite_note-10"><span class="cite-bracket">[</span>8<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </td></tr> <tr> <td><i><a href="/wiki/Dr%C3%A1ten%C3%ADk_(opera)" title="Dráteník (opera)">Dráteník</a></i> </td> <td><a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_%C5%A0kroup" title="František Škroup">František Škroup</a> </td> <td><a href="/wiki/1825" title="1825">1825</a>, premiéra <a href="/wiki/2._%C3%BAnor" title="2. únor">2. února</a> <a href="/wiki/1826" title="1826">1826</a>. </td> <td>Považována za první <a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">českou</a> operu (v <a href="/wiki/%C4%8Ce%C5%A1tina" title="Čeština">češtině</a>). </td></tr> </tbody></table> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Vymezení_vůči_jiným_uměleckým_formám"><span id="Vymezen.C3.AD_v.C5.AF.C4.8Di_jin.C3.BDm_um.C4.9Bleck.C3.BDm_form.C3.A1m"></span>Vymezení vůči jiným uměleckým formám</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=3" title="Editace sekce: Vymezení vůči jiným uměleckým formám" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=3" title="Editovat zdrojový kód sekce Vymezení vůči jiným uměleckým formám"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Definice opery se u jednotlivých autorů často liší.<sup id="cite_ref-11" class="reference"><a href="#cite_note-11"><span class="cite-bracket">[</span>p 3<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Podle <a href="/wiki/Jean-Jacques_Rousseau" title="Jean-Jacques Rousseau">Jeana-Jacquese Rousseaua</a> to je „dramatické a hudební představení, jež usiluje sjednotit všechna kouzla umění v předvedení vášnivého činu, aby vzbudilo, za pomoci příjemných vjemů, zájem a iluzi.“<sup id="cite_ref-12" class="reference"><a href="#cite_note-12"><span class="cite-bracket">[</span>9<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Hranice s příbuznými hudebními a divadelními žánry jsou zčásti prostupné a některá díla stojí na jejich pomezí; to platí zejména pro dobu, kdy se opera jako žánr teprve formovala, a také pro nejnovější dobu (po roce 1945), kdy řada umělců hranice žánrů cíleně překračuje. Obecně se opera od jiných <i>hudebních</i> žánrů odlišuje nutností scénického ztvárnění, zatímco od jiných <i>divadelních</i> žánrů (<a href="/wiki/%C4%8Cinohra" title="Činohra">činohra</a>, <a href="/wiki/Balet" title="Balet">balet</a>, tzv. <a href="/w/index.php?title=Instrument%C3%A1ln%C3%AD_divadlo&action=edit&redlink=1" class="new" title="Instrumentální divadlo (stránka neexistuje)">instrumentální divadlo</a>) přednostní a integrální úlohou hudby, a to především zpěvu. </p><p>Za další určující znaky opery bývají považovány: </p> <ul><li>Fixovanost textové i hudební složky v libretu a v partituře (i když některá klasická i moderní díla ponechávají jisté místo pro improvizaci).</li> <li>Původnost hudební složky, tj. hudba byla napsána přímo pro danou operu. Hudba opery může obsahovat citace jiných děl – jedná-li se o díla stejného autora, hovoří se o autocitaci –, ale převažuje-li hudba nepůvodní, nepovažuje se dané dílo zpravidla za samostatnou operu. Zejména v baroku byly rozšířeny žánry (<a href="/wiki/Pasticcio" title="Pasticcio">pasticcio</a>, <a href="/wiki/Vaudeville" title="Vaudeville">vaudeville</a>, <a href="/wiki/Ballad_opera" title="Ballad opera">ballad opera</a>) spojující původní dramatický text s nepůvodní hudbou.<sup id="cite_ref-13" class="reference"><a href="#cite_note-13"><span class="cite-bracket">[</span>10<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Pasticcia barokních oper bývají uváděna i dnes (např. <i>The Enchanted Island</i>, <a href="/wiki/Metropolitn%C3%AD_opera" title="Metropolitní opera">MET</a> 2011).<sup id="cite_ref-14" class="reference"><a href="#cite_note-14"><span class="cite-bracket">[</span>11<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Pasticcia se vyskytují též v operetě (Schubert-Berté: <i>Dům u tří děvčátek</i>) a muzikálu (<i><a href="/wiki/Rebelov%C3%A9" title="Rebelové">Rebelové</a>, <a href="/wiki/Mamma_Mia!" title="Mamma Mia!">Mamma Mia!</a></i>). Oproti hudbě text opery (libreto) originální být nemusí.</li> <li>Východisko z hudební tradice Západu. Nicméně i někteří západní skladatelé se inspirovali např. japonským <a href="/wiki/N%C3%B3" title="Nó">divadlem nó</a> nebo <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_opera" title="Čínská opera">čínskou operou</a> (<a href="/wiki/Benjamin_Britten" title="Benjamin Britten">Benjamin Britten</a>: <i>Tři chrámová podobenství</i>, <a href="/wiki/John_Adams_(skladatel)" title="John Adams (skladatel)">John Adams</a>: <i><a href="/wiki/Nixon_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B" title="Nixon v Číně">Nixon v Číně</a></i>, <a href="/wiki/Judith_Weirov%C3%A1" title="Judith Weirová">Judith Weirová</a>: <i>Noc v čínské opeře</i>), nehledě na východoasijské operní skladatele jako např. <a href="/w/index.php?title=Ikuma_Dan&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ikuma Dan (stránka neexistuje)">Ikuma Dan</a> nebo <a href="/wiki/Tchan_Tun" title="Tchan Tun">Tchan Dun</a>. Bez ohledu na platnost tohoto kritéria se však tradiční japonské nebo čínské hudební divadlo od opery liší především neexistencí definitivního zápisu slov a hudby.</li></ul> <p>Některé žánry jsou vesměs považovány za operu, přestože nesplňují určité základní definiční požadavky. Tak zejména <i>rozhlasovou operu</i> a <i>televizní operu</i> nelze považovat za žánry divadelní, v případě <i>loutkové opery</i> zase není herec totožný se zpěvákem atd. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Opera_a_drama">Opera a drama</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=4" title="Editace sekce: Opera a drama" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=4" title="Editovat zdrojový kód sekce Opera a drama"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>I <a href="/wiki/Drama" title="Drama">divadelní hry</a> mají často hudební (instrumentální či vokální) složku, a to někdy i ve značném rozsahu. Pro žánrové zařazení je důležité, zda je pro drama určující hudební (vokální) složka či zda převažuje složka činoherní.<sup id="cite_ref-15" class="reference"><a href="#cite_note-15"><span class="cite-bracket">[</span>12<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Již v barokní době existovaly přechodné žánry, např. anglická <a href="/wiki/Semiopera" title="Semiopera">semiopera</a> nebo <a href="/wiki/Maska" title="Maska">maska</a>. Ve střední Evropě byl v 18. a počátkem 19. století nejrozšířenějším divadelním žánrem <a href="/wiki/Singspiel" title="Singspiel">singspiel</a> – hra se zpěvy s různým kvantitativním a kvalitativním podílem hudby. Rozřazení jednotlivých děl mezi operu a činohru je mnohdy obtížné (dobová kritéria se ostatně měnila). Tak např. Mozartovy singspiely jsou tradičně řazeny mezi opery, singspiely <a href="/wiki/Ferdinand_Raimund" title="Ferdinand Raimund">Ferdinanda Raimunda</a> s hudbou např. <a href="/w/index.php?title=Wenzel_M%C3%BCller&action=edit&redlink=1" class="new" title="Wenzel Müller (stránka neexistuje)">Wenzela Müllera</a> mezi činohry. Podobně je singspiel <i>Pražští sládci</i> <a href="/wiki/Prokop_Franti%C5%A1ek_%C5%A0ediv%C3%BD" title="Prokop František Šedivý">Prokopa Šedivého</a> a <a href="/wiki/Vincenc_Bart%C3%A1k" title="Vincenc Barták">Vincence Bartáka</a> (1823?) považován za spíše činoherní útvar a za první českou operu je považován <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_%C5%A0kroup" title="František Škroup">Škroupův</a> singspiel <i><a href="/wiki/Dr%C3%A1ten%C3%ADk_(opera)" title="Dráteník (opera)">Dráteník</a></i> (1826). Na pomezí opery a dramatu stojí řada moderních děl, mj. některá díla <a href="/wiki/Kurt_Weill" title="Kurt Weill">Kurta Weilla</a> (<i>Krejcarová opera</i>, <i>Vzestup a pád města Mahagonny</i>). Dramatu plně podřízená hudba se označuje jako <a href="/w/index.php?title=Sc%C3%A9nick%C3%A1_hudba&action=edit&redlink=1" class="new" title="Scénická hudba (stránka neexistuje)">scénická hudba</a>.<sup id="cite_ref-16" class="reference"><a href="#cite_note-16"><span class="cite-bracket">[</span>13<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Opera_a_taneční_divadlo"><span id="Opera_a_tane.C4.8Dn.C3.AD_divadlo"></span>Opera a taneční divadlo</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=5" title="Editace sekce: Opera a taneční divadlo" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=5" title="Editovat zdrojový kód sekce Opera a taneční divadlo"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Průnik opery s <a href="/w/index.php?title=Tane%C4%8Dn%C3%AD_divadlo&action=edit&redlink=1" class="new" title="Taneční divadlo (stránka neexistuje)">tanečním divadlem</a>, resp. <a href="/wiki/Balet" title="Balet">baletem</a>, se rovněž vyskytuje již od barokní doby, např. ve francouzském žánru <a href="/wiki/Op%C3%A9ra-ballet" title="Opéra-ballet">opéra-ballet</a> 2. poloviny 17. a 1. poloviny 18. století, ale také např. v romantické ruské hudbě (<a href="/wiki/Nikolaj_Andrejevi%C4%8D_Rimskij-Korsakov" title="Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov">Rimskij-Korsakov</a>: <i>Mlada</i> 1890) nebo v díle <a href="/wiki/Igor_Fjodorovi%C4%8D_Stravinskij" class="mw-redirect" title="Igor Fjodorovič Stravinskij">Igora Stravinského</a>, <a href="/wiki/Bohuslav_Martin%C5%AF" title="Bohuslav Martinů">Bohuslava Martinů</a> nebo <a href="/w/index.php?title=Boris_Blacher&action=edit&redlink=1" class="new" title="Boris Blacher (stránka neexistuje)">Borise Blachera</a> (<i>Pruská pohádka</i> 1952). To jsou vesměs díla, ve kterých se (oproti ryzímu baletu) vyskytují zpívané pasáže, ale dění vyjadřuje dominantně tanec. I řada klasických oper obsahuje rozsáhlé baletní scény, které však nejsou podstatné pro vyjádření děje.<sup id="cite_ref-17" class="reference"><a href="#cite_note-17"><span class="cite-bracket">[</span>14<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Podobně se v opeře často vyskytuje <a href="/wiki/Pantomima" title="Pantomima">pantomima</a>: např. Fenella, titulní postava <a href="/wiki/Daniel_Auber" title="Daniel Auber">Auberovy</a> <i><a href="/wiki/N%C4%9Bm%C3%A1_z_Portici" title="Němá z Portici">Němé z Portici</a></i> (1828), je tanečně-pantomimická role. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Opera_a_oratorium">Opera a oratorium</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=6" title="Editace sekce: Opera a oratorium" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=6" title="Editovat zdrojový kód sekce Opera a oratorium"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Opeře jsou blízké některé vokálně-instrumentální hudební formy, které nejsou primárně určeny pro scénu. Z nich zejména <a href="/wiki/Oratorium" title="Oratorium">oratorium</a> má řadu podobností s operou, některé společné předky, stejnou dobu vzniku a souběžný vývoj. Až do poloviny 19. století navíc mnohá divadla, zejména v Itálii, ale i například v Praze, uváděla scénická oratoria namísto oper o církevních svátcích a v jiných obdobích, kdy bylo z náboženských důvodů zakázáno hrát divadlo. V současnosti jsou i některá neepická oratoria (Verdiho <i>Rekviem</i>, Händlův <i>Mesiáš</i>) uváděna scénicky, tím spíše pak oratoria vypravující souvislý děj, například starozákonní příběh či epizody ze života světců (např. Händelovy <i>Susanna</i> a <i>Theodora</i>, <a href="/wiki/Anton%C3%ADn_Dvo%C5%99%C3%A1k" title="Antonín Dvořák">Dvořákova</a> <i><a href="/wiki/Svat%C3%A1_Ludmila_(oratorium)" title="Svatá Ludmila (oratorium)">Svatá Ludmila</a></i>, <a href="/wiki/Josef_Bohuslav_Foerster" title="Josef Bohuslav Foerster">Foersterův</a> <i>Svatý Václav</i>). Mnoho děl se pohybuje na pomezí opery a oratoria s různým žánrovým označením (duchovní opera, posvátné drama, rappresentazione sacra, opera sacra, biblická opera, opera-oratorium, operatorium…), např. <a href="/w/index.php?title=Emilio_de%27_Cavalieri&action=edit&redlink=1" class="new" title="Emilio de' Cavalieri (stránka neexistuje)">Emilio de' Cavalieri</a>: Rappresentazione di Anima, e di Corpo (1600), <a href="/wiki/Stefano_Landi" title="Stefano Landi">Stefano Landi</a>: <i>Il Sant'Alessio</i> (1636), <a href="/wiki/%C3%89tienne-Nicolas_M%C3%A9hul" title="Étienne-Nicolas Méhul">Étienne-Nicolas Méhul</a>: <i>Joseph</i> (1807), <a href="/wiki/Gioacchino_Rossini" title="Gioacchino Rossini">Gioacchino Rossini</a>: <i>Mosé in Egitto</i> (1818), <a href="/wiki/Jules_Massenet" title="Jules Massenet">Jules Massenet</a>: <i>Marie-Magdeleine</i> (1873), <a href="/wiki/Carl_Nielsen" title="Carl Nielsen">Carl Nielsen</a>: <i>Saul og David</i> (1902), <a href="/wiki/Claude_Debussy" title="Claude Debussy">Claude Debussy</a>: <i>Le Martyre de Saint Sébastien</i> (1911), <a href="/wiki/Arnold_Schoenberg" title="Arnold Schoenberg">Arnold Schoenberg</a>: <i>Moses und Aron</i> (1932), <a href="/wiki/Darius_Milhaud" title="Darius Milhaud">Darius Milhaud</a>: <i>Saint Louis, roi de France</i> (1955), <a href="/wiki/Olivier_Messiaen" title="Olivier Messiaen">Olivier Messiaen</a>: <i>Saint François d'Assise</i>, <a href="/w/index.php?title=Pascal_Dusapin&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pascal Dusapin (stránka neexistuje)">Pascal Dusapin</a>: <i>Melancholia</i> (1991).<sup id="cite_ref-18" class="reference"><a href="#cite_note-18"><span class="cite-bracket">[</span>15<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Opera_a_opereta/muzikál"><span id="Opera_a_opereta.2Fmuzik.C3.A1l"></span>Opera a opereta/muzikál</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=7" title="Editace sekce: Opera a opereta/muzikál" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=7" title="Editovat zdrojový kód sekce Opera a opereta/muzikál"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Na rozdíl od výše uvedených rozhraničení není rozdíl mezi operou na jedné straně a operetou či muzikálem na straně druhé otázkou formy, ale hudebního stylu. <a href="/wiki/Opereta" title="Opereta">Opereta</a> se oddělila od (komické) opery brzy po polovině 19. století v souvislosti s tím, jak se začal formovat rozdíl mezi <a href="/wiki/Klasick%C3%A1_hudba" title="Klasická hudba">vážnou hudbou</a> a <a href="/wiki/Popul%C3%A1rn%C3%AD_hudba" title="Populární hudba">populární hudbou</a>.<sup id="cite_ref-19" class="reference"><a href="#cite_note-19"><span class="cite-bracket">[</span>16<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> <a href="/wiki/Muzik%C3%A1l" title="Muzikál">Muzikál</a> vznikl v anglosaském prostředí koncem 19. století a v průběhu 20.–50. let 20. století nastoupil na místo operety, od níž se odlišil integrací neevropských hudebních stylů.<sup id="cite_ref-20" class="reference"><a href="#cite_note-20"><span class="cite-bracket">[</span>17<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Hranice mezi hudbou populární a vážnou však podléhá změnám v čase a může být zpochybňována jak teorií, tak i samotnými tvůrci, kteří v současnosti sahají k muzikálovým prostředkům v opeře a naopak. Někteří současní autoři muzikál či „rockovou operu“ a/nebo operetu od opery přísně odlišují, jiní je naopak považují za žánry v zásadě splývající. </p><p>Zatímco pro operu je typické plné zhudebnění, pro operetu a muzikál je typické střídání slova a hudby, ale tento rozdíl není z žádné z obou stran určující. Rovněž hudební náročnost a tím méně kvalita hudby nejsou dělicím měřítkem. Opera a (klasická) opereta se však od muzikálu zásadně odlišují technikou zpěvu účinkujících; jejich hlasy také nejsou nikdy přímo elektronicky zesilovány. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Forma">Forma</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=8" title="Editace sekce: Forma" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=8" title="Editovat zdrojový kód sekce Forma"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Opera se vyznačuje rozmanitostí forem, které spoluurčují jednak dobové žánrové a hudební konvence, jednak individuální řešení a styl skladatele či libretisty, jednak samotný námět daného díla. Proto neexistují žádné všeobecné vzorce její struktury. Tradičně se opery podle struktury dělí na opery <i>číslové</i>, v nichž je hudební proud členěn na zřetelně oddělené („uzavřené“) části, a na opery <i>prokomponované</i>, v nichž hudební proud pokračuje bez systematických přerušení a nejmenším uzavřeným útvarem je celé jednání. Řada děl se však pohybuje mezi těmito dvěma póly. </p><p>Podobně jako <a href="/wiki/Drama" title="Drama">divadelní hra</a> se opera může dělit na více částí, jež mohou být odděleny přestávkou nebo mezihrou, nejčastěji zvaných dějství (jednání, akt), a dále na obrazy (oddělené tzv. proměnou), výstupy či scény a podobně. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Číslová_opera"><span id=".C4.8C.C3.ADslov.C3.A1_opera"></span>Číslová opera</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=9" title="Editace sekce: Číslová opera" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=9" title="Editovat zdrojový kód sekce Číslová opera"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>První raně <a href="/wiki/Barokn%C3%AD_opera" title="Barokní opera">barokní opery</a> sestávaly více méně ze stejnorodého, formálně nečleněného recitativu, a odpovídají tak definici prokomponované opery; velmi brzy (již u <a href="/wiki/Claudio_Monteverdi" title="Claudio Monteverdi">Claudia Monteverdiho</a>) se však vytvořil kontrast mezi pasážemi deklamačními (recitativy, slouží především k vyjádření děje) a zpěvnými (árie, slouží především k vyjádření duševních stavů postav) a prosadila se tak forma číslové opery, která v různých změnách dominovala až do poloviny 19. století. </p><p>Číslová opera je řetězcem různých, ale zřetelně oddělených a vesměs kratších hudebních kusů, zpěvných nebo instrumentálních, které jsou do uceleného děje spojeny buď <a href="/wiki/Recitativ" title="Recitativ">recitativem</a>, nebo mluvenými dialogy. Hudební prvky opery jsou různorodé a jsou používány s různou četností a různou váhou podle požadavků žánru, námětu a autorského stylu. Níže jsou uvedeny základní typy hudebních útvarů používaných především v číslové opeře, ale – integrovány do plynulého hudebního proudu – také v prokomponované opeře. </p> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Instrumentální_útvary"><span id="Instrument.C3.A1ln.C3.AD_.C3.BAtvary"></span>Instrumentální útvary</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=10" title="Editace sekce: Instrumentální útvary" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=10" title="Editovat zdrojový kód sekce Instrumentální útvary"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li>Operu zpravidla uvádí více či méně samostatná orchestrální skladba zvaná <i>předehra</i> nebo <i>ouvertura</i>. V baroku a klasicismu neměly předehry žádnou nebo jen velmi volnou souvislost s hudbou zbytku opery, rozšířené byly tzv. <i>francouzská ouvertura</i> (dvoudílná s pomalou a důstojnou první částí a rychlou a vzrušenou částí druhou) a třídílná <i>italská ouvertura</i> neboli <i>sinfonie</i>. V romantismu vznikl typ předehry zpracovávající jeden hudební motiv opery (např. <a href="/wiki/Bed%C5%99ich_Smetana" title="Bedřich Smetana">Smetanova</a> <i><a href="/wiki/Prodan%C3%A1_nev%C4%9Bsta" title="Prodaná nevěsta">Prodaná nevěsta</a></i>) nebo představující postupně řadu hudebních motivů z ní v různém stupni zpracování od sonátově propracované <i>programní předehry</i> (např. předehra <a href="/wiki/Carl_Maria_von_Weber" title="Carl Maria von Weber">Weberova</a> <i><a href="/wiki/%C4%8Carost%C5%99elec" title="Čarostřelec">Čarostřelce</a></i>) po prosté řazení v předehře typu <i>pot-pourri</i> (např. předehra <a href="/wiki/Georges_Bizet" title="Georges Bizet">Bizetovy</a> <i><a href="/wiki/Carmen" title="Carmen">Carmen</a></i>). Klasické a romantické předehry jsou zpravidla odděleny od opery pauzou a lze je hrát jako koncertní orchestrální skladby. Některé předehry však plynule přecházejí do prvního zpěvního čísla opery (v takovém případě se hovoří o <i>preludiu</i> či o <i>orchestrálním úvodu</i> a ne o <i>ouvertuře</i>). Proto u některých předeher existují dvě varianty zakončení: jedno přechází přímo do hudby opery, druhé je tzv. koncertní zakončení (např. u <a href="/wiki/Wolfgang_Amadeus_Mozart" title="Wolfgang Amadeus Mozart">Mozartova</a> <i><a href="/wiki/Don_Giovanni" title="Don Giovanni">Dona Giovanniho</a></i>). Preludium může být i velmi krátké, jen několikataktové, a může uvádět i další dějství. Některé opery předehru zcela postrádají.</li> <li><i>Mezihra</i>, francouzsky <i>entr’acte</i>, italsky <i>intermezzo</i>, spojuje různá dějství, obrazy nebo výstupy. Jsou často využívány pro rychlé přestavění scény. V moderní opeře jsou mezihry často symfonické plochy a mohou být hrány i odděleně od opery jako koncertní skladby (např. „Východ měsíce“ z <a href="/wiki/Vil%C3%A9m_Blodek" title="Vilém Blodek">Blodkovy</a> opery <i><a href="/wiki/V_studni" title="V studni">V studni</a></i>, mezihra z <a href="/wiki/Jules_Massenet" title="Jules Massenet">Massenetovy</a> opery <i><a href="/wiki/Tha%C3%AFs_(opera)" title="Thaïs (opera)">Thaïs</a></i>, „Four Sea Interludes“ z <a href="/wiki/Benjamin_Britten" title="Benjamin Britten">Brittenovy</a> opery <i><a href="/wiki/Peter_Grimes" title="Peter Grimes">Peter Grimes</a></i>).</li> <li>Uvnitř jednotlivých dějství opery se někdy vyskytují instrumentální úseky určené pro <a href="/wiki/Balet" title="Balet">balet</a> (např. svatební tance ve 2. dějství <a href="/wiki/Anton%C3%ADn_Dvo%C5%99%C3%A1k" title="Antonín Dvořák">Dvořákovy</a> <i><a href="/wiki/Rusalka_(Dvo%C5%99%C3%A1k)" title="Rusalka (Dvořák)">Rusalky</a></i>), pochody (např. pochod komediantů v <a href="/wiki/Bed%C5%99ich_Smetana" title="Bedřich Smetana">Smetanově</a> <i><a href="/wiki/Prodan%C3%A1_nev%C4%9Bsta" title="Prodaná nevěsta">Prodané nevěstě</a></i>), <a href="/wiki/Pantomima" title="Pantomima">pantomimu</a> (např. hudba spojená s hlavní hrdinkou v <a href="/wiki/Daniel_Auber" title="Daniel Auber">Auberově</a> <i><a href="/wiki/N%C4%9Bm%C3%A1_z_Portici" title="Němá z Portici">Němé z Portici</a></i>) atd.</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Zpěvní_čísla"><span id="Zp.C4.9Bvn.C3.AD_.C4.8D.C3.ADsla"></span>Zpěvní čísla</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=11" title="Editace sekce: Zpěvní čísla" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=11" title="Editovat zdrojový kód sekce Zpěvní čísla"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><i><a href="/wiki/%C3%81rie" title="Árie">Árie</a></i> je v současném chápání obecný pojem pro všechny sólové zpěvy v opeře. Podle struktury, tempa, nálady apod. mohou být používány specifičtější pojmy: <i>píseň</i>, <i><a href="/wiki/Kavatina" title="Kavatina">kavatina</a></i>, <i><a href="/wiki/Kuplet" title="Kuplet">kuplet</a></i>, <i>kabaleta</i>, <i>romance</i>, <i>balada</i> apod. Árie jsou často pro obecenstvo nejúčinnější a nejznámější části určité opery a bývají, někdy spolu s příslušnou recitativní pasáží, uváděny koncertně mimo rámec opery. Árie popisuje zpravidla emocionální stav, vzpomínky nebo myšlenky zpívající postavy a tok dramatického děje se při ní zastavuje. Kratší nebo lehčí árie se často označuje jako <i>arieta</i>. <i>Arioso</i> je úsek melodické deklamace, přechodný tvar mezi recitativem a árií, vyskytující se zejména v prokomponovaných operách.</li> <li><i><a href="/wiki/Ans%C3%A1mbl" title="Ansámbl">Ansámbl</a></i> pro více sólových hlasů: <a href="/wiki/Duet" title="Duet">duet</a>, <a href="/wiki/Tercet" title="Tercet">tercet</a>, <a href="/wiki/Kvartet_(skladba)" title="Kvartet (skladba)">kvartet</a> atd. Ansámbly s menším počtem postav typicky znázorňují jejich vzájemné vztahy při zastavení dramatického děje podobně jako árie (např. milostná dueta). Vícečlenné ansámbly často znázorňují interakce postav a posunují děj, přičemž se často nacházejí v jeho vrcholných okamžicích a často tvoří samy o sobě nebo v kombinaci s dalšími útvary (sbory, árie) vyvrcholení dějství (finále).</li> <li><i>Sbor</i> je vokální útvar pro větší počet osob bez individuálních zpěvních linií. Nabízí kontrast k sólovým útvarům a reprezentuje ve většině případů lid nebo úžeji vymezenou sociální skupinu. V některých operách je sborový zpěv jejich těžištěm, proti němuž sólové výstupy zanikají (např. <a href="/wiki/Giuseppe_Verdi" title="Giuseppe Verdi">Verdiho</a> <i><a href="/wiki/Nabucco" title="Nabucco">Nabucco</a></i> nebo <a href="/wiki/Modest_Petrovi%C4%8D_Musorgskij" title="Modest Petrovič Musorgskij">Musorgského</a> <i><a href="/wiki/Boris_Godunov_(opera)" title="Boris Godunov (opera)">Boris Godunov</a></i>). Také tato čísla mohou být zpívána koncertně mimo operní kontext.</li> <li><i><a href="/wiki/Recitativ" title="Recitativ">Recitativ</a></i> je zhudebněný text, který sleduje mluvený spád řeči. Slouží především k vyjádření těch scén opery, které nesou děj, zejména dialogů. V barokní a klasicistní hudbě se rozlišovalo mezi <i>secco recitativem</i> (<i>recitativo secco</i> italsky „secco“ = suchý) a <i>doprovázeným recitativem</i> (<i>recitativo accompagnato</i>, italsky „accompagnato“ = doprovázený). V případě secco recitativu jsou notovány pouze zpěvní hlas a basová linie, později byl zapisován i příslušný akordický doprovod jako <a href="/wiki/Basso_continuo" title="Basso continuo">basso continuo</a> nebo v rozepsané podobě. Zpěvák je doprovázen jen jedním nebo několika málo nástroji, většinou jedním basovým nástrojem a jedním harmonickým nástrojem (drnkacím nebo klávesovým). V 18. století přebírá tuto úlohu čím dál více jen cembalo, později též <a href="/wiki/Klav%C3%ADr" title="Klavír">klavír</a>. V případě doprovázeného recitativu – používaného převážně pro monology – je doprovod komponován pro orchestr a často na něj navazuje následující árie, jejíž situaci recitativ připravuje. Orchestrální doprovod přitom umožňuje kontrastnější vypracování obsahu obou částí.</li> <li><i>Scéna</i>, italsky <i>scena</i>, vznikla v 19. století z doprovázeného recitativu. Zpravidla ústí do árie nebo ansámblu. Orchestrální zpracování obou částí se již v podstatě neliší, árii charakterizuje jen výraznější melodická linie.</li> <li><i>Introdukce</i>, <i>mezihra</i> a <i>finále</i> jsou delší, kompozitní uzavřené formy na počátku či konci jednání nebo spojující dvě oddělené epizody děje. V rámci těchto forem se bezprostředně řetězí a kombinují kratší útvary – árie, ansámbly s měnícím se složením, doprovázené recitativy, sbory – a tvoří samostatný celek. Zejména finále je typickým útvarem klasické a raně romantické, především komické opery. Jednou z prvních typů je finále <i>en vaudeville</i> pocházející z francouzské <a href="/wiki/Op%C3%A9ra_comique" title="Opéra comique">opéry comique</a> poloviny 18. století, což je strofická píseň, často s refrénem, zpívaná střídavě i společně sólisty a textově shrnující poslání hry (např. finále <a href="/wiki/Wolfgang_Amadeus_Mozart" title="Wolfgang Amadeus Mozart">Mozartova</a> <i><a href="/wiki/%C3%9Anos_ze_serailu" title="Únos ze serailu">Únosu ze serailu</a></i>). Rozsáhlé a strukturované finále je typické pro italskou <a href="/wiki/Belcanto" title="Belcanto">belcantovou</a> operu (Rossini, Bellini, Donizetti).</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading4"><h4 id="Melodram">Melodram</h4><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=12" title="Editace sekce: Melodram" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=12" title="Editovat zdrojový kód sekce Melodram"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><i><a href="/wiki/Melodram" title="Melodram">Melodram</a></i> označuje řeč doprovázenou hudbou. V operách se vyskytuje sporadicky od doby romantismu; například v <a href="/wiki/Ludwig_van_Beethoven" title="Ludwig van Beethoven">Beethovenově</a> opeře <i><a href="/wiki/Fidelio" title="Fidelio">Fidelio</a></i> je melodram uvnitř opery použit k vyjádření toho, že žal hlavní hrdinky Leonory, když má vykopat hrob vlastnímu manželovi, již nelze odít hudbou. V operách s mluvenými dialogy může (namísto recitativu) sloužit jako přechod od mluveného textu ke zpívanému (např. v <a href="/wiki/Karel_%C5%A0ebor" title="Karel Šebor">Šeborově</a> <i><a href="/wiki/Zma%C5%99en%C3%A1_svatba" title="Zmařená svatba">Zmařené svatbě</a></i>). Melodram byl používán také například ve scénách čtení dopisů (<a href="/wiki/Bed%C5%99ich_Smetana" title="Bedřich Smetana">Smetanovy</a> <i><a href="/wiki/Dv%C4%9B_vdovy" title="Dvě vdovy">Dvě vdovy</a></i>), <a href="/wiki/Ruggero_Leoncavallo" title="Ruggero Leoncavallo">Ruggero Leoncavallo</a> v opeře <i>Zazà</i> zpracovává melodramaticky dětskou roli dcery hlavní hrdinky a podobně. I v moderní opeře jsou melodramatické pasáže hojně používány, např. v <a href="/wiki/Bohuslav_Martin%C5%AF" title="Bohuslav Martinů">Martinů</a> <i><a href="/wiki/%C5%98eck%C3%A9_pa%C5%A1ije" title="Řecké pašije">Řeckých pašijích</a></i> nebo <a href="/wiki/Benjamin_Britten" title="Benjamin Britten">Brittenově</a> <i>Snu noci svatojánské</i>, často ve formě řeči s pevně předpsaným rytmem, ale ne melodií.</li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Prokomponovaná_opera"><span id="Prokomponovan.C3.A1_opera"></span>Prokomponovaná opera</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=13" title="Editace sekce: Prokomponovaná opera" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=13" title="Editovat zdrojový kód sekce Prokomponovaná opera"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Už počátkem 19. století začali skladatelé dodržovat střídání dialogů či recitativů a uzavřených čísel stále méně přísně, zejména ve vážné opeře. Ve 2. čtvrtině 19. století postupně ustupuje secco recitativ a na jeho místo v italské tvorbě nastupuje útvar „scéna a árie“ s podstatně menším kontrastem deklamačních a písňových úseků. Již u <a href="/wiki/Giuseppe_Verdi" title="Giuseppe Verdi">Giuseppe Verdiho</a> se dějství stávají většími hudebními celky. <a href="/wiki/Richard_Wagner" title="Richard Wagner">Richard Wagner</a> vytvořil od poloviny 19. století formu (nazývanou později v kontrastu k tradiční opeře jako „hudební drama“), která se zcela vzdala hudební číslové stavby a hudbu i text spojila v jediný prokomponovaný, <a href="/wiki/Symfonie" title="Symfonie">symfonicky</a> zpracovaný celek – „nekonečnou melodii“. Wagnerova hudební teorie i praktický příklad měl na formální vývoj opery zásadní vliv a prokomponovaný typ všeobecně ovládl operu koncem 19. století (například u <a href="/wiki/Giacomo_Puccini" title="Giacomo Puccini">Giacoma Pucciniho</a> nebo <a href="/wiki/Jules_Massenet" title="Jules Massenet">Julese Masseneta</a>) a přetrval jako základní typ i pro ranou modernu. </p><p>Teprve v průběhu 1. poloviny 20. století se řada skladatelů obrátila zpátky k číslovému principu (např. <a href="/wiki/Zolt%C3%A1n_Kod%C3%A1ly" title="Zoltán Kodály">Zoltán Kodály</a>, <a href="/wiki/Igor_Fjodorovi%C4%8D_Stravinskij" class="mw-redirect" title="Igor Fjodorovič Stravinskij">Igor Stravinskij</a> nebo <a href="/wiki/Kurt_Weill" title="Kurt Weill">Kurt Weill</a>) a v současné operní tvorbě obě tyto základní formy včetně různých kombinací koexistují. Číslová opera vedle toho žije v dceřiných žánrech <a href="/wiki/Opereta" title="Opereta">operety</a> a <a href="/wiki/Muzik%C3%A1l" title="Muzikál">muzikálu</a>. </p><p>I z prokomponovaných oper je přirozeně možné izolovat z celku určité „uzavřené“ části a provádět je např. jako koncertní árie nebo symfonické skladby. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Třídění_oper"><span id="T.C5.99.C3.ADd.C4.9Bn.C3.AD_oper"></span>Třídění oper</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=14" title="Editace sekce: Třídění oper" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=14" title="Editovat zdrojový kód sekce Třídění oper"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Vedle třídění podle formy na opery číslové a prokomponované je možné charakterizovat opery z řady jiných hledisek, mimo jiné: </p> <ul><li>podle nároků na divadelní provedení. Výpravné opery byly často nazývány „velká opera“ (např. Mozartova <i><a href="/wiki/Kouzeln%C3%A1_fl%C3%A9tna" title="Kouzelná flétna">Kouzelná flétna</a></i>), avšak „velká opera“ (<a href="/wiki/Grand_opera" title="Grand opera">grand opéra</a>) může být též žánrové označení. Zejména po druhé světové válce se rozvinula <a href="/wiki/Komorn%C3%AD_opera" title="Komorní opera">komorní opera</a>, intimnější dílo psané pro menší počet zpěváků, malý orchestr nebo menší divadelní scénu. Drobný operní útvar označuje například pojem „miniopera“, jak jej užíval <a href="/wiki/Josef_Berg" title="Josef Berg">Josef Berg</a>, nebo <a href="/wiki/Darius_Milhaud" title="Darius Milhaud">Milhaudův</a> pojem „opéra-minute“.</li> <li>podle specifického cílového publika, například <a href="/wiki/D%C4%9Btsk%C3%A1_opera" title="Dětská opera">dětská opera</a></li> <li>podle počtu dějství: tříaktová opera, aktovka atd.</li> <li>podle <a href="/wiki/Hudebn%C3%AD_%C5%BE%C3%A1nr" title="Hudební žánr">hudebního stylu</a>: opera <a href="/wiki/Barokn%C3%AD_hudba" title="Barokní hudba">barokní</a>, opera stylu <a href="/wiki/Belcanto" title="Belcanto">belcanto</a>, opery <a href="/wiki/Romantismus_(hudba)" title="Romantismus (hudba)">romantické</a>, <a href="/wiki/Expresionismus" title="Expresionismus">expresionistické</a>, <a href="/wiki/Minimalismus_(hudba)" title="Minimalismus (hudba)">minimalistické</a>, <a href="/wiki/Jazz" title="Jazz">jazzové</a> atd.</li> <li>podle kompoziční techniky: opera <a href="/wiki/Mikroton%C3%A1ln%C3%AD_hudba" title="Mikrotonální hudba">čtvrttónová</a>, <a href="/wiki/Atonalita" title="Atonalita">atonální</a>, <a href="/wiki/Dodekafonie" title="Dodekafonie">dodekafonická</a> apod.</li> <li>podle povahy námětu: opera lyrická, komická, tragická, romantická, realistická atd. Některá označení vedle námětu naznačují i použité hudební prostředky, např. opera <a href="/wiki/Verismus" title="Verismus">veristická</a>, lidová, prostonárodní. Opera, jejíž námět je vzat z <a href="/wiki/Liter%C3%A1rn%C3%AD_d%C3%ADlo" title="Literární dílo">literárního díla</a>, se někdy označuje jako <a href="/w/index.php?title=Liter%C3%A1rn%C3%AD_opera&action=edit&redlink=1" class="new" title="Literární opera (stránka neexistuje)">literární opera</a> (Literaturoper); jindy je ale tento výraz vyhrazen pro operu komponovanou na původně neoperní, zpravidla <a href="/wiki/%C4%8Cinohra" title="Činohra">činoherní</a> literární text.<sup id="cite_ref-21" class="reference"><a href="#cite_note-21"><span class="cite-bracket">[</span>18<span class="cite-bracket">]</span></a></sup></li></ul> <p>Běžné je řazení podle (sub)žánru. Přitom však formální, látkové i časové vymezení řady žánrů je sporné nebo nejednoznačné, jednotlivé žánry se mohou překrývat. Navíc existuje rozdíl mezi žánrovými označeními zavedenými hudební vědou, a to často až následně (např. <a href="/w/index.php?title=Osvobozeneck%C3%A1_opera&action=edit&redlink=1" class="new" title="Osvobozenecká opera (stránka neexistuje)">osvobozenecká opera</a>), nebo dílům dodatečně přiřčenými (v mnoha případech například <a href="/wiki/Opera_seria" title="Opera seria">opera seria</a>, <a href="/w/index.php?title=Op%C3%A9ra_lyrique&action=edit&redlink=1" class="new" title="Opéra lyrique (stránka neexistuje)">opéra lyrique</a>) s cílem zařadit je k určitému typu – a naopak označeními, která svým dílům dali sami tvůrci a která často vyjadřují jejich snahu své dílo individualizovat, odpoutat od žánrových předsudků. Zvláště moderní avantgardní autoři se vyhýbají žánrovým označením (včetně prostého „opera“) a volí neutrálně znějící názvy jako „jevištní akce“ (<a href="/wiki/Luigi_Nono" title="Luigi Nono">Luigi Nono</a>), „scénická kompozice“ (<a href="/wiki/Mauricio_Kagel" title="Mauricio Kagel">Mauricio Kagel</a>) nebo „hudební akce“ (<a href="/wiki/Luciano_Berio" title="Luciano Berio">Luciano Berio</a>). Jednotlivé operní žánry jsou různě významné a početné: vedle tisíců děl, které lze kvalifikovat jako <a href="/wiki/Opera_buffa" title="Opera buffa">opera buffa</a>, stojí jen hrstka děl, které lze charakterizovat pojmem <a href="/w/index.php?title=%C4%8Casov%C3%A1_opera&action=edit&redlink=1" class="new" title="Časová opera (stránka neexistuje)">časová opera</a> (Zeitoper), a některá žánrová označení jako „melolog“ (<a href="/wiki/Hector_Berlioz" title="Hector Berlioz">Hector Berlioz</a>: <i>Lélio</i>, 1832), „jevištní zásvětná slavnostní hra (Bühnenweihfestspiel)“ (<a href="/wiki/Richard_Wagner" title="Richard Wagner">Richard Wagner</a>: <i><a href="/wiki/Parsifal" title="Parsifal">Parsifal</a></i>, 1882), „Songspiel“ (<a href="/wiki/Kurt_Weill" title="Kurt Weill">Kurt Weill</a>: <i>Mahagonny</i>, 1927), „abstraktní opera“ (<a href="/w/index.php?title=Boris_Blacher&action=edit&redlink=1" class="new" title="Boris Blacher (stránka neexistuje)">Boris Blacher</a>: <i>Abstrakte Oper no 1</i>, 1953) nebo dokonce „lyrické uškrcení“ (<a href="/wiki/L%C3%A9o_Delibes" title="Léo Delibes">Léo Delibes</a>: <i>Deux sous de charbon</i>, 1856) jsou vyhrazena vždy pro jediné dílo v historii.<sup id="cite_ref-22" class="reference"><a href="#cite_note-22"><span class="cite-bracket">[</span>19<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Profese_operního_divadla"><span id="Profese_opern.C3.ADho_divadla"></span>Profese operního divadla</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=15" title="Editace sekce: Profese operního divadla" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=15" title="Editovat zdrojový kód sekce Profese operního divadla"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Libretista">Libretista</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=16" title="Editace sekce: Libretista" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=16" title="Editovat zdrojový kód sekce Libretista"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Clemens_IX.jpg" class="mw-file-description"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Clemens_IX.jpg/220px-Clemens_IX.jpg" decoding="async" width="220" height="276" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Clemens_IX.jpg/330px-Clemens_IX.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Clemens_IX.jpg/440px-Clemens_IX.jpg 2x" data-file-width="800" data-file-height="1002" /></a><figcaption><a href="/wiki/Klement_IX." title="Klement IX.">Giulio Rospigliosi</a> (papež Klement IX.), významný libretista rané římské opery. Obraz G. B. Gaulliho-Baciccia</figcaption></figure> <p>Postavení a význam libretisty jako autora operního textu kolísaly. Diskuse o vzájemném vztahu slov a hudby jsou dosud živé: jsou dokonce předmětem některých oper jako <a href="/wiki/Antonio_Salieri" title="Antonio Salieri">Salieriho</a> <i>Prima la musica e poi le parole</i> (1786) a <a href="/wiki/Richard_Strauss" title="Richard Strauss">Straussova</a> <i>Capriccia</i> (1942). V prvopočátcích opery byla slova i hudba považovány za rovnocenné a <a href="/wiki/Ottavio_Rinuccini" title="Ottavio Rinuccini">Ottavio Rinuccini</a> (1562-1621), libretista prvních oper <a href="/wiki/Jacopo_Peri" title="Jacopo Peri">Jacopa Periho</a> a <a href="/wiki/Giulio_Caccini" title="Giulio Caccini">Giulia Cacciniho</a>, byl zároveň teoretikem opery. Brzy však začala dominovat hudba a zpěv (podle Mozarta je poezie „poslušnou dcerou hudby“), barokní libreta tak byla často anonymní. Vedle toho obecenstvo upřednostňovalo známé látky, které se proto stále opakovaly, a několik vzorových libret bylo zhudebňováno stále znova v různých příležitostných úpravách. Takové vzorové texty pro italskou vážnou operu pocházely často od dvou nejvýznamnějších libretistů 18. století, <a href="/wiki/Apostolo_Zeno" title="Apostolo Zeno">Apostola Zena</a> (1668-1750) a jeho nástupce na místě habsburského dvorního básníka <a href="/wiki/Pietro_Metastasio" title="Pietro Metastasio">Pietra Metastasia</a>; některá jejich dramata byla zhudebněna i mnoha desítkami různých skladatelů. V oboru opery buffy měla podobný význam libreta <a href="/wiki/Carlo_Goldoni" title="Carlo Goldoni">Carla Goldoniho</a>. </p><p>Až v klasicistní době začínají skladatelé i divadla hledat nejen originální hudbu, ale i originální dramatickou látku, jakou poskytl Gluckovi <a href="/w/index.php?title=Ranieri_de%27_Calzabigi&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ranieri de' Calzabigi (stránka neexistuje)">Ranieri de' Calzabigi</a> nebo Mozartovi <a href="/wiki/Lorenzo_da_Ponte" title="Lorenzo da Ponte">Lorenzo da Ponte</a>. Originalita a dramatická účinnost textu byla významná zvláště u zpěvoher s mluvenými pasážemi hraných v rodném jazyce publika. Dramatici jako <a href="/wiki/John_Gay" title="John Gay">John Gay</a> pro anglickou ballad operu, <a href="/w/index.php?title=Charles-Simon_Favart&action=edit&redlink=1" class="new" title="Charles-Simon Favart (stránka neexistuje)">Charles-Simon Favart</a> a <a href="/w/index.php?title=Michel-Jean_Sedaine&action=edit&redlink=1" class="new" title="Michel-Jean Sedaine (stránka neexistuje)">Michel-Jean Sedaine</a> pro francouzskou opéru-comique nebo <a href="/wiki/Christian_Felix_Wei%C3%9Fe" title="Christian Felix Weiße">Christian Felix Weiße</a> a <a href="/wiki/Emanuel_Schikaneder" title="Emanuel Schikaneder">Emanuel Schikaneder</a> pro německý singspiel měli pro vývoj těchto žánrů zásadní význam. </p> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Felice_Romani.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Felice_Romani.jpg/220px-Felice_Romani.jpg" decoding="async" width="220" height="268" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Felice_Romani.jpg/330px-Felice_Romani.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2d/Felice_Romani.jpg 2x" data-file-width="400" data-file-height="487" /></a><figcaption>Významný libretista italské „belcantové“ opery Felice Romani.</figcaption></figure> <p>I v barokní době existovala úzká spolupráce libretisty a skladatele (<a href="/wiki/Jean-Baptiste_Lully" title="Jean-Baptiste Lully">Lully</a> – <a href="/wiki/Philippe_Quinault" title="Philippe Quinault">Philippe Quinault</a>, <a href="/wiki/Baldassare_Galuppi" title="Baldassare Galuppi">Galuppi</a> – Goldoni), typičtější však bylo, že se autoři hudby a slov ani nesetkali. V 19. století, kdy už jedno libreto zhudebňuje jediný skladatel, už oba tvůrci často přicházejí do užšího kontaktu. <a href="/wiki/Felice_Romani" title="Felice Romani">Felice Romani</a> napsal řadu oper pro italské skladatele počátku 19. století, nejintenzivněji však spolupracoval s Bellinim, stejně jako <a href="/wiki/Francesco_Maria_Piave" title="Francesco Maria Piave">Francesco Maria Piave</a> spolupracoval s Verdim, ale i s dalšími italskými skladateli. <a href="/wiki/Luigi_Illica" title="Luigi Illica">Luigi Illica</a> byl nejvýznamnější libretista veristické generace. Ve Francii <a href="/wiki/Eug%C3%A8ne_Scribe" title="Eugène Scribe">Eugène Scribe</a> udržoval nejdelší a nejužší pracovní vztahy s Auberem, ale prakticky všichni skladatelé působící v Paříži ve druhé třetině 19. století skládali na jeho libreta. Později jeho místo zaujali zejména <a href="/wiki/Jules_Barbier" title="Jules Barbier">Jules Barbier</a> a <a href="/w/index.php?title=Michel_Carr%C3%A9&action=edit&redlink=1" class="new" title="Michel Carré (stránka neexistuje)">Michel Carré</a>. I v české opeře poslední třetiny 19. století působili žádaní libretisté jako <a href="/wiki/Karel_Sabina" title="Karel Sabina">Karel Sabina</a>, <a href="/wiki/Eli%C5%A1ka_Kr%C3%A1snohorsk%C3%A1" title="Eliška Krásnohorská">Eliška Krásnohorská</a> nebo <a href="/wiki/Emanuel_Franti%C5%A1ek_Z%C3%BCngel" title="Emanuel František Züngel">Emanuel Züngel</a>. </p><p>Někteří skladatelé si psali libreta sami. Richard Wagner povýšil tuto praxi na princip v kontextu svého konceptu „<i><a href="/wiki/Gesamtkunstwerk" title="Gesamtkunstwerk">Gesamtkunstwerk</a></i>“, tedy druh uměleckého díla spojujícího několik druhů umění. Vlastní libreta si psali např. <a href="/wiki/Hector_Berlioz" title="Hector Berlioz">Hector Berlioz</a>, <a href="/wiki/Arrigo_Boito" title="Arrigo Boito">Arrigo Boito</a>, <a href="/wiki/Josef_Bohuslav_Foerster" title="Josef Bohuslav Foerster">Josef Bohuslav Foerster</a>, <a href="/wiki/Hans_Pfitzner" title="Hans Pfitzner">Hans Pfitzner</a>, <a href="/wiki/Ilja_Hurn%C3%ADk" title="Ilja Hurník">Ilja Hurník</a> a další, včetně Wagnerova syna <a href="/wiki/Siegfried_Wagner" title="Siegfried Wagner">Siegfrieda</a>. Jinou možností je napsat operu na původně činoherní text, který skladatel sám více či méně zkrátí či upraví, jak učinili např. <a href="/wiki/Richard_Strauss" title="Richard Strauss">Richard Strauss</a> (<a href="/wiki/Salome_(Strauss)" title="Salome (Strauss)"><i>Salome</i></a>, <a href="/wiki/Elektra_(Strauss)" title="Elektra (Strauss)"><i>Elektra</i></a>), <a href="/wiki/Alban_Berg" title="Alban Berg">Alban Berg</a> (<a href="/wiki/Vojcek_(opera)" title="Vojcek (opera)"><i>Vojcek</i></a>, <a href="/wiki/Lulu_(Berg)" title="Lulu (Berg)"><i>Lulu</i></a>), <a href="/wiki/Leo%C5%A1_Jan%C3%A1%C4%8Dek" title="Leoš Janáček">Leoš Janáček</a> (<i><a href="/wiki/Jej%C3%AD_pastorky%C5%88a" title="Její pastorkyňa">Její pastorkyňa</a></i>, <a href="/wiki/V%C4%9Bc_Makropulos_(opera)" title="Věc Makropulos (opera)"><i>Věc Makropulos</i></a>) nebo <a href="/wiki/Benjamin_Britten" title="Benjamin Britten">Benjamin Britten</a> (<i>Sen noci svatojanské</i>). Většina skladatelů však i nadále využívá služeb libretistů. Od 20. století se málo spisovatelů věnuje psaní operních libret soustavně (dlouhodobá spolupráce Richarda Strausse a <a href="/wiki/Hugo_von_Hofmannsthal" title="Hugo von Hofmannsthal">Hugo von Hofmannsthala</a> je spíše výjimkou), příležitostně však operní libreta psali mnozí významní spisovatelé jako <a href="/wiki/%C3%89mile_Zola" title="Émile Zola">Émile Zola</a> (Bruneau: <i>Messidor</i>, <i>Uragán</i>), <a href="/wiki/Stefan_Zweig" title="Stefan Zweig">Stefan Zweig</a> (R. Strauss: <i>Mlčenlivá žena</i>), <a href="/wiki/Bertolt_Brecht" title="Bertolt Brecht">Bertolt Brecht</a> (Weill: <i>Třígrošová opera</i>, Dessau: <i>Odsouzení Lukullovo</i>) nebo <a href="/wiki/Wystan_Hugh_Auden" title="Wystan Hugh Auden">Wystan Hugh Auden</a> (Britten: <i>Paul Bunyan</i>, Stravinskij: <i>Život prostopášníka</i>, Henze: <i>Elegie pro mladé milence</i>). </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Catherine_II_by_D.Levitskiy_(1794,_Novgorod_museum).jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Catherine_II_by_D.Levitskiy_%281794%2C_Novgorod_museum%29.jpg/220px-Catherine_II_by_D.Levitskiy_%281794%2C_Novgorod_museum%29.jpg" decoding="async" width="220" height="290" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Catherine_II_by_D.Levitskiy_%281794%2C_Novgorod_museum%29.jpg/330px-Catherine_II_by_D.Levitskiy_%281794%2C_Novgorod_museum%29.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Catherine_II_by_D.Levitskiy_%281794%2C_Novgorod_museum%29.jpg/440px-Catherine_II_by_D.Levitskiy_%281794%2C_Novgorod_museum%29.jpg 2x" data-file-width="1400" data-file-height="1847" /></a><figcaption>Libreta carevny Kateřiny Veliké se vyznačují satirou a jadrným lidovým výrazivem.</figcaption></figure> <p>Na řadě libret se podílelo více libretistů, a to z různých důvodů. Někdy dva libretisté pracovali v rovnocenném týmu (například Barbier a Carré), někdy jeden psal text v próze a druhý ho zveršovával (např. Luigi Illica a Giuseppe Giacosa v operách pro Pucciniho), někdy psal první libreto v jednom jazyce a druhý ho překládal (např. <a href="/wiki/Josef_Wenzig" title="Josef Wenzig">Josef Wenzig</a> a <a href="/wiki/Erv%C3%ADn_%C5%A0pindler" title="Ervín Špindler">Ervín Špindler</a> v případě <i><a href="/wiki/Libu%C5%A1e_(opera)" title="Libuše (opera)">Libuše</a></i>), někdy jeden platil za inspirátora a druhý za technického vykonavatele (tak s řadou spolupracovníků pracoval Scribe). Jindy je větší počet libretistů výsledkem přepracovávání libreta, obvykle z podnětu skladatele: tak na Janáčkově <i>Výletu pana Broučka do Měsíce</i> se vystřídalo až šest spisovatelů. Vedle toho ovšem do libreta často zasahují samotní komponisté. </p><p>Mezi libretisty lze najít řadu žen, mimo jiné carevnu <a href="/wiki/Kate%C5%99ina_II._Velik%C3%A1" title="Kateřina II. Veliká">Kateřinu II.</a> (<i>Novgorodskij bogatyr Bojeslajevič</i> 1786, <i>Gore-bogatyr Kosometovič</i> 1788, <i>Fedul s děťmi</i> (1791)<sup id="cite_ref-23" class="reference"><a href="#cite_note-23"><span class="cite-bracket">[</span>20<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> nebo <a href="/wiki/Helmina_von_Ch%C3%A9zy" title="Helmina von Chézy">Helminu von Chézy</a>, jež napsala <a href="/wiki/Carl_Maria_von_Weber" title="Carl Maria von Weber">Weberovu</a> <i>Euryanthu</i> (1823). V počátcích <a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_opera" title="Česká opera">české národní opery</a> měly významné místo libretistky <a href="/wiki/Eli%C5%A1ka_Kr%C3%A1snohorsk%C3%A1" title="Eliška Krásnohorská">Eliška Krásnohorská</a> (<i><a href="/wiki/Hubi%C4%8Dka_(opera)" title="Hubička (opera)">Hubička</a></i>, <i><a href="/wiki/Tajemstv%C3%AD_(opera)" title="Tajemství (opera)">Tajemství</a></i>, <i><a href="/wiki/%C4%8Certova_st%C4%9Bna_(opera)" title="Čertova stěna (opera)">Čertova stěna</a></i>, <i><a href="/wiki/Lejla_(opera)" title="Lejla (opera)">Lejla</a></i>, <i><a href="/wiki/Blan%C3%ADk_(Fibich)" title="Blaník (Fibich)">Blaník</a></i>…), <a href="/wiki/Marie_%C4%8Cervinkov%C3%A1-Riegrov%C3%A1" title="Marie Červinková-Riegrová">Marie Červinková-Riegrová</a> (<i><a href="/wiki/Dimitrij" title="Dimitrij">Dimitrij</a></i>, <i><a href="/wiki/Jakob%C3%ADn" title="Jakobín">Jakobín</a></i>, <i><a href="/wiki/Zma%C5%99en%C3%A1_svatba" title="Zmařená svatba">Zmařená svatba</a></i>) a <a href="/wiki/Ane%C5%BEka_Schulzov%C3%A1" title="Anežka Schulzová">Anežka Schulzová</a> (<i><a href="/wiki/Hedy" title="Hedy">Hedy</a></i>, <i><a href="/wiki/%C5%A0%C3%A1rka_(Fibich)" title="Šárka (Fibich)">Šárka</a></i>, <i><a href="/wiki/P%C3%A1d_Arkuna" title="Pád Arkuna">Pád Arkuna</a></i>). Významná díla vznikla spoluprací spisovatelek <a href="/w/index.php?title=Myfanwy_Piper&action=edit&redlink=1" class="new" title="Myfanwy Piper (stránka neexistuje)">Myfanwy Piper</a> s <a href="/wiki/Benjamin_Britten" title="Benjamin Britten">Benjaminem Brittenem</a> (<i>Utahování šroubu / The Turn of the Screw</i> 1954, <i>Owen Wingrave</i> 1971, <i>Smrt v Benátkách / Death in Venice</i> 1973) a <a href="/wiki/Ingeborg_Bachmannov%C3%A1" title="Ingeborg Bachmannová">Ingeborg Bachmann</a> s <a href="/wiki/Hans_Werner_Henze" title="Hans Werner Henze">Hansem Wernerem Henzem</a> (<i>Princ homburský / Der Prinz von Homburg</i> 1958, <i>Mladý lord / Der junge Lord</i> 1965). Zvláště libreta některých známých oper pro děti napsaly ženy, např. <a href="/w/index.php?title=Adelheid_Wette&action=edit&redlink=1" class="new" title="Adelheid Wette (stránka neexistuje)">Adelheid Wette</a> pro <a href="/wiki/Engelbert_Humperdinck_(skladatel)" title="Engelbert Humperdinck (skladatel)">Humperdinckovu</a> <i><a href="/w/index.php?title=Pern%C3%ADkov%C3%A1_chaloupka_(opera)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Perníková chaloupka (opera) (stránka neexistuje)">Perníkovou chaloupku</a></i>, <a href="/w/index.php?title=Sidonie_Gabriella_Colettov%C3%A1&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sidonie Gabriella Colettová (stránka neexistuje)">Sidonie Gabriella Colettová</a> pro <a href="/wiki/Maurice_Ravel" title="Maurice Ravel">Ravelovu</a> <i><a href="/wiki/D%C3%ADt%C4%9B_a_kouzla" title="Dítě a kouzla">Dítě a kouzla</a></i> nebo v české opeře <a href="/wiki/Marie_Charousov%C3%A1-Gardavsk%C3%A1" title="Marie Charousová-Gardavská">Marie Charousová-Gardavská</a> pro <a href="/wiki/V%C3%A1clav_Trojan" title="Václav Trojan">Trojanův</a> <i><a href="/wiki/Koloto%C4%8D_(opera)" title="Kolotoč (opera)">Kolotoč</a></i> či <a href="/wiki/M%C3%ADla_Mellanov%C3%A1" title="Míla Mellanová">Míla Mellanová</a> pro <a href="/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Pauer" title="Jiří Pauer">Pauerova</a> <i><a href="/wiki/%C5%BDvaniv%C3%BD_slimej%C5%A1" title="Žvanivý slimejš">Žvanivého slimejše</a></i>. </p> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Výprava"><span id="V.C3.BDprava"></span>Výprava</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=17" title="Editace sekce: Výprava" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=17" title="Editovat zdrojový kód sekce Výprava"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Výtvarná stránka (výprava) operního představení má dvě hlavní složky, operní <a href="/wiki/Sc%C3%A9nografie" title="Scénografie">scénografii</a> (včetně osvětlení) a <a href="/w/index.php?title=Kost%C3%BDm_(p%C5%99evlek)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kostým (převlek) (stránka neexistuje)">kostýmy</a>. </p><p>Opera vznikla koncem 16. století v prostředí italských dvorních slavností a již tehdy byla bohatá výprava a kostýmy a překvapivé scénické efekty významnou součástí překvapení. Vznik stálých divadelních budov v průběhu 17. století vedl k dalšímu pokroku zejména jevištní techniky, jako proměny kulis, propadla, létací stroje apod. Dekorace barokní i klasicistní opery odrážely aktuální architektonické tvarosloví (nesnažily se tedy imitovat antiku, v níž se odehrával děj většiny oper), kostýmy byly fantazijní. Italská operní divadla byla známá spektakulární podívanou, již se snažila napodobovat i šlechta i jinde v Evropě.<sup id="cite_ref-Basic103_24-0" class="reference"><a href="#cite_note-Basic103-24"><span class="cite-bracket">[</span>21<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Italskou divadelní výpravu do Evropy šířila například rodina Bibienů; <a href="/w/index.php?title=Giuseppe_Galli-Bibiena&action=edit&redlink=1" class="new" title="Giuseppe Galli-Bibiena (stránka neexistuje)">Giuseppe Galli-Bibiena</a> navrhl scénografii pro pražskou inscenaci korunovační opery <a href="/wiki/Johann_Joseph_Fux" title="Johann Joseph Fux">Johanna Josepha Fuxe</a> <i><a href="/wiki/Costanza_e_Fortezza" title="Costanza e Fortezza">Costanza e Fortezza</a></i> roku 1723, největší barokní divadelní slavnost v českých zemích.<sup id="cite_ref-25" class="reference"><a href="#cite_note-25"><span class="cite-bracket">[</span>22<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <figure typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Adel_im_Wandel85.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Adel_im_Wandel85.jpg/190px-Adel_im_Wandel85.jpg" decoding="async" width="190" height="259" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Adel_im_Wandel85.jpg/285px-Adel_im_Wandel85.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Adel_im_Wandel85.jpg/380px-Adel_im_Wandel85.jpg 2x" data-file-width="1264" data-file-height="1725" /></a><figcaption><a href="/wiki/Marie_Terezie" title="Marie Terezie">Marie Terezie</a> s rodinou v opeře roku 1763</figcaption></figure> <p>Od počátku 19. století, kdy se stává opera oblíbeným žánrem vzdělané buržoazie, začíná být považována realističnost výpravy. Velká operní divadla (jako první divadla pařížská) se snažila historickým, archeologickým i etnografickým studiem zajistit věrnost kulis i kostýmů. O to se snažila i menší divadla. Malované kulisy však byly nákladné a jen ve výjimečných případech (pro díla prověřená na jiných scénách nebo u kterých jméno autora zaručovalo úspěch) se pořizovaly pouze pro konkrétní inscenaci. Převažovaly typizované kulisy (gotická síň, zámecká zahrada, skalní soutěska…).<sup id="cite_ref-Grove_Opera_7_26-0" class="reference"><a href="#cite_note-Grove_Opera_7-26"><span class="cite-bracket">[</span>23<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Zavedení elektrického osvětlení koncem 19. století vedlo k nutnosti odklonu od dosavadních plochých malovaných kulis k plastickému řešení scény, zprvu v pokračujícím duchu realismu. Na počátku 20. století však vystoupili s myšlenkami zavrhujícími realistické pojetí scény a kostýmů ve prospěch abstraktního, symbolického řešení zdůrazňujícího základní myšlenky díla <a href="/wiki/Adolphe_Appia" title="Adolphe Appia">Adolphe Appia</a> (1862-1928), <a href="/wiki/Edward_Gordon_Craig" title="Edward Gordon Craig">Edward Gordon Craig</a> (1872-1966) a <a href="/wiki/Alfred_Roller" title="Alfred Roller">Alfred Roller</a> (1864-1935).<sup id="cite_ref-Grove_Opera_7_26-1" class="reference"><a href="#cite_note-Grove_Opera_7-26"><span class="cite-bracket">[</span>23<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Nejvýznamnějším centrem meziválečné scénografické avantgardy ve stylu <a href="/wiki/Expresionismus" title="Expresionismus">expresionismu</a> a <a href="/wiki/Bauhaus_(v%C3%BDtvarn%C3%A1_%C5%A1kola)" title="Bauhaus (výtvarná škola)">Bauhausu</a> byla berlínská Krollova opera, kde pracovali mj. <a href="/w/index.php?title=Ewald_D%C3%BClberg&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ewald Dülberg (stránka neexistuje)">Ewald Dülberg</a>, <a href="/w/index.php?title=Caspar_Neher&action=edit&redlink=1" class="new" title="Caspar Neher (stránka neexistuje)">Caspar Neher</a>, <a href="/wiki/L%C3%A1szl%C3%B3_Moholy-Nagy" title="László Moholy-Nagy">László Moholy-Nagy</a>, <a href="/wiki/Oskar_Schlemmer" title="Oskar Schlemmer">Oskar Schlemmer</a> a <a href="/wiki/Giorgio_de_Chirico" title="Giorgio de Chirico">Giorgio de Chirico</a>.<sup id="cite_ref-Grove_Opera_7_26-2" class="reference"><a href="#cite_note-Grove_Opera_7-26"><span class="cite-bracket">[</span>23<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V jejich intencích pokračoval i za Třetí říše <a href="/w/index.php?title=Emil_Preetorius&action=edit&redlink=1" class="new" title="Emil Preetorius (stránka neexistuje)">Emil Preetorius</a> ve svých inscenacích pro <a href="/wiki/Hudebn%C3%AD_slavnosti_v_Bayreuthu" title="Hudební slavnosti v Bayreuthu">Hudební slavnosti v Bayreuthu</a>.<sup id="cite_ref-Grove_Opera_7_26-3" class="reference"><a href="#cite_note-Grove_Opera_7-26"><span class="cite-bracket">[</span>23<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Rovněž ve Francii nabídli alternativu k tradiční realistické operní výpravě výtvarníci jako <a href="/wiki/Pablo_Picasso" title="Pablo Picasso">Pablo Picasso</a>, <a href="/wiki/Salvador_Dal%C3%AD" title="Salvador Dalí">Salvador Dalí</a>, <a href="/wiki/Marc_Chagall" title="Marc Chagall">Marc Chagall</a>, <a href="/wiki/Maurice_Utrillo" title="Maurice Utrillo">Maurice Utrillo</a> nebo <a href="/wiki/Vasilij_Kandinskij" title="Vasilij Kandinskij">Vasilij Kandinskij</a>.<sup id="cite_ref-Basic103_24-1" class="reference"><a href="#cite_note-Basic103-24"><span class="cite-bracket">[</span>21<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Důsledkem této umělecké individualizace bylo i sepětí konkrétního výtvarného řešení nejen s jediným dílem, ale i s jedinou inscenací. Přestaly se tak používat typizované realistické kulisy sloužící pro různá díla odehrávající se rámcově ve stejném prostředí. </p><p>V nejnovější době (po druhé světové válce) závisí výtvarná stránka operní inscenace na režisérově uměleckém záměru a funkce režiséra a scénografa se často spojují v jedněch rukou (např. <a href="/wiki/Wieland_Wagner" title="Wieland Wagner">Wieland Wagner</a>, <a href="/w/index.php?title=Jean-Pierre_Ponnelle&action=edit&redlink=1" class="new" title="Jean-Pierre Ponnelle (stránka neexistuje)">Jean-Pierre Ponnelle</a>, <a href="/wiki/Franco_Zeffirelli" title="Franco Zeffirelli">Franco Zeffirelli</a>, <a href="/wiki/Robert_Wilson" class="mw-disambig" title="Robert Wilson">Robert Wilson</a>). Objevuje se realistická i abstraktní výprava, obojí v různé kombinaci s případným místním či časovým posunem původního děje podle intencí režiséra. Ještě více než samotná režie bývá právě výtvarné řešení moderních operních inscenací předmětem kontroverzí.<sup id="cite_ref-Basic103_24-2" class="reference"><a href="#cite_note-Basic103-24"><span class="cite-bracket">[</span>21<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Česká scénografie, včetně operní, má bohatou tradici podepřenou konáním scénografického festivalu <a href="/w/index.php?title=Pra%C5%BEsk%C3%A9_kvadrien%C3%A1le&action=edit&redlink=1" class="new" title="Pražské kvadrienále (stránka neexistuje)">Pražské kvadrienále</a>. Na operních inscenacích <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo" title="Národní divadlo">Národního divadla v Praze</a> se již ve 20.-40. letech 20. století podílel například architekt <a href="/wiki/Jan_Kot%C4%9Bra" title="Jan Kotěra">Jan Kotěra</a> a řada významných malířů jako <a href="/wiki/Josef_Lada" title="Josef Lada">Josef Lada</a>, <a href="/wiki/Franti%C5%A1ek_Muzika" title="František Muzika">František Muzika</a>, <a href="/wiki/Cyril_Bouda" title="Cyril Bouda">Cyril Bouda</a>, <a href="/wiki/Jan_Zrzav%C3%BD" title="Jan Zrzavý">Jan Zrzavý</a>, <a href="/wiki/Karel_Svolinsk%C3%BD" title="Karel Svolinský">Karel Svolinský</a>, <a href="/wiki/Josef_%C4%8Capek" title="Josef Čapek">Josef Čapek</a> nebo <a href="/wiki/Vlastimil_Hofman" title="Vlastimil Hofman">Vlastimil Hofman</a>. Český scénograf <a href="/wiki/Josef_Svoboda_(sc%C3%A9nograf)" title="Josef Svoboda (scénograf)">Josef Svoboda</a> (1920-2002) byl jedním z nejvýznamnějších představitelů evropské poválečné operní scénografie.<sup id="cite_ref-27" class="reference"><a href="#cite_note-27"><span class="cite-bracket">[</span>24<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Mezi nejznámější scénografy působící v současnosti v České republice a soustřeďující se na operu patří <a href="/wiki/Daniel_Dvo%C5%99%C3%A1k_(sc%C3%A9nograf)" title="Daniel Dvořák (scénograf)">Daniel Dvořák</a> nebo <a href="/w/index.php?title=Rocc_(sc%C3%A9nograf)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Rocc (scénograf) (stránka neexistuje)">Rocc</a>, v operní výpravě se však nadále uplatňují i výtvarní umělci z jiných oborů, například <a href="/wiki/Adolf_Born" title="Adolf Born">Adolf Born</a> nebo <a href="/wiki/Bo%C5%99ek_%C5%A0%C3%ADpek" title="Bořek Šípek">Bořek Šípek</a>. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Jazyk_představení_a_národní_opera"><span id="Jazyk_p.C5.99edstaven.C3.AD_a_n.C3.A1rodn.C3.AD_opera"></span>Jazyk představení a národní opera</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=18" title="Editace sekce: Jazyk představení a národní opera" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=18" title="Editovat zdrojový kód sekce Jazyk představení a národní opera"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <figure class="mw-default-size mw-halign-left" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Paul_Mignard_-_Jean-Baptiste_Lully.jpg" class="mw-file-description"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Paul_Mignard_-_Jean-Baptiste_Lully.jpg/220px-Paul_Mignard_-_Jean-Baptiste_Lully.jpg" decoding="async" width="220" height="263" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Paul_Mignard_-_Jean-Baptiste_Lully.jpg/330px-Paul_Mignard_-_Jean-Baptiste_Lully.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Paul_Mignard_-_Jean-Baptiste_Lully.jpg/440px-Paul_Mignard_-_Jean-Baptiste_Lully.jpg 2x" data-file-width="532" data-file-height="637" /></a><figcaption><a href="/wiki/Jean-Baptiste_Lully" title="Jean-Baptiste Lully">Jean-Baptiste Lully</a>, tvůrce <a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_opera" title="Francouzská opera">francouzské opery</a>, dvorní skladatel <a href="/wiki/Ludv%C3%ADk_XIV." title="Ludvík XIV.">Ludvíka XIV.</a></figcaption></figure> <p>V počátcích operního žánru, 17. a 18. století, šířili operu mimo Itálii především italští hudebníci, zpěváci a celé operní společnosti, a to zprvu především na zámožné panovnické a šlechtické dvory, kde bylo možné předpokládat znalost jazyků. Byla proto i ve zbytku hry hrána v italštině; nejvýznamnější italští libretisté 1. poloviny 18. století <a href="/wiki/Apostolo_Zeno" title="Apostolo Zeno">Apostolo Zeno</a> a <a href="/wiki/Pietro_Metastasio" title="Pietro Metastasio">Pietro Metastasio</a> působili ve Vídni a i skladatelé jako <a href="/wiki/Georg_Friedrich_H%C3%A4ndel" title="Georg Friedrich Händel">Händel</a>, <a href="/wiki/Johann_Adolf_Hasse" title="Johann Adolf Hasse">Hasse</a>, <a href="/w/index.php?title=Carl_Heinrich_Graun&action=edit&redlink=1" class="new" title="Carl Heinrich Graun (stránka neexistuje)">Graun</a>, <a href="/wiki/Christoph_Willibald_Gluck" title="Christoph Willibald Gluck">Gluck</a>, <a href="/wiki/Wolfgang_Amadeus_Mozart" title="Wolfgang Amadeus Mozart">Mozart</a> či pražský <a href="/wiki/Jan_Anton%C3%ADn_Ko%C5%BEeluh" title="Jan Antonín Koželuh">Jan Antonín Koželuh</a> skládali vážné opery na italské texty. Obecenstvo přitom mělo k dispozici libreto, podle potřeby i s překladem, které mohlo při představení číst a tak se v jeho průběhu orientovat. Zpěvoherní produkce v místních jazycích se postupně rozrůstala, ale především v „nízkých“ žánrech – často nenazývaných „opera“, protože samotné toto slovo implikovalo italský text – a nikoli ve dvorních divadlech, ale v divadlech určených širším vrstvám. Pouze ve Francii dominovala opera ve francouzštině, ačkoli i <a href="/wiki/Italsk%C3%A1_opera" title="Italská opera">italská opera</a> zde byla trvale přítomna. </p><p>Až ve 2. polovině 18. století, pod vlivem myšlenek <a href="/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD" title="Osvícenství">osvícenství</a> a postupné demokratizace společnosti, včetně operního publika, začíná být podporována tvorba a produkce v domácích jazycích i uvádění cizích (zejména francouzských a italských) oper v překladech. Italština kolem roku 1800 mizí z divadel ve Francii a ve střední Evropě (v Praze roku 1807), po roce roku 1850 i ve Španělsku a Rusku, nepřetržitě se udržuje jen v Londýně (v <a href="/wiki/Royal_Opera_House" title="Royal Opera House">Royal Opera House</a> se hrálo výlučně italsky do roku 1892). Ve střední a severní Evropě částečně a dočasně nahradila italštinu jako operní jazyk němčina, protože i v mnoha městech mimo německy mluvící území (Amsterdam, Kodaň, Praha, Budapešť, Lublaň) městské elity němčinu ovládaly. Repertoár a produkce v národních jazycích právě v opeře jako v té době nejprestižnějším uměleckém oboru se ale staly významným znakem kulturní samostatnosti řady evropských národů v době národního probuzení a ve 2. polovině 19. století bylo systematické překládání všech libret v naprosté většině evropských divadel pravidlem. Publikování libret za účelem jejich studia v průběhu představení skončilo se zavedením zatemnění hlediště koncem 19. století. </p><p>Ve velkých divadlech anglosaského prostoru se však kolem roku 1900 prosadilo uvádění oper v originálním jazyce (což souviselo i s nedostatkem původního anglickojazyčného repertoáru), tedy vedle italštiny též ve francouzštině a v němčině; jiné jazyky jako ruština nebo čeština přišly na řadu až mnohem později. Po 2. světové válce na tuto praxi přešla další velká evropská divadla (např. roku 1956 znovuotevřená <a href="/wiki/V%C3%ADde%C5%88sk%C3%A1_st%C3%A1tn%C3%AD_opera" title="Vídeňská státní opera">Vídeňská státní opera</a> pod <a href="/wiki/Herbert_von_Karajan" title="Herbert von Karajan">Herbertem von Karajanem</a>). Důvodem byla zejména snaha zjednodušit mezinárodní mobilitu špičkových interpretů (v době překladů by se museli tutéž roli učit v několika jazycích). Od 90. let se v plně globalizované společnosti rozšířila tato praxe po celém světě, mnohdy i do menších divadel. Významným faktorem, který umožnil tento krok, bylo zavedení pohyblivých titulků: poprvé je použila při inscenaci <a href="/wiki/Richard_Strauss" title="Richard Strauss">Straussovy</a> <i><a href="/w/index.php?title=Elektra_(opera)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Elektra (opera) (stránka neexistuje)">Elektry</a></i> Canadian Opera Company v Torontu roku 1983,<sup id="cite_ref-28" class="reference"><a href="#cite_note-28"><span class="cite-bracket">[</span>25<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> brzy poté je přejala i <a href="/wiki/Metropolitn%C3%AD_opera" title="Metropolitní opera">Metropolitan Opera</a> v New Yorku a odtud se rychle rozšířily do dalších divadel. Nacházejí se zpravidla nad jevištěm, v některých divadlech však též na jiných místech, např. na malých obrazovkách před individuálními sedadly. </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Komische_Oper_Berlin_interior_Oct_2007_B%C3%BChne.jpg" class="mw-file-description"><img src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Komische_Oper_Berlin_interior_Oct_2007_B%C3%BChne.jpg/220px-Komische_Oper_Berlin_interior_Oct_2007_B%C3%BChne.jpg" decoding="async" width="220" height="153" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Komische_Oper_Berlin_interior_Oct_2007_B%C3%BChne.jpg/330px-Komische_Oper_Berlin_interior_Oct_2007_B%C3%BChne.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Komische_Oper_Berlin_interior_Oct_2007_B%C3%BChne.jpg/440px-Komische_Oper_Berlin_interior_Oct_2007_B%C3%BChne.jpg 2x" data-file-width="2650" data-file-height="1842" /></a><figcaption>Berlínská Komische Oper uvádí opery zásadně v domácím jazyce – němčině.</figcaption></figure> <p>Některá menší divadla, ale též některá významná divadla v operních centrech (<a href="/wiki/Anglick%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_opera" title="Anglická národní opera">Anglická národní opera</a> v Londýně, <a href="/w/index.php?title=New_York_City_Opera&action=edit&redlink=1" class="new" title="New York City Opera (stránka neexistuje)">New York City Opera</a> v New Yorku, <a href="/wiki/Komische_Oper_Berlin" title="Komische Oper Berlin">Komische Oper</a> v Berlíně, <a href="/wiki/Volksoper_Wien" title="Volksoper Wien">Volksoper</a> ve Vídni, <a href="/wiki/Th%C3%A9%C3%A2tre_national_de_l%27Op%C3%A9ra-Comique" title="Théâtre national de l'Opéra-Comique">Théâtre national de l'Opéra-Comique</a> v Paříži, <a href="/wiki/Staatstheater_am_G%C3%A4rtnerplatz" title="Staatstheater am Gärtnerplatz">Staatstheater am Gärtnerplatz</a> v Mnichově) nadále soustavně uvádějí opery v překladu. </p><p>O uvádění oper v originálním jazyce se velice diskutuje. Pro ně svědčí jednak praktičnost a hospodárnost (zpěváci mohou zpívat tutéž roli po celém světě, není třeba pořizovat překlad), ale též umělecké důvody: hudba je často psána v úzké návaznosti na melodii řeči, význam jednotlivých slov nebo zvukovou kvalitu jednotlivých hlásek (viz například hudbu <a href="/wiki/Leo%C5%A1_Jan%C3%A1%C4%8Dek" title="Leoš Janáček">Leoše Janáčka</a> založenou na „nápěvcích“ mluvy), což nelze v překladu nikdy v úplnosti reflektovat. Na druhé straně zmíněné stránky spojení hudby se slovem pozbývají ze značné části účinku, je-li text zpíván v jazyce, který je obecenstvu nesrozumitelný a sami pěvci jej mnohdy stěží ovládají. Rovněž titulky nejsou přijímány jednoznačně, protože není prakticky možné sledovat současně je i scénu a nemohou být nikdy zcela synchronizovány se zpívaným textem, což zapříčiňuje nevčasné reakce obecenstva. Jsou však velmi oblíbené, neboť překonávají nesrozumitelnost zpěvu pociťovanou diváky ve vlastním jazyce často stejně jako v cizím, a jejich zavedení řadě divadel zvýšilo návštěvnost. </p><p>Problém však představují díla, která mísí zpívaný text s mluveným slovem (<a href="/wiki/Singspiel" title="Singspiel">singspiel</a>, <a href="/wiki/Op%C3%A9ra-comique" class="mw-redirect" title="Opéra-comique">opéra-comique</a>, ale i další příbuzné žánry jako <a href="/wiki/Opereta" title="Opereta">opereta</a>, <a href="/wiki/Zarzuela" title="Zarzuela">zarzuela</a>, <a href="/wiki/Muzik%C3%A1l" title="Muzikál">muzikál</a>). Protože zpěváci až na výjimky nemohou v cizím jazyce plynně hovořit, jsou taková díla uváděna zpravidla v domácím jazyce, nebo je kombinován originální jazyk zpívaných částí s domácím jazykem pro mluvené dialogy. Na repertoárech velkých mezinárodních scén taková díla většinou chybějí. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Financování_opery"><span id="Financov.C3.A1n.C3.AD_opery"></span>Financování opery</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=19" title="Editace sekce: Financování opery" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=19" title="Editovat zdrojový kód sekce Financování opery"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Opera vznikla jako součást kulturních událostí sloužících k reprezentaci šlechty, a přestože brzy pronikla do veřejnosti, nebyla její finanční soběstačnost nikdy pravidlem. Souběžně s operními divadly financovanými panovníky či majetnými šlechtici v 17. a 18. století existovala divadla a divadelní společnosti, které svou činnost kryly zcela z prodeje vstupného. Mimo Itálii však bylo jejich postavení ekonomicky obtížné a jejich přežití umožňoval zejména fakt, že <a href="/wiki/Barokn%C3%AD_opera" title="Barokní opera">barokní opera</a> vyžadovala jen malý orchestr, nepotřebovala sbor a počet zpěváků v jednom kuse zřídka převyšoval šest. Soukromá divadla proto provozovala častěji nenáročné „nižší“ žánry, jako jsou <a href="/wiki/Vaudeville" title="Vaudeville">vaudeville</a>, <a href="/wiki/Ballad_opera" title="Ballad opera">ballad opera</a>, <a href="/wiki/Singspiel" title="Singspiel">singspiel</a> nebo <a href="/wiki/Op%C3%A9ra_comique" title="Opéra comique">opéra comique</a>. </p><p>Změna společenských poměrů koncem 18. století a počátkem 19. století, vznik osvícenské koncepce hudby a divadla jako kulturního statku spíše než pouhé zábavy, jakož i nástup romantické opery, náročnější na hudební provedení i jevištní výpravu, změnily zásadně i divadelní provoz. Stálá soukromá, především šlechtická divadla buď zanikají, nebo se stávají veřejnými. I původně soukromě založené <a href="/wiki/Stavovsk%C3%A9_divadlo" title="Stavovské divadlo">Nosticovo divadlo</a> v Praze roku 1798 převzala do správy veřejnoprávní korporace zemská stavovská obec. Ta je sice nadále pronajímala soukromým provozovatelům, ale s vyhrazenými úkoly, povinnostmi a zásadami, pod veřejnou kontrolou a také s příspěvkem z veřejných zdrojů, jehož význam postupně narůstal. Podobný model byl rozšířen po celé Evropě. Vedle toho však s rozvojem <a href="/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_spole%C4%8Dnost" title="Občanská společnost">občanské společnosti</a> vzrůstá zájem o amatérské divadlo včetně opery. </p><p>V Evropě přešla většina operních divadel postupně přímo do veřejných rukou (vlastnictví státu, regionů, obcí či jiných právnických osob se zvláštním veřejným statutem), zejména v důsledku situací kritických pro finanční situaci divadel jako obě světové války a <a href="/wiki/Velk%C3%A1_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_krize" title="Velká hospodářská krize">velká hospodářská krize</a>. Například pražské <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo" title="Národní divadlo">Národní divadlo</a> bylo takto postátněno roku 1930. Výlučně státní provozování divadel bylo možné za totalitních režimů ve značné části Evropy. Zejména v posledních desetiletích, též pod vlivem příkladu divadel ve Spojených státech, jichž se žádná z postátňovacích vln nedotkla, jsou i v Evropě hledány nové modely fungování operních divadel. </p> <figure class="mw-default-size" typeof="mw:File/Thumb"><a href="/wiki/Soubor:Royal_Opera_House_and_ballerina.jpg" class="mw-file-description"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Royal_Opera_House_and_ballerina.jpg/220px-Royal_Opera_House_and_ballerina.jpg" decoding="async" width="220" height="199" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Royal_Opera_House_and_ballerina.jpg/330px-Royal_Opera_House_and_ballerina.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Royal_Opera_House_and_ballerina.jpg/440px-Royal_Opera_House_and_ballerina.jpg 2x" data-file-width="2124" data-file-height="1920" /></a><figcaption><a href="/wiki/Royal_Opera_House" title="Royal Opera House">Royal Opera House</a>, <a href="/wiki/Covent_Garden" title="Covent Garden">Covent Garden</a>, <a href="/wiki/Lond%C3%BDn" title="Londýn">Londýn</a></figcaption></figure> <p>V současnosti v Evropě převládá model, kdy jsou stálá operní divadla vlastněna nebo kontrolována veřejnoprávními subjekty (státem, městy…) a jejich provoz je hrazen z velké části z veřejných prostředků, ačkoli tendence v posledních desetiletích je celkově klesající: např. Nizozemská opera v Amsterodamu je veřejně dotována až z 90 %, podíl kolem 70-80 % je běžný v Německu a ve Francii.<sup id="cite_ref-C311_29-0" class="reference"><a href="#cite_note-C311-29"><span class="cite-bracket">[</span>26<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Snížení bylo razantnější ve Velké Británii (např. u <a href="/wiki/Royal_Opera_House" title="Royal Opera House">Royal Opera House</a>, <a href="/wiki/Covent_Garden" title="Covent Garden">Covent Garden</a> klesl státní příspěvek z 50 % v 60. letech na 26 % roku 2010)<sup id="cite_ref-C311_29-1" class="reference"><a href="#cite_note-C311-29"><span class="cite-bracket">[</span>26<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-ROH-AR_30-0" class="reference"><a href="#cite_note-ROH-AR-30"><span class="cite-bracket">[</span>27<span class="cite-bracket">]</span></a></sup>) a v Itálii (např. 40 % u milánské <a href="/wiki/La_Scala" title="La Scala">La Scaly</a><sup id="cite_ref-31" class="reference"><a href="#cite_note-31"><span class="cite-bracket">[</span>28<span class="cite-bracket">]</span></a></sup>), přičemž však menší divadla mají obecně větší závislost na veřejných prostředcích. Ještě menší veřejný příspěvek získávají operní divadla např. v Austrálii a Jižní Africe, v Japonsku nebo Americe je pak veřejný podíl zanedbatelný (v USA průměrně 4 %).<sup id="cite_ref-C311_29-2" class="reference"><a href="#cite_note-C311-29"><span class="cite-bracket">[</span>26<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Naopak soukromé dary a sponzorství jsou nejvíce rozvinuty ve Spojených státech (46 % příjmů operních divadel)<sup id="cite_ref-C311_29-3" class="reference"><a href="#cite_note-C311-29"><span class="cite-bracket">[</span>26<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> a rozšiřují se i do Evropy, zejména do Spojeného království (21 % u Royal Opera House<sup id="cite_ref-ROH-AR_30-1" class="reference"><a href="#cite_note-ROH-AR-30"><span class="cite-bracket">[</span>27<span class="cite-bracket">]</span></a></sup>).<sup id="cite_ref-32" class="reference"><a href="#cite_note-32"><span class="cite-bracket">[</span>29<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Podobně v České republice jsou všechny stálé <a href="/wiki/Opern%C3%AD_sc%C3%A9na" title="Operní scéna">operní scény</a> provozovány veřejnoprávními osobami a získávají většinu prostředků z veřejných rozpočtů a menší část pak z vlastních zdrojů, zejména prodeje vstupenek. Např. pro celé <a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo" title="Národní divadlo">Národní divadlo</a> činila část získávaná z veřejných rozpočtů v roce asi 62 % a vlastní zdroje 34,5 %; sponzorské dary činily pouze 3,5 %. Přitom samotná opera má poměrně vysoký podíl na celkových tržbách, avšak ještě větší podíl na nákladech, zejména personálních.<sup id="cite_ref-33" class="reference"><a href="#cite_note-33"><span class="cite-bracket">[</span>30<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Ve <a href="/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_opera_Praha" title="Státní opera Praha">Státní opeře Praha</a> činil roku 2009 příspěvek zřizovatele 54 %, vlastní zdroje 46 %.<sup id="cite_ref-34" class="reference"><a href="#cite_note-34"><span class="cite-bracket">[</span>31<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Model financování se odráží i v činnosti operních divadel. Například americká divadla, financovaná ze soukromých zdrojů, preferují spíše osvědčený mezinárodní repertoár i tradiční realistickou režii a výpravu a využívají ve velké míře kult pěveckých hvězd. Na druhé straně státem bohatě dotovaná divadla francouzská nebo německá často uvádějí novinky nebo opomíjený historický repertoár a jejich režie i výprava je často inovativní a provokativní. </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Televize,_kino_a_internet"><span id="Televize.2C_kino_a_internet"></span>Televize, kino a internet</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=20" title="Editace sekce: Televize, kino a internet" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=20" title="Editovat zdrojový kód sekce Televize, kino a internet"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p>Milníkem pro operní vysílání se stal rok 1938, kdy britská <a href="/wiki/BBC" title="BBC">BBC</a> živě vysílala operu <i>Cinderella</i> skladatele Spike Hughese.<sup id="cite_ref-35" class="reference"><a href="#cite_note-35"><span class="cite-bracket">[</span>32<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Jednalo se o první operu speciálně zkomponovanou pro televizi. Jedna z prvních televizních oper byla i <i><a href="/wiki/%C5%BDenitba_(opera)" title="Ženitba (opera)">Ženitba</a></i> <a href="/wiki/Bohuslav_Martin%C5%AF" title="Bohuslav Martinů">Bohuslava Martinů</a>, poprvé vysílaná v únoru 1953 americkou <a href="/wiki/NBC" title="NBC">NBC</a>. Jiným mezníkem byl rok 1992, kdy se <i>Tosca</i> v Itálii vysílala živě z originálních <a href="/wiki/%C5%98%C3%ADm" title="Řím">římských</a> kulis a denních dob: první dějství se tak odehrávalo v sobotu v poledne v kostele <a href="/wiki/Sant%27Andrea_della_Valle" title="Sant'Andrea della Valle">Sant'Andrea della Valle</a> ze 16. století, druhé dějství taktéž v sobotu ve 20.15 v <a href="/wiki/Pal%C3%A1c_Farnese" title="Palác Farnese">paláci Farnese</a> ze 16. století a třetí dějství v neděli v 6 hodin ráno v <a href="/wiki/And%C4%9Blsk%C3%BD_hrad" title="Andělský hrad">Andělském hradu</a>. Inscenace byla přenášena přes <a href="/wiki/Satelitn%C3%AD_televize" title="Satelitní televize">satelit</a> do 105 zemí.<sup id="cite_ref-O'Connor_1_January_1993_36-0" class="reference"><a href="#cite_note-O'Connor_1_January_1993-36"><span class="cite-bracket">[</span>33<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Velké operní společnosti začaly uvádět svá představení v místních kinech ve Spojených státech amerických a mnoha dalších zemích. <a href="/wiki/Metropolitn%C3%AD_opera" title="Metropolitní opera">Metropolitní opera</a> v New Yorku zahájila v roce 2006 sérii přímých videopřenosů ve vysokém rozlišení do kin po celém světě,<sup id="cite_ref-37" class="reference"><a href="#cite_note-37"><span class="cite-bracket">[</span>34<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> v roce 2007 byla představení z Metropolitní opery promítána ve více než 424 kinech ve 350 amerických městech. <i>Bohéma</i> se tak dostala do 671 kin po celém světě.V sezóně 2015-2016 už byla promítána ve 2 000 kinech v 70 zemích; přenosy se staly jedním z hlavních zdrojů příjmů, které přinášely roční příjmy ve výši 60 milionů dolarů a zisk 17 až 18 milionů dolarů, což představovalo 12 % celkových příjmů společnosti.<sup id="cite_ref-38" class="reference"><a href="#cite_note-38"><span class="cite-bracket">[</span>35<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> <a href="/wiki/San_Francisco_Opera" title="San Francisco Opera">Sanfranciská opera</a> zahájila předtočené videopřenosy v březnu 2008. V červnu 2008 přenášelo tato představení přibližně 125 kin ve 117 amerických městech. Operní videopřenosy v <a href="/wiki/High_Definition_Video" title="High Definition Video">HD</a> rozlišení jsou uváděny prostřednictvím stejných <a href="/wiki/Digital_Cinema" title="Digital Cinema">digitálních kinoprojektorů</a> v HD rozlišení, které se používají pro velké hollywoodské filmy.<sup id="cite_ref-39" class="reference"><a href="#cite_note-39"><span class="cite-bracket">[</span>36<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> Evropské operní domy a festivaly, včetně Královské opery v Londýně, milánské La Scaly, <a href="/wiki/Salcbursk%C3%BD_festival" title="Salcburský festival">Salcburského festivalu</a>, benátské <a href="/wiki/Teatro_La_Fenice" title="Teatro La Fenice">La Fenice</a> a Maggio Musicale ve Florencii, také od roku 2006 přenášejí svá představení do kin po celém světě.<sup id="cite_ref-40" class="reference"><a href="#cite_note-40"><span class="cite-bracket">[</span>37<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-41" class="reference"><a href="#cite_note-41"><span class="cite-bracket">[</span>38<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p><p>Vznik internetu ovlivnil také způsob, jakým diváci konzumují operu. V roce 2009 britský operní <a href="/wiki/Festival_v_Glyndebourne" title="Festival v Glyndebourne">festival v Glyndebourne</a> poprvé nabídl ke <a href="/wiki/Download" title="Download">stažení</a> kompletní inscenaci opery <a href="/wiki/Tristan_a_Isolda_(opera)" title="Tristan a Isolda (opera)"><i>Tristan a Isolda</i></a> z roku 2007. V sezóně 2013 festival přenášel všech šest svých inscenací online.<sup id="cite_ref-42" class="reference"><a href="#cite_note-42"><span class="cite-bracket">[</span>39<span class="cite-bracket">]</span></a></sup><sup id="cite_ref-43" class="reference"><a href="#cite_note-43"><span class="cite-bracket">[</span>40<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> V červenci 2012 měla na operním festivalu ve finském Savonlinně premiéru první online komunitní opera. Pod názvem <i>Free Will</i> ji vytvořili členové internetové skupiny Opera By You. Jejích 400 členů ze 43 zemí napsalo libreto, složilo hudbu a navrhlo kulisy a kostýmy pomocí webové platformy Wreckamovie. Operní festival v Savonlinně poskytl profesionální sólisty, 80členný sbor, symfonický orchestr a jevištní techniku. Opera byla na festivalu uvedena naživo a živě byla streamována na internet.<sup id="cite_ref-44" class="reference"><a href="#cite_note-44"><span class="cite-bracket">[</span>41<span class="cite-bracket">]</span></a></sup> </p> <div class="mw-heading mw-heading2"><h2 id="Odkazy">Odkazy</h2><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=21" title="Editace sekce: Odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=21" title="Editovat zdrojový kód sekce Odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Poznámky"><span id="Pozn.C3.A1mky"></span>Poznámky</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=22" title="Editace sekce: Poznámky" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=22" title="Editovat zdrojový kód sekce Poznámky"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <div class="mw-references-wrap"><ol class="references"> <li id="cite_note-1"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-1">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="/wiki/Richard_Wagner" title="Richard Wagner">Richard Wagner</a> a <a href="/wiki/Arrigo_Boito" title="Arrigo Boito">Arrigo Boito</a> byli významní tvůrci, kteří spojili obě role.</span> </li> <li id="cite_note-2"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-2">↑</a></span> <span class="reference-text">Srovnatelné umělecké formy z různých jiných částí světa, z nichž mnohé jsou starobylého původu, se také někdy nazývají „opera“ analogicky, obvykle s přídavným jménem označujícím oblast (například <a href="/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_opera" title="Čínská opera">čínská opera</a>). Tyto nezávislé tradice nejsou odvozeny od západní opery, ale jsou spíše odlišnými formami <a href="/wiki/Muzik%C3%A1l" title="Muzikál">hudební divadlo</a>. Opera také není jediným typem západního hudebního divadla: ve starověkém světě <a href="/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%99eck%C3%A9_divadlo" title="Starověké řecké divadlo">řecké drama</a> obsahovalo zpěv a instrumentální doprovod a v moderní době se objevily další formy, jako například <a href="/wiki/Muzik%C3%A1l" title="Muzikál">muzikál</a>.</span> </li> <li id="cite_note-11"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-11">↑</a></span> <span class="reference-text">Některé definice opery: <ul><li>„hudebně-scénický útvar, ve kterém se drama, vokální a instrumentální hudba, herecké, výtvarné a nezřídka i baletní umění spojují do syntetického tvaru” (<cite class="book" style="font-style:normal;">VAJDA, Igor. <i>Slovenská opera</i>. Bratislava: Opus, 1988. 368 s. S. 9. (slovensky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Slovensk%C3%A1+opera&rft.aulast=Vajda&rft.aufirst=Igor&rft.place=Bratislava&rft.pub=Opus&rft.date=1988&rft.tpages=368&rft.pages=9"><span style="display:none"> </span></span>);</li> <li>„v nejširším smyslu jakékoli dramatické dílo, které může být zpíváno (nebo místy deklamováno nebo mluveno) na místě určeném pro představení, k němuž je složena originální hudba pro zpěváky (zpravidla v kostýmech) a instrumentalisty“ (<cite class="book" style="font-style:normal;">HOLDEN, Amanda. <i>The Penguin Opera Guide</i>. London: Penguin Books Ltd, 1995. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/operaguidepengui00nich">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/014051385X" title="Speciální:Zdroje knih/014051385X"><span class="ISBN">014051385X</span></a></span>. S. xvii. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=The+Penguin+Opera+Guide&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Foperaguidepengui00nich&rft.isbn=014051385X&rft.aulast=Holden&rft.aufirst=Amanda&rft.place=London&rft.pub=Penguin+Books+Ltd&rft.date=1995&rft.pages=xvii"><span style="display:none"> </span></span>;</li> <li>„v západní kultuře nejrozšířenější hudebně-divadelní umělecká forma, která tvoří syntézu hudby, divadelního básnictví a scénického provedení (včetně tanečních a výtvarných prvků, jako jsou balet, kostýmy, masky, výprava, osvětlení), v jejímž celém či téměř celém průběhu hudba nasazuje své vokální nebo instrumentální výrazové prostředky k spoluvytváření dramatické akce, řeči a gesta“ (<cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Der Brockhaus – Oper. Komponisten, Interpreten, Werke, Sachbegriffe</i>. Leipzig/Mannheim: F.A.Brockhaus GmbH, 2003. 218 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/3-7653-2381-0" title="Speciální:Zdroje knih/3-7653-2381-0"><span class="ISBN">3-7653-2381-0</span></a></span>. S. 235. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Der+Brockhaus+%E2%80%93+Oper.+Komponisten%2C+Interpreten%2C+Werke%2C+Sachbegriffe&rft.isbn=3-7653-2381-0&rft.place=Leipzig%2FMannheim&rft.pub=F.A.Brockhaus+GmbH&rft.date=2003&rft.tpages=218&rft.pages=235"><span style="display:none"> </span></span>);</li> <li>„vysoce syntetizované jevištní dílo, fixované jako partitura, při jehož realizaci se hudba (instrumentální a vokální), slovo (zpívané i mluvené), předvádění jednání a stavů, jevové formy výtvarného umění (výprava, kostýmy, masky, osvícení) spojují k samostatné estetické kvalitě“ (<cite class="book" style="font-style:normal;">SEEGER, Horst. <i>Opernlexikon</i>. 4. vyd. Berlin: Henschelverlag Kunst und Gesellschaft, 1989. S. 478. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Opernlexikon&rft.aulast=Seeger&rft.aufirst=Horst&rft.place=Berlin&rft.pub=Henschelverlag+Kunst+und+Gesellschaft&rft.date=1989&rft.edition=4&rft.pages=478"><span style="display:none"> </span></span>);</li> <li>„divadelní útvar, v němž příběhy představované zpívajícími lidmi, jedinci i soubory jsou předváděny divadelně, tj. s využitím všech možností jevištní techniky a uměleckých podmínek jevištního projevu, nikoli však podle volné úvahy přednášejících osob-herců, nýbrž přesně podle údajů určených kompozicí, tj. hudebně skladebným tvarem“ (Mirko Očadlík v: <cite class="book" style="font-style:normal;"><a href="/wiki/Anna_Hostomsk%C3%A1" title="Anna Hostomská">HOSTOMSKÁ, Anna</a>. <i>Opera. Průvodce operní tvorbou</i>. 4. vyd. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1959. S. 15.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Opera.+Pr%C5%AFvodce+opern%C3%AD+tvorbou&rft.aulast=Hostomsk%C3%A1&rft.aufirst=Anna&rft.place=Praha&rft.pub=St%C3%A1tn%C3%AD+hudebn%C3%AD+nakladatelstv%C3%AD&rft.date=1959&rft.edition=4&rft.pages=15"><span style="display:none"> </span></span>);</li> <li>„divadelní hra zpívaná a hraná sólisty, někdy se sborem, doprovázená neurčeným množstvím hudebních nástrojů, hudebním souborem nebo orchestrem, která integruje jevištní akci, výpravu a případně tanec“ (<cite class="book" style="font-style:normal;">DE MONTALEMBERT, Eugène. <i>Guide des genres de la musique occidentale</i>. Paris: Librairie Arthème Fayard et Éditions Henry Lemoine, 2010. 1310 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-2-213-63450-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-2-213-63450-0"><span class="ISBN">978-2-213-63450-0</span></a></span>. Kapitola Opéra, s. 776. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Guide+des+genres+de+la+musique+occidentale&rft.isbn=978-2-213-63450-0&rft.aulast=de+Montalembert&rft.aufirst=Eug%C3%A8ne&rft.atitle=Op%C3%A9ra&rft.place=Paris&rft.pub=Librairie+Arth%C3%A8me+Fayard+et+%C3%89ditions+Henry+Lemoine&rft.date=2010&rft.tpages=1310&rft.pages=776"><span style="display:none"> </span></span>);</li> <li>„drama, ve kterém herci zpívají celou svou úlohu nebo její část” (<cite style="font-style:normal;">MAYER BROWN, Howard. Opera (i), §I: 'Opera'. In: SADIE, Stanley. <i>Grove Music Online / The New Grove Dictionary of Opera</i>. London: Oxford University Press, 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://oxfordmusic.mlp.cz/subscriber/article/grove/music/40726p1">(Omezený přístup) Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><sup>[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost"><span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba vyhledat jiný zdroj namísto současného nedostupného zdroje">nedostupný zdroj</span></a>]</sup>).</li></ul> </span></li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Reference">Reference</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=23" title="Editace sekce: Reference" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=23" title="Editovat zdrojový kód sekce Reference"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <p><span class="plainlinks"><i>V tomto článku byl použit <a href="/wiki/Wikipedie:WikiProjekt_P%C5%99eklad/Rady" title="Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady">překlad</a> textu z článku <a class="external text" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Opera?oldid=1263866229"><span class="cizojazycne" lang="en" title="angličtina">Opera</span></a> na anglické Wikipedii.</i></span> </p> <div class="mw-references-wrap mw-references-columns"><ol class="references"> <li id="cite_note-3"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-3">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">APEL, Willi. <i>Harvard dictionary of music</i>. 2. vyd. Cambridge, Mass: Belknap press of Harvard university press, 1969. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/harvarddictiona00apel">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-674-37501-7" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-674-37501-7"><span class="ISBN">978-0-674-37501-7</span></a></span>. S. 718.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Harvard+dictionary+of+music&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Fharvarddictiona00apel&rft.isbn=978-0-674-37501-7&rft.aulast=Apel&rft.aufirst=Willi&rft.place=Cambridge%2C+Mass&rft.pub=Belknap+press+of+Harvard+university+press&rft.date=1969&rft.edition=2&rft.pages=718"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-4"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-4">↑</a></span> <span class="reference-text">Trojan, Jan. Operní slovník věcný. Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1987.</span> </li> <li id="cite_note-5"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-5">↑</a></span> <span class="reference-text">PARKER, Roger (ed). The Oxford Illustrated History of Opera. London : Oxford University Press, 1994. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-19-816282-0" title="Speciální:Zdroje knih/0-19-816282-0"><span class="ISBN">0-19-816282-0</span></a></span>. (anglicky) s. 8</span> </li> <li id="cite_note-6"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-6">↑</a></span> <span class="reference-text">PARKER, Roger (ed). The Oxford Illustrated History of Opera. London : Oxford University Press, 1994. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-19-816282-0" title="Speciální:Zdroje knih/0-19-816282-0"><span class="ISBN">0-19-816282-0</span></a></span>. (anglicky)</span> </li> <li id="cite_note-7"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-7">↑</a></span> <span class="reference-text">HOLDEN, Amanda (ed.). The Viking Opera Guide. London : Viking, 1993. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-670-81293-5" title="Speciální:Zdroje knih/0-670-81293-5"><span class="ISBN">0-670-81293-5</span></a></span>. (anglicky) s. 174</span> </li> <li id="cite_note-8"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-8">↑</a></span> <span class="reference-text">PARKER, Roger (ed). The Oxford Illustrated History of Opera. London : Oxford University Press, 1994. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-19-816282-0" title="Speciální:Zdroje knih/0-19-816282-0"><span class="ISBN">0-19-816282-0</span></a></span>. (anglicky) s. 31</span> </li> <li id="cite_note-9"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-9">↑</a></span> <span class="reference-text">HOLDEN, Amanda (ed.). The Viking Opera Guide. London : Viking, 1993. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-670-81292-7" title="Speciální:Zdroje knih/0-670-81292-7"><span class="ISBN">0-670-81292-7</span></a></span>. (anglicky) s. 589</span> </li> <li id="cite_note-10"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-10">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">NOVOTNÁ, Lenka; PERUTKOVÁ, Jana. Fenomén Míča, barokní skladatel opředený tajemstvím, vypráví muzikoložka. <i>denik.cz</i> [online]. 2012-05-08 [cit. 2019-08-07]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.denik.cz/hudba/fenomen-mica-barokni-skladatel-opredeny-tajemstvim-20120507-k8py.html">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=denik.cz&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.denik.cz%2Fhudba%2Ffenomen-mica-barokni-skladatel-opredeny-tajemstvim-20120507-k8py.html&rft.atitle=Fenom%C3%A9n+M%C3%AD%C4%8Da%2C+barokn%C3%AD+skladatel+op%C5%99eden%C3%BD+tajemstv%C3%ADm%2C+vypr%C3%A1v%C3%AD+muzikolo%C5%BEka&rft.date=2012-05-08&rft.aulast=Novotn%C3%A1&rft.aufirst=Lenka&rft.au=Perutkov%C3%A1%2C+Jana"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-12"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-12">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">KAMINSKI, Piotr. <i>Mille et un opéras</i>. 1. vyd. Paris: Librairie Arthème Fayard, 2003. 1819 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/2-213-60017-1" title="Speciální:Zdroje knih/2-213-60017-1"><span class="ISBN">2-213-60017-1</span></a></span>. S. 10. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mille+et+un+op%C3%A9ras&rft.isbn=2-213-60017-1&rft.aulast=Kaminski&rft.aufirst=Piotr&rft.place=Paris&rft.pub=Librairie+Arth%C3%A8me+Fayard&rft.date=2003&rft.edition=1&rft.tpages=1819&rft.pages=10"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-13"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-13">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">DE MONTALEMBERT, Eugène. <i>Guide des genres de la musique occidentale</i>. Paris: Librairie Arthème Fayard et Éditions Henry Lemoine, 2010. 1310 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-2-213-63450-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-2-213-63450-0"><span class="ISBN">978-2-213-63450-0</span></a></span>. Kapitola L'opéra, s. 796–798, 808–813, 821–822. (francouzsky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Guide+des+genres+de+la+musique+occidentale&rft.isbn=978-2-213-63450-0&rft.aulast=de+Montalembert&rft.aufirst=Eug%C3%A8ne&rft.atitle=L%27op%C3%A9ra&rft.place=Paris&rft.pub=Librairie+Arth%C3%A8me+Fayard+et+%C3%89ditions+Henry+Lemoine&rft.date=2010&rft.tpages=1310&rft.pages=796%E2%80%93798%2C+808%E2%80%93813%2C+821%E2%80%93822"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-14"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-14">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>The Enchanted Island</i> [online]. New York: The Metropolitan Opera, 2011 [cit. 2011-03-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.metopera-digital.org/metopera/season201112#pg15">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Enchanted+Island&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.metopera-digital.org%2Fmetopera%2Fseason201112%23pg15&rft.place=New+York&rft.pub=The+Metropolitan+Opera"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-15"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-15">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. <i>Malá encyklopedie české opery</i>. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7185-236-8" title="Speciální:Zdroje knih/80-7185-236-8"><span class="ISBN">80-7185-236-8</span></a></span>. S. 6.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Mal%C3%A1+encyklopedie+%C4%8Desk%C3%A9+opery&rft.isbn=80-7185-236-8&rft.aulast=Janota&rft.aufirst=Dalibor&rft.au=Ku%C4%8Dera%2C+Jan+P&rft.place=Praha%2C+Litomy%C5%A1l&rft.pub=Paseka&rft.date=1999&rft.pages=6"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-16"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-16">↑</a></span> <span class="reference-text">Montalembert, c. d., kap. Scène (musique de), s. 1075–1083.</span> </li> <li id="cite_note-17"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-17">↑</a></span> <span class="reference-text">Montalembert, c. d., kap. Le bal et le ballet, s. 74–99, a kap. L'opéra, s. 777.</span> </li> <li id="cite_note-18"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-18">↑</a></span> <span class="reference-text">Montalembert, c. d., kap. L'opera sacra, s. 857–858, a kap. L'oratorio, s. 858–882.</span> </li> <li id="cite_note-19"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-19">↑</a></span> <span class="reference-text">Montalembert, c. d., kap. L'opéra, s. 837–840</span> </li> <li id="cite_note-20"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-20">↑</a></span> <span class="reference-text">Montalembert, c. d., kap. L'opéra, s. 855–856.</span> </li> <li id="cite_note-21"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-21">↑</a></span> <span class="reference-text">Montalembert, c. d., kap. L'opéra, s. 850-851.</span> </li> <li id="cite_note-22"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-22">↑</a></span> <span class="reference-text">Montalembert, c. d., kap. L'opéra, s. 776–777, 818–819, 837, 844–845, 851, 852.</span> </li> <li id="cite_note-23"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-23">↑</a></span> <span class="reference-text"><span style="cursor:help;" data-lang="ru" title="Jazyk cíle odkazu: ruština">(rusky)</span> <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.gumer.info/bibliotek_Buks/Culture/Teatr/_104.php">Divadlo encyklopedie</a></span> </li> <li id="cite_note-Basic103-24"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Basic103_24-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Basic103_24-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a> <a href="#cite_ref-Basic103_24-2"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">c</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">GALLO, Denise. <i>Opera – The Basics</i>. New York: Routledge, 2006. 207 s. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://archive.org/details/operabasics0000gall">Dostupné online</a>. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/0-415-97072-5" title="Speciální:Zdroje knih/0-415-97072-5"><span class="ISBN">0-415-97072-5</span></a></span>. S. 103. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Opera+%E2%80%93+The+Basics&rft_id=https%3A%2F%2Farchive.org%2Fdetails%2Foperabasics0000gall&rft.isbn=0-415-97072-5&rft.aulast=Gallo&rft.aufirst=Denise&rft.place=New+York&rft.pub=Routledge&rft.date=2006&rft.tpages=207&rft.pages=103"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-25"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-25">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">HILMERA, Jiří. Giuseppe Galli-Bibiena. In: JAKUBCOVÁ, Alena. <i>Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století</i>. Praha: Divadelní ústav – Academia, 2007. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-200-1486-3" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-200-1486-3"><span class="ISBN">978-80-200-1486-3</span></a></span>, <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-80-7008-201-0" title="Speciální:Zdroje knih/978-80-7008-201-0"><span class="ISBN">978-80-7008-201-0</span></a></span>. S. 184–187.</cite></span> </li> <li id="cite_note-Grove_Opera_7-26"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-Grove_Opera_7_26-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-Grove_Opera_7_26-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a> <a href="#cite_ref-Grove_Opera_7_26-2"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">c</sup></a> <a href="#cite_ref-Grove_Opera_7_26-3"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">d</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">SAVAGE, Roger; MILLINGTON, Barry. Opera (i), §VII: Production. In: SADIE, Stanley. <i>Grove Music Online / The New Grove Dictionary of Opera</i>. London: Oxford University Press, 2007. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.oxfordmusiconline.com/subscriber/article/grove/music/40726pg7">(Omezený přístup) Dostupné online</a>. (anglicky)</cite></span> </li> <li id="cite_note-27"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-27">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Der Brockhaus – Oper. Komponisten, Interpreten, Werke, Sachbegriffe</i>. Leipzig/Mannheim: F.A.Brockhaus GmbH, 2003. 218 s. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/3-7653-2381-0" title="Speciální:Zdroje knih/3-7653-2381-0"><span class="ISBN">3-7653-2381-0</span></a></span>. S. 334. (německy)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitacemonografie&rft.btitle=Der+Brockhaus+%E2%80%93+Oper.+Komponisten%2C+Interpreten%2C+Werke%2C+Sachbegriffe&rft.isbn=3-7653-2381-0&rft.place=Leipzig%2FMannheim&rft.pub=F.A.Brockhaus+GmbH&rft.date=2003&rft.tpages=218&rft.pages=334"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-28"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-28">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">JONES, Gaynor G. <i>Canadian Opera Company</i> [online]. The Canadian Encyclopaedia / The Encyclopaedia of Music in Canada, 2011 [cit. 2011-09-01]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20110608125105/http://www.thecanadianencyclopedia.com/index.cfm?PgNm=TCE&Params=A1ARTA0001321">Dostupné v archivu</a> pořízeném dne 2011-06-08. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Canadian+Opera+Company&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.thecanadianencyclopedia.com%2Findex.cfm%3FPgNm%3DTCE%26Params%3DA1ARTA0001321&rft.aulast=Jones&rft.aufirst=Gaynor+G.&rft.pub=The+Canadian+Encyclopaedia+%2F+The+Encyclopaedia+of+Music+in+Canada"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-C311-29"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-C311_29-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-C311_29-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a> <a href="#cite_ref-C311_29-2"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">c</sup></a> <a href="#cite_ref-C311_29-3"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">d</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">PAYNE, Nicholas. Opera in the marketplace. In: COOKE, Mervyn. <i>The Cambridge Companion to Twentieth-Century Opera</i>. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/978-0-521-78009-4" title="Speciální:Zdroje knih/978-0-521-78009-4"><span class="ISBN">978-0-521-78009-4</span></a></span>. S. 311. (anglicky)</cite></span> </li> <li id="cite_note-ROH-AR-30"><span class="mw-cite-backlink">↑ <a href="#cite_ref-ROH-AR_30-0"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">a</sup></a> <a href="#cite_ref-ROH-AR_30-1"><sup style="font-style: italic; font-weight: bold; vertical-align: top">b</sup></a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Annual Review (2010)</i> [online]. London: Royal Opera House, Covent Garden, 2011 [cit. 2011-09-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.roh.org.uk/uploadedFiles/About_the_Royal_Opera_House/Annual_Review/annualreview0910.pdf.pdf">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Annual+Review+%282010%29&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.roh.org.uk%2FuploadedFiles%2FAbout_the_Royal_Opera_House%2FAnnual_Review%2Fannualreview0910.pdf.pdf&rft.place=London&rft.pub=Royal+Opera+House%2C+Covent+Garden"><span style="display:none"> </span></span><sup>[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost"><span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba vyhledat jiný zdroj namísto současného nedostupného zdroje">nedostupný zdroj</span></a>]</sup></span> </li> <li id="cite_note-31"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-31">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">OWEN, Richard. Is it curtains for Italy’s opera houses?. <i>Times Online</i> [online]. 2010-05-29 [cit. 2011-09-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20200712014302/https://www.the-tls.co.uk/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://entertainment.timesonline.co.uk/tol/arts_and_entertainment/stage/opera/article7136329.ece">originálu</a> dne 2020-07-12. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=Times+Online&rft_id=http%3A%2F%2Fentertainment.timesonline.co.uk%2Ftol%2Farts_and_entertainment%2Fstage%2Fopera%2Farticle7136329.ece&rft.atitle=Is+it+curtains+for+Italy%E2%80%99s+opera+houses%3F&rft.date=2010-05-29&rft.aulast=Owen&rft.aufirst=Richard"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-32"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-32">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;"> Hands in their pockets. <i>The Economist</i> [online]. 2001-08-16 [cit. 2011-09-0]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.economist.com/node/739323?story_id=E1_SPJPNP">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelperiodika&rft.jtitle=The+Economist&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.economist.com%2Fnode%2F739323%3Fstory_id%3DE1_SPJPNP&rft.atitle=Hands+in+their+pockets&rft.date=2001-08-16"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-33"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-33">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Výroční zpráva o činnosti a hospodaření v roce 2010</i> [online]. Praha: Národní divadlo Praha, 2011 [cit. 2011-09-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.narodni-divadlo.cz/archive/fg944388fsf64t1dbc7d371bb0488f01.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va+o+%C4%8Dinnosti+a+hospoda%C5%99en%C3%AD+v+roce+2010&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.narodni-divadlo.cz%2Farchive%2Ffg944388fsf64t1dbc7d371bb0488f01.pdf&rft.place=Praha&rft.pub=N%C3%A1rodn%C3%AD+divadlo+Praha"><span style="display:none"> </span></span><sup>[<a href="/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost" title="Wikipedie:Ověřitelnost"><span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba vyhledat jiný zdroj namísto současného nedostupného zdroje">nedostupný zdroj</span></a>]</sup></span> </li> <li id="cite_note-34"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-34">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>Státní opera, Výroční zpráva o činnosti a hospodaření v roce 2009</i> [online]. Praha: Státní opera Praha, 2010 [cit. 2011-09-04]. <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.opera.cz/downloads/sop_vyrocni_zprava_2009.pdf">Dostupné online</a>.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=St%C3%A1tn%C3%AD+opera%2C+V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va+o+%C4%8Dinnosti+a+hospoda%C5%99en%C3%AD+v+roce+2009&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.opera.cz%2Fdownloads%2Fsop_vyrocni_zprava_2009.pdf&rft.place=Praha&rft.pub=St%C3%A1tn%C3%AD+opera+Praha"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-35"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-35">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">WYVER, John. <i>A tale of six Cinders, part 2: Cinderella (BBC, 1938, 1948, 1950)</i> [online]. 2012-01-12 [cit. 2025-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://screenplaystv.wordpress.com/2012/01/12/a-tale-of-six-cinders-part-2-cinderella-bbc-1938-1948-1950/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=A+tale+of+six+Cinders%2C+part+2%3A+Cinderella+%28BBC%2C+1938%2C+1948%2C+1950%29&rft_id=https%3A%2F%2Fscreenplaystv.wordpress.com%2F2012%2F01%2F12%2Fa-tale-of-six-cinders-part-2-cinderella-bbc-1938-1948-1950%2F&rft.aulast=Wyver&rft.aufirst=John"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-O'Connor_1_January_1993-36"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-O'Connor_1_January_1993_36-0">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite style="font-style:normal;">O'CONNOR, John J. A <i>Tosca</i> performed on actual location. <i>The New York Times</i>. 1 January 1993. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20140825005107/http://www.nytimes.com/1993/01/01/news/tv-weekend-a-tosca-performed-on-actual-location.html?scp=2&sq=tosca%20in%20the%20settings%20and%20at%20the%20times&st=cse">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nytimes.com/1993/01/01/news/tv-weekend-a-tosca-performed-on-actual-location.html?scp=2&sq=tosca%20in%20the%20settings%20and%20at%20the%20times&st=cse">originálu</a> dne 25 August 2014.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Ajournal&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceperiodika&rft.jtitle=The+New+York+Times&rft_id=https%3A%2F%2Fwww.nytimes.com%2F1993%2F01%2F01%2Fnews%2Ftv-weekend-a-tosca-performed-on-actual-location.html%3Fscp%3D2%26sq%3Dtosca%2520in%2520the%2520settings%2520and%2520at%2520the%2520times%26st%3Dcse&rft.atitle=A+%27%27Tosca%27%27+performed+on+actual+location&rft.date=1+January+1993&rft.aulast=O%27Connor&rft.aufirst=John+J."><span style="display:none"> </span></span><span title="Chyba v použití šablony!" class="error" style="font-weight:bold;display:none;">Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_news" title="Šablona:Cite news">Cite news</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</span></span> </li> <li id="cite_note-37"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-37">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.metopera.org/hdlive">Metropolitan Opera</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/5">January 2009/https://web.archive.org/web/20090105233902/http://www.metopera.org/hdlive Archivováno</a> 5. 1. 2009 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>. high-definition live broadcast page</span> </li> <li id="cite_note-38"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-38">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;">GREIVING, Tim. <i>Opera for the Masses Reps Cash Cow for the Met</i> [online]. 2015-08-25 [cit. 2025-01-16]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://variety.com/2015/music/features/met-brings-highbrow-opera-to-the-masses-1201577973/">Dostupné online</a>. (anglicky)</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=Opera+for+the+Masses+Reps+Cash+Cow+for+the+Met&rft_id=https%3A%2F%2Fvariety.com%2F2015%2Fmusic%2Ffeatures%2Fmet-brings-highbrow-opera-to-the-masses-1201577973%2F&rft.aulast=Greiving&rft.aufirst=Tim"><span style="display:none"> </span></span></span> </li> <li id="cite_note-39"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-39">↑</a></span> <span class="reference-text"><cite class="book" style="font-style:normal;"> <i>The Bigger Picture</i> [online]. Thebiggerpicture.us [cit. 2010-11-09]. <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/20101109064153/http://www.thebiggerpicture.us/opera/">Dostupné v archivu</a> pořízeném z <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.thebiggerpicture.us/opera">originálu</a> dne 9 November 2010.</cite><span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Abook&rfr_id=info:sid/cs.wikipedia.org:templatecitaceelmonografie&rft.btitle=The+Bigger+Picture&rft_id=http%3A%2F%2Fwww.thebiggerpicture.us%2Fopera&rft.pub=Thebiggerpicture.us"><span style="display:none"> </span></span><span title="Chyba v použití šablony!" class="error" style="font-weight:bold;display:none;">Je zde použita šablona <code>{{<a href="/wiki/%C5%A0ablona:Cite_web" title="Šablona:Cite web">Cite web</a>}}</code> označená jako k „pouze dočasnému použití“.</span></span> </li> <li id="cite_note-40"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-40">↑</a></span> <span class="reference-text"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://opera.emergingpictures.com">Emerging Pictures</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/30">June 2008/https://web.archive.org/web/20080630062054/http://opera.emergingpictures.com/ Archivováno</a> 30. 6. 2008 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.</span> </li> <li id="cite_note-41"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-41">↑</a></span> <span class="reference-text">"Where to See Opera at the Movies", <i><a href="/wiki/The_Wall_Street_Journal" title="The Wall Street Journal">The Wall Street Journal</a></i>, 21–22 June 2008, sidebar p. W10.</span> </li> <li id="cite_note-42"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-42">↑</a></span> <span class="reference-text"><a href="/w/index.php?title=Classic_FM_(UK)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Classic FM (UK) (stránka neexistuje)">Classic FM</a> (26 August 2009). <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.classicfm.com/composers/wagner/news/glyndebourne-announces-downloadable-opera/#k4oDKFadPL9Jyl05.97">"Download Glyndebourne"</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/23">June 2016/https://web.archive.org/web/20160623160026/http://www.classicfm.com/composers/wagner/news/glyndebourne-announces-downloadable-opera/#k4oDKFadPL9Jyl05.97 Archivováno</a> 23. 6. 2016 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.. Retrieved 21 May 2016.</span> </li> <li id="cite_note-43"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-43">↑</a></span> <span class="reference-text">Rhinegold Publishing (28 April 2013). <a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.rhinegold.co.uk/access-all-arias-glyndebourne-2013/">"With new pricing and more streaming the Glyndebourne Festival is making its shows available to an ever wider audience"</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://web.archive.org/web/24">June 2016/https://web.archive.org/web/20160624070412/http://www.rhinegold.co.uk/access-all-arias-glyndebourne-2013/ Archivováno</a> 24. 6. 2016 na <a href="/wiki/Internet_Archive" title="Internet Archive">Wayback Machine</a>.. Retrieved 21 May 2016.</span> </li> <li id="cite_note-44"><span class="mw-cite-backlink"><a href="#cite_ref-44">↑</a></span> <span class="reference-text">Partii, Heidi (2014). <a rel="nofollow" class="external text" href="https://books.google.com/books?id=bwUcBgAAQBAJ&pg=PA209">"Supporting Collaboration in Changing Cultural Landscapes"</a>, pp. 208–209 in Margaret S Barrett (ed.) <i>Collaborative Creative Thought and Practice in Music</i>. Ashgate Publishing. <span style="white-space:nowrap"><a href="/wiki/International_Standard_Book_Number" title="International Standard Book Number">ISBN</a> <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1-4724-1584-1" title="Speciální:Zdroje knih/1-4724-1584-1"><span class="ISBN">1-4724-1584-1</span></a></span></span> </li> </ol></div> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Související_články"><span id="Souvisej.C3.ADc.C3.AD_.C4.8Dl.C3.A1nky"></span>Související články</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=24" title="Editace sekce: Související články" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=24" title="Editovat zdrojový kód sekce Související články"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><a href="/wiki/Seznam_oper" title="Seznam oper">Seznam oper</a></li> <li><a href="/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%BD_opern%C3%AD_reperto%C3%A1r" title="Světový operní repertoár">Světový operní repertoár</a></li> <li><a href="/wiki/Italsk%C3%A1_opera" title="Italská opera">Italská opera</a></li> <li><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_opera" title="Francouzská opera">Francouzská opera</a></li> <li><a href="/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_opera" title="Německá opera">Německá opera</a></li> <li><a href="/wiki/Rusk%C3%A1_opera" title="Ruská opera">Ruská opera</a></li> <li><a href="/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_opera" title="Česká opera">Česká opera</a></li> <li><a href="/wiki/Divadeln%C3%AD_fotografie" title="Divadelní fotografie">Divadelní fotografie</a></li> <li><a href="/wiki/Opern%C3%AD_sc%C3%A9na" title="Operní scéna">Operní scéna</a></li></ul> <div class="mw-heading mw-heading3"><h3 id="Externí_odkazy"><span id="Extern.C3.AD_odkazy"></span>Externí odkazy</h3><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Opera&veaction=edit&section=25" title="Editace sekce: Externí odkazy" class="mw-editsection-visualeditor"><span>editovat</span></a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Opera&action=edit&section=25" title="Editovat zdrojový kód sekce Externí odkazy"><span>editovat zdroj</span></a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></div> <ul><li><span class="sisterproject sisterproject-commons"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png" decoding="async" width="12" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/18px-Commons-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/24px-Commons-logo.svg.png 2x" data-file-width="1024" data-file-height="1376" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text">Obrázky, zvuky či videa k tématu <span class="sisterproject_text_target"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Opera" class="extiw" title="c:Category:Opera">opera</a></span> na Wikimedia Commons</span></span><i> </i></li> <li><span class="sisterproject sisterproject-wikiquote"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/13px-Wikiquote-logo.svg.png" decoding="async" width="13" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/20px-Wikiquote-logo.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fa/Wikiquote-logo.svg/27px-Wikiquote-logo.svg.png 2x" data-file-width="300" data-file-height="355" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text"><span class="sisterproject_text_prefix">Téma </span><span class="sisterproject_text_target"><a href="https://cs.wikiquote.org/wiki/opera" class="extiw" title="q:opera">opera</a></span><span class="sisterproject_text_suffix"> ve Wikicitátech</span></span></span></li> <li><span class="sisterproject sisterproject-wiktionary"><span class="sisterproject_image"><span typeof="mw:File"><span><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/16px-Wiktionary-logo-cs.svg.png" decoding="async" width="16" height="16" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/24px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Wiktionary-logo-cs.svg/32px-Wiktionary-logo-cs.svg.png 2x" data-file-width="411" data-file-height="411" /></span></span></span> <span class="sisterproject_text"><span class="sisterproject_text_prefix">Slovníkové heslo </span><span class="sisterproject_text_target"><a href="https://cs.wiktionary.org/wiki/opera" class="extiw" title="wikt:opera">opera</a></span><span class="sisterproject_text_suffix"> ve Wikislovníku</span></span></span></li></ul> <div class="navbox noprint" title="Operní termíny"><table title="" class="navbox-navbox mw-collapsible autocollapse nowraplinks noprint" cellspacing="0" data-collapsetext="skrýt" data-expandtext="zobrazit"><style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r17064757">.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}</style><tbody><tr> <th class="navbox-title" colspan="2"> <span class="navbox-titletext"><a class="mw-selflink selflink">Operní termíny</a> podle původu</span> </th> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Anglie" title="Anglie">Anglie</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/w/index.php?title=Head_voice&action=edit&redlink=1" class="new" title="Head voice (stránka neexistuje)">Head voice</a> • <a href="/w/index.php?title=Chest_voice&action=edit&redlink=1" class="new" title="Chest voice (stránka neexistuje)">Chest voice</a> • <a href="/w/index.php?title=Insertion_aria&action=edit&redlink=1" class="new" title="Insertion aria (stránka neexistuje)">Insertion aria</a> • <a href="/w/index.php?title=Mad_scene&action=edit&redlink=1" class="new" title="Mad scene (stránka neexistuje)">Mad scene</a> • <a href="/w/index.php?title=Surtitles&action=edit&redlink=1" class="new" title="Surtitles (stránka neexistuje)">Surtitles</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/Francie" title="Francie">Francie</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/wiki/Air_(skladba)" title="Air (skladba)">Air</a> • <a href="/wiki/Hudebn%C3%AD_soubor" title="Hudební soubor">Ansámbl</a> (ensemble) • <a href="/wiki/Klaka" title="Klaka">Claque</a>/klaka • <a href="/w/index.php?title=Coup_de_glotte&action=edit&redlink=1" class="new" title="Coup de glotte (stránka neexistuje)">Coup de glotte</a> • <a href="/wiki/Derni%C3%A9ra" title="Derniéra">Dernière</a> • <a href="/wiki/Divertissement" title="Divertissement">Divertissement</a> • <a href="/w/index.php?title=Entr%27acte&action=edit&redlink=1" class="new" title="Entr'acte (stránka neexistuje)">Entr'acte</a> • <a href="/wiki/Grand_opera" title="Grand opera">Grand opera</a> • <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADzna%C4%8Dn%C3%BD_motiv" title="Příznačný motiv">Idée fixe</a> • <a href="/wiki/Korepetitor" title="Korepetitor">Korepetitor</a> • <a href="/wiki/Melodrama" title="Melodrama">Melodrama</a> • <a href="/wiki/P%C5%99edehra_(hudba)" title="Předehra (hudba)">Ouvertura</a> • <a href="/wiki/Premi%C3%A9ra" title="Premiéra">(Avant-)première</a> • <a href="/wiki/Kalhotkov%C3%A1_role" title="Kalhotková role">Rôle travesti</a> • <a href="/wiki/Sufl%C3%A9r" title="Suflér">Suflér</a> • Sujet/<a href="/wiki/Sy%C5%BEet" title="Syžet">Syžet</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/It%C3%A1lie" title="Itálie">Itálie</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/A_cappella" title="A cappella">A cappella</a> • <a href="/wiki/%C3%81rie" title="Árie">Árie</a> • <a href="/wiki/%C3%81rie_da_capo" title="Árie da capo">Aria da capo</a> • <a href="/w/index.php?title=Aria_di_sorbetto&action=edit&redlink=1" class="new" title="Aria di sorbetto (stránka neexistuje)">Aria di sorbetto</a> • <a href="/wiki/Arioso" title="Arioso">Arioso</a> • <a href="/w/index.php?title=Banda_(opera)&action=edit&redlink=1" class="new" title="Banda (opera) (stránka neexistuje)">Banda</a> • <a href="/wiki/Belcanto" title="Belcanto">Belcanto</a> • <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADpitek" title="Přípitek">Brindisi</a> • <a href="/w/index.php?title=Burletta&action=edit&redlink=1" class="new" title="Burletta (stránka neexistuje)">Burletta</a> • <a href="/wiki/Cabaletta" title="Cabaletta">Cabaletta</a> • <a href="/wiki/Kadence_(hudba)" title="Kadence (hudba)">Cadenza</a> • <a href="/wiki/Cantabile" title="Cantabile">Cantabile</a> • <a href="/wiki/Kavatina" title="Kavatina">Cavatina</a> (Kavatina) • <a href="/wiki/Dramma_per_musica" title="Dramma per musica">Dramma per musica</a> • <a href="/wiki/Kastrace#Kastráti_v_hudbě" title="Kastrace">Kastrát</a> • <a href="/wiki/Koloratura" title="Koloratura">Koloratura</a> • <a href="/w/index.php?title=Comprimario&action=edit&redlink=1" class="new" title="Comprimario (stránka neexistuje)">Comprimario</a> • <a href="/w/index.php?title=Convenienze&action=edit&redlink=1" class="new" title="Convenienze (stránka neexistuje)">Convenienze</a> • <a href="/wiki/Diva" title="Diva">Diva</a> • <a href="/wiki/Dramma_giocoso" title="Dramma giocoso">Dramma giocoso</a> • <a href="/wiki/Falzet" title="Falzet">Falzet</a> • <a href="/w/index.php?title=Falsettone&action=edit&redlink=1" class="new" title="Falsettone (stránka neexistuje)">Falsettone</a> • <a href="/w/index.php?title=Fioritura&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fioritura (stránka neexistuje)">Fioritura</a> • <a href="/wiki/Intermezzo" title="Intermezzo">Intermezzo</a> • <a href="/wiki/Legato" title="Legato">Legato</a> • <a href="/wiki/Libreto" title="Libreto">Libreto</a> • <a href="/wiki/Maestro" title="Maestro">Maestro</a> • <a href="/wiki/Dirigent" title="Dirigent">Maestro di cappella</a> • <a href="/wiki/Melodrama" title="Melodrama">Melodramma</a> • <a href="/wiki/Messa_di_voce" title="Messa di voce">Messa di voce</a> • <a href="/w/index.php?title=Musico&action=edit&redlink=1" class="new" title="Musico (stránka neexistuje)">Musico</a> • <a href="/wiki/Opera_buffa" title="Opera buffa">Opera buffa</a> • <a class="mw-selflink selflink">Opera lirica</a> • <a href="/wiki/Opera_seria" title="Opera seria">Opera seria</a>/<a href="/wiki/Opera_semiseria" title="Opera semiseria">semiseria</a> • <a href="/wiki/Passaggio" title="Passaggio">Passaggio</a> • <a href="/w/index.php?title=Portamento&action=edit&redlink=1" class="new" title="Portamento (stránka neexistuje)">Portamento</a> • <a href="/wiki/Primadona" title="Primadona">Primadona</a> • <a href="/wiki/Recitativ" title="Recitativ">Recitativ</a> (secco/accompagnato) • <a href="/wiki/Ritornel_(hudba)" title="Ritornel (hudba)">Ritornello</a> • <a href="/w/index.php?title=Solita_forma&action=edit&redlink=1" class="new" title="Solita forma (stránka neexistuje)">Solita forma</a> • <a href="/w/index.php?title=Spinto&action=edit&redlink=1" class="new" title="Spinto (stránka neexistuje)">Spinto</a> • <a href="/w/index.php?title=Squillo&action=edit&redlink=1" class="new" title="Squillo (stránka neexistuje)">Squillo</a> • <a href="/wiki/Stagiona" title="Stagiona">Stagione</a> • <a href="/wiki/Tenor_buffo" title="Tenor buffo">Tenor buffo</a> • <a href="/wiki/Tessitura" title="Tessitura">Tessitura</a> • <a href="/wiki/Verismus" title="Verismus">Verismus</a> • <a href="/wiki/Vibrato" title="Vibrato">Vibrato</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a></td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/w/index.php?title=Fach&action=edit&redlink=1" class="new" title="Fach (stránka neexistuje)">Fach</a> • <a href="/wiki/Gesamtkunstwerk" title="Gesamtkunstwerk">Gesamtkunstwerk</a> • <a href="/w/index.php?title=Kammers%C3%A4nger&action=edit&redlink=1" class="new" title="Kammersänger (stránka neexistuje)">Kammersänger</a> • <a href="/wiki/P%C5%99%C3%ADzna%C4%8Dn%C3%BD_motiv" title="Příznačný motiv">Příznačný motiv</a> (<i>Leitmotiv</i>) • <a href="/w/index.php?title=Literaturoper&action=edit&redlink=1" class="new" title="Literaturoper (stránka neexistuje)">Literaturoper</a> • <a href="/w/index.php?title=Regietheater&action=edit&redlink=1" class="new" title="Regietheater (stránka neexistuje)">Regietheater</a> • <a href="/wiki/Singspiel" title="Singspiel">Singspiel</a> • <a href="/w/index.php?title=Sitzprobe&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sitzprobe (stránka neexistuje)">Sitzprobe</a> • <a href="/w/index.php?title=Sprechgesang&action=edit&redlink=1" class="new" title="Sprechgesang (stránka neexistuje)">Sprechgesang</a> • Vorbühne/<a href="/wiki/P%C5%99edsc%C3%A9na" title="Předscéna">Forbína</a> </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group"><a href="/wiki/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a></td> <td class="navbox-list navbox-odd"> <div> <p><a href="/wiki/Jedn%C3%A1n%C3%AD_(divadlo)" title="Jednání (divadlo)">Akt</a> • <a href="/wiki/Barva_t%C3%B3nu" title="Barva tónu">Barva tónu</a> • <a href="/wiki/Jedn%C3%A1n%C3%AD_(divadlo)" title="Jednání (divadlo)">Dějství</a> • <a href="/wiki/Jedn%C3%A1n%C3%AD_(divadlo)" title="Jednání (divadlo)">Jednání</a> • <a href="/wiki/Jednoaktovka" title="Jednoaktovka">Jednoaktovka</a> • <a href="/wiki/Kalhotkov%C3%A1_role" title="Kalhotková role">Kalhotková role</a> • <a href="/w/index.php?title=Opern%C3%AD_soubor&action=edit&redlink=1" class="new" title="Operní soubor (stránka neexistuje)">Operní soubor</a> • <a href="/wiki/Opern%C3%AD_sc%C3%A9na" title="Operní scéna">Operní scéna</a> • <a href="/wiki/P%C5%99edehra_(hudba)" title="Předehra (hudba)">Předehra</a> • <a href="/wiki/V%C3%BDstup_(divadlo)" title="Výstup (divadlo)">Výstup</a>  </p> </div> </td> </tr><tr class="navbox-padding"><td></td></tr> <tr> <td class="navbox-group">Ostatní</td> <td class="navbox-list navbox-even"> <div> <p><a href="/w/index.php?title=Duodrama&action=edit&redlink=1" class="new" title="Duodrama (stránka neexistuje)">Duodrama</a> • <a href="/w/index.php?title=Hovs%C3%A5ngare&action=edit&redlink=1" class="new" title="Hovsångare (stránka neexistuje)">Hovsångare</a> • <a href="/wiki/Monodrama" title="Monodrama">Monodrama</a> • <a href="/wiki/P%C5%99edsc%C3%A9na" title="Předscéna">Proscenium</a> • <a href="/wiki/Prolog_(hudba)" title="Prolog (hudba)">Prolog</a>  </p> </div> </td> </tr></tbody></table> </div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r23078045">.mw-parser-output .navbox2{box-sizing:border-box;border:1px solid #a2a9b1;width:100%;clear:both;font-size:88%;text-align:center;padding:1px;margin:1em auto 0}.mw-parser-output .navbox2 .navbox2{margin-top:0}.mw-parser-output .navbox2+.navbox2{margin-top:-1px}.mw-parser-output .navbox2-inner,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{width:100%}.mw-parser-output .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-title,.mw-parser-output .navbox2-abovebelow{padding:0.25em 1em;line-height:1.5em;text-align:center}.mw-parser-output th.navbox2-group{white-space:nowrap;text-align:right}.mw-parser-output .navbox2,.mw-parser-output .navbox2-subgroup{background-color:#fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2-list{line-height:1.5em;border-color:#fdfdfd}.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-abovebelow,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-group,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-image,.mw-parser-output tr+tr>.navbox2-list{border-top:2px solid #fdfdfd}.mw-parser-output .navbox2 th,.mw-parser-output .navbox2-title{background-color:#e0e0e0}.mw-parser-output .navbox2-abovebelow,.mw-parser-output th.navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{background-color:#e7e7e7}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-title{font-size:88%}.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-group,.mw-parser-output .navbox2-subgroup .navbox2-abovebelow{background-color:#f0f0f0}.mw-parser-output .navbox2-even{background-color:#f7f7f7}.mw-parser-output .navbox2-odd{background-color:transparent}.mw-parser-output .navbox2 .hlist td dl,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ol,.mw-parser-output .navbox2 .hlist td ul,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist dl,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ol,.mw-parser-output .navbox2 td.hlist ul{padding:0.125em 0}</style><div role="navigation" class="navbox2" aria-labelledby="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q1344#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" style="padding:2px"><table class="nowraplinks hlist navbox2-inner" style="border-spacing:0;background:transparent;color:inherit"><tbody><tr><th id="Autoritní_data_frameless_&#124;text-top_&#124;10px_&#124;alt=Editovat_na_Wikidatech_&#124;link=https&#58;//www.wikidata.org/wiki/Q1344#identifiers&#124;Editovat_na_Wikidatech" scope="row" class="navbox2-group" style="width:1%"><a href="/wiki/Autoritn%C3%AD_kontrola" title="Autoritní kontrola">Autoritní data</a> <span class="mw-valign-text-top" typeof="mw:File/Frameless"><a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q1344#identifiers" title="Editovat na Wikidatech"><img alt="Editovat na Wikidatech" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/10px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png" decoding="async" width="10" height="10" class="mw-file-element" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/15px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg/20px-OOjs_UI_icon_edit-ltr-progressive.svg.png 2x" data-file-width="20" data-file-height="20" /></a></span></th><td class="navbox2-list navbox2-odd" style="text-align:left;border-left-width:2px;border-left-style:solid;width:100%;padding:0px"><div style="padding:0em 0.25em"> <ul><li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky" title="Národní knihovna České republiky">NKC</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph123748">ph123748</a></span>, <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=ph123760">ph123760</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Polytematick%C3%BD_strukturovan%C3%BD_hesl%C3%A1%C5%99" title="Polytematický strukturovaný heslář">PSH</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://psh.techlib.cz/skos/PSH11893">11893</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Francouzsk%C3%A1_n%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna" title="Francouzská národní knihovna">BNF</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://catalogue.bnf.fr/ark:/12148/cb119367643">cb119367643</a> <a rel="nofollow" class="external text" href="https://data.bnf.fr/ark:/12148/cb119367643">(data)</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Gemeinsame_Normdatei" title="Gemeinsame Normdatei">GND</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://d-nb.info/gnd/4043582-9">4043582-9</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/w/index.php?title=Internet_Encyclopedia_of_Ukraine&action=edit&redlink=1" class="new" title="Internet Encyclopedia of Ukraine (stránka neexistuje)">IEU</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages\O\P\Opera">O\P\Opera</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/Library_of_Congress_Control_Number" title="Library of Congress Control Number">LCCN</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.loc.gov/authorities/subjects/sh85094900">sh85094900</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_parlamentn%C3%AD_knihovna_Japonska" title="Národní parlamentní knihovna Japonska">NDL</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://id.ndl.go.jp/auth/ndlna/00564452">00564452</a></span></span></li> <li><span class="nowrap"><a href="/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovna_Izraele" title="Národní knihovna Izraele">NLI</a>: <span class="uid"><a rel="nofollow" class="external text" href="https://www.nli.org.il/en/authorities/987007548587605171">987007548587605171</a></span></span></li></ul> </div></td></tr></tbody></table></div> <style data-mw-deduplicate="TemplateStyles:r16915398">.mw-parser-output div/**/#portallinks a{font-weight:bold}</style><div id="portallinks" class="catlinks"><a href="/wiki/Port%C3%A1l:Obsah" title="Portál:Obsah">Portály</a>: <a href="/wiki/Port%C3%A1l:Hudba" title="Portál:Hudba">Hudba</a> </div>    </div><noscript><img src="https://auth.wikimedia.org/loginwiki/wiki/Special:CentralAutoLogin/start?useformat=desktop&type=1x1&usesul3=1" alt="" width="1" height="1" style="border: none; position: absolute;"></noscript> <div class="printfooter" data-nosnippet="">Citováno z „<a dir="ltr" href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Opera&oldid=24654274">https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Opera&oldid=24654274</a>“</div></div> <div id="catlinks" class="catlinks" data-mw="interface"><div id="mw-normal-catlinks" class="mw-normal-catlinks"><a href="/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Kategorie" title="Nápověda:Kategorie">Kategorie</a>: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:Opera" title="Kategorie:Opera">Opera</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Divadeln%C3%AD_%C5%BE%C3%A1nry" title="Kategorie:Divadelní žánry">Divadelní žánry</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Formy_klasick%C3%A9_hudby" title="Kategorie:Formy klasické hudby">Formy klasické hudby</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Obecn%C3%A9_hudebn%C3%AD_formy" title="Kategorie:Obecné hudební formy">Obecné hudební formy</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Hudebn%C3%AD_terminologie" title="Kategorie:Hudební terminologie">Hudební terminologie</a></li></ul></div><div id="mw-hidden-catlinks" class="mw-hidden-catlinks mw-hidden-cats-hidden">Skryté kategorie: <ul><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_odkazy_na_nedostupn%C3%A9_zdroje" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje">Údržba:Články obsahující odkazy na nedostupné zdroje</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_do%C4%8Dasn%C4%9B_pou%C5%BEitou_%C5%A1ablonou" title="Kategorie:Údržba:Články s dočasně použitou šablonou">Údržba:Články s dočasně použitou šablonou</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:%C3%9Adr%C5%BEba:%C4%8Cl%C3%A1nky_obsahuj%C3%ADc%C3%AD_nedolo%C5%BEen%C3%A1_tvrzen%C3%AD" title="Kategorie:Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení">Údržba:Články obsahující nedoložená tvrzení</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_p%C5%99elo%C5%BEen%C3%A9_z_enwiki" title="Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki">Monitoring:Články přeložené z enwiki</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NKC" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NKC">Monitoring:Články s identifikátorem NKC</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_PSH" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem PSH">Monitoring:Články s identifikátorem PSH</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_BNF" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem BNF">Monitoring:Články s identifikátorem BNF</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_GND" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem GND">Monitoring:Články s identifikátorem GND</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_IEU" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem IEU">Monitoring:Články s identifikátorem IEU</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_LCCN" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem LCCN">Monitoring:Články s identifikátorem LCCN</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NDL" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NDL">Monitoring:Články s identifikátorem NDL</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:%C4%8Cl%C3%A1nky_s_identifik%C3%A1torem_NLI" title="Kategorie:Monitoring:Články s identifikátorem NLI">Monitoring:Články s identifikátorem NLI</a></li><li><a href="/wiki/Kategorie:Monitoring:1000_nejd%C5%AFle%C5%BEit%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF/dlouh%C3%A9" title="Kategorie:Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé">Monitoring:1000 nejdůležitějších článků/dlouhé</a></li></ul></div></div> </div> </main> </div> <div class="mw-footer-container"> <footer id="footer" class="mw-footer" > <ul id="footer-info"> <li id="footer-info-lastmod"> Stránka byla naposledy editována 10. 2. 2025 v 14:47.</li> <li id="footer-info-copyright">Text je dostupný pod <a rel="nofollow" class="external text" href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/deed.cs">licencí Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci</a>, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce <a class="external text" href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Policy:Terms_of_Use/cs">Podmínky užití</a>.</li> </ul> <ul id="footer-places"> <li id="footer-places-privacy"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Privacy_policy">Ochrana osobních údajů</a></li> <li id="footer-places-about"><a href="/wiki/Wikipedie">O Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-disclaimers"><a href="/wiki/Wikipedie:Vylou%C4%8Den%C3%AD_odpov%C4%9Bdnosti">Vyloučení odpovědnosti</a></li> <li id="footer-places-contact"><a href="//cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Kontakt">Kontaktujte Wikipedii</a></li> <li id="footer-places-wm-codeofconduct"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct">Kodex chování</a></li> <li id="footer-places-developers"><a href="https://developer.wikimedia.org">Vývojáři</a></li> <li id="footer-places-statslink"><a href="https://stats.wikimedia.org/#/cs.wikipedia.org">Statistiky</a></li> <li id="footer-places-cookiestatement"><a href="https://foundation.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Policy:Cookie_statement">Prohlášení o cookies</a></li> <li id="footer-places-mobileview"><a href="//cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Opera&mobileaction=toggle_view_mobile" class="noprint stopMobileRedirectToggle">Mobilní verze</a></li> </ul> <ul id="footer-icons" class="noprint"> <li id="footer-copyrightico"><a href="https://www.wikimedia.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/static/images/footer/wikimedia-button.svg" width="84" height="29"><img src="/static/images/footer/wikimedia.svg" width="25" height="25" alt="Wikimedia Foundation" lang="en" loading="lazy"></picture></a></li> <li id="footer-poweredbyico"><a href="https://www.mediawiki.org/" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--size-large cdx-button--fake-button--enabled"><picture><source media="(min-width: 500px)" srcset="/w/resources/assets/poweredby_mediawiki.svg" width="88" height="31"><img src="/w/resources/assets/mediawiki_compact.svg" alt="Powered by MediaWiki" lang="en" width="25" height="25" loading="lazy"></picture></a></li> </ul> </footer> </div> </div> </div> <div class="vector-header-container vector-sticky-header-container"> <div id="vector-sticky-header" class="vector-sticky-header"> <div class="vector-sticky-header-start"> <div class="vector-sticky-header-icon-start vector-button-flush-left vector-button-flush-right" aria-hidden="true"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only vector-sticky-header-search-toggle" tabindex="-1" data-event-name="ui.vector-sticky-search-form.icon"><span class="vector-icon mw-ui-icon-search mw-ui-icon-wikimedia-search"></span> <span>Hledání</span> </button> </div> <div role="search" class="vector-search-box-vue vector-search-box-show-thumbnail vector-search-box"> <div class="vector-typeahead-search-container"> <div class="cdx-typeahead-search cdx-typeahead-search--show-thumbnail"> <form action="/w/index.php" id="vector-sticky-search-form" class="cdx-search-input cdx-search-input--has-end-button"> <div class="cdx-search-input__input-wrapper" data-search-loc="header-moved"> <div class="cdx-text-input cdx-text-input--has-start-icon"> <input class="cdx-text-input__input" type="search" name="search" placeholder="Hledat na Wikipedii"> <span class="cdx-text-input__icon cdx-text-input__start-icon"></span> </div> <input type="hidden" name="title" value="Speciální:Hledání"> </div> <button class="cdx-button cdx-search-input__end-button">Hledat</button> </form> </div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-context-bar"> <nav aria-label="Obsah" class="vector-toc-landmark"> <div id="vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown mw-portlet mw-portlet-sticky-header-toc vector-sticky-header-toc vector-button-flush-left" > <input type="checkbox" id="vector-sticky-header-toc-checkbox" role="button" aria-haspopup="true" data-event-name="ui.dropdown-vector-sticky-header-toc" class="vector-dropdown-checkbox " aria-label="Přepnout obsah" > <label id="vector-sticky-header-toc-label" for="vector-sticky-header-toc-checkbox" class="vector-dropdown-label cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only " aria-hidden="true" ><span class="vector-icon mw-ui-icon-listBullet mw-ui-icon-wikimedia-listBullet"></span> <span class="vector-dropdown-label-text">Přepnout obsah</span> </label> <div class="vector-dropdown-content"> <div id="vector-sticky-header-toc-unpinned-container" class="vector-unpinned-container"> </div> </div> </div> </nav> <div class="vector-sticky-header-context-bar-primary" aria-hidden="true" ><span class="mw-page-title-main">Opera</span></div> </div> </div> <div class="vector-sticky-header-end" aria-hidden="true"> <div class="vector-sticky-header-icons"> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-talk-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="talk-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-speechBubbles mw-ui-icon-wikimedia-speechBubbles"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-subject-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="subject-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-article mw-ui-icon-wikimedia-article"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-history-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="history-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-history mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-history"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only mw-watchlink" id="ca-watchstar-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="watch-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-star mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-star"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-ve-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-edit mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-edit"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-edit-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="wikitext-edit-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-wikiText mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-wikiText"></span> <span></span> </a> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--icon-only" id="ca-viewsource-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ve-edit-protected-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-editLock mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-editLock"></span> <span></span> </a> </div> <div class="vector-sticky-header-buttons"> <button class="cdx-button cdx-button--weight-quiet mw-interlanguage-selector" id="p-lang-btn-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="ui.dropdown-p-lang-btn-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-wikimedia-language mw-ui-icon-wikimedia-wikimedia-language"></span> <span>139 jazyků</span> </button> <a href="#" class="cdx-button cdx-button--fake-button cdx-button--fake-button--enabled cdx-button--weight-quiet cdx-button--action-progressive" id="ca-addsection-sticky-header" tabindex="-1" data-event-name="addsection-sticky-header"><span class="vector-icon mw-ui-icon-speechBubbleAdd-progressive mw-ui-icon-wikimedia-speechBubbleAdd-progressive"></span> <span>Přidat téma</span> </a> </div> <div class="vector-sticky-header-icon-end"> <div class="vector-user-links"> </div> </div> </div> </div> </div> <div class="mw-portlet mw-portlet-dock-bottom emptyPortlet" id="p-dock-bottom"> <ul> </ul> </div> <script>(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.config.set({"wgHostname":"mw-web.codfw.main-588f8cd696-6b4d7","wgBackendResponseTime":165,"wgPageParseReport":{"limitreport":{"cputime":"0.464","walltime":"0.614","ppvisitednodes":{"value":4608,"limit":1000000},"postexpandincludesize":{"value":81485,"limit":2097152},"templateargumentsize":{"value":18991,"limit":2097152},"expansiondepth":{"value":22,"limit":100},"expensivefunctioncount":{"value":9,"limit":500},"unstrip-depth":{"value":0,"limit":20},"unstrip-size":{"value":51470,"limit":5000000},"entityaccesscount":{"value":1,"limit":400},"timingprofile":["100.00% 431.780 1 -total"," 15.17% 65.495 1 Šablona:Commonscat"," 14.39% 62.136 1 Šablona:Autoritní_data"," 11.96% 51.657 12 Šablona:Citace_monografie"," 10.04% 43.339 1 Šablona:Překlad"," 7.61% 32.879 1 Šablona:Překlad/core"," 6.36% 27.457 1 Šablona:Překlad/článek"," 5.99% 25.851 1 Šablona:Různé_významy"," 5.61% 24.202 1 Šablona:Cite_news"," 4.83% 20.839 1 Šablona:Končí_tečkou"]},"scribunto":{"limitreport-timeusage":{"value":"0.138","limit":"10.000"},"limitreport-memusage":{"value":2589005,"limit":52428800}},"cachereport":{"origin":"mw-web.codfw.main-7f76cf74bc-bpv2x","timestamp":"20250307123232","ttl":2592000,"transientcontent":false}}});});</script> <script type="application/ld+json">{"@context":"https:\/\/schema.org","@type":"Article","name":"Opera","url":"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Opera","sameAs":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q1344","mainEntity":"http:\/\/www.wikidata.org\/entity\/Q1344","author":{"@type":"Organization","name":"P\u0159isp\u011bvatel\u00e9 projekt\u016f Wikimedia"},"publisher":{"@type":"Organization","name":"nadace Wikimedia","logo":{"@type":"ImageObject","url":"https:\/\/www.wikimedia.org\/static\/images\/wmf-hor-googpub.png"}},"datePublished":"2005-04-25T18:56:29Z","dateModified":"2025-02-10T12:47:11Z","image":"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/1\/10\/Prodana_cover_1919.JPG","headline":"hudebn\u011b dramatick\u00e1 forma"}</script> </body> </html>